{"id":13507,"date":"2009-09-15T18:00:00","date_gmt":"2009-09-15T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13475"},"modified":"2009-09-15T18:00:00","modified_gmt":"2009-09-15T17:00:00","slug":"loving-liar-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/15\/loving-liar-31\/","title":{"rendered":"Loving Liar 31."},"content":{"rendered":"
autor: Lady Kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„B\u011b\u017e, Tome\u2026“ obsah Billov\u00fdch slov byl v rozporu s jeho city. S\u00e1m nedovedl vysv\u011btlit, pro\u010d jej pos\u00edl\u00e1 pry\u010d, kdy\u017e cel\u00e9 dny i noci netou\u017eil po ni\u010dem tolik jako po Tomov\u011b bl\u00edzkosti. Ob\u010das \u0159\u00edk\u00e1me n\u011bco, p\u0159esto\u017ee to c\u00edt\u00edme jinak. N\u011bkdy jdeme jinou cestou, ne\u017e n\u00e1m ukazuje na\u0161e srdce a ubli\u017eujeme tak nejen sob\u011b, ale p\u0159edev\u0161\u00edm lidem kolem sebe.<\/div>\n
„Z\u016fstanu,“ odv\u011btil stroze kytarista a neustoupil ani o krok. I kdyby jej jeho dvoj\u010de tis\u00edckr\u00e1t vyzvalo k odchodu, neode\u0161el by. I nad\u00e1le by setrval na sv\u00e9m m\u00edst\u011b. Jeden odchod u\u017e sta\u010dil, dal\u0161\u00ed by u\u017e neunesl. Te\u010f jen p\u0159im\u011bt Billa, aby p\u0159estal s touhle komedi\u00ed a za\u010dal jednat podle sv\u00e9ho srdce.<\/div>\n
„Odejdi, Tomi. Sly\u0161\u00ed\u0161? Vra\u0165 se na svou oslavu mezi sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele\u2026“ \u010dernovlas\u00fd chlapec se pokusil vysmeknout z kytaristova sev\u0159en\u00ed, ale Tomovy dlan\u011b stiskly siln\u011bji jeho ramena. „Nechci tu b\u00fdt s\u00e1m, z\u016fsta\u0148me spolu\u2026 Do noci\u2026“ za\u0161eptal dred\u00e1\u010dek a v Billovi hrklo. Tak proto je tu, proto v\u011bd\u011bl, \u017ee mu l\u017ee, proto byl tak sebejist\u00fd.<\/div>\n
„Jsem trapnej. Tak mi to \u0159ekni\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d bych to\u2026“<\/div>\n
„Nikdy jsi to nem\u011bl \u010d\u00edst\u2026 M\u011bl jsem to roztrhat, zni\u010dit\u2026“ Chlapci se kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo vyvl\u00e9ct se ze sev\u0159en\u00ed kytaristov\u00fdch pa\u017e\u00ed a poodstoupil k seda\u010dce, na n\u00ed\u017e se posl\u00e9ze usadil. Tohle se nem\u011blo st\u00e1t.<\/div>\n
„D\u011bkuju ti.“<\/div>\n
Bill uc\u00edtil horkou dla\u0148, je\u017e zlehounka pohladila jeho tv\u00e1\u0159, uchopila jej za bradu a pomalinku nadzved\u00e1vala jeho hlavu. „Neb\u00fdt toho, nebyl bych tu\u2026 T\u00edmhle,“ uk\u00e1zal Billovi p\u0159elo\u017een\u00fd l\u00edstek pap\u00edru, „jsi m\u011b k sob\u011b p\u0159ivedl.“ Tom d\u0159ep\u011bl p\u0159ed Billem, o\u010di up\u00edral na chlapcovu tv\u00e1\u0159 a v nervozitou zpocen\u00e9 dlani sv\u00edral pap\u00edr, kter\u00fd mu jak\u00fdmsi zp\u016fsobem dod\u00e1val odvahy, pon\u011bvad\u017e si byl jist\u00fd, \u017ee slova na n\u011bm napsan\u00e1 vych\u00e1zela z Billova srdce, ono vedlo mlad\u00edkovu dla\u0148.<\/div>\n
