{"id":13579,"date":"2009-09-06T17:00:00","date_gmt":"2009-09-06T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13547"},"modified":"2009-09-06T17:00:00","modified_gmt":"2009-09-06T16:00:00","slug":"prosim-ne-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/06\/prosim-ne-1\/","title":{"rendered":"Pros\u00edm… ne! 1."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahoj\u00edk v\u0161ichni, to jsme se dlouho nevid\u011bli, co? \ud83d\ude42 J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem slibovala, \u017ee si d\u00e1m te\u010f od psan\u00ed pauzu, ale prost\u011b pov\u00eddky jsou droga, kter\u00e9 nelze odolat, tak\u017ee tu m\u00e1te m\u016fj dal\u0161\u00ed v\u00fdtvor \ud83d\ude42 Jedin\u00e9, co teda vid\u00edm jako nev\u00fdhodu, \u017ee p\u00ed\u0161u ka\u017ed\u00fd d\u00edl postupn\u011b, \u017ee nem\u00e1m d\u00edly v z\u00e1sob\u011b, ale tak snad to p\u0159e\u017eijete, a snad se to nebude p\u0159\u00edli\u0161 dlouho t\u00e1hnout, ne\u017e sesmol\u00edm dal\u0161\u00ed kapitolu :)Tak si to u\u017eijte!!! Va\u0161e \u00c1\u010fa \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n<\/div>\n
St\u0159\u00edb\u0159it\u00e9 sv\u011btlo m\u011bs\u00edce projas\u0148ovalo no\u010dn\u00ed oblohu. Byl pr\u00e1v\u011b \u00fapln\u011bk, a a\u010dkoliv se intenzita bled\u00e9ho svitu ani zdaleka nedok\u00e1zala vyrovnat osl\u0148uj\u00edc\u00edm slune\u010dn\u00edm paprsk\u016fm, v m\u00edstech, kde nebyly pouli\u010dn\u00ed lampy, bylo sv\u011btlo skoro jako ve dne a bystr\u00fd pozorovatel by mezi des\u00edtkami t\u0159pytiv\u00fdch souhv\u011bzd\u00ed vid\u011bl i mlhav\u00e9 chuchvalce Ml\u00e9\u010dn\u00e9 dr\u00e1hy. To v\u0161ak neplatilo pro obyvatele velik\u00fdch m\u011bst, kde byl m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed svit nekompromisn\u011b utla\u010dov\u00e1n neonov\u00fdmi lampami a \u00fapln\u011bk se jevil pouze jako matn\u00e1 b\u00edl\u00e1 skvrna na inkoustov\u00e9 obloze, na n\u00ed\u017e kv\u016fli intenzit\u011b um\u011bl\u00e9ho osv\u011btlen\u00ed nebylo po hv\u011bzd\u00e1ch ani pam\u00e1tky, pokud \u010dlov\u011bk nebyl zrovna n\u011bkde ve st\u00ednu jednoho z mnoha stovek dom\u016f \u010di okrasn\u00fdch parkov\u00fdch strom\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159esto se v\u0161ak m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed mdl\u00e9 sv\u011btlo, by\u0165 od pouli\u010dn\u00edch lamp zna\u010dn\u011b utlumen\u00e9, dostalo a\u017e do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, kde mohlo oza\u0159ovat dv\u011b v sob\u011b navz\u00e1jem propleten\u00e9 postavy. Jedin\u00fdm dal\u0161\u00edm zdrojem sv\u011btla byla potichou\u010dku b\u011b\u017e\u00edc\u00ed televize, nebo\u0165 sv\u00edce, upevn\u011bn\u00e9 v noblesn\u00edm sv\u00edcnu, p\u0159ed chvili\u010dkou vyho\u0159ely, vzduchem se doposud t\u00e1hly rozechv\u011bl\u00e9 c\u00e1ry kou\u0159e, stoupaj\u00edc\u00ed z p\u011bti pr\u00e1v\u011b vyhasl\u00fdch knot\u016f. Citliv\u00fd nos by mohl zachytit miz\u00edc\u00ed v\u016fni roztaven\u00e9ho vosku, kter\u00e1 ji\u017e odum\u00edrala pod p\u0159\u00edlivem von\u00edc\u00edho d\u00fdmu, linouc\u00edho se z doutnaj\u00edc\u00edch vonn\u00fdch ty\u010dinek.<\/div>\n
\n
