{"id":13475,"date":"2009-09-19T17:00:00","date_gmt":"2009-09-19T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13443"},"modified":"2009-09-19T17:00:00","modified_gmt":"2009-09-19T16:00:00","slug":"prosim-ne-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/19\/prosim-ne-5\/","title":{"rendered":"Pros\u00edm… ne! 5."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Holger se usm\u00e1l, kdy\u017e k jeho u\u0161\u00edm dolehl v\u00fdk\u0159ik ze sklepa. Tak u\u017e se ta klu\u010di\u010d\u00ed sle\u010dinka kone\u010dn\u011b vyhajala do r\u016f\u017eova! L\u00edn\u011b se zvedl z gau\u010de a po\u017eitk\u00e1\u0159sky se prot\u00e1hl jako ko\u010dka, pak se ale svalil se zlomysln\u00fdm \u00fa\u0161klebkem zp\u011bt. Uv\u011bdomil si toti\u017e, z \u010deho pravd\u011bpodobn\u011b m\u00e1 ten holkokluk nejv\u011bt\u0161\u00ed strach. V\u011bd\u011bl, \u017ee v\u011bt\u0161in\u011b lid\u00ed mrtvoly vad\u00ed. S\u00e1m nech\u00e1pal pro\u010d, v\u017edy\u0165 je to jenom oby\u010dejn\u00e9 le\u017e\u00edc\u00ed t\u011blo, kter\u00e9 s nik\u00fdm nekomunikuje, a sladk\u00e1 v\u016fn\u011b rozkladu je p\u0159ece mnohem p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e kolem n\u011bj v p\u0159epln\u011bn\u00fdch tramvaj\u00edch post\u00e1vali zarostl\u00ed chlapi, kte\u0159\u00ed p\u00e1chli potem v\u00edc ne\u017e tcho\u0159i! Nicm\u00e9n\u011b \u017eivot ho u\u017e nau\u010dil, \u017ee jeho prapodivn\u00e1 v\u00e1\u0161e\u0148 je z\u0159ejm\u011b ojedin\u011bl\u00fdm \u00fakazem a \u017ee ho za ni v\u0161ichni odsuzuj\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Proto pr\u00e1v\u011b t\u00edmhle tak r\u00e1d ubli\u017eoval. V\u017edycky, kdy\u017e n\u011bkoho unesl, a\u0165 u\u017e zn\u00e1mou tv\u00e1\u0159 kv\u016fli pen\u011bz\u016fm nebo n\u011bkoho nezn\u00e1m\u00e9ho kv\u016fli j\u00eddlu, dop\u0159\u00e1l mu to pot\u011b\u0161en\u00ed probudit se vedle poh\u0159ebn\u00ed sk\u0159\u00edn\u011b. V\u017edycky byl sc\u00e9n\u00e1\u0159 dost podobn\u00fd. Kdy\u017e se ob\u011bti probudily, cht\u011bly se dostat na svobodu, ale zam\u010den\u00fdmi dve\u0159mi to ne\u0161lo, proto d\u0159\u00edve nebo pozd\u011bji neodolaly a otev\u0159ely sk\u0159\u00ed\u0148 v domn\u011bn\u00ed, \u017ee tam najdou n\u011bco, co jim pom\u016f\u017ee. A nic nezn\u011blo l\u00e9pe, ne\u017e jejich vyd\u011b\u0161en\u00fd k\u0159ik, jak se o to v\u00edc sna\u017eily ut\u00e9ct. U\u017e n\u011bkolikr\u00e1t si zl\u00e1maly nehty nebo narazily kosti, jak zoufale bu\u0161ily do dve\u0159\u00ed, ne\u017e se v bezmocn\u00e9m vy\u010derp\u00e1n\u00ed svezly na podlahu, kde jim nezbylo, ne\u017e \u010dekat na jeho p\u0159\u00edchod a na jeho milost \u010di nemilost. A on je nikdy nenech\u00e1val dlouho \u010dekat, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee jejich k\u0159ik znamen\u00e1 za\u010d\u00e1tek jeho her\u2026<\/div>\n
\n
Tentokr\u00e1t v\u0161ak znovu dolehl na gau\u010d. Ani s\u00e1m nev\u011bd\u011bl, \u010d\u00edm to bylo, ale je\u0161t\u011b si necht\u011bl hr\u00e1t. Je\u0161t\u011b necht\u011bl ubli\u017eovat. Je\u0161t\u011b cht\u011bl toho hube\u0148oura nechat, a\u0165 se boj\u00ed. U\u017e d\u00e1vno zjistil, \u017ee se pak s jeho \u017eiv\u00fdmi hra\u010dkami manipuluje mnohem l\u00e9pe, kdy\u017e jsou vystresovan\u00e9. Jenom se tedy op\u011bt spokojen\u011b zabo\u0159il do pol\u0161t\u00e1\u0159e a s bla\u017een\u00fdm \u00fasm\u011bvem naslouchal tlumen\u00fdm n\u00e1\u0159k\u016fm ze sklepa\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, no tak\u2026 mus\u00ed\u0161 p\u0159ece n\u011bco sn\u00edst.“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Ale – „<\/div>\n
