{"id":13511,"date":"2009-09-15T14:30:00","date_gmt":"2009-09-15T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13479"},"modified":"2009-09-15T14:30:00","modified_gmt":"2009-09-15T13:30:00","slug":"muj-pohadkovy-princ-56","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/15\/muj-pohadkovy-princ-56\/","title":{"rendered":"M\u016fj poh\u00e1dkov\u00fd princ 56."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Z Billov\u00fdch mandlov\u00fdch o\u010d\u00ed se vyronily dal\u0161\u00ed dva pot\u016f\u010dky slz a Bill se v\u00edce p\u0159itulil ke sv\u00e9 mamince, kter\u00e1 jej a\u017e dote\u010f konej\u0161iv\u011b hladila po vl\u00e1sc\u00edch. Ve chv\u00edli, kdy v\u0161ak usly\u0161ela Billovu ne\u0161\u0165astnou odpov\u011b\u010f v podob\u011b Tomova jm\u00e9na, pohyb jej\u00ed ruky ustal a ona se jen \u0161okovan\u011b sna\u017eila vst\u0159ebat podstatu skute\u010dnosti, kterou j\u00ed jej\u00ed synek te\u010f prozradil. U\u017e jen p\u0159i pouh\u00e9m pohledu na to klub\u00ed\u010dko ne\u0161t\u011bst\u00ed ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di, kter\u00e9 st\u00e1le usedav\u011b plakalo j\u00ed bylo jasn\u00e9, \u017ee se ur\u010dit\u011b nestalo nic p\u011bkn\u00e9ho. Ba pr\u00e1v\u011b naopak. Muselo se st\u00e1t n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho, n\u011bco, co se t\u00fdkalo Toma.<\/div>\n
Ann se zamyslela a skousla si rty. St\u00e1le je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u011bd\u011bla, co se vlastn\u011b stalo a pro\u010d j\u00ed Bill te\u010f vzlyk\u00e1 v n\u00e1ru\u010di, podle jeho tich\u00e9ho \u0161pitnut\u00ed v\u0161ak usoudila, \u017ee hlavn\u00ed roli v cel\u00e9 t\u00e9hle z\u00e1le\u017eitosti hraje Tom. Ale pro\u010d zrovna on? V\u017edy\u0165 \u0161el jen do obchodu nakoupit. Tak pro\u010d se vlastn\u011b nevr\u00e1til zp\u011bt s Billem? \u017de by tam z\u016fstal? Pro\u010d by tam ale m\u011bl z\u016fst\u00e1vat? Nebo snad… snad tam musel z\u016fstat? Ann nech\u00e1pav\u011b zavrt\u011bla hlavou a dlan\u00ed pohladila po vl\u00e1sc\u00edch plakaj\u00edc\u00edho Billa, neust\u00e1le p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc nad odpov\u011b\u010fmi ot\u00e1zek, kter\u00e9 zn\u00e1 mo\u017en\u00e1 jen Bill a ona o nich nem\u00e1 nejmen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed. Rozhodla se je v\u0161ak zjistit. Konej\u0161iv\u011b si k sob\u011b Billa p\u0159itulila a prsty vyhledala jeho slzami skropenou tv\u00e1\u0159i\u010dku, aby si ji mohla pozvednout do \u00farovn\u011b t\u00e9 sv\u00e9, d\u00edvaj\u00edc se do uslzen\u00fdch o\u010d\u00ed sv\u00e9ho synka. To, co se v nich zra\u010dilo a co te\u010f mohla spat\u0159it ji jen ujistilo v tom, \u017ee se stalo n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho, n\u011bco, co ani jeden z nich neo\u010dek\u00e1val. A ona to te\u010f cht\u011bla v\u011bd\u011bt.<\/div>\n
\n
