{"id":13558,"date":"2009-09-09T17:00:00","date_gmt":"2009-09-09T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13526"},"modified":"2009-09-09T17:00:00","modified_gmt":"2009-09-09T16:00:00","slug":"prosim-ne-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/09\/prosim-ne-2\/","title":{"rendered":"Pros\u00edm… ne! 2."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Dlouhou dobu nev\u011bd\u011bl, co vlastn\u011b chce, pro\u010d m\u00e1 v sob\u011b pocit pr\u00e1zdnoty. Kdy\u017e v\u0161ak pro\u0161el kolem sk\u0159\u00edn\u011b, v n\u00ed\u017e le\u017eelo mrtv\u00e9 t\u011blo, nas\u00e1l tu kr\u00e1snou, pro n\u011bj tu nejslad\u0161\u00ed v\u016fni na sv\u011bt\u011b. V\u016fni krve a ule\u017eel\u00e9ho lidsk\u00e9ho masa. Nev\u00e1hal ani chv\u00edli, otev\u0159el dve\u0159e a s vyta\u017een\u00fdm no\u017eem se p\u0159ibl\u00ed\u017eil k bezvl\u00e1dn\u00e9mu, d\u00e1vno ji\u017e vychladl\u00e9mu t\u011blu. V zelen\u00fdch o\u010d\u00edch se rozho\u0159ely v\u00e1\u0161niv\u00e9 plameny, kdy\u017e p\u0159ejel b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f po ran\u00e1ch, kter\u00e9 zp\u016fsobil, a po m\u00edstech, ze kter\u00fdch ji\u017e od\u0159ez\u00e1val svou nejmilej\u0161\u00ed laskominu. Rozbu\u0161ilo se mu srdce, kdy\u017e se sklonil n\u00ed\u017e. Vypl\u00e1zl jazyk a t\u00e9m\u011b\u0159 s posv\u00e1tnou \u00factou j\u00edm p\u0159ejel po zaschl\u00e9 krvi. Takov\u00e1 m\u0148aminka\u2026 Uv\u011bdomil si, \u017ee u\u017e se jeho pokrm ur\u010dit\u011b va\u0159\u00ed, a proto odtrhl zbo\u017en\u00fd pohled od neboh\u00e9ho t\u011bla a rozeb\u011bhl se do kuchyn\u011b. P\u00e1nev u\u017e d\u00e1vno p\u011bnila, na dozlatova osma\u017een\u00e9 cibulce, prosycen\u00e9 raj\u010daty a paprikou, u\u017e kous\u00ed\u010dky masa, od\u0159ezan\u00e9 z lev\u00e9 pa\u017ee, chytaly tu spr\u00e1vnou barvu. Bylo na\u010dase scedit uva\u0159enou r\u00fd\u017ei. S t\u00e9m\u011b\u0159 kanouc\u00edmi slinami proces vykonal a o chv\u00edli pozd\u011bji si ji\u017e k po\u0159\u00e1dn\u00e9mu r\u00fd\u017eov\u00e9mu kope\u010dku serv\u00edroval svou obl\u00edbenou pochoutku, kterou si majetnicky odnesl ke stolu. Vyt\u00e1hl p\u0159\u00edbor, chv\u00edli je\u0161t\u011b slastn\u011b nas\u00e1val a pak se pustil do j\u00eddla. Chutnalo to v\u00fdte\u010dn\u011b. Je\u0161t\u011b to cht\u011blo mali\u010dko soli a tymi\u00e1nu a u\u017e to bylo ono. Dobrou chu\u0165, Holgere, pop\u0159\u00e1l v duchu s\u00e1m sob\u011b, a po\u017eitk\u00e1\u0159sky se pustil do j\u00eddla, dokud p\u0159ed n\u00edm nezbyl jen pr\u00e1zdn\u00fd tal\u00ed\u0159\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Po j\u00eddle spokojen\u011b zafun\u011bl, povolil si opasek a pohodln\u011b se rozvalil na \u017eidli. Tohle bylo kone\u010dn\u011b to spr\u00e1vn\u00e9 j\u00eddlo, ne to, co do n\u011bj cpali ti \u010dlov\u011bci v b\u00edl\u00e9m. Tohle mu skute\u010dn\u011b