{"id":13536,"date":"2009-09-12T14:30:00","date_gmt":"2009-09-12T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13504"},"modified":"2009-09-12T14:30:00","modified_gmt":"2009-09-12T13:30:00","slug":"muj-pohadkovy-princ-55","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/12\/muj-pohadkovy-princ-55\/","title":{"rendered":"M\u016fj poh\u00e1dkov\u00fd princ 55."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Rty, jejich\u017e spodn\u00ed \u010d\u00e1st zdobily dv\u011b kuli\u010dky, a\u017e dote\u010f pevn\u011b semknut\u00e9 se zvlnily do m\u00edrn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, kter\u00fd rozz\u00e1\u0159il sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159 dredat\u00e9ho chlapce a ud\u011blal toto r\u00e1no kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm u\u017e od prvn\u00edho okam\u017eiku Tomova probuzen\u00ed. V\u00ed\u010dka s dlouh\u00fdmi \u0159asami se m\u00edrn\u011b zachv\u011bla a za chvilinku u\u017e po pokoji rejdil p\u00e1r mandlov\u00fdch a ospal\u00fdch, p\u0159esto v\u0161ak \u0161\u0165astn\u011b rozz\u00e1\u0159en\u00fdch o\u010d\u00ed. Tom si h\u0159betem ruky prot\u0159el zalepen\u00e1 v\u00ed\u010dka a neust\u00e1le se usm\u00edvaj\u00edc jemn\u011b vzdychl. Pr\u00e1v\u011b te\u010f, v n\u011bkolika posledn\u00edch minut\u00e1ch se mu zd\u00e1l ten nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed sen, jak\u00fd se mu mohl zd\u00e1t a Tom se zasn\u011bn\u011b op\u0159el o pol\u0161t\u00e1\u0159, d\u00edvaj\u00edc se na b\u00edl\u00fd strop nad sebou, na kter\u00e9m se mu z\u0159eteln\u011b vybavila Billova tv\u00e1\u0159. Byla \u00fapln\u011b stejn\u00e1 jako ve snu, mile se uculuj\u00edc\u00ed, s mal\u00fdmi neposedn\u00fdmi \u010dert\u00edky ve dvou \u010dokol\u00e1dk\u00e1ch a s lehce pln\u00fdmi, nar\u016f\u017eov\u011bl\u00fdmi rt\u00edky, kter\u00e9 se sta\u010dily jen letmo dotknout t\u011bch Tomov\u00fdch, dokud se mu jeho kr\u00e1sn\u00fd sen nerozprskl jako bublina.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se \u0161\u0165astn\u011b uculil nad t\u00edm n\u00e1dhern\u00fdm mal\u00fdm polibkem, kter\u00fd nesta\u010dil jejich rty ani spojit a m\u00edrn\u011b odtrhl o\u010di od stropu, d\u00edvaj\u00edc se tak na m\u00edste\u010dko vedle sebe. Jen jeden jedin\u00fd pohled na druhou p\u016flku velk\u00e9 postele sta\u010dil k tomu, aby si Tom uv\u011bdomil, \u017ee i kdy\u017e t\u011bch p\u00e1r minut p\u0159ed chvilkou bylo opravdu n\u00e1dhern\u00fdch, ta skute\u010dnost byla a je n\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed, mnohem n\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echny kr\u00e1sn\u00e9 p\u0159edstavy a sny na sv\u011bt\u011b. Je tu po\u0159\u00e1d s n\u00edm a pr\u00e1v\u011b te\u010f le\u017e\u00ed vedle n\u011bj s pe\u0159inkou a\u017e n\u011bkde u brady a s uhlov\u011b \u010dern\u00fdmi vl\u00e1sky, rozprost\u0159en\u00fdmi po cel\u00e9m pol\u0161t\u00e1\u0159i. Tom se kr\u00e1sn\u011b usm\u00e1l a pooto\u010dil se na bok k t\u00e9 n\u00e1dhe\u0159e, kter\u00e1 k n\u011bmu le\u017eela z\u00e1dy a jemn\u011b odfukovala. Ani si neuv\u011bdomila, \u017ee se na ni te\u010f up\u00edraj\u00ed ta nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed kukadla na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. U\u017e ani nemohly b\u00fdt \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed a Tom to v\u011bd\u011bl. Pr\u00e1v\u011b te\u010f, v tuto chv\u00edli si byl jist\u00fd, \u017ee ta cesta, pro kterou se rozhodl, ten nov\u00fd \u017eivot, kter\u00e9mu dal p\u0159ed n\u011bkolika dny p\u0159ednost bylo spr\u00e1vn\u00e9 rozhodnut\u00ed. Rozhodnut\u00ed, kter\u00e9 jej naplnilo pocitem \u0161t\u011bst\u00ed tak rychle, \u017ee si to ani nesta\u010dil uv\u011bdomit. C\u00edtil, \u017ee nepot\u0159ebuje u\u017e nic, nic, co by si p\u0159\u00e1l a co by mu sch\u00e1zelo. Na\u0161el svou pravou l\u00e1sku, sv\u00e9ho Billiho, kter\u00e9ho miloval cel\u00fdm sv\u00fdm srd\u00ed\u010dkem, z\u00edskal b\u00e1je\u010dn\u00e9 bydlen\u00ed v domku na pokraji poklidn\u00e9 vesnice a tak\u00e9 mate\u0159skou l\u00e1sku Billovy maminky, kter\u00e1 jej m\u011bla stejn\u011b r\u00e1da, jako sv\u00e9ho synka. Co v\u00edc by si mohl je\u0161t\u011b p\u0159\u00e1t?