{"id":13586,"date":"2009-09-05T18:30:00","date_gmt":"2009-09-05T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13554"},"modified":"2009-09-05T18:30:00","modified_gmt":"2009-09-05T17:30:00","slug":"makes-three-29","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/05\/makes-three-29\/","title":{"rendered":"Makes Three 29."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Je \u017e\u00e1rlivost opravdu odpov\u011bd\u00ed? Ne.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Bill zvedl pohled a zamra\u010dil se. „To ti to teda trvalo,“ zamumlal, kdy\u017e za sebou Tom zav\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ti d\u00e1t \u010das, aby ses uklidnil,“ \u0159ekl Tom a pokr\u010dil rameny. „Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Obj\u00edm\u00e1m medv\u00eddka,“ zamumlal Bill znovu.<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsi tu nebyl a j\u00e1 t\u011b cht\u011bl obejmout.“ Oto\u010dil se \u010dernovlas\u00fd chlapec ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti a povzdychl si. Tom se posadil na postel vedle Billa a vzal si ho do n\u00e1ru\u010de. „Tomi, j\u00e1 jsem na n\u00ed tak hrozn\u011b moc na\u0161tvan\u00fd,“ za\u0161eptal Bill, kdy\u017e se zabo\u0159il nosem do Tomova tri\u010dka. V\u016fn\u011b jeho bratra ho uklid\u0148ovala v\u00edc, ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b,<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm; \u0159ekl jsem j\u00ed, aby to v\u0161echno vr\u00e1tila.“ Pol\u00edbil Tom Billa na vr\u0161ek hlavy a zav\u0159el o\u010di. „Nem\u011bla t\u011b z toho vynech\u00e1vat.“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee to ud\u011blala naschv\u00e1l, to proto jsem na\u0161tvan\u00fd. Nem\u016f\u017eu se na n\u00ed opravdu zlobit; v\u00ed\u0161 jak\u00e1 mamka je, kdy\u017e se na n\u011bco t\u011b\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„O tom to nen\u00ed.“<\/div>\n
„Tomi?“<\/div>\n
„Jo?“<\/div>\n
Bill se posunul tak, aby vid\u011bl sv\u00e9mu dvoj\u010deti do o\u010d\u00ed. „Jak\u00fd typ rodi\u010d\u016f budeme?“ zeptal se ti\u0161e.<\/div>\n
„Dob\u0159\u00ed rodi\u010de,“ pro Toma to byla lehk\u00e1 ot\u00e1zka, ale z pohledu v Billov\u00fdch o\u010d\u00ed mu do\u0161lo, \u017ee odpov\u011b\u010f asi dost nepromyslel. „O \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„O hodn\u011b v\u011bcech; jen jsem si zrovna uv\u011bdomil, \u017ee jsme je\u0161t\u011b nemluvili o ni\u010dem, co<\/em> by se t\u00fdkalo v\u00fdchovy a rodi\u010dovstv\u00ed. Jsme pro nebo proti v\u00fdprasku?“ zeptal se Bill.<\/div>\n
„Pro. Absolutn\u011b pro.“ P\u0159ik\u00fdvnul Tom rozhodn\u011b.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, \u017ee j\u00e1 jsem proti.“<\/div>\n
„Ale nejsi. V\u017edycky jsi se mnou souhlasil, kdy\u017e jsme vid\u011bli ty nevychovan\u00e9 d\u011bti a jak tam jejich rodi\u010de jenom trapn\u011b stoj\u00ed. To a\u0165 jde k \u010dertu, to nejsme my,“ \u0159ekl Tom ost\u0159e.<\/div>\n
„O tom si promluv\u00edme pozd\u011bji. Je toho prost\u011b spousta, co jsme je\u0161t\u011b nerozhodli nebo o \u010dem jsme je\u0161t\u011b ani nep\u0159em\u00fd\u0161leli, ani jsme si o tom o samot\u011b nepromluvili<\/em>. Nem\u016f\u017eu si pomoci, ale m\u00e1m dojem, \u017ee by pomohlo, kdyby mamka nebyla tak\u2026“<\/div>\n
„\u0160\u00edlen\u00e1?“ zeptal se Tom.<\/div>\n
„Jo, \u0161\u00edlen\u00e1. Ale m\u016f\u017eeme se j\u00ed na p\u00e1r v\u011bc\u00ed zeptat a uvid\u00edme, co si o tom mysl\u00ed ona. Chci \u0159\u00edct, ona n\u00e1s vychovala a m\u00e1m dojem, \u017ee se j\u00ed to celkem povedlo,“ zavrt\u011bl se Bill v bratrov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed a polo\u017eil si hlavu do Tomova kl\u00edna. „Bude\u0161 mi chyb\u011bt, a\u017e bude\u0161 v Pa\u0159\u00ed\u017ei,“ \u0159ekl n\u00e1hle.<\/div>\n
„Taky mi bude\u0161 chyb\u011bt. P\u0159\u00e1l bych si, abych tam nemusel,“ zamru\u010del Tom a prsty proj\u00ed\u017ed\u011bl Billovy vlasy. V\u011bd\u011bl, \u017ee jeho dvoj\u010de miluje, kdy\u017e se s n\u00edm n\u011bkdo mazl\u00ed, a sna\u017eil se to proto d\u011blat co nej\u010dast\u011bji to \u0161lo; Tom se b\u00e1l, \u017ee Billovy nervy to b\u011bhem t\u011bhotenstv\u00ed nep\u0159e\u017eij\u00ed. D\u011bsilo ho, \u017ee jeho mlad\u0161\u00ed bratr se neust\u00e1le n\u011b\u010deho ob\u00e1v\u00e1.<\/div>\n
\n
„Ale mus\u00ed\u0161, a tak to prost\u011b je,“ povzdychl si Bill a kouknul se na Toma.<\/div>\n
„Zaplatil jsem za dal\u0161\u00ed t\u00fdden v hotelu; nechci, abys tu byl, zat\u00edmco j\u00e1 budu pry\u010d,“ \u0159ekl v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
Bill si odfrknul. „Mamka u\u017e za\u010d\u00edn\u00e1 celkem vy\u0161ilovat, \u017ee se mi je\u0161t\u011b nekoupila nov\u00e1 postel.“<\/div>\n
„Nech ji vyjan\u010dit se, stejn\u011b tu nebude\u0161, abys to musel poslouchat. Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b, Bille, chci, abys byl v hotelu.“ Pohladil Tom Billa po tv\u00e1\u0159i a usm\u00e1l se. „V\u00edm, \u017ee tam bude\u0161 s\u00e1m, ale je to pro tvoje dobro.“<\/div>\n
„Okay, Tomi, budu v hotelu. Mimo to, maj\u00ed tam moc dobr\u00e1 j\u00eddla.“ Zaz\u00edval Bill. „Tomi?“<\/div>\n
„Ano, Bille?“ Tom si u\u017e\u00edval v\u0161echen tich\u00fd \u010das, kter\u00fd se jim naskytl; doma to bylo opravdu z\u0159\u00eddka.<\/div>\n
„Co jsi ud\u011blal s m\u00fdm hotdogem a precl\u00edkem?“<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Kdybys tak vid\u011bl ten v\u00fdhled tady; je to \u00fa\u017easn\u00fd,“ \u0159ekl Tom, kdy\u017e odhrnul z\u00e1v\u011bsy. Ru\u0161n\u00e1 pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 ulice pod n\u00edm byla naprosto n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e co byl zvykl\u00fd v\u00edd\u00e1vat p\u0159i pohledu ze sv\u00e9ho okna. „P\u0159eju si, abys tu mohl b\u00fdt.“<\/div>\n
