{"id":13547,"date":"2009-09-10T18:00:00","date_gmt":"2009-09-10T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13515"},"modified":"2009-09-10T18:00:00","modified_gmt":"2009-09-10T17:00:00","slug":"zivot-na-prkne-s-kolecky-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/10\/zivot-na-prkne-s-kolecky-3\/","title":{"rendered":"\u017divot na prkn\u011b s kole\u010dky 3."},"content":{"rendered":"
autor: Pajule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
‚Vzh\u016fru do N\u011bmecka!‘<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
„Po\u010dkeeeeeej!“ \u0159vu p\u0159es celou leti\u0161tn\u00ed halu na Jimmyho, a\u017e se na m\u011b v\u0161ichni ot\u00e1\u010dej\u00ed. Ten hyperaktivn\u00ed mana\u017eer mi vzal dva kufry a ta\u0161ku, a s neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed si to \u0161ine vp\u0159ed, aby m\u011b mohli odbavit. J\u00e1 t\u00e1hnu dva kufry t\u00e9\u017e a malej b\u00e1gl na z\u00e1dech jako p\u0159\u00edru\u010dn\u00ed zavazadlo. Jimmy se jen rozchecht\u00e1 p\u0159i pohledu na m\u011b a zastav\u00ed. Mus\u00edm vypadat opravdu sm\u011b\u0161n\u011b. Ale co, spal jsem na dne\u0161ek sotva dv\u011b hodiny a jsem\u2026 mimo. Nev\u00edm, co m\u00e1m \u010dekat. Nev\u00edm, kam vlastn\u011b jedu. Domluv\u00edm se s nimi v\u016fbec?<\/div>\n
„Bill’s, t\u00edmhle tempem ti to ulet\u00ed,“ podotkne jen Jimm, kdy\u017e se k n\u011bmu kone\u010dn\u011b dobelh\u00e1m. A\u017e po chv\u00edli si v\u0161imnu, \u017ee v\u0161echny moje kufry u\u017e najednou zmizely a Jimmy mi \u0159\u00edk\u00e1 o pas, kv\u016fli letence. Oukej, vyt\u00e1hnu tedy pas a pod\u00e1m mu ho. Po chv\u00edli u\u017e stoj\u00edme u odbavovac\u00edch (bezpe\u010dnostn\u00edch) r\u00e1m\u016f. Jde se na v\u011bc!<\/p>\n<\/div>\n
„Tak jo, posledn\u00edch p\u00e1r v\u011bc\u00ed. Na leti\u0161ti si pak dojdi k p\u0159ep\u00e1\u017ece, kde p\u016fj\u010duj\u00ed auta. Bude\u0161 u\u017e to tam m\u00edt domluven\u00fd, tak\u017ee sta\u010d\u00ed jen \u0159\u00edct jm\u00e9no. Zajednal jsem ti tam n\u011bjakou Audi, tak\u017ee tak. V aut\u011b bude\u0161 m\u00edt i navigaci. A adresu t\u00e1bora m\u00e1\u0161 napsanou n\u011bkde v t\u011bch pap\u00edrech. Kucha\u0159 u\u017e bude v t\u00e1bo\u0159e, bude chystat prvn\u00ed j\u00eddlo, ty d\u011bcka tam p\u0159ijedou n\u011bkdy kolem p\u00e1t\u00e9 odpoledne, p\u0159iveze je autobus. Je to kv\u016fli tomu, aby se stihla ud\u011blat ve\u0161ker\u00e1 organizace. A druh\u00fd den za\u010d\u00edn\u00e1te. V\u0161echno je to na tob\u011b, jak si to tam za\u0159\u00edd\u00ed\u0161 a uspo\u0159\u00e1d\u00e1\u0161,“ dokon\u010d\u00ed Jimmy svoji dlouhou \u0159e\u010d.<\/div>\n
\n
„Jak jsi to vy\u0159e\u0161il s t\u011bma v\u011bcma?“ opt\u00e1m se ho jen a svezu se na jednu z lavi\u010dek.<\/div>\n
„Poslal jsem ti je leteckou po\u0161tou, je to tak lep\u0161\u00ed, doraz\u00ed to tam stejn\u011b rychle jako ty. Jen pak mus\u00ed\u0161 na p\u0159ep\u00e1\u017eku leteck\u00fd po\u0161ty. Ale vzali to bez probl\u00e9m\u016f. Jak skateboardy, tak kole\u010dka a v\u0161echno dal\u0161\u00ed. Pap\u00edry tu\u017eky\u2026 prost\u011b v\u0161echno, co jsi mi napsal na seznam.“<\/div>\n