„Billi, zlat\u00ed\u010dko, \u0159ekni mi, pros\u00edm, co se stalo. N\u011bco s Tomem?“ zkusila co nejopatrn\u011bji a vid\u011bla, jak se p\u0159i jej\u00edm posledn\u00edm slov\u011b z Billov\u00fdch o\u010d\u00ed vyronil nov\u00fd vodop\u00e1d slz, kter\u00e9 u\u017e to \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed\u010dko nedok\u00e1zalo dr\u017eet d\u00e9le v sob\u011b. Pot\u0159ebovalo ten \u0161ok, ten strach a nejistotu, kterou c\u00edtilo, ze sebe n\u011bjak vyventilovat a bylo mu jedno \u010d\u00edm. Informace, kter\u00e9 se Bill p\u0159ed chv\u00edl\u00ed dozv\u011bd\u011bl a kter\u00e9 se te\u010f marn\u011b pokou\u0161el vst\u0159ebat byly a\u017e moc d\u011bsiv\u00e9 a siln\u00e9 na to, aby s nimi te\u010f dok\u00e1zal bojovat. A\u017e moc siln\u00e9 a krut\u00e9 na jeho zal\u00e1skovanou du\u0161i\u010dku, kter\u00e1 te\u010f plakala spolu s n\u00edm. Pomalu se od sv\u00e9 maminky odt\u00e1hl a zad\u00edval se do jej\u00edch o\u010d\u00ed, ve kter\u00fdch se te\u010f zra\u010dila l\u00e1ska a ob\u011btavost. Je to jeho maminka a ur\u010dit\u011b mu dok\u00e1\u017ee pomoci a podpo\u0159it jej. P\u0159er\u00fdvan\u011b se nadechl mezi vzlyky a h\u0159betem ru\u010dky si ot\u0159el nov\u00e9 a nov\u00e9 pot\u016f\u010dky slz na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
<\/div>\n
„J-j\u00e1… j-j\u00e1 nev\u00edm, nev\u00edm, maminko. Ut\u00edkal jsem za n\u00edm k obchodu, a-ale on tam nebyl. P-pr\u00fd… pr\u00fd se s Adamem o\u0161kliv\u011b poprali a… lid\u00e9 mu museli p\u0159ivolat sanitku. \u0158\u00edkala mi to jedna pan\u00ed,“ povzdychl si ne\u0161\u0165astn\u011b a nato znova zabo\u0159il sv\u016fj uplakan\u00fd obli\u010dej\u00edk do Anniny n\u00e1ru\u010de. Tolik pot\u0159eboval n\u011b\u010d\u00ed oporu a n\u011b\u010d\u00ed pochopen\u00ed a jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd pro n\u011bj \u017eil u\u017e od narozen\u00ed byla jeho maminka. Ti\u0161e plakal do jej\u00edho svetru, ani\u017e by tu\u0161il, \u017ee i po tv\u00e1\u0159i n\u011bkde nad n\u00edm se koulej\u00ed slzy smutku a l\u00edtosti.<\/p>\n<\/div>\n
Ann sklopila hlavu a op\u0159ela svou bradu o Billovu hlavinku. Nedok\u00e1zala se ubr\u00e1nit slz\u00e1m, kter\u00e9 se v jej\u00edch o\u010d\u00edch objevily hned, jakmile j\u00ed do\u0161el v\u00fdznam Billov\u00fdch v\u011bt. U\u017e od prvn\u00edho okam\u017eiku, kdy uc\u00edtila ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di ne\u0161\u0165astn\u011b vzlykaj\u00edc\u00ed stvo\u0159en\u00ed\u010dko podv\u011bdom\u011b c\u00edtila, \u017ee se n\u011bco muselo st\u00e1t. Ani v nejmen\u0161\u00edm v\u0161ak netu\u0161ila, \u017ee skute\u010dnost, kterou se za chv\u00edli dozv\u00ed bude tolik d\u011bsiv\u00e1 a stra\u0161n\u00e1. \u010cekala v\u0161echno, tohle v\u0161ak ne. Ani na vte\u0159inu chvilky, ve kter\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161lela nad d\u016fvodem Billova pl\u00e1\u010de ji nenapadlo, \u017ee by v cel\u00e9 t\u00e9hle situaci mohl hr\u00e1t hlavn\u00ed roli ten gr\u00e1zl. Te\u010f, kdy\u017e to v\u0161ak v\u011bd\u011bla, se jej\u00ed hrdlo st\u00e1hlo strachem. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bla, co je Adam za\u010d a co um\u00ed. V\u017edy\u0165 to nebylo poprv\u00e9, co se s n\u011bk\u00fdm porval. A te\u010f si vybral Toma. Ale pro\u010d zrovna jeho? B\u016fhv\u00ed, co mu ud\u011blal, kdy\u017e ho museli odv\u00e9zt sanitkou do nemocnice. Mo\u017en\u00e1 je jen Tom v bezv\u011bdom\u00ed a jinak je v po\u0159\u00e1dku, ale… co kdy\u017e ne? Co kdy\u017e mu Adam ud\u011blal n\u011bco opravdu v\u00e1\u017en\u00e9ho? N\u011bco, za co bude Tom n\u00e9st n\u00e1sledky? Kdyby jen tu\u0161ila, jakou m\u00e1 pravdu…<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
