{"id":13473,"date":"2009-09-19T18:30:00","date_gmt":"2009-09-19T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13441"},"modified":"2009-09-19T18:30:00","modified_gmt":"2009-09-19T17:30:00","slug":"makes-three-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/19\/makes-three-31\/","title":{"rendered":"Makes Three 31."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Je soud opravdu odpov\u011bd\u00ed? Ne-e, ale je to sranda!
<\/em><\/strong><\/p>\n

Tom se svezl po \u017eidli dol\u016f tak, aby si mohl op\u0159\u00edt hlavu o op\u011bradlo a proj\u00ed\u017ed\u011bt tak v pohodl\u00ed televizn\u00ed kan\u00e1ly. Nic ned\u00e1vali jako v\u017edycky, dokonce ani poh\u00e1dky mu n\u00e1ladu nezvedaly. P\u0159ipadal si nevrl\u00fd a vy\u010derpan\u00fd, v\u00edc ne\u017e jen neodpo\u010dat\u00fd. Zvedl pohled, kdy\u017e na dve\u0159e za\u0165ukala sest\u0159i\u010dka a otev\u0159ela je, v ruce m\u011bla t\u00e1cek a malink\u00fd \u00fasm\u011bv na rtech. „Dobr\u00e9 r\u00e1no, Tome. Dobr\u00e9 r\u00e1no, Bille,“ \u0159ekla jeho dvoj\u010deti.
J\u00e1sot se ale u \u010dernovlas\u00e9ho dvoj\u010dete nijak neprojevoval, le\u017eel jen na posteli, schoulen\u00fd do klub\u00ed\u010dka, obli\u010dejem k Tomovi. Sest\u0159in \u00fasm\u011bv pomalinku zmizel, ale sna\u017eila se d\u00e1l p\u016fsobit mile. „Usly\u0161\u00edme v\u00e1s dneska u\u017e mluvit? Sly\u0161ela jsem p\u00e1r z va\u0161ich rozhovor\u016f, bylo by hezk\u00e9 v\u00e1s zase vid\u011bt sr\u0161et takovou energi\u00ed,“ \u0159ekla nad\u011bjn\u011b, Tom by j\u00ed nejrad\u011bji nakopl.
„Bude mluvit, a\u017e bude p\u0159ipraven\u00fd,“ \u0159ekl ti\u0161e. Tom vid\u011bl, jak se na n\u011bj Billovy o\u010di zam\u011b\u0159ily, ale pak se vr\u00e1tily k d\u00edv\u00e1n\u00ed se dovnit\u0159 sv\u00e9 vlastn\u00ed hlavy.
„To jsme si jist\u00e1, ale m\u00e1m povinnost se ho sna\u017eit rozmluvit,“ \u0159ekla sest\u0159i\u010dka, jako by tam p\u0159ed n\u00ed Bill nele\u017eel.
„Bude mluvit, a\u017e bude p\u0159ipraven\u00fd.“ Tom se necht\u011bl h\u00e1dat, ale on tu pan\u00ed prost\u011b dok\u00e1\u017ee<\/em> p\u0159inutit ch\u00e1pat, \u017ee jeho br\u00e1\u0161ka a l\u00e1ska \u017eivota v\u0161echno d\u011bl\u00e1, a\u017e kdy\u017e se mu chce. S nechut\u00ed sledoval odch\u00e1zej\u00edc\u00ed sest\u0159i\u010dku a povzdychl si. „Alespo\u0148 byla tro\u0161ku hezk\u00e1,“ \u0159ekl Tom a pod\u00edval se na sv\u00e9ho bratra. \u017d\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f. \u017d\u00e1dnou ne\u010dekal, kdy\u017e Bill nemluvil, ale Tom m\u011bl pot\u0159ebu na n\u011bj hovo\u0159it.
„Pod\u00edv\u00e1me se, co ti p\u0159inesli.“ Zvednul se Tom, polo\u017eil ovlada\u010d bl\u00edzko jedn\u00e9 z Billov\u00fdch rukou a vzal si k sob\u011b t\u00e1cek. „Nic, na co by ses m\u011bl t\u011b\u0161it, ale mo\u017en\u00e1 to je dobr\u00fd. Maj\u00ed lup\u00ednky, toast a n\u011bjak\u00e1 vaj\u00ed\u010dka, trochu slaniny. No tak, v\u00ed\u0161, \u017ee mus\u00ed\u0161 j\u00edst, jinak t\u011b zase p\u0159ipoj\u00ed na IV\u00e9\u010dko\u2026“ otev\u0159el Tom krabici s ml\u00e9kem a koukal, jestli Bill prokazuje sign\u00e1ly \u017eivota. Najednou se vzp\u0159\u00edmil a Tom si p\u0159it\u00e1hl t\u00e1cek bl\u00ed\u017e.<\/div>\n

Tohle d\u011blal posledn\u00ed dobou po\u0159\u00e1d, mluvil k Billovi a krmil ho. Uji\u0161\u0165oval se, \u017ee chod\u00ed na z\u00e1chod a v\u0161echny vyh\u00e1n\u011bl pry\u010d. Pot\u00e9, co se probral k v\u011bdom\u00ed, odm\u00edtal Bill s k\u00fdmkoliv mluvit, dokonce i s Tomem, a jeliko\u017e ho nikdo nedok\u00e1zal p\u0159inutit j\u00edst, museli ho \u017eivit nitro\u017eiln\u011b. Tomovi trvalo dal\u0161\u00ed den, aby donutil sv\u00e9 dvoj\u010de k tomu, \u017ee mus\u00ed j\u00edst; bylo to v jeho nejlep\u0161\u00edm z\u00e1jmu, a tak\u00e9 v nejlep\u0161\u00edm z\u00e1jmu d\u00edt\u011bte. Ale i tak se Bill odm\u00edtal pohybovat, pokud byl v m\u00edstnosti je\u0161t\u011b n\u011bkdo jin\u00fd. Simone a babi\u010dka Lilly p\u0159i\u0161ly na n\u00e1v\u0161t\u011bvu a poplakaly si, v\u0161echno to je\u0161t\u011b zhor\u0161ily, ne\u017e aby tomu pomohly; Gordon jen Tomovi \u0159ekl, aby s n\u00edm z\u016fstal, jako by mu to museli \u0159\u00edkat, v\u0161ichni si toti\u017e uv\u011bdomovali, \u017ee Bill se neza\u010dne chovat norm\u00e1ln\u011b, pokud u n\u011bj budou v\u0161ichni post\u00e1vat.<\/div>\n
\n
A tak nechali Toma, samotn\u00e9ho se sest\u0159i\u010dkami a doktory, aby byl s Billem. Polovina lid\u00ed tady byla kv\u016fli pr\u00e1ci; druh\u00e1 polovina kv\u016fli tomu, aby se alespo\u0148 na chvilku pod\u00edvali na n\u011bkoho slavn\u00e9ho. Dredat\u00fd chlapec je cht\u011bl zab\u00edt v\u0161echny, ale to by pak musel opustit Billa, a to nep\u0159ipadalo v \u00favahu. Sledoval sv\u00e9ho bratra, jak si nal\u00e9v\u00e1 ml\u00e9ko do lepenkov\u00e9 misky, a pak ho sledoval, jak j\u00ed. Tom zadr\u017eoval dech, dokud Bill neodstr\u010dil misku pry\u010d. Sn\u011bdl skoro polovi\u010dku a Tom m\u011bl neuv\u011b\u0159itelnou radost. „Chce\u0161 zkusit je\u0161t\u011b n\u011bco?“ Bill se pod\u00edval na slaninu a zavrt\u011bl hlavou. „Mo\u017en\u00e1 potom, teda.“<\/p>\n

