{"id":13513,"date":"2009-09-14T18:30:00","date_gmt":"2009-09-14T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13481"},"modified":"2009-09-14T18:30:00","modified_gmt":"2009-09-14T17:30:00","slug":"makes-three-30-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/14\/makes-three-30-2-2\/","title":{"rendered":"Makes Three 30. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/strong><\/div>\n

<\/em><\/strong><\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
Andreas za\u0165ukal na dve\u0159e a otev\u0159el je; usm\u00e1l se, kdy\u017e Bill vycouval ze sk\u0159\u00edn\u011b a usm\u00e1l se na n\u011bj p\u0159es rameno. „\u010cau, co to tady vyv\u00e1d\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Vybaluju si,“ zamumlal Bill a otev\u0159el sk\u0159\u00ed\u0148. Andreas se pod\u00edval na postel a zamra\u010dil se.<\/div>\n
„Je tohle nov\u00e1 matrace?“<\/div>\n
„Nechci o t\u00fd hrozn\u00fd v\u011bci mluvit,“ odfrknul si zp\u011bv\u00e1k a t\u0159\u00edsknul dve\u0159mi od \u0161atn\u00edku. „Nechci se c\u00edtit jako cizinec ve sv\u00e9m vlastn\u00edm dom\u011b. Sta\u010d\u00ed mi to na cest\u00e1ch. P\u0159\u00e1l bych si, abych se mohl s Tomem vr\u00e1tit do hotelu Bed and Breakfast.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, v\u017edycky kdy\u017e \u0159ekne\u0161 Bed and Breakfast, vybav\u00ed se mi Jost, jak tancuje do toho p\u0159iblb\u00fdho rytmu,“ p\u0159iznal blon\u010f\u00e1k. Bill si odfrkl a zasm\u00e1l se, kdy\u017e se zad\u00edval na sv\u00e9 spodn\u00ed pr\u00e1dlo v \u0161upl\u00edku. Zvedl pohled k Andreasovi a jemu srdce vynechalo \u00fader. „Co?“ zeptal se zt\u011b\u017eka.<\/div>\n
„Nic, jen m\u00e1m dojem, \u017ee t\u011b n\u011bco obt\u011b\u017euje. Od t\u00fd doby, co jsi sem dneska p\u0159i\u0161el,“ \u0159ekl Bill a promnul si rychle b\u0159\u00ed\u0161ko.<\/div>\n
„To nic,“ za\u0161eptal Andreas a p\u0159\u00e1l si, aby si mohl v\u011b\u0159it.<\/div>\n
„V\u017edycky jsi byl p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd lh\u00e1\u0159.“ Oba dva kluci se oto\u010dili, Tom tam st\u00e1l op\u0159en\u00fd o tr\u00e1m dve\u0159\u00ed. Andreas se pokusil norm\u00e1ln\u011b usm\u00e1t, kdy\u017e kolem n\u011bj Tom pro\u0161el k Billovi. Sledoval, jak si k n\u011bmu stoupl a pol\u00edbil ho na rameno. „Tak co se d\u011bje?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 n\u011bco jsem zni\u010dil a nechci, aby se to n\u011bkdo dozv\u011bd\u011bl,“ \u0159ekl pomalu.<\/div>\n
„Je to jedna z k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00fdch figurek tvoj\u00ed mamky, \u017ee jo?“ op\u0159el se Bill o Toma, oba se malinko pohupovali.<\/div>\n
Andreas si p\u0159ipadal jako \u0161peh, polknul a p\u0159ik\u00fdvl, byl vd\u011b\u010dn\u00fd za tuhle v\u00fdmluvu. „Dostali jste m\u011b,“ \u0159ekl slab\u011b. Tom se zasm\u00e1l, rty na k\u016f\u017ei Billova krku, ten se malinko usm\u00e1l, oto\u010dil se a polo\u017eil si hlavu na Tomovo rameno.<\/div>\n
\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
„To u\u017e jsem ned\u011blala p\u011bkn\u011b dlouho,“ zavolala Simone p\u0159es rameno se sm\u00edchem. „Jen si vezmu kabelku, hned pojedeme!“ zasm\u00e1la se znovu a otev\u0159ela dve\u0159e. „Dobr\u00fd den, pot\u0159ebujete n\u011bco?“ zeptala se slu\u0161n\u011b p\u00e1na v obleku.<\/div>\n
„Jsem Edward Lafointaine, jsem z N\u011bmeck\u00e9ho odboru zdravotnictv\u00ed.“ Podal j\u00ed svou vizitku a narovnal si kravatu. „M\u016f\u017eu j\u00edt d\u00e1l?“<\/div>\n
