{"id":1353,"date":"2017-05-03T16:00:00","date_gmt":"2017-05-03T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1346"},"modified":"2017-05-03T16:00:00","modified_gmt":"2017-05-03T15:00:00","slug":"school-reunion-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/05\/03\/school-reunion-3\/","title":{"rendered":"School reunion 3."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
\n

„No kluci, moc r\u00e1d jsem s v\u00e1mi pokecal. Ur\u010dit\u011b se tady je\u0161t\u011b uvid\u00edme. Noc je je\u0161t\u011b mlad\u00e1,“ lou\u010dil se s n\u00e1mi Georg. „A jak ur\u010dit\u011b v\u00edte\u2026“<\/p><\/div>\n

„Nikdo je\u0161t\u011b nezap\u00e1lil matraci,“ dokon\u010dili jsme za n\u011bj s Billem unisono. Tahle jeho hl\u00e1\u0161ka byla legend\u00e1rn\u00ed a stala se heslem ka\u017ed\u00e9 na\u0161\u00ed party. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsme poka\u017ed\u00e9 nep\u00e1lili matraci, ale bylo to n\u011bco jako motto. Znamenalo to, \u017ee je\u0161t\u011b nikdo nevyvedl nic \u0161\u00edlen\u00e9ho. \u017de se party je\u0161t\u011b nerozjela natolik, aby mu to sta\u010dilo a mohlo se j\u00edt dom\u016f.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ odsouhlasil n\u00e1m to a vm\u00edsil se zp\u011bt do davu, tak\u017ee jsme s br\u00e1\u0161kou osam\u011bli. Bill u\u017e byl zase pln\u011b zaujat svou sklenic\u00ed. Rozt\u00e1\u010del jej\u00ed obsah, a\u017e se mu tam tvo\u0159il mal\u00fd v\u00edr.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 kr\u00e1sn\u011b,“ neovl\u00e1dl jsem se a slo\u017eil mu poklonu. Bill na to nereagoval, ale cel\u00e9 jeho t\u011blo se napjalo. „Teda, chci \u0159\u00edct. \u017de ty blond vlasy ti slu\u0161\u00ed. Je to jin\u00e9,“ koktal jsem jako bl\u00e1zen, abych zm\u00edrnil rozpaky n\u00e1s obou.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ \u0161pitl Bill, ale neoto\u010dil se na m\u011b. P\u0159esunul jsem pozornost zp\u011bt k jeho prst\u016fm hraj\u00edc\u00edm si se sklenic\u00ed.<\/div>\n
\n

„Bille?“ zpozorn\u011bl jsem najednou. „Ten prst\u00fdnek. To je z\u00e1snubn\u00ed?“ zeptal jsem se zt\u011b\u017eka, kdy\u017e jsem si v\u0161iml platinov\u00e9ho krou\u017eku na jeho prsten\u00ed\u010dku.<\/p><\/div>\n