Kdy\u017e Tom zaslechl sv\u00e9 jm\u00e9no, zvedl pohled k televizi; oba, on a Bill, sledovali z\u00e1b\u011bry ze supermarketu. N\u011bkdo nato\u010dil Billovo omdlen\u00ed na mobiln\u00ed telefon a ta sc\u00e9na byla p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1. Tom m\u011bl Billa v n\u00e1ru\u010d\u00ed, malinko ho choval a sna\u017eil se dostat z kapsy mobil, zat\u00edmco sv\u00e9 dvoj\u010de dr\u017eel. Kdy\u017e zjistil, \u017ee to nejde, za\u010dal k\u0159i\u010det, aby n\u011bkdo zavolal z\u00e1chranku. \u010clov\u011bk s mobilem p\u0159ikro\u010dil bl\u00ed\u017e, p\u0159ibl\u00ed\u017eil, a na kytaristov\u011b obli\u010deji byly vid\u011bt slzy.<\/p>\n

Dostal se a\u017e moc bl\u00edzko a Tom na n\u011bj za\u010dal k\u0159i\u010det a oh\u00e1n\u011bl se po n\u011bm, jak nejl\u00e9pe to \u0161lo. Tom odvr\u00e1til pohled od televize, kdy\u017e report\u00e1\u017e skon\u010dila a moder\u00e1tor ve zpr\u00e1v\u00e1ch za\u010dal spekulovat o tom, co kolaps zavinilo, a co to bude pro d\u00edt\u011b, pokud je frontman Tokio Hotel opravdu t\u011bhotn\u00fd. „D\u011blaj\u00ed ze m\u011b \u0161\u00edlence,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a jemn\u011b pohladil Billa po tv\u00e1\u0159i. Jeho bratr se do doteku polo\u017eil a p\u0159iv\u0159el o\u010di. „Ale j\u00e1 bych byl schopn\u00fd odst\u011bhovat se t\u0159eba na M\u011bs\u00edc, kdyby to znamenalo, \u017ee ti daj\u00ed pokoj.“
Bill se na n\u011bj pod\u00edval a usm\u00e1l se, zrovna kdy\u017e za\u010dal otev\u00edrat pusu, otev\u0159ely se dve\u0159e.<\/div>\n

„\u0164uky \u0165uk,“ \u0159ekla doktorka Addamsov\u00e1 a ve\u0161la do m\u00edstnosti i s jej\u00edm dvoj\u010detem.<\/p>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Bille a Tome,“ \u0159ekli oba dokto\u0159i unisono. To bylo poprv\u00e9, co je Tom vid\u011bl pohromad\u011b; bylo zaj\u00edmav\u00e9 vid\u011bt dal\u0161\u00ed p\u00e1r dvoj\u010dat. M\u011bli ten sam\u00fd \u00fasm\u011bv a ud\u011blali s rukama to sam\u00e9, kdy\u017e se na n\u011b dva pod\u00edvali.
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ \u0159ekl ti\u0161e a chytl Billa za ruku.
„Jak se dneska m\u00e1 n\u00e1\u0161 pacient?“ zvedl Robert kartu a pro\u010detl si j\u00ed. „Srdce i pl\u00edce v po\u0159\u00e1dku, krevn\u00ed tlak je zp\u00e1tky dole. U\u017e promluvil?“ Tom zavrt\u011bl hlavou.
„Kdy m\u016f\u017eeme odjet?“
„\u0158ekl bych, \u017ee dokud nebude moct j\u00edst bez pomoci a neza\u010dne mluvit. Nechci, aby z toho byla deprese. Stephen tu za p\u00e1r hodin bude, aby n\u00e1m \u0159ekl p\u0159edb\u011b\u017en\u00e9 vyhodnocen\u00ed jeho situace. Stres nen\u00ed pro n\u011bj ani pro d\u00edt\u011b dobr\u00fd,“ \u0159ekl doktor se zamra\u010den\u00edm.
„A co m\u00e1me d\u011blat? Cel\u00fd n\u00e1\u0161 \u017eivot je stresuj\u00edc\u00ed.“
„Vid\u011bli jste tu masu paparazzi venku? Jsou jako zv\u00ed\u0159ata.“ Ot\u0159\u00e1sla se s nechut\u00ed Roberta.
Tom malinko p\u0159ik\u00fdvl. „V\u00edtejte v na\u0161em sv\u011bt\u011b.“
„Ne\u017e n\u00e1m Stephen d\u00e1 profesion\u00e1ln\u00ed n\u00e1zor, mus\u00edme jen \u010dekat a uvid\u00edme,“ povzdychl si Robert a vr\u00e1til kartu na okraj postele. „Nevy\u010derpejte se, Tome, v\u00edm, \u017ee tu chcete pro sv\u00e9 bratra b\u00fdt, ale nebylo by to dobr\u00e9 ani pro jednoho z v\u00e1s, kdybyste skon\u010dil na posteli vedle n\u011bj.“
„Alespo\u0148 bychom byli spolu,“ \u0159ekl Tom pomalu.
Roberta p\u0159ik\u00fdvla a chytla sv\u00e9 dvoj\u010de za ruku. „Rozum\u00edm, poj\u010f, koup\u00edm ti muffin,“ \u0159ekla sv\u00e9mu bratrovi a oto\u010dila se na Toma. „Je\u0161t\u011b p\u0159ijdeme, chlapci. A Tome, oba dva pot\u0159ebujete odpo\u010d\u00edvat. Mo\u017en\u00e1 si najd\u011bte n\u011bco lep\u0161\u00edho ne\u017e zpr\u00e1vy.“ Pokr\u010dila rameny a s n\u011bhou vystrkala sv\u00e9ho bratra ven z pokoje.
Tom se slab\u011b usm\u00e1l, kdy\u017e je sledoval odch\u00e1zet, a pak se oto\u010dil zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu vlastn\u00edmu bratrovi. Bill se na n\u011bj s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem pod\u00edval; tak mal\u00fdm, \u017ee se to za \u00fasm\u011bv pomalu ani nedalo pova\u017eovat, ale bylo to povzbuzuj\u00edc\u00ed znamen\u00ed.<\/p>\n

~*~<\/p>\n

„Ale doktore-„
„Ne, Tome. Odm\u00edt\u00e1m ho odsud propustit, pokud nemluv\u00ed a nej\u00ed s\u00e1m od sebe.“ Zavrt\u011bl Stephen hlavou a ud\u011blal si pozn\u00e1mku do z\u00e1pisn\u00edku.
Tom se zakabonil a d\u00e1l se proch\u00e1zel. „Tohle pro n\u011bj nen\u00ed dobr\u00e9, doma si m\u016f\u017ee odpo\u010dinout. Tam to nen\u00ed tohle<\/em> pitom\u00fd m\u00edsto,“ \u0159ekl na\u0161tvan\u011b. „Lidi se sem chod\u00ed d\u00edvat na t\u011bhotnou rockovou hv\u011bzdu!“
„Potom jsem si jist\u00fd, \u017ee za\u0159\u00edd\u00edm, aby sem nechodil nikdo, kdo nen\u00ed opr\u00e1vn\u011bn\u00fd; pokud to nebudou p\u0159\u00e1tel\u00e9, rodina nebo opr\u00e1vn\u011bn\u00e9 osoby, nebudou moci dovnit\u0159. Je to tak lep\u0161\u00ed?“
Tom neochotn\u011b p\u0159ik\u00fdvnul. „Mohl bych se o n\u011bj doma l\u00e9pe postarat.“ Tom cht\u011bl, aby ho pochopil, ale zd\u00e1lo se, \u017ee ho v\u016fbec neposlouch\u00e1.
„To u\u017e jsem vid\u011bl, ty ne?“ oto\u010dil se na n\u011bj Stephen ne\u010dekan\u011b. „Nechci ohrozit \u017eivot Bill\u016fv ani toho d\u00edt\u011bte, p\u0159\u00e1l bych si, aby ty tak\u00e9 ne. V\u00edm, \u017ee se na to takhle nekouk\u00e1\u0161, ale tohle je extr\u00e9m; pokud nebudeme opatrn\u00ed, bude m\u00edt velk\u00e9 deprese. Dokud neuvid\u00edm n\u011bjak\u00e1 pozitivn\u00ed znamen\u00ed, chci ho m\u00edt dvacet \u010dty\u0159i hodin denn\u011b pod dozorem l\u00e9ka\u0159\u016f. Je mi l\u00edto, ned\u011bl\u00e1m to proto, abych v\u00e1s dva na\u0161tval.“
„Neuklid\u0148ujte m\u011b,“ zasy\u010del Tom. „V\u00edm, \u017ee to ned\u011bl\u00e1te naschv\u00e1l, ale mus\u00edte to ch\u00e1pat! Tohle prost\u0159ed\u00ed Billovi nepom\u00e1h\u00e1.“
„A ty jsi si stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee kdy\u017e bude Bill doma, tak \u017ee mu to pom\u016f\u017ee?“ Tom otev\u0159el pusu a zav\u0159el ji. „Rad\u0161i ho budu m\u00edt pod l\u00e9ka\u0159sk\u00fdm dozorem, kdyby se m\u011blo st\u00e1t nejhor\u0161\u00ed. Z\u00edtra r\u00e1no se vr\u00e1t\u00edm, abych ho mohl znovu zkontrolovat, a jestli se moje progn\u00f3zy zm\u011bn\u00ed, budu moc r\u00e1d, \u017ee budu moci podepsat pap\u00edry o propu\u0161t\u011bn\u00ed. Ale te\u010f z\u016fst\u00e1v\u00e1 tady. Omlouv\u00e1m se, Tome, je to pro n\u011bj to nejlep\u0161\u00ed.“ Popl\u00e1cal ho psychiatr po rameni a ode\u0161el.<\/p>\n