„Oh, samoz\u0159ejm\u011b, omlouv\u00e1m se.“ Ustoupila Simone na stranu a uk\u00e1zala na gau\u010d, aby se mohl posadit. „Co se stalo?“<\/div>\n
„No, jsem vy\u0161et\u0159ovatel z poji\u0161\u0165ovac\u00ed spole\u010dnosti; pov\u0161imli jsme si protokol\u016f a \u00fa\u010dt\u016f od doktor\u016f pro va\u0161eho syna Billa Kaulitze, kter\u00e9 se norm\u00e1ln\u011b vyd\u00e1vaj\u00ed pouze \u017eensk\u00fdm pacientk\u00e1m. M\u00e1me v na\u0161ich z\u00e1znamech, \u017ee poskytujeme poji\u0161t\u011bn\u00ed pouze t\u011bm, kte\u0159\u00ed jsou zaps\u00e1ni v na\u0161ich seznamech jako trval\u00ed dr\u017eitel\u00e9. J\u00e1-„<\/div>\n
„Mami, jsi si jist\u00e1, \u017ee tyhle jsou na srdce-“ Bill se zarazil na posledn\u00edm schodu a rychle ustoupil z dohledu mu\u017ee. Promnul si hrudn\u00edk u srdce a zamra\u010dil se.<\/div>\n
Pan Lafontaine z\u00edral na Billa, koktal, kdy\u017e se zvedal na nohy.<\/div>\n
„Uh\u2026 J\u00e1… to nevad\u00ed\u2026“ zavrt\u011bl hlavou a prakticky vyb\u011bhl ze dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
„Jak\u00fd z toho m\u00e1te pocit?“<\/div>\n
„Jak\u00fd asi? M\u011bl jsem dojem, jako bych byl na obrazovce.“<\/div>\n
„Ale nebyla to vina va\u0161\u00ed matky, \u017ee tam byl.“<\/div>\n
„To jsem ne\u0159ekl,“ odpov\u011bd\u011bl na\u0161tvan\u011b Bill. Doktor Mathews zvedl pohled od sv\u00e9ho z\u00e1pisn\u00edku a p\u0159estal ps\u00e1t.<\/div>\n
„A co teda \u0159\u00edk\u00e1te?“<\/div>\n
„Mohla m\u011b varovat, ne\u017e jsem seb\u011bhl dol\u016f ze schod\u016f,“ \u0159ekl a nepatrn\u011b si poposedl. Miminko dneska odm\u00edtalo odpo\u010d\u00edvat a Billovi to za\u010d\u00ednalo l\u00e9zt na nervy.<\/div>\n
„Jak by to asi mohla ud\u011blat? V\u011bd\u011bla snad, \u017ee jdete dol\u016f?“<\/div>\n
„Nechte toho, zn\u00ed to \u0161\u00edlen\u011b, kdy\u017e to takhle \u0159\u00edk\u00e1te, ale takhle jsme to nemyslel. Mohla prost\u011b zak\u0159i\u010det nahoru, \u017ee m\u00e1me spole\u010dnost. V\u011bd\u011bl bych pak, \u017ee si m\u00e1m na sebe vz\u00edt Tomovu mikinu.“ Hr\u00e1l si Bill s uvoln\u011bnou nit\u00ed.<\/div>\n
„Nechcete tu b\u00fdt,“ \u0159ekl doktor Mathews ti\u0161e.<\/div>\n
„To je to tak vid\u011bt?“<\/div>\n
„Potom v\u00e1s tu nebudu dr\u017eet.“ Napsal si star\u0161\u00ed p\u00e1n do pozn\u00e1mek dal\u0161\u00ed v\u011bc a zav\u0159el je, pod\u00edval se na Billa.<\/div>\n
„Mus\u00edm tady b\u00fdt, jinak nebudu moci b\u00fdt pacientem doktorka Andersona.“ \u0158ekl Bill a vzdorn\u011b mu pohled op\u011btoval.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, m\u00e1m dohodu s Robertem, proto\u017ee t\u011bhotenstv\u00ed si \u017e\u00e1dnou smlouvu s t\u011blem ned\u011bl\u00e1; obzvl\u00e1\u0161t\u011b ne ve vysoce rizikov\u00e9m t\u011bhotenstv\u00ed.“<\/div>\n
„Jsem ve vysoce rizikov\u00e9m?“<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee rozum\u00edte tomu, co v\u00e1m Robert \u0159ekl,“ odpov\u011bd\u011bl klidn\u011b doktor Mathews. „Vysok\u00e9 riziko neznamen\u00e1 \u0161patn\u00e9<\/em>.“<\/div>\n
„P\u0159ipad\u00e1m si \u0161patn\u011b.“ Zatahal si Bill za l\u00e1tku na nohavic\u00edch a vzpomn\u011bl si na den, kdy\u017e byli nakupovat.<\/div>\n
„Ch\u00e1pu, odkud se ve v\u00e1s tyhle pocity berou. V\u00edte to i vy?“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem kluk a jsem kurva t\u011bhotn\u00fd?“ zeptal se skl\u00ed\u010den\u011b.
