{"id":13582,"date":"2009-09-06T15:30:00","date_gmt":"2009-09-06T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13550"},"modified":"2009-09-06T15:30:00","modified_gmt":"2009-09-06T14:30:00","slug":"hope-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/06\/hope-3\/","title":{"rendered":"Hope 3."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy kone\u010dn\u011b p\u0159estal ka\u0161lat vodu, si uv\u011bdomil jedinou skute\u010dnost. Je na\u017eivu jenom d\u00edky Tomovi! Kdyby tady nebyl, utopil by se. Zhluboka d\u00fdchaj\u00edc, se za pomoci Tomov\u00fdch dlan\u00ed posadil a vyd\u011b\u0161en\u011b se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, jak mu m\u00e1 pod\u011bkovat. Jednoduch\u00e9 sl\u016fvko d\u011bkuji,<\/em> v\u016fbec nevystihovalo vd\u011b\u010dnost, kterou k n\u011bmu c\u00edtil.<\/div>\n
„J-j\u00e1, zachr\u00e1nil jsi m\u011b,“ odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159, aby se mohl kr\u00e1tce zad\u00edvat na tmavou vodn\u00ed hladinu a pot\u00e9 se pohledem op\u011bt vr\u00e1til k Tomov\u00fdm o\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Nic to nebylo.“ Bill u\u017e si pomalu zvykal na jeho kr\u00e1tk\u00e9, stroh\u00e9 odpov\u011bdi. V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom mluv\u00ed nerad, jenom ve vz\u00e1cn\u00fdch p\u0159\u00edpadech a pr\u00e1v\u011b proto jej necht\u011bl do mluven\u00ed nutit. Z\u0159ejm\u011b m\u011bl na to svoje d\u016fvody\u2026<\/div>\n
„Ale bylo. D\u011bkuju,“ vd\u011b\u010dn\u011b se usm\u00e1l a nat\u00e1hl k Tomovi dla\u0148 ve snaze kr\u00e1tce jej pohladit. D\u0159\u00edv, ne\u017e se jeho prsty v\u016fbec stihly dotknout Tomovy tv\u00e1\u0159e, byl od Toma n\u00e1sil\u00edm odstr\u010den.<\/div>\n
„Nedot\u00fdkej se ho!“ Andy se z\u0159ejm\u011b vzpamatoval z po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edho \u0161oku, a kdy\u017e zjistil, \u017ee je Bill v po\u0159\u00e1dku, rozhodl se zakro\u010dit. Znechucen\u00fdma o\u010dima propaloval Tomovu tv\u00e1\u0159, jako by byl n\u011bk\u00fdm m\u00e9n\u011bcenn\u00fdm. A p\u0159itom byl \u010dlov\u011bkem, stejn\u011b jako on.<\/div>\n
\n
„Andy, co to vyv\u00e1d\u00ed\u0161?“ Bill byl chov\u00e1n\u00edm p\u0159\u00edtele u\u017e opravdu zklam\u00e1n. Nejd\u0159\u00edv jej m\u00e1lem utopil a te\u010f se chystal ubl\u00ed\u017eit \u010dlov\u011bku, kter\u00e9mu vd\u011b\u010dil za \u017eivot.<\/div>\n
„Co vyv\u00e1d\u00edm?! Pod\u00edvej se na n\u011bj! Je to jenom oby\u010dejnej chud\u00e1k! Nech\u00e1pu, kde se tady vlastn\u011b zjevil. Co kdy\u017e je to n\u011bjakej fe\u0165\u00e1k?“ Andymu se pomalu vracela ztracen\u00e1 st\u0159\u00edzlivost, a kdy\u017e do Toma bojovn\u011b strkal prstem, propaloval jej nen\u00e1vistn\u00fdm pohledem. A Tom? Nechal se. Neum\u011bl se b\u00edt. Nikdy nikoho neuhodil. Pokorn\u011b sn\u00e1\u0161el v\u0161echny ty v\u00fdmysly a l\u017ei, ne\u0159ekl na svou obranu jedin\u00e9 slovo. C\u00edtil se tak hloup\u00fd a pon\u00ed\u017een\u00fd. Byla mu zima a slzy, je\u017e mu p\u0159ed chvilkou st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159i, nedok\u00e1zal zastavit ani te\u010f.