{"id":13530,"date":"2009-09-12T18:00:00","date_gmt":"2009-09-12T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13498"},"modified":"2009-09-12T18:00:00","modified_gmt":"2009-09-12T17:00:00","slug":"nekdy-zalezi-na-sekunde-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/12\/nekdy-zalezi-na-sekunde-6\/","title":{"rendered":"N\u011bkdy z\u00e1le\u017e\u00ed na sekund\u011b 6."},"content":{"rendered":"
autor: Bejb<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Sna\u017eil jsem se v\u00e1m co nejv\u00edc nast\u00ednit situaci, kter\u00e1 se bude d\u00edt v dal\u0161\u00edm d\u00edle. Bude to velk\u00fd skok v \u010dase, tak abyste se nelekly\u2026 A te\u010f u\u017e \u010d\u00edst \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Nab\u00eddka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 jsem se cht\u011bl s tebou na n\u011b\u010dem domluvit\u2026“<\/div>\n
„Tak p\u016fjde\u0161 dovnit\u0159, alespo\u0148?“ no tak snad tu nebude st\u00e1t a \u0159\u00edkat mi n\u011bco mezi dve\u0159mi. Pochopiteln\u011b p\u0159ijal.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 tu n\u011bkde babi\u010dku pobl\u00ed\u017e?“<\/div>\n
„No, ona asi n\u011bkde l\u00edt\u00e1, nem\u00e1m te\u010f pon\u011bt\u00ed, kde vlastn\u011b je.“<\/div>\n
„A, tak to je dobr\u00fd, m\u016f\u017eu za\u010d\u00edt?“<\/div>\n
„Jo, ale mus\u00ed to b\u00fdt je\u0161t\u011b dneska, proto\u017ee si p\u0159ipad\u00e1m jako napnut\u00e1 struna na kyta\u0159e.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, rodi\u010de te\u010f odjedou na v\u00edkend pry\u010d, odpo\u010dinout si a tak, myslel jsem, \u017ee bychom t\u0159eba mohli rozlo\u017eit stan na zahrad\u011b\u2026“ tohle muselo m\u00edt n\u011bjak\u00fd z\u00e1drhel, \u00fapln\u011b to zav\u00e1n\u011blo.<\/div>\n
„A?“<\/div>\n
„Co a?“<\/div>\n
„M\u00e1 to p\u0159ece n\u011bjak\u00fd h\u00e1\u010dek ne?“<\/div>\n
„Jo, ale to je sp\u00ed\u0161 jen detail a zas tak d\u016fle\u017eit\u00fd to nen\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Bille!“ ok\u0159ikl jsem ho, h\u00e1danky moc nemus\u00edm.<\/div>\n
„Budeme\u2026 Mamka chce, aby m\u011b hl\u00eddala tvoje babi\u010dka, ne\u017e se s t\u00e1tou vr\u00e1t\u00ed, jako bych byl n\u011bjak\u00fd d\u011bcko. To by znamenalo, \u017ee m\u011b bude\u0161 m\u00edt po\u0159\u00e1d na o\u010d\u00edch a stan si postav\u00edme nejsp\u00ed\u0161 na va\u0161\u00ed zahrad\u011b. Jo a kdyby byla bou\u0159ka, tak si budu muset zal\u00e9zt k tob\u011b do postele nebo spac\u00e1ku, podle toho, kde budeme sp\u00e1t, rad\u0161i t\u011b na to upozorn\u00edm p\u0159edem, aby si se pak nelek.“<\/p>\n<\/div>\n
Ty jeho dlouh\u00fd proslovy mi d\u00e1vaj\u00ed hodn\u011b zabrat. \u00da\u017easn\u00fd v\u00edkend, r\u00e1d jsem si s tou my\u0161lenkou pohr\u00e1val\u2026 Bill, boj\u00edc\u00ed se bou\u0159ky, pevn\u011b natisknut\u00fd ke mn\u011b, Bill, jak se sv\u00edj\u00ed v nepohodln\u00e9m spac\u00e1ku, a proto n\u00e1s rad\u0161i p\u0159ipne k sob\u011b… Za\u010dal jsem si lebedit v tom pocitu, \u017ee budu v roli siln\u011bj\u0161\u00edho.<\/div>\n
\n
„P\u0159ij\u00edm\u00e1m.“ Nebylo co dod\u00e1vat, jen se sta\u010dilo koukat na ten jeho vysm\u00e1t\u00fd obli\u010dej a cht\u011bli jste se sm\u00e1t taky. Dneska je opravdu dobr\u00fd den\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Ani jsem si neuv\u011bdomil, \u017ee v ruce po\u0159\u00e1d sv\u00edr\u00e1m dopis od Terry-Due. Bill byl asi hodn\u011b zv\u011bdav\u00e9 d\u00edt\u011b, proto\u017ee se nen\u00e1padn\u011b<\/em> za\u010dal nakl\u00e1n\u011bt tak, aby alespo\u0148 vid\u011bl na doru\u010dovatele.<\/div>\n
Zvednul jsem dla\u0148 tak, aby to vid\u011bl a vystr\u010dil trochu ruku vp\u0159ed, aby se nemusel tak okat\u011b nakl\u00e1n\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