„Ach tohle,“ rozpa\u010dit\u011b se usm\u00e1l a obto\u010dil si krou\u017eek kolem prstu. „V\u00edm, \u017ee je to trochu nezvykl\u00e9, abychom m\u011bli z\u00e1snubn\u00ed prsteny oba. Ale Kensington to p\u0159i\u0161lo jako super n\u00e1pad a j\u00e1 se nebr\u00e1nil.“<\/div>\n
„Po\u010dkej, po\u010dkej, po\u010dkej,“ zvedl jsem ruce do vzduchu, abych zastavil ten p\u0159\u00edval slov. „Ty jsi zasnouben\u00fd s holkou?“ Dokonale m\u011b \u0161okoval. Od t\u00e9 doby, co jsme na to byli dost sta\u0159\u00ed, Bill prohla\u0161oval, \u017ee se mu l\u00edb\u00ed jen kluci a holky ho neberou. Doslova slintal nad fotkami Robbieho Williamse a \u0159\u00edkal, \u017ee je to p\u0159esn\u011b jeho typ. A te\u010f si tady najednou sed\u00ed s t\u00edm pitom\u00fdm prstenem na ruce a tvrd\u00ed, \u017ee je zasnouben\u00fd s holkou? Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9.<\/div>\n
„Ano, co je na tom?“ podivil se Bill.<\/div>\n
„Co je na tom? Ty nejsi na holky,“ obvinil jsem ho trochu hlasit\u011bji, ne\u017e jsem m\u011bl v \u00famyslu. „Nikdy jsi na n\u011b nebyl, a te\u010f jsi s jednou zasnouben\u00fd?“<\/div>\n
„\u010clov\u011bk m\u016f\u017ee zm\u011bnit n\u00e1zor,“ ok\u0159ikl m\u011b a probodl zl\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Jo a taky o\u010dividn\u011b m\u016f\u017ee pop\u00edrat to, k\u00fdm je, a p\u0159edst\u00edrat, \u017ee c\u00edt\u00ed n\u011bco, co tak nen\u00ed,“ roz\u010d\u00edlil jsem se. Necht\u011bl jsem na n\u011bj b\u00fdt zl\u00fd, ale tohle m\u011b v\u00e1\u017en\u011b vyto\u010dilo. To, \u017ee odstrkuje m\u011b, docela ch\u00e1pu, ale \u017ee najednou zm\u011bnil orientaci? To mi p\u0159ijde jako nejv\u011bt\u0161\u00ed kravina, jakou jsem kdy sly\u0161el. A to u\u017e jsem za\u017eil Georga, kter\u00fd se rozhodl st\u00e1t veganem.<\/div>\n
„Promi\u0148, necht\u011bl jsem na tebe vyjet. Jen m\u011b to zasko\u010dilo,“ omlouval jsem se, kdy\u017e jsem vid\u011bl, jak se tv\u00e1\u0159\u00ed. Dne\u0161ek byl o usm\u00ed\u0159en\u00ed a ne o dal\u0161\u00edch h\u00e1dk\u00e1ch. Pokud ho budu d\u00e1l takhle napadat, ute\u010de mi jako tenkr\u00e1t, a o to jsem nest\u00e1l. Up\u0159\u00edmn\u011b nev\u00edm, jestli bych se vyto\u010dil m\u00ed\u0148, kdyby \u0159ekl, \u017ee je zasnouben\u00fd s klukem. Byl zasnouben\u00fd, to na tom bylo to nejhor\u0161\u00ed. A je jedno, jestli to bylo s holkou, klukem anebo jednoro\u017ecem. C\u00edtil jsem v \u017ealudku t\u011b\u017ek\u00fd studen\u00fd k\u00e1men.<\/div>\n
\n
„Pov\u011bz mi n\u011bco o n\u00ed,“ dok\u00e1zal jsem ze sebe vysoukat, i kdy\u017e posledn\u00ed, co jsem cht\u011bl, bylo poznat holku, kter\u00e1 mi ho hodl\u00e1 ukr\u00e1st na zbytek \u017eivota.<\/div>\n
Bill chvilku v\u00e1hal, ne\u017e se dal do vypr\u00e1v\u011bn\u00ed. „No, Kenz je skv\u011bl\u00e1. Pracuje u Ralpha Laurena jako n\u00e1kup\u010d\u00ed. Je moc mil\u00e1 a m\u00e1me toho hodn\u011b spole\u010dn\u00e9ho. Chod\u00edme spolu asi rok, p\u0159ed t\u00fddnem jsem ji po\u017e\u00e1dal o ruku a ona souhlasila.“<\/div>\n
„Na\u0161i u\u017e to v\u011bd\u00ed?“ zeptal jsem se, i kdy\u017e jsem si byl jist\u00fd, \u017ee p\u0159edem zn\u00e1m odpov\u011b\u010f. Takovou bombu by p\u0159ede mnou mamka netajila.<\/div>\n
„Ne, je\u0161t\u011b ne. Chci se za nimi stavit z\u00edtra r\u00e1no, ne\u017e pojedu dom\u016f,“ vysv\u011btlil. „Cht\u011bl jsem, a\u0165 p\u0159ijede se mnou, ale m\u00e1 toho v pr\u00e1ci moc.“<\/div>\n
„A jak jste se poznali?“ Pokl\u00e1dat tyhle ot\u00e1zky mi \u010dinilo velk\u00e9 obt\u00ed\u017ee. Asi jako by mi n\u011bkdo str\u010dil ruku do krku a sna\u017eil se mi vyt\u00e1hnout st\u0159eva. Tak hnusn\u011b jsem se c\u00edtil. P\u0159esto m\u011b ovl\u00e1dlo \u0161\u00edlen\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed dozv\u011bd\u011bt se o t\u00e9 osob\u011b co nejv\u00edc.<\/div>\n
„P\u0159es spole\u010dn\u00e9ho zn\u00e1m\u00e9ho. Pozval n\u00e1s oba na jednu m\u00f3dn\u00ed p\u0159ehl\u00eddku a bylo to.“<\/div>\n
„Super,“ zareagoval jsem, proto\u017ee na v\u00edc jsem se prost\u011b nevzmohl. Sed\u011bt vedle n\u011bj a v\u011bd\u011bt, \u017ee u\u017e nikdy nebude m\u016fj, bylo hotov\u00e9 peklo. Sedm\u00fd kruh pekeln\u00fd byl oproti tomu ide\u00e1ln\u00ed m\u00edsto na letn\u00ed dovolenou.<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