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak to by sta\u010dilo! Vypadni! Mysl\u00edm, \u017ee pro dne\u0161ek je toho u\u017e v\u00e1\u017en\u011b dost. B\u011b\u017e pry\u010d, Andreasi!“ u\u017e se nemohl d\u00e9le d\u00edvat na to, jak Tomovi ubli\u017euje. Postavil se mezi n\u011b a sv\u00fdm t\u011blem chr\u00e1nil to Tomovo.<\/div>\n
„D\u00e1vej si na m\u011b rad\u011bji bacha, tul\u00e1ku!“ To by nebyl on, aby nem\u011bl posledn\u00ed slovo. Je\u0161t\u011b naposled Toma probodl pohledem pln\u00fdm hn\u011bvu a ode\u0161el. Bill nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fdm pohledem sledoval jeho vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da a nev\u011b\u0159il, \u017ee to, co se pr\u00e1v\u011b stalo, byla pravda. Andy byl p\u0159eci jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel. Kdy\u017e S\u00e1ra um\u0159ela, byl u n\u011bj skoro po\u0159\u00e1d. Mohl se na n\u011bj kdykoliv obr\u00e1tit a te\u010f? Te\u010f jej m\u00e1lem utopil a Toma znemo\u017enil t\u00edm nejhor\u0161\u00edm zp\u016fsobem. Z\u0159ejm\u011b nebyl jeho skute\u010dn\u00fdm p\u0159\u00edtelem…<\/div>\n
„Tome,“ oto\u010dil se k n\u011bmu a zlehka jej pohladil po l\u00edci. Byl to jenom nepatrnej dotek, p\u0159esto v Tomovi vyvolal zvl\u00e1\u0161tn\u00ed chv\u011bn\u00ed. Tak dlouho se jej nikdo nedotkl t\u00edmhle zp\u016fsobem. „Tome, pod\u00edvej se na m\u011b,“ Bill opatrn\u011b vzal jeho smutnou tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a vd\u011b\u010dn\u011b jej pohladil po mokr\u00fdch vlasech. „Ty nejsi \u017e\u00e1dnej chud\u00e1k,“ za\u0161eptal a kone\u010dky prst\u016f op\u011bt sklouzl na Tomovu tv\u00e1\u0159. „Je mi \u00fapln\u011b jedno, co \u0159\u00edkal Andreas. Ty nejsi zl\u00fd. Nedok\u00e1\u017ee\u0161 mi ubl\u00ed\u017eit a j\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm,“ c\u00edtil, jak se mu v o\u010d\u00edch hromad\u00ed slzy. I p\u0159esto se na Toma posmutn\u011ble usm\u00edval a jemn\u011b jej hladil po tv\u00e1\u0159i. Vn\u00edmal, jak se chv\u011bje. Jak neklidn\u011b d\u00fdch\u00e1 a ne\u0161\u0165astn\u011b kr\u010d\u00ed rty.<\/div>\n
„J-j\u00e1… nem\u00e1m kam j\u00edt,“ p\u0159iznal po chv\u00edli. „V\u0161echno, co \u0159\u00edkal ten kluk, byla pravda. Jsem jenom chud\u00e1k. Nic v\u00edc,“ na tv\u00e1\u0159 mu dopadla prvn\u00ed kapka de\u0161t\u011b. V\u011bd\u011bl, \u017ee dne\u0161n\u00ed noc str\u00e1v\u00ed op\u011bt hled\u00e1n\u00edm m\u00edsta, kde by se skryl p\u0159ed bou\u0159kou. Bill m\u011bl v\u0161ak jin\u00e9 pl\u00e1ny. Nesouhlasn\u011b zavrt\u011bl hlavou, chytil Toma za ruku a