chutnalo, tohle ho zasytilo. Chvili\u010dku zap\u0159em\u00fd\u0161lel. Z\u00edtra by si mohl ud\u011blat du\u0161en\u00e9 srdce s mrkv\u00ed a bramborami, poz\u00edt\u0159\u00ed by mohl uva\u0159it j\u00e1tra. V\u00edc mu tohle t\u011blo asi ned\u00e1, po \u010dty\u0159ech dnech u\u017e maso p\u0159est\u00e1valo b\u00fdt chutn\u00e9. Nevad\u00ed, do t\u00e9 doby si s n\u00edm vysta\u010d\u00ed, a pak si bude muset naj\u00edt jina\u010d\u00ed ob\u011b\u0165. I kdy\u017e, mohl by si ji naj\u00edt u\u017e z\u00edtra, proto\u017ee nepochyboval o tom, \u017ee si s doty\u010dn\u00fdm ne\u0161\u0165astn\u00edkem bude cht\u00edt nap\u0159ed tro\u0161ku pohr\u00e1t. Zbo\u017e\u0148oval tyhle hry, miloval bolestn\u00e9 n\u00e1\u0159ky, vzru\u0161ovaly ho. A nejhez\u010d\u00ed bylo, kdy\u017e mohl vno\u0159it dlan\u011b do j\u00edm zp\u016fsoben\u00e9 r\u00e1ny v je\u0161t\u011b \u017eiv\u00e9m t\u011ble, dokud byla koluj\u00edc\u00ed krev je\u0161t\u011b hork\u00e1. Kam se na tenhle kr\u00e1sn\u00fd pocit hrabou nejkvalitn\u011bj\u0161\u00ed v\u00ed\u0159ivky v drah\u00fdch luxusn\u00edch l\u00e1zn\u00edch?<\/div>\n
\n
Ano, mus\u00ed to ud\u011blat. U\u017e nem\u016f\u017ee n\u011bkoho jen tak chladn\u011b zab\u00edt. Mus\u00ed si s n\u00edm hr\u00e1t, pot\u0159ebuje to. Pot\u0159ebuje c\u00edtit horkost nevinn\u011b prol\u00e9van\u00e9 krve, pot\u0159ebuje c\u00edtit v \u00fastech chu\u0165 je\u0161t\u011b \u017eiv\u00e9ho masa, pot\u0159ebuje sly\u0161et n\u00e1\u0159ky, pl\u00e1\u010d a prosby. Vycenil od krve zarudl\u00e9 zuby v nep\u011bkn\u00e9m \u00fa\u0161klebku a z gau\u010de p\u0159ejel pohledem m\u00edstnost. Jeho o\u010di spo\u010dinuly na poli\u010dce, na n\u00ed\u017e se nach\u00e1zelo ko\u0159en\u00ed. Mezi jednotliv\u00fdmi p\u0159\u00edchut\u011bmi vid\u011bl i lahvi\u010dku z temn\u011b hn\u011bd\u00e9ho skla, a\u017e po okraj plnou jak\u00e9si tekutiny. Nemusel po jej\u00edm p\u016fvodu moc dlouho p\u00e1trat, bezpe\u010dn\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee se jedn\u00e1 o usp\u00e1vac\u00ed prost\u0159edek, u\u017e m\u011bl mnohokr\u00e1t ozkou\u0161en\u00e9, \u017ee ob\u011bti j\u00edm om\u00e1men\u00e9 usnuly na n\u011bkolik dlouh\u00fdch hodin bezesn\u00fdm sp\u00e1nkem, z n\u011bho\u017e by je probudila nanejv\u00fd\u0161 po\u0159\u00e1dn\u00e1 d\u00e1vka amoniaku. To se bude n\u00e1ramn\u011b hodit, dok\u00e1zal by sem n\u011bkoho transportovat i norm\u00e1ln\u011b, ale on byl po skoro dvoudenn\u00edm pobytu na v\u011bze\u0148sk\u00e9 psychiatrii oslaben\u00fd a nem\u011bl n\u00e1ladu se s nik\u00fdm p\u00e1rat. Z\u00edtra prost\u011b vyraz\u00ed do parku a n\u011bkoho si odchytne\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Nat\u00e1hl ruku a z kapsy pl\u00e1t\u011bn\u00fdch kalhot vyt\u00e1hl sv\u016fj postar\u0161\u00ed mobil, na n\u011bm\u017e vy\u0165ukal \u010d\u00edslo, kter\u00e9 u\u017e znal nazpam\u011b\u0165, pat\u0159ilo k\u00e1povi bandy, s n\u00ed\u017e se ob\u010das st\u00fdk\u00e1val.<\/div>\n