Bill<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Le\u017eel jsem na posteli s do\u0161iroka otev\u0159en\u00fdma o\u010dima a vn\u00edmal, jak se pomalu bl\u00ed\u017e\u00ed v\u00fdchod slunce. Obloha r\u016f\u017eov\u011bla a pt\u00e1ci za\u010d\u00ednali rozehr\u00e1vat sv\u00e9 rann\u00ed p\u0159edstaven\u00ed. D\u0159\u00edv by m\u011b n\u011bco tak prost\u00e9ho naplnilo \u0161t\u011bst\u00edm, dnes jsem le\u017eel jako mrtvola a nec\u00edtil jsem v\u016fbec nic. Byl jsem naprosto pr\u00e1zdn\u00fd a ztracen\u00fd. Nedok\u00e1zal jsem si p\u0159edstavit, \u017ee n\u011bkdy dok\u00e1\u017eu vst\u00e1t z postele a radovat se z mali\u010dkost\u00ed. To \u017ee bych m\u011bl \u010delit sv\u00e9mu dvoj\u010deti, pro m\u011b byla nep\u0159edstaviteln\u00e1 hr\u016fza. Necht\u011bl jsem ho u\u017e nikdy vid\u011bt. Pohled na n\u011bj a na tu holku, kterou sotva znal, m\u011b rozbil na kousky.<\/em><\/div>\n

Ub\u011bhlo u\u017e n\u011bkolik hodin od chv\u00edle, kdy jsem se vr\u00e1til dom\u016f a \u017euchnul sebou do p\u0159ikr\u00fdvek. Tom se je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nevr\u00e1til. Jestlipak z\u016fstal u Georga a dokon\u010dil to, co tam za\u010dal? Rozdali si to p\u0159\u00edmo v t\u00e9 koupeln\u011b, nebo vyu\u017eili n\u011bkterou z postel\u00ed? T\u011bmihle my\u0161lenkami jsem se tr\u00fdznil a\u017e do brzk\u00fdch rann\u00edch hodin.<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e u\u017e jsem nezvl\u00e1dl jen le\u017eet a p\u0159edstavovat si, jak to Tom d\u011bl\u00e1 s tou fuchtl\u00ed, vstal jsem a se\u0161el do kuchyn\u011b. Mamka u\u017e byla vzh\u016fru a va\u0159ila si kafe.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Ty jsi dneska rann\u00ed pt\u00e1\u010de,“ zkonstatovala, kdy\u017e si v\u0161imla, jak se \u0161our\u00e1m k \u017eidli. „Myslela jsem, \u017ee po tom mejdanu budete oba vysp\u00e1vat a\u017e do ob\u011bda.“<\/em><\/div>\n

„No, n\u011bjak se mi tam nel\u00edbilo, tak jsem \u0161el dom\u016f,“ vysv\u011btlil jsem j\u00ed vyh\u00fdbav\u011b.<\/em><\/div>\n
„Tom je\u0161t\u011b sp\u00ed?“ oto\u010dila se na m\u011b a zkoumav\u011b si m\u011b prohl\u00ed\u017eela. Po Tomovi pro m\u011b byla nejbli\u017e\u0161\u00edm \u010dlov\u011bkem a dok\u00e1zala m\u011b prokouknout skoro tak dob\u0159e jako on.<\/em><\/div>\n
„Ne, on tam z\u016fstal,“ prohr\u00e1bl jsem si roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00e9 vlasy, kter\u00e9 je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d p\u00e1chly chl\u00f3rem.<\/em><\/div>\n
„Tak to p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee p\u0159ijde s po\u0159\u00e1dnou kocovinou,“ zasm\u00e1la se a naplnila si hrn\u00ed\u010dek hork\u00fdm n\u00e1pojem. Na\u0161e mamka byla o dost jin\u00e1 ne\u017e v\u0161echny ostatn\u00ed. D\u00e1vala n\u00e1m hodn\u011b prostoru a nikdy moc neprudila. Dokud jsme ned\u011blali bordel a ve \u0161kole jsme m\u011bli uch\u00e1zej\u00edc\u00ed zn\u00e1mky, nech\u00e1vala n\u00e1s d\u011blat si, co chceme. \u0158\u00edkala, \u017ee \u0161kola \u017eivota je mnohem lep\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echno, co by n\u00e1m mohla natla\u010dit do hlavy pomoc\u00ed p\u0159\u00edkaz\u016f a z\u00e1kaz\u016f.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„To asi jo,“ odv\u011btil jsem nep\u0159\u00edtomn\u011b, kdy\u017e si ke mn\u011b sedala a taky p\u0159ede m\u011b postavila hrnek. V\u016fn\u011b k\u00e1vy m\u011b ude\u0159ila do nosu a trochu zbyst\u0159ila m\u00e9 smysly.<\/em><\/div>\n