rychl\u00fdmi kroky jej vedl ke sv\u00e9mu autu. Rychl\u00e9 kroky se pomalu m\u011bnily v b\u011bh, jak se sna\u017eili co nejrychleji ukr\u00fdt p\u0159ed de\u0161t\u011bm. V\u016fbec si neuv\u011bdomovali, \u017ee jsou jejich dlan\u011b po\u0159\u00e1d spojen\u00e9. Jejich prsty se nev\u011bdomky propletly a vytvo\u0159ily pevn\u00fd uzel…<\/p>\n<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu t\u011b vyu\u017e\u00edvat. Z\u016fstanu tady jenom jednu noc,“ Tom smutn\u011b sv\u011bsil hlavu na m\u011bkk\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159 a vn\u00edmal, jak si Bill leh\u00e1 vedle n\u011bj.<\/div>\n
„J\u00e1 to pro tebe ud\u011bl\u00e1m r\u00e1d. Mamka r\u00e1no odj\u00ed\u017ed\u00ed na n\u011bkolik dn\u016f mimo m\u011bsto a j\u00e1 bych tady stejn\u011b z\u016fstal s\u00e1m. Tome, pros\u00edm, z\u016fsta\u0148,“ na posteli se oto\u010dil tak, aby mu vid\u011bl do tv\u00e1\u0159e a smutn\u00fdma o\u010dima sledoval, jak se v\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e m\u011bn\u00ed z bezmocn\u00e9ho na zoufal\u00fd.<\/div>\n
„Nem\u00e1m pen\u00edze,“ za\u0161eptal s pohledem up\u0159en\u00fdm p\u0159ed sebe. V dlan\u00edch nerv\u00f3zn\u011b \u017emoulal c\u00edp pol\u0161t\u00e1\u0159e a p\u0159i\u0161el sm\u011b\u0161n\u00fd s\u00e1m sob\u011b.<\/div>\n
Bill se na tohle t\u00e9ma u\u017e odm\u00edtal d\u00e1l bavit. Po \u010dty\u0159ech se p\u0159iplazil bl\u00ed\u017e k Tomovi a posadil se jenom kousek od jeho zk\u0159ehl\u00e9ho t\u011bla. „Kde m\u00e1\u0161 rodinu?“ zeptal se tich\u00fdm hlasem. Necht\u011bl mu ubl\u00ed\u017eit.<\/div>\n
„Nem\u00e1m rodinu.“<\/div>\n
„A co p\u0159\u00e1tele?“ zkusil je\u0161t\u011b jednou.<\/div>\n
„Nem\u00e1m ani p\u0159\u00e1tele.“<\/div>\n
„Cht\u011bl bych b\u00fdt tv\u00fdm p\u0159\u00edtelem,“ Bill sklopil pohled k Tomov\u00fdm dlan\u00edm a zav\u00e1hal. Tak moc se ho cht\u011bl je\u0161t\u011b jednou dotknout. C\u00edtit to n\u00e1dhern\u00e9 teplo, kter\u00e9 jej obklop\u00ed poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se jej nepatrn\u011b dotkne.<\/div>\n
„Ubl\u00ed\u017eil bych ti,“ Tom se na n\u011bj poprv\u00e9 po del\u0161\u00ed dob\u011b pod\u00edval a d\u011bkoval Bohu, \u017ee je je\u0161t\u011b na\u017eivu. Chv\u00edle, kter\u00e9 str\u00e1vil nad Billov\u00fdm ned\u00fdchaj\u00edc\u00edm t\u011blem, byly ty nejhor\u0161\u00ed, jak\u00e9 si dok\u00e1zal p\u0159edstavit. Tak moc se b\u00e1l, \u017ee p\u0159i\u0161el pozd\u011b. Plakal, zoufale vzlykal a prosil…<\/div>\n
„Jsem tady jenom d\u00edky tob\u011b. Ty nejsi zl\u00fd, Tome. Nedok\u00e1zal bys ubl\u00ed\u017eit,“ kone\u010dn\u011b se osm\u011blil a p\u0159ilo\u017eil svou dla\u0148 bl\u00ed\u017e. Pomalounku ji posouval po hladk\u00e9m povle\u010den\u00ed, dokud se kone\u010dn\u011b zlehka dotkla t\u00e9 Tomovy. Jejich pohledy se nesm\u011ble propl\u00e9taly, a zat\u00edmco v o\u010d\u00edch jednoho d\u0159\u00edmal strach a nejistota, o\u010di druh\u00e9ho z\u00e1\u0159ily znovunalezenou nad\u011bj\u00ed. Bill p\u0159ekvapen\u011b vydechl, kdy\u017e Tom s\u00e1m nal\u00e9hav\u011b propletl jejich prsty.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ij\u010f a pomoz mi l\u00e9tat,