R\u00e1zn\u011b zavrt\u011bla hlavou a znova se zamyslela, sna\u017e\u00edc se myslet optimisticky. Zat\u00edm je\u0161t\u011b ani nev\u00ed, co Tomovi doopravdy je a t\u0159eba to opravdu nemus\u00ed b\u00fdt nic v\u00e1\u017en\u00e9ho. P\u00e1r pohmo\u017ed\u011bnin a ran se p\u0159eci zahoj\u00ed. Pohladila Billa po vlasech, neust\u00e1le p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc nad celou situac\u00ed.<\/div>\n
„A \u0159ekla ti ta pan\u00ed, co se Tomovi stalo?“ zeptala se zamy\u0161len\u011b a modlila se, aby alespo\u0148 te\u010f byla Billova odpov\u011b\u010f pozitivn\u00ed. Bill se v\u0161ak od n\u00ed malinko odt\u00e1hl a nev\u011bdomky zavrt\u011bl hlavou. Na tohle se t\u00e9 \u017eeny zapomn\u011bl zeptat a proto te\u010f nev\u011bd\u011bl, jak v\u00e1\u017en\u00e9 to s Tomem je. V\u011bd\u011bl jen jedin\u00e9 – \u017ee si jej sanitka odvezla do nemocnice. Ann se pousm\u00e1la a pohladila po vl\u00e1sc\u00edch neust\u00e1le vzlykaj\u00edc\u00edho Billa. Bl\u00fdskla v n\u00ed jisk\u0159i\u010dka nad\u011bje, \u017ee by to p\u0159eci nemuselo b\u00fdt tak zl\u00e9. P\u0159isunula se bl\u00ed\u017e k Billovi a m\u00edrn\u011b se pousm\u00e1la, konej\u0161iv\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc palcem sv\u00e9 ruky po t\u00e9 jeho.<\/div>\n
<\/div>\n
„No tak vid\u00ed\u0161, Billi. T\u0159eba to ani nebude nic v\u00e1\u017en\u00e9ho a Tom bude v po\u0159\u00e1dku. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d m\u016f\u017eeme m\u00edt nad\u011bji,“ dodala jist\u011b a stiskla Billovu ru\u010dku v t\u00e9 sv\u00e9, d\u00edvaj\u00edc se na Billa, kter\u00fd k n\u00ed t\u00e1zav\u011b pozvedl o\u010dka. Mo\u017en\u00e1 m\u00e1 jeho maminka pravdu a nav\u00edc je\u0161t\u011b ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u011bd\u00ed, co se Tomovi vlastn\u011b stalo. T\u0159eba na tom opravdu je\u0161t\u011b nen\u00ed nejh\u016f\u0159. Nad\u011bje um\u00edr\u00e1 posledn\u00ed a ta jejich je\u0161t\u011b neum\u0159ela. Bill smutn\u011b zamrkal, aby zahnal nov\u00e9 slan\u00e9 kapi\u010dky, derouc\u00ed se do jeho o\u010d\u00ed a ne\u0161\u0165astn\u011b si povzdychl.<\/div>\n
„K\u00e9\u017e bys m\u011bla pravdu, maminko. Tolik se o n\u011bj boj\u00edm,“ \u0161pitl trhan\u011b, nato v\u0161ak uc\u00edtil, jak ob\u011b jeho dlan\u011b stiskly ty mamin\u010diny a v\u011bnovaly mu tak sv\u00e9 teplo, kter\u00e9 mu dodalo novou s\u00edlu, oporu a nad\u011bji, kterou te\u010f bude pot\u0159ebovat. A toho cht\u011bla Ann doc\u00edlit. Cht\u011bla b\u00fdt sv\u00e9mu synkovi oporou a b\u00fdt mu nabl\u00edzku v t\u00e9to t\u011b\u017ek\u00e9 chvilce. Je to p\u0159eci jej\u00ed syn a jej\u00ed mate\u0159skou povinnost\u00ed je podpo\u0159it a pomoci mu v t\u011bchhle chv\u00edl\u00edch, kter\u00e9 pro jeho mladou du\u0161i\u010dku nejsou a nebudou lehk\u00e9. Ba pr\u00e1v\u011b naopak. Budou je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed…<\/p>\n<\/div>\n