„Stalo se n\u011bco?“ zeptala se s up\u0159\u00edmnou starost\u00ed v o\u010d\u00edch. „Nest\u00e1v\u00e1 se \u010dasto, \u017ee t\u011b Tom nech\u00e1 j\u00edt dom\u016f samotn\u00e9ho.“<\/em><\/div>\n
„V pohod\u011b. Prost\u011b se mi cht\u011blo,“ zavrt\u011bl jsem hlavou a p\u0159\u00e1l si, aby to u\u017e d\u00e1l nerozeb\u00edrala.<\/em><\/div>\n
„Neubli\u017euje ti tam nikdo, \u017ee ne?“ nenechala se odb\u00fdt.<\/em><\/div>\n
„Mami, jsem v pohod\u011b, v\u00e1\u017en\u011b. Nikdo mi nic neud\u011blal. V\u0161ichni lidi byli super, jen jsem prost\u011b nem\u011bl n\u00e1ladu a \u0161el jsem dom\u016f. \u017d\u00e1dn\u00e9 drama,“ vyp\u011bnil jsem.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, dob\u0159e,“ zvedla ruce na znamen\u00ed kapitulace. „Jen se pt\u00e1m.“<\/em><\/div>\n
„Promi\u0148,“ omlouval jsem se, proto\u017ee nebylo f\u00e9r, abych si sv\u016fj vztek vyb\u00edjel na n\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Sp\u011bch\u00e1m do ateli\u00e9ru. Ve snu m\u011b napadl perfektn\u00ed n\u00e1m\u011bt na obraz a j\u00e1 u\u017e se nem\u016f\u017eu do\u010dkat, a\u017e to hod\u00edm na pl\u00e1tno,“ z\u00e1\u0159ila jako slun\u00ed\u010dko a j\u00e1 j\u00ed to tak trochu z\u00e1vid\u011bl. Pol\u00edbila m\u011b na vr\u0161ek hlavy a byla pry\u010d.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Vyt\u00e1hl jsem si kobl\u00ed\u017eek s meru\u0148kovou n\u00e1pln\u00ed, kter\u00fd tady nechala, a za\u010dal jej o\u017edibovat. \u00dapln\u011b stejn\u011b bych mohl j\u00edst hl\u00ednu a nepoznal bych rozd\u00edl. V hlav\u011b jsem m\u011bl \u00fapln\u011b vymeteno, probralo m\u011b a\u017e klapnut\u00ed dve\u0159\u00ed. P\u0159edpokl\u00e1dal jsem, \u017ee si mamka n\u011bco zapomn\u011bla, a te\u010f se pro to vrac\u00ed. Strnul jsem, kdy\u017e se do kuchyn\u011b p\u0159iloudal Tom. Op\u0159el se o kuchy\u0148skou linku stejn\u011b jako p\u0159ed chvilkou mamka a nerv\u00f3zn\u011b se na m\u011b pod\u00edval. Zav\u00e1hal jsem jen asi vte\u0159inu, ne\u017e jsem se zvednul a rozb\u011bhl do sv\u00e9ho pokoje. Pr\u00e1sknul jsem dve\u0159mi a pro jistotu je zamknul, proto\u017ee mi bylo jasn\u00e9, \u017ee m\u011b Tom bude n\u00e1sledovat.<\/em><\/div>\n