<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Z\u00e1\u0159iv\u011b se uculil p\u0159i pohledu na sp\u00edc\u00edho \u010dernovlas\u00e9ho and\u00edlka vedle sebe a p\u0159isunul se k n\u011bmu bl\u00ed\u017e. Nemusel p\u0159em\u00fd\u0161let dlouho, aby se mu v mysli vybavila jejich v\u010derej\u0161\u00ed noc, kterou str\u00e1vili n\u011b\u010d\u00edm mnohem siln\u011bj\u0161\u00edm, bli\u017e\u0161\u00edm a intimn\u011bj\u0161\u00edm, ne\u017e jen jedn\u00edm polibkem na dobrou noc. Byla je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed a dokonalej\u0161\u00ed, ne\u017e jakou si ji Tom p\u0159edstavoval a vzpom\u00ednka na ni op\u011bt vykouzlila na dred\u00e1\u010dkov\u011b tv\u00e1\u0159i \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv. Tom se zad\u00edval na to sp\u00edc\u00ed stvo\u0159en\u00ed\u010dko p\u0159ed sebou a opatrn\u011b vzt\u00e1hl prsty, aby se b\u0159\u00ed\u0161ky mohl dotknout \u00fatl\u00fdch ram\u00ednek, kter\u00e1 b\u00edl\u00e1 pe\u0159inka poodhalovala. Necht\u011bl jen le\u017eet s\u00e1m probuzen\u00fd v jejich posteli a u\u017e\u00edvat si sv\u00e9ho pocitu \u0161t\u011bst\u00ed. Cht\u011bl se o n\u011bj s n\u011bk\u00fdm pod\u011blit a nejrad\u011bji s t\u00edm, kter\u00fd ho \u0161\u0165astn\u00fdm ud\u011blal. Vn\u00edmal jeho kr\u00e1su a v\u016fbec si nevzpomn\u011bl, jak n\u00e1hle jej p\u0159ed n\u011bkolika dny zradil. Jak rychle od n\u011bj utekl. Jak moc je p\u0159el\u00e9tav\u00fd. Jak rychle jej um\u00ed opustit, snad je\u0161t\u011b rychleji, ne\u017e k n\u011bmu p\u0159i\u0161el. Nevn\u00edmal jeho z\u00e1pornou str\u00e1nku, ani jeho p\u0159el\u00e9tavost a zr\u00e1dnost. Vn\u00edmal jen jeho kr\u00e1su a dokonalost, kter\u00e1 mu zaslepila o\u010di a nutila jej neust\u00e1le se \u0161\u0165astn\u011b usm\u00edvat. Kdyby jen tu\u0161il, jak rychle je pom\u00edjiv\u00e1…<\/div>\n
<\/div>\n
Opatrn\u011b se p\u0159isunul bl\u00ed\u017e k Billovi a n\u011b\u017en\u011b jej sv\u00fdmi pol\u0161t\u00e1\u0159ky l\u00edbl na poodhalen\u00e1 ram\u00ednka, putuj\u00edc tak malou cesti\u010dkou a\u017e k ou\u0161ku, nad kter\u00fdm se l\u00e1skypln\u011b sehnul a jemn\u011b pol\u00edbil u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek.<\/div>\n
„Bill\u00ednku, vst\u00e1vej,“ za\u0161eptal malinko hlasit\u011bji, aby jeho tich\u00e9 probuzen\u00ed proniklo a\u017e p\u0159es nes\u010detn\u00e9 z\u00e1voje sn\u016f, kter\u00e9 te\u010f zahalovaly odpo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed mysl jeho mil\u00e1\u010dka a zv\u011bdav\u011b nakoukl na jemnou tv\u00e1\u0159i\u010dku, jej\u00ed\u017e majitel se te\u010f m\u00edrn\u011b o\u0161il a tichounce zavrn\u011bl. Moc dob\u0159e rozpoznal ten n\u00e1dhern\u00fd medov\u00fd hlas, kter\u00fd jeho ou\u0161k\u016fm zn\u011bl jako rajsk\u00e1 hudba, p\u0159esto v\u0161ak nechal o\u010dka zav\u0159en\u00e1, st\u00e1le je\u0161t\u011b pod nadvl\u00e1dou sp\u00e1nku, kter\u00fd jej necht\u011bl opustit.<\/div>\n
