{"id":13597,"date":"2009-09-04T16:00:00","date_gmt":"2009-09-04T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13565"},"modified":"2009-09-04T16:00:00","modified_gmt":"2009-09-04T15:00:00","slug":"hope-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/04\/hope-2\/","title":{"rendered":"Hope 2."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Billovi po dlouh\u00e9 dob\u011b op\u011bt do\u0161la slova. Ten kluk byl tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. O\u010di m\u011bl pln\u00e9 strachu, \u00fazkosti a tr\u00e1pen\u00ed. Celou tv\u00e1\u0159 m\u011bl za\u0161mudlanou od bl\u00e1ta a Billovi p\u0159ipom\u00ednal sp\u00ed\u0161e mal\u00e9 vyd\u011b\u0161en\u00e9 d\u00edt\u011b, ne\u017e \u010dlov\u011bka, kter\u00fd by mu dok\u00e1zal ubl\u00ed\u017eit. Zhluboka se nadechl a klekl si p\u0159ed n\u011bj na kolena. Svou tv\u00e1\u0159 opatrn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eil k t\u00e9 jeho, a kdy\u017e se mu no\u0159il do bezedn\u00fdch o\u010d\u00ed, jakoby zapom\u00ednal d\u00fdchat.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee nejsi zl\u00fd,“ za\u0161eptal ti\u0161e a byl si zcela jist pravdivost\u00ed sv\u00fdch slov. „Chci ti jenom pomoct, Tome,“ jeho jm\u00e9no vyslovil skoro \u0161eptem. Chlapec pla\u0161e odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159 a trpce stiskl rty do \u00fazk\u00e9 \u0161t\u011brbiny. Je\u0161t\u011b nikdo se k n\u011bmu nechoval takhle hezky. Nikdo jeho jm\u00e9no nevyslovoval s takovou d\u00e1vkou n\u011bhy, jako pr\u00e1v\u011b tenhle kluk. Proto se v\u016fbec nebr\u00e1nil, kdy\u017e mu pomohl vst\u00e1t a vedl jej po schodech nahoru. Kdy\u017e spole\u010dn\u011b ve\u0161li do koupelny, Bill mu podal m\u011bkk\u00fd ru\u010dn\u00edk a sprchov\u00fd gel. „M\u016f\u017ee\u0161 tady b\u00fdt tak dlouho, jak pot\u0159ebuje\u0161. Na\u0161el jsem ti dokonce i n\u011bco na oble\u010den\u00ed. Je to sice moje, ale mysl\u00edm, \u017ee by ti to mohlo padnout. J\u00e1 ti zat\u00edm ud\u011bl\u00e1m n\u011bco k j\u00eddlu, ano?“ Bill se na n\u011bj je\u0161t\u011b jednou pod\u00edval a s nesm\u011bl\u00fdm \u00fasm\u011bvem vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
Jak pomalu vch\u00e1zel do kuchyn\u011b, zji\u0161\u0165oval, \u017ee vlastn\u011b v\u016fbec nev\u00ed, co by mu m\u011bl ud\u011blat. Tom nic ne\u0159\u00edkal. Vlastn\u011b mu ne\u0159ekl ani to, zdali m\u00e1 vlastn\u011b hlad. Bill se bezradn\u011b zad\u00edval na kopu zeleniny a ovoce, kterou jeho maminka vyp\u011bstovala, a sna\u017eil se vymyslet n\u011bco, co by mu chutnalo\u2026<\/div>\n
\n
