{"id":13552,"date":"2009-09-10T15:30:00","date_gmt":"2009-09-10T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13520"},"modified":"2009-09-10T15:30:00","modified_gmt":"2009-09-10T14:30:00","slug":"jin-bojovnik-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/10\/jin-bojovnik-16\/","title":{"rendered":"Jin Bojovn\u00edk 16."},"content":{"rendered":"
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Zat\u00edmco se Tom a ostatn\u00ed mist\u0159i pokou\u0161eli dostat za Billem, on jen st\u00e1l a zpovzd\u00e1l\u00ed sledoval, jak vysok\u00e1, \u0161t\u00edhl\u00e1 postava probouz\u00ed k \u017eivotu hlin\u011bn\u00e9 sochy – terakotovou arm\u00e1du. U\u017e te\u010f, p\u0159i pohledu na blon\u010f\u00e1ka, kter\u00fd j\u00ed st\u00e1l v \u010dele, mu bylo jasn\u00e9, \u017ee Tom bojovat nebude. Nedok\u00e1\u017ee to. Mo\u017en\u00e1 jej vycvi\u010dil dob\u0159e, ale na tuhle situaci \u017e\u00e1dn\u00fd v\u00fdcvik nen\u00ed. Bude se muset Liaovi postavit s\u00e1m.<\/div>\n
Odlepil se ode zdi a pomal\u00fdmi kroky m\u00ed\u0159il k postav\u011b, kter\u00e1 byla obklopena starobyl\u00fdmi sochami. U\u017e zd\u00e1lky vid\u011bl, jak se na n\u011bj blon\u010f\u00e1k usm\u00edv\u00e1. Zhluboka se nadechl, uv\u011bdomoval si, \u017ee tentokr\u00e1t to bude t\u011b\u017e\u0161\u00ed ne\u017e obvykle, je\u0161t\u011b nikdy nest\u00e1l proti n\u011bkomu, koho osobn\u011b znal.<\/div>\n
„V\u00edtej, Bille.“ Jeho jm\u00e9no pronesl Andreasov\u00fdm hlasem s notnou d\u00e1vkou sarkasmu. Zasm\u00e1l se. „D\u0159\u00edve jsi m\u00edval lep\u0161\u00ed jm\u00e9na.“<\/div>\n
„Dnes nen\u00ed d\u0159\u00edve.“ Bill se postavil \u010delem proti n\u011bmu, jen p\u00e1r metr\u016f na dosah od n\u011bj. Sna\u017eil se zklidnit sv\u016fj dech, d\u011blal to u\u017e tolikr\u00e1t a je\u0161t\u011b si na to nezvykl. Sna\u017eil se psychicky p\u0159ipravit na bolest, kter\u00e1 ka\u017edou chv\u00edl\u00ed p\u0159ijde.<\/div>\n
„Vlastn\u011b je jedno, jak ti \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee?“ Liaom ud\u011blal jeden krok vp\u0159ed. „Tv\u016fj bojovn\u00edk s tebou nen\u00ed? Vyka\u0161lal se na tebe? Oh, jak smutn\u00e9.“ Liaom se zasm\u00e1l, prostornou muzejn\u00ed m\u00edstnost\u00ed se rozlehl Andreas\u016fv uvoln\u011bn\u00fd sm\u00edch. Billa to m\u00e1tlo, toho blon\u010fat\u00e9ho kluka m\u011bl vcelku r\u00e1d.<\/div>\n
Na malou chv\u00edli zav\u0159el o\u010di. Kdy\u017e je v dal\u0161\u00ed vte\u0159in\u011b op\u011bt otev\u0159el, s hlasit\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem vystartoval proti Liaovi, se kter\u00fdm se st\u0159etl ve vzduchu, v p\u016fli cesty. Oba dopadli na zem, kde se okam\u017eit\u011b pustili do boje, bili se hlava nehlava.<\/div>\n
*<\/div>\n