„L\u00e1sko, je\u0161t\u011b ne,“ zak\u0148oural prosebn\u00fdm hl\u00e1skem, \u010d\u00edm\u017e vyvolal na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv. Tom se \u0161ibalsky zaculil, m\u00edsto toho, aby se v\u0161ak oto\u010dil na sv\u016fj bok, jeho dla\u0148 obratn\u011b vklouzla pod Billovu vyh\u0159\u00e1tou pe\u0159inku a b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159inek kone\u010dn\u011b na\u0161la c\u00edl sv\u00e9 cesty. Tom lehounce sjel sv\u00fdmi prst\u00edky z Billova podb\u0159\u00ed\u0161ka dol\u016f a s \u00fasm\u011bvem p\u0159ilo\u017eil svou dla\u0148 na to nejcitliv\u011bj\u0161\u00ed m\u00edste\u010dko na cel\u00e9m Billov\u011b t\u011ble. N\u011b\u017en\u011b jej pohladil a m\u00edrn\u011b se o n\u011bj ot\u0159el dlan\u00ed, pozoruj\u00edc dva pln\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky, na kter\u00fdch se t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b objevil mil\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Tom\u00ed\u0161ku!“ Bill varovn\u011b zv\u00fd\u0161il hl\u00e1sek a s o\u010dkama pevn\u011b zav\u0159en\u00fdma te\u010f v polosp\u00e1nku t\u00e9m\u011b\u0159 sotva vn\u00edmal. Tomovy doteky mu byly velmi p\u0159\u00edjemn\u00e9, sp\u00e1nek byl te\u010f v\u0161ak mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e cokoli jin\u00e9ho. Ospale zak\u0148oural a polo\u017eil si ru\u010dku pod st\u0159apatou hlavinku.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b chvilinku, brou\u010dku,“ zaprosil tak nevinn\u011b a kr\u00e1sn\u011b, \u017ee mu Tom nedovedl d\u00e9le odol\u00e1vat. Pomalounku vyndal ruku zpod jeho pe\u0159iny a se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem se zad\u00edval na to ospal\u00e9 slun\u00ed\u010dko, kter\u00e9 u\u017e op\u011bt s pootev\u0159enou pusinkou jemn\u011b odfukovalo. Lehounce jej pol\u00edbil na ram\u00ednko a pohladil b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f po hebk\u00fdch vl\u00e1sc\u00edch.<\/div>\n
„Spinkej, Bill\u00ed,“ za\u0161eptal l\u00e1skypln\u011b a kdy\u017e mu odezvou bylo jen sotva znateln\u00e9 zamihot\u00e1n\u00ed \u0159as, opatrn\u011b se posadil na posteli a zad\u00edval se na hodiny p\u0159ed sebou.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo sice teprve p\u016fl osm\u00e9, ale on u\u017e se c\u00edtil \u00fapln\u011b vyspan\u00fd. Vesele se pousm\u00e1l s\u00e1m nad sebou a sto\u010dil pohled na svou sk\u0159\u00ed\u0148, kterou sd\u00edlel spole\u010dn\u011b s Billem. Napadlo jej toti\u017e n\u011bco \u00fa\u017easn\u00e9ho, n\u011bco, \u010d\u00edm by mohl Billovi ud\u011blat radost a tak\u00e9 by jej t\u00edm mohl p\u0159ekvapit. A tyhle chvilky Tom p\u0159\u00edmo miloval. Miloval pohled na Bill\u016fv zv\u011bdav\u00fd a vyjukan\u00fd kuku\u010d, kter\u00fd se v\u0161ak n\u00e1sledn\u011b zm\u011bnil na radostn\u00fd a p\u0159ekvapen\u00fd. A pr\u00e1v\u011b tohohle cht\u011bl doc\u00edlit. Rychle vstal, p\u0159ech\u00e1zej\u00edc ke sv\u00e9 sk\u0159\u00edni s oble\u010den\u00edm. Otev\u0159el si svou p\u016flku a ani\u017e by sv\u016fj zevn\u011bj\u0161ek n\u011bjak pe\u010dliv\u011b vyb\u00edral, kombinoval a barevn\u011b ladil, bleskem si na sebe obl\u00e9kl to prvn\u00ed, co mu p\u0159i\u0161lo pod ruku. Nerv\u00f3zn\u011b zkontroloval stav sv\u00e9 pen\u011b\u017eenky a nato s \u00fasm\u011bvem vyrazil ke dve\u0159\u00edm na chodbu. Naposled se u nich oto\u010dil a v\u011bnoval \u00fasm\u011bv a kr\u00e1sn\u00fd pohled klub\u00ed\u010dku, schoulen\u00e9mu pod b\u00edlou pe\u0159inkou. Kdyby jen tu\u0161il, \u017ee u\u017e jej nejsp\u00ed\u0161 nikdy neuvid\u00ed…<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
V kuchyni von\u011bla pr\u00e1v\u011b uva\u0159en\u00e1 \u010derstv\u00e1 k\u00e1va, kdy\u017e Tom ve\u0161el do dve\u0159\u00ed a usm\u00e1l se na Ann, kter\u00e1 k n\u011bmu st\u00e1la z\u00e1dy u kuchy\u0148sk\u00e9 linky. Netu\u0161ila, \u017ee tu u\u017e nen\u00ed sama, proto si spokojen\u011b n\u011bco pobrukovala pod nosem, dokud se k n\u00ed nedolinul vesel\u00fd pozdrav.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ Tom se ze\u0161iroka usm\u00e1l a a\u017e teprve te\u010f se zad\u00edval do o\u010d\u00ed Ann, kter\u00e1 sebou m\u00edrn\u011b trhla a oto\u010dila se na n\u011bj, ve tv\u00e1\u0159i p\u0159ekvapen\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Tome. Jak to, \u017ee sis tak brzy p\u0159ivstal? V\u016fbec jsem v\u00e1s tu ne\u010dekala,“ podivila se, p\u0159esto se v\u0161ak mile p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b usm\u00e1la na Toma, kter\u00fd se malinko tajemn\u011b zaculil a skousl si rty, p\u0159e\u0161lapuj\u00edc na m\u00edst\u011b.<\/div>\n