Tomovi se tenhle pocit nel\u00edbil; p\u0159ipom\u00ednal mu, \u017ee nem\u016f\u017ee vy\u0159e\u0161it v\u0161echny Billovy probl\u00e9my, \u017ee jeho s\u00edla nen\u00ed pro n\u011b oba dostate\u010dn\u00e1. Jeho dvoj\u010de bylo v nemocnici, nejsp\u00ed\u0161e se b\u00e1lo bou\u0159ky a uzav\u0159en\u00e9 ve sv\u00e9 vlastn\u00ed hlav\u011b. Tohle u\u017e nevid\u011bl roky, d\u011bsilo ho to. Pod\u00edval se na Billa a sebral v sob\u011b v\u0161echnu s\u00edlu, aby se na n\u011bj usm\u00e1l. \u010cernovlas\u00fd chlapec se na n\u011bj jen nete\u010dn\u011b pod\u00edval. „Bille, pro\u010d nepromluv\u00ed\u0161? Nem\u016f\u017eeme odsud pry\u010d, dokud n\u011bco ne\u0159ekne\u0161. Pros\u00edm, jen n\u011bco<\/em> \u0159ekni. Cokoliv, pust\u00ed t\u011b pry\u010d.“
Ne\u017e ale mohl Tom p\u0159ej\u00edt ke sv\u00e9mu bratrovi, dve\u0159e se otev\u0159ely a Tom zamrkal p\u0159ekvapen\u00edm. „Tati,“ vyjekl, tohle ne\u010dekal.
„Ahoj, Tome. Promi\u0148te mi to, nedostal jsem se sem d\u0159\u00edv; byl jsem pry\u010d z m\u011bsta a m\u016fj mobil je k nepou\u017eit\u00ed od t\u00e9 doby, co ho Claire upustila do umyvadla.“ Claire byla otcova p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b. Byla hodn\u00e1, ale trochu neohraban\u00e1, kdy\u017e se sna\u017eila d\u011blat v\u00edc ne\u017e jednu v\u011bc najednou.
„Jak se j\u00ed da\u0159\u00ed?“ zeptal se Tom slu\u0161n\u011b, J\u00f6rg nad tou ot\u00e1zkou jen m\u00e1vnul rukou.
„O tom m\u016f\u017eeme mluvit pozd\u011bji. Bille? Jak je ti, synu?“ zeptal se J\u00f6rg ti\u0161e a pod\u00edval se na sv\u00e9 na l\u016f\u017eko upoutan\u00e9 d\u00edt\u011b. Hlas, kter\u00fd pou\u017eil, p\u0159ihnal k Tomovi skryt\u00e9 vzpom\u00ednky, pamatoval si tenhle hlas jako ten, kter\u00fd ho v\u017edy uklid\u0148oval. St\u00e1le to fungovalo.
„Nemluv\u00ed.“
„Opravdu? Myslel jsem, \u017ee z toho u\u017e vyrostl,“ povzdychl si J\u00f6rg a chytl syna za ruku. „M\u016f\u017ee\u0161 n\u00e1m d\u00e1t minutku, Tome?“
„Ale tati-„
„Tome. Jdi si zakou\u0159it,“ \u0159ekl rozhodn\u011b. J\u00f6rg by nejrad\u0161i zabil toho, kdo dal Tomovi jeho prvn\u00ed cigaretu, ale te\u010f to byla dobr\u00e1 mo\u017enost, jak se ho zbavit. Cht\u011bl m\u00edt s Billem chvilku o samot\u011b. Simone mu pozd\u011b v noci volala, aby mu \u0159ekla, co je s Billem, po tom, co n\u011bco vid\u011bl ve zpr\u00e1v\u00e1ch; nane\u0161t\u011bst\u00ed to bylo, kdy\u017e se mu rozbil mobil. Sna\u017eila se mu volat dal\u0161\u00ed dva dny.
„Fajn. Hned se vr\u00e1t\u00edm, Bille,“ \u0159ekl Tom sv\u00e9mu dvoj\u010deti a ode\u0161el.<\/p>\n

Billovy o\u010di zabloudily k jeho otci, ale st\u00e1le nic ne\u0159ekl. „To je v po\u0159\u00e1dku, m\u016f\u017ee\u0161 jen poslouchat. Nemus\u00ed\u0161 mluvit, jestli nechce\u0161,“ \u0159ekl J\u00f6rg a p\u0159isunul si \u017eidli bl\u00ed\u017e. „Naposledy si tohle ud\u011blal, kdy\u017e jsem v\u00e1s opustil. Ne, bylo to, kdy\u017e um\u0159el m\u016fj t\u00e1ta, d\u011bda Hans. Nemluvil jsi skoro t\u00fdden. C\u00edtil jsem se hrozn\u011b provinile, \u017ee u\u017e jsem s v\u00e1mi nebydlel, abych ti mohl pomoci skrz tv\u016fj \u017eal. V\u017edycky jsi byl mnohem v\u00edc citliv\u00fd ne\u017e Tom. V\u00edce jsi vn\u00edmal pocity ostatn\u00edch lid\u00ed i pocity svoje, respektoval jsem t\u011b za to v\u017edycky, i kdy\u017e jsem si nikdy nedok\u00e1zal p\u0159edstavit, jak\u00e9 to pro tebe mus\u00ed b\u00fdt.
Pamatuje\u0161 si, kdy\u017e jste s Tomem m\u011bli j\u00edt do postele, a kdy\u017e jsme va\u0161e matka a j\u00e1 p\u0159i\u0161li, abychom v\u00e1s zkontrolovali, tak v\u0161echno vypadalo v po\u0159\u00e1dku, ale j\u00e1 jsem na v\u00e1s dva v\u017edycky k\u0159i\u010del, abyste \u0161li do postele; Simone si myslela, \u017ee jsem \u0161\u00edlen\u00fd, \u017ee k\u0159i\u010d\u00edm na d\u011bti, kter\u00e9 sp\u00ed. V\u017edycky jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee nesp\u00edte, proto\u017ee jste dok\u00e1zali zadr\u017eet dech na tak dlouho, jak jste cht\u011bli. Nikdy jsem nepochopil, pro\u010d t\u011b Tom nikdy nenau\u010dil, jak to na\u0161vindlovat l\u00e9pe, ale jsem r\u00e1d, \u017ee to neud\u011blal. Takhle to v\u017edycky pozn\u00e1m.“ Usm\u00e1l se, kdy\u017e se koutky Billov\u00fdch \u00fast pohnuly.
„V\u00edm, \u017ee ti p\u0159ijde, \u017ee te\u010f, kdy\u017e se na to p\u0159i\u0161lo, tak \u017ee se cel\u00fd sv\u011bt \u0159\u00edd\u00ed do h\u00e1je; ch\u00e1pu to. Ale mus\u00ed\u0161 si uv\u011bdomit, \u017ee to nen\u00ed pravda, a \u017ee tvoje chov\u00e1n\u00ed d\u011bs\u00ed v\u0161echny lidi, kter\u00e9 m\u00e1\u0161 r\u00e1d.“ Povzdychl si J\u00f6rg a znovu ho chytl za ruku. „Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee se n\u011bkter\u00e9 v\u011bci nezm\u011bn\u00ed, nebo \u017ee se na tebe lid\u00e9 nebudou koukat jinak. Nebudu ti lh\u00e1t. Ale to, co ti \u0159\u00edk\u00e1m<\/em> je, \u017ee v\u0161ichni, co t\u011b maj\u00ed r\u00e1di, co t\u011b znaj\u00ed\u2026 to u\u017e d\u00e1vno v\u011bd\u00ed a akceptuj\u00ed t\u011b. V\u0161ichni, kter\u00fdm na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed, t\u011b akceptuj\u00ed. Cel\u00fd sv\u011bt se m\u016f\u017ee klidn\u011b zm\u011bnit, ale tv\u016fj Sv\u011bt se nezm\u011bn\u00ed. A\u0165 se stane cokoliv, po\u0159\u00e1d m\u00e1\u0161 m\u011b, tvou matku a ani divoc\u00ed kon\u011b od tebe nem\u016f\u017eou vz\u00edt Toma, okay? Okay, Bille?“<\/p>\n