„Bille!“ Tom pr\u00e1v\u011b vb\u011bhl do m\u00edstnosti a s d\u011bsem v o\u010d\u00edch sledoval, jak se kolem Billa pomalu shroma\u017e\u010fuj\u00ed terakotov\u00ed voj\u00e1ci. Cht\u011bl se mu hned vrhnout na pomoc, kdy\u017e v tom se Bill oto\u010dil s nepatrn\u00fdm, \u0161\u0165astn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech. Byl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee za n\u00edm opravdu p\u0159i\u0161el. Ale Tom mu \u00fasm\u011bv op\u011btovat nemohl. Blon\u010fat\u00e1 k\u0161tice ho naprosto vyvedla z m\u00edry.<\/div>\n
„Na co \u010dek\u00e1\u0161?! Jdi!“ \u0100iz\u014dng postr\u010dil Toma vp\u0159ed, on se v\u0161ak ani nehnul. „Co se d\u011bje?!“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 nem\u016f\u017eu.“ Tom se na n\u011b oto\u010dil s d\u011bsem v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Pro\u010d bys nemohl?! Ty mus\u00ed\u0161!“<\/div>\n
\n
„Ale to je\u2026 Andy.“ Tom se zni\u010den\u011b oto\u010dil vp\u0159ed a pohledem sledoval, jak Andreas – Liaom – pr\u00e1v\u011b odhodil Billa na druhou stranu m\u00edstnosti, kde se k n\u011bmu u\u017e sb\u00edhaj\u00ed voj\u00e1ci. Musel se rozhodnout rychle. Nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel, nebo l\u00e1ska?<\/div>\n
„Nic se mu nestane! A\u017e to skon\u010d\u00ed, on si nic nebude pamatovat! Tak u\u017e jdi!“ \u0100iz\u014dng ho op\u011bt popostr\u010dil vp\u0159ed a Tom \u0161el. Rozb\u011bhl se a s odrazem se vznesl do vzduchu, kde v\u00fdkopem trefil jednoho voj\u00e1ka do hlavy. Dopadl na zem do lehk\u00e9ho pod\u0159epu a ne\u017e se stihl vzpamatovat, \u0159\u00edtilo se na n\u011bj n\u011bkolik dal\u0161\u00edch voj\u00e1k\u016f. Spojil si dlan\u011b p\u0159ed hrudn\u00edkem a zav\u0159el o\u010di. Zhluboka se nadechl, a kdy\u017e je znova otev\u0159el, s v\u00fdk\u0159ikem se vrhnul p\u0159\u00edmo mezi n\u011b.<\/div>\n
*<\/div>\n
Bili se hlava nehlava, rozd\u00e1vali r\u00e1ny na potk\u00e1n\u00ed, ni\u010dili jednoho terakotov\u00e9ho voj\u00e1ka za druh\u00fdm. Po Tomov\u011b k\u00e1rav\u00e9m vyzv\u00e1n\u00ed se k nim do boje p\u0159idal i \u0100iz\u014dng, Wanya a Yue Fei. Bojovali spolu v\u0161ichni bok po boku. Ob\u010das m\u011bl na vrch Liao, ob\u010das Bill. Jednou vedli voj\u00e1ci, jindy se pod Tomov\u00fdmi ranami rozpadali na prach.<\/div>\n
Byl to dlouh\u00fd boj. Tom m\u011bl pocit, \u017ee u\u017e toho moc nevydr\u017e\u00ed, byl vy\u010derpan\u00fd a po t\u011ble m\u011bl p\u00e1r krvav\u00fdch \u0161r\u00e1m\u016f, kter\u00e9 by rozhodn\u011b zasluhovaly o\u0161et\u0159it. Ve chv\u00edli, kdy u\u017e si myslel, \u017ee m\u00e1 prohr\u00e1no, posledn\u00edho voj\u00e1ka dob\u0159e m\u00ed\u0159en\u00fdm kopem zas\u00e1hl Yue Fei a p\u0159ed Tomem zbyla jen hrom\u00e1dka hl\u00edny a prachu.<\/div>\n