„No, v\u00edte, nemohl jsem u\u017e sp\u00e1t a… tak jsem si \u0159ekl, \u017ee… \u017ee bych mohl zaj\u00edt na n\u011bco dobr\u00e9ho Billovi do obchodu. On je\u0161t\u011b sp\u00ed,“ dodal a mrkl na Ann, kter\u00e1 se v\u00edt\u011bzn\u011b usm\u00e1la a ch\u00e1pav\u011b pok\u00fdvala hlavou.<\/div>\n
„Aha, tak\u017ee n\u011bco jako sn\u00eddan\u011b do postele? To bude m\u00edt Billi radost,“ pronesla nad\u0161en\u011b nad Tomov\u00fdm n\u00e1padem a obda\u0159ila \u00fasm\u011bvem dred\u00e1\u010dka, kter\u00fd se pooto\u010dil ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Taky douf\u00e1m, \u017ee se mu to bude l\u00edbit. Cht\u011bl bych to stihnout je\u0161t\u011b, ne\u017e se probud\u00ed,“ vysv\u011btlil a vid\u011bl, jak Ann op\u011bt pok\u00fdvala hlavou.<\/div>\n
„Tak to nebudu zdr\u017eovat, Tome,“ usm\u00e1la se a na Tom\u016fv rychl\u00fd pozdrav na rozlou\u010den\u00ed se se \u0161\u0165astn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i vr\u00e1tila ke sv\u00e9mu \u0161\u00e1lku rann\u00ed k\u00e1vy.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Pt\u00e1\u010dci u\u017e vesele cvrlikali a poletovali ze stromu na strom, kdy\u017e Tom s \u00fasm\u011bvem kr\u00e1\u010del po chodn\u00edku, v ruce tisknouc pen\u011b\u017eenku. V\u011bd\u011bl, \u017ee si mus\u00ed posp\u00ed\u0161it, pokud to chce stihnout, proto je\u0161t\u011b zrychlil a v\u016fbec nevn\u00edmal nic kolem sebe. Ani v nejmen\u0161\u00edm netu\u0161il, \u017ee tohle jsou mo\u017en\u00e1 posledn\u00ed minuty jeho \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 v n\u011bm p\u0159eb\u00fdv\u00e1. C\u00edtilo, \u017ee je u n\u011bj a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho a tak\u00e9 c\u00edtilo, \u017ee pr\u00e1v\u011b te\u010f je \u010das odej\u00edt. Odej\u00edt a opustit Toma, kter\u00fd si div ne radost\u00ed neprozp\u011bvoval. Op\u011bt netu\u0161il nic. Netu\u0161il a ani nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, jak krut\u011b mu osud op\u011bt zk\u0159\u00ed\u017e\u00ed cestu a jak bolestivou r\u00e1nu mu u\u0161t\u011bd\u0159\u00ed. R\u00e1nu, kter\u00e1 se mo\u017en\u00e1 ani nezahoj\u00ed a kterou jeho du\u0161e a mysl jednodu\u0161e neustoj\u00ed. A u\u017e v\u016fbec si neuv\u011bdomoval, \u017ee ta r\u00e1na p\u0159ijde pr\u00e1v\u011b te\u010f, v tuto chv\u00edli a bude je\u0161t\u011b v\u00edce krut\u011bj\u0161\u00ed, hor\u0161\u00ed a nel\u00edtostn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e ta, kterou mu u\u0161t\u011bd\u0159ila jen p\u0159ed n\u011bkolika dny jeho bl\u00edzk\u00e1 osoba. Nev\u011bd\u011bl to a ani v nejmen\u0161\u00edm si neuv\u011bdomoval skute\u010dnost, kter\u00e1 mu za pouh\u00fdch p\u00e1r vte\u0159in zm\u011bn\u00ed \u017eivot. A nejen jemu. Uv\u011bdomil si to a\u017e ve chv\u00edli, v t\u00e9 chv\u00edli, kdy za sebou usly\u0161el jedovat\u00fd hlas a po p\u00e1r slovech, vysloven\u00fdch j\u00edm uc\u00edtil na sv\u00e9m krku siln\u00fd stisk dvou dlan\u00ed, st\u00e1le siln\u011bj\u0161\u00edch a drtiv\u011bj\u0161\u00edch. Billi!!!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Tomi!!!“ Huben\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko os\u016fbky, kter\u00e1 a\u017e dote\u010f spokojen\u011b d\u0159\u00edmala pod pe\u0159inou sebou prudce cuklo a Bill vyd\u011b\u0161en\u011b otev\u0159el o\u010di doko\u0159\u00e1n, p\u0159el\u00e9t\u00e1vaj\u00edc popla\u0161en\u00fdm pohledem st\u011bnu p\u0159ed sebou. C\u00edtil, jak mu prudce p\u0159eb\u011bhl mr\u00e1z po z\u00e1dech a on jen sed\u011bl na posteli, zhluboka d\u00fdchaj\u00edc. Srd\u00ed\u010dko se mu prudce rozbu\u0161ilo a Bill t\u011bkal po cel\u00e9 m\u00edstnosti sv\u00fdm st\u00e1le vystra\u0161en\u00fdm