Zat\u00edmco se Bill tr\u00e1pil v kuchyni, Tom pokl\u00e1dal sv\u00e9 promrzl\u00e9 t\u011blo do hork\u00e9 vody. Nenalil si do vody \u017e\u00e1dnou p\u011bnu, na takovej luxus nebyl zvyklej. Rodi\u010de neznal, vychov\u00e1val jej star\u0161\u00ed bratranec. Odmala byl k n\u011bmu a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159\u00edsnej a nedovoloval mu skoro nic. Nikdy jej nepohladil. Nikdy jej l\u00e1skypln\u011b neobjal. Bral jej jako sv\u00e9 d\u00edt\u011b, o kter\u00e9 se mus\u00ed postarat. \u017d\u00e1dn\u00fd cit v tom v\u0161ak nebyl. Nem\u011bl srdce ani slitov\u00e1n\u00ed. A nane\u0161t\u011bst\u00ed Tom zd\u011bdil v\u0161echny sv\u00e9 vlastnosti i povahu po sv\u00fdch rodi\u010d\u00edch, tud\u00ed\u017e nem\u011bl \u017e\u00e1dnou s\u00edlu postavit se mu. Proto skon\u010dil na ulici. Utekl od n\u011bj. U\u017e to prost\u011b nezvl\u00e1dl. Toulal se m\u011bstem n\u011bkolik dn\u00ed. Ka\u017ed\u00fd se na n\u011bj d\u00edval skrz prsty. Ka\u017ed\u00fd jenom pohor\u0161en\u011b z\u00edral, n\u011bkte\u0159\u00ed na n\u011bj dokonce ukazovali prstem, jenom Bill k n\u011bmu promluvil s ochotou pomoct. Jeden jedin\u00fd, z n\u011bkolika des\u00edtek lid\u00ed, co denn\u011b potk\u00e1val\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Uslzen\u00fdma o\u010dima se zad\u00edval na vodn\u00ed hladinu, ve kter\u00e9 se m\u00edsil povlak \u0161p\u00edny a bl\u00e1ta. Bezmocn\u011b ot\u00edral sv\u00e9 bled\u00e9 ruce. T\u0159el je tak siln\u011b, \u017ee mu bylo a\u017e do pl\u00e1\u010de. Jakoby ze sebe mohl set\u0159\u00edt v\u0161echen ten strach a potla\u010dovan\u00fd hn\u011bv, kter\u00fd c\u00edtil v\u016f\u010di v\u0161em. U\u017e nikomu nev\u011b\u0159il. Vyka\u0161lali se na n\u011bj dokonce i nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9. I holka, kterou miloval, se k n\u011bmu oto\u010dila z\u00e1dy tehdy, kdy\u017e ji nejv\u00edc pot\u0159eboval. Jedin\u00fdm \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho te\u010f m\u011bl ve sv\u00e9 bl\u00edzkosti, byl pr\u00e1v\u011b Bill. Byl k n\u011bmu tak milej. Pr\u00e1v\u011b proto od n\u011bj musel co nejd\u0159\u00edve odej\u00edt! Nemohl by jej vyu\u017e\u00edvat. U\u017e takhle pro n\u011bj ud\u011blal v\u00edc ne\u017e dost\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„N\u011bco jsem vymyslel tak douf\u00e1m, \u017ee ti to bude chutnat,“ vy\u0159kl Bill tich\u00fdm hlasem, jakmile usly\u0161el nesm\u011bl\u00e9 kroky m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed do kuchyn\u011b. Pe\u010dliv\u011b nakl\u00e1dal na tal\u00ed\u0159 sv\u00e9 mistrovsk\u00e9 d\u00edlo, i kdy\u017e to byla pouh\u00e1 krupicov\u00e1 ka\u0161e s jahodama. V\u016fbec si to neuv\u011bdomoval, ale usm\u00edval se. On, kter\u00fd se nedok\u00e1zal pousm\u00e1t snad n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f! Simone dokonce ztratila nad\u011bji, \u017ee by se je\u0161t\u011b n\u011bkdy mohl spokojen\u011b sm\u00e1t.