To, \u017ee jejich pokoj ji\u017e n\u011bkolik vte\u0159in hal\u00ed krom\u011b z\u00e1blesk\u016f z televize tma, v\u0161ak ani jeden z p\u0159\u00edtomn\u00fdch dvou \u010dlov\u00ed\u010dk\u016f ne\u0159e\u0161il. Jeden se pr\u00e1v\u011b soust\u0159edil na to, aby toho druh\u00e9ho n\u011b\u017en\u011b polo\u017eil na prostorn\u00fd gau\u010d, a p\u0159itom se jemn\u011b prob\u00edral z\u00e1plavou hebk\u00fdch \u010dern\u00fdch ofinov\u00fdch vlas\u016f, kter\u00e9 se po kontaktu s \u010daloun\u011bn\u00fdm povrchem rozprost\u0159ely kolem kr\u00e1sn\u00e9 hlavy jako svatoz\u00e1\u0159 a sm\u00edchaly se p\u0159itom s havran\u00edmi a sn\u011bhob\u00edl\u00fdmi dredy. A ten polo\u017een\u00fd oddan\u011b hled\u011bl do o\u010d\u00ed toho, koho miloval ze v\u0161ech nejv\u00edc. Toho, pro koho by d\u00fdchal\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi\u2026 tak moc t\u011b miluju,“ \u0161eptl rozn\u011b\u017en\u011ble a p\u011bst\u011bnou dlan\u00ed se dotkl tv\u00e1\u0159e sv\u00e9ho dvoj\u010dete.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky,“ usm\u00e1l se chlapec s vlasy zapleten\u00fdmi do cop\u00e1nk\u016f a opatrn\u011b p\u0159ejel sv\u00fdm ukazov\u00e1\u010dkem po sametov\u00fdch rtech, kter\u00e9 p\u0159\u00edmo vyb\u00edzely k l\u00e1skypln\u00e9mu polibku. „Jsem tak r\u00e1d, \u017ees mi to \u0159ekl\u2026“<\/div>\n
Najednou se Tom posadil a za\u010dal se sm\u00e1t.<\/div>\n
„Copak?“ nadzvedl se Bill a p\u0159itulil se k n\u011bmu.<\/div>\n
„J\u00e1 jen\u2026 \u017ee jsme si l\u00e1sku vyznali teprve dnes, a \u017ee jsi s t\u00edm p\u0159i\u0161el ty\u2026 a j\u00e1 t\u011b p\u0159itom miluju u\u017e tolik t\u00fddn\u016f\u2026 snad m\u011bs\u00edc\u016f \u010di rok\u016f\u2026 jen jsem nikdy nesebral odvahu ti to \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Opravdu?“ vykulil Bill sv\u00e1 \u010dokol\u00e1dov\u00e1 kukadla, v nich\u017e se zrcadlila televizn\u00ed obrazovka. „Jak to, \u017ee jsem si toho nev\u0161iml?“ zamumlal sp\u00ed\u0161 s\u00e1m pro sebe. „V\u017edy\u0165 jsem tvoje dvoj\u010de, v\u017edycky jsme na sob\u011b v\u0161echno poznali\u2026“<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem, aby sis toho v\u0161iml,“ zamumlal lehce posmutn\u011ble Tom a omluvn\u011b pohladil br\u00e1\u0161ku mezi lopatkami. „Necht\u011bl jsem, aby t\u011b to tr\u00e1pilo, myslel jsem, \u017ee to je jen n\u011bco, co pomine. Ale ne\u0161lo to, bylo to jen \u010d\u00edm d\u00e1l hor\u0161\u00ed. Kdy\u017e jsem t\u011b vid\u011bl na koncertech, jak ses vlnil v akordech kytar a bubn\u016f\u2026 Kdy\u017e jsem t\u011b mohl ka\u017ed\u00fd den na hotelov\u00e9m pokoji nebo v tourbusu sledovat, jak us\u00edn\u00e1\u0161, jak se probouz\u00ed\u0161\u2026 Bylo to \u010d\u00edm d\u00e1l siln\u011bj\u0161\u00ed a j\u00e1 nev\u011bd\u011bl, co s t\u00edm,“ vysv\u011btloval. „Necht\u011bl jsem s t\u00edm za\u010d\u00ednat i proto, \u017ee to je p\u0159ece zak\u00e1zan\u00e9 a j\u00e1 t\u011b nechci dostat do mal\u00e9r\u016f,“ sv\u011bsil hlavu. „Ale dneska\u2026 po dne\u0161ku se t\u011b nevzd\u00e1m, nikdy!“ vyjekl posledn\u00ed slovo a odhodlan\u011b se p\u0159itulil k Billovi, kter\u00fd ho ihned pevn\u011b objal.<\/div>\n