pohledem, ve kter\u00e9m se pr\u00e1v\u011b odr\u00e1\u017eela my\u0161lenka na skute\u010dnost, kterou p\u0159ed p\u00e1r vte\u0159inami pro\u017eil. Skute\u010dnost v podob\u011b jednoho hlasit\u00e9ho v\u00fdk\u0159iku, kter\u00fd mu v hlav\u011b zazn\u011bl sice jen jednou, te\u010f se v\u0161ak v Billovi neust\u00e1le oz\u00fdval a donutil jej tak k vystra\u0161en\u00fdm pohled\u016fm, kter\u00e9 \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed\u010dko up\u00edralo kolem sebe. V jeho mysli se ten pouh\u00fd jeden v\u00fdk\u0159ik neust\u00e1le stup\u0148oval a nab\u00fdval na intenzit\u011b a hlasitosti hlasu, kter\u00fd jej vyk\u0159ikl. Byl tak zn\u00e1m\u00fd a zn\u011bl tolik vyd\u011b\u0161en\u011b, a\u017e Billovi p\u0159eb\u011bhl mr\u00e1z po z\u00e1dech. Znova se zamyslel a p\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b svra\u0161til \u010delo. Ten hlas mu byl tolik pov\u011bdom\u00fd a on jej znal. V\u011bd\u011bl, jak medov\u011b a l\u00e1skypln\u011b zn\u00ed, kdy\u017e mu vyzn\u00e1v\u00e1 l\u00e1sku, jak mu um\u00ed zalichotit a pochv\u00e1lit jej sladk\u00fdmi sl\u016fvky i jak \u0161\u0165astn\u011b a radostn\u011b m\u016f\u017ee zn\u00edt. Nic z toho se v\u0161ak nedalo p\u0159irovnat k t\u00f3nu, jak\u00fdm vyk\u0159ikl jedno jedin\u00e9 sl\u016fvko. K t\u00f3nu, kter\u00fd u n\u011bj Bill je\u0161t\u011b nikdy nesly\u0161el, p\u0159esto v\u0161ak podle toho jedin\u00e9ho v\u00fdk\u0159iku poznal, komu pat\u0159\u00ed. Srdce se mu zastavilo, kdy\u017e si uv\u011bdomil v\u00fdznam toho slova, kter\u00e9 mu snad poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b zp\u016fsobilo hus\u00ed k\u016f\u017ei. Billi!!!<\/em> Ten hlas mohl pat\u0159it jen jednomu \u010dlov\u011bku. \u010clov\u011bku, kter\u00e9ho Bill miloval v\u00edc, ne\u017e kohokoli na sv\u011bt\u011b a jeho\u017e hlasit\u00fd v\u00fdk\u0159ik te\u010f proniknul a\u017e do Billova srdce, ve kter\u00e9m zp\u016fsobil bolestiv\u00e9 p\u00edchnut\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tomi,“ Billovy rty se zformulovaly do \u010dty\u0159 p\u00edsmen, d\u00e1vaj\u00edc dohromady jm\u00e9no jeho l\u00e1sky a Bill se rychle zad\u00edval na druhou p\u016flku jejich spole\u010dn\u00e9 postele. S hr\u016fzou v o\u010d\u00edch te\u010f z\u00edral na pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edste\u010dko vedle sebe a c\u00edtil, jak jeho b\u0159\u00ed\u0161ko sev\u0159el zl\u00fd pocit. Pocit, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku, n\u011bco nen\u00ed tak, jak m\u00e1 b\u00fdt. V jednom okam\u017eiku, v jedn\u00e9 vte\u0159in\u011b se zrodil v Billov\u011b mysli a za\u010dal ji minutu od minuty zapl\u0148ovat v\u00edc a v\u00edc. S\u00edlil st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc a u\u017e te\u010f nev\u011bstil Billovi, sed\u00edc\u00edmu na posteli nic dobr\u00e9ho. Bill st\u00e1le vystra\u0161en\u011b zamrkal a zad\u00edval se na druhou p\u016flku postele, kter\u00e1 v\u0161ak zela pr\u00e1zdnotou. Po Tomovi nebylo nikde ani pam\u00e1tky a Bill se sna\u017eil si co nejrychleji vybavit, kde by te\u010f mohl b\u00fdt. Vzpomn\u011bl si na okam\u017eik, kdy jej Tom budil a nakonec jej nechal sp\u00e1t. Kde v\u0161ak te\u010f m\u016f\u017ee b\u00fdt? \u017de by m\u011bl hlad a \u0161el si na sn\u00eddani? To je mo\u017en\u00e9… Ale pro\u010d tedy c\u00edt\u00ed u b\u0159\u00ed\u0161ka tak divn\u00fd pocit? Pro\u010d jej te\u010f sv\u00edr\u00e1 v\u00edc a v\u00edc a nechce povolit?<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