„To je jedna z v\u011bc\u00ed.“<\/div>\n
„A co je to ostatn\u00ed?“<\/div>\n
„Bille, \u0159ekn\u011bte mi, m\u00e1te pocit \u0161t\u011bst\u00ed, kdy\u017e c\u00edt\u00edte, jak se d\u00edt\u011b h\u00fdbe?“<\/div>\n
Bill otev\u0159el pusu, aby odpov\u011bd\u011bl, ale hned j\u00ed zase rychle zav\u0159el. „Nev\u00edm, co v\u00e1m na tohle m\u00e1m \u0159\u00edct,“ \u0159ekl popravd\u011b.<\/div>\n
„Tak tu ot\u00e1zku zjednodu\u0161\u00edm. C\u00edtil jste se n\u011bkdy \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e se ve v\u00e1s va\u0161e dcera pohnula?“ Bill malinko p\u0159ik\u00fdvnul a doktor se usm\u00e1l. „Tak to je jedna v\u011bc. C\u00edt\u00edte se n\u011bkdy smutn\u00fd?“<\/div>\n
„Smutn\u00fd ne. Sp\u00ed\u0161 podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd. N\u011bkdy m\u016f\u017eu cel\u00e9 hodiny chodit a \u00fapln\u011b zapomenout, \u017ee jsem t\u011bhotn\u00fd; pak se pohne a v\u0161echno\u2026“<\/div>\n
„Je to v\u0161echno zp\u00e1tky?“<\/div>\n
„Jo.“ Vydechl Bill nahlas a pod\u00edval se na dve\u0159e. Na druh\u00e9 stran\u011b za nimi byl Tom, v\u0161echno, co te\u010f cht\u011bl, bylo, aby se mu mohl schoulit v n\u00e1ru\u010d\u00ed a sp\u00e1t. „Doktore Mathewsi, nem\u00e1m dojem, \u017ee to pom\u00e1h\u00e1.“ Zk\u0159\u00ed\u017eil ruce a sna\u017eil se nepodup\u00e1vat si nohou.<\/div>\n
„J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee ano. Tohle je teprve na\u0161e prvn\u00ed sezen\u00ed a jsme tu proto, abychom se o sob\u011b n\u011bco dozv\u011bd\u011bli.“<\/div>\n
„O sob\u011b?“
„Ano, o sob\u011b navz\u00e1jem; posledn\u00edch \u010dty\u0159icet minut jsem si v\u0161iml, \u017ee m\u011b sledujete. K jak\u00e9mu z\u00e1v\u011bru jste do\u0161el? Bez cenzury pros\u00edm, nejsem citliv\u00fd.“<\/div>\n
Bill zvedl pohled a proto\u010dil o\u010di. „Fajn. Jste men\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, ale to nen\u00ed nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, proto\u017ee to je v\u011bt\u0161ina lid\u00ed, za\u010d\u00edn\u00e1te \u0161ediv\u011bt a nezved\u00e1te svoji levou ruku, proto\u017ee ji m\u00e1te po sv\u00e9m boku a gestikulujete jenom rukou pravou.“ Doktor se usm\u00e1l a znovu otev\u0159el sv\u016fj z\u00e1pisn\u00edk. „M\u00e1m pravdu?“<\/div>\n
„Ano, m\u00e1te. Omylem jsem si zav\u0159el prst do dve\u0159\u00ed, tak\u017ee m\u00e1m prst na m\u00e9 prav\u00e9 ruce podlit\u00fd krv\u00ed. Nen\u00e1vid\u00edm, jak to vypad\u00e1, a tak se ji sna\u017e\u00edm nechat schovanou.“ Zvedl pohled, aby se pod\u00edval, jak se Bill tv\u00e1\u0159\u00ed. „Tak\u017ee mi odm\u00edt\u00e1te \u0159\u00edkat Stephene?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Chci, abyste se tu c\u00edtil dob\u0159e, Bille.“<\/div>\n
„Nev\u00edm, jestli to je v\u016fbec mo\u017en\u00e9,“ p\u0159iznal. „Nikde mi nen\u00ed dob\u0159e.“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee to je pravda.“<\/div>\n
Bill si dal nohu p\u0159es nohu a promnul si b\u0159\u00ed\u0161ko. „Tak mi n\u011bco o mn\u011b \u0159ekn\u011bte. D\u011blaj\u00ed se mnou rozhovory a nahr\u00e1vaj\u00ed si m\u011b dost \u010dasto. Jsem zvykl\u00fd na to, \u017ee si o mn\u011b d\u011blaj\u00ed lid\u00e9 n\u00e1zory.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, kdy\u017e jste na to tedy zvykl\u00fd. Od t\u00e9 doby, co jste si sedl, po\u0159\u00e1d kouk\u00e1te na dve\u0159e, ud\u011blal jste to u\u017e asi dvacetkr\u00e1t a m\u00e1m dojem, \u017ee si to ani neuv\u011bdomujete. M\u00e1te velmi pevn\u00fd vztah se sv\u00fdm dvoj\u010detem, kter\u00fd p\u0159esahuje bratrskou l\u00e1sku, a v\u016fbec sv\u00e9 t\u011bhotenstv\u00ed ment\u00e1ln\u011b ne\u0159e\u0161\u00edte. Co tohle?“<\/div>\n