Ani\u017e by si alespo\u0148 vydechl, oto\u010dil se a b\u011b\u017eel na pomoc Billovi, kter\u00fd u\u017e v Andreasov\u00fdch rukou t\u00e9m\u011b\u0159 ztr\u00e1cel v\u011bdom\u00ed. Ne\u017e k n\u011bmu v\u0161ak stihnul dob\u011bhnout, Bill se p\u0159estal br\u00e1nit. Oto\u010dil se \u010delem k Tomovi, kter\u00fd se na m\u00edst\u011b zastavil, stejn\u011b tak, jako jeho srdce. Bill mu v\u011bnoval posledn\u00ed pohled, lou\u010dil se.<\/div>\n
„Neeee!“ Tom se co nejrychleji rozb\u011bhl vp\u0159ed, ne\u017e v\u0161ak Liaoma dostihl, Andreas odhodil Billovo bezvl\u00e1dn\u00e9 t\u011blo stranou a s \u00fa\u0161klebkem se oto\u010dil k Tomovi. Tentokr\u00e1t se Tom v\u0161ak nezastavil. \u0100iz\u014dng mu sl\u00edbil, \u017ee bude Andy v po\u0159\u00e1dku. Te\u010f mus\u00ed zab\u00edt Liaoma a zachr\u00e1nit Billa.<\/div>\n
Za pln\u00e9 rychlosti do Andrease vrazil a sna\u017eil se j\u00edm sm\u00fdkat, co nejv\u00edce to \u0161lo. Ale Liao byl velmi siln\u00fd. Siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e si Tom dok\u00e1zal p\u0159edstavit. Jednou rukou jej nadzvedl p\u00e1r centimetr\u016f nad zem a siln\u011b stiskl prsty kolem jeho krku. Tom s\u00edpal, pot\u0159eboval vzduchu. Sna\u017eil se br\u00e1nit, jedin\u00e9, \u010deho v\u0161ak dos\u00e1hl, byl jeden \u0161kr\u00e1banec na Andyho tv\u00e1\u0159i. Ve chv\u00edli, kdy si myslel, \u017ee u\u017e prohr\u00e1l i on, \u0100iz\u014dng a ostatn\u00ed k nim dob\u011bhli a Andrease odkopli stranou. Zat\u00edmco Wanya pom\u00e1hala na nohy Tomovi, kter\u00fd se hned vrhnul za Billem, \u0100iz\u014dng s You Feiem si vzali na starost Liaoma, kter\u00e9ho nakonec spole\u010dn\u00fdmi silami zni\u010dili.<\/div>\n
*<\/strong><\/div>\n
Tom kle\u010del nad Billov\u00fdm t\u011blem, sna\u017eil se d\u00fdchat klidn\u011b. Jak to \u0159\u00edkala babi\u010dka? „Mus\u00ed\u0161 p\u0159ij\u00edt s\u00e1m na to, jak se ob\u011btovat… Ale opova\u017e se, nechat se zab\u00edt! On pot\u0159ebuje tebe a ty pot\u0159ebuje\u0161 jeho. Jen tak je va\u0161e spole\u010dn\u00e1 l\u00e1ska m\u016f\u017ee porazit Zlo\u2026“<\/em><\/div>\n
Ani\u017e by snad p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co d\u011bl\u00e1, zav\u0159el o\u010di a dlan\u011b spojil nad Billov\u00fdm t\u011blem, v m\u00edst\u011b, kde je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed bilo jeho srdce. Sna\u017eil se co nejv\u00edce soust\u0159edit, myslel jen na n\u011bj, na chv\u00edle, kter\u00e9 spolu pro\u017eili. Nevn\u00edmal, \u017ee z jeho dlan\u00ed proud\u00ed \u010dir\u00e1 energie, kter\u00e1 pomalu op\u011bt vl\u00e9v\u00e1 \u017eivot do Billov\u00fdch \u017eil. Myslel jen na n\u011b dva, nemohl si uv\u011bdomovat, \u017ee pr\u00e1v\u011b jeho l\u00e1ska, proud\u00ed v tenou\u010dk\u00fdch paprsc\u00edch p\u0159\u00edmo do Billova srdce. V\u0161echno pochopil a\u017e ve chv\u00edli, kdy uc\u00edtil pohyb.<\/div>\n