Bill si povzdychnul a p\u0159ik\u00fdvnul. „Ano, tati.“<\/p>\n

~*~<\/p>\n

„Nemysl\u00ed\u0161 si, \u017ee bys m\u011bl zpomalit?“ zeptal se Tom pobaven\u011b, kdy\u017e Bill dojedl druh\u00fd kel\u00edmek pudinku.
„M\u00e1m hlad,“ \u0159ekl a ol\u00edzl l\u017ei\u010dku.
„Jsem r\u00e1d, \u017ee tvoje chut\u011b k j\u00eddlu jsou zp\u00e1tky. D\u011blal jsem si obavy.“
„Omlouv\u00e1m se.“
„Jen… Bille, kdy\u017e se uzav\u0159e\u0161 a j\u00e1 se k tob\u011b nem\u016f\u017eu dostat\u2026 to m\u011b d\u011bs\u00ed.“ Bill ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti zvedl pohled a zamra\u010dil se nad emocemi v jeho hlase. „Cel\u00fd den jsem tu sed\u011bl a \u010dekal, a\u017e otev\u0159e\u0161 o\u010di, a pak jsi je kone\u010dn\u011b otev\u0159el, ale nemluvil jsi. M\u011bl jsem dojem, \u017ee bez tebe ze\u0161\u00edl\u00edm.“
„Byl jsem tady,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e a Tom zavrt\u011bl hlavou.
„Ne, nebyl. Tvoje o\u010di\u2026“ ot\u0159\u00e1sl se a pod\u00edval se na pe\u0159inu, kter\u00e1 zakr\u00fdvala bratrovy nohy. „Tohle u\u017e mi ned\u011blej, ano?“
„Slibuju,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e.
„Dob\u0159e, proto\u017ee si mysl\u00edm, \u017ee to bych u\u017e nep\u0159e\u017eil.“ Odka\u0161lal si Tom a zamrkal pry\u010d slzy. Stejn\u011b mu stekly a Bill odsunul t\u00e1cek, nat\u00e1hnul k n\u011bmu ruce. Jeho dvoj\u010de se k n\u011bmu p\u0159itulilo a bre\u010delo mu do krku. Bill se c\u00edtil p\u011bkn\u011b \u0161patn\u011b, \u017ee sv\u00e9 dvoj\u010de takhle zanechal; prost\u011b se s ni\u010d\u00edm nemohl vyrovnat a jeho mozek se napolovic uzav\u0159el. Cht\u011bl p\u00e1rkr\u00e1t promluvit, ale nemohl naj\u00edt sv\u016fj hlas, dokud nep\u0159i\u0161el jejich otec, a nevr\u00e1til mu ho.
Bill Toma sv\u00edral a mru\u010del mu do ucha fr\u00e1ze, kter\u00fdmi je v\u017edycky uklid\u0148ovala jejich matka, zat\u00edmco mu pokl\u00e1dal polibky na sp\u00e1nky. Vzlyky ustaly a Bill si v\u0161iml, \u017ee jeho bratr usnul. Usm\u00e1l se a pol\u00edbil ho na tv\u00e1\u0159, posunul se a naaran\u017eoval ho tak, aby mohli v posteli le\u017eet spolu. Zhasnul sv\u011btlo a \u010dekal, a\u017e se ho ujme sp\u00e1nek.<\/p>\n

\u0160koda, \u017ee to pro Billa nebylo tak rychl\u00e9 jako pro Toma.<\/p>\n

~*~<\/p>\n

Bill polo\u017eil kart\u00e1\u010d a pod\u00edval se na fin\u00e1ln\u00ed v\u00fdsledek. Bohu\u017eel mu Tom nep\u0159inesl jeho \u017eehli\u010dku na vlasy, aby si mohl narovnat vlasy, proto\u017ee ty odm\u00edtaly st\u00e1t na jednom m\u00edst\u011b, i kdy\u017e si je pro\u010des\u00e1val u\u017e asi milionkr\u00e1t. Povzdychl si a promnul si b\u0159\u00ed\u0161ko. Zab\u00edjely ho z\u00e1da a nemohl se do\u010dkat, a\u017e se dostane dom\u016f a nat\u00e1hne se, i kdy\u017e se probudil sotva p\u0159ed dv\u011bma hodinami. Zaz\u00edval a posb\u00edral v\u0161echny svoje kosmetick\u00e9 v\u011bci, otev\u0159el dve\u0159e od koupelny. Bill se zasekl, kdy\u017e ve sv\u00e9m pokoji vid\u011bl Davida a dva p\u00e1ny, kter\u00e9 je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl; v\u00fdraz v Tomov\u011b obli\u010deji mu zp\u016fsoboval hus\u00ed k\u016f\u017ei. Kdy\u017e Tomi nebyl \u0161\u0165astn\u00fd, nebyl \u0161\u0165astn\u00fd ani on.<\/p>\n