„J\u00e1 taky,“ povzdychl si Bill a pak vyprskl sm\u00edchy.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ zeptal se Tom a odvr\u00e1til se od okna. „Co tam d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Promi\u0148,“ omluvil se Bill rychle. „Andreas zrovna p\u0159i\u0161el a p\u0159inesl mi pudink a okurky, Tomi. M\u011bl jsem na okurky hroznou chu\u0165 u\u017e od r\u00e1na, Tomi.“<\/div>\n
„To je hezk\u00e9,“ sna\u017eil se Tom udr\u017eet mil\u00fd t\u00f3n. „A pro\u010d ses sm\u00e1l?“<\/div>\n
„P\u0159inesl taky ‚J\u00e1, m\u00e9 druh\u00e9 j\u00e1 a Irena‘.“<\/div>\n
„Ale ty tenhle film nem\u00e1\u0161 r\u00e1d,“ zamra\u010dil se Tom.<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem,“ odfrkl si Bill a znovu se zasm\u00e1l, „ale Andy to po\u0159\u00e1d komentuje a j\u00e1 z n\u011bho prost\u011b nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
„Oh.“ Pod\u00edval se Tom na kufr na sv\u00e9 posteli a oto\u010dil se pry\u010d. Nem\u011bl te\u010f n\u00e1ladu na to, aby si vybalil. „Tak\u2026 P\u0159\u00e1l bych si, abych tam s tebou mohl z\u00edtra b\u00fdt na to vy\u0161et\u0159en\u00ed.“ Promnul si \u010delo a rozhodl se sundat si \u010depici.<\/div>\n
„Jo.“ Bill\u016fv hlas se zm\u011bnil; Tom se za tu zm\u011bnu emoc\u00ed c\u00edtil vinen. Mo\u017en\u00e1, \u017ee s n\u00edm bylo n\u011bco \u0161patn\u011b; Tomovi se ale prost\u011b nel\u00edbila my\u0161lenka, \u017ee je Bill \u0161\u0165astn\u00fd i bez n\u011bj. No, to nebyla tak zcela pravda.<\/p>\n<\/div>\n
Necht\u011bl, aby byl Bill \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e je s Andreasem, ne kdy\u017e je s\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0159eju si, abys tu mohl b\u00fdt se mnou,“ \u0159ekl Tom znovu, proto\u017ee si p\u0159ipadal jako kret\u00e9n a pot\u0159eboval to n\u011bjak zamaskovat. Bill ud\u011blal neutr\u00e1ln\u00ed zvuk a pak usly\u0161el jak\u00e9si sk\u0159\u00edp\u011bn\u00ed. „Co to bylo?“<\/div>\n
„Oh, Andreas se m\u011b jen ptal, pro\u010d vypad\u00e1m na\u0161tvan\u011b, nic v\u00edc.“<\/div>\n
Nic v\u00edc? Tom polknul a uv\u011bdomil si, \u017ee si v tom pr\u00e1zdn\u00e9m pokoji p\u0159ipad\u00e1 opravdu divn\u011b. „Nechci t\u011b zdr\u017eovat od sledov\u00e1n\u00ed filmu; jen jsem ti volal, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee jsme p\u0159ist\u00e1li v po\u0159\u00e1dku, a \u017ee t\u011b G\u00e9\u010dka pozdravuj\u00ed.“<\/div>\n
„\u0158ekni jim, \u017ee je taky pozdravuju.“ Bill zn\u011bl, jakoby ho bi\u010dovali a Tom se cht\u011bl nakopnout, proto\u017ee za to mohl on.<\/div>\n
„Budu; miluju t\u011b.“<\/div>\n
„Taky t\u011b miluju.“<\/div>\n
Tom polo\u017eil telefon a na\u0161tvan\u011b ho hodil na postel. Takhle se nem\u011bl c\u00edtit; mimo kontrolu a bezbrann\u00fd. Co kdy\u017e se n\u011bco Billovi stane, zat\u00edmco on je pry\u010d, jako se stalo minule? P\u0159i\u0161el dom\u016f z rozhovoru a zjistil, \u017ee je jeho dvoj\u010de v nemocnici. Co kdy\u017e se tentokr\u00e1t stane je\u0161t\u011b n\u011bco hor\u0161\u00edho?<\/div>\n
Nikoho by to nezaj\u00edmalo, proto\u017ee se o n\u011bj starali jeho rodi\u010de a podle nich je s Billem \u010dlov\u011bk, kter\u00fd by s n\u00edm m\u011bl b\u00fdt. Andreas by p\u0159i\u0161el a zachr\u00e1nil den se sv\u00fdm \u00fasm\u011bvem a byl by tam<\/em> pro Billa a jeho d\u00edt\u011b<\/em>. Do prdele s t\u00edm, je to Tomovo d\u00edt\u011b! Tom zavrt\u011bl hlavou, aby se zbavil pocitu z\u00e1vrat\u011b a zhluboka se nadechl. Takhle se nec\u00edtil u\u017e p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f; nedobrovoln\u00e9 nap\u011bt\u00ed jeho sval\u016f mu \u0159\u00edkalo, aby se posadil a zhluboka d\u00fdchal. Tom na obli\u010deji c\u00edtil cosi vlhk\u00e9ho a tak se nat\u00e1hl pro kapesn\u00ed\u010dky.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Andreas bez zept\u00e1n\u00ed ve\u0161el do pokoje a zamhou\u0159il o\u010di. Sv\u011btla byla st\u00e1le zhasnut\u00e1 a kope\u010dek pod pe\u0159inou v posteli nazna\u010doval, \u017ee jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d bude pot\u0159ebovat pomoc. „Bille, no tak, k\u00e1mo. Vst\u00e1vej,“ \u0159ekl, naklonil se nad hordu pe\u0159in a pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f a pokusil se s Billem zat\u0159\u00e1st. Rukama zajelo do m\u011bkk\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f a zamra\u010dil se.<\/div>\n
„Jsem tady, u\u017e jsem skoro hotov\u00fd,“ \u0159ekl Bill a zastr\u010dil si kart\u00e1\u010dek na zuby zp\u00e1tky do pusy. Andreas se usm\u00e1l a rozsv\u00edtil, kdy\u017e Bill za\u0161el zp\u00e1tky do koupelny. Za p\u00e1r minut u\u017e byli na cest\u011b, v aut\u011b bylo naprost\u00e9 ticho.<\/div>\n
„Zapnu hudbu, co ty a to?“ zapnul Andreas r\u00e1dio a za\u010dal hledat n\u011bjakou dobrou rockovou stanici. Zastavil se, kdy\u017e na jeho ruce skon\u010dila ta Billova.<\/div>\n
„Pros\u00edm, celkem jsem si to ticho u\u017e\u00edval,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Bill vy\u010derpan\u011b ze sedadla spolujezdce.<\/div>\n
„Nevyspal ses dob\u0159e?“ Bill zavrt\u011bl hlavou. „V\u00ed\u0161, od t\u00e9 doby, co ti volal, jsi smutn\u00fd,“ \u0159ekl Andreas mile.<\/div>\n
„Chyb\u00ed mi,“ \u0159ekl Bill skl\u00ed\u010den\u011b.<\/div>\n
„No, j\u00e1 v\u00edm, ale m\u016f\u017ee\u0161<\/em> se sm\u00e1t nebo usm\u00edvat, i kdy\u017e ti n\u011bkdo chyb\u00ed. Chci \u0159\u00edct, jestli si to teda dote\u010f nev\u011bd\u011bl, tak abys to v\u011bd\u011bl,“ za\u017eertoval Andreas. „Do Berl\u00edna je to d\u00e1lka a pro\u017e\u00edt ji celou v tichosti, by asi bylo tro\u0161ku moc.“<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l a polo\u017eil znovu ruku na Andreasovu, zrovna \u0159adil. Blon\u010f\u00e1k se pod\u00edval na ruku a pak na sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da, c\u00edtil, jak se chv\u011bje, rozptylovalo ho to; Bill u\u017e zase spal. Nem\u011bl srdce ani pomy\u0161len\u00ed na to, aby mu tu ruku dal pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Led.“<\/div>\n
„Ne d\u00edky, m\u00e1m ho dost.“<\/div>\n