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ ozvalo se mu za z\u00e1dy…“<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 to,“ co cht\u011bl \u0159\u00edct, \u00fapln\u011b zapomn\u011bl ve chv\u00edli, kdy\u017e se na Toma obr\u00e1til. Nech\u00e1pav\u00fdm pohledem jej sjel od hlavy a\u017e dol\u016f a zase zp\u00e1tky. „Ud\u011blal jsem to r\u00e1d,“ vydechl nakonec, jak se sna\u017eil skr\u00fdt sv\u00e9 ne\u010dekan\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed. Jakoby st\u00e1l p\u0159ed n\u00edm \u00fapln\u011b jin\u00fd \u010dlov\u011bk. U\u017e to nebyl ten \u0161mudla. Net\u0159\u00e1sl se zimou a nestyd\u011bl se za to, jak vypad\u00e1. Te\u010f to byl kluk, na kter\u00e9ho se Bill nedok\u00e1zal vynad\u00edvat. A\u010dkoliv p\u0159i\u0161el hloup\u011b i s\u00e1m sob\u011b, nemohl od n\u011bj odtrhnout pohled. C\u00edtil, jak mu v \u017eil\u00e1ch nebezpe\u010dn\u011b v\u0159e krev. Na holku, o kterou p\u0159i\u0161el, v tu chv\u00edli v\u016fbec nepomyslel.<\/div>\n
„Jestli se chce\u0161 zasm\u00e1t, m\u016f\u017ee\u0161. U\u017e jsem na to zvyklej,“ Tom jeho p\u0159ekvapen\u00fd pohled pochopil z\u0159ejm\u011b \u00fapln\u011b jinak, ne\u017e by Bill cht\u011bl. Prudce zavrt\u011bl hlavou a p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Ne, omlouv\u00e1m se. Takhle jsem to nemyslel. Jen\u2026 jen vypad\u00e1\u0161 \u00fapln\u011b jinak,“ p\u0159iznal a pohledem se rad\u011bji rychle vr\u00e1til k Tomov\u011b ve\u010de\u0159i. Nevydr\u017eel by se na n\u011bj d\u00e9le d\u00edvat. Musel by jej pohladit\u2026 Dotknout se jej a ujistit ho, \u017ee u\u017e mu nic \u0161patn\u00e9ho nehroz\u00ed. \u017de nedovol\u00ed, aby mu n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eil. V o\u010d\u00edch se mu ukr\u00fdvalo tolik bolesti\u2026<\/div>\n
Tom nebyl zvyklej na to, \u017ee by se o n\u011bj n\u011bkdo staral. V\u017edycky zodpov\u00eddal jenom s\u00e1m za sebe. Bratranec k n\u011bmu nec\u00edtil v\u016fbec nic, a proto se k n\u011bmu tak i choval. Kdykoliv m\u011bl zlou n\u00e1ladu, schytal Tom pohlavek i bezd\u016fvodn\u011b\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Tak co, dalo se to j\u00edst? J\u00e1 v\u00edm, \u017ee nejsem skv\u011blej kucha\u0159, ale sna\u017eil jsem se.“ Bill Toma dovedl do \u00fatuln\u00e9ho pokoj\u00edku pro hosty, kter\u00fd byl hned vedle jeho pokoje. Tenkou deku, je\u017e byla pohozen\u00e1 na posteli, vym\u011bnil za teplou p\u0159ikr\u00fdvku a po\u010dkal, dokud si Tom nelehl. „M\u016f\u017eu tady je\u0161t\u011b chvilku z\u016fstat?“ smutn\u00e1 prosba z n\u011bj vy\u0161la mnohem d\u0159\u00edv, ne\u017e se stihl plesknout p\u0159es pusu. Jeho o\u010di se nal\u00e9hav\u011b no\u0159ily do t\u011bch Tomov\u00fdch.<\/div>\n
„To nen\u00ed dobr\u00fd n\u00e1pad,“ Tom jejich o\u010dn\u00ed kontakt p\u0159eru\u0161il p\u0159iv\u0159en\u00edm v\u00ed\u010dek. Zhluboka se nadechl a oto\u010dil se k n\u011bmu z\u00e1dy. Necht\u011bl b\u00fdt na n\u011bj takov\u00fd, ale nemohl se na n\u011bj v\u00edce v\u00e1zat. Pomohl mu a on mu za to byl nesm\u00edrn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd. Pod\u011bkov\u00e1n\u00edm to ale muselo skon\u010dit. Bylo by zbyte\u010dn\u00e9 padat do n\u011b\u010deho, co by nem\u011blo smysl. Neubli\u017eoval by jenom sob\u011b, ale tak\u00e9 jemu. On prost\u011b do jeho sv\u011bta nepat\u0159il. Nem\u011bl n\u00e1dhern\u011b velikej d\u016fm, ani \u017e\u00e1dn\u00fd pen\u00edze. Byl vlastn\u011b pouh\u00fdm ubo\u017e\u00e1kem, \u017eij\u00edc\u00edm na ulici. Bez domova, bez rodiny, bez l\u00e1sky, dokonce i bez p\u0159\u00e1tel. A te\u010f u\u017e i bez hrdosti.<\/div>\n
