{"id":13518,"date":"2009-09-14T15:30:00","date_gmt":"2009-09-14T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13486"},"modified":"2009-09-14T15:30:00","modified_gmt":"2009-09-14T14:30:00","slug":"hope-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/14\/hope-7\/","title":{"rendered":"Hope 7."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„J-j\u00e1,“ nerv\u00f3zn\u011b tiskl rty a sna\u017eil se vymyslet cokoliv, co by omluvilo, nebo vysv\u011btlilo jeho chov\u00e1n\u00ed. Nedok\u00e1zal v\u0161ak naj\u00edt ta spr\u00e1vn\u00e1 slova. V hrudi mu mocn\u011b bilo srdce, kter\u00e9 bylo alespo\u0148 na kr\u00e1tk\u00fd okam\u017eik skute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00e9.<\/div>\n
„Ne, nic ne\u0159\u00edkej. J\u00e1 v\u00edm p\u0159esn\u011b, co c\u00edt\u00ed\u0161. Nemus\u00ed\u0161 se omlouvat. Prost\u011b jsi ud\u011blal stejnou chybu jako j\u00e1 tenkr\u00e1t. Tak\u00e9 jsem cht\u011bl alespo\u0148 na chvilku okusit, jak\u00e9 to m\u016f\u017ee b\u00fdt,“ najednou se zasekl. V\u0161echno, co m\u011bl na srdci, mu najednou p\u0159i\u0161lo \u00fapln\u011b sm\u011b\u0161n\u00e9. Neodv\u00e1\u017eil se dokon\u010dit v\u011btu, kterou za\u010dal.<\/div>\n
„S klukem?“ Tom to do\u0159ekl za n\u011bj.<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159iznal ti\u0161e a nesm\u011ble pohl\u00e9dl na Tomovy z\u010dervenal\u00e9 rty. Jestli se mu p\u0159edt\u00edm l\u00edbil, tak te\u010f mu p\u0159i\u0161el mnohem kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Kdyby mohl, pohladil by kone\u010dky prst\u016f sv\u00e9 rty a sna\u017eil se zapamatovat p\u0159esnou chu\u0165 t\u011bch Tomov\u00fdch. Byl to jenom jedin\u00fd, lehk\u00fd polibek\u2026 kr\u00e1tk\u00e9 l\u00edb\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 to v\u0161echno jenom zhor\u0161ilo.<\/div>\n
C\u00edtil se hloup\u011b. Ruce se mu neovladateln\u011b t\u0159\u00e1sly a on s\u00e1m m\u011bl probl\u00e9m zastavit chv\u011bn\u00ed, je\u017e p\u0159et\u00e9kalo jeho t\u011blem.<\/div>\n
„U\u017e na to nebudeme myslet, ano?“ na\u0161el v sob\u011b ztracenou s\u00edlu a odhodl\u00e1n\u00ed a rychle vy\u0161el z auta. Tom ud\u011blal tot\u00e9\u017e a beze slova jej n\u00e1sledoval ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Nechci ti b\u00fdt na obt\u00ed\u017e. Pokud by to, co se stalo, m\u011blo zm\u011bnit vztah mezi n\u00e1ma, rad\u011bji p\u016fjdu,“ svl\u00e9kl si tepl\u00fd svetr a smutn\u00fdma o\u010dima sledoval Billa, jeho\u017e kroky p\u0159\u00edmo automaticky vedly do kuchyn\u011b. Nic ne\u0159\u00edkal, nesna\u017eil se mu jakkoliv odpov\u00eddat. Byl ze v\u0161eho a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zmaten\u00fd. Jedinou v\u011bc\u00ed, kterou si byl jist\u00fd, bylo to, \u017ee o Toma necht\u011bl p\u0159ij\u00edt. Pot\u0159eboval jej. Byl jedinou osobou, se kterou dok\u00e1zal souvisle mluvit bez toho, aby se tr\u00e1pil kv\u016fli S\u00e1\u0159e.<\/div>\n
\n
D\u00edky n\u011bmu si kone\u010dn\u011b za\u010dal uv\u011bdomovat, \u017ee i kdy\u017e u\u017e S\u00e1ra u n\u011bj nebyla, mus\u00ed \u017e\u00edt! Mus\u00ed za\u010d\u00edt bojovat a zvl\u00e1dnout to i bez n\u00ed! M\u00e1 p\u0159eci pr\u00e1vo b\u00fdt tak\u00e9 je\u0161t\u011b jednou skute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. V\u00e1\u017eil si j\u00ed, byl do n\u00ed zamilovan\u00fd, ale v\u0161echny tyto pocity byly pouhou kr\u00e1snou vzpom\u00ednkou. Pro\u010d by se m\u011bl do konce \u017eivota br\u00e1nit n\u011b\u010demu tak kr\u00e1sn\u00e9mu, jako je l\u00e1ska? Pro\u010d by se m\u011bl tr\u00e1pit a odm\u00edtat ji jenom kv\u016fli tomu, aby j\u00ed z\u016fstal v\u011brn\u00fd? Mo\u017en\u00e1 to mohlo zn\u00edt sobecky, ale on to tak skute\u010dn\u011b c\u00edtil. Te\u010f u\u017e si byl jist, \u017ee kdyby se mu naskytla \u0161ance op\u011bt milovat a b\u00fdt milov\u00e1n, nedok\u00e1zal by ji odm\u00edtnout\u2026<\/div>\n
