{"id":1359,"date":"2017-05-01T16:00:00","date_gmt":"2017-05-01T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1352"},"modified":"2017-05-01T16:00:00","modified_gmt":"2017-05-01T15:00:00","slug":"the-blue-of-desire-12-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/05\/01\/the-blue-of-desire-12-2-2\/","title":{"rendered":"The Blue of Desire 12. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: fyredancer<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Toho dne bylo chladn\u011bji ne\u017e obvykle, a studentsk\u00e1 budova byla narvan\u00e1 k prasknut\u00ed. Bill se nechal za\u0159adit do fronty za Toma, p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil si ruce na hrudi, a kone\u010dn\u011b rozpoznal nep\u0159\u00edjemn\u00e9 bod\u00e1n\u00ed jako n\u011bco v\u00edc, ne\u017e jen jeho vlastn\u00ed vztek, ubl\u00ed\u017eenost a protich\u016fdn\u00e9 emoce. Sledoval Toma koutkem oka, zat\u00edmco st\u00e1li ve front\u011b, a nakonec se pousm\u00e1l, kdy\u017e ho Tom p\u0159istihl a zkroutil obli\u010dej do s\u00e9rie \u010d\u00edm d\u00e1l hloup\u011bj\u0161\u00edch v\u00fdraz\u016f.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 jist\u011b, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Zeptal se ho Tom, kdy\u017e postoupili v \u0159ad\u011b kup\u0159edu. Promnul Billovi rameno. „Vypad\u00e1\u0161 sklesle.“<\/div>\n
Nad t\u00edm Bill sklopil hlavu, v\u00edce ne\u017e cokoliv p\u0159edt\u00edm to u n\u011bj vyvolalo hrozbu bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edch se slz. Tom\u016fv soucit byl n\u011bco, co nedok\u00e1zal zvl\u00e1dnout. Odvr\u00e1til se, set\u0159\u00e1sl ze sebe Tomovu ruku a p\u0159istoupil k ok\u00fdnku. „Je mi fajn.“ Siln\u011b popot\u00e1hl, obrnil se p\u0159ed pohledem pokladn\u00ed, a nadiktoval si objedn\u00e1vku sma\u017een\u00e9ho j\u00eddla natolik velkou, a\u017e se za n\u00edm od Toma ozvalo \u00b4whoa\u00b4.<\/div>\n
Chlad venkovn\u00edho v\u011btru obvykle znamenal sezen\u00ed uvnit\u0159, ale Bill si odn\u00e1\u0161el sv\u016fj t\u00e1c ven s tvrdohlav\u011b zvednutou bradou, a Tom ho n\u00e1sledoval.<\/div>\n
\n

„Jsi si jist\u00fd? Venku mrzne,“ poznamenal Tom.<\/p><\/div>\n

Bill pokr\u010dil rameny. „Nevad\u00ed mi m\u00edt ledov\u00fd zadek,“ odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
Tom se uchechtl a Bill hledal n\u011bco, \u010d\u00edm by po n\u011bm mohl hodit, a\u017e se nakonec rozhodl pro bal\u00ed\u010dky s ke\u010dupem, kter\u00fdmi ho trefil. Jeden se mu zamotal do vlas\u016f, a Tom se p\u0159estal sm\u00e1t.<\/div>\n
„Co je?“ Zeptal se Tom. „Jen proto, \u017ee nem\u00e1\u0161 skoro \u017e\u00e1dn\u00fd zadek, kter\u00fd by mohl b\u00fdt ledov\u00fd, to je v\u0161echno, ne\u2026 ne\u2026“ Zmlknul. \u010cerven\u00e1 barva na jeho tv\u00e1\u0159\u00edch mohla b\u00fdt zp\u016fsobena po\u010das\u00edm, ale Bill uva\u017eoval.<\/div>\n
„Ale ty vypad\u00e1\u0161, \u017ee m\u00e1\u0161 m\u016fj zadek docela r\u00e1d,“ poznamenal Bill, a na okam\u017eik p\u0159estal d\u00fdchat. Tohle bylo nebezpe\u010dn\u00e9 \u00fazem\u00ed.<\/div>\n
„V\u00edc, ne\u017e jen tv\u016fj zadek,“ zamumlal Tom, a jeho tv\u00e1\u0159e te\u010f byly definitivn\u011b \u010derven\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
Oh<\/em>? Bill se cht\u011bl d\u00e1l vypt\u00e1vat, ale rozhodl se dostat se od tohoto t\u00e9matu co nejd\u00e1l, zat\u00edmco se posadil na \u017eidli \u010delem k n\u00e1dvo\u0159\u00ed. V\u00edtr mu tahal za vlasy a oble\u010den\u00ed sv\u00fdmi divok\u00fdmi chladn\u00fdmi prsty, a on se sklonil nad tal\u00ed\u0159em a sledoval, jak se hork\u00fd kou\u0159 rozptyluje do okol\u00ed. V \u017ealudku mu hladov\u011b zakru\u010delo a on se nat\u00e1hl pro ku\u0159ec\u00ed kousek, n\u00e1hle s jistotou, \u017ee by si mohl celou tu v\u011bc str\u010dit do \u00fast, ani\u017e by se zadusil.<\/div>\n
\n