„Nazdar, Tobiasi,“ zavr\u010del do telefonu. „Pot\u0159ebuju z\u00edtra p\u016fj\u010dit tu tvoji dod\u00e1vku a jednoho z kluk\u016f, nebo tebe, pokud m\u00e1\u0161 \u010das.“<\/div>\n
Hlas na druh\u00e9 stran\u011b se pobaven\u011b uchichtl.<\/div>\n
„Copak? Sotva jsi pl\u00e1chnul z lap\u00e1ku a u\u017e jde\u0161 zase lovit?“<\/div>\n
„Jo, p\u0159esn\u011b tak.“<\/div>\n
„Holgi, ty se\u0161 takovej v\u016fl\u2026 ty si fakt ned\u00e1\u0161 pokoj, dokud t\u011b nelapnou, co?“<\/div>\n
„Hele neser,“ zavr\u010del Holger pon\u011bkud podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b do telefonu. „P\u016fj\u010d\u00ed\u0161 mi to auto, nebo na m\u011b sere\u0161?“<\/div>\n
„No neseru, se hned nepod\u011blej, \u017ee si do tebe rejpnu\u2026 a pojedu j\u00e1, kde se\u017eene\u0161 lep\u0161\u00edho \u0159idi\u010de?“ uculil se Tobias samolib\u011b do telefonu.<\/div>\n
„Hele, nech si ty vtipy, minule jsi n\u00e1s m\u00e1lem vysekal!“ obo\u0159il se Holger. „Zejtra v deset ve\u010der v parku, jasn\u00fd?“<\/div>\n
Hlas na druh\u00e9 stran\u011b na chvili\u010dku umlkl.<\/div>\n
„Hele, p\u0159esta\u0148 si vyskakovat,“ zasy\u010del Tobias nazloben\u011b. „A p\u0159ipom\u00edn\u00e1m ti, \u017ee mi vis\u00ed\u0161 u\u017e dv\u011b st\u011b t\u00e1c\u016f, kter\u00fd jsem ti p\u016fj\u010dil na matro\u0161. A jsem na tom finan\u010dn\u011b dost solidn\u011b v prdeli, tak\u017ee zejtra to chci v\u0161ecko splatit, rozum\u00ed\u0161? Jinak bude mezi n\u00e1mi zle.“<\/div>\n
„Vole,“ zbledl Holger. „A kde to m\u00e1m asi jako sehnat? Ses posral, ne? Jsem r\u00e1d, \u017ee jsem zdrhnul a v kapse m\u00e1m tak leda hovno s cibul\u00ed!“<\/div>\n
„To je mi \u00fapln\u011b jedno,“ za\u0161eptal hlas jeho komplice. „Zejtra mi ty prachy naval\u00ed\u0161, jinak bude zle. Nazdar zejtra v deset.“<\/p>\n<\/div>\n
Holger jen zkoprn\u011ble naslouchal telefonu, z n\u011bho\u017e se oz\u00fdvalo jenom p\u0159eru\u0161en\u00e9 p\u00edp\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 v nastal\u00e9m tichu p\u016fsobilo krajn\u011b depresivn\u011b. Zara\u017een\u011b z\u00edral do pr\u00e1zdna. \u017de je Tobiasov\u00fdm dlu\u017en\u00edkem, moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, spol\u00e9hal ale na to, \u017ee jeho takzvan\u00fd k\u00e1mo\u0161 na prachy nebude sp\u011bchat. Jen\u017ee Tobi, kdy\u017e se na\u0161tval, tak s n\u00edm bylo velice nebezpe\u010dno a Holger a\u017e moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee by pro Tobiho nebyl probl\u00e9m po\u0161tvat proti n\u011bmu skupinu n\u00e1jemn\u00fdch vrah\u016f. A to on nehodlal dopustit.<\/div>\n