Bezmocn\u011b se zap\u0159el do tvrd\u00e9 desky stolu a s p\u0159iv\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky se sna\u017eil p\u0159em\u00fd\u0161let. Takhle to p\u0159eci d\u00e1l ne\u0161lo. Pomalu z n\u011bj za\u010d\u00ednal bl\u00e1znit. Jeho polibky byly t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm, co mohl v posledn\u00ed dob\u011b c\u00edtit. Kdykoliv zav\u0159el o\u010di, vid\u011bl jeho tv\u00e1\u0159. Nad\u00e1val si za to, \u017ee nen\u00ed dost siln\u00fd. Vy\u010d\u00edtal si, \u017ee tomu tak snadno podl\u00e9h\u00e1, dokonce to pot\u0159eboval. B\u00e1l se b\u00fdt v jeho bl\u00edzkosti. B\u00e1l se u\u017e \u00fapln\u011b v\u0161eho. V\u0161echno to p\u0159i\u0161lo stra\u0161n\u011b rychle, a p\u0159esto ve spr\u00e1vnou chv\u00edli\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Bille?“ t\u00e9m\u011b\u0159 bez dechu zvedl tv\u00e1\u0159 a vyd\u011b\u0161en\u011b hled\u011bl do vzduchopr\u00e1zdna p\u0159ed sebou. Nem\u011bl dostatek odvahy na to oto\u010dit se a pod\u00edvat se mu do tv\u00e1\u0159e. Byl zbab\u011bl\u00fd a snad poprv\u00e9 si to dok\u00e1zal p\u0159iznat. „\u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee ti zbyte\u010dn\u011b ubl\u00ed\u017e\u00edm,“ sly\u0161el Toma \u0161eptat a c\u00edtil, \u017ee je na tom \u00fapln\u011b stejn\u011b, jako on s\u00e1m.<\/div>\n
„Tys mi p\u0159eci neubl\u00ed\u017eil,“ t\u011b\u017ece polkl a sna\u017eil se zastavit slzy, je\u017e mu pomalu kropily tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Tr\u00e1p\u00ed\u0161 se. Tr\u00e1p\u00ed\u0161 se kv\u016fli tomu, co jsem ud\u011blal. Jak se ti m\u00e1m omluvit? Ud\u011bl\u00e1m cokoliv,“ jeho hlas byl zoufal\u00fd a bezmocn\u00fd. M\u011bl se ovl\u00e1dnout\u2026 nem\u011bl to d\u011blat. V\u0161echno t\u00edm jenom pokazil. Najednou se v\u0161echno zd\u00e1lo b\u00fdt mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00edm a komplikovan\u011bj\u0161\u00edm.<\/div>\n
„M\u00e1m jenom strach. Nic v\u00edc,“ bolestiv\u011b stiskl rty ve chv\u00edli, co si jej Tom k sob\u011b oto\u010dil a zahled\u011bl se mu do uplakan\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Pl\u00e1\u010de\u0161,“ za\u0161eptal a prstem obkreslil p\u0159esnou trasu Billov\u00fdch slz. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b si uv\u011bdomil, kde kon\u010dila. Jeho ukazov\u00e1\u010dek s\u00e1m sklouzl k Billov\u00fdm rt\u016fm. „Na tv\u00e9m m\u00edst\u011b, bych d\u011blal tot\u00e9\u017e,“ ka\u017ed\u00e9 jedno slovo ho st\u00e1lo velik\u00e9 odm\u00edt\u00e1n\u00ed a s\u00edlu ubr\u00e1nit se v\u016f\u010di tomu, co se pomalounku rozl\u00e9valo cel\u00fdm jeho t\u011blem.<\/div>\n
„Nepl\u00e1\u010du proto, \u017ees mi ubl\u00ed\u017eil. Pl\u00e1\u010du proto, \u017ee se o tebe boj\u00edm. Nechci t\u011b ztratit. Nechci abys ode\u0161el, z\u00e1rove\u0148 ale v\u00edm, \u017ee pokud tady z\u016fstane\u0161, nedok\u00e1\u017eu se dlouho ovl\u00e1dat a ud\u011bl\u00e1m hloupost,“ nesm\u011ble zvedl svou dla\u0148 a kr\u00e1tce Toma pohladil po \u010delisti. „Nechci t\u011b ztratit,“ zopakoval hlasem poznamenan\u00fdm pl\u00e1\u010dem a bezmocn\u011b se k Tomovi p\u0159itiskl.<\/div>\n