„Kurva Bille,“ zaklel zpoza dve\u0159\u00ed, kdy\u017e do nich vrazil. „Odemkni.“<\/em><\/div>\n
„Ne, b\u011b\u017e pry\u010d,“ hul\u00e1kal jsem a c\u00edtil, jak se mi do o\u010d\u00ed derou slzy.<\/em><\/div>\n
„Chci si promluvit. No tak, p\u0159esta\u0148 blbnout. Nikdy ses p\u0159ede mnou nezamykal,“ nal\u00e9hal.<\/em><\/div>\n
„A ty sis to nikdy nerozd\u00e1val s ciz\u00edma holkama v ciz\u00edm dom\u011b. O\u010dividn\u011b se v\u011bci m\u011bn\u00ed,“ k\u0159i\u010del jsem na dve\u0159e, jako by byly j\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Do prdele, mohl bys m\u011b pustit dovnit\u0159, abych ti vysv\u011btlil, co se stalo, nebo si bude\u0161 hr\u00e1t na princeznu ve v\u011b\u017ei?“ ztr\u00e1cel Tom o\u010dividn\u011b nervy, ale mn\u011b to bylo jedno. To on je ten, co ud\u011blal n\u011bco \u0161patn\u011b. Nem\u00edn\u00edm mu ustoupit a uleh\u010dit mu to. Jen a\u0165 se c\u00edt\u00ed stejn\u011b hnusn\u011b jako j\u00e1. A\u0165 v\u00ed, jak moc mi ubl\u00ed\u017eil.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee ty dve\u0159e vykopnu, nebo tam vlezu oknem, jestli budu muset. Pust m\u011b, kurva, dovnit\u0159,“ a jak \u0159ekl, tak ud\u011blal. Zvenku se za\u010daly oz\u00fdvat r\u00e1ny.<\/em><\/div>\n

„Jsi je\u0161t\u011b o\u017eral\u00fd nebo co? Nem\u016f\u017ee\u0161 vykopnout dve\u0159e.“<\/em><\/div>\n
„M\u016f\u017eu a taky to ud\u011bl\u00e1m, pokud neotev\u0159e\u0161,“ b\u011bsnil Tom a j\u00e1 jsem dostal strach, \u017ee to fakt ud\u011bl\u00e1. R\u00e1ny utichly a j\u00e1 si nebyl jist\u00fd, jestli se rozhodl splnit druhou v\u00fdhru\u017eku a hodl\u00e1 dovnit\u0159 vl\u00e9zt oknem, nebo jen odpo\u010d\u00edv\u00e1. P\u0159itiskl jsem ucho ke dve\u0159\u00edm a zaposlouchal se. Hlasit\u00e9 fun\u011bn\u00ed mi napov\u011bd\u011blo, \u017ee druh\u00e1 varianta je spr\u00e1vn\u00e1.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 jsem s n\u00ed nespal,“ \u0159ekl Tom tak potichu, \u017ee kdybych nebyl p\u0159im\u00e1\u010dknut\u00fd na dve\u0159\u00edch, pravd\u011bpodobn\u011b bych ho nesly\u0161el.<\/em><\/div>\n
„Nespal?“ zamumlal jsem. Br\u00e1cha musel b\u00fdt taky bl\u00edzko u dve\u0159\u00ed, proto\u017ee mi hned odpov\u011bd\u011bl: „Ne, vlastn\u011b jsem odtamtud ode\u0161el hned, jak jsi utekl.“<\/em><\/div>\n
„To ti tak v\u011b\u0159\u00edm a kde jsi teda byl celou noc?“ odv\u011btil jsem mu jedovat\u011b. M\u011b nikdo nebude tahat za nos a u\u017e v\u016fbec ne Tom.<\/em><\/div>\n
„Proch\u00e1zel jsem se. Pot\u0159eboval jsem si srovnat my\u0161lenky,“ odpov\u011bd\u011bl a bylo poznat, \u017ee u\u017e se \u00fapln\u011b uklidnil. Po pravd\u011b zn\u011bl hodn\u011b unaven\u011b, tak\u017ee mo\u017en\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b prochodil celou noc.<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d?“ cht\u011bl jsem v\u011bd\u011bt.<\/em><\/div>\n
„Otev\u0159e\u0161 ty zatracen\u00e9 dve\u0159e?“ Chvilku jsem o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, ale nakonec jsem kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku oto\u010dil. Nechal jsem Toma, a\u0165 si s\u00e1m otev\u0159e a vejde dovnit\u0159.<\/em><\/div>\n
„Poj\u010f sem,“ za\u0161eptal a hned si m\u011b vt\u00e1hl do n\u00e1ru\u010de. Nebr\u00e1nil jsem mu, ale taky jsem se nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nezapojoval. Obj\u00edm\u00e1n\u00ed pro n\u00e1s nebylo ni\u010d\u00edm neobvykl\u00fdm. Byli jsme zvykl\u00ed se dot\u00fdkat prakticky od narozen\u00ed a nikdy n\u00e1m to nebylo nep\u0159\u00edjemn\u00e9. P\u0159itulen\u00ed k boku toho druh\u00e9ho u televize, op\u0159en\u00ed si stehen o sebe, kdy\u017e jsme spolu n\u011bkde sed\u011bli, i po\u0161\u0165uchov\u00e1n\u00ed pod \u017eebra n\u00e1m nep\u0159i\u0161lo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. I kdy\u017e v\u00edm, \u017ee se nad t\u00edm n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 pozastavovali. Postupem \u010dasu jsme se nau\u010dili, \u017ee je jednodu\u0161\u00ed tohle d\u011blat jen doma a na ve\u0159ejnosti se kontrolovat, aby to nevyvol\u00e1valo zbyte\u010dn\u00e9 ot\u00e1zky. Jsem si jist\u00fd, \u017ee tohle mohou pochopit jen dvoj\u010data.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„C\u00edt\u00edm se jak pytel hoven,“ zabru\u010del Tom a posadil se na kraj m\u00e9 postele. Kdybych m\u011bl b\u00fdt \u00fapln\u011b up\u0159\u00edmn\u00fd, musel bych \u0159\u00edct, \u017ee tak i vypadal. Oble\u010den\u00ed <\/a>m\u011bl zmuchlan\u00e9, jak na n\u011bm mokr\u00e9 uschnulo, a pod o\u010dima se mu t\u00e1hly temn\u00e9 st\u00edny. Nic jsem v\u0161ak ne\u0159ekl a jen se na n\u011bj d\u00edval.<\/em><\/div>\n