Stiskla jeho dlan\u011b v t\u011bch sv\u00fdch a l\u00e1skypln\u011b jej pohladila po uplakan\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„J\u00e1 se o n\u011bj tak\u00e9 boj\u00edm, Billi, a chci ti jen \u0159\u00edct, \u017ee… \u017ee m\u011b se m\u016f\u017ee\u0161 se v\u0161\u00edm sv\u011b\u0159it. Chci ti b\u00fdt nabl\u00edzku a chci ti pomoci, proto\u017ee v\u00edm, jak moc ti na Tomovi z\u00e1le\u017e\u00ed a jak moc jej miluje\u0161,“ za\u0161eptala a kdy\u017e vid\u011bla, jak se po Billov\u011b tv\u00e1\u0159i koulej\u00ed nov\u00e9 slzy, kone\u010dn\u011b se rozhodla zas\u00e1hnout.<\/div>\n
<\/div>\n
„A v\u00ed\u0161 co? Pojedeme za Tomem te\u010f hned. Jsme te\u010f p\u0159eci jeho nejbli\u017e\u0161\u00ed rodina a je\u0161t\u011b ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u00edme, co se mu stalo. Ve m\u011bst\u011b jsou sice nemocnice dv\u011b, v jedn\u00e9 z nich ale ur\u010dit\u011b bude. Nebudeme tu p\u0159eci jen sed\u011bt a domn\u00edvat se, co s Tomem je. A pojedeme hned,“ pronesla odhodlan\u011b a o\u010dima u\u017e se za\u010dala sh\u00e1n\u011bt po kl\u00ed\u010dc\u00edch od auta. U\u017e u\u017e cht\u011bla vst\u00e1t a j\u00edt se p\u0159evl\u00e9ci, v tom ji v\u0161ak zadr\u017eela Billova ru\u010dka. Bill malinko sklopil o\u010dka a zamrkal. Byl sv\u00e9 mamince neskonale vd\u011b\u010dn\u00fd za to v\u0161echno, proto j\u00ed te\u010f d\u011bkovn\u011b stisknul dla\u0148 a m\u00edrn\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„D\u011bkuju ti, maminko. D\u011bkuju za to v\u0161echno, co pro m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161. Ani nev\u00ed\u0161, jak si toho v\u00e1\u017e\u00edm,“ \u0161pitl a c\u00edtil, jak mu Ann stisk op\u011btovala. Mile se pousm\u00e1la a zavrt\u011bla hlavou.<\/div>\n
„To je p\u0159eci samoz\u0159ejm\u00e9, Billi. Jsi m\u016fj syn a j\u00e1 t\u011b m\u00e1m r\u00e1da stejn\u011b tak, jako i Toma. Vy dva jste pro m\u011b nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a j\u00e1 pro v\u00e1s ud\u011bl\u00e1m cokoli. Hlavn\u011b se neboj, zlat\u00ed\u010dko, a neplakej. V\u0161echno se zase brzy v dobr\u00e9 obr\u00e1t\u00ed, uvid\u00ed\u0161. A te\u010f se b\u011b\u017e p\u0159evl\u00e9ci, za p\u011bt minut t\u011b \u010dek\u00e1m dole v aut\u011b,“ vyb\u00eddla jej a nato se oto\u010dila k v\u011b\u0161\u00e1ku pro svou kabelku. Kdyby jen v\u011bd\u011bla, jak moc se m\u00fdl\u00ed…<\/p>\n<\/div>\n
Slune\u010dn\u00ed paprsky sv\u00edtily odpoledn\u00ed z\u00e1\u0159\u00ed, kdy\u017e Annino auto zaparkovalo na voln\u00e9m m\u00edst\u011b p\u0159ed nemocnic\u00ed a nato z n\u011bj vystoupily dv\u011b postavy. Ann si vzala do rukou kabelku a zat\u00edmco auto zamykala, po o\u010dku se pod\u00edvala na \u010dernovlas\u00e9ho chlapce vedle sebe. Celou cestu Bill nepromluvil ani slovo, dokonce ani zv\u011bdav\u011b nevyhl\u00ed\u017eel z ok\u00e9nka. Nedok\u00e1zal vn\u00edmat v\u016fbec nic. S\u00e1m pono\u0159en\u00fd do sv\u00fdch my\u0161lenek up\u0159en\u011b z\u00edral na \u0161pi\u010dky sv\u00fdch bot a teprve, a\u017e jej Ann upozornila, \u017ee jsou na m\u00edst\u011b, se jal n\u011bjak\u00e9ho pohybu. Te\u010f st\u00e1l p\u0159ed velkou budovou s tis\u00edci okny a a\u017e kdy\u017e se za n\u00edm ozval tich\u00fd hlas, poprv\u00e9 za n\u011bkolik posledn\u00edch minut sto\u010dil zrak po sv\u00e9 pravici.<\/div>\n