V\u0161echny tyhle my\u0161lenky se honily v Billov\u011b zmaten\u00e9 hlavince, ale ani na jednu z nich v\u0161ak neznal odpov\u011b\u010f. Cht\u011bl ji v\u0161ak naj\u00edt. Rozhodn\u011b vstal z postele a rychle zam\u00ed\u0159il ke sv\u00e9 sk\u0159\u00edni s oble\u010den\u00edm. Nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed, pro\u010d se najednou c\u00edt\u00ed tak divn\u011b. Mo\u017en\u00e1 je Tom opravdu v po\u0159\u00e1dku a on se jen strachuje nadarmo. Pro\u010d ale tedy sly\u0161el ten hlasit\u00fd v\u00fdk\u0159ik? Co to m\u011blo znamenat? N\u011bjak\u00e1 p\u0159edtucha, p\u0159edzv\u011bst n\u011b\u010deho, nebo snad dokonce varov\u00e1n\u00ed? Nech\u00e1pav\u011b zavrt\u011bl hlavou a vydal se sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm. Kdyby jen tu\u0161il, jak nedaleko je od pravdy…<\/p>\n<\/div>\n
Z kuchyn\u011b se linula p\u0159\u00edjemn\u00e1 rann\u00ed melodie, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z r\u00e1dia, kdy\u017e Bill ve\u0161el, nebo sp\u00ed\u0161 vb\u011bhl do dve\u0159\u00ed. Bleskurychle se rozhl\u00e9dl po kuchyni i po ob\u00fdv\u00e1ku, sv\u00e9ho mil\u00e1\u010dka v\u0161ak nikde nevid\u011bl. Jen svou maminku, kter\u00e1 se zv\u011bdav\u011b oto\u010dila po zvuku, ne\u017e v\u0161ak sta\u010dila n\u011bco \u0159\u00edct, p\u0159eru\u0161ila ji Billova ot\u00e1zka.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, maminko, nevid\u011bla jsi tu, pros\u00edm, n\u011bkde Tomiho?“ vyhrkl tak rychle, \u017ee Ann ani nesta\u010dila mrknout a p\u0159em\u011b\u0159ila si jej zkoumav\u00fdm pohledem. Okam\u017eit\u011b poznala, \u017ee je jej\u00ed syn zna\u010dn\u011b rozru\u0161en\u00fd a nerv\u00f3zn\u00ed, proto se rychle zamyslela, vzpom\u00ednaj\u00edc si, co j\u00ed p\u0159ed chvilkou Tom \u0159\u00edkal.<\/div>\n
„No, vid\u011bla, asi p\u0159ed dvaceti minutami. \u0158\u00edkal, \u017ee jde do obchodu n\u011bco nakoupit,“ p\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b pok\u00fdvala hlavou a ani v nejmen\u0161\u00edm si neuv\u011bdomila, co tou posledn\u00ed v\u011btou sv\u00e9mu synkovi zp\u016fsobila. Billovy o\u010di naplnil strach a nejistota a Bill strnul v jednom pohybu. Nepot\u0159eboval sly\u0161et u\u017e nic, aby mu do\u0161lo, \u017ee pocit, kter\u00fd te\u010f ovl\u00e1d\u00e1 jeho mysl a kter\u00fd c\u00edt\u00ed, nec\u00edt\u00ed jen tak pro nic za nic. Je tu zcela opr\u00e1vn\u011bn\u011b a m\u00e1 jen \u010dty\u0159i p\u00edsmenka, nesouc\u00ed jedno jedin\u00e9 jm\u00e9no. Adam.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Bill si skousl rt\u00edky a ne\u017e sta\u010dila Ann, p\u0159ekvapen\u00e1 jeho reakcemi cokoli \u0159\u00edct, vyb\u011bhl na chodbu k domovn\u00edm dve\u0159\u00edm. Jedn\u00edm cvaknut\u00edm je otev\u0159el, rychl\u00fdmi kroky poode\u0161el k zahradn\u00ed brance a dal se do b\u011bhu. Nevn\u00edmal Anniny v\u00fdk\u0159iky, kter\u00e9 se za n\u00edm oz\u00fdvaly a jej\u00ed starostliv\u00e9 vol\u00e1n\u00ed. Ten pocit, kter\u00fd v n\u011bm p\u0159evl\u00e1dal pouh\u00fdch p\u00e1r minut jej te\u010f ovl\u00e1dl cel\u00e9ho a donutil jej tak zrychlit sv\u00e9 tempo. To v\u0161ak te\u010f Bill v\u016fbec nevn\u00edmal. Strach, se kter\u00fdm te\u010f vnit\u0159n\u011b sv\u00e1d\u011bl boj byl siln\u011bj\u0161\u00ed, mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e bolav\u00e9 nohy a dech, kter\u00fd Bill nemohl popadnout. V\u016fbec to v\u0161ak nevn\u00edmal. B\u00e1l se. Moc se b\u00e1l o svou l\u00e1sku, proto je\u0161t\u011b p\u0159idal, vyhl\u00ed\u017eej\u00edc tak v d\u00e1lce mal\u00fd obch\u016fdek. Podv\u011bdom\u011b s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm krokem c\u00edtil, \u017ee te\u010f jej ne\u010dek\u00e1 nic p\u011bkn\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