„Pro\u010d jsi utekl?“ polo\u017eil mi ot\u00e1zku a p\u00e1trav\u011b se mi zahled\u011bl do obli\u010deje, jako by tam cht\u011bl odpov\u011b\u010f vy\u010d\u00edst.<\/em><\/div>\n
„Byl jsem znechucen\u00fd,“ pokr\u010dil jsem rameny a posadil se vedle n\u011bj. B\u00fdt od n\u011bj takhle daleko mi d\u011blalo fyzicky zle. Celou noc jsem se tr\u00e1pil a myslel na n\u011bj, tak\u017ee jsem te\u010f jeho dotek zkr\u00e1tka pot\u0159eboval, p\u0159esto\u017ee jsem byl st\u00e1le na\u0161tvan\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Z \u010deho jsi byl znechucen\u00fd?“ nal\u00e9hal d\u00e1l a \u00fakosem se na m\u011b pod\u00edval. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee t\u00edm v\u00fdslechem n\u011bco sleduje.<\/em><\/div>\n
„Z toho, cos tam prov\u00e1d\u011bl,“ odpov\u00eddal jsem monot\u00f3nn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Jsem kluk, ona holka. D\u011blaj\u00ed to v\u0161ichni, tak co ti na tom vad\u00ed?“ pokra\u010doval.<\/em><\/div>\n
„Ostatn\u00ed a\u0165 si d\u011blaj\u00ed, co cht\u011bj\u00ed. Jde o to, \u017ee jsi to d\u011blal ty,“ p\u0159iznal jsem up\u0159\u00edmn\u011b a m\u011bl jsem chu\u0165 si polo\u017eit hlavu na jeho rameno. Z\u00e1rove\u0148 ve mn\u011b je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d probubl\u00e1val vztek.<\/em><\/div>\n
„\u017d\u00e1rlil jsi?“ zeptal se bez okolk\u016f. P\u0159esunul se na posteli tak, \u017ee se zap\u0159el z\u00e1dy o ze\u010f a j\u00e1 jsem ho hned napodobil, proto\u017ee mi teplo jeho t\u011bla poskytovalo \u00fat\u011bchu.<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d bych m\u011bl \u017e\u00e1rlit? Ta holka nebyla nic moc extra, a jak dob\u0159e v\u00ed\u0161, nebrala by m\u011b, ani kdyby to byla Angelina Jolie,“ vyprskl jsem znechucen\u011b a p\u0159i t\u00e9 my\u0161lence jsem se ot\u0159\u00e1sl.<\/em><\/div>\n
„Nept\u00e1m se, jestli jsi \u017e\u00e1rlil na m\u011b. Sp\u00ed\u0161 jestli jsi ne\u017e\u00e1rlil na ni,“ poznamenal Tom a nechal sv\u00e1 slova viset ve vzduchu. Neodpov\u011bd\u011bl jsem hned a za\u010dal si tu situaci p\u0159ehr\u00e1vat v hlav\u011b znovu.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Jasn\u011b, \u017ee m\u011bl naprostou pravdu. \u0160tvalo m\u011b, \u017ee se s tou holkou l\u00edbal. \u0160tvalo m\u011b, \u017ee to d\u011blal na debiln\u00ed party. \u0160tvalo m\u011b, \u017ee tu holku v\u016fbec neznal a vypadlo to, jako \u017ee se j\u00ed chyst\u00e1 ukousnout hlavu, jak do n\u00ed byl cel\u00fd \u017ehav\u00fd. Ale nejv\u00edc ze v\u0161eho m\u011b \u0161tvalo, \u017ee to nejsem j\u00e1, koho l\u00edb\u00e1.<\/em><\/div>\n

