{"id":1360,"date":"2017-05-01T15:00:00","date_gmt":"2017-05-01T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1353"},"modified":"2017-05-01T15:00:00","modified_gmt":"2017-05-01T14:00:00","slug":"tattoo-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/05\/01\/tattoo-8\/","title":{"rendered":"Tattoo 8."},"content":{"rendered":"
autor: Luki<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed dny byly fakt p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9. A nebyla to jenom dozn\u00edvaj\u00edc\u00ed bolest z tetov\u00e1n\u00ed. Na\u0161i mi sebrali na neur\u010dito mobil, tak\u017ee jsem ztratil jak\u00e9koliv spojen\u00ed se sv\u011btem. Tomovi jsem v\u016fbec nemohl d\u00e1t v\u011bd\u011bt, jak to se mnou dopadlo, proto\u017ee jsem na n\u011bj neznal \u010d\u00edslo a vytratit se po \u0161kole do jeho tetovac\u00edho studia nep\u0159ipadalo v \u00favahu vzhledem k tomu, \u017ee na\u0161i to pojali d\u016fkladn\u011b a do i ze \u0161koly m\u011b vozili autem. Jak mal\u00e9ho, nezveden\u00e9ho spratka.<\/div>\n
A jak jsem si myslel, mamka se se mnou v\u016fbec nebavila. Mysl\u00edm, \u017ee se ani tak nezlobila, jako sp\u00ed\u0161 byla zklaman\u00e1. Jednak jsem ji neposlechl a nechal si ud\u011blat k\u00e9rku, a jednak ji bolelo, \u017ee jsem se j\u00ed u\u017e d\u00e1vno nesv\u011b\u0159il s t\u00edm, jak to m\u00e1m. Mysl\u00edm, \u017ee to brala trochu jako sv\u00e9 selh\u00e1n\u00ed, \u017ee jsem p\u0159ed n\u00ed m\u011bl pot\u0159ebu to tajit a \u017ee ona sama to nepoznala. No a hlavn\u00edm probl\u00e9mem byl Tom a v\u0161echno, co s n\u00edm souviselo.<\/div>\n
\n

Ve \u010dtvrtek u\u017e jsem byl \u00fapln\u011b na nervy a po tom, co m\u011b u\u010ditel vyvolal a j\u00e1 nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co po mn\u011b vlastn\u011b cht\u011bl za odpov\u011b\u010f, se Gusti na to u\u017e nemohl d\u00edvat a s\u00e1m se mi nab\u00eddl, \u017ee zajde za Tomem a vysv\u011btl\u00ed mu, co a jak. Tak\u017ee on odpoledne zam\u00ed\u0159il k Tomovi a m\u011b vyzvedla mamka s kamenn\u00fdm v\u00fdrazem v obli\u010deji. Nep\u0159iznal bych to, ale zavid\u011bl jsem Gustimu, \u017ee on za Tomem m\u016f\u017ee a j\u00e1 mus\u00edm \u010dekat doma na zavol\u00e1n\u00ed na pevnou, a\u017e mi m\u016fj nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d d\u00e1 echo, jak to dopadlo.<\/p><\/div>\n

Na\u0161t\u011bst\u00ed jsem nemusel \u010dekat dlouho a v chodb\u011b se rozezn\u011bl telefon. Ne\u017e jsem k n\u011bmu ale stihnul dob\u011bhnout, mamka byla rychlej\u0161\u00ed. Podez\u0159\u00edvala m\u011b, \u017ee mi bude volat m\u016fj p\u0159\u00edtel, ale ten na m\u011b tohle \u010d\u00edslo nem\u011bl, tak\u017ee mohla b\u00fdt naprosto klidn\u00e1.<\/div>\n
„Ahoj, Gustave. Bill? Ano, je tu. Moment, p\u0159ed\u00e1m.“ Podala mi sluch\u00e1tko a nazna\u010dila mi, \u017ee m\u016f\u017eu mluvit jenom chvilku.<\/div>\n
„Gusti? Ahoj, n\u011bco jsi zapomn\u011bl?“<\/div>\n
„Jo, zapomn\u011bl jsem ti p\u0159edat vzkaz, ty pako. Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee Tomovi se dost ulevilo, kdy\u017e jsem se zastavil, abych mu osv\u011btlil, co se d\u011bje. \u0158\u00edkal, \u017ee to \u010dekal a \u017ee nem\u00e1\u0161 m\u00edt bobky, \u017ee \u010dek\u00e1. Co t\u00edm sakra myslel? V\u017edy\u0165 nem\u00e1\u0161 vych\u00e1zky, ne?“<\/div>\n
„No jo, vid\u00ed\u0161. Tak to by bylo super. Hele, mamka je tu vedle m\u011b, tak se m\u016f\u017eu hned zeptat.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 mluvit, co?“<\/div>\n
„Noo, vydr\u017e.“ Oto\u010dil jsem se na mamku, kter\u00e1 se ani moc nesna\u017eila maskovat, \u017ee poslouch\u00e1. „Mami, Gustav se pt\u00e1, jestli by se mohl dneska na chv\u00edli stavit, \u017ee pot\u0159ebuje pomoct s n\u011b\u010d\u00edm do biologie. Ale nev\u00ed, jestli m\u016f\u017ee, kdy\u017e m\u00e1m dom\u00e1c\u00ed v\u011bzen\u00ed.“ Na\u0161t\u011bst\u00ed mamka k\u00fdvla na souhlas. „Tak m\u016f\u017ee\u0161.“<\/div>\n
„Ty jsi nemo\u017en\u00fd. Chce\u0161 ze m\u011b vy\u017ed\u00edmat ka\u017ed\u00e9 Tomovo gesto a ka\u017ed\u00fd pohyb jeho obli\u010dejov\u00fdch sval\u016f, co? Bo\u017ee, to m\u011b zase bude \u010dekat odpoledn\u00ed rozbor tv\u00e9ho p\u0159\u00edtele? D\u011bkuju p\u011bkn\u011b. Ale fajn, vemu si s sebou u\u010den\u00ed a za chv\u00edli jsem u tebe, brouku.“<\/p>\n<\/div>\n
\n
<\/div>\n
\u2026<\/strong><\/div>\n
\n