„\u0158ekl jsem NE!“<\/div>\n
Tom si roz\u010dilen\u011b dupl a sjel v\u0161echny p\u0159\u00edtomn\u00e9 v pokoji nasupen\u00fdm pohledem. V\u011bd\u011bl, \u017ee tam jsou G\u00e9\u010dka i mana\u017eer hlavn\u011b proto, aby nebyl v t\u011bchto t\u00ed\u017eiv\u00fdch hodin\u00e1ch s\u00e1m, a byl jim za to nesm\u00edrn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd. Ale jak m\u00e1 proboha j\u00edst? Jak m\u00e1 zapl\u0148ovat vlastn\u00ed \u0161krundaj\u00edc\u00ed \u017ealudek, kdy\u017e nev\u00ed, co se d\u011bje s jeho dvoj\u010detem, s jeho l\u00e1skou? Kde je? Kde je Bill, co s n\u00edm je? Je v po\u0159\u00e1dku, nebo mu n\u011bkdo ubli\u017euje?<\/div>\n
Jako by mu \u010detl my\u0161lenky, Gustav ho konej\u0161iv\u011b objal.<\/div>\n
„Neboj, Tomi\u2026 Nic mu nen\u00ed, je v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
Tom se na n\u011bj vzdorovit\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„A jak to m\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt, mi \u0159ekni! J\u00e1 jsem snad jeho dvoj\u010de, tak snad c\u00edt\u00edm mnohem v\u00edc ne\u017e vy v\u0161ichni, co s n\u00edm je! A j\u00e1 c\u00edt\u00edm, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee je \u00fapln\u011b vyd\u011b\u0161en\u00fd, \u017ee se boj\u00ed! A v tomhle stavu m\u00e1m bejt podle v\u00e1s v klidu?“<\/div>\n
„Tome,“ promluvil David. „Mluvil jsem s polici\u00ed. Tu\u0161\u00ed, kdo to ud\u011blal, a motivem \u00fanosu jsou pen\u00edze!“<\/p>\n<\/div>\n
Bolelo ho srdce, kdy\u017e vy\u0159kl posledn\u00ed slovo, v\u011bd\u011bl, \u017ee v tom je n\u011bco v\u00edc, ne\u017e jen pen\u00edze. Ale nemohl jim \u0159\u00edct pravdu, Gustava a Georga by „jenom“ vyd\u011bsil, ale Tom u\u017e te\u010f nem\u011bl daleko k nervov\u00e9mu zhroucen\u00ed a on mu necht\u011bl je\u0161t\u011b v\u00edce p\u0159it\u011b\u017eovat. Jak \u0159\u00edkali na policii, zb\u00fdv\u00e1 jim jedin\u00e9. Modlit se, aby ten psychopat cht\u011bl skute\u010dn\u011b jenom pen\u00edze. Aby z Billa nena\u0161li o n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji zohaven\u00e9 t\u011blo, jako se to stalo u\u017e s tolika lidmi, kte\u0159\u00ed tomu bl\u00e1znovi padli do rukou\u2026<\/div>\n
Zavrt\u011bl hlavou. Ne. Tu hor\u0161\u00ed variantu si nesm\u00ed p\u0159ipou\u0161t\u011bt ani ve snu!<\/div>\n
„Neboj\u2026 ozve se. Za p\u00e1r minut, hodin, nejd\u00fdl dn\u00ed se ozve, kolik za Billa chce. Zaplat\u00edme za n\u011bj a bude zase dob\u0159e\u2026 no tak, Tome\u2026 p\u0159i \u00fanosech tohohle typu v\u011bt\u0161inou \u010dlov\u011bku neubli\u017eujou. Bill je ur\u010dit\u011b v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
Tom se na n\u011bj jenom zdrcen\u011b pod\u00edval, na\u010de\u017e bez slova p\u0159e\u0161el k oknu, za n\u00edm\u017e se slunce skl\u00e1n\u011blo k z\u00e1padu. Obloha byla od jeho svitu rud\u00e1 jako krev.<\/div>\n