Kdy\u017e zaslechli zvuk zav\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed, v\u0161ichni se oto\u010dili, v m\u00edstnosti se rozsv\u00edtily t\u0159i \u00fasm\u011bvy; dva fale\u0161n\u00e9 a jeden opravdov\u00fd. „Jsem r\u00e1d, \u017ee vid\u00edm, \u017ee ti je l\u00e9pe, Bille.“ Usm\u00e1l se do\u0161iroka David a vzal chlapci z rukou toaletn\u00ed ta\u0161ku. „Je<\/em> ti l\u00edp, \u017ee jo?“
„Je mi fajn, Davide, a\u017e moc dob\u0159e na to, abych zvl\u00e1dl un\u00e9st ta\u0161ku, kter\u00e1 m\u00e1 ani ne kilo,“ \u0159ekl Bill a v\u011bnoval Tomovi konej\u0161iv\u00fd \u00fasm\u011bv. Jeho dvoj\u010de mu to neoplatilo, p\u0159em\u00fd\u0161lel, co n\u011bkdo z t\u011bch chl\u00e1pk\u016f \u0159ekl, \u017ee to Toma tak na\u0161tvalo.
„To jsem si jist\u00fd. V\u00ed\u0161, \u017ee nev\u00edm, co d\u011bl\u00e1m,“ \u0159ekl David zlehka a ustoupil, uk\u00e1zal na dva mu\u017ee za sebou. „Tohle je Joshua Edelstein a Conrad Kilpatrick; jsou od na\u0161\u00ed nahr\u00e1vac\u00ed spole\u010dnosti.“
„A co cht\u011bj\u00ed?“ zeptal se Bill unaven\u011b a dal si do svoj\u00ed ta\u0161ky zbytek v\u011bc\u00ed; zav\u0159el ji a doufal, \u017ee tu nebude muset b\u00fdt snad a\u017e do t\u00e9 doby, ne\u017e co mu budou d\u011blat c\u00edsa\u0159sk\u00fd \u0159ez. Nesn\u00e1\u0161el nemocnice a necht\u011bl b\u00fdt u doktorky Addamsov\u00e9 v\u00edc, ne\u017e musel. Byl si jist\u00fd, \u017ee by mohla prozradit jejich tajemstv\u00ed.
„Jsme tu, abychom se ujistili, \u017ee se v\u00e1m nikdo nepokus\u00ed ubl\u00ed\u017eit. Vlastn\u011b jsme tu kv\u016fli soudn\u00ed \u017ealob\u011b,“ \u0159ekl Edelstein. Tom se na n\u011bj zamy\u0161len\u011b pod\u00edval a Bill p\u0159estal pokl\u00edzet a vzhl\u00e9dl k t\u011bm dv\u011bma mu\u017e\u016fm.
„Soudn\u00ed \u017ealob\u011b na koho? V\u00edte, kdo to \u0159ekl tisku?“ zeptal se opatrn\u011b.
„Ne, ale to je to, pro\u010d tu jsme. Chceme zjistit, s k\u00fdm v\u0161\u00edm se st\u00fdk\u00e1te. V\u0161ichni dokto\u0159i jsou v\u00e1z\u00e1ni ml\u010denlivost\u00ed a byla by to sebevra\u017eda to \u0159\u00edct ve\u0159ejnosti. Zrovna te\u010f vy\u0161et\u0159ujeme sest\u0159i\u010dky a v\u0161echny, kter\u00fdm jste se uk\u00e1zal.“
„Nejsem si jist\u00fd, nem\u016f\u017eu v\u00e1m je te\u010f hned vyjmenovat.“ Posadil se Bill na postel a hlasit\u011b vydechl, kdy\u017e poc\u00edtil \u00falevu nad svoj\u00ed kostr\u010d\u00ed. „Chcete mluvit jen o tomhle? M\u00e1m dojem, \u017ee jste mi kv\u016fli tomu mohli zavolat,“ \u0159ekl jejich mana\u017eerovi.
„Vlast\u011b je to v\u00edc ne\u017e jen tohle. Spole\u010dnost chce svolat tiskovou konferenci.“ Usm\u00e1l se Jost, jako by m\u011bl bolesti. „Jeliko\u017e jsme se u\u017e dlouho neohl\u00e1sili s \u017e\u00e1dn\u00fdmi novinkami, tak n\u00e1m malinko odporuj\u00ed a my to mus\u00edme zase zp\u00e1tky z\u00edskat pod kontrolu. \u010c\u00edm d\u00e9le n\u00e1m bude trvat vydat ofici\u00e1ln\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed, t\u00edm d\u00e9le si m\u00e9dia m\u016f\u017eou vym\u00fd\u0161let svoje vlastn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy a d\u00e1l t\u011b ur\u00e1\u017eet.“
„J\u00e1 nev\u00edm, Davide. Posledn\u00ed v\u011bc, co chci, je b\u00fdt p\u0159ed kamerami. P\u0159ipad\u00e1m si jako vyvr\u017eenej vorva\u0148.“ Promnul si Bill b\u0159\u00ed\u0161ko, a kdy\u017e zvedl pohled, vid\u011bl, jak na n\u011bj se z\u00e1jmem Kilpatrick kouk\u00e1. „Na co kouk\u00e1te?“ zeptal se podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b.
„Ch\u00e1pu, \u017ee nechce\u0161 j\u00edt p\u0159ed v\u0161echny ty lidi-„
„Tak to nen\u00ed. Pros\u00edm t\u011b, dok\u00e1\u017eu d\u011blat koncerty p\u0159ed tis\u00edci fanou\u0161k\u016f. Nen\u00ed to lidmi, to ty zasran\u00fd kamery. Kdo by cht\u011bl, aby ho takhle n\u011bkdo vid\u011bl?“ za\u00fap\u011bl Bill a zavrt\u011bl hlavou.
„Bille, nemus\u00ed\u0161 to d\u011blat, jestli nechce\u0161,“ sl\u00edbil Tom a stoupl si vedle sv\u00e9ho bratra. Bill se na n\u011bj pod\u00edval a usm\u00e1l se.
„Bille, v\u00e1\u017en\u011b, neobt\u011b\u017eoval bych t\u011b t\u00edm, kdyby to nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9. Mus\u00edme to dostat pod kontrolu,“ nal\u00e9hal David jemn\u011b.
„Kdy?“ ustoupil Bill a pod\u00edval se na jejich mana\u017eera, ti\u0161e s n\u00edm souhlasil. Necht\u011bl, aby vypadal blb\u011b p\u0159ed t\u011bmi krava\u0165\u00e1ky.<\/p>\n

Tak tohle obvykle znamenalo, pro\u010d Bill d\u011blal v\u011bci, kter\u00e9 necht\u011bl, nech\u00e1pal to.<\/p>\n

~*~<\/p>\n

Bill hodlal zab\u00edt Davida hned, jak tu nebude tolik lid\u00ed. Mo\u017en\u00e1 za to mohl vinit hormony a do\u010dasn\u00e9 \u0161\u00edlenstv\u00ed. Musel b\u00fdt \u0161\u00edlen\u00fd, kdy\u017e s t\u00edmhle souhlasil, konference byla toti\u017e ujedn\u00e1na u\u017e p\u0159edt\u00edm, ne\u017e v\u016fbec opustil nemocnici. Do obli\u010deje mu sv\u00edtila sv\u011btla a Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli by se c\u00edtil l\u00e9pe, kdyby v\u0161echny poslal do prdele.<\/p>\n

Ale Bill byl profesion\u00e1l. Jeho \u00fasm\u011bv byl um\u011bl\u00fd, ale byl tu, odm\u00edtal si ale sundat sv\u00e9 slune\u010dn\u00ed br\u00fdle. Byly to posledn\u00ed, co ho mohlo chr\u00e1nit, a nikdo si tak nemohl v\u0161imnout, kdy\u017e zav\u0159el o\u010di, alespo\u0148 na milisekundu. Musel se soust\u0159edit na to, co na n\u011bj v\u0161ichni k\u0159i\u010deli. To se lehko \u0159ekne, ale t\u011b\u017eko d\u011bl\u00e1. N\u011bkde za sebou c\u00edtil p\u0159\u00edtomnost Toma, a to mu dod\u00e1valo s\u00edlu to v\u0161echno zvl\u00e1dnout. A\u017e to v\u0161echno skon\u010d\u00ed, David se z n\u011bho zbl\u00e1zn\u00ed.<\/p>\n

„Omlouv\u00e1m se, co pros\u00edm?“ zeptal se Bill zmaten\u011b, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee se k n\u011bmu v\u0161ichni oto\u010dili.
„\u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee otec va\u0161eho d\u00edt\u011b je nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d v\u00e1s a va\u0161eho bratra, je to pravda?“ zeptal se p\u00e1n, kter\u00fd vypadal, jako by utr\u00e1cel v\u0161echen sv\u016fj \u010das a pen\u00edze v sol\u00e1riu. Bill si zaryl do pam\u011bti, aby nikdy nechodil do sol\u00e1rka, nikdy.
„Mysl\u00edm si, \u017ee do toho v\u00e1m v\u016fbec nic nen\u00ed,“ \u0159ekl Bill chladn\u011b, trochu chladn\u011bji ne\u017e cht\u011bl, ale ten chlap mu lezl na nervy.<\/p>\n