Vypadalo to, \u017ee p\u00e1te\u010dn\u00ed odpoledne str\u00e1v\u00edm s\u00e1m, Gusti m\u011bl toti\u017e rande s Rebeccou, tak\u017ee jsem byl odk\u00e1zan\u00fd s\u00e1m na sebe, sv\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed o v\u0161em, co mi v\u010dera \u0159\u00edkal Gustav, a bezc\u00edln\u00e9m bloum\u00e1n\u00ed po byt\u011b. Na\u0161t\u011bst\u00ed ta\u0165ka se pomali\u010dku vracel k norm\u00e1lu, tak\u017ee jsem nakonec skon\u010dil na gau\u010di s n\u00edm p\u0159i sledov\u00e1n\u00ed n\u011bjak\u00e9ho hudebn\u00edho programu. Jindy by mi to tak nevadilo, miloval jsem hudbu, ale dneska, stejn\u011b jako cel\u00fd t\u00fdden, se moje my\u0161lenky to\u010dily jenom kolem Toma.<\/p><\/div>\n

Na zvonek jsem nereagoval, nikoho jsem ne\u010dekal, tak\u017ee zv\u00fd\u0161en\u00fd mam\u010din hlas m\u011b zaujal. Vy\u0161el jsem na chodbu a sc\u00e9na p\u0159ede mnou mi vyrazila dech. Ve dve\u0159\u00edch st\u00e1l Tom. Vysok\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dern\u00e9 vlasy s dredy v neuspo\u0159\u00e1dan\u00e9m cul\u00edku. P\u0159es sv\u011btle \u0161ed\u00e9, d\u011brovan\u00e9 tri\u010dko p\u0159ehozen\u00e1 \u010dern\u00e1 mikina s kapuc\u00ed a tmav\u00e9 kalhoty, kter\u00e9 kon\u010dily zastr\u010den\u00e9 do nedbale zav\u00e1zan\u00fdch vojensk\u00fdch bot. Jeho plnovous byl je\u0161t\u011b divo\u010dej\u0161\u00ed, ne\u017e jak jsem si ho pamatoval, ale i tak vypadal zatracen\u011b sexy a rozhodn\u011b o n\u011bco star\u0161\u00ed, ne\u017e ve skute\u010dnosti byl.<\/div>\n
\n

„Ahoj, Bille.“ Na to, jak se kasal, \u017ee sv\u00fdm charisma na\u0161e dostane, na n\u011bm bylo vid\u011bt, \u017ee se nec\u00edt\u00ed pr\u00e1v\u011b pohodln\u011b.<\/p><\/div>\n