„Ne, ty blbe, to je jm\u00e9no nov\u00e9ho klubu. M\u00e1 to tam b\u00fdt dost hust\u00fd.“ Usm\u00e1l se Georg.<\/div>\n
„Z\u00e1m\u011brn\u00e1 slovn\u00ed h\u0159\u00ed\u010dka,“ dodal Georg a Tom si odfrknul.<\/div>\n
„To jsem si jist\u00fd.“<\/div>\n
„Tak\u017ee jde\u0161 dneska s n\u00e1ma?“ zeptal se Gustav.<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 ne.“<\/div>\n
„Pro\u010d ne? Od t\u00e9 doby, co je Bill t\u011bhotn\u00fd, na n\u00e1s ka\u0161le\u0161.“ V\u0161ichni byli kone\u010dn\u011b ve stavu, kdy mohli hovo\u0159it o Billov\u011b t\u011bhotenstv\u00ed a nec\u00edtili se divn\u011b, dokonce i David.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jen nechci,“ \u0159ekl Tom unaven\u011b.<\/div>\n
„Ale v\u017edy\u0165 sis s holkou neu\u017eil u\u017e m\u011bs\u00edce.<\/em> M\u00e1m dojem, \u017ee to je tv\u016fj rekord,“ \u0159ekl Georg s \u00fasm\u011bvem. „Mo\u017en\u00e1 pot\u0159ebuje\u0161 jen takov\u00fd ‚Nevinn\u00fd v\u00fdlet‘ jako v tom filmu, co Gustav p\u016fj\u010dil,“ zasm\u00e1l se.<\/div>\n
„Hele, \u0159\u00edkal jsem ti, \u017ee uvnit\u0159 krabi\u010dky bylo \u0161patn\u00e9 DVD. Cht\u011bl jsem p\u016fj\u010dit Klub rv\u00e1\u010d\u016f.“<\/div>\n
„Jak Gustav pro\u017eil sv\u016fj nevinn\u00fd v\u00fdlet,“ vyprsknul Tom sm\u00edchy. M\u00e1lem na tuhle malou nehodu u\u017e zapomn\u011bl. Na za\u010d\u00e1tku jejich turn\u00e9 \u0159ekli blon\u010f\u00e1kovi, aby vybral film, a kdy\u017e se v\u0161ichni usadili p\u0159ed televizi a \u010dekali na tro\u0161ku n\u00e1sil\u00ed, na obrazovce se objevila Angela Bassetov\u00e1. Dozv\u011bd\u011bli se to i lid\u00e9 z t\u00fdmu a n\u011bjak\u00fd \u010das po tom nikdo necht\u011bl nechat Gustava, aby vyb\u00edral filmy.<\/div>\n
„Dr\u017ete kurva hubu, kret\u00e9ni,“ \u0159ekl Gustav v dobr\u00e9 n\u00e1lad\u011b a proto\u010dil o\u010di. „Kde je David? Co mu tak dlouho trv\u00e1?“<\/div>\n
„Pitom\u00fd focen\u00ed; m\u00e1m dojem, \u017ee to ten fotograf je\u0161t\u011b ani nep\u0159ipravil,“ zavr\u010del Georg a sedl si na \u010daloun\u011bnou seda\u010dku.<\/div>\n
„M\u00e1m dojem, \u017ee to m\u011bl b\u00fdt jenom rozhovor,“ \u0159ekl Tom, proto\u010dil o\u010di a zaklonil hlavu, aby si j\u00ed op\u0159el o gau\u010d, koukal do stropu.<\/div>\n
„Jo, to m\u011bl, ale David dostal tuhle nab\u00eddku a p\u0159ijal ji. V\u00ed\u0161, jak\u00e1 je medi\u00e1ln\u00ed d\u011bvka.“ Za\u010dal si Gustav bubnovat na stehnech. „Tak p\u00e1nov\u00e9, dneska v noci do klubu?“<\/div>\n
„Se mnou m\u016f\u017ee\u0161 po\u010d\u00edta\u010d. Holky z Pa\u0159\u00ed\u017ee jsou sexy.“<\/div>\n
„Se mnou nepo\u010d\u00edtej. Budu ve sv\u00e9m pokoji sna\u017eit se zaspat tenhle pitomej a bezv\u00fdznamnej v\u00fdlet do Francie. Z\u00edtra nic nem\u00e1me, ne?“<\/div>\n
Gustav s Georgem zavrt\u011bli hlavami. „Proto bys m\u011bl j\u00edt s n\u00e1mi. Sakra, v\u017edycky to tak bylo, bez tebe to nebude ono.“ Hodil Georg Tomovi do obli\u010deje kuli\u010dku zma\u010dkan\u00e9ho pap\u00edru. „Co se to s tebou d\u011bje, Kaulitzi? To Bill je t\u011bhotn\u00fd, ne ty.“<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00edm. Jen nem\u00e1m n\u00e1ladu. Nem\u016f\u017eeme toho nechat?“ zamru\u010del Tom a Gustav se varovn\u011b pod\u00edval na bas\u00e1ka. Bylo na \u010dase ho nechat o samot\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Dve\u0159e se otev\u0159ely a dovnit\u0159 nakoukl Tobi. „Kluci, u\u017e na v\u00e1s \u010dekaj\u00ed.“ Usm\u00e1l se a nazna\u010dil jim, \u017ee u\u017e maj\u00ed j\u00edt. Tom si povzdychl a zamyslel se nad t\u00edm, co te\u010f asi d\u011bl\u00e1 Bill.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill si to musel p\u0159iznat, nevypadalo to tam jako v pekle, jako v ordinaci doktora Eisnera. Tady na zdech byly p\u0159\u00edjemn\u00e9 barvy a v\u0161echno vypadalo slad\u011bn\u011b a ti\u0161e. Dokonce i sest\u0159i\u010dka za p\u0159ep\u00e1\u017ekou zvedla pohled a p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b se na n\u011bj usm\u00e1la. Sakra, nemohl naj\u00edt jedinou v\u011bc, kter\u00e1 by se mu tu nel\u00edbila. „Vypad\u00e1 to tu hezky,“ \u0159ekl Andreas a postavil se vedle Billa, taky se rozhl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
„Jo.“ Zamra\u010dil se Bill a p\u0159e\u0161el k p\u0159ep\u00e1\u017ece. „M\u00e1m tu na jednu hodinu sch\u016fzku.“<\/div>\n
Sest\u0159i\u010dka zadala informaci do po\u010d\u00edta\u010de a p\u0159ik\u00fdvla. „Bill Kaulitz?“<\/div>\n
„To jsem j\u00e1,“ \u0159ekl Bil ti\u0161e.<\/div>\n
„Dob\u0159e, m\u00e1me pro v\u00e1s n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry, kter\u00e9 mus\u00edte vyplnit, a pak budu pot\u0159ebovat va\u0161\u00ed zdravotnickou karti\u010dku. V\u0161echno je tam hezky vysv\u011btlen\u00e9, ale kdybyste n\u011b\u010demu nerozum\u011bl, dejte mi v\u011bd\u011bt, jsem Jessica.“ Usm\u00e1la se a podala mu desky a tu\u017eku.<\/div>\n
„D\u011bkuji, Jessico,“ \u0159ekl Bill bez p\u0159etv\u00e1\u0159ky. Ta mil\u00e1 pan\u00ed mu ne\u010dinila pocit toho, \u017ee je \u0161\u00edlenec a v \u010dek\u00e1rn\u011b byli jen dal\u0161\u00ed dva lid\u00e9, krom\u011b jeho a Andrease. Posadil se vedle sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da a vydechl.<\/div>\n
„Jsi v pohod\u011b?“ zeptal se Andreas a pohladil Billa po z\u00e1dech,<\/div>\n
„Jo, jen si p\u0159eju, aby tady mohl b\u00fdt Tom.“ Nadechl se zhluboka Bill a rychle dokon\u010dil vypl\u0148ov\u00e1n\u00ed pap\u00edr\u016f. Byly o hodn\u011b leh\u010d\u00ed na pochopen\u00ed, ne\u017e u doktora Eisnera, v\u0161iml si, \u017ee v\u0161echen jeho stres byl u\u017e skoro pry\u010d. I kdy\u017e tady s n\u00edm Tom nebyl, Andreas pro n\u011bj d\u011blal to nejlep\u0161\u00ed. V\u0161echno dokon\u010dil a vr\u00e1til to zp\u00e1tky Jessice, odpov\u011bd\u011bl na p\u00e1r ot\u00e1zek, a kdy\u017e mu \u0159ekla, \u017ee je to v\u0161echno hotov\u00e9, v\u0161iml si Bill, \u017ee m\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b \u010dty\u0159icet minut, ne\u017e ho zavolaj\u00ed do ordinace.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cas ub\u00edhal a Andreas si zase pov\u0161iml melancholie v Billov\u011b obli\u010deji; byla vid\u011bt i v \u0159e\u010di jeho t\u011bla, nemohl se koukat na to, jak je Bill smutn\u00fd. P\u0159\u00e1l si, aby tu byl Tom, i kdy\u017e by to znamenalo, \u017ee by byl Andreas doma, s\u00e1m. Kdy\u017e to ne\u0161lo vydr\u017eet, postavil se a podal Billovi ruku. „Poj\u010f sem,“ \u0159ekl, kdy\u017e jeho kamar\u00e1d dal v\u00e1hav\u011b ruku do t\u00e9 jeho.<\/div>\n