\n
„P\u0159esta\u0148 s t\u00edm\u2026“<\/div>\n
„S \u010d\u00edm?“ pohl\u00e9dl p\u00e1r \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed na hopera.<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161\u2026“ \u0161eptly pln\u00e9 rty. „Nebo jsem jedin\u00fd, kdo si mysl\u00ed\u2026 Kdo c\u00edt\u00ed, \u017ee nechce\u0161, aby ode\u0161el, a \u017ee mnohem v\u00edc si p\u0159eje\u0161, abych z\u016fstal tady s tebou?“ Bill uhnul pohledem, nedovedl se d\u00edvat do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, v nich\u017e se odr\u00e1\u017eela jak l\u00e1ska pat\u0159\u00edc\u00ed jen jemu, tak i bolest, je\u017e rvala nejen Tomovo, ale i Billovo nitro. „Bille, Bille\u2026“ pronesl kytarista sp\u00ed\u0161e \u0161eptem a zabodl pohled do mlad\u00edkov\u00fdch dlan\u00ed, slo\u017een\u00fdch v jeho kl\u00edn\u011b. „Nep\u0159i\u0161el jsem proto, abych ti n\u011bco vy\u010d\u00edtal, z n\u011b\u010deho t\u011b obvi\u0148oval, p\u0159esto\u017ee\u2026 To je fuk\u2026 Jsem tady, proto\u017ee chci zachr\u00e1nit to, co mi posledn\u00ed m\u011bs\u00edce dod\u00e1valo s\u00edlu, chu\u0165 do \u017eivota. Jen\u017ee s\u00e1m nic nezm\u016f\u017eu, s\u00e1m to nedok\u00e1\u017eu. Ch\u00e1pe\u0161? Pot\u0159ebuju tvoji pomoc, na kterou jsem celou cestu, co jsem m\u00ed\u0159il sem, spol\u00e9hal, ale ty m\u00edsto toho jen zaryt\u011b krout\u00ed\u0161 hlavou a po\u0159\u00e1d dokola opakuje\u0161 to sam\u00fd\u2026“ Tom zvedl pohled a jeho o\u010di se setkaly s t\u011bmi Billov\u00fdmi, je\u017e okam\u017eit\u011b ucukly, nadechnul se a pokra\u010doval: „Te\u010f m\u011b nep\u0159eru\u0161uj, hm?“ Bill t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u011b p\u0159ik\u00fdvnul. To pro n\u011bj nebude probl\u00e9m, stejn\u011b nem\u011bl v pl\u00e1nu promluvit. V\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, jen\u017ee jeho hrdlo bylo tak sta\u017een\u00e9, \u017ee nebyl schopn\u00fd vydat ze sebe ani hl\u00e1sku.<\/p>\n<\/div>\n
„Fajn\u2026 Tak\u017ee od za\u010d\u00e1tku. Kdy\u017e jsem se dozv\u011bd\u011bl pravdu, myslel jsem\u2026 Byl jsem si jist\u00fd, \u017ee sis ze m\u011b celou dobu jen utahoval, \u017ee to v\u0161echno bylo od za\u010d\u00e1tku napl\u00e1novan\u00fd, proto jsem tak vylet\u011bl a ud\u011blal to, \u010deho jsem pak ho\u0159ce litoval. Jen\u017ee pak\u2026 Kdy\u017e jsem se vracel, kdy\u017e jsem se probudil, kdy\u017e jsem tam sed\u011bl s\u00e1m, bylo v\u0161ude takov\u00fd ticho\u2026 To ticho m\u011b pomalu zab\u00edjelo, p\u0159ipravovalo o rozum\u2026 Pak p\u0159ijel Andy. Toho zn\u00e1\u0161, vypr\u00e1v\u011bl jsem ti o n\u011bm. Pamatuje\u0161 si, vi\u010f?