„Uch, tak jo. Emm, asi bych u\u017e m\u011bl j\u00edt, za p\u016fl hodiny mi to let\u00ed,“ povzdychnu si, b\u00e1gl hod\u00edm na z\u00e1da a vyd\u00e1m se k r\u00e1m\u016fm.<\/div>\n
„Tak hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, Bill’s! Ozvi se, a\u017e p\u0159istane\u0161!“ \u0159ekne mi Jimmy, popl\u00e1c\u00e1 m\u011b po z\u00e1dech a j\u00e1 se vyd\u00e1m na cestu s n\u00e1zvem ‚Vzh\u016fru do N\u011bmecka!‘.<\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ihod\u00edm si posledn\u00ed tri\u010dko do kufru a zapnu ho. Poodejdu p\u00e1r krok\u016f od m\u00fdch dvou pln\u00fdch kufr\u016f a sval\u00edm se na man\u017eelskou postel, na kterou jsem si \u0161et\u0159il dva roky, abych si ji mohl koupit do m\u00e9ho pokoje. U\u017e je pozd\u011b, m\u011bl bych j\u00edt sp\u00e1t, abych z\u00edtra v\u016fbec vstal. Zachuml\u00e1m se do pe\u0159iny a nech\u00e1m se odn\u00e1\u0161et do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Druh\u00fd den – poledne<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Doprdele!“ vyk\u0159iknu a prudce se posad\u00edm na posteli, a\u017e se mi zamot\u00e1 hlava a j\u00e1 se zabo\u0159\u00edm zp\u011bt do m\u011bkk\u00e9 madrace. Kolik m\u016f\u017ee b\u00fdt hodin?<\/div>\n
„Dobr\u00fd r\u00e1no, Tome! M\u011bl bys vst\u00e1vat,“ usly\u0161\u00edm z chodby hlubok\u00fd \u017eensk\u00fd hlas, kter\u00fd na m\u011b promluv\u00ed n\u011bm\u010dinou se \u0161pan\u011blsk\u00fdm p\u0159\u00edzvukem. Pak se rozraz\u00ed dve\u0159e.<\/div>\n
„Chuanito, co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ opt\u00e1m se jen p\u0159ekvapen\u011b zavalit\u00e9 \u017eeny v tepl\u00e1kov\u00e9 sportovn\u00ed souprav\u011b, kter\u00e1 m\u00e1 sv\u011btlince zelenou barvu. V kontrastu s tmavou plet\u00ed Chuanity to docela bije do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„\u0160la jsem si jako ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no zab\u011bhat a j\u00edt si koupit noviny. Ale r\u00e1no jsem si na tebe vzpomn\u011bla, a bylo mi jasn\u00e9, \u017ee kdy\u017e nen\u00ed nikdo doma, nem\u00e1 t\u011b kdo probudit. A ty, sp\u00e1\u010di, se s\u00e1m neprobud\u00ed\u0161. Ke v\u0161emu u tebe funguje skler\u00f3za, tak\u017ee bud\u00edk si taky nenastav\u00ed\u0161. No, a tak jsem to vzala o ulici vedle. Dole m\u00e1\u0161 n\u011bco k sn\u00eddani a m\u011bl bys u\u017e pohnout tou svou malou rozko\u0161nou prdelkou, ne\u017e zame\u0161k\u00e1\u0161 odjezd na to tvoje soust\u0159ed\u011bn\u00ed,“ zavel\u00ed Chuanita a j\u00e1 se vyhrabu z postele. M\u00e1m jen trenky, ale Chuanita je na to zvykl\u00e1. I j\u00e1.<\/div>\n
„Ale- „zastav\u00edm se t\u011bsn\u011b u Chuan a p\u0159ekvapen\u011b se na ni pod\u00edv\u00e1m.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 ale, mazej,“ p\u0159eru\u0161\u00ed m\u011b, pl\u00e1cne m\u011b la\u0161kovn\u011b po zadku a sklon\u00ed se k posteli, kterou mi za\u010dne stl\u00e1t.<\/div>\n