„Co? Pro\u010d?“ vyjeknul Bill, kdy\u017e byl vyta\u017een na nohy. Andreas si ho p\u0159it\u00e1hnul, dal mu jednu ruku kolem pasu a za\u010dal s n\u00edm tancovat val\u010d\u00edk. „Ze\u0161\u00edlel jsi?“ zahuh\u0148al se, kdy\u017e tan\u010dili pr\u00e1zdnou m\u00edstnost\u00ed.<\/div>\n
„Ne, jen chci, abys p\u0159estal b\u00fdt nabru\u010den\u00fd,“ Andreas rychle h\u00fdbal nohama, d\u00edval se mu do o\u010d\u00ed a to\u010dil s n\u00edm okolo \u017eidl\u00ed a zp\u00e1tky uli\u010dkou.<\/div>\n
„Nejsem nabru\u010den\u00fd,“ zamru\u010del Bill a polo\u017eil si hlavu na blon\u010f\u00e1kovo rameno.<\/div>\n
„Jsi. Z\u00edtra bude zp\u00e1tky, v\u011b\u0159 mi,“ zaklonil ho Andreas a Bill se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, jsem r\u00e1d, \u017ee tu jsi.“ Usm\u00e1l se Bill, kdy\u017e byl zase narovnan\u00fd.<\/div>\n
„Opravdu?“<\/div>\n
„Zn\u00ed\u0161 p\u0159ekvapen\u011b,“ \u0159ekl Bill su\u0161e.<\/div>\n
Andreas pokr\u010dil rameny a pokra\u010doval v pohybu po m\u00edstnosti. „Jen jsem m\u011bl dojem, \u017ee se se mnou bav\u00ed\u0161 jen proto, proto\u017ee jsi pot\u0159eboval odvoz, a proto, \u017ee n\u00e1s tvoje mamka k tomu p\u0159inutila,“ \u0159ekl non\u0161alantn\u011b.<\/div>\n
Bill se na Andrease pod\u00edval a povzdychnul si. „Andy, nechci, aby sis myslel, \u017ee t\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1m. Nen\u00ed to tak. Jo, pot\u0159eboval jsem odv\u00e9st, ale mohl jsem si na to n\u011bkoho zavolat. Pot\u0159ebuju n\u011bjakou mor\u00e1ln\u00ed podporu, zat\u00edmco je Tom pry\u010d, a nen\u00ed to ani proto, \u017ee dok\u00e1\u017ee\u0161 ignorovat moje podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed a nenad\u00e1v\u00e1\u0161 mi, kdy\u017e t\u011b po\u0159\u00e1d pros\u00edm o zastavov\u00e1n\u00ed, proto\u017ee pot\u0159ebuju na malou, ale ty m\u011b dok\u00e1\u017ee\u0161 rozesm\u00e1t a to je to, co opravdu pot\u0159ebuju. Jak jsem \u0159ekl, jsem r\u00e1d, \u017ee tu jsi se mnou.“<\/div>\n
Andreas se usm\u00e1l a odvr\u00e1til pohled. Nemohl pokra\u010dovat v kouk\u00e1n\u00ed na Billa, ani\u017e by ud\u011blal n\u011bco pitom\u00e9ho. „Uh\u2026 chce\u0161, abych tam s tebou \u0161el? Abych t\u011b mohl mor\u00e1ln\u011b podporovat, samoz\u0159ejm\u011b,“ dodal zdr\u00e1hav\u011b a oto\u010dil se zp\u00e1tky na Billa.<\/div>\n
„Nejsem si jist\u00fd, jestli by to bylo vhodn\u00e9,“ \u0159ekl zp\u011bv\u00e1k pomalu.<\/div>\n
„Dob\u0159e, jasn\u011b.“ Sna\u017eil se Andreas, aby v jeho hlase nebylo sly\u0161et zklam\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Ale ne, pot\u0159ebuju n\u011bkoho.“ Bill si nemyslel, \u017ee by to tam vevnit\u0159 mohl zvl\u00e1dnout s\u00e1m. „Stejn\u011b jako ty,“ za\u017eertoval.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161, d\u00edky,“ \u0159ekl Andreas a ud\u011blal oto\u010dku.<\/div>\n
„Andy?“<\/div>\n
„Ano, Bille?“<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju \u010d\u016frat.“<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Ordinace vypadala, jako by \u010dlov\u011bk, co tu pracoval, m\u011bl dobr\u00fd smysl pro humor. Byla tam spousta obr\u00e1zk\u016f s fotkami rodi\u010d\u016f s d\u011btmi, v\u0161ichni m\u011bli na obli\u010dej\u00edch hrd\u00e9 \u00fasm\u011bvy. Bill se zad\u00edval na p\u00e1r obr\u00e1zk\u016f a v\u0161iml si, \u017ee tam byli i dva nebo jeden mu\u017e s nafoukl\u00fdm b\u0159ichem a \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. S\u00e1hl si na sv\u00e9 vlastn\u00ed b\u0159\u00ed\u0161ko a zamyslel se, jestli mu taky takhle vyroste. Nejsp\u00ed\u0161 p\u0159es n\u011bj bude p\u0159epad\u00e1vat.<\/p>\n<\/div>\n
„Pane Kaulitzi.“ Bill se oto\u010dil a rozpa\u010dit\u011b se usm\u00e1l, kdy\u017e mu\u017e s celkem kr\u00e1tk\u00fdmi zrzav\u00fdmi vlasy hbit\u011b ve\u0161el do m\u00edstnosti. „Omlouv\u00e1m se, ale moje posledn\u00ed pacientka ode\u0161la o tro\u0161ku d\u00e9le, ne\u017e jsem o\u010dek\u00e1val. Moc se omlouv\u00e1m.“ Usm\u00e1l se doktor Anderson a uk\u00e1zal na pr\u00e1zdnou ko\u017eenou \u017eidli vedle Andrease. Pak se oto\u010dil a zv\u011bdav\u011b se kouknul na blon\u010f\u00e1ka. „A vy r\u00e1\u010d\u00edte b\u00fdt kdo?“<\/div>\n
„Kamar\u00e1d,“ \u0159ekl Bill d\u0159\u00edv, ne\u017e mohl Andreas odpov\u011bd\u011bt. „Kolik v\u00e1m toho doktorka Addamsov\u00e1 \u0159ekla o moj\u00ed situaci?“ zeptal se a posadil se do \u017eidle.<\/div>\n
„V\u0161echno,“ \u0159ekl jednodu\u0161e a pohupoval se tro\u0161ku ve sv\u00e9 \u017eidli dop\u0159edu a dozadu.<\/div>\n
„V\u0161echno?“<\/div>\n
„\u017de pr\u00e1v\u011b nos\u00edte d\u00edt\u011b va\u0161eho dvoj\u010dete. Ano, v\u0161echno.“<\/div>\n
Bill sebou nad t\u011bmi slovy \u0161kubl. Zn\u011blo to tak\u2026 klinicky a zbaven\u00e9 l\u00e1sky, kdy\u017e jste to zformulovali takhle. „Ano, to je pravda. Te\u010f opravdu nev\u00edm, co \u0159\u00edct,“ p\u0159iznal Bill.<\/div>\n
„Nebudu chodit kolem hork\u00e9 ka\u0161e; okolnosti po\u010det\u00ed m\u011b v\u00e1\u017en\u011b zasko\u010dily. M\u011bl jsem zat\u00edm pouze \u0161est pacient\u016f, kte\u0159\u00ed ot\u011bhotn\u011bli d\u00edky Willpoweru. Je\u0161t\u011b jsem se u nich s incestem nesetkal.“<\/div>\n
„T\u00edm jsem si jist\u00fd, ale doktorka Addamsov\u00e1 \u0159\u00edkala, \u017ee jste ten nejlep\u0161\u00ed. \u0158\u00edkala, \u017ee tomu budete rozum\u011bt.“<\/div>\n
Doktor Anderson si ud\u011blal p\u00e1r pozn\u00e1mek do karty p\u0159ed sebou a lehce se usm\u00e1l. „Sestry jsou tu v\u017edycky pro to, aby v\u00e1m zlep\u0161ily n\u00e1ladu,“ \u0159ekl laskav\u011b.<\/div>\n