Tom vklouzl na \u017eidli vedle n\u011bj, ne naproti n\u011bmu. Pohl\u00e9dl na Billa a zasm\u00e1l se, pot\u0159\u00e1sl hlavou, a pak se vrhl na sv\u016fj hamburger. Otev\u0159el ke\u010dup, kter\u00fd po n\u011bm Bill hodil, a nalil si ho vedle sv\u00fdch hranolek.<\/p><\/div>\n

„Kde je Andreas?“ Zeptal se Bill s plnou pusou lahodn\u00e9ho s\u00fdra.<\/div>\n
„Koho to zaj\u00edm\u00e1,“ \u0159ekl Tom mrzut\u011b, a\u017e se Bill p\u0159ekvapen\u011b oto\u010dil.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 s Andym n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m?“ Zeptal se Bill, udr\u017eoval sv\u016fj t\u00f3n m\u00edrn\u00fd. Srdce mu bu\u0161ilo do \u017eeber jako \u0161\u00edlen\u00e9.<\/div>\n
Tom si povzdechl, palcem si promas\u00edroval ko\u0159e nosu. „Jo, ale nen\u00ed to nic, s \u010d\u00edm by sis musel d\u011blat starosti. Dneska u\u017e je o to postar\u00e1no.“<\/div>\n
Bill popot\u00e1hl, ot\u0159el si nos do ruk\u00e1vu a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli to m\u00e1 co d\u011blat s Ariel. Ariel byla ur\u010dit\u011b to, co Andreas \u00b4m\u011bl\u00b4 na Toma. Mo\u017en\u00e1, \u017ee se s t\u00edm dneska chystaj\u00ed vyj\u00edt na ve\u0159ejnost. „No, v jednu m\u00e1 p\u0159edn\u00e1\u0161ku, nebo ne?“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny a po\u0159\u00e1dn\u011b si ukousnul ze sv\u00e9ho hamburgeru.<\/div>\n
\n
Po zhltnut\u00ed j\u00eddla Bill naskl\u00e1dal do sebe flotilu sv\u00fdch pr\u00e1zdn\u00fdch lodi\u010dek od rychl\u00e9ho ob\u010derstven\u00ed a v \u00fa\u017easu se popl\u00e1cal po b\u0159i\u0161e.<\/div>\n
„\u0158ekl bych, \u017ee bych nev\u011b\u0159il, \u017ee to do sebe v\u0161echno nacpe\u0161, ale u\u017e jsem t\u011b to vid\u011bl ud\u011blat i d\u0159\u00edv,“ \u0159ekl Tom se sm\u00edchem. „Bo\u017ee, Bille; hodn\u011b j\u00eddla?“<\/div>\n
„Ob\u010das,“ odpov\u011bd\u011bl Bill neur\u010dit\u011b. Rozhl\u00e9dl se po terase. Bylo docela z\u0159ejm\u00e9, \u017ee Andreas se k nim dneska nep\u0159ipoj\u00ed, jeliko\u017e bylo za deset minut jedna. Mo\u017en\u00e1 si Andreas myslel, \u017ee by m\u011bl d\u00e1t Billovi \u010das, aby to s Tomem skon\u010dil, kdyby p\u0159i\u0161el na to, jak.<\/div>\n
Slo\u017eil si ruce a vsunul je mezi stehna, aby zakryl chv\u011bn\u00ed, kter\u00e9 jimi proch\u00e1zelo. Bill to prost\u011b bude muset vyhrknout t\u00edm zp\u016fsobem, jak\u00fdm byl zvykl\u00fd \u0159\u00edkat cokoliv, co mu p\u0159i\u0161lo na mysl, a\u0165 u\u017e to byla mal\u00e1 nebo velk\u00e1 v\u011bc. Mimochodem, v\u00ed\u0161, v\u0161echno to \u0161uk\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 jsme d\u011blali? Mus\u00ed to skon\u010dit<\/em>. Lehce pot\u0159\u00e1sl hlavou. Nic se nezm\u011bnilo. Pokud \u0161lo o Toma, st\u00e1le tam nebyl nikdo, kdo by se Billovi l\u00edbil, tak\u017ee\u2026<\/div>\n
Cht\u011bl by v\u011bd\u011bt d\u016fvod. Bill musel p\u0159ij\u00edt s n\u011bjak\u00fdm d\u016fvodem, a to solidn\u00edm.<\/div>\n
\n