„Ach, Bille\u2026 kde jsi?“ \u0161eptl t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b a sklen\u00fdm pohledem hypnotizoval karm\u00ednov\u011b jasnou oblohu. M\u011bl zl\u00e9 tu\u0161en\u00ed a nemohl se ho zbavit\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Bill sebou prudce trhl a otev\u0159el o\u010di. Musel z\u0159ejm\u011b usnout vy\u010derp\u00e1n\u00edm z pl\u00e1\u010de, proto\u017ee jeho t\u011blo le\u017eelo zhroucen\u00e9 na ledov\u011b studen\u00e9 zemi. Byla mu zima, m\u011bl hlad a jeho t\u011blem zm\u00edtal neuv\u011b\u0159iteln\u00fd strach. Temn\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di byly do ruda opuchl\u00e9, umn\u011b nanesen\u00e9 l\u00ed\u010den\u00ed se d\u00e1vno rozteklo po tv\u00e1\u0159i, a v b\u011b\u017en\u011b z\u00e1\u0159iv\u00fdch, nyn\u00ed v\u0161ak vyhasl\u00fdch zorni\u010dk\u00e1ch, se objevil z\u00e1blesk paniky poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jeho pohled zabloudil ke sk\u0159\u00edni. V\u011bd\u011bl to, v\u011bd\u011bl, co se tam skr\u00fdv\u00e1, a d\u011bsil se toho. D\u011bsil se mrtv\u00fdch t\u011bl\u2026 i toho, aby neskon\u010dil stejn\u011b. Co proboha komu ud\u011blal, \u017ee mus\u00ed b\u00fdt tady?<\/div>\n
Najednou si ale uv\u011bdomil, co ho probudilo. Za dve\u0159mi byly sly\u0161et t\u011b\u017ek\u00e9, bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se kroky! Strnul v absolutn\u00ed nehybnosti a jedin\u00e9, co ru\u0161ilo hrobov\u00e9 ticho, byla ozv\u011bna dopadu ciz\u00edch nohou a jeho vlastn\u00ed rozechv\u011bl\u00fd dech. St\u00e1hl se je\u0161t\u011b v\u00edc do kouta, a kdy\u017e v z\u00e1mku zachrastil kl\u00ed\u010d, ti\u0161e vyjekl, av\u0161ak neodv\u00e1\u017eil se pohnout ani o p\u00ed\u010f. Z\u00e1mek cvakl a dve\u0159e se za\u010daly otev\u00edrat\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Vstoupil pro n\u011bj naprosto nezn\u00e1m\u00fd mu\u017e. Rozedran\u00e9 d\u017e\u00edny a flanelovou ko\u0161ili schov\u00e1val pod dlouh\u00fdm \u010dern\u00fdm pl\u00e1\u0161t\u011bm, a na obli\u010deji m\u011bl masku ve tvaru lebky. Bill vyd\u011b\u0161en\u011b vyp\u00edskl, okam\u017eit\u011b si vzpomn\u011bl na jaro tohoto roku, kdy jeho, Toma, celou jejich rodinu i jejich nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tele ohro\u017eovaly podobn\u011b maskovan\u00e9 Francouzky. Ale tohle asi nebudou ony, tohle je mu\u017esk\u00e1 postava. Se strachem sledoval, jak se k n\u011bmu ten n\u011bkdo bl\u00ed\u017e\u00ed, dokud se t\u011b\u017ek\u00e9 kroky nezastavily p\u0159\u00edmo u n\u011bj. Mu\u017e na n\u011bj chv\u00edli shl\u00ed\u017eel, jedin\u00e9, co bylo z jeho tv\u00e1\u0159e vid\u011bt, byly z\u00e1\u0159iv\u011b zelen\u00e9 o\u010di, a potom si d\u0159epl na bobek, p\u0159\u00edmo k Billovi. Chvili\u010dku se kochal pohledem na chlapcovu sinalou tv\u00e1\u0159, a pak ukazov\u00e1\u010dek vsunul pod klepaj\u00edc\u00ed se bradu. Donutil tak Billa, aby se mu d\u00edval do o\u010d\u00ed. Miloval ty pohledy pln\u00e9 strachu, v\u017edycky ho povzbuzovaly k tomu, aby za\u010dal n\u011bkterou ze sv\u00fdch her. Ale ke sv\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed zjistil, \u017ee te\u010f ho ten kluk k ni\u010demu nevyb\u00edz\u00ed. \u017de nem\u00e1 na hry n\u00e1ladu. Zmaten\u011b se zamra\u010dil. Tohle se mu je\u0161t\u011b nikdy nestalo! Ale asi to je t\u00edm, \u017ee ten kluk nen\u00ed dostate\u010dn\u011b vyklepan\u00fd. Ur\u010dit\u011b to bude ono, jinak si to nedovedl vysv\u011btlit.<\/p>\n<\/div>\n