Bill smutn\u011b stiskl v\u00ed\u010dka, ale bral jeho rozhodnut\u00ed na v\u011bdom\u00ed.<\/div>\n
„Dobrou noc. R\u00e1d jsem t\u011b poznal, Tome,“ rozlou\u010dil se s n\u00edm m\u00edrn\u011b t\u0159esouc\u00edm se hlasem, jeliko\u017e si byl jist, \u017ee a\u017e r\u00e1no vstane, postel bude je\u017e d\u00e1vno pr\u00e1zdn\u00e1. Tom se na n\u011bj op\u011bt pod\u00edval a tich\u00fdm hlasem za\u0161eptal tot\u00e9\u017e. Byl si jist, \u017ee vid\u00ed Billa naposled\u2026<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
„Bille, m\u00e1\u0161 narozeniny. S klukama jsme pro tebe uspo\u0159\u00e1dali oslavu, a ty se v\u016fbec nebav\u00ed\u0161,“ Andy se mu zklaman\u011b pov\u011bsil kolem ramen a Billa vz\u00e1p\u011bt\u00ed zas\u00e1hl nep\u0159\u00edjemn\u00fd pach alkoholu. „Co kdybys na v\u0161echno zapomn\u011bl a bavil se?“ oslava se konala na nedalek\u00e9 pl\u00e1\u017ei u jezera. V\u0161ude bylo kr\u00e1sn\u011b ticho. Bill nechal kluky u baru a s\u00e1m se \u0161el proj\u00edt. Drobn\u00fd p\u00edsek mu p\u0159\u00edjemn\u011b mas\u00edroval bos\u00e9 nohy, a kdyby se neobjevil Andreas, jist\u011b by se proch\u00e1zel dal\u0161\u00ed hodinu. Spole\u010dn\u011b si sedli na d\u0159ev\u011bn\u00fd m\u016fstek u vody, a zat\u00edmco Andy klidn\u011b pop\u00edjel z fla\u0161ky, Bill se d\u00edval do vody. „Nechce\u0161 si j\u00edt zaplavat?“ dloubl jej do bok\u016f a i p\u0159es Billovy protesty jej vyt\u00e1hl na nohy.<\/div>\n
„Andy, ne! Ty v\u00ed\u0161, \u017ee se vody boj\u00edm. Neum\u00edm plavat, prosim t\u011b, nech m\u011b,“ rad\u011bji cht\u011bl p\u0159em\u00fd\u0161let a uva\u017eovat nad t\u00edm, jak se m\u00e1 asi Tom. U\u017e jsou to \u010dty\u0159i dny, co jej vid\u011bl naposled, a i kdy\u017e se to b\u00e1l p\u0159iznat, bylo mu po n\u011bm tro\u0161i\u010dku smutno. Kdy\u017e byl s n\u00edm, alespo\u0148 na chvilku zapomn\u011bl na S\u00e1ru. Kdy\u017e byl u n\u011bj, nec\u00edtil se tak s\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
„Dost! Tohle u\u017e nen\u00ed vtipn\u00fd,“ opravdu se vyd\u011bsil, kdy\u017e do n\u011bj Andy str\u010dil. V posledn\u00ed chv\u00edli se zachytil a dopadl na v\u0161echny \u010dty\u0159i. „Zbl\u00e1znil ses? V\u00ed\u0161, jak to tu mus\u00ed b\u00fdt hlubok\u00fd?“ Bill ch\u00e1pal, \u017ee je Andy opil\u00fd, ale takhle jej d\u011bsit zrovna nemusel.<\/div>\n