„Po\u010dkat, ona je va\u0161e sestra?“ vyp\u00edsknul Bill.<\/div>\n
„Ona v\u00e1m to ne\u0159ekla? Dvoj\u010de. O dv\u011b minuty star\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1 a d\u016fvod pro\u010d jsem za\u010dal s medic\u00ednou. Technicky, v\u00e1m m\u011b mohla doporu\u010dit jen proto, \u017ee jsem jej\u00ed bratr, ale nejsp\u00ed\u0161 to ud\u011blala kv\u016fli va\u0161\u00ed situaci; jedin\u00e9, co v\u00e1m k tomu m\u016f\u017eu \u0159\u00edct je, \u017ee jsem velice r\u00e1d, \u017ee zrovna j\u00e1 m\u016f\u017eu b\u00fdt v\u00e1\u0161 doktor.“<\/div>\n
„Jste o hodn\u011b lep\u0161\u00ed ne\u017e doktor Eisner,“ bylo jedin\u00e9, co Bill dok\u00e1zal \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Eisner je hlup\u00e1k.“<\/div>\n
„Vtipn\u00e9, doktorka Addamsov\u00e1 \u0159\u00edkala to sam\u00e9.“<\/div>\n
„M\u011bla by; chodili spolu do \u0161koly. Stejn\u00fd jako p\u0159edt\u00edm, jedin\u00e9, co se na n\u011bm zm\u011bnilo je, \u017ee ple\u0161at\u00ed. Karma si najde ka\u017ed\u00e9ho.“ Usm\u00e1l se doktor Anderson. „M\u00e1m jednu podm\u00ednku, ne\u017e v\u00e1s p\u0159ijmu jako sv\u00e9ho pacienta.“<\/div>\n
„Po\u010dkat, myslel jsem, \u017ee u\u017e jsem p\u0159ijat\u00fd?“ zamra\u010dil se Bill a narovnal se.<\/div>\n
„Ne, mus\u00edm v\u00e1m ud\u011blat p\u0159edb\u011b\u017en\u00e9 vy\u0161et\u0159en\u00ed, abychom v\u00e1m mohli ud\u011blat slo\u017eku u m\u011b v kartot\u00e9ce, a abychom v\u011bd\u011bli, co m\u016f\u017eeme u v\u00e1s o\u010dek\u00e1vat, a\u017e pak budete m\u016fj pacient. Jak u\u017e jsem \u0159ekl, nejste m\u016fj prvn\u00ed mu\u017esk\u00fd pacient a v\u0161iml jsem si, \u017ee maj\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed deprese; up\u0159\u00edmn\u011b, ani se to ned\u00e1 o\u010dek\u00e1vat jinak. Po\u017eaduji od v\u0161ech sv\u00fdch mu\u017esk\u00fdch pacient\u016f, aby nav\u0161t\u011bvovali terapeuta.“<\/div>\n
Andreasovi spadla \u010delist a Bill se uchechtnul. „To si snad d\u011bl\u00e1te legraci. Terapeuta?“<\/div>\n
„Ano, hned v\u00e1m pov\u00edm pro\u010d. Mu\u017esk\u00fd mozek nikdy nebyl ur\u010den k tomu, aby rozum\u011bl tomu, \u017ee m\u00e1 sv\u00fdm vlastn\u00edm t\u011blem p\u0159iv\u00e9st na sv\u011bt nov\u00fd \u017eivot. U\u017e jenom mno\u017estv\u00ed hormon\u016f, kter\u00e9 proch\u00e1z\u00ed \u017eensk\u00fdmi t\u011bly, by z mu\u017e\u016f mohlo ud\u011blat kriply, a tak je poporodn\u00ed psych\u00f3za mnohem hor\u0161\u00ed a \u010dast\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e u \u017een. D\u011blal jsem na tomhle vy\u0161et\u0159en\u00ed dost dlouho, abych tak mohl pomoci mu\u017e\u016fm vyrovnat se se \u017eivotem uvnit\u0159 jejich t\u011bl.“<\/div>\n
„Dok\u00e1\u017eu se s t\u00edm vyrovnat,“ \u0159ekl Bill rozhodn\u011b. Doktor Anderson p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Nech\u00e1m o tom rozhodnout pana doktora Mathewse. To je moje jedin\u00e1 podm\u00ednka, jestli je to na v\u00e1s moc, m\u016f\u017eete odej\u00edt, nebudu v\u00e1m nic \u00fa\u010dtovat. Jestli ne, m\u016f\u017eeme za\u010d\u00edt.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill se koukal na sv\u00e1 kolena a zhluboka se nadechl. Terapeut? Nel\u00edbila se mu p\u0159edstava, \u017ee by chodil k n\u011bjak\u00e9mu psychiatrovi, speci\u00e1ln\u011b s tajemstv\u00edmi, kter\u00e9 st\u0159e\u017eil. „Bude se pt\u00e1t na otce?“<\/div>\n
„Abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, nejsem si jist\u00fd. M\u016f\u017eete na tyto ot\u00e1zky neodpov\u00eddat, nebo na ty ostatn\u00ed, jde o to, abyste se c\u00edtil pohodln\u011b. Je to pro va\u0161e ment\u00e1ln\u00ed zdrav\u00ed.<\/div>\n
„Okay, ud\u011bl\u00e1m to.“ Bill doufal, \u017ee tohohle rozhodnut\u00ed nebude litovat.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Jsem r\u00e1d, \u017ee v\u00e1s m\u00e1m,“ \u0159ekl doktor Anderson a zvedl se ze \u017eidle, podal mu ruku. Bill si stoupl a pot\u0159\u00e1sl mu s n\u00ed. „A pros\u00edm, v\u0161ichni moji pacienti mi \u0159\u00edkaj\u00ed Robert.“<\/div>\n
„Roberte, nebudu v\u00e1m lh\u00e1t. M\u00e1m strach; speci\u00e1ln\u011b po t\u00e9 operaci. Budou kv\u016fli n\u00ed n\u011bjak\u00e9 komplikace?“ zeptal se Bill na ot\u00e1zku, kter\u00e1 ho t\u00ed\u017eila od t\u00e9 doby, co se vr\u00e1til z nemocnice.<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee v\u00e1m Roberta \u0159ekla o tom, \u017ee ka\u017ed\u00e1 operace podb\u0159i\u0161ku b\u011bhem t\u011bhotenstv\u00ed zp\u016fsobuje mo\u017enost potratu. Nane\u0161t\u011bst\u00ed jsou tyto v\u011bci proti n\u00e1m, ale my se budeme sna\u017eit, abyste vy, i va\u0161e mal\u00e1 hol\u010di\u010dka, byli v po\u0159\u00e1dku. Plus pro v\u00e1s je v\u00e1\u0161 v\u011bk. V\u0161echno se kr\u00e1sn\u011b hoj\u00ed, a tak se te\u010f jen pod\u00edv\u00e1m na va\u0161i v\u00e1hu a v\u00fd\u0161ku.“ P\u0159e\u0161el Robert kolem stolu. „M\u00e1te trochu podv\u00e1hu, ale to je norm\u00e1ln\u00ed. B\u011bhem p\u00e1r t\u00fddn\u016f uvid\u00edte, \u017ee hezky p\u0159iberete. Miminko i va\u0161e t\u011blo se budou sna\u017eit dohnat to, co ztratily; nechci ani pomyslet, co by se stalo, kdybychom v\u00e1m ten n\u00e1dor neodebrali.“<\/div>\n
„J\u00e1 taky ne,“ zamru\u010del Andreas a pod\u00edval se na Billa.<\/div>\n
„M\u00e1m speci\u00e1ln\u011b vyroben\u00e9 prenat\u00e1ln\u00ed vitam\u00edny a chci, abyste je ka\u017ed\u00fd den bral.“ Pod\u00edval se doktor na Billa p\u0159\u00edsn\u011b. „Ka\u017ed\u00fd den, rozum\u00edte?“<\/div>\n
„Ano, sly\u0161\u00edm.“ Bill si p\u0159ipadal, jakoby mu byly dva roky a v\u016fbec se mu to nel\u00edbilo.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Tyhle vitam\u00edny jsou speci\u00e1ln\u011b vyroben\u00e9 pro mu\u017ee a na\u0161e unik\u00e1tn\u00ed biologick\u00e9 pot\u0159eby, zat\u00edmco se staraj\u00ed i o d\u00edt\u011b. Jste uprost\u0159ed va\u0161eho \u010dtvrt\u00e9ho m\u011bs\u00edce a v\u0161echno vypad\u00e1 naprosto v\u00fdborn\u011b. D\u00edt\u011b je v dobr\u00e9 pozici a m\u011blo by v\u00e1m zanedlouho uleh\u010dit se z\u00e1chodem.“<\/div>\n