„Chuanito, u\u017e nejsem malej,“ zabru\u010d\u00edm jen. Takhle m\u011b pl\u00e1cala po prdeli, kdy\u017e mi bylo je\u0161t\u011b p\u011bt. N\u011bjak j\u00ed to z\u016fstalo.<\/div>\n
„Kdy\u017e j\u00e1 tomu tv\u00fdmu zade\u010dku neodol\u00e1m,“ zazub\u00ed se jen jako and\u00edlek a za\u010dne d\u00e1l stl\u00e1t moji postel. Nech\u00e1pav\u011b jen zakrout\u00edm hlavou – tak jako v\u017edy – a po schodech seb\u011bhnu dol\u016f do prostorn\u00e9 kuchyn\u011b. Na baru u\u017e mi le\u017e\u00ed sn\u00eddan\u011b. M\u0148am, muffiny a karamelov\u00e9 Mocchiato.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Tro\u0161ku jsem to nepochopil\u2026.“<\/div>\n
„Co p\u0159esn\u011b?“<\/div>\n
„Chuanitu. Co byla vlastn\u011b za\u010d?“<\/div>\n
„Chuanita? Byla slu\u017ekou v dom\u011b, kde bydlel Tom se svoj\u00ed rodinou. Mnoho let. Tenkr\u00e1t se odst\u011bhovala ze \u0160pan\u011blska kv\u016fli nepokoj\u016fm v rodin\u011b. Nemohla tenkr\u00e1t naj\u00edt pr\u00e1ci, byla na dn\u011b. Kaulitzovi ji v\u0161ak p\u0159ijali mezi sebe a pomohli ji postavit se na vlastn\u00ed nohy. Nab\u00edzeli pot\u00e9 Chuanit\u011b jinou, lep\u0161\u00ed pr\u00e1ci, ale ta si tolik obl\u00edbila jejich rodinu, \u017ee z\u016fstala. S Tomem si byli bl\u00edzc\u00ed, m\u011bl Chuanitu r\u00e1d a ona jeho.“<\/div>\n
„Jak\u00e1 je vlastn\u011b rodina, kter\u00e1 nese jm\u00e9no Kaulitz?“<\/div>\n
„Tak slu\u0161nou, pohostinnou a celkov\u011b pozitivn\u011b nalad\u011bnou rodinu jsem v \u017eivot\u011b nepotkal. A asi jen tak ani nepotk\u00e1m. Opravdu, kdy\u017e jsem je poznal, spadla mi \u010delist. I Tom, kter\u00fd by mohl b\u00fdt takov\u00fd, jako lid\u00e9 v jeho v\u011bku, je chlapec jak se pat\u0159\u00ed.“<\/div>\n
„Jsem zv\u011bdav\u00fd na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
Po n\u011bkolika hodin\u00e1ch nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e9ho letu, se p\u0159i v\u00fdstupu mile usm\u011bji na letu\u0161ku a pr\u016fhledn\u00fdm tunelem se dostanu do leti\u0161tn\u00ed haly, kde po\u010dk\u00e1m na odbaven\u00ed a sv\u00e9 kufry. Nakonec vylezu do ru\u0161n\u00e9 haly a za\u010dnu se rozhl\u00ed\u017eet v\u0161ude kolem sebe. Po chv\u00edli m\u011b do o\u010d\u00ed ude\u0159\u00ed n\u00e1pis ‚Leteck\u00e1 po\u0161ta‘ a s voz\u00edkem na kufry sem zam\u00ed\u0159\u00edm. Postav\u00edm se do fronty, kter\u00e1 na\u0161t\u011bst\u00ed nen\u00ed dlouh\u00e1, a \u010dek\u00e1m na to, ne\u017e si to ti dva chl\u00e1pci p\u0159edemnou vy\u0159\u00edd\u00ed s postar\u0161\u00ed pan\u00ed za p\u0159ep\u00e1\u017ekou. Ani se nestihnu nadat a stoj\u00edm u p\u0159ep\u00e1\u017eky. Pan\u00ed se na m\u011b jen mile usm\u011bje a n\u011bmecky pozdrav\u00ed a zept\u00e1 se m\u011b, co m\u00e1m na srdci. L\u00e1manou n\u011bm\u010dinou ji vysv\u011btl\u00edm, co p\u0159esn\u011b u t\u00e9to p\u0159ep\u00e1\u017eky pot\u0159ebuji, a pak u\u017e si jen jedu ty ta\u0161ky a n\u011bjak\u00e9 krabice p\u0159ilo\u017eit