Jen\u017ee co s t\u00edm te\u010f m\u00e1 ud\u011blat? Mus\u00ed j\u00edst. Pot\u0159ebuje j\u00eddlo\u2026 ale taky pen\u00edze. Kdy\u017e spole\u010dn\u00edkovi ned\u00e1 pen\u00edze, u\u017e se nikdy nenaj\u00ed, nikdy si u\u017e nebude sm\u011bt se sv\u00fdmi ob\u011b\u0165mi hr\u00e1t. A to je krajn\u011b nep\u0159\u00edpustn\u00e9\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Zb\u00fdvala mu jedin\u00e1 mo\u017enost. Un\u00e9st n\u011bkoho, z koho by se n\u011bjak\u00e1 ta ka\u010dka dala vyt\u0159\u00edskat. Zkrou\u0161en\u011b si povzdychl. S \u00fanosy a n\u00e1sledn\u00fdm vyd\u00edr\u00e1n\u00edm u\u017e m\u011bl docela dost zku\u0161enost\u00ed, v\u0161echny se v\u0161ak odehr\u00e1valy v Americe, kde si pro dosa\u017een\u00ed lep\u0161\u00edho v\u00fdd\u011blku vybral jako rukojm\u00ed n\u011bkoho zn\u00e1m\u00e9ho, a i kdy\u017e ve v\u011bt\u0161in\u011b, nikoliv ve v\u0161ech p\u0159\u00edpadech, ob\u011bti vr\u00e1til, v\u017edy je n\u011bjak poznamenal a t\u00e9m\u011b\u0159 nikdy nezapomn\u011bl oko\u0161tovat jejich maso, nebo alespo\u0148 sladkou krev, tepaj\u00edc\u00ed v jejich \u017eil\u00e1ch. Jen\u017ee tady je v N\u011bmecku. Je tady v\u016fbec n\u011bkdo, za koho by vyd\u00edr\u00e1n\u00edm dostal solidn\u00edch p\u00e1r mega? V\u011bd\u011bl, \u017ee pokud si n\u011bkoho takov\u00e9ho vy\u010d\u00edhne, tak Tobias miler\u00e1d p\u00e1r dn\u00ed na vr\u00e1cen\u00ed dluhu po\u010dk\u00e1, a je\u0161t\u011b mu s \u00fanosem pom\u016f\u017ee. Smutn\u011b si povzdychl a zapnul si v notebooku internet. Nikde v\u0161ak nikoho spr\u00e1vn\u00e9ho, kdo by odpov\u00eddal jeho po\u017eadavk\u016fm, nena\u0161el. U\u017e se cht\u011bl beznad\u011bjn\u011b rozk\u0159i\u010det na v\u0161echny sv\u011btov\u00e9 strany, kdy\u017e n\u00e1hle spat\u0159il obr\u00e1zek, kter\u00fd mu ihned padl do oka. Rozklikl si detail o t\u00e9 osob\u011b a v o\u010d\u00edch mu vy\u0161lehly plam\u00ednky dychtivosti. Kone\u010dn\u011b! Vypad\u00e1 to, \u017ee pr\u00e1v\u011b na\u0161el toho prav\u00e9ho, kdo by mu splnil oboj\u00ed. Kdo by ho vyt\u00e1hl z finan\u010dn\u00edho dluhu, vyd\u011blal by mu, a p\u0159itom by si s n\u00edm mohl hr\u00e1t. Bylo by j\u00eddlo, byla by krev\u2026 a k Holgerov\u011b nezm\u011brn\u00e9 radosti se na monitoru objevila i informace, \u017ee kytarista n\u011bjak\u00e9 puber\u0165\u00e1ck\u00e9 kapely, v n\u00ed\u017e vyhl\u00e9dnut\u00fd chlapec zp\u00edv\u00e1, a podle v\u0161eho dost \u00fasp\u011b\u0161n\u011b, je dvoj\u010de ob\u011bti.<\/p>\n<\/div>\n
Spokojen\u011b si zamnul ruce. Tohle vypad\u00e1 v\u00edce ne\u017e dokonale. Podle v\u0161eho je tahle kapela velice \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 a na kont\u011b m\u00e1 zna\u010dn\u00e9 jm\u011bn\u00ed, a nav\u00edc m\u016f\u017ee pro zv\u00fd\u0161en\u00ed zisku vyu\u017e\u00edt citov\u00fdch rodinn\u00fdch vazeb. Je\u0161t\u011b naposledy zkontroloval, kde p\u0159esn\u011b m\u00e1 poz\u00edt\u0159\u00ed tahle \u010dtve\u0159ice autogrami\u00e1du, a se spokojen\u00fdm \u00fasm\u011bvem vyt\u00e1hl telefon, aby sd\u011blil Tobiasovi v\u00fdborn\u00e9 novinky\u2026<\/p>\n<\/div>\n