Bill m\u011bl pocit, jako by jeho \u017e\u00edly byly napln\u011bny ledovou vodou, v \u0161oku koukal na doktora Mathewse- Stephena. „Nemyslel jsem si, \u017ee v\u00e1m to \u0159ekne, on v\u00e1m to doktor Anderson \u0159ekl?“ zeptal se ost\u0159e.<\/div>\n
„Popravd\u011b ne, ale vy ano. Sledoval jsem v\u00e1s, kdy\u017e jste dorazili, ne\u017e jsem Toma po\u017e\u00e1dal, aby ode\u0161el, abychom mohli za\u010d\u00edt. Va\u0161e \u0159e\u010d t\u011bla, va\u0161e jemn\u00e1 slova, neschopnost b\u00fdt bl\u00edzko u sebe a nedot\u00fdkat se, to mi \u0159eklo v\u0161echno. Bille, nejsem tady, abych v\u00e1s odsuzoval,“ \u0159ekl Stephen, kdy\u017e vid\u011bl, jak chlapec zatnul ruce v p\u011bsti, a\u017e mu zb\u011blaly kloubky. „Bille, pot\u0159ebuju, abyste se uklidnil a zhluboka d\u00fdchal.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill ho sly\u0161el, samoz\u0159ejm\u011b, ale bylo nekone\u010dn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 poslouchat. Donutil se zhluboka nadechnout a najednou to v\u0161echno bylo leh\u010d\u00ed, v\u0161echno nep\u0159\u00edjemn\u00e9 b\u00edl\u00e9 sv\u011btlo se vr\u00e1tilo do norm\u00e1lu. „Tohle jsem nem\u011bl d\u011blat,“ za\u0161eptal.<\/div>\n
„D\u011blat co?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“<\/div>\n
„To d\u00edt\u011b; h\u00e1d\u00e1m, \u017ee je va\u0161eho bratra.“
Bill mohl pouze p\u0159ik\u00fdvnout. „\u0158eknete to, \u017ee jo?“ za\u0161eptal a zamrkal pry\u010d slzy, kter\u00e9 se nach\u00e1zely na horizontu. Bill byl unaven\u00fd a necht\u011bl se te\u010f vyrovn\u00e1vat s dal\u0161\u00edm \u00faplatkem. U\u017e by to p\u0159ed Tomem nezamaskoval a musel by mu tak \u0159\u00edct i o Robert\u011b a jej\u00edm podpl\u00e1cen\u00ed\u2026<\/div>\n
„Jsem v\u00e1z\u00e1n zachov\u00e1n\u00edm soukrom\u00ed sv\u00fdch pacient\u016f. Jsem si jist\u00fd, \u017ee se opravdu milujete. Je to vid\u011bt v ka\u017ed\u00e9m slov\u011b a v ka\u017ed\u00e9m doteku. Va\u0161e tajemstv\u00ed je u m\u011b v bezpe\u010d\u00ed.“ Usm\u00e1l se Stephen, kdy\u017e se Bill schoulil na kraj gau\u010de a u\u017e nem\u011bl kam d\u00e1l ut\u00e9ct. Byla to \u00faleva, \u017ee to n\u011bkdo v\u011bd\u011bl, a za\u010dal se malinko sm\u00e1t mezi vzlyky. Takhle lehce se nec\u00edtil od za\u010d\u00e1tku t\u011bhotenstv\u00ed. „C\u00edt\u00edte se l\u00e9pe?“ zeptal se star\u0161\u00ed mu\u017e a podal pacientovi kapesn\u00ed\u010dek.<\/div>\n
„Oh bo\u017ee, ano, omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem byl takovej debil,“ zamru\u010del Bill a p\u0159ijal pap\u00edrov\u00fd kapesn\u00edk, ut\u0159el si s n\u00edm obli\u010dej. Bylo mu jedno, \u017ee si rozma\u017ee make-up. „J\u00e1 jen\u2026“ povzdychnul si a pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Rozum\u00edm. Mysl\u00edte si, \u017ee kdy\u017e jste t\u011bhotn\u00fd, m\u016f\u017eete b\u00fdt alespo\u0148 n\u011bkdy \u0161\u0165astn\u00fd?“ Bill odvr\u00e1til pohled a pokr\u010dil rameny. „Nebudu p\u0159edst\u00edrat, \u017ee v\u00edm, jak se c\u00edt\u00edte, ale slibuju, \u017ee budu naslouchat; nezaujat\u011b a bez p\u0159edsudk\u016f. Mysl\u00edte si, \u017ee mluv\u00edm pravdu?“<\/div>\n
„Stephene, \u017eiju \u017eivot, kde jsem neust\u00e1le<\/em> podroben p\u0159edsudk\u016fm. Nebudu tomu v\u011b\u0159it, dokud to neuvid\u00edm na vlastn\u00ed o\u010di. Nen\u00ed to nic osobn\u00edho.“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee je,“ \u0159ekl mile a zm\u00e1\u010dkl \u010dudl\u00edk na seda\u010dce. „Beverly, m\u016f\u017eete Toma poslat dovnit\u0159?“<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se okam\u017eit\u011b posadil a sna\u017eil se vypadat norm\u00e1ln\u011b a p\u0159irozen\u011b. Nem\u011bl \u010das na to, aby si upravil make-up, ale mo\u017en\u00e1 si toho Tom nev\u0161imne. Dve\u0159e se otev\u0159ely, zvedl s \u00fasm\u011bvem pohled, ale Tom se na n\u011bj zamra\u010den\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Co se stalo?“ zeptal se, p\u0159e\u0161el m\u00edstnost a posadil se vedle Billa. Tom mu \u0161\u00e1hl na obli\u010dej a p\u0159ejel mu po tv\u00e1\u0159i. „On t\u011b rozbre\u010del?“<\/div>\n