„Kdo\u2026 kdo jste?“ troufl si za\u0161eptat Bill ot\u00e1zku. „Co\u2026 co po mn\u011b chcete?“<\/div>\n
Holger se pobaven\u011b u\u0161kl\u00edbl. M\u00fdlil se, ten kluk um\u00edr\u00e1 hr\u016fzou, hlas ho prozradil, jenom to um\u011bl dob\u0159e maskovat, nic v\u00edc. Ani\u017e by odpov\u011bd\u011bl, up\u0159el zrak na kr\u010dn\u00ed tepnu, kter\u00e1 se pod bledou k\u016f\u017e\u00ed jasn\u011b r\u00fdsovala. Vid\u011bl, jak pulzuje, a fanatizovan\u011b na ni polo\u017eil ruku. Byla to dokonalost. C\u00edtil p\u0159es k\u016f\u017ei teplo krve, kter\u00e1 mu v pravideln\u00fdch rytmech bu\u0161ila do b\u0159\u00ed\u0161ek prst\u016f\u2026 Sjel je\u0161t\u011b tro\u0161ku n\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Ne, pros\u00edm\u2026 neubli\u017eujte mi,“ vzlykl Bill a po smrteln\u011b b\u00edl\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch se mu za\u010daly koulet slzy. „Pros\u00edm, ne\u2026 ud\u011bl\u00e1m cokoliv\u2026“<\/div>\n
V tu chv\u00edli se m\u00edstnost\u00ed rozezn\u011blo t\u00e9m\u011b\u0159 ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed mlasknut\u00ed, jak jej mu\u017e ude\u0159il dob\u0159e m\u00ed\u0159enou fackou do tv\u00e1\u0159e. S\u00edla r\u00e1ny srazila Billa k zemi, Holger si jej v\u0161ak za tri\u010dko op\u011bt vyt\u00e1hl do \u00farovn\u011b sv\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Pamatuj si\u2026 nikdy mi nebude\u0161 \u0159\u00edkat, co m\u00e1m nebo nem\u00e1m d\u011blat, rozum\u00ed\u0161 mi? Jinak bude\u0161 ze hry venku\u2026 jestli mi rozum\u00ed\u0161,“ d\u00fdchl Billovi do obli\u010deje a na vysv\u011btlenou vyt\u00e1hl n\u016f\u017e a opatrn\u011b, aby chlapce ne\u0159\u00edzl, p\u0159ejel ostrou, mraziv\u011b ledovou \u010depel\u00ed po jeho krku.<\/p>\n<\/div>\n
Bill u\u017e si netroufl ani hlesnout. Jeho o\u010di \u0161ilhaly po no\u017ei, kter\u00fd mu p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl pod krku, tv\u00e1\u0159 ho p\u00e1lila a jeho slzy nebyly je\u0161t\u011b nikdy v \u017eivot\u011b tak hork\u00e9. Tolik se b\u00e1l, \u017ee ho ten \u010dlov\u011bk zabije\u2026<\/div>\n
Jako by mu \u010detl my\u0161lenky, Holger se posm\u011b\u0161n\u011b u\u0161kl\u00edbl.<\/div>\n
„Pokud bude tv\u016fj brat\u0159\u00ed\u010dek dodr\u017eovat pravidla, kter\u00e1 mu ur\u010d\u00edm, tak se odsud mo\u017en\u00e1 i dostane\u0161,“ sykl. „Ale pokud je nedodr\u017e\u00ed, nebo pokud nebude\u0161 hodn\u00fd ty\u2026 pak ho u\u017e nikdy neuvid\u00ed\u0161!“<\/div>\n
Na d\u016fkaz sv\u00fdch slov sjel no\u017eem na Billovo rameno, vjel hrotem pod tri\u010dko a \u0159\u00edzl. Bill bolestn\u011b sykl, ale sna\u017eil se v sob\u011b v\u0161echno dusit. B\u00e1l se, aby ho nezabil t\u0159eba za takov\u00e9hle projevy. Nicm\u00e9n\u011b Holger m\u011bl v tu chv\u00edli \u00fapln\u011b jina\u010d\u00ed starosti. Jeho o\u010di se z\u00fa\u017eily do tenou\u010dk\u00fdch \u0161t\u011brbinek, kdy\u017e vid\u011bl, jak se \u0161ed\u00e9 tri\u010dko za\u010d\u00edn\u00e1 barvit do ruda. Fascinovan\u011b si malinko nazvedl masku, ale tak, aby mu nebylo dob\u0159e vid\u011bt do tv\u00e1\u0159e, tro\u0161ku tri\u010dko poodsunul a dotkl se ukazov\u00e1\u010dkem krve tekouc\u00ed z povrchov\u00e9ho \u0161kr\u00e1bnut\u00ed. Byla tak n\u00e1dhern\u011b tepl\u00e1\u2026 a tak bl\u00edzko\u2026<\/div>\n
