{"id":13537,"date":"2009-09-12T14:00:00","date_gmt":"2009-09-12T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13505"},"modified":"2009-09-12T14:00:00","modified_gmt":"2009-09-12T13:00:00","slug":"krev-jako-cokolada-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/12\/krev-jako-cokolada-5\/","title":{"rendered":"Krev jako \u010dokol\u00e1da 5."},"content":{"rendered":"
autor: Doris<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
O n\u011bkolik blok\u016f d\u00e1l v tu samou dobu, kdy Andreas vedl rozhovor s Billem, klidn\u011b odpo\u010d\u00edvala ona \u010dernovl\u00e1ska. U\u017e d\u00e1vno se uklidnila, kdy\u017e se za n\u00ed zav\u0159ely dve\u0159e od bytu. Te\u010f spokojen\u011b le\u017eela v posteli a spala. Dokud ji neprobudilo bouchnut\u00ed okna. Rozespale se vyhrabala z pe\u0159in a v no\u010dn\u00ed ko\u0161ilce p\u0159e\u0161la k oknu. Jej\u00ed pohled se zastavil na kv\u011btin\u00e1\u010di, kter\u00fd st\u00e1l za oknem. Byl v n\u011bm odhozen\u00fd kl\u00ed\u010d. N\u00e1hle j\u00ed znovu popadl strach. Jak se ten kl\u00ed\u010d mohl dostat sem, kdy\u017e ho m\u011bla v kabelce, kterou upustila. Rychle okno zav\u0159ela a rozechv\u011ble z\u016fstala st\u00e1t na m\u00edst\u011b. Najednou ale kdosi prob\u011bhl jej\u00edm pokojem a ona se vystra\u0161en\u011b oto\u010dila. Naproti n\u00ed st\u00e1l Georg. M\u011bl zav\u0159en\u00e9 o\u010di a jen s \u00fa\u0161klebkem vn\u00edmal ten strach, kter\u00fd ka\u017edou vte\u0159inou v\u00edc a v\u00edc napl\u0148oval m\u00edstnost. \u010cernovl\u00e1sce se spla\u0161en\u011b vzdouvala hru\u010f a nem\u011bla kam by se schovala.<\/div>\n
„Strach\u2026“ u\u0161kl\u00edbl se Georg a p\u0159e\u0161el k n\u00ed bl\u00ed\u017e. Nem\u011bla kam couvnout. U\u017e tak byla z\u00e1dy nalepen\u00e1 na okn\u011b. Moc dob\u0159e si ho pamatovala.<\/div>\n
\n
„Nezaslou\u017eil jsem si tvou \u00factu? Ehm? Ne? Ani \u0161peti\u010dku obdivu?“ Georg si n\u00e1ramn\u011b u\u017e\u00edval vystra\u0161enost, kterou \u010dernovl\u00e1ska poci\u0165ovala. „To asi proto, \u017ee\u2026 nezn\u00e1\u0161 mou pravou tv\u00e1\u0159,“ dodal Georg, popo\u0161el na druh\u00fd konec pokoje a vysko\u010dil do vzduchu. Jestli dote\u010f byla d\u00edvka vystra\u0161en\u00e1, te\u010f u\u017e pro to nebylo vhodn\u00e9 slovo. Srdce j\u00ed m\u00e1lem vysko\u010dilo z hrudi a zmoc\u0148ovala se j\u00ed panick\u00e1 hr\u016fza. Pokojem se rozlilo z\u00e1\u0159iv\u00e9 sv\u011btlo a m\u00edsto Georga na jej\u00ed no\u010dn\u00ed stolek dopadl vlk. P\u0159e\u0161l\u00e1pl na stolku a nebezpe\u010dn\u011b na ni cenil zuby. Nohy u\u017e ji nemohly poslechnout, a tak se sesunula pod\u00e9l okna na zem. Nem\u011bla jak se br\u00e1nit, kam se schovat. Georg ve vl\u010d\u00ed podob\u011b sesko\u010dil z n\u00e1bytku a do\u0161el a\u017e k n\u00ed. O\u010dichal ji, ol\u00edzl se a d\u00e1l zlov\u011bstn\u011b vr\u010del a cenil zuby. V\u011bd\u011bla, \u017ee to je jej\u00ed konec a nem\u00fdlila se. Georg to neprotahoval. Nebyl pro n\u011bj probl\u00e9m, aby ji zabil a stejn\u011b nepozorovan\u011b jak p\u0159i\u0161el, aby taky ode\u0161el. Jej\u00ed t\u011blo nechal jen tak le\u017eet na zemi s prokousl\u00fdm hrdlem a r\u00e1nou na b\u0159i\u0161e.<\/p>\n<\/div>\n
Je\u0161t\u011b tu samou noc, kdy Georg poru\u0161oval z\u00e1kony, p\u0159ijeli Andreasovi dva poskoci do m\u011bstsk\u00e9 v\u011bznice. Policista je vedl mezi celami p\u0159edb\u011b\u017en\u00e9ho zadr\u017een\u00ed, a\u017e k on\u00e9 jedin\u00e9, kam m\u011bli ti dva nam\u00ed\u0159eno. Otev\u0159el ji a ve\u0161el dovnit\u0159. Postavil se naproti mu\u017ei sed\u00edc\u00edm na posteli. Byl to drogov\u00fd dealer.<\/div>\n