„Chyst\u00e1te se opustit Tokio Hotel?“ tentokr\u00e1t to byla hezk\u00e1 blond\u00fdnka se sympatick\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Bill se pod\u00edval dol\u016f a v\u0161iml si, \u017ee m\u011bl ruce na z\u00e1dech. Nev\u0161iml si toho, co d\u011bl\u00e1 a tak je dal rychle zp\u00e1tky a pokusil se narovnat. Billovo t\u011blo odporovalo, a tak dal ruce zp\u00e1tky, kde byly.
„To nikdo nechce, v\u011b\u0159te mi.“ Vystoupil David a usm\u00e1l se na dav sv\u00fdm neodolateln\u00fdm \u00fasm\u011bvem. V\u0161ichni se na n\u011bj usm\u00e1li a Bill projevil svou nesm\u011blou grimasu, kter\u00e1 byla pokusem o \u00fasm\u011bv.
„Budete to se mnou muset vydr\u017eet. Spousta lid\u00ed m\u00e1 kari\u00e9ru a d\u011bti z\u00e1rove\u0148. Nejsem tak jin\u00fd. Teda krom\u011b toho podstatn\u00e9ho.“ Bill nechal v\u0161echny report\u00e9ry se tro\u0161ku zasm\u00e1t a \u0159\u00edkal si, \u017ee se nesm\u011bj\u00ed jemu, ale jeho vtipu. St\u00e1le byl podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd.<\/p>\n

„Jak\u00e9 to je, b\u00fdt t\u011bhotn\u00fd?“ ot\u00e1zka p\u0159i\u0161la odn\u011bkud zezadu; Bill nemohl \u0159\u00edct, kdo se ho na to zeptal, ale v\u0161ichni ho pozorovali.
„Nepopsateln\u00e9,“ \u0159ekl up\u0159\u00edmn\u011b, kdy\u017e uvid\u011bl zklam\u00e1n\u00ed na obli\u010dej\u00edch p\u00e1r lid\u00ed. Bill odm\u00edtal proj\u00edt si t\u00edmhle peklem, aby mohli tihle ciz\u00ed lid\u00e9 \u0159\u00edct dal\u0161\u00edm<\/em> ciz\u00edm lidem, kte\u0159\u00ed si, a\u017e otev\u0159ou \u010dasopis, p\u0159e\u010dtou, jak se c\u00edt\u00ed, a \u0159eknou si, \u017ee mu rozum\u00ed. S t\u00edm a\u0165 t\u00e1hnou k \u010dertu.<\/p>\n

„Jste \u0161\u0165astn\u00fd?“ znovu, ot\u00e1zka od n\u011bkoho, koho nevid\u011bl.
Bill zamrkal, kdy\u017e se mu do o\u010d\u00ed nahrnuly blesky z fotoapar\u00e1t\u016f a ud\u011blal v\u011bc, kterou musel ud\u011blat v\u017edycky, kdy\u017e necht\u011bl, aby o n\u011bm sv\u011bt v\u011bd\u011bl ka\u017edou v\u011bc. Lh\u00e1t. „Samoz\u0159ejm\u011b, jsem nad\u0161en\u00fd.“ Zazubil se, fotoapar\u00e1ty a kamery zabraly jeho fale\u0161nou radost a popojely d\u00e1l.<\/p>\n

„Tak\u017ee kone\u010dn\u011b vych\u00e1z\u00edte z p\u0159evleku?“ ot\u00e1zka p\u0159i\u0161la od mu\u017ee v pod\u0159epu, kter\u00fd vypadal, \u017ee se nud\u00ed. Mo\u017en\u00e1 \u017ee byl znud\u011bn\u00fd, do h\u00e1je, Bill se taky nudil. Tak to byli dva.
„Nikdy jsem v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159evleku nebyl. Nejsem gay,“ \u0159ekl rychle. P\u00e1n se skepticky pod\u00edval na jeho b\u0159icho a Bill na chvilku zav\u00e1hal, jestli by ho mohl nakopat do koul\u00ed a odej\u00edt.
„T\u00edm si nejsem jist\u00fd,“ \u0159ekl report\u00e9r a str\u010dil Billovi diktafon bl\u00ed\u017e k obli\u010deji.
„To je v po\u0159\u00e1dku, proto\u017ee j\u00e1 si t\u00edm jist\u00fd jsem, a to je jedin\u00e9, na \u010dem z\u00e1le\u017e\u00ed,“ odv\u011btil Bill rychle.
„\u017d\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky na tohle t\u00e9ma, pros\u00edm, nechceme ho roz\u010d\u00edlit je\u0161t\u011b v\u00edc, ne\u017e je pot\u0159eba.“ Vystoupil David diplomaticky. Bill se naje\u017eil; nic z tohoto nebylo pot\u0159eba<\/em>.<\/p>\n

„Budete p\u00f3zovat nah\u00fd jako spousta ostatn\u00ed celebrit b\u011bhem t\u011bhotenstv\u00ed?“ zeptala se pan\u00ed nalevo s \u00fasm\u011bvem. Bill sly\u0161el z\u00e1van sm\u00edchu a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.
„Ne,“ \u0159ekl s kamennou tv\u00e1\u0159\u00ed. \u010cekali, \u017ee to rozvede, ale on odm\u00edtal mluvit o t\u00e9hle stupidn\u00ed ot\u00e1zce. Bill se pod\u00edval na Davida a na\u0161pulil rty; jejich mana\u017eer nep\u0159\u00edtomn\u011b p\u0159ik\u00fdvnul a Saki vystoupil dop\u0159edu.
„D\u011bkujeme, d\u00e1my a p\u00e1nov\u00e9, \u017ee jste p\u0159i\u0161li, ale Bill u\u017e je unaven\u00fd a jak jist\u011b v\u00edte, zrovna propu\u0161t\u011bn\u00fd z nemocnice. U\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 ot\u00e1zky pros\u00edm; jestli m\u00e1te je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 dotazy, kontaktujte management, jsem si jist\u00fd, \u017ee v\u00e1s informuj\u00ed,“ \u0159ekl David, kdy\u017e Saki vzal Billa jemn\u011b za ruku a odvedl ho do dod\u00e1vky. Tom \u0161el hned za nimi.<\/p>\n