“ Dal\u0161\u00ed p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed hlavou, je\u017e ujistilo Toma, \u017ee Bill v\u00ed, o kom je \u0159e\u010d, a \u017ee m\u016f\u017ee pokra\u010dovat. „Ne\u017e p\u0159ijel, motal jsem se v kruhu. Jedna \u010d\u00e1st m\u011b mi po\u0159\u00e1d dokola opakovala, \u017ee jsi m\u011b podvedl z\u00e1m\u011brn\u011b, ale druh\u00e1 se m\u011b sna\u017eila p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee to tak nen\u00ed\u2026 Ale on mi pomohl otev\u0159\u00edt o\u010di, d\u00edk n\u011bmu jsem dosp\u011bl k tomu, \u017ee jsi mi sice lhal v tom, kdo jsi, ale co jsi c\u00edtil a douf\u00e1m, \u017ee po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b c\u00edt\u00ed\u0161, l\u017e\u00ed nebylo. Tenhle pap\u00edrek, kter\u00fd mi Gustav dneska vtisknul do dlan\u011b, m\u011b usv\u011bd\u010dil v tom, \u017ee jsem se nespletl a zavedl m\u011b zp\u00e1tky k tob\u011b. Jen\u017ee ta jistota, se kterou jsem sem p\u0159i\u0161el, kterou jsem byl napln\u011bn, m\u011b pomalu opou\u0161t\u00ed\u2026 Tvoje ml\u010den\u00ed mi moc nepom\u00e1h\u00e1, sp\u00ed\u0161 bych \u0159ekl, \u017ee m\u011b p\u0159ipravuje o posledn\u00ed zbytky sil\u2026“<\/div>\n
Dredat\u00fd chlapec sklonil hlavu, n\u011bkolikr\u00e1t zamrkal. Kdy\u017e vyb\u011bhl z klubu a po sv\u00fdch se vydal ke Gustavovu bytu, celou cestu m\u011bl p\u0159ed o\u010dima Billa, jak otev\u00edr\u00e1 dve\u0159e, se slzami dojet\u00ed mu pot\u00e9 pad\u00e1 kolem krku, proto\u017ee stejn\u011b jako on v posledn\u00edch dnech trp\u011bl odlou\u010den\u00edm od jeho osoby. Jeho p\u0159edstavy se ale pomalu rozplynuly, l\u00e1ska, ji\u017e se sna\u017eil ze v\u0161ech sil znovu vzk\u0159\u00edsit, o n\u00ed\u017e si myslel, \u017ee je st\u00e1le skryt\u00e1 v Billov\u011b srdci, mu nyn\u00ed proklouz\u00e1vala mezi prsty. A\u0165 se ji sna\u017eil zachytit, co mu s\u00edly sta\u010dily, vzdaloval se od n\u00ed v\u00edc a v\u00edc. A Bill jen sed\u00ed, kouk\u00e1 do zem\u011b a ml\u010d\u00ed. Takhle to nem\u00e1 b\u00fdt\u2026<\/div>\n
„Pro\u010d ne\u0159ekne\u0161, co si p\u0159eje\u0161? Pro\u010d ne\u0159ekne\u0161, \u017ee m\u011b pot\u0159ebuje\u0161? \u017de jsem ti chyb\u011bl? \u017de jsi m\u00e1lem um\u0159el, kdy\u017e jsme nebyli spolu? \u017de jsi po noc\u00edch snil o tom, \u017ee budeme znovu spolu? \u017de\u2026 \u017de m\u011b po\u0159\u00e1d miluje\u0161? Pro\u010d jen ml\u010d\u00ed\u0161? Pro\u010d, Billi? Na pap\u00edr jsi to napsal moc hezky, ale\u2026 Pot\u0159ebuju to sly\u0161et, pros\u00edm. Nebo to byl jen \u017eert a ty u\u017e m\u011b nechce\u0161? Hele, mn\u011b je jedno, kdo jsi\u2026 Jestli p\u0159\u00edtel nebo nep\u0159\u00edtel, jestli jsi m\u016fj bratr nebo m\u016fj kluk\u2026 Pro m\u011b jsi prost\u011b Bill, m\u016fj Bill. Bill, kter\u00e9ho