Otev\u0159el o\u010di a p\u00e1r vte\u0159in je z\u00edral na Billa, kter\u00fd pomalu otv\u00edral o\u010di. „Billi!“ Vyk\u0159ikl \u00falevn\u011b a vrhnul se mu kolem krku. Faktu, \u017ee Bill sotva popad\u00e1 dech, si moc nev\u0161\u00edmal. Byl tak \u0161\u0165astn\u00fd, opravdu ho zachr\u00e1nil!<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 \u017eiju?“ Bill se pomalu posadil a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b sledoval Tom\u016fv \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Sl\u00edbil jsem ti p\u0159ece, \u017ee t\u011b um\u0159\u00edt nenech\u00e1m!“ Op\u011bt se mu vrhnul kolem krku a p\u00e1r slz \u0161t\u011bst\u00ed se sklouzlo za l\u00edmec Billova h\u00e1bitu. Bill je\u0161t\u011b chv\u00edli nehybn\u011b sed\u011bl, ne\u017e se \u0161\u0165astn\u011b rozesm\u00e1l spolu s Tomem, kter\u00e9mu siln\u00e9 objet\u00ed op\u011btoval.<\/div>\n
„Co\u2026 co tady\u2026 d\u011bl\u00e1m?“ Oba se pustili a oto\u010dili se po hlase. Mezi kusy hl\u00edny sed\u011bl Andreas a zmaten\u011b se rozhl\u00ed\u017eel kolem sebe. Tom se okam\u017eit\u011b postavil na nohy a s rozb\u011bhem se vrhnul kolem krku i nejlep\u0161\u00edmu p\u0159\u00edteli.<\/div>\n
„To je v pohod\u011b, Andy. Jsi v muzeu.“<\/div>\n
„V muzeu?“ Andreas se podrbal ve vlasech, ze kter\u00fdch vyndal jeden \u00falomek hl\u00edny. „Pro\u010d jsem v muzeu?“<\/div>\n
„To je jedno, ale u\u017e vypadni.“ Tom ho op\u011bt siln\u011b objal a sna\u017eil se jej tla\u010dit p\u0159ed sebou sm\u011brem k v\u00fdchodu.<\/div>\n
„Ale\u2026“<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 ale, prost\u011b\u2026“ Tom se zarazil v p\u016fli v\u011bty, kdy\u017e za sebou usly\u0161el jak\u00fdsi rachot. Oto\u010dil se a s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima sledoval zv\u011bt\u0161uj\u00edc\u00ed se oblak \u010dern\u00e9ho d\u00fdmu. „Vypadni!“ k\u0159ikl na Andrease a nemilosrdn\u011b ho vystr\u010dil ze dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 za n\u00edm okam\u017eit\u011b zamknul.<\/div>\n
„Jak to, \u017ee je\u0161t\u011b \u017eije?!“ Dob\u011bhl zp\u011bt k ostatn\u00edm, postavil se po Billovu boku.<\/div>\n
„A\u017e l\u00e1ska ho m\u016f\u017ee zab\u00edt.“ Wanya se pod\u00edvala na oba dva. „My mu jen na malou chv\u00edli vzali fyzickou podobu, ale jen vy dva ho m\u016f\u017eete spole\u010dn\u011b zni\u010dit.“<\/div>\n
Tom se pod\u00edval na Billa, kter\u00fd jej pozoroval zmaten\u00fdm pohledem. „Jen tak je va\u0161e spole\u010dn\u00e1 l\u00e1ska m\u016f\u017ee porazit Zlo\u2026“<\/em><\/div>\n