„M\u00e1te n\u011bjak\u00e9 ot\u00e1zky, na kter\u00e9 se m\u011b chcete zeptat, Tome?“ zeptal se klidn\u011b Stephen. Dredat\u00e9 dvoj\u010de se naje\u017eilo a oto\u010dilo se k doktorovi.<\/div>\n
„Ano, pro\u010d tady do n\u011bj rvete n\u011bco, co ho jak je vid\u011bt nezaj\u00edm\u00e1? M\u011bl bych\u2026“ bojovn\u00e1 n\u00e1lada ho p\u0159e\u0161la, kdy\u017e mu Bill polo\u017eil ruku na p\u0159edlokt\u00ed. Zhluboka se nadechl a vydechl. „Jen si d\u011bl\u00e1m starosti. V\u0161ichni se sna\u017e\u00ed Billa vystresovat.“<\/div>\n
„Jsme tady od toho, aby se to ned\u011blo. M\u016f\u017eu se v\u00e1s, Tome, zeptat na p\u00e1r ot\u00e1zek? Nebude to vadit?“<\/div>\n
Blon\u010f\u00e1k se na n\u011bj podez\u00edrav\u011b pod\u00edval, ale Bill mu polo\u017eil ruku na rameno, vydechl. „Jo, do toho.“ Ned\u00edval se na doktora; koukal se strachem na sv\u00e9 dvoj\u010de.<\/div>\n
„Nemluv\u00edme jen s lidmi, kte\u0159\u00ed cht\u011bj\u00ed b\u00fdt t\u011bhotn\u00ed nebo jsou, ale tak\u00e9 s jejich partnery nebo lidmi, kte\u0159\u00ed jsou jim nejbli\u017e\u0161\u00ed. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee to byste mohl b\u00fdt vy, m\u00e1m pravdu?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b.“ P\u0159ik\u00fdvl Tom r\u00e1zn\u011b.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Tak\u017ee, co si mysl\u00edte o t\u011bhotenstv\u00ed? Mus\u00ed to pro v\u00e1s b\u00fdt t\u011b\u017ek\u00e9, vid\u011bt va\u0161e identick\u00e9 dvoj\u010de t\u011bhotn\u00e9 s va\u0161\u00edm nejlep\u0161\u00edm kamar\u00e1dem.“ Bill vyvalil o\u010di a zamra\u010dil se na doktora, c\u00edtil, jak se vedle n\u011bj Tom ot\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Je to v pohod\u011b,“ zamumlal Tom a zad\u00edval se do zem\u011b. Vid\u011bl flek na bot\u011b a v duchu zanad\u00e1val, a\u017e budou doma, bude si ty boty muset um\u00fdt.<\/div>\n
„To r\u00e1d sly\u0161\u00edm. Vy t\u0159i mus\u00edte m\u00edt velice pevn\u00fd vztah,“ usm\u00e1l se Stephen povzbudiv\u011b, ale Tom to nevid\u011bl. M\u011bl zav\u0159en\u00e9 o\u010di, proto\u017ee ho za\u010d\u00ednala bolet hlava. P\u0159ipadalo mu, jako by mu n\u011bkdo zabod\u00e1val hrot no\u017ee do vr\u0161ku hlavy, Tom pomalu vydechoval.<\/div>\n
„Jo.“ Pod\u00edval se Bill na sv\u00e9 dvoj\u010de, a pak se podivn\u011b zad\u00edval na Stephena. Co to d\u011blal?<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee kone\u010dn\u011b ud\u011blal krok vp\u0159ed a je kone\u010dn\u011b chlap; p\u0159evzal zodpov\u011bdnost za svoje \u010diny. A\u017e moc mu\u017e\u016f brusl\u00ed okolo, ani\u017e by se zamyslelo, v\u00edte?“<\/div>\n
Bill zalapal po dechu, kdy\u017e mu na ruku dopadla kapi\u010dka krve. Tom zaklonil hlavu, proto\u017ee mu z nosu tekla krev. Bill sebral p\u00e1r kapesn\u00ed\u010dk\u016f a p\u0159ilo\u017eil je Tomovi k nosu, dokud si je tam neza\u010dal dr\u017eet s\u00e1m. „Co se d\u011bje?“ zeptal se vystra\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Nic, nic v\u00e1\u017en\u00e9ho. St\u00e1v\u00e1 se mi to.“ Sna\u017eil se Tom vymlouvat, aby Billa uklidnil. „Nestresuj se,“ varoval ho.<\/div>\n