p\u016fj\u010d mi tv\u00e1 k\u0159\u00eddla,
j\u00e1 je vym\u011bn\u00edm za sv\u011bt,
za v\u0161e co m\u011b dr\u017e\u00ed,
vym\u011bn\u00edm je dnes v noci,
za v\u0161e co m\u00e1m…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tak dlouho nec\u00edtil dotek n\u011bkoho, komu na n\u011bm skute\u010dn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed. Myslel si, \u017ee u\u017e jej nic lep\u0161\u00edho, ne\u017e osud tul\u00e1ka ne\u010dek\u00e1. Vid\u011bl se, jak ka\u017ed\u00fd den b\u011bh\u00e1 po m\u011bst\u011b, aby se skryl p\u0159ed de\u0161t\u011bm a v noci p\u0159ed nep\u0159\u00edjemnou tmou. Bill byl jeho and\u011blem… Zachr\u00e1nil jej a ka\u017edou minutou do n\u011bj vkl\u00e1dal nad\u011bji. Nad\u011bji, \u017ee z\u00edt\u0159ek m\u016f\u017ee b\u00fdt jin\u00fd, ne\u017e byl v\u010derej\u0161ek, nebo jin\u00e9 p\u0159ede\u0161l\u00e9 dny. Neb\u00e1l se s n\u00edm mluvit. Dot\u00fdkal se jej a jednal s n\u00edm jako s p\u0159\u00edtelem. Nevyzv\u00eddal, nepodroboval jej zbyte\u010dn\u00fdm ot\u00e1zk\u00e1m, a p\u0159esto mu dok\u00e1zal v\u011b\u0159it. Byl jedin\u00fdm, kdo se k n\u011bmu neoto\u010dil z\u00e1dy. Cht\u011bl mu pomoct, i kdy\u017e se mu neust\u00e1le br\u00e1nil a odm\u00edtal jeho pomoc.<\/div>\n
„Dneska m\u00e1m narozeniny,“ za\u0161eptal a n\u011b\u017en\u011b se na Toma usm\u00e1l.<\/div>\n
„V\u0161echno nejlep\u0161\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl \u0161eptem a nechystal se mu \u0159\u00edct, \u017ee i on dnes slav\u00ed narozeniny. Narozeniny pro n\u011bj nem\u011bly \u017e\u00e1dn\u00fd hlub\u0161\u00ed v\u00fdznam. Nikdy je s nik\u00fdm skute\u010dn\u011b neslavil. Nedost\u00e1val d\u00e1rky ani dorty. Akor\u00e1t byl op\u011bt o rok star\u0161\u00ed a byly s n\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed pot\u00ed\u017ee. Takhle mu to \u0159\u00edk\u00e1val bratranec, i kdy\u017e mu nikdy nic \u0161patn\u00e9ho neud\u011blal.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co bych si p\u0159\u00e1l?“ opatrn\u011b jej pohladil po rozev\u0159en\u00e9 dlani a pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„J\u00e1 ti d\u00e1rek koupit nem\u016f\u017eu,“ Tom\u016fv hlas, stejn\u011b jako i v\u00fdraz tv\u00e1\u0159e \u0159\u00edkal, \u017ee je zoufal\u00fd.<\/div>\n
„Nechci d\u00e1rek. Chci… chci t\u011b jenom obejmout, ale m\u00e1m strach. Nechci t\u011b vyd\u011bsit.“<\/div>\n
Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b vydechl, p\u0159esto v\u0161ak neud\u011blal v\u016fbec nic, aby v tom Billovi zabr\u00e1nil. Kdy\u017e se k n\u011bmu pomalu p\u0159ibl\u00ed\u017eil, neodsouval se. Neust\u00e1le hled\u011bl do jeho kr\u00e1sn\u00e9 tv\u00e1\u0159e a dobrovoln\u011b se topil v jeho o\u010d\u00edch. Nerozum\u011bl tomu… S\u00e1m sebe nedok\u00e1zal pochopit, co se mu na Billovi tak l\u00edbilo, \u017ee mu to dovolil. P\u0159ece si kdysi sl\u00edbil, \u017ee u\u017e nikomu nikdy v\u011b\u0159it nebude… Bill si tak\u00e9 sl\u00edbil, \u017ee jeho srdce bude nav\u017edy pat\u0159it jenom S\u00e1\u0159e, ale najednou v n\u011bm nach\u00e1zel mal\u00e9 m\u00edste\u010dko i pro tohohle kluka…<\/div>\n
Opatrn\u011b se k n\u011bmu p\u0159itulil a v\u00e1hav\u011b mu polo\u017eil sv\u00e9 ruce kolem krku. Jejich tv\u00e1\u0159e d\u011blily milimetry. „D\u011bkuju,“ nesm\u011ble polo\u017eil svou hlavu na Tomovo rameno a zhluboka nas\u00e1l jeho v\u016fni. Byla n\u00e1dhern\u00e1. Zpod p\u0159iv\u0159en\u00fdch v\u00ed\u010dek mu steklo n\u011bkolik slz. Nech\u00e1pal, pro\u010d S\u00e1\u0159ina n\u00e1ru\u010d nikdy takhle neh\u0159\u00e1la? Pro\u010d se v jej\u00edm n\u00e1ru\u010d\u00ed nechv\u011bl stejn\u011b jako te\u010f?<\/div>\n
Na z\u00e1dech uc\u00edtil v\u00e1hav\u00e9 pohlazen\u00ed. U\u017e to v\u00edc nevydr\u017eel. Nal\u00e9hav\u011b se k Tomovi p\u0159itiskl a bezmocn\u011b obj\u00edmal jeho zdrcen\u00e9 t\u011blo. Tom se tak\u00e9 poprv\u00e9 neovl\u00e1dl a tiskl si k sob\u011b Billa stejnou intenzitou. Jejich objet\u00ed trvalo n\u011bkolik minut. Oba ukr\u00fdvali tich\u00fd pl\u00e1\u010d do vlas\u016f toho druh\u00e9ho…<\/p>\n<\/div>\n
Tady n\u011bkde jsem p\u0159ist\u00e1l,
nem\u016f\u017eu v\u00edc \u0159\u00edct, kdo jsem,
ztratil jsem pam\u011b\u0165,
obr\u00e1zky ned\u00e1vaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd smysl.
Dej m\u011b zp\u00e1tky, dej m\u011b dom\u016f,
S\u00e1m to tady venku nezvl\u00e1dnu…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Klikni na anketu, d\u00edky J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Ve chv\u00edli, kdy kone\u010dn\u011b p\u0159estal ka\u0161lat vodu, si uv\u011bdomil jedinou skute\u010dnost. Je na\u017eivu jenom d\u00edky Tomovi! Kdyby tady nebyl, utopil by se. Zhluboka d\u00fdchaj\u00edc, se za pomoci Tomov\u00fdch dlan\u00ed posadil a vyd\u011b\u0161en\u011b se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, jak mu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[264],"tags":[],"class_list":["post-13582","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hope"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13582","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13582"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13582\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13582"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13582"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13582"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}