„To by bylo opravdu b\u00e1je\u010dn\u00e9,“ \u0159ekl Bill a nep\u0159\u00edtomn\u011b si promnul b\u0159\u00ed\u0161ko. C\u00edtil, jak ho miminko koplo do ruky, a usm\u00e1l se. „Posledn\u00ed dobou se hodn\u011b h\u00fdbe.“<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b se j\u00ed dost\u00e1v\u00e1 pot\u0159ebn\u00fdch \u017eivin a touhle dobou za\u010d\u00ednaj\u00ed d\u011bti kopat, zvykaj\u00ed si na sv\u00e9 prost\u0159ed\u00ed a tvo\u0159\u00ed si svalstvo. V\u00fdvojov\u011b se j\u00ed da\u0159\u00ed velmi dob\u0159e, ale mus\u00edme hl\u00eddat jej\u00ed v\u00e1hu, va\u0161\u00ed tak\u00e9.“<\/div>\n
„M\u00e1m od p\u0159\u00edrody vysok\u00fd metabolismus, nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, co sn\u00edm, prost\u011b nep\u0159ib\u00edr\u00e1m na v\u00e1ze.“ Bill necht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee za to byl r\u00e1d; kdy\u017e nad t\u00edm tak p\u0159em\u00fd\u0161lel, p\u0159ipadal si provinile.<\/div>\n
„M\u00e1m n\u011bco, co v\u00e1m pom\u016f\u017ee. Je to vanilkov\u00fd ml\u00e9\u010dn\u00fd koktejl, po kter\u00e9m p\u0159iberete. Pom\u016f\u017ee v\u00e1m to zdrav\u011b nabrat na v\u00e1ze.“ Bill sebou \u0161kubnul a sna\u017eil se na to nemyslet. „Jessica v\u00e1m odebrala mo\u010d, testovali jsme ji kv\u016fli diabetu, ale \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00edznaky jsme nena\u0161li; d\u011bje se to \u010dast\u011bji u mu\u017e\u016f ne\u017e u \u017een, po\u0159\u00e1d p\u00e1tr\u00e1me. M\u00e1me o jednu v\u011bc m\u00ed\u0148, \u010deho bychom se m\u011bli ob\u00e1vat.“<\/div>\n
„To je dob\u0159e.“ P\u0159ik\u00fdvl Bill, byl na sebe n\u011bjak hrd\u00fd. Nez\u00e1le\u017eelo na tom, \u017ee v\u00fdsledky nem\u016f\u017ee ovlivnit.<\/div>\n
„Ano, to ur\u010dit\u011b. Douf\u00e1m, \u017ee v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch hodin\u00e1ch nemus\u00edte nikam j\u00edt, proto\u017ee mus\u00edme ud\u011blat zbytek test\u016f. Roberta mi poslala v\u00fdsledky va\u0161ich test\u016f, ale stejn\u011b v\u00e1m mus\u00edm ud\u011blat ultrazvuk, abychom mohli zkontrolovat d\u00edt\u011b a napsat zpr\u00e1vu doktoru Mathewsovi. Je to m\u016fj nejbli\u017e\u0161\u00ed psychiatr. Jedn\u00e1 s pacienty, kte\u0159\u00ed se pot\u00fdkaj\u00ed s plodnost\u00ed nebo maj\u00ed jin\u00e9 t\u011bhotensk\u00e9 probl\u00e9my. Tak za\u010dneme.“ Usm\u00e1l se doktor Anderson na Billa, kter\u00fd u\u017e zase za\u010d\u00ednal b\u00fdt nervn\u00ed.<\/div>\n
Pod\u00edval se na Andrease a strnule se usm\u00e1l. V\u011bd\u011bl, \u017ee tu je jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d jenom pro n\u011bj, ale jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho tam te\u010f cht\u011bl, byl jeho bratr. „Jo,“ \u0159ekl Bill a p\u0159ik\u00fdvnul. „Za\u010dneme.“<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil a vyto\u010dil \u010d\u00edslo znovu; nemohl si vzpomenout, kdy naposled spadl do hlasov\u00e9 schr\u00e1nky, kdy\u017e volal sv\u00e9mu bratrovi. U\u017e cht\u011bl zav\u011bsit, kdy\u017e se v jeho uchu ozval Bill\u016fv ospal\u00fd hlas. „Halo?“<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl ti\u0161e, svaly na krku se mu t\u00edm hlasem kr\u00e1sn\u011b uvolnily. „Omlouv\u00e1m se, \u017ee vol\u00e1m a\u017e tak pozd\u011b, ale nemohl jsem sp\u00e1t, tolik mi chyb\u00ed\u0161.“ P\u0159es telefon pro Toma nebylo t\u011b\u017ek\u00e9 b\u00fdt sentiment\u00e1ln\u00ed, speci\u00e1ln\u011b te\u010f, kdy\u017e u\u017e si zase zvykl sp\u00e1t vedle Billa.<\/div>\n
„Ahoj, Tomi.“ Zaz\u00edval Bill, zamumlal n\u011bco nesrozumiteln\u00e9ho.<\/div>\n
„Jak\u00e9 bylo vy\u0161et\u0159en\u00ed?“<\/div>\n
„Fajn\u2026“<\/div>\n
Tom je\u0161t\u011b chvilku \u010dekal, jestli bude Bill pokra\u010dovat, ale za chvilku usly\u0161el tich\u00e9 chr\u00e1pnut\u00ed, kter\u00e9 signalizovalo, \u017ee zp\u011bv\u00e1k usnul. „Ne Bille, pros\u00edm, je\u0161t\u011b nespi, pot\u0159ebuju sly\u0161et tv\u016fj hlas,“ prosil hore\u010dn\u011b. Tom se cel\u00fd den c\u00edtil na okraji, focen\u00ed trvalo d\u00e9le, proto\u017ee fotograf \u0159\u00edkal, \u017ee v obli\u010deji vypad\u00e1 moc stresovan\u00fd. Jak jste se asi mohli koukat slep\u011b do fo\u0165\u00e1ku, kdy\u017e toho m\u00e1te tolik na mysli?<\/div>\n
„Tomi, omlouv\u00e1m se.“ Zaz\u00edval Bill znovu. Jeho hlas zn\u011bl v\u00edc probuzen\u011b asi o jeden mikron. „Co jsi dneska d\u011blal?“<\/div>\n
„M\u011bl jsem pitom\u00fd focen\u00ed a n\u011bjak\u00e9 rozhovory.“ Polo\u017eil se Tom na postel a zad\u00edval se do pr\u00e1zdn\u00e9ho prostoru vedle sebe. Konverzace by byla o hodn\u011b leh\u010d\u00ed, kdyby tam m\u011bl Billa opravdu vedle sebe. Jeho dvoj\u010de milovalo, kdy\u017e si mohlo t\u011bsn\u011b p\u0159ed span\u00edm pov\u00eddat; byl to zvyk, kter\u00fd trval u p\u00e1r let, a te\u010f Tom nemohl jednodu\u0161e usnout, kdy\u017e nesly\u0161el Bill\u016fv hlas.<\/div>\n
„Mmmmmmm\u2026.“ Zvuk byl prota\u017een\u00fd, dokud neutichl, Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill zase usnul.<\/div>\n
„Bille! No tak, zlato, pros\u00edm. Je\u0161t\u011b chvili\u010dku,“ poprosil Tom znovu. C\u00edtil se provinile, \u017ee se sna\u017e\u00ed m\u00edt Billa na telefonu, i kdy\u017e je o\u010dividn\u011b unaven\u00fd, ale on nemohl sp\u00e1t a nemohl se zbavit pot\u0159eby mluvit s Billem. „Omlouv\u00e1m se za to, \u017ee jsem s tebou nemohl b\u00fdt na t\u00e9 kontrole.“<\/div>\n
Bill se znovu trochu v\u00edc probudil. „V poho, Tomi. Andreas tam se mnou byl a bylo to fajn.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ polknul Tom a najednou byl je\u0161t\u011b v\u00edc vzh\u016fru ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
„Mmm\u2026 bylo to dobr\u00e9. Tomi, nechci te\u010f mluvit, jdu sp\u00e1t.“ Ne\u017e Tom mohl odpov\u011bd\u011bt, hovor byl ukon\u010den a Bill byl pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