O n\u011bkolik des\u00edtek kilometr\u016f d\u00e1le se Bill spokojen\u011b tulil do Tomovy n\u00e1ru\u010de. Jeho t\u011blo se st\u00e1le je\u0161t\u011b lesklo potem a dech se st\u00e1le neuklidnil z pr\u00e1v\u011b pro\u017eit\u00e9ho orgasmu. I kdy\u017e pocity p\u0159\u00edjemn\u00e9ho vyvrcholen\u00ed znal ji\u017e n\u011bkolik let, od doby, co si je zp\u016fsoboval s\u00e1m, na Tomova \u00fasta, kter\u00e1 v sob\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed v\u011bznila jeho penis, nic nem\u011blo, pro\u017eil tu nejv\u011bt\u0161\u00ed euforii, jakou pro\u017e\u00edt v\u016fbec mohl.<\/div>\n
„Tomi\u2026 d\u011bkuju ti,“ za\u0161eptal a jeho z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed o\u010di se up\u0159ely na copat\u00e9ho chlapce, kter\u00fd se spokojen\u011b uculoval.<\/div>\n
„Za co? To j\u00e1 d\u011bkuji tob\u011b\u2026 za to, \u017ees mi dovolil pro\u017e\u00edt dosud nejhez\u010d\u00ed ve\u010der v m\u00e9m \u017eivot\u011b.“<\/div>\n
Bill nad t\u011bmi slovy tro\u0161ku z\u010dervenal a je\u0161t\u011b v\u00edc se k bratrovi p\u0159itulil.<\/div>\n
„No\u2026 j\u00e1 d\u011bkuju hlavn\u011b za to, \u017ee\u2026 \u017ee jsi na m\u011b dnes nesp\u011bchal,“ vysv\u011btloval. „\u017de jsme\u2026 milov\u00e1n\u00ed odlo\u017eili na jindy,“ \u0161pitl a na okam\u017eik zabo\u0159il te\u010f u\u017e z\u00e1\u0159iv\u011b rud\u00fd obli\u010dej do pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal.<\/div>\n
„Ale Bill\u00ed, to je p\u0159ece samoz\u0159ejmost,“ nam\u00edtl. „V\u017edy\u0165 j\u00e1 chci, aby sis to pak u\u017eil tak kr\u00e1sn\u011b, jako si to u\u017eiju j\u00e1, a to jaksi nejde, pokud s\u00e1m je\u0161t\u011b nechce\u0161\u2026 a v\u00ed\u0161 p\u0159ece, \u017ee m\u00e1me spoustu \u010dasu,“ za\u0161eptal do ou\u0161ka, kter\u00e9 vz\u00e1p\u011bt\u00ed n\u011b\u017en\u011b skousl, a odhrnul Billovi jeden zbloudil\u00fd pramen vlas\u016f z \u010dela.<\/div>\n
„To jo,“ \u0161pitl ti\u0161e Bill. „Ale stejn\u011b jsem se b\u00e1l\u2026. Nev\u00edm pro\u010d, ale myslel jsem\u2026 \u017ee i p\u0159esto\u2026 si m\u011b dnes v noci vezme\u0161,“ vypustil z hebk\u00fdch rt\u016f sv\u00e9 obavy. „Ale pletl jsem se,“ ujistil hned Toma, kter\u00fd u\u017e u\u017e vypadal, \u017ee n\u011bco \u0159ekne. „B\u00e1l jsem se \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u011b\u2026 proto\u017ee ty\u2026 ty jsi ten nejlep\u0161\u00ed,“ rozt\u00e1hl rty do vd\u011b\u010dn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu a jemn\u011b Toma pohladil po tv\u00e1\u0159i. „D\u011bkuju.“<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 v\u016fbec za co,“ hlesl Tom. Tro\u0161ku ho mrzelo, \u017ee si o n\u011bm Bill myslel, \u017ee by byl schopn\u00fd mu ubl\u00ed\u017eit, \u017ee by se s n\u00edm dok\u00e1zal vyspat i p\u0159es jeho v\u00fdslovn\u00e9 ne. Ale smutek b\u011bhem chvili\u010dky rozpt\u00fdlila radost, kdy\u017e vid\u011bl sm\u011bsici dojet\u00ed a vd\u011bku v o\u010d\u00edch, kter\u00e9 jako by byly jeho vlastn\u00edmi. Vno\u0159il ruku do dlouh\u00fdch dred\u016f a za\u010dal za n\u011b p\u0159\u00edjemn\u011b tahat.