„Ale Tomi\u2026 tys zapomn\u011bl na na\u0161e heslo ze z\u00e1kladky?“ nadzvedl Bill lehce p\u0159ekvapen\u011b obo\u010d\u00ed, p\u0159esto\u017ee ho to, co pr\u00e1v\u011b sly\u0161el, dojalo natolik, \u017ee st\u011b\u017e\u00ed maskoval slzy, kter\u00e9 se draly na jeho kou\u0159ov\u00e9 l\u00ed\u010den\u00ed. „V\u017edy\u0165 ty s\u00e1m jsi m\u011b na n\u011bj kazil, pamatuje\u0161? Od \u010deho je v\u0161echno, co je zak\u00e1zan\u00e9?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se pousm\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
„Od toho, aby se to poru\u0161ovalo,“ \u0161pitl a na rtech se mu mihl lehce nostalgick\u00fd \u00fasm\u011bv. Bo\u017ee, z\u00e1kladka\u2026 p\u0159i\u0161lo mu, \u017ee je to snad u\u017e tis\u00edc let, co v n\u00ed byli, tolik se toho od t\u00e9 doby v jejich \u017eivotech zm\u011bnilo, on v\u0161ak byl za ty zm\u011bny vd\u011b\u010dn\u00fd. Tolik tehdy nen\u00e1vid\u011bl, kdy\u017e se jejich spolu\u017e\u00e1ci posm\u00edvali jejich pl\u00e1n\u016fm st\u00e1t se jednoho hezk\u00e9ho dne hudebn\u00edmi ikonami. Tolikr\u00e1t nejednoho spolu\u017e\u00e1ka zml\u00e1til, kdy\u017e se po\u0161kleboval Billov\u011b n\u00e1nosu makeupu a \u010dern\u00fdch st\u00edn\u016f. Nedok\u00e1zal by spo\u010d\u00edtat, kolikr\u00e1t tehdy Billa ut\u011b\u0161oval, a\u010dkoliv jeho br\u00e1\u0161ka ve\u0161ker\u00e9 ur\u00e1\u017eky nesl hrd\u011b se vzty\u010denou hlavou, v\u017edycky kdy\u017e byl s\u00e1m, se rozplakal, tolik ho nep\u0159ej\u00edcnost ze strany spolu\u017e\u00e1k\u016f mrzela, a Tom ho tehdy v\u017edycky ut\u011b\u0161oval. A\u017e pak vydali album Schrei a najednou se v\u0161e rozv\u00ed\u0159ilo z\u00e1vratnou rychlost\u00ed. B\u011bhem let n\u00e1sledovalo i dal\u0161\u00ed cd, Zimmer 483, a turn\u00e9 k jejich nej\u017ehav\u011bj\u0161\u00ed novince, desce s n\u00e1zvem Humanoid, bylo pr\u00e1v\u011b v pln\u00e9m proudu, av\u0161ak oni te\u010f m\u011bli p\u00e1r dn\u00ed volna, dal\u0161\u00ed koncert bude a\u017e za cel\u00e9 dlouh\u00e9 t\u0159i dny. Poz\u00edt\u0159\u00ed bude velik\u00e1 autogrami\u00e1da, ale do t\u00e9 doby maj\u00ed celou dne\u0161n\u00ed noc a z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed den jen sami pro sebe. Ani nem\u011blo cenu jet na tu chvili\u010dku dom\u016f k rodi\u010d\u016fm, a po dne\u0161n\u00edm vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky toho ani jeden z nich nelitoval, p\u0159esto\u017ee to oba byli i v jejich kr\u00e1sn\u00fdch dvaceti letech mal\u00ed mam\u00e1nkov\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l, kdy\u017e c\u00edtil, jak ho kolem bok\u016f pevn\u011b objaly dv\u011b k\u0159ehk\u00e9 pa\u017ee, kter\u00e9 vypadaly, jako by je dok\u00e1zal zlomit v\u011bt\u0161\u00ed mikrofon, jak byly huben\u00e9. Kolik jenom v t\u011bch \u0161pejli\u010dk\u00e1ch bylo s\u00edly! To by jeden ne\u0159ekl\u2026 Tom se sklonil tro\u0161ku n\u00ed\u017e a Bill instinktivn\u011b nastavil jeho n\u011b\u017en\u00fdm rt\u016fm sv\u016fj krk. Poprv\u00e9 to za\u017eil sice teprve dneska, ale u\u017e te\u010f si byl jist\u00fd, \u017ee tohle je jeden z nejp\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edch dotek\u016f, kter\u00e9 mu jeho bratr mohl nab\u00eddnout. Spokojen\u011b