Srdce se mu zastavilo a nohy zd\u0159ev\u011bn\u011bly, kdy\u017e kolem n\u011bj projela sanitka s \u010derven\u00fdm maj\u00e1\u010dkem na st\u0159e\u0161e a s houk\u00e1n\u00edm, kter\u00e9 se z n\u00ed oz\u00fdvalo. Signalizovala Billovi jen jedin\u00e9 – \u017ee tu n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. Bill popla\u0161en\u011b zamrkal a z posledn\u00edch sil b\u011b\u017eel k te\u010f u\u017e nedalek\u00e9mu obchodu. Tro\u0161ku jej zarazilo, \u017ee u n\u011bj stoj\u00ed v\u00edce lid\u00ed, ne\u017e obvykle a v\u0161ichni se o n\u011b\u010dem zaryt\u011b bav\u00ed a diskutuj\u00ed. Ani jeden z nich si nev\u0161iml \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, kter\u00fd jen tak tak st\u00e1l na sv\u00fdch huben\u00fdch no\u017ek\u00e1ch, rozhl\u00ed\u017eej\u00edc se po n\u011bkom, koho by se mohl zeptat. Ti lid\u00e9 tu byli d\u0159\u00edv, ur\u010dit\u011b budou v\u011bd\u011bt v\u00edc, ne\u017e on. Pomalu p\u0159istoupil k postar\u0161\u00ed pan\u00ed, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b nad n\u011b\u010d\u00edm nech\u00e1pav\u011b vrt\u011bla hlavou a v duchu sb\u00edral odvahu na to, co v\u0161echno se za chvilku dozv\u00ed. Na to \u0161patn\u00e9… nebo snad je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed?<\/div>\n
„Pan\u00ed, pros\u00edm v\u00e1s, nev\u00edte, co se to tu stalo?“ \u0161pitl prosebn\u011b a zad\u00edval se do p\u0159\u00edv\u011btiv\u00e9 tv\u00e1\u0159e, kter\u00e1 se k n\u011bmu oto\u010dila. \u017dena zamrkala a cht\u011bla jen m\u00e1vnout rukou, vystra\u0161en\u00fd a nejist\u00fd pohled dvou mandlov\u00fdch o\u010d\u00ed ji v\u0161ak obm\u011bk\u010dil. Byly tak vypla\u0161en\u00e9 a tolik pros\u00edc\u00ed, a\u017e se j\u00ed chlapce z\u017eelelo.<\/div>\n
„Ale, Adam zase n\u011bkoho napadl. Porvali se s jedn\u00edm chlapcem a opravdu o\u0161kliv\u011b. Museli jsme tomu neboh\u00e9mu chlapci zavolat sanitku. Tohle je tu snad po\u0159\u00e1d,“ povzdychla si a ani v nejmen\u0161\u00edm nezaznamenala Bill\u016fv pohled, pln\u00fd strachu a hr\u016fzy, d\u00edky n\u011bkolika jej\u00edm v\u011bt\u00e1m. Bill se zhluboka nadechl a znova se na ni zad\u00edval.<\/div>\n
„A nev\u00edte, kter\u00fd chlapec to byl? Jak vypadal?“ vyhrkl t\u00e1zav\u011b, nato v\u0161ak \u017eena zavrt\u011bla hlavou.<\/div>\n
„To opravdu nev\u00edm, je\u0161t\u011b nikdy jsem ho tu nevid\u011bla. Ale pamatuju si, \u017ee m\u011bl hodn\u011b \u0161irok\u00e9 oble\u010den\u00ed a k\u0161iltovku. A na hlav\u011b m\u011bl takov\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed spleten\u00e9 cop\u00e1nky,“ odpov\u011bd\u011bla popravd\u011b a vid\u011bla, jak Billova tv\u00e1\u0159 zbledla strachem.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cokol\u00e1dov\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di pohltila hr\u016fza a nejistota a Bill jen rychle vykoktal pod\u011bkov\u00e1n\u00ed. M\u011bl pocit, \u017ee to nevydr\u017e\u00ed, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 omdl\u00ed z toho, co sly\u0161el p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. T\u011bch p\u00e1r v\u011bt v n\u011bm vyvolalo neuv\u011b\u0159iteln\u011b zl\u00e9 pocity a Bill si v tom zmatku okolo uv\u011bdomil jednu d\u016fle\u017eitou skute\u010dnost. Skute\u010dnost, kter\u00e1 p\u0159i\u0161la jako blesk z \u010dist\u00e9ho nebe a v mal\u00e9m okam\u017eiku sta\u010dila vstoupit do jeho \u017eivota. A nejen do jeho… Najednou se tu objevila a zk\u0159\u00ed\u017eila cestu nejen Billovi, ale tak\u00e9 jeho l\u00e1sce. Netu\u0161ila, jak hlubokou r\u00fdhu v jejich srdc\u00edch zanech\u00e1, Bill v\u0161ak u\u017e te\u010f podv\u011bdom\u011b c\u00edtil, \u017ee n\u00e1sledky a dal\u0161\u00ed okam\u017eiky, kter\u00e9 p\u0159inese nebudou v\u016fbec p\u011bkn\u00e9. Zat\u00edm je neznal, znal v\u0161ak jej\u00ed podstatu a v tomto okam\u017eiku jeden jedin\u00fd fakt – \u017ee jeho l\u00e1ska je te\u010f v nebezpe\u010d\u00ed. Ale v jak\u00e9m? V nebezpe\u010d\u00ed… \u017eivota?<\/div>\n