„Nic to nen\u00ed, nebo se to u\u017e n\u011bkdy stalo? Proto\u017ee to nem\u016f\u017ee b\u00fdt oboj\u00ed,“ \u0159ekl Stephen na pomoc. Tom ho probodl pohledem, ale nic ne\u0159ekl. „Bille, m\u016f\u017eete nechat m\u011b a Toma na chvilku o samot\u011b? Na\u0161e sezen\u00ed u\u017e skon\u010dilo, a tak u\u017e m\u016f\u017eete j\u00edt a upravit si make up. Vid\u011bl jsem, jak jste se sna\u017eil upravit si ho posledn\u00edch p\u00e1r minut.“<\/div>\n
Bill vypadal, \u017ee svoje dvoj\u010de jen tak neopust\u00ed, ale nakonec se zdr\u00e1hav\u011b zvedl, stiskl Tomovi ruku, v kter\u00e9 nedr\u017eel kapesn\u00ed\u010dky. „Budu hned za dve\u0159mi, Tomi, okay?“<\/div>\n
„Jsem v pohod\u011b, Bille, v\u011b\u0159 mi. Hned jsem u tebe,“ \u0159ekl Tom lehk\u00fdm t\u00f3nem a sledoval sv\u00e9ho bratra, dokud neode\u0161el.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jak dlouho se to u\u017e d\u011bje?“ zeptal se Stephen a za\u010dal si d\u011blat pozn\u00e1mky.<\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1te?“<\/div>\n
„P\u00ed\u0161u si to, co se mi chyst\u00e1te \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Co se v\u00e1m chyst\u00e1m<\/em> \u0159\u00edct?“ nap\u0159\u00edmil se Tom na gau\u010di a ut\u0159el si nos, pak se nat\u00e1hl pro celou krabi\u010dku pap\u00edrov\u00fdch kapesn\u00ed\u010dk\u016f. Stephen ho sledoval a je\u0161t\u011b n\u011bco si zapsal.<\/div>\n
„Ano. Hodl\u00e1te mi \u0159\u00edct, \u017ee se to stalo poprv\u00e9, ale oba dva v\u00edme, \u017ee v\u00e1m to nebudu v\u011b\u0159it nebo \u0159eknete, \u017ee se to st\u00e1v\u00e1, jen kdy\u017e c\u00edt\u00edte n\u011bco neur\u010dit\u00e9ho, ale pak znovu oba budeme v\u011bd\u011bt, \u017ee to nen\u00ed pravda.“<\/div>\n
„Vy asi v\u00edte v\u0161echno, co?“ odpov\u011bd\u011bl Tom na\u0161tvan\u011b, vyrval z krabi\u010dky dal\u0161\u00edch p\u00e1r kapesn\u00edk\u016f a dal si je k nosu. Krv\u00e1cen\u00ed zpomalilo a hlava ho p\u0159est\u00e1vala bolet.<\/div>\n
„Ne, nev\u00edm v\u0161echno. Tome, mus\u00edte rozum\u011bt, \u017ee t\u00edmto t\u011bhotenstv\u00edm nen\u00ed posti\u017een\u00fd jen Bill. Je va\u0161e dvoj\u010de; je va\u0161e druh\u00e1 polovi\u010dka. Vid\u011bl jsem, jak se k sob\u011b vy dva chov\u00e1te a v\u011b\u0159\u00edm mu; jak by n\u011bco, co absolutn\u011b zm\u011bnilo jeho \u017eivot, nemohlo zas\u00e1hnout i v\u00e1s? Je to nemo\u017en\u00e9.“<\/div>\n
„U\u017e jste skon\u010dil?“ ut\u0159el si Tom nos, pov\u0161iml si, \u017ee u\u017e nekrv\u00e1c\u00ed. Vyhodil kapesn\u00edky do ko\u0161e a pod\u00edval se na ruce. M\u011bl je \u010derven\u00e9, m\u011bl hrozn\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed si je ut\u0159\u00edt do svoj\u00ed b\u00edl\u00e9 tepl\u00e1kovky. Neud\u011blal to, proto\u017ee jeho \u010depice byla \u010dist\u011b b\u00edl\u00e1. Ne\u0161lo by to k sob\u011b.<\/div>\n
„Cht\u011bl bych v\u00e1s je\u0161t\u011b vid\u011bt.“<\/div>\n
„Jsem ten, kdo sem bude Billa vozit.“<\/div>\n
„Takhle jsem to nemyslel, to v\u00edte.“<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00edm. J\u00e1 v\u00e1s u\u017e nechci vid\u011bt. Nepot\u0159ebuju psychiatra.“<\/div>\n
„A Bill snad ano?“<\/div>\n
Tom zav\u00e1hal. „P\u0159ekrucujete moje slova.“<\/div>\n
„Ne, dopl\u0148uji mezery, kter\u00e9 se obvykle lid\u00e9 boj\u00ed \u0159\u00edct. Jestli jste to takhle nemyslel, tak do toho a po\u0159\u00e1dn\u011b se vyj\u00e1d\u0159ete.“<\/div>\n
„V\u00edte co, nevyj\u00e1d\u0159\u00edm, nejsem v\u00e1\u0161 pacient.“ \u0158ekl Tom ost\u0159e a postavil se.<\/div>\n
„Pravda; uvid\u00edme se tedy pozd\u011bji, Tome.“ Sledoval Stephen, jak chlapec ode\u0161el, ani\u017e by se oto\u010dil.<\/p>\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n

„\u0160arlat\u00e1n blbej.“ Zavrt\u011bl Tom hlavou a projel mezi dv\u011bma auty. „Kret\u00e9n.“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 p\u0159estat ur\u00e1\u017eet Stephena?“ poprosil Bill unaven\u011b ze sedadla spolujezdce.<\/div>\n