si vzdychl a \u0161\u0165astn\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di. Zbo\u017e\u0148oval tenhle dotek, kdy\u017e jeho citlivou k\u016f\u017ei laskaly ty dva h\u0159ejiv\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky, tak moc to miloval\u2026 Slastn\u011b zachr\u010del a Tom se p\u0159esunul je\u0161t\u011b n\u00ed\u017e. Opatrn\u011b Billovi p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu tri\u010dko, chv\u00edli spo\u010dinul obdivn\u00fdm pohledem na k\u0159ehk\u00e9 hrudi a pot\u00e9 se k n\u00ed p\u0159is\u00e1l rty. Sv\u00fdm dechem zah\u0159\u00edval alabastrovou k\u016f\u017ei a spokojen\u011b zaznamenal, \u017ee se Bill pod jeho doteky za\u010d\u00edn\u00e1 nap\u00ednat a jemn\u011b chv\u011bt. Chvilku ho tedy je\u0161t\u011b ope\u010dov\u00e1val a pot\u00e9 opatrn\u011b, aby br\u00e1\u0161ku nevypla\u0161il, zbavil \u00fatl\u00e9 boky a nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e9 nohy t\u011bsn\u00fdch d\u017e\u00edn, a s\u00e1m se rychle tak\u00e9 svl\u00e9kl. Znovu se na Billa polo\u017eil a pe\u010dliv\u011b dlan\u011bmi, rty i jazykem, zkoumal ka\u017edi\u010dk\u00fd centimetr \u010dtvere\u010dn\u00ed jeho n\u00e1dhern\u00e9ho t\u011bla. Vyd\u00e1valo ze sebe teplo, a p\u0159esto se p\u0159i ka\u017ed\u00e9m Tomov\u011b doteku pokrylo hus\u00ed k\u016f\u017e\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi\u2026 Tomi,“ \u0161eptal ti\u0161e Bill a jenom st\u011b\u017e\u00ed ovl\u00e1dal t\u0159as ve sv\u00e9m hlase. Jeho t\u011blo se klepalo \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc. Bylo to n\u011bco, co dosud nepoznal, ale moc se mu to l\u00edbilo, a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee ho Bill nevol\u00e1 jen proto, \u017ee mu n\u011bco chce \u0159\u00edct, v\u011bd\u011bl, \u017ee to jsou steny \u0161t\u011bst\u00ed. I s\u00e1m Bill se c\u00edtil kouzeln\u011b. U\u017e mockr\u00e1t s\u00e1m sebe uspokojoval, ale tohle bylo n\u011bco jin\u00e9ho, dosud nepoznan\u00e9ho\u2026<\/div>\n
„Miluju t\u011b\u2026 tak moc t\u011b miluju,“ \u0161pitl Tom do bratrova ou\u0161ka a tro\u0161ku t\u0159esouc\u00edma se rukama opatrn\u011b vnikl pod lem jemn\u00e9 l\u00e1tky, kter\u00e1 byla posledn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed od\u011bvu na Billov\u011b t\u011ble. Je\u0161t\u011b se naposledy pod\u00edval do t\u011bch hlubok\u00fdch o\u010d\u00ed, aby se ujistil, \u017ee opravdu sm\u00ed, a teprve potom boxerky st\u00e1hl. Okam\u017eit\u011b si v\u0161iml, \u017ee se Bill rozklepal je\u0161t\u011b v\u00edc. P\u0159edt\u00edm jemn\u00fd t\u0159es pouze c\u00edtil, kdy\u017e se huben\u00e9ho t\u011bla jenom dot\u00fdkal, te\u010f to bylo i vid\u011bt. A Tom si n\u00e1hle p\u0159estal b\u00fdt jist\u00fd, jestli ot\u0159esy vyvol\u00e1v\u00e1 v\u00e1\u0161e\u0148, nebo jestli zje\u017een\u00e9 chloupky na t\u011ble nem\u00e1 na sv\u011bdom\u00ed i drobn\u00fd strach\u2026<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161\u0161\u0161t, neboj se, Bill\u00ed,“ za\u0161eptal a konej\u0161iv\u011b sv\u00e9ho mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ku objal. „V\u00ed\u0161 p\u0159ece, \u017ee bych neud\u011blal nic, co by se ti nel\u00edbilo.“<\/div>\n