Neodolal a smo\u010dil v drobn\u00e9 rance sv\u00e9 rty a zakmital v n\u00ed jazykem. Cel\u00e9 jeho t\u011blo v m\u017eiku zaplavila neskute\u010dn\u00e1 vlna blaha a euforie. Kone\u010dn\u011b\u2026 Jak dlouho u\u017e nem\u011bl \u010derstvou krev? Hodn\u011b dlouho, u\u017e asi skoro t\u00fdden. A krev toho kluka byla enormn\u011b dobr\u00e1. S\u00e1l poran\u011bn\u00e9 m\u00edsto do doby, dokud krev nep\u0159estala t\u00e9ct, a Bill se neodv\u00e1\u017eil jakkoliv pohnout nebo cokoliv \u0159\u00edct, jak moc se b\u00e1l, jen s hr\u016fzou v o\u010d\u00edch \u0161ilhal po tom, co ten mu\u017e d\u011bl\u00e1 a poslu\u0161n\u011b dr\u017eel v jeho sev\u0159en\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 v\u00fdbornou krev, mali\u010dk\u00fd,“ zachraplal Holger, kdy\u017e se od Billa odt\u00e1hl a op\u011bt si upravil masku do p\u016fvodn\u00ed polohy, tak\u017ee nebyly vid\u011bt jeho zarudl\u00e9 rty. Zvedl se a na okam\u017eik se na Billa zahled\u011bl.<\/div>\n
„Odpo\u010d\u00edvej, dokud m\u016f\u017ee\u0161,“ poradil mu. „Dokud m\u00e1\u0161 na to \u010das. Moc ho nebude.“<\/div>\n
Na okam\u017eik opustil sklep, Bill byl v\u0161ak tak vyd\u011b\u0161en\u00fd, \u017ee se nedok\u00e1zal pohnout ani o p\u00ed\u010f, nato\u017e se pokusit o \u00fat\u011bk, a ani by se mu to nebylo povedlo, jeliko\u017e Holger se po chvili\u010dce vr\u00e1til a nesl s sebou silnou flau\u0161ovou deku a sklenici s vodou.<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161, aby ses tu c\u00edtil jako doma. Nechci, abys tu trp\u011bl v\u00edc, ne\u017e ti je ur\u010deno.“<\/div>\n
S t\u011bmi slovy polo\u017eil sklenici i deku na zem, naposledy se na Billa pod\u00edval, zamkl dve\u0159e a ode\u0161el. S\u00e1m v sob\u011b se nevyznal. Pro\u010d u\u017e si s t\u00edm klukem d\u00e1vno neza\u010dal hr\u00e1t? Nebyl jako ostatn\u00ed jeho ob\u011bti, vyza\u0159ovalo z n\u011bj n\u011bco\u2026 jin\u00e9ho. Nemohl mu ubl\u00ed\u017eit u\u017e te\u010f, vyc\u00edtil, \u017ee aby jejich hra m\u011bla ten spr\u00e1vn\u00fd \u0161mrnc, mus\u00ed je\u0161t\u011b chv\u00edli po\u010dkat. Z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak necht\u011bl, aby se chlapci n\u011bco stalo. Tedy\u2026 n\u011bco zbyte\u010dn\u011b nav\u00edc, proto mu tam donesl tu deku, ve sklep\u011b byla dost velik\u00e1 zima a Holger necht\u011bl, aby Bill nastydl. Je\u0161t\u011b ho bude pot\u0159ebovat\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Holger se usm\u00e1l, kdy\u017e k jeho u\u0161\u00edm dolehl v\u00fdk\u0159ik ze sklepa. Tak u\u017e se ta klu\u010di\u010d\u00ed sle\u010dinka kone\u010dn\u011b vyhajala do r\u016f\u017eova! L\u00edn\u011b se zvedl z gau\u010de a po\u017eitk\u00e1\u0159sky se prot\u00e1hl jako ko\u010dka, pak se ale svalil se zlomysln\u00fdm \u00fa\u0161klebkem zp\u011bt.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[266],"tags":[],"class_list":["post-13475","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prosim-ne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13475","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13475"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13475\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13475"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13475"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13475"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}