„No jasn\u011b!“ Tom popadl Billa za ruku a vyt\u00e1hl ho do \u010dela v\u0161ech ostatn\u00edch.<\/div>\n
„Co d\u011bl\u00e1\u0161?“ Bill jej zmaten\u011b pozoroval, jeho ruku v\u0161ak nepustil. Naopak, propletl s n\u00edm prsty a siln\u011b stiskl jeho dla\u0148.<\/div>\n
„Jen l\u00e1ska ho zabije. Mus\u00edme ho zab\u00edt spolu.“ Tom se nal\u00e9hav\u011b d\u00edval na Billa a doufal, \u017ee pochop\u00ed. \u010cern\u00fd oblak se k nim pomalu bl\u00ed\u017eil.<\/div>\n
„Spolu?“ Tom p\u0159ik\u00fdvl a Bill sto\u010dil sv\u016fj pohled k Liaovi. „Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl nakonec a op\u011btoval Tomovi siln\u00fd stisk dlan\u011b.<\/div>\n
Ani\u017e by jeden nebo druh\u00fd v\u011bd\u011bl, co d\u011blat, rukou v ruce \u0161li spole\u010dn\u011b vst\u0159\u00edc Liaovi. \u010c\u00edm bl\u00ed\u017ee mu byli, z jejich propleten\u00fdch dlan\u00ed pomalu stoupalo zelenkav\u00e9 sv\u011btlo, kter\u00e9 je postupn\u011b cel\u00e9 omot\u00e1valo. \u0100iz\u014dng, Wanya i Yue Fei postupovali pomalu za nimi, p\u0159ipraveni kdykoliv za\u00fato\u010dit.<\/div>\n
Bill ud\u011blal je\u0161t\u011b jeden krok a ve chv\u00edli, kdy Tom op\u011bt stanul po jeho boku, Liao se vrhnul proti nim. Zelen\u00e9 sv\u011btlo se siln\u011b rozz\u00e1\u0159ilo a na malou chv\u00edli oslepilo v\u0161echny v m\u00edstnosti. Kdy\u017e jeho prudk\u00e1 z\u00e1\u0159e op\u011bt pominula, po \u010dern\u00e9m oblaku nebylo nikde ani pam\u00e1tky. Jako by ani nikdy neexistoval. Jen oba chlapci kle\u010deli na zemi a prudce oddechovali.<\/div>\n
„Je pry\u010d,“ vydechla Wanya a popo\u0161la bl\u00ed\u017ee ke kluk\u016fm.<\/div>\n
„Ano,“ p\u0159ik\u00fdvl \u0100iz\u014dng a usm\u00e1l se. „Prad\u00e1vn\u00e1 v\u011b\u0161tba se naplnila. Zlo je nav\u017edy pora\u017eeno.“<\/div>\n
„V\u011b\u0161tba?“ Bill kone\u010dn\u011b popadl dech. Sto\u010dil sv\u016fj nech\u00e1pav\u00fd pohled k \u0100iz\u014dngovi. „Jak\u00e1 v\u011b\u0161tba?“<\/div>\n
„Kdysi d\u00e1vno\u2026“<\/div>\n
„Jeden \u0161aolinsk\u00fd mnich p\u0159edpov\u011bd\u011bl, \u017ee Jurchen Zlo poraz\u00ed. A byl to i on, kdo vynesl v\u011b\u0161tbu. ‚Jednou, za mnoho stolet\u00ed, se zrod\u00ed l\u00e1ska. L\u00e1ska, kter\u00e1 dok\u00e1\u017ee z\u00e1zraky. L\u00e1ska, kter\u00e1 sv\u00fdm sebeob\u011btov\u00e1n\u00edm navr\u00e1t\u00ed \u017eivot. A a\u017e se ta l\u00e1ska zrod\u00ed, Zlo bude nav\u017edy pora\u017eeno\u2026‘<\/em>“ Tom dokon\u010dil v\u011btu za \u0100iz\u014dnga a pod\u00edval se na Billa. „Musel jsem se pro tebe ob\u011btovat, i kdy\u017e netu\u0161\u00edm, jak jsem to ud\u011blal, ale \u017eije\u0161. A spole\u010dn\u011b jsme mohli porazit Liaoma nav\u017edy.“<\/div>\n