„Hej\u2026 \u0161mejde. Tak m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt.“ Pokynul policista a nech\u00e1paj\u00edc\u00edho dealera pustil. P\u0159edal ho Andreasov\u00fdm kump\u00e1n\u016fm a ti se ho hned chopili a vedli do auta.<\/div>\n
„P\u00e1nov\u00e9, kam m\u011b vedete? Tak kam?“ do\u017eadoval se vysv\u011btlen\u00ed, ale odpov\u011bd\u00ed mu bylo jen ml\u010den\u00ed. Bez \u0159e\u010d\u00ed ho dovezli do lihovaru na absint. Dealer u\u017e se ani nesna\u017eil dostat z nich n\u011bjak\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed, ale sna\u017eil se jim alespo\u0148 vytrhnout ze sev\u0159en\u00ed. Dokud se nezastavili jen p\u00e1r krok\u016f od mu\u017ee sed\u00edc\u00edho za barem, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b pro\u010d\u00edtal noviny.<\/div>\n
„P\u0159\u00edteli, va\u0161e zat\u010den\u00ed se dostalo do novin,“ \u0159ekl Andreas naprosto klidn\u00fdm hlasem a pod\u00edval se na pr\u00e1v\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed. „Asi jste na to hrd\u00fd.“ Zm\u011b\u0159il si ho pohledem. Dealer jen znud\u011bn\u011b zakroutil hlavou. K \u010demu byly tyhle kecy?<\/div>\n
„O co jde? A kdo jste vy?“ zatv\u00e1\u0159il se otr\u00e1ven\u011b a Andyho si zm\u011b\u0159il opovrhuj\u00edc\u00edm pohledem.<\/div>\n
Andy na to nic ne\u0159ekl, jen na bar postavil dv\u011b pan\u00e1kov\u00e9 skleni\u010dky a nalil do nich absint.<\/div>\n
„Pros\u00edm napijte se se mnou.“ Dealer nem\u011bl ani \u010das na protesty. Andyho gorily ho ihned postr\u010dily a\u017e k baru a rozv\u00e1zaly mu ruce.<\/div>\n
„Absint. To je takov\u00fd m\u016fj ritu\u00e1l,“ pokra\u010doval Andy a v klidu do sebe hned jednoho pan\u00e1ka kopnul.<\/div>\n
„Pro\u010d jste zaplatil kauci?“ zeptal se dealer a mnul si pohmo\u017ed\u011bn\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„Pijte,“ p\u0159ik\u00e1zal Andreas p\u0159\u00edsn\u011b. Jeho n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk vzal tedy do ruky skleni\u010dku a v\u0161echno poslu\u0161n\u011b vypil. Skleni\u010dku pak odsunul stranou, a\u017e cinkla o tu Andreasovu. Andy se pod\u00edval na dv\u011b pr\u00e1zdn\u00e9 skleni\u010dky a pak na sv\u00e9ho hosta.<\/div>\n
„V\u00edte, \u017ee v n\u011bkter\u00fdch zem\u00edch to pova\u017euj\u00ed za jed?“ mluvil naprosto v\u00e1\u017en\u00fdm hlasem. „Av\u0161ak, nen\u00ed to ze \u0161pinav\u00e9 jehly a neprod\u00e1v\u00e1 se d\u011btem.“ Jeho hlas u\u017e te\u010f zn\u011bl p\u0159\u00edsn\u011b a ne\u00fastupn\u011b. Ne\u017e sta\u010dil dealer cokoliv odpov\u011bd\u011bt, jeden z Andyho kump\u00e1n\u016f ho p\u0159itiskl hlavou na bar.<\/div>\n
„Co chcete? Chcete pod\u00edl?“ zahuhlal a sna\u017eil se ubr\u00e1nit. Ale marn\u011b. Andreas se jen u\u0161kl\u00edbl a vyt\u00e1hl injek\u010dn\u00ed st\u0159\u00edka\u010dku.<\/div>\n
„Nebo k\u0161eft?“ sna\u017eil se dealer d\u00e1l zjistit, o co tu vlastn\u011b jde.<\/div>\n
„P\u0159\u00edteli\u2026 dote\u010f jste unikal z\u00e1konu, ale v tomhle m\u011bst\u011b jsme z\u00e1konem my. A je tomu tak u\u017e 5000 let.“ Odpov\u011bd\u011bl Andy a injekci mu zabodl do krku. Vypr\u00e1zdnil ve\u0161ker\u00fd jej\u00ed obsah.<\/div>\n
„Zjist\u00edme, komu jste ten hnus prod\u00e1val a z\u00edtra tradice o\u017eivne,“ pronesl Andy pov\u00fd\u0161enecky a ochromen\u00e9ho dealera skopnul na zem.<\/p>\n<\/div>\n