„Od koho to je?“ zeptal se tich\u00fdm hl\u00e1skem osl\u00edka, kter\u00fd nev\u00ed, jestli h\u00fdkat a nebo rad\u0161i vrt\u011bt ocasem.<\/div>\n
„Od moj\u00ed sest\u0159enky, chod\u00ed do prvn\u00ed t\u0159\u00eddy.“ S\u00e1m bych o sob\u011b \u0159ekl, \u017ee jsem m\u011bl jistou hrdost v hlase, jako by to snad bylo moje d\u00edt\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Ale to Bill asi nevn\u00edmal a p\u0159e\u0161el k t\u00e9 \u010d\u00e1sti, kdy se zabodl do p\u00edsmenek a nespou\u0161t\u011bl z nich o\u010di.<\/div>\n
Kdy\u017e p\u0159estal kmitat o\u010dima z jedn\u00e9 strany na druhou, p\u00e1rkr\u00e1t oto\u010dil pap\u00edr v ruce, jako by se snad cht\u011bl ujistit, \u017ee tam opravdu u\u017e nic nen\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Na prv\u0148\u00e1\u010dka je to roztomil\u00fd.“ P\u0159ipitom\u011ble se usm\u00edval, znal jsem ten \u00fasm\u011bv od holek, kter\u00e9 byly u\u017e v m\u00edrn\u011b napit\u00e9m stavu.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, kolik ona m\u00e1 ply\u0161\u00e1k\u016f? To by si nev\u011b\u0159il, \u0159\u00edkala mi to, mysl\u00edm t\u0159icet p\u011bt?“<\/div>\n
„Tolik? To jsem nem\u011bl ani j\u00e1 za cel\u00fd \u017eivot, a j\u00e1 jich m\u00e1m pom\u011brn\u011b hodn\u011b.“ Zaposlouchal jsem se do ticha, kter\u00e9 se pr\u00e1v\u011b mezi n\u00e1mi utvo\u0159ilo. Bylo klidn\u00e9, skoro a\u017e leniv\u00e9.<\/div>\n
A mn\u011b za\u010dal p\u00edpat mobil. Musel jsem rychle opustit seda\u010dku v ob\u00fdv\u00e1ku a p\u0159esunout se do pokoje. Jak\u00e1 to byla \u00faleva, kdy\u017e jsem zjistil, \u017ee je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d zvon\u00ed. Byla to m\u00e1ma.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, kolikr\u00e1t ti m\u00e1m \u0159\u00edkat, \u017ee sice po\u010dk\u00e1m, ale m\u00e1\u0161 si nech\u00e1vat zapnut\u00e9 zvon\u011bn\u00ed?“<\/em><\/div>\n
„Mami, j\u00e1 ho m\u011bl zapnut\u00fd, ale s bab\u00ed jsme byli v ob\u00fdv\u00e1ku, v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Tak jak se m\u00e1\u0161, zlat\u00ed\u010dko? Nen\u00ed to zas tak hrozn\u00fd, co?“<\/em><\/div>\n
„Ne, na\u0161el jsem si kamar\u00e1da, jmenuje se Bill a pr\u00e1v\u011b s n\u00e1mi str\u00e1v\u00ed v\u00edkend.“<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161. A dopis od Terry ti p\u0159i\u0161el?“<\/em><\/div>\n
„Jo, dneska, jak se m\u00e1te v \u0158ecku?“<\/div>\n
„Stejn\u011b jako ty u babi\u010dky, tak\u017ee skv\u011ble.“<\/em><\/div>\n
„Hele, mami, j\u00e1 u\u017e mus\u00edm kon\u010dit, jo? Zavol\u00e1m ti z\u00edtra, pa!“ A je to z krku\u2026<\/p>\n<\/div>\n
S \u00falevou nad rychl\u00fdm ukon\u010den\u00edm, jsem pomalu sch\u00e1zel schody zase zp\u00e1tky k Billovi.<\/div>\n
Sed\u011bl po\u0159\u00e1d ve stejn\u00e9 pozici, ale s rukama v kl\u00edn\u011b.<\/div>\n
Mus\u00edme projednat to stanov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„A ty tu bude\u0161 jen p\u0159es v\u00edkend?“<\/div>\n
„Cht\u011bl by si m\u011b tu m\u00edt snad d\u00e9le?“ usm\u00e1l se, jako by snad v\u011bd\u011bl v\u00edc ne\u017e j\u00e1.<\/div>\n
„Je mi s tebou dob\u0159e a nen\u00ed alespo\u0148 nuda.“ Pokr\u010dil jsem ramena a sesunul se zp\u00e1tky na gau\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
Po\u0159\u00e1d na m\u011b koukal, jako by snad cht\u011bl zrentgenovat v\u0161echny bu\u0148ky v m\u00e9m t\u011ble.<\/div>\n