„Nebu\u010f baba. Zaplaveme si,“ p\u0159iopile se zasm\u00e1l a tentokr\u00e1t do Billa str\u010dil tak, \u017ee se nedok\u00e1zal zachytit a spadl do vody. Andy cht\u011bl sko\u010dit hned za n\u00edm, bral to v\u0161echno jako legraci, ale kdy\u017e se Bill nevyno\u0159oval, do\u0161lo mu, \u017ee ud\u011blal hloupost a zpanika\u0159il. M\u00edsto toho, aby mu pomohl, utekl z m\u016fstku a vyd\u011b\u0161en\u011b hled\u011bl na roz\u010de\u0159enou vodn\u00ed hladinu. D\u0159\u00edv, ne\u017e si stihl uv\u011bdomit, kolem n\u011bj prob\u011bhla tmav\u00e1 postava, kter\u00e1 se bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed vrhla do vody.<\/p>\n<\/div>\n
Tom, kter\u00fd cht\u011bl b\u00fdt Billovi nabl\u00edzku a d\u00e1t na n\u011bj pozor, si v\u0161iml, \u017ee se n\u011bco d\u011bje ve chv\u00edli, co spadl do vody. Byl v\u0161ak a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 daleko. Ne\u017e k m\u00edstu p\u0159ib\u011bhl, mohlo b\u00fdt u\u017e pozd\u011b.<\/div>\n
Tom co nejrychleji p\u0159iplaval zp\u00e1tky k m\u016fstku, v n\u00e1ru\u010d\u00ed dr\u017e\u00edc Billovo studen\u00e9 t\u011blo.<\/div>\n
„Bille,“ za\u0161eptal zoufale, sklonil se nad n\u011bj a s hr\u016fzou v o\u010d\u00edch si uv\u011bdomil, \u017ee ned\u00fdch\u00e1. „Bille, no tak,“ sna\u017eil se nepanika\u0159it, ale ne\u0161lo to. N\u011bkolikr\u00e1t p\u0159itla\u010dil na jeho hrudn\u00edk, vzal do dlan\u00ed jeho tv\u00e1\u0159 a s hlubok\u00fdm n\u00e1dechem se p\u0159itiskl k jeho fialov\u00fdm rt\u016fm. „Bille,“ zana\u0159\u00edkal a po tv\u00e1\u0159i mu st\u00e9kaly slzy, jak se k jeho rt\u016fm skl\u00e1n\u011bl po t\u0159et\u00ed. „Pros\u00edm,“ vzlykl a zni\u010den\u011b zvr\u00e1til tv\u00e1\u0159 dozadu. Kdy\u017e uc\u00edtil na sv\u00e9m lev\u00e9m l\u00edci chladn\u00fd dotek, m\u00e1lem vyp\u00edskl radost\u00ed.<\/div>\n
„Jak jsi m\u011b tady na\u0161el?“ Bill pomalu otev\u00edral o\u010di a ve chv\u00edli, kdy mu cht\u011bl Tom odpov\u011bd\u011bt, jej od sebe prudce odsunul a za\u010dal vyka\u0161l\u00e1vat vodu…<\/p>\n<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Klikni na novou anketu, d\u00edky J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Billovi po dlouh\u00e9 dob\u011b op\u011bt do\u0161la slova. Ten kluk byl tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. O\u010di m\u011bl pln\u00e9 strachu, \u00fazkosti a tr\u00e1pen\u00ed. Celou tv\u00e1\u0159 m\u011bl za\u0161mudlanou od bl\u00e1ta a Billovi p\u0159ipom\u00ednal sp\u00ed\u0161e mal\u00e9 vyd\u011b\u0161en\u00e9 d\u00edt\u011b, ne\u017e \u010dlov\u011bka, kter\u00fd by mu dok\u00e1zal ubl\u00ed\u017eit. Zhluboka<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[264],"tags":[],"class_list":["post-13597","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hope"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13597","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13597"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13597\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13597"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13597"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13597"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}