„Tak\u017ee u\u017e je to Stephen? Co se stalo s doktorem Mathewsem?“ zeptal se, ujel lidem, kte\u0159\u00ed se ho sna\u017eili p\u0159edjet. Zabo\u010dil do rychlej\u0161\u00edho pruhu a sna\u017eil se uklidnit.<\/div>\n
„\u0158ekl mi, abych mu \u0159\u00edkal Stephene. Byl hodn\u00fd.“<\/div>\n
„Byl p\u0159\u00ed\u0161ernej.“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eeme toho nechat?“ zeptal se Tom podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b.<\/div>\n
„Jo.“ Op\u0159el si Bill hlavu o ok\u00fdnko. Po zbytek cesty dom\u016f bylo ticho, dokud se neprobudil. Nepamatoval si, \u017ee by usnul, ut\u0159el si tajn\u011b pusu. Byli p\u0159ed jejich domem a byla tma. Bill se oto\u010dil na sv\u00e9 dvoj\u010de a vid\u011bl kruhy pod jeho o\u010dima. „Ahoj,“ za\u0161eptal.<\/div>\n
„Ahoj. Omlouv\u00e1m se za to p\u0159edt\u00edm. Byl jsem jen\u2026“ pokr\u010dil rameny. „Vystra\u0161en\u00fd, \u0159ekl bych.“<\/div>\n
„O \u010dem s tebou mluvil?“<\/div>\n
„Vlastn\u011b ani o ni\u010dem,“ zalhal Tom a pod\u00edval se na d\u016fm skrz p\u0159edn\u00ed okno. „P\u0159ipad\u00e1m si tady, jako bych se dusil.“
„Jo, j\u00e1 taky.“ Nat\u00e1hl se Bill a chytl Toma za ruku. „Ale kdy\u017e t\u011b m\u00e1m u sebe, m\u00e1m dojem, \u017ee to tu m\u016f\u017eu p\u0159e\u017e\u00edt.“<\/div>\n
„Kecko,“ \u0159ekl Tom s \u00fasm\u011bvem. Pod\u00edval se na sv\u00e9ho bratra a povzdychl si. „N\u00e1\u0161 domov by nem\u011bl b\u00fdt o p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed. M\u011bli bychom tu b\u00fdt schopn\u00ed odpo\u010d\u00edvat.“
„Popros\u00ed\u0161 mamku, aby se p\u0159est\u011bhovala?“ za\u017eertoval Bill; odfrknul si nad svou vlastn\u00ed vtipnost\u00ed, pak si ale v\u0161iml Tomova obli\u010deje. „Se\u0161 \u0161\u00edlenej, jestli si mysl\u00ed\u0161, \u017ee to bude fungovat.“<\/div>\n
„Ne ona, blbe\u010dku. My.<\/em>„<\/div>\n
„My co?“ vykv\u00edknul Bill.<\/div>\n
„P\u0159est\u011bhovat se. Pro\u010d se nep\u0159est\u011bhujeme?“<\/div>\n
„Kam? Jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d se sem vrac\u00edm, je mamka a Gordon.“<\/div>\n
„Ne, ne sem do Magdeburku; Berl\u00edn nebo Hamburg. P\u0159est\u011bhujeme se do Berl\u00edna!“<\/div>\n
„Tomi,“ za\u010dal Bill a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ne, vyslechni m\u011b. Tady d\u00edt\u011b m\u00edt nem\u016f\u017eeme. Nen\u00ed tady ani u\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd voln\u00fd pokoj. Nechci vid\u011bt mamku, jak t\u011b tla\u010d\u00ed ke zdi, a ty v\u00ed\u0161, \u017ee to bude d\u011blat, dokud jsi t\u011bhotn\u00fd. Doktor je v Berl\u00edn\u011b, kdy\u017e n\u011bkam polet\u00edme, budeme m\u00edt leti\u0161t\u011b taky v tom sam\u00e9m m\u011bst\u011b. No tak, Bille, pro\u010d ne?“ Za\u00fap\u011bl Tom.<\/div>\n
„Promluv\u00edme si o tom pozd\u011bji. Te\u010f m\u00e1m chu\u0165 na okurky a mas\u00e1\u017e nohou.“<\/p>\n

~*~<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, redakce Bravo.“<\/div>\n
„M\u00e1m n\u011bjak\u00e9 informace, kter\u00e9 by v\u00e1s mo\u017en\u00e1 mohly pro v\u00e1\u0161 \u010dasopis zaj\u00edmat.“<\/div>\n
Arielle vzala not\u00fdsek a tu\u017eku, trp\u011bliv\u011b \u010dekala. Takov\u00e9hle hovory jim sem chodily \u010dasto; „Informace o kom?“<\/div>\n
„Chci mluvit s va\u0161\u00edm \u0161\u00e9fem.“<\/div>\n
„Pane, jsem kvalifikovan\u00e1, abych mohla p\u0159ijmout va\u0161e informace; jestli se rozhodneme, \u017ee to vyd\u00e1me, zavol\u00e1 v\u00e1m n\u011bkdo v\u00fd\u0161e postaven\u00fd.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1te d\u016fvod, aby v\u00e1s informace, kter\u00e1 se t\u00fdk\u00e1 Billa Kaulitze zaj\u00edmala.“<\/div>\n