„Neztrat\u00ed\u0161 m\u011b,“ Tom tomu nedok\u00e1zal uv\u011b\u0159it. Tahle slova poslouchal \u00fapln\u011b poprv\u00e9. Jeho bratranec se b\u00e1l akor\u00e1t tak o sv\u00e9 pen\u00edze a o svou zch\u00e1tralou barabiznu, nic v\u00edc jej nezaj\u00edmalo. To, zdali je Tom \u0161\u0165astn\u00fd nebo ne, zdali je smutn\u00fd a pot\u0159ebuje obejmout, jej nikdy netr\u00e1pilo. Vid\u011bl v n\u011bm jenom p\u0159\u00edt\u011b\u017e, nic v\u00edc\u2026<\/div>\n
Jejich objet\u00ed bylo zoufal\u00e9. V srdc\u00edch jim zr\u00e1lo n\u011bco, \u010demu se oba sna\u017eili vyhnout a zabr\u00e1nit tomu. V tu chv\u00edli si je\u0161t\u011b v\u016fbec neuv\u011bdomovali, \u017ee i kdyby se proti tomu br\u00e1nili jakkoliv, na\u0161lo by si je to i samo. \u010clov\u011bk je imunn\u00ed v\u016f\u010di mnoha v\u011bcem, l\u00e1ska mezi n\u011b v\u0161ak nepat\u0159\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 mi to sl\u00edbit? Pros\u00edm,“ Bill se chv\u011bl v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Bylo mu tak kr\u00e1sn\u011b, kdy\u017e byl u n\u011bj. Zapom\u00ednal na v\u0161echny starosti. Zapom\u00ednal na v\u0161echno to, co jej tr\u00e1pilo. Zapom\u00ednal na S\u00e1ru…<\/div>\n
„Nerad slibuju. Ud\u011bl\u00e1m ale v\u0161echno proto, aby to tak bylo.“ Billovi tohle sta\u010dilo. Taky nem\u011bl r\u00e1d sliby. Hlavn\u011b tedy ty, kter\u00e9 se nedaj\u00ed splnit. P\u0159esn\u011b takov\u00fdm slibem byl ten, kter\u00fd dal s\u00e1m sob\u011b, jakmile Toma pol\u00edbil. Sl\u00edbil si, \u017ee to bylo naposled, co n\u011bco takov\u00e9ho ud\u011blal…<\/div>\n
\n

„Div\u00edm se, \u017ee tady je\u0161t\u011b nebyl Andy. Mamka se o m\u011b moc boj\u00ed a cht\u011bla, aby tady se mnou z\u016fstal. J\u00e1 ale mysl\u00edm, \u017ee tady m\u00e1m dostate\u010dnou ochranku,“ Bill se na Toma n\u011b\u017en\u011b usm\u00e1l a vlo\u017eil si mezi rty dal\u0161\u00edho gum\u00eddka. Oba byli a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 vy\u010derp\u00e1ni na to, aby stihli n\u011bco d\u011blat. Cel\u00fd den se proch\u00e1zeli po m\u011bst\u011b a i p\u0159es Tom\u016fv r\u00e1zn\u00fd nesouhlas s n\u00edm Bill b\u011bhal po obchodech a nakupoval nejnutn\u011bj\u0161\u00ed oble\u010den\u00ed.<\/p><\/div>\n

Dom\u016f dorazili kolem dev\u00e1t\u00e9 ve\u010der a oba zapadli na gau\u010d do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
„Nestihl jsem se ti ani pod\u011bkovat. D\u011bkuju, Bille. Za tohle v\u0161echno. Vlastn\u011b za v\u0161echno, co si pro m\u011b ud\u011blal,“ s\u00e1m nev\u011b\u0159il, \u017ee by to je\u0161t\u011b dok\u00e1zal, ale usm\u00e1l se. \u00dapln\u011b poprv\u00e9 od doby, co se s Billem poznali. Vlastn\u011b si ani s\u00e1m nedok\u00e1zal vzpomenout, kdy se usm\u00edval naposled.<\/div>\n
„J\u00e1 to d\u011bl\u00e1m r\u00e1d.“ D\u011bn\u00ed v televizi u\u017e nezaj\u00edmalo ani jednoho. „Pro\u010d se neusm\u00edv\u00e1\u0161 \u010dast\u011bji? Moc ti to slu\u0161\u00ed,“ nedok\u00e1zal si pomoct, musel se jej dotknout. I kdy\u017e jenom na kr\u00e1tk\u00fd okam\u017eik. Tom se do jeho doteku op\u0159el a uvoln\u011bn\u011b vydechl.<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem d\u016fvod se sm\u00e1t,“ p\u0159iznal.<\/div>\n