„Mysl\u00edm, \u017ee bychom m\u011bli j\u00edt do t\u0159\u00eddy,“ \u0159ekl Tom, a p\u0159eru\u0161il tak ticho, kter\u00e9 je n\u011bkolik minut obklopovalo.<\/p><\/div>\n

Bill mechanicky p\u0159ik\u00fdvl, z\u00edral na n\u00e1dvo\u0159\u00ed. Navzdory nejist\u00e9mu po\u010das\u00ed byla po \u017eloutnouc\u00ed tr\u00e1v\u011b rozpt\u00fdlena spousta student\u016f. V\u011bt\u0161ina z nich byla zabalena do tepl\u00fdch bund nebo flanelu, vlasy jim poletovaly proud\u00edc\u00edm v\u011btrem.<\/div>\n
Tom se naklonil, rty mu p\u0159ejel p\u0159es ucho. „P\u0159ijde\u0161 dnes ve\u010der?“<\/div>\n
Bill se narovnal, tak \u00fapln\u011b se neodt\u00e1hl, ale srovn\u00e1n\u00edm sv\u00e9 p\u00e1te\u0159e se dostal z Tomova dosahu. Jeho \u00fasta sebou \u0161kubla a vy\u0161la z n\u011bj t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u00fd zvuk. „A co tr\u00e9nink?“ Uvnit\u0159 mu bylo \u0161patn\u011b. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee se ho Tom st\u00e1le je\u0161t\u011b pt\u00e1; nedok\u00e1zal uv\u011b\u0159it Tomov\u00fdm l\u017e\u00edm. Pravd\u011bpodobn\u011b vzal Ariel ned\u00e1vno na rande, nejsp\u00ed\u0161 v\u010dera ve\u010der, pokud se dalo soudit podle jej\u00ed zpr\u00e1vy.<\/div>\n
Tomovy tmav\u00e9 o\u010di se od Billa odvr\u00e1tily, neklidn\u011b se jimi za\u010dal rozhl\u00ed\u017eet po n\u00e1dvo\u0159\u00ed. Jasn\u00e1 zele\u0148 tr\u00e1vy za\u010dala b\u00fdt matn\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee krat\u0161\u00ed dny bez de\u0161t\u011b ji p\u0159ipravovaly o v\u0161echno, co pot\u0159ebovala. Zvedl jeden prst, aby zachytil rozt\u0159epen\u00fd cop\u00e1nek. „Tr\u00e9ninky skon\u010dily,“ \u0159ekl s definitivnost\u00ed, tv\u00e1\u0159 m\u011bl bez v\u00fdrazu.<\/div>\n
„Oh\u2026 pro tuhle sez\u00f3nu?“ Zeptal se Bill p\u0159ekvapen\u011b. Myslel si, \u017ee si pamatoval, \u017ee p\u0159edchoz\u00ed rok trvaly Tomovy tr\u00e9ninky d\u00e9le.<\/div>\n
Tom sev\u0159el \u010delist, ale p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
\n

„M\u011bli bychom j\u00edt do t\u0159\u00eddy,“ \u0159ekl Bill vyh\u00fdbav\u011b a postavil se. Popadl sv\u016fj t\u00e1c, ale Tom mu ho vyt\u00e1hl z rukou.<\/p><\/div>\n

„Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b, Bille,“ \u0159ekl mu. „P\u0159ij\u010f. M\u00e1m n\u011bco, co ti chci \u0159\u00edct.“<\/div>\n
Bill se rozhl\u00e9dl po terase, jednu ruku si zvedl k vlas\u016fm, ne\u017e si vzpomn\u011bl, \u017ee je m\u00e1 st\u00e1hnut\u00e9 dozadu. Nem\u011bl nic, za co by zatahal. Jeho tv\u00e1\u0159 byla nah\u00e1, vystaven\u00e1. „Pro\u010d mi to nem\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct tady?“<\/div>\n
„Moc lid\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl Tom v\u00e1\u017en\u011b, pak mu v\u011bnoval mal\u00fd \u00fasm\u011bv. „Tak\u017ee?“<\/div>\n
Bill se nerovnom\u011brn\u011b nadechl. „Jo, j\u00e1\u2026 uvid\u00edme se pozd\u011bji,“ \u0159ekl, ale st\u00e1le to nebylo opravdov\u00e9 ano, ne nutn\u011b, proto\u017ee samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee Toma pozd\u011bji uvid\u00ed. Ale nebylo to ani ne.<\/div>\n
Nemohl \u0159\u00edct Tomovi \u00b4ne\u00b4, proto\u017ee to byl Tom, kdo se ptal.<\/div>\n
Bill nem\u011bl nikoho, s k\u00fdm by chodil, tak pro\u010d t\u00edmhle zp\u016fsobem neb\u00fdt s Tomem?<\/div>\n
Na jejich p\u0159edn\u00e1\u0161ce literatury Bill podr\u017eel m\u00edsto pro Andrease, proto\u017ee bylo jasn\u00e9, \u017ee Tom to neud\u011bl\u00e1, a samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jejich kamar\u00e1d vklouzl do p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00e9 m\u00edstnosti t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se vytratila posledn\u00ed ozv\u011bna zvon\u011bn\u00ed. Andreas na n\u011bj v\u00e1\u017en\u011b pok\u00fdval hlavou, na rozd\u00edl od jeho obvykl\u00e9ho slune\u010dn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, a to Billovi jako p\u0159ipom\u00ednka sta\u010dilo. Pozvedl obo\u010d\u00ed, jako by se ptal, jak to \u0161lo?<\/div>\n
<\/p>\n

Tohle pro tebe nen\u00ed dobr\u00e9, Bille. Nikam to nevede.<\/em><\/div>\n

\n

Bill slab\u011b pot\u0159\u00e1sl hlavou a p\u0159ikr\u010dil se zp\u00e1tky na svou \u017eidli, kde si kolem sebe pevn\u011b omotal svou pa\u017ei. Nen\u00e1vid\u011bl b\u00fdt tla\u010den do v\u011bc\u00ed, a tenhle nov\u00fd z\u00e1jem z Andreasovy strany, to, jak do toho strkal nos, jako by m\u011bl pr\u00e1vo b\u00fdt do toho zapojen\u00fd, to nutilo Billa b\u00fdt vytrvale tvrdohlav\u00fd.<\/p><\/div>\n

Po hodin\u011b Andreas b\u011b\u017eel do pr\u00e1ce, a Tom se zvedl a zam\u00ed\u0159il k v\u00fdchodu, po cest\u011b Billovi sev\u0159el rameno.<\/div>\n
„Mus\u00edm j\u00edt,“ \u0159ekl mu. „M\u00e1m p\u0159esn\u011b ve dv\u011b sch\u016fzku, tak\u017ee\u2026 uvid\u00edme se pozd\u011bji?“<\/div>\n
Billovy rty sebou cukly. „Uvid\u00edme se pozd\u011bji,“ zopakoval. Kdy\u017e na n\u011bm Tom d\u00e1l dr\u017eel sv\u016fj pohled, v\u00e1\u017en\u00fd a zamra\u010den\u00fd, Bill se pokusil vyvolat na tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Okay,“ \u0159ekl Tom nakonec a zvedl ruku na rozlou\u010denou.<\/div>\n
Bill okop\u00edroval jeho gesto, zvedl ruku a zam\u00e1val, dokud Toma p\u0159es sv\u00e9 kostnat\u00e9 prsty u\u017e nemohl vid\u011bt. N\u00e1hle jej p\u0159epadla ne\u010dekan\u00e9 devastace, jako by se s Tomem skute\u010dn\u011b lou\u010dil; jako by tohle byl konec. V\u011bd\u011bl, \u017ee pravd\u011bpodobn\u011b chyt\u00ed autobus na cestu k Tomovi, proto\u017ee, co jin\u00e9ho v \u017eivot\u011b m\u011bl, co by jej p\u0159inutilo r\u00e1no vst\u00e1t z postele? V\u011bd\u011bl, \u017ee Toma nem\u00e1, ale\u2026 i jen ten kousek, kter\u00fd z Toma m\u011bl, byl dostate\u010dn\u00fd, mo\u017en\u00e1.<\/div>\n
<\/p>\n