Po\u010dkal, dokud se Bill alespo\u0148 tro\u0161ku nezklidnil, a potom st\u00e1hl i svoje boxerky. M\u011bl za to, \u017ee kdy\u017e bude nah\u00fd i on, tak bude Bill v\u00edc v klidu. To se v\u0161ak hluboce m\u00fdlil. Ve chv\u00edli, kdy se na n\u011bj znovu polo\u017eil, toti\u017e Bill znenad\u00e1n\u00ed polekan\u011b vyk\u0159ikl a pozp\u00e1tku vycouval a\u017e k bo\u010dn\u00edmu op\u011bradlu gau\u010de, sleduj\u00edc vypla\u0161en\u00fdma o\u010dima Tom\u016fv rozkrok, v n\u011bm\u017e byla zn\u00e1t touha.<\/div>\n
„Copak, Bill\u00ed?“ zeptal se Tom, kter\u00e9ho ne\u010dekan\u00fd strach v Billov\u011b obli\u010deji p\u0159ekvapil. V\u017edy\u0165 dote\u010f bylo v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, tak co se tak n\u00e1hle stalo? Nat\u00e1hl k br\u00e1\u0161kovi dla\u0148, ale Bill jenom vystra\u0161en\u011b kn\u00edkl, p\u0159i\u010dem\u017e se schoulil do klub\u00ed\u010dka a sv\u016fj kl\u00edn zakryl pol\u0161t\u00e1\u0159ky, kter\u00e9 gau\u010d zdobily.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi, pros\u00edm\u2026 ne,“ \u0161pitl rozt\u0159esen\u00fdm hlasem a v jeho tv\u00e1\u0159i se st\u00e1le zrcadlil strach. Na tohle je\u0161t\u011b p\u0159ipraven\u00fd nebyl, bylo to moc brzo. Tolikr\u00e1t u\u017e sly\u0161el, \u017ee to poprv\u00e9 bol\u00ed a on cht\u011bl je\u0161t\u011b chv\u00edli \u010das. Ano, ob\u010das si ve chv\u00edl\u00edch vlastn\u00edho vzru\u0161en\u00ed prstem zakrou\u017eil u vstupu, ale to bylo tak v\u0161echno, a hlavn\u011b, kdy\u017e se dot\u00fdkal s\u00e1m sebe, tak to bylo n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e kdy\u017e se jeho t\u011bla dot\u00fdk\u00e1 n\u011bkdo jin\u00fd\u2026 A p\u0159i tom v\u0161em se te\u010f c\u00edtil velice trapn\u011b. Ur\u010dit\u011b te\u010f zkazil to, na co se Tom tolik t\u011b\u0161il. Je absolutn\u011b k ni\u010demu a Tom te\u010f s n\u00edm u\u017e nebude cht\u00edt b\u00fdt\u2026<\/div>\n
Na okam\u017eik se zaposlouchal do tichou\u010dk\u00e9 zn\u011blky, ohla\u0161uj\u00edc\u00ed v televizi no\u010dn\u00ed zpr\u00e1vy, na\u010de\u017e na sob\u011b uc\u00edtil h\u0159ejivou dla\u0148. Schoulil se je\u0161t\u011b v\u00edc, Tom v\u0161ak za\u010dal konej\u0161iv\u011b mlaskat.<\/div>\n
„Neboj se m\u011b, brou\u010dku\u2026 No tak, klid, Bill\u00ed,“ p\u0159edl sv\u00fdm hlub\u0161\u00edm hlasem a Bill kone\u010dn\u011b na\u0161el odvahu se mu pod\u00edvat do tv\u00e1\u0159e. To, co v n\u00ed v\u0161ak na\u0161el, ho dost p\u0159ekvapilo. Tom se nezlobil, naopak se usm\u00edval! Bill se na n\u011bj nejist\u011b zad\u00edval.<\/div>\n
„Tomi\u2026 ty se na m\u011b nezlob\u00ed\u0161?“ p\u00edpl p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
Tahle ot\u00e1zka zase pro zm\u011bnu p\u0159ekvapila Toma.<\/div>\n
„Ne, m\u011bl bych?“ povyt\u00e1hl prav\u00e9 obo\u010d\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e ke ko\u0159\u00ednk\u016fm vlas\u016f.<\/div>\n
Bill nerv\u00f3zn\u011b polkl.<\/div>\n
„No\u2026 j\u00e1 myslel, \u017ee\u2026“<\/div>\n