jsem zpo\u010d\u00e1tku nemohl ani vyst\u00e1t, do kter\u00e9ho jsem se potom ale bl\u00e1zniv\u011b zamiloval. Byl, jsi a bude\u0161 jedinou osobou, kterou jsem kdy miloval. Nic se nezm\u011bnilo…“ Tom znovu pohl\u00e9dl na sv\u00e9 dvoj\u010de, kter\u00e9 se st\u00e1le sklopenou hlavou pohr\u00e1valo s prstenem na sv\u00e9m prst\u011b. V o\u010d\u00edch jej p\u00e1lily slzy, sna\u017e\u00edc\u00ed se dostat zpod pevn\u011b semknut\u00fdch v\u00ed\u010dek. „\u0158ekni n\u011bco, Bille\u2026 Nevid\u00edm ti do hlavy, neum\u00edm \u010d\u00edst my\u0161lenky. Copak to, co \u017e\u00e1d\u00e1m, je tak moc? Jen jedno slovo\u2026 Jedno jedin\u00e9 sl\u016fvko od tebe a v\u0161echno m\u016f\u017ee b\u00fdt jinak. Pros\u00edm\u2026“ za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed by Tom s\u00e1m sebe pova\u017eoval za ubo\u017e\u00e1ka, nikdy se p\u0159ed nik\u00fdm neponi\u017eoval, nikdy o nic neprosil, ale nikdy mu tak\u00e9 nez\u00e1le\u017eelo na n\u011bkom tolik, jako na osob\u011b sed\u00edc\u00ed p\u0159ed n\u00edm. Tenhle \u010dernovlas\u00fd klu\u010dina zm\u011bnil cel\u00fd jeho \u017eivot, jeho pohled na sv\u011bt, jeho n\u00e1zor na l\u00e1sku. P\u0159edt\u00edm nikdy nev\u011b\u0159il na l\u00e1sku na cel\u00fd \u017eivot, podle n\u011bj spolu ti lid\u00e9 po p\u00e1r letech byli sp\u00ed\u0161e ze zvyku ne\u017e kv\u016fli tomu, \u017ee by se po\u0159\u00e1d tolik milovali. Dnes, v den sv\u00fdch 20. narozenin, dosp\u011bl k pozn\u00e1n\u00ed, \u017ee prav\u00e1 l\u00e1ska existuje, \u017ee m\u016f\u017eeme naj\u00edt osobu, ji\u017e jsme schopni bezmezn\u011b milovat po cel\u00fd n\u00e1\u0161 \u017eivot. N\u011bkdo ji pozn\u00e1 d\u0159\u00edve, n\u011bkdo pozd\u011bji, n\u011bkdo nikdy. On m\u011bl ale \u0161t\u011bst\u00ed, poznal ji p\u0159ed p\u016fl rokem, v chlapci, sed\u00edc\u00edm na pohovce, na\u0161el osobu, ji\u017e m\u016f\u017ee milovat, j\u00ed\u017e m\u016f\u017ee sn\u00e9st modr\u00e9 z nebe a ud\u011blat, co j\u00ed na o\u010d\u00edch uvid\u00ed. Tom byl bojovn\u00edkem. Za to, co cht\u011bl, se rval do posledn\u00edho dechu, nikdy boj p\u0159edem nevzdal. \u017de by dne\u0161ek byl prvn\u00edm dnem, kdy prohraje?<\/div>\n
„Fajn, jdu pry\u010d, kdy\u017e si to teda p\u0159eje\u0161\u2026 Ale pamatuj si, \u017ee jsi to byl ty, kdo o n\u00e1s rozhodnul, kdo zni\u010dil to posledn\u00ed, co z n\u00e1s zbylo. J\u00e1 odch\u00e1z\u00edm s pocitem, \u017ee jsem pro z\u00e1chranu na\u0161eho vztahu ud\u011blal, co bylo v m\u00fdch sil\u00e1ch. Kdy\u017e jsem za tebou \u0161el, byl jsem p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee se mi to poda\u0159\u00ed. No, spletl jsem se, ale nejsem t\u00edm, kdo na\u0161i l\u00e1sku poh\u0159bil\u2026 M\u011bj se hezky a\u2026“ Kytarista vstal a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm, vedouc\u00edm do p\u0159eds\u00edn\u011b, v nich\u017e se je\u0161t\u011b naposledy oto\u010dil ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti. „V\u0161echno nejlep\u0161\u00ed k narozenin\u00e1m\u2026“<\/div>\n