Vyber si to, co je pro tebe nejlep\u0161\u00ed, jakmile p\u0159ijde\u0161 na to, co to je.<\/em><\/div>\n

\n

Bill se nadechl, jako by mu n\u011bkdo vrazil facku, kdy\u017e se k n\u011bmu vr\u00e1tila slova jeho matky. Zvedl se ze sv\u00e9 \u017eidle. N\u00e1dvo\u0159\u00ed bylo chladn\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e se vydal na hodinu hudebn\u00ed kompozice, a Bill s\u00e1m sebe objal a p\u0159\u00e1l si, aby si s sebou r\u00e1no vzal bundu. Nemyslel tak n\u011bjak na ni, a to byla velk\u00e1 \u010d\u00e1st probl\u00e9mu.<\/p><\/div>\n

„Hej, Bille!“ Bill se zastavil p\u0159ed hudebn\u00ed budovou a m\u017eoural p\u0159es n\u00e1hlou z\u00e1plavu \u010derven\u00fdch a hn\u011bd\u00fdch list\u016f, kter\u00e9 se kolem n\u011bj rozv\u00ed\u0159ily. Georg se rozb\u011bhl, aby jej p\u0159iv\u00edtal s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd zmizel, jakmile se k n\u011bmu dostal. „Tak poj\u010f,“ \u0159ekl, a uchopil rukou Billovo z\u00e1p\u011bst\u00ed. „Dneska to vynech\u00e1me.“<\/div>\n
„Ale ne, j\u00e1 nem\u016f\u017eu-“ za\u010dal Bill protestovat, a Georg ho p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem zarazil.<\/div>\n
„Bille, vypad\u00e1\u0161, jako by ti n\u011bkdo pr\u00e1v\u011b zabil psa, co\u017e u tebe znamen\u00e1, \u017ee je to nejsp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, a\u0165 u\u017e je to cokoliv,“ \u0159ekl mu Georg. „Vynech\u00e1n\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ek je pro tebe zdrav\u00e9, v mal\u00fdch d\u00e1vk\u00e1ch. Za cel\u00fd semestr jsi nevynechal ani jedinou hodinu, a hudebn\u00ed kompozice toleruje a\u017e t\u0159i neomluven\u00e9 hodiny. Tak\u017ee jdeme.“<\/div>\n
„Tohle je \u0161patn\u00fd n\u00e1pad,“ reptal Bill, ale klop\u00fdtal spolu s n\u00edm, jak jej Georg vedl po chodn\u00edku.<\/div>\n
\n

„K\u00e1vu, \u010daj, nebo chlast?“ Nab\u00eddl Georg.<\/p><\/div>\n

Bill se na n\u011bj podez\u0159\u00edvav\u011b pod\u00edval. „Na alkohol je a\u017e moc brzo,“ \u0159ekl nakonec.<\/div>\n
„Tak\u017ee \u010daj,“ rozhodl Georg. „Tak poj\u010f, naho\u0159e v ulici je hezk\u00e1 kav\u00e1rna.“<\/div>\n
To Bill v\u011bd\u011bl. \u010casto tam tr\u00e1vil cel\u00e9 hodiny p\u0159i d\u011bl\u00e1n\u00ed dom\u00e1c\u00edch \u00fakol\u016f.<\/div>\n
Georg ho nezasyp\u00e1val \u017e\u00e1dn\u00fdmi ot\u00e1zkami, ani ne\u0159ekl nic v\u00edc ne\u017e jen n\u011bkolik p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00fdch pozn\u00e1mek o po\u010das\u00ed, na kter\u00e9 Bill vyh\u00fdbav\u011b zareagoval, dokud nebyli usazeni u stolu v rohu kav\u00e1rny. Objednali si \u010daj – \u0161\u00e1lek pro ka\u017ed\u00e9ho – a pak se Georg p\u0159ed Billa usadil se soust\u0159ed\u011bn\u00fdm a zamy\u0161len\u00fdm v\u00fdrazem.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 o tom mluvit, jestli chce\u0161,“ nab\u00eddl Georg nakonec. Uvelebil se na \u017eidli a pov\u011bsil si ruku p\u0159es op\u011bradlo. „Nebo tady m\u016f\u017eeme prost\u011b jen sed\u011bt. Cokoliv, s \u010d\u00edm se bude\u0161 c\u00edtit pohodln\u011b.“<\/div>\n
Bill se na n\u011bj nev\u00fdrazn\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 p\u011bkn\u011b rozru\u0161en\u011b,“ poznamenal Georg.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, rukama objal h\u0159ejiv\u00fd hrnek s \u010dajem a pod\u00edval se skrz jasn\u011b hn\u011bdou tekutinu na sediment na dn\u011b. Kde jen za\u010d\u00edt?<\/div>\n
\n