Uprost\u0159ed noci se v\u00e1m do hlavy derou my\u0161lenky, kter\u00e9 nechcete, Tom to v\u011bd\u011bl. Nen\u00e1vid\u011bl obrazy, kter\u00e9 se mu m\u00edhaly hlavou, s t\u011b\u017ek\u00fdm srdcem zhasnul lampi\u010dku a sna\u017eil se usnout.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l a znovu Billa pol\u00edbil. „\u0158ekni to znovu,“ \u0159ekl \u0161\u0165astn\u011b, le\u017eeli pod nebem pln\u00fdm hv\u011bzd.<\/em><\/div>\n
„Jsi ten nejlep\u0161\u00ed, Tomi, jeden a jedin\u00fd.“ Pod\u00edval se na n\u011bj Bill s obdivem v o\u010d\u00edch, Tom m\u011bl dojem, \u017ee mu pukne srdce.<\/em><\/div>\n
„Jsi tak p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd.“ Tom se vedle Billa c\u00edtil divn\u011b a hrozn\u011b ne\u0161ikovn\u011b, jeho dvoj\u010de bylo sam\u00fd \u00fasm\u011bv a doteky, kdy\u017e se houpali v houpac\u00ed s\u00edti. Dredat\u00fd chlapec houpac\u00ed s\u00edt\u011b nem\u011bl r\u00e1d, ale kdy\u017e se Bill v jedn\u00e9 cht\u011bl houpat, tak bude s n\u00edm, i kdyby to m\u011blo trvat v\u011b\u010dnost.<\/em><\/div>\n
Najednou za\u010dalo pr\u0161et a Bill vyjeknul, sna\u017eil se uniknout vod\u011b, kter\u00e1 padala z nebes ve velk\u00fdch kapk\u00e1ch. Tom se tak\u00e9 sna\u017eil vyl\u00e9zt z houpac\u00ed s\u00edt\u011b, ale jeho nohy byly zamotan\u00e9 do s\u00edt\u011b. Bill za\u010dal bre\u010det a Tom se st\u00e1le nemohl pohnout. Pak si z\u010distajasna pov\u0161imli n\u011bkoho, kdo k nim b\u011b\u017eel po pl\u00e1\u017ei skrz bou\u0159ku, kter\u00e1 byla, a Tom si v\u0161iml, \u017ee to je Andreas.<\/em><\/div>\n
„Andreasi, pomoz mi pros\u00edm z t\u00fd s\u00edt\u011b. Pot\u0159ebuju dostat Billa dovnit\u0159,“ \u0159ekl zoufale a sna\u017eil se p\u0159emoci provazy, kter\u00e9 m\u011bl obmotan\u00e9 kolem nohou pomalu a\u017e ke kolen\u016fm. Bill byl vedle n\u011bj a sv\u00edral sv\u00e9 nafoukl\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko na obranu.<\/em><\/div>\n
Jejich blon\u010fat\u00fd kamar\u00e1d se nat\u00e1hnul a opatrn\u011b sundal Billa pry\u010d z nebezpe\u010d\u00ed z Tomov\u00fdch rukou a p\u0159itulil se ho k sob\u011b. „Andreasi,“ zamru\u010del \u0161\u0165astn\u011b Bill v jeho sev\u0159en\u00ed a polo\u017eil si hlavu na jeho rameno.<\/em><\/div>\n
„Andy, k\u00e1mo, co se to tady kurva d\u011bje?“ zah\u0159mel Tom, kter\u00fd si v\u0161iml, \u017ee provazy m\u00e1 te\u010f a\u017e u pasu. Kroutil se a tahal za n\u011b, ale nemohl se z nich nijak dostat. D\u00e9\u0161\u0165 p\u0159estal a Tom zavrt\u011bl hlavou, aby z n\u00ed dostal vodu, Bill a Andreas za\u010dali odch\u00e1zet. „Bille? Kam jdete? Andreasi, kam ho to bere\u0161?“<\/em><\/div>\n
Oto\u010dil se a uvid\u011bl svou matku, otce a nevlastn\u00edho otce, \u010dekali na pl\u00e1\u017ei. V\u0161ichni byli oble\u010den\u00ed v b\u00edl\u00e9m a m\u011bli na obli\u010dej\u00edch \u0161\u0165astn\u00e9 \u00fasm\u011bvy. Kdy\u017e k nim Andreas s Billem do\u0161li, v\u0161ichni za\u010dali tleskat a \u010dekali na n\u011b s otev\u0159enou n\u00e1ru\u010d\u00ed. Nikdo nesly\u0161el jeho k\u0159ik nebo vol\u00e1n\u00ed o pomoc, kdy\u017e se mu provazy za\u010daly obmot\u00e1vat i kolem krku. Bojoval, a\u017e dokud nec\u00edtil posledn\u00ed v\u00fddech, kter\u00fd opustil jeho t\u011blo a-<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom se prudce probudil a v\u0161iml si, \u017ee celou tu dobu k\u0159i\u010del. Telefon na jeho no\u010dn\u00edm stolku zvonil, on m\u011bl ruce i nohy u sebe, jako by ho provazy st\u00e1le svazovaly. V mysli po\u0159\u00e1d vid\u011bl ten zamilovan\u00fd pohled, kter\u00fdm se Bill na Andrease koukal, kdy\u017e ho vynd\u00e1val ze s\u00edt\u011b a vedl si ho na pl\u00e1\u017e. Zra\u0148ovalo ho to p\u0159edt\u00edm, a te\u010f je\u0161t\u011b h\u016f\u0159. Nahrnuly se mu do o\u010d\u00ed slzy, to tomu moc nepom\u00e1halo. Jedin\u00e1 \u00fat\u011bcha byla, \u017ee tohle bylo proti jeho star\u00fdm panick\u00fdm z\u00e1chvat\u016fm n\u011bco zcela mal\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
Tom z\u00edral na pol\u0161t\u00e1\u0159, po obli\u010deji mu tekly slzy, s\u00e1m sob\u011b \u0159\u00edkal, \u017ee to byl jenom sen. Byl to jenom sen<\/em>.<\/p>\n<\/div>\n
Byl to jenom sen.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 hrozn\u011b.“<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bla snad ta holka, co sis to s n\u00ed v noci rozd\u00e1val, kdy m\u00e1 odej\u00edt?“ za\u017eertoval Georg a nap\u00edchnul kousek sv\u00e9 wafle. Tom ho probodl pohledem a vydechl do vzduchu obl\u00e1\u010dek kou\u0159e, doufal, \u017ee nikotin odnese pry\u010d jeho \u0161patn\u00e9 nervy. Po tom snu a hrozn\u00fdch nep\u0159\u00edzniv\u00fdch n\u00e1sledc\u00edch, u\u017e Tom nemohl usnout, a tak se zam\u011bstnal t\u00edm, \u017ee si byl nakoupit nov\u00e9 cigarety. Kdy\u017e Gustav zabouchal na jeho dve\u0159e, m\u011bl za sebou u\u017e polovi\u010dku krabi\u010dky. Tom se sna\u017eil j\u00edst, ale cht\u011blo se mu zvracet; tak\u017ee z\u016fstal u cigaret.<\/div>\n
Zvedl pohled a uvid\u011bl, jak k nim p\u0159isko\u010dil David. „Dobr\u00e9 r\u00e1no, p\u00e1nov\u00e9.“<\/div>\n
„Kdy odj\u00ed\u017ed\u00edme?“ vyhrknul okam\u017eit\u011b Tom. Cht\u011bl u\u017e b\u00fdt v letadle a let\u011bt zp\u00e1tky k Billovi. Fyzick\u00e1 separace by nem\u011bla b\u00fdt tak t\u011b\u017ek\u00e1, ale tohle se nedalo ignorovat.<\/div>\n
„Z\u00edtra ve\u010der.“ Usm\u00e1l se David.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ zeptali se v\u0161ichni u stolu unisono.<\/div>\n
„Ano, zrovna jsme domluvili dal\u0161\u00ed rozhovor a focen\u00ed. Velmi presti\u017en\u00ed \u010dasopis. Cht\u011bj\u00ed, abyste jim n\u011bco \u0159ekli, a cht\u011bj\u00ed to ud\u011blat dokonce i bez Billa, pou\u017eij\u00ed jen n\u011bjak\u00e9 odpov\u011bdi z ostatn\u00edch rozhovor\u016f od n\u011bj a fotku pouprav\u00ed. Tohle jsou velk\u00e9 zpr\u00e1vy; spole\u010dnost je velice r\u00e1da, \u017ee z\u00e1jem o v\u00e1s neklesnul, i kdy\u017e je Bill\u2026 indisponov\u00e1n,“ \u0159ekl David zdr\u00e1hav\u011b a pod\u00edval se na Toma.<\/div>\n