Najednou se kolem Billa rozhostilo ticho, pomalu zvednul hlavu a zjistil, \u017ee v m\u00edstnosti je pouze on. A\u017e klapnut\u00ed dve\u0159\u00ed jej ujistilo, \u017ee Tom je pry\u010d. Ode\u0161el\u2026 Ty nejsi Bill, ty jsi toti\u017e debil!!! A po\u0159\u00e1dnej!!!<\/em> Cel\u00fd dny tu f\u0148uk\u00e1\u0161 jak baba, vzd\u00fdch\u00e1\u0161 po Tomovi, a kdy\u017e p\u0159ijde, omlouv\u00e1 se a sna\u017e\u00ed se zachr\u00e1nit to, o \u010dem jsi p\u0159esv\u011bd\u010denej, \u017ee je pry\u010d, odh\u00e1n\u00ed\u0161 ho a pak ml\u010d\u00ed\u0161\u2026<\/em> Bill se z pohovky nezvednul, st\u00e1le na n\u00ed setrv\u00e1val, hled\u00edc p\u0159ed sebe, v duchu nad\u00e1vaj\u00edc s\u00e1m sob\u011b. P\u0159ed fanynkami si hraje na romantika, jen\u017e se sna\u017e\u00ed naj\u00edt pravou l\u00e1sku, srdceryvn\u011b o n\u00ed zp\u00edv\u00e1 v p\u00edsni\u010dk\u00e1ch a te\u010f ji poh\u0159bil. Pozd\u011b je na to litovat sv\u00fdch chyb, Tom je v trapu a\u2026 Mlad\u00edk najednou prudce vstal a ocitnul se na noh\u00e1ch. Rychle vb\u011bhnul do pokoje, v n\u011bm\u017e tr\u00e1vil posledn\u00ed dobou p\u0159ev\u00e1\u017enou \u010d\u00e1st sv\u00e9ho \u010dasu, ze sk\u0159\u00edn\u011b vyt\u00e1hnul prvn\u00ed, co mu padlo pod ruce. Stejn\u011b je jedno, co si vezme na sebe. Jak nejrychleji to \u0161lo, se p\u0159evl\u00e9kl, sbalil kl\u00ed\u010de ze stolu a vyb\u011bhnul ven z bytu. \u010cek\u00e1n\u00edm na v\u00fdtah se necht\u011bl zdr\u017eovat, schody seb\u011bhnul po sv\u00fdch, m\u00e1lem na nich srazil n\u011bjakou \u017eenu, dr\u017e\u00edc\u00ed v n\u00e1ru\u010d\u00ed sv\u00e9ho \u010dty\u0159noh\u00e9ho mazl\u00ed\u010dka. To, \u017ee za n\u00edm k\u0159i\u010dela n\u011bco o nevychovanosti dne\u0161n\u00ed ml\u00e1de\u017ee, absolutn\u011b nevn\u00edmal.<\/div>\n
Kdy\u017e se ocitnul na ztemn\u011bl\u00e9 ulici a n\u011bkolikr\u00e1t se rozhl\u00e9dnul na v\u0161echny strany, nespat\u0159il ani \u017eiv\u00e1\u010dka. Tax\u00edk, kter\u00fd by ho dovezl ke klubu, taky nikde, tak\u017ee to bude muset vz\u00edt p\u011b\u0161ky. Bill p\u0159eb\u011bhnul silnici, rozd\u011bluj\u00edc\u00ed chodn\u00edk a park, naproti domu, v n\u011bm\u017e bydlel Gustav. Park ve dne p\u016fsobil mnohem p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edm dojmem ne\u017e te\u010f\u2026 Nyn\u00ed Billovi sp\u00ed\u0161e nah\u00e1n\u011bl strach, jen\u017e se sna\u017eil ale potla\u010dit. No, pokud by se te\u010f rozb\u011bhnul, byl by jednak rychleji na m\u00edst\u011b a jednak by se dostal z tohoto m\u00edsta hr\u016fzy. Chvilku je\u0161t\u011b