„Pot\u00ed\u017ee s holkama?“ Odv\u00e1\u017eil se Georg.<\/p><\/div>\n

Bill si odfrkl. Dalo se to tak \u0159\u00edct, p\u0159edpokl\u00e1dal. Nebyl n\u00e1siln\u00e1 osoba; v\u017edycky byl pacifista, a\u010dkoliv byl p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b zam\u011b\u0159en\u00fd na pr\u00e1va zv\u00ed\u0159at. Byla tam v\u0161ak jedna osoba, do kter\u00e9 by dok\u00e1zal s radost\u00ed zatnout sekyrku.<\/div>\n
„Pot\u00ed\u017ee s klukama“? Pokra\u010doval Georg jemn\u00fdm t\u00f3nem.<\/div>\n
„… Ano,“ \u0159ekl nakonec Bill. „Je to… j\u00e1… pamatuje\u0161, jak jsem \u0159\u00edkal, \u017ee je to komplikovan\u00e9?“<\/div>\n
„Jo,“ \u0159ekl Georg. „Pamatuju.“<\/div>\n
„Je to Tom,“ p\u0159iznal se Bill.<\/div>\n
Jedna strana Georgov\u00fdch \u00fast se zvedla, ale zd\u00e1lo se, \u017ee je zcela nep\u0159ekvapen\u00fd.<\/div>\n
„Bo\u017ee,“ vyk\u0159ikl Bill a frustrovan\u011b rozhodil rukama. „To v\u0161ichni v\u011bd\u00ed, \u017ee jsem zamilovan\u00fd do Toma?“<\/div>\n
„No, tv\u016fj obli\u010dej se tak trochu rozsv\u00edtil, kdy\u017e v ten den pro\u0161el dve\u0159mi,“ vysv\u011btlil Georg. „A spolu s t\u00edm, co jsi zm\u00ednil u\u017e d\u0159\u00edve, to bylo docela z\u0159ej- no, \u0159ekn\u011bme, \u017ee mi to do\u0161lo.“<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ zamumlal Bill a usrk\u00e1val \u010daj, kter\u00fd se u\u017e dostate\u010dn\u011b ochladil, aby mu mohl p\u0159ej\u00edt p\u0159es rty.<\/div>\n
„Tak v \u010dem je probl\u00e9m?“ Zeptal se Georg a zvedl jedno obo\u010d\u00ed. „Ty ho miluje\u0161, on…“<\/div>\n
„Je hetero,“ p\u0159eru\u0161il ho Bill.<\/div>\n
\n

Georgovo druh\u00e9 obo\u010d\u00ed se p\u0159idalo k prvn\u00edmu. „Opravdu?“<\/p><\/div>\n