„Asi m\u00e1\u0161 pravdu,“ uznal jsem nakonec neochotn\u011b, proto\u017ee j\u00e1 jsem Tomovi nikdy nelhal, a i kdybych to zkou\u0161el, poznal by to. „Promi\u0148, nem\u011bl jsem tak vylet\u011bt. Je to tvoje v\u011bc, s k\u00fdm se l\u00edb\u00e1\u0161. Nem\u00e1m pr\u00e1vo \u017e\u00e1rlit,“ dodal jsem, kdy\u017e Tom ml\u010del. Nato\u010dil se na m\u011b a prohl\u00ed\u017eel si m\u016fj obli\u010dej. A u\u017e tady zase byla ta podivn\u00e1 energie, co zaplnila cel\u00fd prostor. Hu\u010dela mi v u\u0161\u00edch a j\u00e1 jsem dok\u00e1zal vn\u00edmat jen sv\u00e9 divoce tlukouc\u00ed srdce.<\/em><\/div>\n
Zat\u0159\u00e1sl jsem hlavou, abych ze sebe ten pocit set\u0159epal. „Nechci se h\u00e1dat. V\u00ed\u0161, \u017ee se n\u011bkdy neovl\u00e1d\u00e1m a reaguju p\u0159ehnan\u011b,“ za\u010dal jsem svoji omluvu rozv\u00e1d\u011bt, ale byl jsem rychle uml\u010den, kdy\u017e mi Tom p\u0159itiskl rty na pusu. Na moment jsem zamrzl na m\u00edst\u011b a nev\u011bd\u011bl jsem, co se d\u011bje. Bylo to skute\u010dn\u00e9, nebo se mi to jen zd\u00e1lo.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ vydechl jsem, kdy\u017e se ode m\u011b Tom asi tak o milimetr odt\u00e1hl a mazlil se s m\u00fdm spodn\u00edm rtem.<\/em><\/div>\n

„Ml\u010d,“ za\u0161eptal. Popadl m\u011b za z\u00e1tylek a p\u0159it\u00e1hl si m\u011b znovu k sob\u011b. Tentokr\u00e1t u\u017e to nebyl testovac\u00ed polibek. Zmocnil se m\u00fdch rt\u016f a l\u00edbal m\u011b mnohem n\u00e1ru\u017eiv\u011bji ne\u017e tu hnusnou holku. Pootev\u0159el jsem pusu a dovolil mu vklouznout dovnit\u0159 jazykem. Hlava se mi za\u010dala to\u010dit a v b\u0159i\u0161e jsem m\u011bl pocit jako p\u0159i j\u00edzd\u011b na ob\u0159\u00ed horsk\u00e9 dr\u00e1ze. Nebyli to mot\u00fdlci. Byl to v\u00fdbuch. Podb\u0159i\u0161ek se mi sv\u00edral touhou a uteklo mi zoufal\u00e9 zaf\u0148uk\u00e1n\u00ed.<\/em><\/div>\n
Tom na m\u011b m\u00edrn\u011b zatla\u010dil, tak\u017ee jsem se polo\u017eil do neustlan\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvek. Okam\u017eit\u011b m\u00e9 t\u011blo p\u0159ekryl sv\u00fdm a znovu za\u00fato\u010dil na moji pusu. Nem\u011bl jsem s t\u00edmhle moc zku\u0161enost\u00ed, proto\u017ee jsem se doopravdy l\u00edbal jen jednou, ale tohle bylo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. Nejen \u017ee Tom l\u00edbal jako \u0159eck\u00fd b\u016fh, ale m\u011bl jsem pocit, \u017ee i j\u00e1 jsem v tom dobr\u00fd. Ladili jsme k sob\u011b. Bylo to, jako bychom si navz\u00e1jem \u010detli my\u0161lenky a p\u0159edv\u00eddali, co ten druh\u00fd ud\u011bl\u00e1. Nedo\u0161lo k \u017e\u00e1dn\u00e9mu trapn\u00e9mu st\u0159etnut\u00ed zub\u016f nebo nadm\u011brn\u00e9mu slint\u00e1n\u00ed. A ve chv\u00edli, kdy se na m\u011b Tom polo\u017eil celou vahou, jsem si byl jist\u00fd, \u017ee na m\u00edst\u011b um\u0159u, kdy\u017e m\u011b do t\u0159\u00edsel zatla\u010dila jeho pln\u00e1 erekce.<\/em><\/div>\n
„Ach bo\u017ee,“ vzdychl a zhoupl se, a\u017e jsme se o sebe vz\u00e1jemn\u011b ot\u0159eli. Nic takov\u00e9ho jsem v \u017eivot\u011b neza\u017eil. Pokud by tohle ud\u011blal je\u0161t\u011b jednou, ur\u010dit\u011b bych se na m\u00edst\u011b vyst\u0159\u00edkal do boxerek.<\/em><\/div>\n
„Tomi,“ zak\u0148u\u010del jsem zoufale. Ne, \u017ee bych m\u011bl n\u011bjak\u00e9 n\u00e1mitky proti tomu, co d\u011blal, a rozhodn\u011b jsem v tomhle cht\u011bl n\u011bkdy v budoucnu pokra\u010dovat a d\u011blat to tak \u010dasto, jak jen to bude mo\u017en\u00e9. Jen jsem to prost\u011b necht\u011bl te\u010f, kdy\u017e jsme byli oba unaven\u00ed a smrd\u011bli jsme chl\u00f3rem.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Tom to pochopil, ani\u017e bych mu to musel, vysv\u011btloval, a svezl se na postel vedle m\u011b. Usm\u00e1l se na m\u011b a v\u011bnoval mi malou pusinku, p\u0159i kter\u00e9 jsem z\u010dervenal. Byl tak sladk\u00fd.<\/em><\/div>\n