Sna\u017eil jsem se mu to opl\u00e1cet, ale stejn\u011b mi to ne\u0161lo. Vypl\u00e1zl jsem na n\u011bj jazyk a on se rozesm\u00e1l. Sv\u00edjel se do klub\u00ed\u010dka a rukou si zakr\u00fdval pusu. Propa\u0161oval jsem ruku za jeho krk a stiskl. Okam\u017eit\u00e1 reakce v podob\u011b hus\u00ed k\u016f\u017ee a st\u00e1hnut\u00ed ramen, se dostavila okam\u017eit\u011b. Byl lechtiv\u00fd. Za\u010dal jsem do n\u011bj \u0161\u0165ouchat prstem. P\u00e1rkr\u00e1t se po moj\u00ed ruce ohnal a nakonec si na m\u011b sednul, jako kdy\u017e jsme byli u nich.<\/p>\n<\/div>\n
„Na m\u011b si dovolovat nebude\u0161!“ po\u0159\u00e1dn\u011b mi stiskl ruce za hlavou. Nakl\u00e1n\u011bl hlavu st\u00e1le bl\u00ed\u017e\u2026<\/div>\n
„Tome!“<\/div>\n
Rychle ze m\u011b slezl a usadil se zase zp\u011bt na svoji polovinu.<\/p>\n<\/div>\n
„Ano, bab\u00ed?“<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 se mnou zaj\u00edt do supermarketu.“ Z \u010dista jasna se vyno\u0159ila v ob\u00fdv\u00e1ku a hned mi pod\u00e1vala jednu ze sv\u00fdch star\u00fdch s\u00ed\u0165ovek.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak j\u00e1 doprovod\u00edm Billa a pak p\u016fjdem, jo?“ na nic jsem ne\u010dekal, vylet\u011bl jsem otev\u0159\u00edt mu dve\u0159e.<\/div>\n
„Ahoj!“<\/div>\n
„Tak v sobotu!“ zam\u00e1val jsem mu a zav\u0159el za n\u00edm dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
.o0.0o.<\/div>\n
*<\/p>\n<\/div>\n
„Co pot\u0159ebuje\u0161 v\u0161echno koupit?“ proch\u00e1zeli jsme sp\u00ed\u0161e samo\u0161kou ne\u017e supermarketem, jak to nazvala babi\u010dka.<\/div>\n
„Neboj, o to se ty starat nemus\u00ed\u0161. Ty jenom odnese\u0161 ta\u0161ku.“ Zahnuli jsme doprava k reg\u00e1l\u016fm s ml\u00e9kem.<\/div>\n
„Aha, tak\u017ee jsem dneska tv\u016fj v\u011b\u0161\u00e1k, jo?“<\/div>\n
„N\u011bco takov\u00e9ho.“ Tak to jsem poct\u011bn\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„B\u011b\u017e pros\u00edm t\u011b pro ml\u00e9ko, ano?“ Co mi zb\u00fdv\u00e1.<\/div>\n
Bylo to po\u0159\u00e1d sam\u00e9 ‚to vezmi‘ a ‚je\u0161t\u011b tamto‘. Nakonec jsem nebral jednu ta\u0161ku, ale dv\u011b.<\/div>\n
Babi\u010dka se zbl\u00e1znila, kdy\u017e jsem ji \u0159ekl, \u017ee u n\u00e1s mo\u017en\u00e1 bude Bill p\u0159es v\u00edkend\u2026<\/div>\n
Za\u010dala jan\u010dit, a \u017ee si n\u00e1s prej vykrm\u00ed oba dva, kdy\u017e u\u017e m\u00e1 tu p\u0159\u00edle\u017eitost.<\/p>\n<\/div>\n
Odpoledne po ob\u011bd\u011b jsem \u0161el omrknout baz\u00e9n. Jen to cht\u011blo vy\u010distit a mohl se zah\u0159\u00edvat.<\/div>\n
Na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden by m\u011bla b\u00fdt voda u\u017e tepl\u00e1, pokud vyjde po\u010das\u00ed. Mohli bychom se v noci koupat, po tajnu, naz\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Ve mn\u011b se opravdu nezap\u0159e pubert\u00e1ln\u00ed hormon. A co teprve Bill, po\u0159\u00e1d to jeho \u00fachyl\u00e1ck\u00fd lezen\u00ed a sed\u00e1n\u00ed po lidech. Budu ho to muset odnau\u010dit\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bejb<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bejb Sna\u017eil jsem se v\u00e1m co nejv\u00edc nast\u00ednit situaci, kter\u00e1 se bude d\u00edt v dal\u0161\u00edm d\u00edle. Bude to velk\u00fd skok v \u010dase, tak abyste se nelekly\u2026 A te\u010f u\u017e \u010d\u00edst \ud83d\ude42 Nab\u00eddka „J\u00e1 jsem se cht\u011bl s tebou na n\u011b\u010dem domluvit\u2026“<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[255],"tags":[],"class_list":["post-13530","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nekdy-zalezi-na-sekunde"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13530","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13530"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13530\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13530"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13530"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13530"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}