„Ano,“ \u0159ekl Bill. „Jo, sly\u0161el jsi o Jednono\u010dn\u00edm Boucha\u010di?“<\/div>\n
Georg klesl zp\u00e1tky na sv\u00e9 m\u00edsto. „Ani n\u00e1hodou!“ Zvolal. „To je Tom? Ale on… s tebou…“<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161\u0161!“ Zasy\u010del Bill a zam\u00e1val rukama. M\u011bl pocit deja-vu jeho rozhovoru s Andreasem. „Ne tak nahlas, okay? Jo, on… cht\u011bl to, se mnou, byl zv\u011bdav\u00fd, mysl\u00edm, a… a…“ Nahrbil se a posunoval \u0161\u00e1lek po stole.<\/div>\n
„A tys to cht\u011bl s n\u00edm, proto\u017ee ho miluje\u0161,“ \u0159ekl Georg opatrn\u011b. „Tak\u017ee jsi to ud\u011blal, o\u010dividn\u011b. A co te\u010f?“<\/div>\n
„On m\u011b nemiluje,“ \u0159ekl Bill. Zvedl sv\u016fj \u010daj, dopil ho, pak polo\u017eil \u0161\u00e1lek na st\u016fl a z\u00edral do n\u011bj, jako by rozpt\u00fdlen\u00e9 l\u00edstky na dn\u011b m\u011bly odpov\u011bdi na jeho dilema.<\/div>\n
Georg otev\u0159el \u00fasta, pak zav\u0159el a zamra\u010dil se, a pak se nat\u00e1hl, aby Billovi nalil dal\u0161\u00ed \u010daj.<\/div>\n
„Krom\u011b toho,“ pokra\u010doval Bill, dos\u00e1hl bodu uk\u0159ivd\u011bnosti. „V\u010dera jsem se dozv\u011bd\u011bl od na\u0161eho spole\u010dn\u00e9ho k\u00e1mo\u0161e, \u017ee od minul\u00e9ho t\u00fddne s n\u011bk\u00fdm chod\u00ed, s holkou.“<\/div>\n
„Pak je prost\u011b pitomec,“ \u0159ekl Georg ost\u0159e a polo\u017eil \u010dajovou konvi\u010dku na st\u016fl. „Kdy\u017e mohl m\u00edt tebe? Bu\u010f m\u00e1 po\u0161kozen\u00fd mozek, nebo je…“<\/div>\n
„Na holky,“ p\u0159eru\u0161il ho Bill a nap\u0159\u00edmil se. „Je na holky, Georgu. Tohle bylo… Chci \u0159\u00edct, \u017ee to, co d\u011bl\u00e1me, je jako hra, mysl\u00edm; jen zp\u016fsob, jak zab\u00edt \u010das, ud\u011blat si jasno v sexu\u00e1ln\u00edch v\u011bcech, bez ohledu na to, co k n\u011bmu c\u00edt\u00edm.“<\/div>\n
\n

„P\u0159\u00edtomn\u00fd \u010das,“ poznamenal Georg.<\/p><\/div>\n

Bill se soust\u0159edil na nov\u00fd \u010daj p\u0159ed sebou. „Co?“ Zamumlal, p\u0159edst\u00edral, \u017ee nerozum\u00ed.<\/div>\n
„Pou\u017eil jsi p\u0159\u00edtomn\u00fd \u010das, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee ty po\u0159\u00e1d… s n\u00edm,“ \u0159ekl jemn\u011b Georg. „Kdy\u017e jsi zjistil, \u017ee te\u010f chod\u00ed s d\u00edvkou, tak pro\u010d, Bille?“ Vypadal, jako by cht\u011bl \u0159\u00edct v\u00edc, ale zav\u0159el \u00fasta.<\/div>\n
„Proto\u017ee mu neum\u00edm \u0159\u00edct ne,“ \u0159ekl Bill ne\u0161\u0165astn\u011b. „Proto\u017ee jsem mu \u0159ekl, \u017ee te\u010f nem\u00e1m nikoho, kdo by se mi l\u00edbil a… a on \u0159\u00edkal, \u017ee bychom to m\u011bli d\u011blat, dokud tady n\u011bkdo takov\u00fd nebude.“ Pokr\u010dil rameny a znovu p\u0159ilo\u017eil \u0161pi\u010dky prst\u016f kolem \u0161\u00e1lku, oto\u010dil ho kolem dokola a sledoval oran\u017eovo-hn\u011bdou tekutinu. Uv\u011bdomil si, \u017ee nev\u00ed, jak chutn\u00e1. Za cel\u00fd den nic po\u0159\u00e1dn\u011b neochutnal.<\/div>\n
Georg si povzdechl a posouval sv\u016fj \u010daj sem a tam. „Opravdu chce\u0161 p\u0159estat?“<\/div>\n
„Ne. Ano,“ dodal Bill a zast\u00e9nal. „Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e bych nem\u011bl. S n\u00edm.“<\/div>\n
Georg p\u0159ik\u00fdvl a nakr\u010dil sv\u00e9 tmav\u00e9 obo\u010d\u00ed. „Zkusil sis s n\u00edm promluvit?“<\/div>\n
„Bo\u017ee, ne!“ \u0158ekl Bill zd\u011b\u0161en\u011b. „Krom\u011b toho u\u017e te\u010f v\u00edm, jak by to dopadlo.“ Na jeho z\u00e1dech. Nebo na jeho boku. Nebo na kolenou se zadkem vystr\u010den\u00fdm do vzduchu<\/em>. Zrudl.<\/div>\n
Georg m\u011bl dostate\u010dnou intuici, pokud \u0161lo o obsah toho, jak by to skon\u010dilo, proto\u017ee se d\u00e1l neptal. „Tak mu \u0159ekni, \u017ee u\u017e m\u00e1\u0161 n\u011bkoho, kdo se ti l\u00edb\u00ed,“ \u0159ekl pragmaticky.<\/div>\n
Bill se nadechl a sklonil hlavu nad \u010daj. „Ale nem\u00e1m,“ \u0159ekl. Nebyl tady nikdo krom\u011b Toma, kdo by p\u0159ipadal v \u00favahu.<\/div>\n
\n