„Poj\u010f, Billi, p\u016fjdeme dovnit\u0159,“ za\u0161eptala Ann a jemn\u011b chytla sv\u00e9ho synka za ruku. Cht\u011bla v\u011bd\u011bt, na \u010dem Tom je a p\u0159ipadalo j\u00ed hloup\u00e9 a bezv\u00fdznamn\u00e9 jen tak post\u00e1vat u auta a oddalovat tu chvilku pravdy. Proto lehce zat\u00e1hla za Billovu ledov\u011b studenou ru\u010dku a kdy\u017e j\u00ed byl odpov\u011bd\u00ed Bill\u016fv malink\u00fd kr\u016f\u010dek vp\u0159ed, spole\u010dn\u011b s n\u00edm se vydala do velk\u00e9 budovy, ty\u010d\u00edc\u00ed se a\u017e nad jejich hlavami.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Trvalo n\u011bkolik dlouh\u00fdch minut, ne\u017e oba p\u0159i\u0161li na to, kam maj\u00ed j\u00edt. Nemocnice byla pro jejich malou orientaci a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e1 a oni jen bezv\u00fdsledn\u011b p\u0159ech\u00e1zeli z jej\u00edho jednoho konce na druh\u00fd. Ann se rozhl\u00e9dla kolem. R\u00e1da by se zeptala n\u011bjak\u00e9ho person\u00e1lu, kter\u00fd by mohl o Tomovi n\u011bco v\u011bd\u011bt, zat\u00edm se v\u0161ak na chodb\u00e1ch pohybovali jen pacienti a nemocn\u00ed. Znova se pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 oto\u010dila a \u00falevn\u011b si vydechla, kdy\u017e spat\u0159ila naproti sob\u011b mladou sest\u0159i\u010dku, kter\u00e1 m\u011bla o\u010dividn\u011b n\u011bkam na sp\u011bch. Ann v\u0161ak byla rychlej\u0161\u00ed. Rychle j\u00ed vstoupila do cesty spolu s Billem a prosebn\u011b se na ni zad\u00edvala.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, pros\u00edm v\u00e1s, my tu u\u017e asi \u010dtvrt hodinu bloud\u00edme a v\u016fbec nev\u00edme, kam m\u00e1me j\u00edt. Nev\u00edte, jestli v\u00e1m tu na n\u011bjak\u00e9 odd\u011blen\u00ed dnes nep\u0159ivezli Toma Kaulitze? M\u011bl by b\u00fdt na \u00farazov\u00e9m odd\u011blen\u00ed, ale v\u016fbec nev\u00edme, kde to tu je. P\u0159ijeli jsme za n\u00edm,“ vysv\u011btlila a vid\u011bla, jak se sest\u0159i\u010dka souhlasn\u011b pousm\u00e1la. Pok\u00fdvala hlavou a st\u0159\u00eddav\u011b pohledem oba p\u0159elet\u011bla.<\/div>\n
„Ano, pana Kaulitze sem p\u0159ivezli asi p\u0159ed dv\u011bma hodinami a je te\u010f naho\u0159e u pana doktora. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee jste jeho rodina. Tak poj\u010fte za mnou,“ vyzvala je a ani ne\u010dekala na odpov\u011b\u010f. Zanedlouho u\u017e je vedla dlouhou chodbou, a\u017e kone\u010dn\u011b stanula p\u0159ed jedn\u011bmi dve\u0159mi. Zdvo\u0159ile zaklepala a kdy\u017e z ordinace vy\u0161el vysok\u00fd doktor, rychle mu n\u011bkolika slovy vysv\u011btlila o kter\u00fd p\u0159\u00edpad se jedn\u00e1. Doktor se jen usm\u00e1l a zat\u00edmco j\u00ed do ruky dal n\u011bjakou dokumentaci, zav\u0159el dve\u0159e sv\u00e9 ordinace a oto\u010dil se na Billa a na Ann, kte\u0159\u00ed si jej zv\u011bdav\u011b prohl\u00ed\u017eeli. Byl vysok\u00fd, malinko postar\u0161\u00ed a na nose m\u011bl mal\u00e9 br\u00fdle. Te\u010f se usm\u00e1l a zad\u00edval se na dv\u011b os\u016fbky p\u0159ed sebou.<\/div>\n
„Tak tedy, vy jste rodina pana Kaulitze? U\u017e jsme mysleli, \u017ee se k n\u011bmu nikdo nep\u0159ihl\u00e1s\u00ed,“ prohodil, Bill mu v\u0161ak sko\u010dil do \u0159e\u010di.<\/div>\n
„Co je s n\u00edm?“ vyhrkl jako blesk a \u00fapln\u011b ignoroval doktorovu druhou v\u011btu. Odpov\u011b\u010f se v\u0161ak dostavila d\u0159\u00edv, ne\u017e sta\u010dil doktor cokoli \u0159\u00edct a Ann s Billem se oto\u010dili po zvuku otev\u00edraj\u00edc\u00edch se dve\u0159\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