~*~<\/p>\n

„M\u00e1m dojem, \u017ee m\u00e1m te\u010f na \u010das a\u017e po krk divn\u00fdch rodinn\u00fdch ve\u010de\u0159\u00ed,“ zamru\u010del Bill, le\u017eel na posteli. Tom byl v noh\u00e1ch postele s Billov\u00fdmi chodidly ve sv\u00e9m kl\u00edn\u011b, n\u011b\u017en\u011b mu je mas\u00edroval. Andreas byl na podlaze, taky na z\u00e1dech, koukal do stropu. Jeho rodi\u010de byli pozv\u00e1ni na ve\u010de\u0159i stejn\u011b jako Gustav a Georg; v\u0161ichni byli zamlkl\u00ed a nikdo z nich ani nem\u011bl chu\u0165 k hovoru. Bill se brzy omluvil a ode\u0161el je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se za\u010dal pod\u00e1vat dezert, kluci ho n\u00e1sledovali hned po n\u011bm, aby mu mohli d\u011blat spole\u010dnost.
Buben\u00edk sed\u011bl v kancel\u00e1\u0159sk\u00e9m k\u0159esle; jezdil dop\u0159edu a dozadu a bubnoval si na stehna. Georg se op\u00edral o dve\u0159e, Bill si a\u017e te\u010f v\u0161iml, \u017ee jeho pokoj\u00ed\u010dek je mal\u00fd<\/em>.
„M\u00e1m dojem, \u017ee to my v\u0161ichni,“ zabru\u010del Georg. „Hele, vole, m\u00e1m dojem, \u017ee tvoje matka nespustila z Billa celou tu dobu o\u010di.“ Kopnul do Andrease trochu.
Blon\u010f\u00e1k proto\u010dil o\u010di a souhlasil. „Mohla se posrat z toho, jak\u00fd si o tebe d\u011blala starosti, Bille. Po\u0159\u00e1d o tob\u011b nebo o d\u00edt\u011bti mluvila,“ \u0159ekl a zvedl jednu z Billov\u00fdch bot.
„Super.“ Billa to v\u00e1\u017en\u011b nezaj\u00edmalo, speci\u00e1ln\u011b, kdy\u017e se Tom v\u011bnoval klenb\u011b jeho chodidla. Mohla by b\u00fdt apokalypsa a musela by po\u010dkat, aby si tohle Bill mohl vychutnat. Vlastn\u011b v\u017edycky, kdy\u017e se Tom Billa dot\u00fdkal, bylo to perfektn\u00ed.
Tom si odfrknul. „Alespo\u0148 nen\u00ed tak hrozn\u00e1 jako na\u0161e matka. I kdy\u017e od t\u00fd doby, co jsme zp\u00e1tky, je na\u0161e mamka n\u011bjak\u2026“
„P\u0159\u00edjemn\u00e1?“ otev\u0159el Bill o\u010di a pod\u00edval se na sv\u00e9 dvoj\u010de. „Taky jsem si toho v\u0161iml. Babi\u010dka j\u00ed n\u011bco musela \u0159\u00edct.“ Pokr\u010dil rameny a zase se \u00fapln\u011b polo\u017eil.
„Va\u0161e babi\u010dka je hust\u00e1. Fakt jsem nemoh, kdy\u017e poprosila Gordona o pivo,“ za\u010dal se Gustav sm\u00e1t. „Nejezd\u00ed taky na vodn\u00edm sk\u00fatru?“
„Polib si,“ uculil se Tom. Byl r\u00e1d, \u017ee m\u00e1 svoje kamar\u00e1dy a Billa na jednom m\u00edst\u011b. Od t\u00e9 doby, co turn\u00e9 skon\u010dilo, se nevid\u011bli; \u0161koda, \u017ee se tahle se\u0161lost nekon\u00e1 za lep\u0161\u00edch podm\u00ednek. „Hej, kluci? Bill a j\u00e1 v\u00e1m chceme n\u011bco \u0159\u00edct.“
„Oh bo\u017ee, neodch\u00e1z\u00edte ze skupiny, \u017ee ne?“ zeptal se Georg zdr\u00e1hav\u011b a postavil se. Cht\u011bl vid\u011bt Bill\u016fv obli\u010dej, a\u017e jim ty novinky budou \u0159\u00edkat.
Zp\u011bv\u00e1k se na n\u011bj divn\u011b kouknul a zavrt\u011bl hlavou. „Ne, idiote; \u0159\u00edkal jsem pravdu, kdy\u017e jsem ozn\u00e1mil, \u017ee neodch\u00e1z\u00edm. Mimo to, kde byste na\u0161li n\u011bkoho tak fam\u00f3zn\u00edho jako jsem j\u00e1?“
„Kdy\u017e ne tohle, tak co potom?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b Andreas. Pamatoval si \u010dasy, kdy v\u0161echno v\u011bd\u011bl d\u0159\u00edv ne\u017e ostatn\u00ed.<\/p>\n

„St\u011bhujeme se,“ \u0159ekl Tom rychle. M\u00edstnost ztichla, dokud nepromluvil Gustav.
„Kam se st\u011bhujete?“ zeptal se pomalu.
„Berl\u00edn.“
„Wow, Berl\u00edn\u2026“ po\u0161kr\u00e1bal se Georg na krku a zamyslel se. „To nen\u00ed Magdeburg,“ \u0159ekl ti\u0161e.
„Ne, to nen\u00ed. Ze zem\u011bpisu jsi musel b\u00fdt nejlep\u0161\u00ed, jak vid\u00edm,“ odv\u011btil Tom.
„To \u0159\u00edk\u00e1 \u010dlov\u011bk, kterej ani \u0161kolu nedokon\u010dil,“ op\u00e1\u010dil bas\u00e1k.
„Trefn\u00fd.“
„V\u00e1\u017en\u011b?“ polknul Andreas knedl\u00edk, co m\u011bl v krku, a sna\u017eil se vypadat p\u0159ijateln\u011b rozru\u0161en\u011b.
„Jo.“ Bill m\u011bl o\u010di zav\u0159en\u00e9, ale nezn\u011bl ospale. „Mus\u00edme si rychle n\u011bco naj\u00edt, ne\u017e se miminko narod\u00ed.“
„Proto\u017ee pak se nem\u016f\u017eete st\u011bhovat; to by bylo peklo.“ P\u0159ik\u00fdvnul Gustav a usm\u00e1l se. „V\u00e1\u0161 vlastn\u00ed bejv\u00e1k pro odv\u00e1zan\u00fd t\u00fdpky; to bude pro tebe, Tome, n\u011bco \u00fa\u017easn\u00fdho.“
„D\u011bl\u00e1\u0161 si prdel? Bejv\u00e1k pro odv\u00e1zan\u00fd t\u00fdpky? Nem\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt bejv\u00e1k pro t\u00fdpky s d\u00edt\u011btem<\/em>,“ st\u0159elil Georg po buben\u00edkovi pohledem.
„Pravda. Chlape, to d\u00edt\u011b ti ze \u017eivota ud\u011bl\u00e1 \u0161pan\u011blskou vesnici,“ \u0159ekl Gustav se z\u00edvnut\u00edm a prot\u00e1hnul se.
„No, Andy, co si o tom mysl\u00ed\u0161? Tvoje d\u00edt\u011b bude bydlet a\u017e v Berl\u00edn\u011b.“ Pod\u00edval se Georg dol\u016f na Andrease, kter\u00fd st\u00e1le le\u017eel na zemi.
Bill c\u00edtil, jak jeho bratr ztuhnul na druh\u00e9m kraji postele a otev\u0159el o\u010di, aby se pod\u00edval na jejich
nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da. Andreas si skousnul ret a pokr\u010dil rameny. „Berl\u00edn nen\u00ed a\u017e<\/em> tak daleko.“
„Se\u0161 dobrej \u010dlov\u011bk.“ P\u0159ik\u00fdvnul s respektem buben\u00edk a zme\u0161kal zl\u00fd pohled, kter\u00fd p\u0159i\u0161el z Tomova sm\u011bru.
„Poj\u010f u\u017e, Gustave, zme\u0161k\u00e1me n\u00e1\u0161 film.“ Nazna\u010dil Georg blon\u010f\u00e1kovi, aby se zvednul.
„Vy u\u017e jdete, kluci?“ otev\u0159el Bill o\u010di a zamra\u010dil se. „Zase se dlouho neuvid\u00edme.“
„Proto\u017ee se\u0161 po\u0159\u00e1d v nemocnici,“ pop\u00edchl ho Georg. „Ale v\u00e1\u017en\u011b, to ti z n\u00e1s je\u0161t\u011b nen\u00ed \u0161patn\u011b? Kolik hodin jsme spolu byli v tourbuse?“
„N\u011bco vymysl\u00edme. Nebojte, d\u00e1m pozor, aby k v\u00e1m Hobbit zase jednou zav\u00edtal,“ sl\u00edbil Gustav a vystr\u010dil basistu skrz dve\u0159e. „Dobrou, kluci.“
Kluci jim zam\u00e1vali, a pak se dve\u0159e zav\u0159ely. „Nikdy jsem si nemyslel, \u017ee se tohohle do\u017eiju,“ zauva\u017eoval Andreas a zavrt\u011bl hlavou. „Georg a Gustav? Chci \u0159\u00edct, u Georga to ch\u00e1pu, ale Gustav je heter\u00e1k jak d\u011blo.“
„Nejsp\u00ed\u0161 nen\u00ed,“ zamru\u010del Bill a zasm\u00e1l se. Tom se rozesm\u00e1l a op\u0159el se o ze\u010f.<\/div>\n