„J\u00e1 to ch\u00e1pu,“ souhlasil Georg. „Ale je jasn\u00e9, \u017ee on je p\u0159\u00edli\u0161 nev\u0161\u00edmav\u00fd, aby si to uv\u011bdomil, tak\u017ee mu jen mus\u00ed\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee tady n\u011bkdo je.“<\/p><\/div>\n

Bill zoufale zavrt\u011bl hlavou. „To nebude fungovat,“ \u0159ekl. „To u\u017e m\u011b napadlo, ale Tom je vytrval\u00fd a bude cht\u00edt v\u011bd\u011bt, kdo to je.“<\/div>\n
„Najdi n\u011bjak\u00e9ho n\u00e1hradn\u00edka,“ navrhl Georg.<\/div>\n
Bill zamrkal. „Hmm…“ Pak zavrt\u011bl hlavou. „Ani n\u00e1hodou. Kde bych ho vzal? Andrease ne, Tom by z n\u011bj dostal pravdu asi tak za dv\u011b vte\u0159iny.“<\/div>\n
Georg si p\u0159ehodil vlasy p\u0159es rameno a u\u0161kl\u00edbl se na Billa, jako by byl obzvl\u00e1\u0161\u0165 natvrdl\u00fd nebo pali\u010dat\u00fd. „Bille… je tu spousta lid\u00ed, kter\u00fdm na tob\u011b natolik z\u00e1le\u017e\u00ed, \u017ee to ud\u011blaj\u00ed dobrovoln\u011b, to jsem si jist\u00fd.“<\/div>\n
Bill znovu pokr\u010dil rameny, znovu vypil \u010daj a pohledem hledal z\u00e1chod. „Jo, no, ale ne bez toho, aby v\u011bd\u011bli o situaci v\u00edc, ne\u017e bych jim cht\u011bl \u0159\u00edct,“ \u0159ekl. „Je u\u017e tak dost \u0161patn\u00e9, \u017ee nech\u00e1v\u00e1m Toma se mnou sp\u00e1t, a nechci, aby se jeho tajemstv\u00ed rozneslo po cel\u00e9m kampusu.“<\/div>\n
\n

Z Georgova obli\u010deje zmizel \u00fasm\u011bv a jen si ho v\u00e1\u017en\u011b prohl\u00ed\u017eel. Polo\u017eil si ruce na st\u016fl, palci a ukazov\u00e1\u010dky objal \u0161\u00e1lek. „No, mn\u011b u\u017e jsi to \u0159ekl a j\u00e1 to nikomu ne\u0159eknu.“<\/p><\/div>\n

Bill vd\u011b\u010dn\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Nat\u00e1hl se prsty po jedn\u00e9 stran\u011b sv\u00e9ho \u0161\u00e1lku, aby ho to\u010dil. Musel ho chytit, aby zabr\u00e1nil tomu, aby se p\u0159evrhl, a dal\u0161\u00ed Georgova slova ho p\u0159ekvapila.<\/div>\n
„P\u016fjde to? Bille?“ Zeptal se Georg s up\u0159\u00edmn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Nab\u00edz\u00edm sv\u00e9 slu\u017eby, abych byl \u010dlov\u011bk, kter\u00fd se ti l\u00edb\u00ed.“<\/div>\n
Bill vyhrkl odpov\u011b\u010f d\u0159\u00edv, ne\u017e si to mohl rozmyslet nebo se zastavit.<\/div>\n
„Ano.“<\/p>\n

autor: fyredancer<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: fyredancer Toho dne bylo chladn\u011bji ne\u017e obvykle, a studentsk\u00e1 budova byla narvan\u00e1 k prasknut\u00ed. Bill se nechal za\u0159adit do fronty za Toma, p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil si ruce na hrudi, a kone\u010dn\u011b rozpoznal nep\u0159\u00edjemn\u00e9 bod\u00e1n\u00ed jako n\u011bco v\u00edc, ne\u017e jen jeho vlastn\u00ed vztek, ubl\u00ed\u017eenost<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[666],"tags":[],"class_list":["post-1359","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-blue-of-desire"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1359","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1359"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1359\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1359"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1359"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1359"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}