Druh\u00fd den r\u00e1no se Bill mo\u0159il v pr\u00e1ci jako v\u017edy. U\u017e nemyslel na nic z p\u0159edchoz\u00ed noci. Ani na dredat\u00e9ho kluka, co poznal, ani na Georga a jeho poru\u0161ov\u00e1n\u00ed z\u00e1kon\u016f. A o tom, co d\u011blal Andreas, nev\u011bd\u011bl. Nev\u011bd\u011bl, kam odjel, kdy\u017e od nich ode\u0161el. Ale ani na jejich rozhovor te\u010f nemyslel.<\/div>\n
Rovnal na sklen\u011bn\u00fd podnos \u010dokol\u00e1dov\u00e9 bonb\u00f3ny, kter\u00e9 p\u0159ed chv\u00edl\u00ed dod\u011blal, ale jeho zam\u011bstnavatelka ho od pr\u00e1ce rychle vyst\u0159\u00eddala.<\/div>\n
„Tahle \u010dokol\u00e1da p\u0159eci pat\u0159\u00ed sem,“ prohodila kosti\u010dku b\u00edl\u00e9 \u010dokol\u00e1dy za hn\u011bdou. Bill jen st\u00e1l za n\u00ed a otr\u00e1ven\u011b to pozoroval.<\/div>\n
„No… hned to vypad\u00e1 l\u00edp,“ pronesl ironicky a str\u010dil si do pusy jeden z bonbon\u016f.<\/div>\n
„Oh, to je marn\u00e9, marn\u00e9, marn\u00e9,“ zab\u011bdovala jeho zam\u011bstnavatelka a rad\u011bji ode\u0161la. Bill se za n\u00ed d\u00edval, a pak se pod\u00edval ven. Za dve\u0159mi le\u017eely rann\u00ed noviny. Ihned ho zamrazilo, noviny sebral a p\u0159e\u010detl si titulek. Nezv\u011bstn\u00e1 turistka. Pod titulkem byla p\u0159idan\u00e1 fotografie. To byla ta \u010dernovl\u00e1ska, kterou Georg a jeho parta v noci stopovali. Jen si povzdychl a za\u0161el zp\u00e1tky do obchodu. V\u011bd\u011bl to. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee Georg l\u017ee. \u017de opravdu poru\u0161uje z\u00e1kony. Ale taky ho to d\u011bsilo. Jestli se o nich n\u011bkdo dozv\u00ed, odnesou to v\u0161ichni. A ne jen Georg.<\/p>\n<\/div>\n
Rad\u011bji vzal n\u011bkolik ta\u0161ti\u010dek s bonb\u00f3ny a za\u010dal je rozn\u00e1\u0161et podle objedn\u00e1vek na p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 adresy. On Georga stejn\u011b nezm\u011bn\u00ed, tak si aspo\u0148 ud\u011bl\u00e1 svoj\u00ed pr\u00e1ci a nebude se t\u00edm zbyte\u010dn\u011b zat\u011b\u017eovat. U\u017e mu chyb\u011bl doru\u010dit jen posledn\u00ed bal\u00ed\u010dek s bonb\u00f3ny, kdy\u017e se zastavil u jednoho men\u0161\u00edho knihkupectv\u00ed. Za\u010dal si prohl\u00ed\u017eet n\u011bkolik vystaven\u00fdch knih, a\u017e z nich vyt\u00e1hl jednu. D\u00e1ma z jezera. To p\u0159eci psal ten dredat\u00fd kluk. Tom Kaulitz. Jeho jm\u00e9no ale na knize nebylo. Jen inici\u00e1ly. Bill ale v\u011bd\u011bl, \u017ee je to jeho kniha, v\u017edy\u0165 mu ji s\u00e1m Tom v kostele ukazoval. Bill nemusel v\u00e1hat p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Knihu si koupil a pot\u00e9 si \u0161el znovu po sv\u00e9 pr\u00e1ci.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris O n\u011bkolik blok\u016f d\u00e1l v tu samou dobu, kdy Andreas vedl rozhovor s Billem, klidn\u011b odpo\u010d\u00edvala ona \u010dernovl\u00e1ska. U\u017e d\u00e1vno se uklidnila, kdy\u017e se za n\u00ed zav\u0159ely dve\u0159e od bytu. Te\u010f spokojen\u011b le\u017eela v posteli a spala. Dokud ji neprobudilo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[257],"tags":[],"class_list":["post-13537","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-krev-jako-cokolada"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13537","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13537"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13537\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13537"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13537"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13537"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}