na voz\u00edk. Tak, te\u010f je\u0161t\u011b naj\u00edt p\u016fj\u010dovnu aut a mohu vyrazit za dobrodru\u017estv\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Po dvou hodin\u00e1ch<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Domlouv\u00e1n\u00ed auta bylo docela z\u00e1bavn\u00e9. Jimmy mi \u0159ekl, \u017ee je v\u0161e vy\u0159\u00edzen\u00e9 a sta\u010d\u00ed \u0159\u00edct jen m\u00e9 jm\u00e9no. Ano, v\u0161e to bylo za\u0159\u00edzen\u00e9 a v\u0161e super, ale cht\u011bli tam po mn\u011b vyplnit n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry a je\u0161t\u011b mi \u0159\u00edkali n\u011bjak\u00e9 v\u011bci k autu a vysv\u011btlovali mi, kde jsou gar\u00e1\u017ee, kde si to auto mus\u00edm vyzvednout. Byla to docela z\u00e1bava. Za p\u0159ep\u00e1\u017ekou byl zrovna na p\u00e1r minut na z\u00e1skok n\u011bjak\u00fd p\u00e1n, kter\u00fd nemluvil anglicky. S m\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm jsem na n\u011bj samoz\u0159ejm\u011b natrefil. Vysv\u011btloval mi cestu, ale j\u00e1 mu st\u00e1le n\u011bjak nerozum\u011bl. Ale mus\u00edm uznat, \u017ee byl trp\u011bliv\u00fd, vysv\u011btloval mi to snad patn\u00e1ctkr\u00e1t. Pot\u00e9, co si moje u\u0161i alespo\u0148 trochu p\u0159ivykly na n\u011bm\u010dinu, jsem mu za\u010dal rozum\u011bt a po hodin\u011b dokonce ty gar\u00e1\u017ee na\u0161el. \u010cekala tam na m\u011b velik\u00e1, st\u0159\u00edbrn\u00e1 Audi. V\u0161echno jsem si to tam hezky naskl\u00e1dal, do navigace zadal adresu t\u00e1bora, a te\u010f si to po d\u00e1lnici m\u00ed\u0159\u00edm n\u011bkam daleko od Hamburgu. Jsem na to v\u0161echno zv\u011bdav\u00fd. Jsem z toho docela vypla\u0161en\u00fd, jak se s nimi domluv\u00edm. Asi mi d\u00e1 chv\u00edli, ne\u017e si na n\u011bm\u010dinu zvyknu, ale to se snad n\u011bjak podd\u00e1. P\u0159eci jen\u2026 je to m\u016fj mate\u0159sk\u00fd jazyk.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Pajule<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Klikni na anketu, d\u00edky J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Pajule ‚Vzh\u016fru do N\u011bmecka!‘ BILL „Po\u010dkeeeeeej!“ \u0159vu p\u0159es celou leti\u0161tn\u00ed halu na Jimmyho, a\u017e se na m\u011b v\u0161ichni ot\u00e1\u010dej\u00ed. Ten hyperaktivn\u00ed mana\u017eer mi vzal dva kufry a ta\u0161ku, a s neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed si to \u0161ine vp\u0159ed, aby m\u011b mohli odbavit. J\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[260],"tags":[],"class_list":["post-13547","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zivot-na-prkne-s-kolecky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13547","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13547"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13547\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13547"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13547"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13547"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}