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Bill\u00ed, a nikdy bych neud\u011blal n\u011bco, co bys ty s\u00e1m necht\u011bl\u2026 Pamatuj si to, slun\u00ed\u010dko moje,“ za\u0161eptal a znovu chv\u00edli sv\u00fdmi nenechav\u00fdmi rty \u0161k\u00e1dlil br\u00e1\u0161kovo ucho, dokud si Billa nep\u0159it\u00e1hl na hru\u010f, kde mu dovolil ustlat si na vypracovan\u00fdch svalech, na n\u011b\u017e byl pat\u0159i\u010dn\u011b hrd\u00fd.<\/div>\n
„Spinkej, zlato\u2026 z\u00edtra m\u00e1me zas na n\u011bjakou dobu posledn\u00ed den, kdy m\u016f\u017eeme vst\u00e1vat, v kolik budeme cht\u00edt,“ \u0161eptal do ticha m\u00edstnosti a z lehce unaven\u00e9ho p\u0159itak\u00e1n\u00ed, jeho\u017e se mu dostalo, poznal, \u017ee jeho dvoj\u010de pr\u00e1v\u011b stoj\u00ed p\u0159ed branou do zem\u011b sp\u00e1nku.<\/div>\n
„Dobrou, zlat\u00ed,“ vtiskl polibek do havran\u00edch vlas\u016f naposledy p\u0159edt\u00edm, ne\u017e i jemu se za\u010daly kl\u00ed\u017eit o\u010di. Netrvalo dlouho a upadl do kr\u00e1sn\u00e9ho snu o nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed autogrami\u00e1d\u011b. Ze sp\u00e1nku se tro\u0161ku pousm\u00edval. Kdyby jen byl tu\u0161il, co se stane, neusm\u00edval by se. On to v\u0161ak netu\u0161il. Netu\u0161il to ani Bill. V\u011bd\u011bl to jenom hn\u011bdovlas\u00fd mu\u017e, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b se zlomysln\u00fdm \u00fa\u0161klebkem brousil n\u016f\u017e, kter\u00fdm u\u017e tolikr\u00e1t ubl\u00ed\u017eil, aby j\u00edm mohl ubl\u00ed\u017eit zase\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Klikni na novou anketu, d\u00edky J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Dlouhou dobu nev\u011bd\u011bl, co vlastn\u011b chce, pro\u010d m\u00e1 v sob\u011b pocit pr\u00e1zdnoty. Kdy\u017e v\u0161ak pro\u0161el kolem sk\u0159\u00edn\u011b, v n\u00ed\u017e le\u017eelo mrtv\u00e9 t\u011blo, nas\u00e1l tu kr\u00e1snou, pro n\u011bj tu nejslad\u0161\u00ed v\u016fni na sv\u011bt\u011b. V\u016fni krve a ule\u017eel\u00e9ho lidsk\u00e9ho masa. Nev\u00e1hal ani<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[266],"tags":[],"class_list":["post-13558","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prosim-ne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13558","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13558"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13558\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13558"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13558"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13558"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}