„Tak nemysli,“ uml\u010del ho Tom n\u011b\u017en\u00fdm polibkem. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak\u00e1 vize jeho dvoj\u010de tak vypla\u0161ila, a pro\u010d si Bill mysl\u00ed, \u017ee se bude zlobit, on se v\u0161ak zlobit nehodlal. Cht\u011bl, aby si jejich milov\u00e1n\u00ed u\u017e\u00edval i Bill, a hodlal mu d\u00e1t tolik \u010dasu, kolik ten \u010dernovlas\u00fd and\u011bl pot\u0159eboval k tomu, aby se zbavil strachu a nejistoty. P\u0159esto se v\u0161ak pro dne\u0161ek nehodlal spokojit jenom s t\u00edm, kam to pr\u00e1v\u011b dot\u00e1hli, a\u010dkoliv i to bylo n\u00e1dhern\u00e9. Cht\u011bl Billovi dop\u0159\u00e1t n\u011bco, co se mu bude hodn\u011b l\u00edbit. N\u011bco, na co jeho mal\u00fd br\u00e1\u0161ka nikdy nezapomene. Nevn\u00edmal hlas moder\u00e1tora zpr\u00e1v, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b oznamoval, \u017ee odkudsi z psychiatrick\u00e9 l\u00e9\u010debny unikl n\u011bjak\u00fd du\u0161evn\u011b nevyrovnal\u00fd psychopat. Soust\u0159edil se jenom na Billovo dokonal\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko. Dlan\u011bmi hladil t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u00e9 svaly a pomalou\u010dku se posouval \u010d\u00edm d\u00e1l n\u00ed\u017e, dokud jeho \u00fasta od bratrova penisu ned\u011blilo jenom p\u00e1r centimetr\u016f. A pak\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Pokojem se rozlehl Bill\u016fv hlasit\u00fd sten. Tentokr\u00e1t v\u0161ak nebyl pln\u00fd strachu, jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, kdy\u017e si myslel, \u017ee se s n\u00edm Tom hodl\u00e1 milovat. Tentokr\u00e1t byl pln\u00fd p\u0159ekvapen\u00ed z toho, jak p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit se mu znenad\u00e1n\u00ed rozlil celi\u010dk\u00fdm t\u011blem. Jeho hlas se odr\u00e1\u017eel od st\u011bn, zvuky televize se v n\u011bm absolutn\u011b ztr\u00e1cely, n\u011bjak\u00e1 reklamn\u00ed zn\u011blka nem\u011bla proti t\u00f3nin\u00e1m pln\u00fdm slasti \u017e\u00e1dnou \u0161anci. Bill se za\u010dal na gau\u010di zm\u00edtat, a a\u010dkoliv to dosud nikdy v \u017eivot\u011b ned\u011blal jinak, ne\u017e proti vlastn\u00ed dlani, podv\u011bdom\u011b do bratrov\u00fdch \u00fast p\u0159ir\u00e1\u017eel a Tom jenom \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc zintenziv\u0148oval s\u00e1n\u00ed. M\u011bl z Billova hlasu neuv\u011b\u0159itelnou radost. V\u011bd\u011bl, \u017ee na dne\u0161n\u00ed ve\u010der jeho dvoj\u010de nikdy nezapomene\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Ve stejnou dobu, o n\u011bkolik des\u00edtek kilometr\u016f d\u00e1le, se ve st\u00ednu ke\u0159\u016f kr\u010dila temn\u00e1 silueta. S v\u00edt\u011bzn\u00fdm \u00fasm\u011bvem sledovala, jak policejn\u00ed hl\u00eddka minula jej\u00ed \u00fakryt, a teprve kdy\u017e nikde nikdo nebyl, se relativn\u011b mlad\u00fd mu\u017e zvedl ze sv\u00e9 skr\u00fd\u0161e a rozeb\u011bhl se do nedalek\u00e9ho lesa. Jasn\u00fd m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed svit sice hr\u00e1l proti n\u011bmu, nebyly zde v\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 by ho vid\u011bly, jak miz\u00ed mezi stromy, dokud hluboko uvnit\u0159 nena\u0161el sv\u016fj p\u0159ed sv\u011btem ukryt\u00fd domek. Nikdy ho tu nikdo neobjevil, a on byl za to r\u00e1d. Miloval svoji samotu. Kdy\u017e za sebou zabouchl, odhrnul si ze zpocen\u00e9ho \u010dela pramen