„Tak\u017ee Berl\u00edn, jo?“
Tom se na Andrease pod\u00edval a k\u00fdvnul. „Jo.“
„Pro\u010d ne Magdeburg?“
„Doktor je v Berl\u00edn\u011b. Chci, aby se tam mohl Bill dostat, kdybych j\u00e1 m\u011bl zrovna n\u011bjak\u00fd rozhovor nebo n\u011bco.“ Pod\u00edval se Tom dol\u016f na Billova chodidla a polechtal ho, dostal v\u0161ak kopanec do boku, kter\u00fd to<\/em> ukon\u010dil.
„Mohl bych ho tam odv\u00e9st,“ \u0159ek Andreas ti\u0161e a zvedl pohled k dredat\u00e9mu chlapci.
„Nechci t\u011b o to po\u0159\u00e1d prosit,“ \u0159ekl Tom zlehka. Ve sv\u00e9 hlav\u011b vlastn\u011b \u0159ekl pravdu. Necht\u011bl, aby pro Billa d\u011blal cokoliv, co mohl ud\u011blat s\u00e1m. To zahrnovalo kontroly u doktora nebo chozen\u00ed s n\u00edm na ve\u0159ejnosti. V\u017edy\u0165 u\u017e si cel\u00fd sv\u011bt mysl\u00ed, \u017ee to d\u00edt\u011b je jeho.
„Nevadilo by mi to.“
„J\u00e1 v\u00edm.“
Andreas zav\u0159el o\u010di a tvor \u017e\u00e1rlivosti mu v mysli hlasit\u011b za\u0159val. Do prdele.<\/p>\n

~*~<\/p>\n

„Zu Hause Reality, jmenuji se Rebecca, jak v\u00e1m mohu pomoci?“
„Dobr\u00fd den, cht\u011bl bych se zeptat, jak se m\u016f\u017eu dozv\u011bd\u011bt v\u00edce o va\u0161ich nemovitostech?“
„No, mus\u00edte si dohodnout sch\u016fzku, a pak v\u00e1s zap\u00ed\u0161eme na sezen\u00ed s jedn\u00edm z na\u0161ich obchodn\u00edk\u016f. Takhle se m\u016f\u017eeme dohodnout na nejp\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00ed cen\u011b pro v\u00e1s a uk\u00e1zat v\u00e1m n\u011bjak\u00e9 fotky. Cht\u011bl byste to takto ud\u011blat?“
„Ano. Cht\u011bl bych.“
„Jm\u00e9no?“
„Tom Kaulitz.“ Na druh\u00e9 stran\u011b telefonu byla pauza a hovor byl ukon\u010den. „Ta kr\u00e1va mi to polo\u017eila!“ \u0159ekl Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b, sed\u011bl s Billem u kuchy\u0148sk\u00e9ho stolu, Bill pop\u00edjel sv\u016fj ml\u00e9\u010dn\u00fd koktejl na v\u00e1hu.
Bill se uchechtl. „Chlubil ses t\u00edm, \u017ee jsi slavn\u00e1 osobnost nebo ses za n\u00ed vyd\u00e1val.“
„J\u00e1 jsem<\/em> slavn\u00e1 osobnost.“ Proto\u010dil blon\u010f\u00e1k o\u010di a polo\u017eil telefon na st\u016fl. „Dal\u0161\u00ed.“ Bill ho chytl za ruku d\u0159\u00edv, ne\u017e mohl \u0161krtnout \u010d\u00edslo na seznamu.
„Mo\u017en\u00e1 bychom se s nimi m\u011bli setkat osobn\u011b, aby se tohle u\u017e nestalo.“
Tom se usadil zp\u00e1tky a p\u0159ik\u00fdvl. „Asi m\u00e1\u0161 pravdu.“ Z televize v ob\u00fdv\u00e1ku zaslechli Billovo jm\u00e9no a oba se \u0161li pod\u00edvat, co se d\u011bje. P\u0159ed kamerou st\u00e1la rozhn\u011bvan\u00e1 pan\u00ed, za n\u00ed st\u00e1la jej\u00ed dcera a smutn\u011b se na ni koukala.<\/p>\n

„\u0158ekla jsem j\u00ed, aby je v\u0161echny sundala, proto\u017ee Bill Kaulitz nen\u00ed dobr\u00fd p\u0159\u00edklad pro lidi. U\u017e takhle se tu mus\u00edme pot\u00fdkat se v\u0161\u00edm t\u00edm sexem a drogami; z frontmana t\u00e9 skupiny, kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt zodpov\u011bdn\u00fd a citliv\u00fd, se najednou stal t\u011bhotn\u00fd? Nem\u016f\u017eu dovolit, aby si moje dcera myslela, \u017ee tohle<\/em> je v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekla upjat\u011b.
Kamera se p\u0159esunula na report\u00e9rku, kter\u00e1 se usm\u00e1la. „Tady to m\u00e1te. Mnohem v\u00edc rodi\u010d\u016f je vyveden\u00fdch z m\u00edry t\u00edmhle Tokio Hotel skand\u00e1lem. U\u017e toho maj\u00ed dost a cht\u011bj\u00ed sepsat petici za to, aby nahr\u00e1vac\u00ed skupina dala t\u00e9to skupin\u011b sbohem.“
„Co to kurva je?“ zeptal se Tom a p\u0159istoupil k televizi.
„Oh bo\u017ee, Tomi,“ za\u00fap\u011bl Bill a op\u0159el se o gau\u010d, slo\u017eil si obli\u010dej do dlan\u00ed.
„Bille, jsi v po\u0159\u00e1dku? Neomdl\u00ed\u0161, \u017ee ne?“ zeptal se Tom vyd\u011b\u0161en\u011b a posadil sv\u00e9ho bratra na gau\u010d. Bill se uvolnil a zavrt\u011bl hlavou, ut\u0159el si slzy.
„Kolik lid\u00ed se takhle bude chovat?“ za\u0161eptal, nat\u00e1hl ruku, p\u0159it\u00e1hnul si Tomovo triko a ut\u0159el si do n\u011bj o\u010di.
„Bille\u2026 bude to v pohod\u011b,“ \u0159ekl Tom a nechal Billa, aby pou\u017e\u00edval jeho tri\u010dko m\u00edsto kapesn\u00edku. „Ne v\u0161ichni jsou takov\u00ed.“
„Oh bo\u017ee, zni\u010d\u00edm celou skupinu,“ popot\u00e1hnul Bill, op\u0159el se o gau\u010d, kdy\u017e za\u010dala n\u011bjak\u00e1 stupidn\u00ed reklama.
„Nezni\u010d\u00ed\u0161. Jestli skupinu nezni\u010d\u00ed Georg\u016fv smrad, tak u\u017e nic,“ \u0159ekl Tom naprosto v\u00e1\u017en\u011b. Bill se na n\u011bj pod\u00edval a usm\u00e1l se.
„Douf\u00e1m, \u017ee m\u00e1\u0161 pravdu, Tomi,“ \u0159ekl a p\u0159itulil se bl\u00ed\u017e.
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee m\u00e1m pravdu. Jsem star\u0161\u00ed ne\u017e ty, vzpom\u00edn\u00e1\u0161?“ za\u0161eptal Tom a polo\u017eil si bradu na vr\u0161ek Billovy hlavy.
„Jen o deset minut, blbe\u010dku.“ \u0160\u0165ouchnul ho Bill jemn\u011b do boku. „Ale stejn\u011b d\u00edky za to, \u017ee m\u00e1\u0161 pravdu.“
„Jo, nen\u00ed za\u010d,“ z\u00edral Tom do zdi a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli se v\u0161echno kolem nich zhrout\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

Koment\u00e1\u0159e anglicky, pros\u00edm. :o)<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Original<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix Je soud opravdu odpov\u011bd\u00ed? Ne-e, ale je to sranda! Tom se svezl po \u017eidli dol\u016f tak, aby si mohl op\u0159\u00edt hlavu o op\u011bradlo a proj\u00ed\u017ed\u011bt tak v pohodl\u00ed televizn\u00ed kan\u00e1ly. Nic ned\u00e1vali jako v\u017edycky, dokonce ani poh\u00e1dky mu n\u00e1ladu nezvedaly.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[207],"tags":[],"class_list":["post-13473","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-makes-three"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13473","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13473"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13473\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13473"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13473"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13473"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}