Kytarista zap\u00edchnul cigaretu do popeln\u00edku a vyfoukl kou\u0159 nosn\u00edmi d\u00edrkami. Nemohl tomu uv\u011b\u0159it, dal\u0161\u00ed den? Tom u\u017e m\u011bl d\u00e1vno zabaleno a byl p\u0159ipraven\u00fd k odjezdu, a te\u010f tu mus\u00ed je\u0161t\u011b z\u016fstat? „Budu ve sv\u00fdm pod\u011blan\u00fdm pokoji,“ zavr\u010del, vzal ze stolu colu a u\u017e se neohl\u00e9dl.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Andreas zaparkoval p\u0159ed hotelem a zamra\u010dil se. Bill byl p\u011bkn\u011b vyto\u010den\u00fd, nebylo ani deset r\u00e1no, kdy\u017e mu jeho kamar\u00e1d volal. Byl v\u00e1\u017en\u011b p\u0159ekvapen\u00fd, proto\u017ee Bill byl schopn\u00fd sp\u00e1t do ve\u010dera, ale kdy\u017e Andreas p\u0159ijal hovor, Bill zn\u011bl neklidn\u011b. Pok\u00fdval na p\u00e1na na p\u0159ep\u00e1\u017ece a vyb\u011bhl schody do druh\u00e9ho patra. Zahnul dvakr\u00e1t za roh, a kone\u010dn\u011b do\u0161el k Billovu pokoji. Za\u0165ukal a ve\u0161el dovnit\u0159, Bill se mu okam\u017eit\u011b vrhnul do n\u00e1ru\u010de. „Co se d\u011bje?“ zeptal se a zav\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
„Nespal jsem od v\u010dera od deseti hodin ve\u010der.“ Popot\u00e1hnul Bill a zhluboka se nadechl, kdy\u017e ho Andreas vedl d\u00e1l do pokoje.<\/div>\n
„Us\u00ednal jsi, kdy\u017e jsem t\u011b vezl zp\u00e1tky. Byl jsi v posteli, kdy\u017e jsem odch\u00e1zel. Co se stalo?“<\/div>\n
„Volal Tomi a j\u00e1 jsem s n\u00edm cht\u011bl mluvit, ale nemohl jsem, byl jsem moc ospal\u00fd.“ Promnul si Bill obli\u010dej do Andreasova tri\u010dka a nahlas nat\u00e1hnul. „Byl jsem moc ospal\u00fd\u2026“<\/div>\n
„A pak se stalo co?“<\/div>\n
„Jsme si jist\u00fd, \u017ee jsem mu to zav\u011bsil, ale pak m\u00e1m dojem, \u017ee jsem m\u011bl zl\u00fd sen.“ Zaz\u00edval Bill znovu, kdy\u017e se Andreas i s n\u00edm posadil na gau\u010d. V\u0161echny z\u00e1v\u011bsy byly st\u00e1le zata\u017een\u00e9 a m\u00edstnost byla osv\u011btlen\u00e1 tmav\u00fdm modr\u00fdm sv\u011btlem.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi m\u011bl zl\u00fd sen?“<\/div>\n
„Jo.“ Prot\u00e1hnul si Bill hlavu a vydechl. Andreas v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill si \u010dasto nepamatoval sv\u00e9 sny, ale v\u017edycky v\u011bd\u011bl, jak se v nich nebo po nich c\u00edtil, i p\u0159ed t\u011bhotenstv\u00edm dok\u00e1zal extr\u00e9mn\u00ed nedostatek sp\u00e1nku p\u0159iv\u00e9st zp\u011bv\u00e1ka do takzvan\u00e9 opilosti. Obvykle by te\u010f Tom byl po Billov\u011b boku a kol\u00e9bal by sv\u00e9 dvoj\u010de, dokud by nesunulo, ale Tom tu nebyl.<\/div>\n
„Tom se brzo vr\u00e1t\u00ed. Jeho let by m\u011bl p\u0159ilet\u011bt b\u011bhem p\u00e1r hodin,“ p\u0159ipomn\u011bl blon\u010f\u00e1k Billovi jemn\u011b. Obvykle jste museli zmi\u0148ovat Toma, pokud jste ho cht\u011bli uspat.<\/div>\n
„Ne,“ zana\u0159\u00edkal Bill, zavrt\u011bl hlavou a pomalu se nasoukal do Andreasova kl\u00edna. „Nep\u0159ilet\u00ed. Bude tam je\u0161t\u011b jeden den. Andy, pot\u0159ebuju sp\u00e1t, ale nem\u016f\u017eu,“ zamumlal a op\u0159el si hlavu o Andreas\u016fv hrudn\u00edk. Andreas objal \u010dernovlas\u00e9ho chlapce p\u0159ed sebou a starostliv\u011b se na n\u011bj pod\u00edval. Nikdo se nemohl chovat jako Bill, kdy\u017e byl unaven\u00fd.<\/div>\n
„To mi je l\u00edto, Bille,“ \u0159ekl ch\u00e1pav\u011b. Andreas nemohl un\u00e9st, kdy\u017e Billa takhle vid\u011bl. Obvykle se mu tohohle pohledu nedost\u00e1valo; Tom v\u0161echny v\u017edycky vyhodil a staral se o Billa s\u00e1m. Vid\u011bl ho takhle snad jenom jednou, a to, kdy\u017e Tom p\u0159i\u0161el a\u017e pozd\u011b, a pak se Billovi v\u011bnoval tak, \u017ee ho a\u017e uspal.<\/div>\n
„Tomi, Tomi, Tomi,“ \u0161eptal Bill a levou rukou p\u0159i tom sv\u00edral Andreasovo tri\u010dko, zat\u00edmco pravou si mnul b\u0159\u00ed\u0161ko. „Miminko se nechce p\u0159estat h\u00fdbat,“ zamumlal a zabo\u0159il obli\u010dej do blon\u010f\u00e1kova krku.<\/div>\n
Jakmile Bill\u016fv dech dorazil na Andreas\u016fv krk, blon\u010f\u00e1k se zarazil, c\u00edtil pocity, kter\u00e9 by te\u010f c\u00edtit nem\u011bl. Polknul a zavrt\u011bl se, Bill vydechl a usnul – Andreas se \u0161okovan\u011b pod\u00edval na Billa, nejen, \u017ee ho nemohl zvednout a odn\u00e9st do postele, m\u011bl k tomu je\u0161t\u011b erekci, kter\u00e1 necht\u011bla zmizet.<\/p>\n<\/div>\n
Do prdele. Tohle se nem\u016f\u017ee je\u0161t\u011b v\u00edc posrat. Andreas se pod\u00edval na Bill\u016fv sp\u00edc\u00ed obli\u010dej a pozoroval jeho dokonalou tv\u00e1\u0159i\u010dku. Nic ho u\u017e nemohl zastavit a ne\u017e si Andreas uv\u011bdomil, co d\u011bl\u00e1, p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na ty Billovy.<\/p>\n<\/div>\n
Koment\u00e1\u0159e anglicky, pros\u00edm. :o)<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Original<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix Je \u017e\u00e1rlivost opravdu odpov\u011bd\u00ed? Ne. Bill zvedl pohled a zamra\u010dil se. „To ti to teda trvalo,“ zamumlal, kdy\u017e za sebou Tom zav\u0159el dve\u0159e. „Cht\u011bl jsem ti d\u00e1t \u010das, aby ses uklidnil,“ \u0159ekl Tom a pokr\u010dil rameny. „Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ „Obj\u00edm\u00e1m<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[207],"tags":[],"class_list":["post-13586","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-makes-three"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13586","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13586"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13586\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13586"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13586"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13586"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}