V tom okam\u017eiku se Billovo srdce zastavilo a na zlomek vte\u0159iny jeho tlukot utichl. Nemusel se nikoho pt\u00e1t, ani se d\u00edvat p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, aby poznal, \u017ee na nemocni\u010dn\u00ed posteli s kole\u010dky le\u017e\u00ed pod tenkou p\u0159ikr\u00fdvkou jeho l\u00e1ska. Dlouh\u00e9 dredy byly rozprost\u0159eny po cel\u00e9m pol\u0161t\u00e1\u0159i, v\u00ed\u010dka byla pevn\u011b semknut\u00e1 a rty jen nehybn\u011b dod\u00e1valy cel\u00e9mu obli\u010deji sp\u00edc\u00ed v\u00fdraz. Bill v\u0161ak moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom nesp\u00ed. Prozradily mu to jeho dlouh\u00e9 \u0159asy, jindy se m\u00edrn\u011b chv\u011bj\u00edc\u00ed a hrudn\u00edk, te\u010f sotva znateln\u011b se zvedaj\u00edc\u00ed. \u00dapln\u011b te\u010f zapomn\u011bl na to, \u017ee je tam s nimi doktor. Rychle se vrhnul ke sv\u00e9 l\u00e1sce, p\u0159i jedin\u00e9m pohledu do jej\u00ed tv\u00e1\u0159e se v\u0161ak zd\u011bsil. Byla poseta nes\u010detn\u00fdmi ranami a mod\u0159inami, kter\u00e9 j\u00ed dod\u00e1valy t\u00e9m\u011b\u0159 mrtvoln\u00fd vzhled. A mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto se te\u010f Billovy o\u010di op\u011bt za\u010d\u00ednaly zal\u00e9vat slzami a Bill jen skeln\u00fdm pohledem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po tv\u00e1\u0159i, kter\u00e1 se zm\u011bnila t\u00e9m\u011b\u0159 k nepozn\u00e1n\u00ed. U\u017e nebyla tak kr\u00e1sn\u00e1 a jemn\u00e1 jako obvykle. Te\u010f nesla stopy tvrd\u00fdch ran p\u011bst\u00ed a vyvolala tak u Billa sv\u00fdm vzhledem pochybnosti. Co kdy\u017e je pr\u00e1v\u011b Tomova zbit\u00e1 tv\u00e1\u0159 odpov\u011bd\u00ed na jeho ot\u00e1zku? Co kdy\u017e ten v\u00fdraz v n\u00ed zna\u010d\u00ed to, co je te\u010f skute\u010dnost\u00ed? Jakoby byla bez \u017eivota. Tak pr\u00e1zdn\u00e1, mrtvoln\u00e1 a… Co kdy\u017e pr\u00e1v\u011b ona je odpov\u011bd\u00ed na tu nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ot\u00e1zku – zda-li Tom \u017eije, nebo ne? Jej\u00ed v\u00fdraz tomu m\u016f\u017ee odpov\u00eddat. \u017dije… nebo je mrtv\u00fd?<\/div>\n
<\/div>\n
Billova kolena se podlomila a Bill klesl vedle nemocni\u010dn\u00ed postele, nesouc\u00ed Tomovo nehybn\u00e9 t\u011blo. Jeho tv\u00e1\u0159 sm\u00e1\u010dely dal\u0161\u00ed slzy a on se jen z posledn\u00edch sil p\u0159isunul bl\u00ed\u017e k Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„L\u00e1sko… mil\u00e1\u010dku, ne\u2026 to nem\u016f\u017ee\u0161,“ vzlyknul ti\u0161e, nato se v\u0161ak usedav\u011b rozplakal. Ne, to nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda. To bys mi neud\u011blal, l\u00e1sko. Nenech\u00e1vej m\u011b tu samotn\u00e9ho. Samotn\u00e9ho\u2026 bez tebe.<\/em><\/div>\n
Billova \u00fatl\u00e1 ram\u00ednka se rozt\u0159\u00e1sla a Bill se hlasit\u011b rozvzlykal. Nem\u011bl s\u00edlu ti\u0161it sv\u016fj usedav\u00fd pl\u00e1\u010d, ani vzlyky, kter\u00e9 se v m\u017eiku rozlehly celou chodbou. Myslel u\u017e jen na to jedno jedin\u00e9. \u0158ekni, \u017ee to nen\u00ed pravda, Tomi. \u0158ekni, \u017ee bude\u0161 \u017e\u00edt.<\/em><\/div>\n