Arielle se zasekla. P\u0159\u00edkaz byl, \u017ee kdy\u017e n\u011bkdo zavol\u00e1 a bude se to t\u00fdkat kohokoliv<\/em> z Tokio Hotel, mus\u00ed b\u00fdt volaj\u00edc\u00ed okam\u017eit\u011b p\u0159epojen na veden\u00ed. „Vydr\u017ete, pane. Nebo madam.“ Podr\u017eela linku a zm\u00e1\u010dkla \u010dudl\u00edk. Jednou to zazvonilo. „M\u00e1m tady n\u011bco, co by mohlo b\u00fdt na titulku.“<\/p>\n

~*~<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
Bill cupital za Tomem, kter\u00fd nesl igelitku s grepy. Nabrali je u\u017e p\u0159ed chvilkou, Bill na n\u011b m\u011bl hroznou chu\u0165 a miminko taky, tak\u017ee nejsp\u00ed\u0161 budou muset zaplatit za pr\u00e1zdn\u00e9 ta\u0161ky. „Nezapome\u0148 na-„<\/div>\n
„Jo, u\u017e je m\u00e1m,“ uk\u00e1zal Tom na okurky v ko\u0161\u00edku a d\u00e1l pomalu jel. „Hej, chci si koupit posledn\u00ed \u010d\u00edslo Guitar World.“<\/div>\n
„Pro\u010d mi to \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsi tak kouzeln\u00fd, kdy\u017e u\u017e jsi p\u0159ipraven\u00fd k odchodu.“<\/div>\n
„Bol\u00ed m\u011b nohy,“ \u0159ekl Bill \u00fase\u010dn\u011b. Tom\u016fv \u00fasm\u011bv zmizel a p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„Okay, nebude mi to trvat dlouho.“<\/div>\n
„Mmm\u2026“ \u0159ekl Bill neutr\u00e1ln\u011b a n\u00e1sledoval sv\u00e9 dvoj\u010de uli\u010dkou s \u010dasopisy. Sklopil pohled a po ta\u0161ce honil perfektn\u00ed grep, nev\u0161iml si, \u017ee Tom zastavil, dokud do n\u011bj nenarazil. „Co? Nemaj\u00ed Guitar World?“ zeptal se a zvednul pohled.<\/div>\n
Pomalu cel\u00e1 uli\u010dka byla pokryt\u00e1 jeho fotkami nebo jeho jm\u00e9nem.<\/div>\n
<\/div>\n
BILL KAULITZ OB\u011aT\u00cd N\u00c1PLASTI WILLPOWER<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
JE BILL KAULITZ GAY? M\u00c1ME D\u016eKAZ!<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
TEENAGE ZP\u011aV\u00c1K SKUPINY TOKIO HOTEL T\u011aHOTN\u00dd? RODI\u010cE MLUV\u00cd O \u0160PATN\u00c9M P\u0158\u00cdKLADU D\u011aTEM A DOPADU NA DNE\u0160N\u00cd D\u011aTI<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Z ATRKATIVITY K MATE\u0158STV\u00cd: BILL KAULITZ<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
BILL KAULITZ T\u011aHOTN\u00dd, JAK B\u00ddT T\u011aHOTN\u00dd A OBL\u00c9CI SE NA KONCERT<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Bill z\u00edral na poli\u010dky a titulky, p\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d najednou nic nesly\u0161\u00ed, v\u0161echno se to\u010dilo, pak najednou usly\u0161el sv\u00e9ho bratra k\u0159i\u010det jeho jm\u00e9no a v\u0161echno pohltila tma.<\/p>\n<\/div>\n
Koment\u00e1\u0159e anglicky, pros\u00edm. :o)<\/em><\/strong><\/div>\n

<\/em><\/strong><\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Original<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

pokra\u010dov\u00e1n\u00ed ~*~ Andreas za\u0165ukal na dve\u0159e a otev\u0159el je; usm\u00e1l se, kdy\u017e Bill vycouval ze sk\u0159\u00edn\u011b a usm\u00e1l se na n\u011bj p\u0159es rameno. „\u010cau, co to tady vyv\u00e1d\u00ed\u0161?“ „Vybaluju si,“ zamumlal Bill a otev\u0159el sk\u0159\u00ed\u0148. Andreas se pod\u00edval na postel a zamra\u010dil<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[207],"tags":[],"class_list":["post-13513","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-makes-three"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13513","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13513"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13513\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13513"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13513"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13513"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}