Bill se na Toma nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b d\u00edval do t\u00e9 doby, ne\u017e mu dredat\u00fd mlad\u00edk skon\u010dil op\u011bt pov\u011b\u0161en\u00fd kolem krku. Usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Dal jsi mu svou l\u00e1sku, tak jsi se ob\u011btoval.“ Oba se oto\u010dili k Wanye, kter\u00e1 je se slzami v o\u010d\u00edch sledovala. „To tvoje l\u00e1ska te\u010f koluje v jeho \u017eil\u00e1ch.“ Bill se \u0161\u0165astn\u011b usm\u00e1l a op\u011bt siln\u011b Toma objal.<\/div>\n
„Je to tv\u016fj posledn\u00ed \u017eivot, Bille. Nalo\u017e s n\u00edm dob\u0159e.“ \u0100iz\u014dng se na n\u011bj usm\u00e1l a odstoupil od nich p\u00e1r krok\u016f zp\u011bt. Stejn\u011b jako zbyl\u00ed dva mist\u0159i.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee lep\u0161\u00ed posledn\u00ed \u017eivot jsem si p\u0159\u00e1t nemohl,“ usm\u00e1l se Bill a postavil se na nohy, aby se mohl sv\u00fdm mistr\u016fm poklonit. Tom tak\u00e9. Nemotorn\u011b se vy\u0161kr\u00e1bal na nohy a s p\u0159iv\u0159en\u00fdm v\u00ed\u010dky se poklonil, s \u00factou.<\/div>\n
„Bylo mi ct\u00ed t\u011b poznat, Tome. A ty, Bille.“ \u0100iz\u014dng se oto\u010dil k Billovi. „Byl jsi dobr\u00fdm \u017e\u00e1kem.“ To byla posledn\u00ed slova, kter\u00e1 \u0100iz\u014dng \u0159ekl. Ne\u017e se jeden z chlapc\u016f stihl nad\u00e1t, v\u0161ichni t\u0159i mist\u0159i za doprovodu zlatav\u00e9ho sv\u011btla zmizeli. Z\u016fstali sami.<\/div>\n
Tom se oto\u010dil k Billovi, kter\u00fd jej pozoroval. Nepatrn\u011b se pousm\u00e1l a sklopil hlavu. V dal\u0161\u00ed vte\u0159in\u011b se ji\u017e siln\u011b tiskl k Billovu t\u011blu a hladov\u011b p\u0159ij\u00edmal jeho polibky. Byl \u0161\u0165astn\u00fd, dok\u00e1zali to. Spolu to dok\u00e1zali.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Billi!“<\/div>\n
„A j\u00e1 tebe, l\u00e1sko\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni Zat\u00edmco se Tom a ostatn\u00ed mist\u0159i pokou\u0161eli dostat za Billem, on jen st\u00e1l a zpovzd\u00e1l\u00ed sledoval, jak vysok\u00e1, \u0161t\u00edhl\u00e1 postava probouz\u00ed k \u017eivotu hlin\u011bn\u00e9 sochy – terakotovou arm\u00e1du. U\u017e te\u010f, p\u0159i pohledu na blon\u010f\u00e1ka, kter\u00fd j\u00ed st\u00e1l v \u010dele, mu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[254],"tags":[],"class_list":["post-13552","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jin-bojovnik"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13552","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13552"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13552\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13552"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13552"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13552"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}