Bill se na n\u011bj ch\u00e1pav\u011b pousm\u00e1l a je\u0161t\u011b jednou jej pohladil. Pot\u00e9 se rad\u011bji op\u011bt oto\u010dil na televizi. To ticho a tma\u2026 v\u0161echno to p\u016fsobilo tak intimn\u00edm dojmem, a\u017e jej to polekalo. Rychle nat\u00e1hl ruku a p\u0159ilo\u017eil si svou nedopitou sklenku ke rt\u016fm. Nebyl zvykl\u00fd p\u00edt, ale dnes by to bez alkoholu nedok\u00e1zal.<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si je\u0161t\u011b?“ oto\u010dil se na Toma s nahnutou lahv\u00ed.<\/div>\n
„Tro\u0161ku\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
B\u011bhem n\u011bkolika minut se do nich jedna fla\u0161ka \u00fapln\u011b propadla. Prost\u011b se pot\u0159ebovali uvolnit. V\u0161echno to tr\u00e1pen\u00ed a strach\u2026 Nervozita a nejistota, zdali dok\u00e1\u017eou odolat nebo ne\u2026 V\u0161echno se to na nich podepsalo a oni se cht\u011bli alespo\u0148 na chvilku uvolnit. Netrvalo dlouho a sed\u011bli na podlaze, sm\u00e1li se snad \u00fapln\u011b v\u0161emu a nev\u011bdomky se za\u010d\u00ednali mazlit. V\u016fbec jim to nep\u0159i\u0161lo \u0161patn\u00e9. Prost\u011b se k sob\u011b tulili, p\u0159iopile se na sebe usm\u00edvali a dot\u00fdkali se tv\u00e1\u0159e toho druh\u00e9ho.<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b jsem t\u011b rozesm\u00e1l,“ za\u0161eptal Bill motaj\u00edc\u00edm se jazykem a polo\u017eil se na z\u00e1da. Tom jenom beze slova p\u0159ik\u00fdvl a polo\u017eil se vedle n\u011bj. Naklonil se nad n\u011bj a dlouze se zad\u00edval do t\u011bch n\u00e1dhern\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jsi kr\u00e1sn\u00fd,“ vydechl bez rozmyslu. Kdyby nebyl opil\u00fd, nikdy by nem\u011bl odvahu takhle jednat\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159ed o\u010dima se mi ztr\u00e1c\u00ed p\u016flm\u011bs\u00edc
Vid\u00edm t\u011b v jeho sv\u011btle
Ale te\u010f zmizel a j\u00e1 z\u016fstal s\u00e1m
V\u00edm, \u017ee t\u011b te\u010f mus\u00edm naj\u00edt
Sly\u0161\u00edm tv\u00e9 jm\u00e9no, nev\u00edm jak
Pro\u010d to nem\u016f\u017eem ud\u011blat tak
Aby n\u00e1m ta temnota p\u0159ipadala jako domov?<\/em><\/div>\n
B\u011b\u017e\u00edm monzunem za sv\u011btem
Na konec \u010dasu, kde d\u00e9\u0161\u0165 u\u017e nebol\u00ed
Bojuju proti bou\u0159i,
Chci znovu vid\u011bt modr\u00e9 nebe
A kdy\u017e se ztrat\u00edm, mysl\u00edm na tebe
Spole\u010dn\u011b pob\u011b\u017e\u00edme n\u011bkam jinam
Monzunem
Jen ty a j\u00e1<\/em><\/p>\n<\/div>\n
A nic m\u011b nedok\u00e1\u017ee zadr\u017eet
Mus\u00edm se k tob\u011b vr\u00e1tit
Monzunem, hej, hej
Bojuju proti jeho s\u00edle, kter\u00e1 m\u011b obklopuje
A\u0165 m\u011b dovede p\u0159\u00edmo k tob\u011b
Pob\u011b\u017e\u00edm ve dne v noci
Budu s tebou brzy
Jen ty a j\u00e1
Budeme tam brzy
Tak brzy…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay „J-j\u00e1,“ nerv\u00f3zn\u011b tiskl rty a sna\u017eil se vymyslet cokoliv, co by omluvilo, nebo vysv\u011btlilo jeho chov\u00e1n\u00ed. Nedok\u00e1zal v\u0161ak naj\u00edt ta spr\u00e1vn\u00e1 slova. V hrudi mu mocn\u011b bilo srdce, kter\u00e9 bylo alespo\u0148 na kr\u00e1tk\u00fd okam\u017eik skute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00e9. „Ne, nic ne\u0159\u00edkej. J\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[264],"tags":[],"class_list":["post-13518","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hope"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13518","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13518"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13518\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13518"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13518"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13518"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}