Bill se znova rozplakal, v tom v\u0161ak uc\u00edtil, jak jej za ram\u00ednka n\u011bkdo postavil na nohy. T\u00e1zav\u011b vzhl\u00e9dl a setkal se s nesouhlasn\u00fdm pohledem doktora, kter\u00fd zavrt\u011bl hlavou.<\/p>\n<\/div>\n
„Jen klid, klid, mlad\u00fd mu\u017ei. Tom neum\u0159el, nebojte. Je mimo nebezpe\u010d\u00ed \u017eivota, t\u00edm jsme si v\u0161ichni jist\u00ed,“ uklidnil Billa, ne\u017e v\u0161ak sta\u010dil pokra\u010dovat, uc\u00edtil na sob\u011b dva p\u00e1ry o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se na n\u011bj up\u0159ely. Bill \u00falevn\u011b vydechl a p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka. Pr\u00e1v\u011b te\u010f mu ze srdce nespadl k\u00e1men, ale snad cel\u00e1 sk\u00e1la. H\u0159betem ru\u010dky si ot\u0159el uslzen\u00e9 l\u00edce a znova se zad\u00edval na doktora, kter\u00fd pokra\u010doval.<\/div>\n
„Toma sem p\u0159ivezli asi p\u0159ed dv\u011bmi hodinami v d\u016fsledku rva\u010dky, kterou pr\u00fd vyvolal n\u011bjak\u00fd psychicky nezdrav\u00fd chlapec. Jej\u00ed d\u016fsledky jsou na Tomovi velmi zn\u00e1t, kdy\u017e ho p\u0159ivezli, vypadal opravdu o\u0161kliv\u011b. Zat\u00edm je\u0161t\u011b nev\u00edme, co bylo p\u0159\u00ed\u010dinnou a jak\u00e1 zran\u011bn\u00ed, a\u0165 u\u017e velk\u00e1 \u010di mal\u00e1 Tom utrp\u011bl. O\u010dividn\u011b ale lze zn\u00e1t, \u017ee utrp\u011bl mnoho ran p\u011bst\u00ed a mo\u017en\u00e1 i jin\u00fdmi p\u0159edm\u011bty. Kdy\u017e k n\u011bmu sanitka dojela, byl u\u017e v bezv\u011bdom\u00ed, pravd\u011bpodobn\u011b d\u00edky siln\u00e9 r\u00e1n\u011b do hlavy. Je snad proto zcela pochopiteln\u00e9, \u017ee si jej tu p\u0159es noc a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den nech\u00e1me,“ dodal a o\u010dima p\u0159elet\u011bl Billa i Ann, kte\u0159\u00ed se sna\u017eili vst\u0159ebat nov\u00e9 a nov\u00e9 informace. Bill se zamyslel nad posledn\u00ed v\u011btou doktora a zap\u0159em\u00fd\u0161lel. Cht\u011bl b\u00fdt te\u010f u Toma, cht\u011bl b\u00fdt s n\u00edm a b\u00fdt mu nabl\u00edzku. Vzhl\u00e9dl proto k l\u00e9ka\u0159i a popo\u0161el k n\u011bmu o kr\u016f\u010dek vp\u0159ed.<\/div>\n
„Chci tu s n\u00edm z\u016fstat,“ pronesl odhodlan\u011b a o\u010dek\u00e1val odpov\u011b\u010f. Star\u00fd doktor v\u0161ak zavrt\u011bl hlavou a sna\u017eil se ned\u00edvat do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed, ve kter\u00fdch se za\u010dalo zra\u010dit zklam\u00e1n\u00ed. Ch\u00e1pal ho, ch\u00e1pal, \u017ee chce b\u00fdt te\u010f s Tomem, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak v\u011bd\u011bl, \u017ee je to v tuto chv\u00edli \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u00e9. Alespo\u0148 pro dne\u0161n\u00ed noc.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, ale v tomto V\u00e1m nemohu vyhov\u011bt. Toma te\u010f \u010dek\u00e1 \u0159ada d\u016fle\u017eit\u00fdch vy\u0161et\u0159en\u00ed a test\u016f, abychom v\u011bd\u011bli, jak na tom je. Je\u0161t\u011b se ani neprobral z bezv\u011bdom\u00ed a pot\u0159ebuje klid, alespo\u0148 te\u010f. Ale z\u00edtra sem m\u016f\u017eete po poledni p\u0159ijet, budou povoleny n\u00e1v\u0161t\u011bvy. A tak\u00e9 u\u017e v\u00e1m z\u00edtra budu moci sd\u011blit Tom\u016fv zdravotn\u00ed stav. Nebojte, bude o n\u011bj dob\u0159e postar\u00e1no. Jako prim\u00e1\u0159 odd\u011bln\u00ed v\u00e1m to mohu zaru\u010dit,“ dodal a vid\u011bl, jak Bill i Ann pok\u00fdvali hlavou. Dokonce i Bill poc\u00edtil, \u017ee by tu te\u010f nebyl nic platn\u00fd, i kdy\u017e m\u011bl sto chut\u00ed tu z\u016fstat se sv\u00fdm mil\u00e1\u010dkem. I kdyby celou noc nem\u011bl sp\u00e1t.<\/div>\n