p\u0159e\u0161lapoval na m\u00edst\u011b, ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b si prohl\u00ed\u017eej\u00edc p\u00eds\u010ditou cesti\u010dku, vedouc\u00ed mezi jednotliv\u00fdmi ke\u0159i a stromy. Kdyby existovala n\u011bjak\u00e1 krat\u0161\u00ed a hlavn\u011b p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed cesta, zvolil by ji. Takhle se ale ned\u00e1 sv\u00edtit. Proto se zhluboka nadechnul a rozb\u011bhnul se do noci\u2026<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Bill nem\u011bl zd\u00e1n\u00ed, jak dlouho a jak daleko b\u011b\u017eel. Lhal by, kdyby tvrdil, \u017ee nen\u00ed r\u00e1d, \u017ee byl kone\u010dn\u011b na m\u00edst\u011b. Decibely hudby, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed zevnit\u0159, byly sly\u0161et u\u017e zdaleka. \u010c\u00edm bl\u00ed\u017ee byl klubu, t\u00edm byla jeho ch\u016fze pomalej\u0161\u00ed a loudav\u011bj\u0161\u00ed. \u010c\u00edm v\u00edc se bl\u00ed\u017eil k m\u00edstu, kde byli v\u0161ichni jeho zn\u00e1m\u00ed, a hlavn\u011b Tom, t\u00edm bilo jeho srdce rychleji, a\u017e m\u011bl pocit, \u017ee si ten ne\u0159\u00e1d chce prorazit cestu ven z jeho hrudi. Kousek od budovy se zp\u011bv\u00e1k zastavil, p\u0159ejel o\u010dima fas\u00e1du a dod\u00e1val si odvahy, aby vstoupil dovnit\u0159. Tom ud\u011blal dost, te\u010f jsi na \u0159ad\u011b ty!<\/em> Mlad\u00edk se zhluboka nadechl a chystal se p\u0159it\u00e1hnout si dve\u0159e k sob\u011b a vstupem dovnit\u0159 vykro\u010dit vst\u0159\u00edc sv\u00e9mu osudu. Dve\u0159e se v\u0161ak otev\u0159ely d\u0159\u00edv, ne\u017e se jich sta\u010dil dotknout a Bill m\u011bl co d\u011blat, aby stihnul usko\u010dit a zabr\u00e1nit tak, aby jimi dostal do hlavy.<\/div>\n
„Sorry\u2026 To jsem necht\u011bl.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lady Kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lady Kay „B\u011b\u017e, Tome\u2026“ obsah Billov\u00fdch slov byl v rozporu s jeho city. S\u00e1m nedovedl vysv\u011btlit, pro\u010d jej pos\u00edl\u00e1 pry\u010d, kdy\u017e cel\u00e9 dny i noci netou\u017eil po ni\u010dem tolik jako po Tomov\u011b bl\u00edzkosti. Ob\u010das \u0159\u00edk\u00e1me n\u011bco, p\u0159esto\u017ee to c\u00edt\u00edme jinak. N\u011bkdy<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[239],"tags":[],"class_list":["post-13507","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-loving-liar"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13507","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13507"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13507\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13507"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13507"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13507"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}