Ne\u010dekal u\u017e na nic. Oto\u010dil se a rychle za\u010dal ut\u00edkat zp\u011bt dom\u016f. V hlav\u011b mu neust\u00e1le zn\u011bl ten hlas \u017eeny, kter\u00e1 mu p\u0159ed chvilkou sta\u010dila \u0159\u00edct v\u011bty, jej\u00ed\u017e v\u00fdznam Billa d\u011bsil a zab\u00edjel z\u00e1rove\u0148. Porvali se s jedn\u00edm chlapcem a opravdu o\u0161kliv\u011b. Museli jsme tomu neboh\u00e9mu chlapci zavolat sanitku… Ale pamatuju si, \u017ee m\u011bl hodn\u011b \u0161irok\u00e9 oble\u010den\u00ed a k\u0161iltovku. A na hlav\u011b m\u011bl takov\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed spleten\u00e9 cop\u00e1nky…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Billovy o\u010di se za\u010daly zal\u00e9vat slzami nad smyslem t\u011bch pouh\u00fdch n\u011bkolika slov a Bill hlasit\u011b vzlykl. Nev\u0161\u00edmal si nikoho a ni\u010deho, ani lid\u00ed, kte\u0159\u00ed se za n\u00edm udiven\u011b ot\u00e1\u010deli. Te\u010f byla v s\u00e1zce jeho l\u00e1ska a jej\u00ed \u017eivot, nic pro n\u011bj nemohlo b\u00fdt d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e Tom. Tomi.<\/em> Prudce rozrazil domovn\u00ed dve\u0159e a a\u017e te\u010f, kdy\u017e vb\u011bhl na chodbu se hlasit\u011b rozplakal.<\/div>\n
„Maminko… maminko,“ p\u00edpl t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b mezi vzlyky a za okam\u017eik uc\u00edtil, jak si jej dv\u011b tepl\u00e9 dlan\u011b p\u0159ivinuly k sob\u011b. Ann vyd\u011b\u0161en\u011b vyt\u0159e\u0161tila o\u010di a pevn\u011b Billa stiskla.<\/div>\n
„Billi, copak se stalo?“ za\u0161eptala a tiskla k sob\u011b Billa, kter\u00fd se rozplakal snad je\u0161t\u011b v\u00edc, ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Nem\u011bla nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, pro\u010d jej\u00ed synek pl\u00e1\u010de a vzlyk\u00e1 do jej\u00edho ramene, kter\u00e9 po jej\u00ed ot\u00e1zce sm\u00e1\u010del vodop\u00e1d hork\u00fdch slz a Bill se znova sedav\u011b rozvzlykal. V tu chv\u00edli pro n\u011bj nebylo nic podstatn\u00e9 – jen jeho l\u00e1ska, jeho cel\u00fd \u017eivot.<\/div>\n
Srd\u00ed\u010dko se mu prudce rozbu\u0161ilo a hrdlo st\u00e1hlo strachy, kdy\u017e uplakan\u00fdma o\u010dkama vzhl\u00e9dl do laskav\u00e9 tv\u00e1\u0159e sv\u00e9 maminky a tichounk\u00fdm hl\u00e1skem vyslovil jm\u00e9no toho, kter\u00e9ho tak miloval a o kter\u00e9ho se te\u010f b\u00e1l v\u00edc, ne\u017e o kohokoli na sv\u011bt\u011b. Poznal jej, u\u017e jen z n\u011bkolika \u017eenin\u00fdch v\u011bt a o to v\u00edc se mu te\u010f b\u0159\u00ed\u0161ko st\u00e1hlo strachem, kdy\u017e vyslovil to jedno sl\u016fvko, p\u0159i kter\u00e9m se z jeho n\u00e1dhern\u00fdch o\u010d\u00ed vyronily dal\u0161\u00ed slzy, signalizuj\u00edc\u00ed vystra\u0161en\u00e9 Ann jen to jedin\u00e9.<\/div>\n
„Tomi,“ \u0161pitl ne\u0161\u0165astn\u011b a nato znova ukryl svou uplakanou tv\u00e1\u0159i\u010dku do mamin\u010diny tepl\u00e9 n\u00e1ru\u010de, hledaj\u00edc tak v n\u00ed oporu a nad\u011bji… kterou te\u010f bude pot\u0159ebovat.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Saj\u00fc<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Rty, jejich\u017e spodn\u00ed \u010d\u00e1st zdobily dv\u011b kuli\u010dky, a\u017e dote\u010f pevn\u011b semknut\u00e9 se zvlnily do m\u00edrn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, kter\u00fd rozz\u00e1\u0159il sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159 dredat\u00e9ho chlapce a ud\u011blal toto r\u00e1no kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm u\u017e od prvn\u00edho okam\u017eiku Tomova probuzen\u00ed. V\u00ed\u010dka s dlouh\u00fdmi \u0159asami se m\u00edrn\u011b zachv\u011bla<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[219],"tags":[],"class_list":["post-13536","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-muj-pohadkovy-princ"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13536","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13536"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13536\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13536"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13536"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13536"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}