Zt\u011b\u017eka se posadil a \u0159ekl: „V\u00ed\u0161, pokud jsi n\u011bco takov\u00e9ho cht\u011bl, sta\u010dilo \u0159\u00edct.“<\/em><\/div>\n
„Nebyl jsem si jist\u00fd, jak na to zareaguje\u0161. Necht\u011bl jsem t\u011b vyd\u011bsit,“ kousl jsem se rozpa\u010dit\u011b do rtu.<\/em><\/div>\n
„Jsi pro m\u011b nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b. U\u017e se n\u011bkdy stalo, \u017ee bych ti n\u011bco odep\u0159el?“ oto\u010dil se na m\u011b p\u0159es rameno a j\u00e1 jen pot\u011b\u0161en\u011b zakroutil hlavou.<\/em><\/div>\n
„Tak vid\u00ed\u0161.“ Zt\u011b\u017eka vstal a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Kam to jde\u0161?“ posadil jsem se polekan\u011b.<\/em><\/div>\n
„Do sprchy a pak sp\u00e1t. Jsem mrtv\u00fd.“<\/em><\/div>\n
„Ale to, co jsme te\u010f d\u011blali. Ud\u011bl\u00e1me to znovu, \u017ee jo? N\u011bkdy brzo?“ bl\u00e1bolil jsem a nedok\u00e1zal jsem potla\u010dit cht\u00ed\u010d v hlase.<\/em><\/div>\n
„Pokud chce\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt do sprchy se mnou a d\u00e1m ti tam malou ochutn\u00e1vku. A jakmile se vysp\u00edm a naj\u00edm, m\u016f\u017eeme se do toho pustit s plnou vervou,“ uklidnil m\u011b a sebev\u011bdom\u011b se zubil. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee mu m\u016fj z\u00e1jem d\u011bl\u00e1 dob\u0159e.<\/em><\/div>\n
„Tak jo,“ vysko\u010dil jsem a p\u0159et\u00e1hl si tri\u010dko p\u0159es hlavu. V na\u0161em star\u00e9m bydli\u0161ti m\u011bl Tom jistou pov\u011bst a v\u0161ichni kluci mu ji z\u00e1vid\u011bli. Nemohl jsem se do\u010dkat, a\u017e bude v\u0161echna ta kouzla zkou\u0161et na m\u00e9m t\u011ble.<\/p>\n

<\/em> autor: Becs<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o) <\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs Tom „No kluci, moc r\u00e1d jsem s v\u00e1mi pokecal. Ur\u010dit\u011b se tady je\u0161t\u011b uvid\u00edme. Noc je je\u0161t\u011b mlad\u00e1,“ lou\u010dil se s n\u00e1mi Georg. „A jak ur\u010dit\u011b v\u00edte\u2026“ „Nikdo je\u0161t\u011b nezap\u00e1lil matraci,“ dokon\u010dili jsme za n\u011bj s Billem unisono. Tahle jeho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[671],"tags":[],"class_list":["post-1353","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-school-reunion"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1353","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1353"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1353\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1353"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1353"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1353"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}