Sto\u010dil pohled ke sv\u00e9 mamince, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b n\u011bco domlouvala s doktorem, ot\u00e1\u010dej\u00edc se na dal\u0161\u00edho, pr\u00e1v\u011b p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edho l\u00e9ka\u0159e.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, ale budu te\u010f muset odej\u00edt s panem kolegou. Toma te\u010f prohl\u00e9dne on a potom je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed l\u00e9ka\u0159i. Budeme ho te\u010f muset odv\u00e9zt. Z\u00edtra v\u00e1s tu \u010dek\u00e1m, abych v\u00e1m sd\u011blil v\u00fdsledky,“ p\u0159ipomn\u011bl a pousm\u00e1l se na Ann, pod\u00e1vaj\u00edc si s n\u00ed ruku.<\/div>\n
A Bill pochopil. C\u00edtil, \u017ee se te\u010f mus\u00ed s Tomem rozlou\u010dit, alespo\u0148 pro dne\u0161ek do doby, ne\u017e jej z\u00edtra uvid\u00ed. N\u011b\u017en\u011b se sklonil nad jeho tv\u00e1\u0159\u00ed a jemn\u011b jej pol\u00edbil na \u010delo.<\/div>\n
„Mil\u00e1\u010dku,“ za\u0161eptal sotva sly\u0161iteln\u011b a palcem sv\u00e9 ru\u010dky p\u0159ejel po t\u00e9 Tomov\u011b, d\u00edvaj\u00edc se za n\u00edm pohledem, pln\u00fdm nad\u011bje.<\/p>\n<\/div>\n
A p\u0159esn\u011b t\u00edmto pohledem se d\u00edval na \u010derv\u00e1nkov\u011b oz\u00e1\u0159en\u00e9 ok\u00e9nko, kdy\u017e se asi o hodinku pozd\u011bji doma ukl\u00e1dal do jejich velk\u00e9 spole\u010dn\u00e9 postele. Dlan\u00ed p\u0159ejel po pr\u00e1zdn\u00e9m m\u00edste\u010dku vedle sebe a p\u0159it\u00e1hl si pe\u0159inku bl\u00ed\u017e k t\u011blu, nas\u00e1vaj\u00edc tak zn\u00e1mou a tolik milovanou v\u016fni, kterou v n\u00ed Tomovo t\u011blo zanechalo.<\/div>\n
„Tomi,“ vzdychl jemn\u011b a pevn\u011b semknul v\u00ed\u010dka, zpod kter\u00fdch se vykut\u00e1lela mal\u00e1 slza s nad\u011bj\u00ed, \u017ee z\u00edt\u0159ek bude lep\u0161\u00ed a vyjasn\u00ed v\u0161e, co se k dobr\u00e9mu obr\u00e1t\u00ed. Nebo snad ne?<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Saj\u00fc<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Z Billov\u00fdch mandlov\u00fdch o\u010d\u00ed se vyronily dal\u0161\u00ed dva pot\u016f\u010dky slz a Bill se v\u00edce p\u0159itulil ke sv\u00e9 mamince, kter\u00e1 jej a\u017e dote\u010f konej\u0161iv\u011b hladila po vl\u00e1sc\u00edch. Ve chv\u00edli, kdy v\u0161ak usly\u0161ela Billovu ne\u0161\u0165astnou odpov\u011b\u010f v podob\u011b Tomova jm\u00e9na, pohyb jej\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[219],"tags":[],"class_list":["post-13511","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-muj-pohadkovy-princ"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13511","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13511"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13511\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13511"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13511"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13511"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}