sv\u011btle hn\u011bd\u00fdch vlas\u016f, a jeho v\u00fdrazn\u011b zelen\u00e9 o\u010di se rozsv\u00edtily, kdy\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017eil ke sk\u0159\u00edni v kuchyni. Sotva ji otev\u0159el, ovanul ho pronikav\u00fd puch mrtv\u00e9ho lidsk\u00e9ho t\u011bla, pro n\u011bj to v\u0161ak byla rajsk\u00e1 v\u016fn\u011b. La\u010dn\u011b ji nas\u00e1l a pak z pom\u011brn\u011b dost zohaven\u00e9 mrtvoly, star\u00e9 jenom necel\u00e9 dva dny, od\u0159\u00edzl kus masa, kter\u00e9 si za\u010dal p\u0159ipravovat spolu s raj\u010daty a paprikou na p\u00e1nvi. Co na tom, \u017ee ostatn\u00ed lid\u00e9 kolem n\u011bj pova\u017eovali kanibalismus za n\u011bco nechutn\u00e9ho? Co m\u011bli proti tomu, \u017ee nech\u00e1val sv\u00e9 ob\u011bti topit se ve vlastn\u00ed bolesti, dokud je zcela nezlomil? Nic \u0161patn\u00e9ho na tom nevid\u011bl, u\u017e odmali\u010dka miloval bolest ostatn\u00edch, a kdy\u017e ji mohl s\u00e1m zp\u016fsobovat, bylo to t\u00edm \u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed. Absolutn\u011b nerozum\u011bl, pro\u010d ho p\u0159ed necel\u00fdmi dv\u011bma dny ti chlap\u00edci s pouty a pistolemi u pasu zajali, kdy\u017e \u010d\u00edhal na svou dal\u0161\u00ed ob\u011b\u0165 v m\u011bstsk\u00e9m parku. A ze v\u0161eho nejv\u00edc nen\u00e1vid\u011bl ty t\u00fdpky v dlouh\u00fdch b\u00edl\u00fdch pl\u00e1\u0161t\u00edch, ke kter\u00fdm byl odveden, a kte\u0159\u00ed ho dr\u017eeli ve stroh\u00e9m sv\u011btl\u00e9m pokoji s m\u0159\u00ed\u017eemi na oknech. Copak ud\u011blal n\u011bco \u0161patn\u00e9ho? Byl tolik \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee se mu dnes naskytla okam\u017eikov\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost k \u00faprku, kterou s radost\u00ed vyu\u017eil\u2026<\/div>\n
Chvilku jen tak p\u0159ech\u00e1zel po m\u00edstnosti, dokud nezaznamenal, \u017ee se mu najednou za\u010daly potit a klepat ruce. N\u011bco mu za\u010dalo chyb\u011bt. N\u011bco, co by ti man\u00edci v b\u00edl\u00fdch pl\u00e1\u0161t\u00edch nazvali abstinenc\u00ed. Ale abstinenc\u00ed \u010deho? To nev\u011bd\u011bl nikdo, krom\u011b jeho ka\u017edou vte\u0159inou \u010dern\u011bj\u0161\u00edch a \u010dern\u011bj\u0161\u00edch my\u0161lenek\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Ahoj\u00edk v\u0161ichni, to jsme se dlouho nevid\u011bli, co? \ud83d\ude42 J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem slibovala, \u017ee si d\u00e1m te\u010f od psan\u00ed pauzu, ale prost\u011b pov\u00eddky jsou droga, kter\u00e9 nelze odolat, tak\u017ee tu m\u00e1te m\u016fj dal\u0161\u00ed v\u00fdtvor \ud83d\ude42 Jedin\u00e9, co teda vid\u00edm<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[266],"tags":[],"class_list":["post-13579","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prosim-ne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13579","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13579"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13579\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13579"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13579"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13579"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}