„Tome? Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ Vydal jsem se s n\u00edm p\u0159iv\u00edtat, ale zastavila m\u011b mamka.<\/div>\n
„Kam si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jde\u0161, mlad\u00edku? A vy,“ oto\u010dila se k Tomovi „m\u016f\u017eete mi vysv\u011btlit, pro\u010d jste tady?“<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el jsem se p\u0159edstavit, pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1. Jmenuji se Tom Kaulitz a jsem p\u0159\u00edtelem va\u0161eho syna. \u0158\u00edkal jsem si, \u017ee kdybyste m\u011b znala, nebyl by u\u017e takov\u00fd probl\u00e9m pustit Billa se mnou ven.“<\/div>\n
„Pustit ho s v\u00e1mi ven? To rozhodn\u011b nem\u00e1m v pl\u00e1nu a va\u0161e p\u0159\u00edtomnost tady rozhodn\u011b nep\u016fsob\u00ed jako n\u011bco, co by m\u011b m\u011blo p\u0159esv\u011bd\u010dit-„<\/div>\n
„Mami, p\u0159esta\u0148. P\u0159i\u0161el, abyste ho poznali. Nen\u00ed-„<\/div>\n
„Abychom ho poznali? V\u011b\u0159 mi, j\u00e1 u\u017e te\u010f o n\u011bm v\u00edm v\u00edc, ne\u017e bys myslel. Je to \u010dlov\u011bk, kter\u00fd t\u011b p\u0159im\u011bl k tomu, abys poru\u0161il n\u00e1\u0161 v\u00fdslovn\u00fd z\u00e1kaz tetov\u00e1n\u00ed. Vlastn\u011b ti ho s\u00e1m vyrobil. A to, \u017ee je to mu\u017e, je v tuhle chv\u00edli to posledn\u00ed. Je ti \u0161estn\u00e1ct a jemu? Nem\u016f\u017ee\u0161 chodit s chlapem, kter\u00e9mu u\u017e je t\u0159icet.“ Rukou m\u00e1chla v pohrdav\u00e9m gestu Tomov\u00fdm sm\u011brem.<\/div>\n
„Jestli m\u016f\u017eu, je mi jenom dvacet \u010dty\u0159i, ale to je vedlej\u0161\u00ed. M\u00e1m va\u0161eho syna r\u00e1d. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee neodpov\u00edd\u00e1m p\u0159edstav\u00e1m rodi\u010d\u016f o partnerovi jejich d\u00edt\u011bte, ale kdybyste mi dala \u0161anci, dok\u00e1zal bych v\u00e1m, \u017ee nejsem zase tak \u0161patn\u00e1 partie.“ Sv\u00fdmi dlan\u011bmi si p\u00e1rkr\u00e1t p\u0159ejel p\u0159es stehna a bylo vid\u011bt, \u017ee nev\u00ed, kam s rukama. Nemohl jsem ho nechat pod plnou palbou m\u00e9 matky samotn\u00e9ho, a tak jsem se kolem n\u00ed prosm\u00fdkl a pevn\u011b jej uchopil za ruku. Tom jenom vd\u011b\u010dn\u011b propletl na\u0161e prsty.<\/div>\n
\n

„Simone, nem\u011bli bychom aspo\u0148 zav\u0159\u00edt dve\u0159e, a\u0165 neru\u0161\u00edme zbytek panel\u00e1ku?“ Gordon se rozpa\u010dit\u011b usm\u00e1l na Toma a d\u011bkovn\u011b k\u00fdvl, kdy\u017e ten za sebou dve\u0159e zav\u0159el. „Tak\u017ee, co takhle se p\u0159est\u011bhovat do ob\u00fdv\u00e1ku?“ Pohledem sjel z na\u0161\u00ed dvoji\u010dky na svou \u017eenu, kter\u00e1 po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b zauj\u00edmala bojov\u00fd postoj. „Zlato, nebudeme tu p\u0159ece-„<\/p><\/div>\n

„M\u00e1\u0161 pravdu, nebudeme tu st\u00e1t. Pane Kaulitzi, mohl byste pros\u00edm opustit n\u00e1\u0161 byt? A nep\u0159eji si, abyste se je\u0161t\u011b n\u011bkdy pohyboval v bl\u00edzkosti m\u00e9ho syna. Rozum\u00edme si?“ Kdyby mohly pohledy zab\u00edjet, Tom u\u017e by to m\u011bl za sebou. „A ty,“ nam\u00ed\u0159ila na m\u011b prstem „okam\u017eit\u011b do sv\u00e9ho pokoje. A nehne\u0161 se z n\u011bj, dokud nerozhodneme s otcem jinak.“<\/div>\n
V\u0161ichni t\u0159i mu\u017ei se nadechovali k odpov\u011bdi nebo n\u00e1mitk\u00e1m, ale Simone jim nedala p\u0159\u00edle\u017eitost cokoliv \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Rozum\u011bl jste, nebo na v\u00e1s m\u00e1m zavolat policii?“ To byla posledn\u00ed kapka. Tom mi stiskl ruku a pustil ji.<\/div>\n
„Jak si p\u0159ejete, madam. Omlouv\u00e1m se za vyru\u0161en\u00ed. Pane Tr\u00fcmpere, r\u00e1d jsem v\u00e1s poznal.“ Naklonil se ke mn\u011b a do ucha mi za\u0161eptal „Po\u010dk\u00e1m na tebe, jak dlouho bude t\u0159eba, ano?“ Rychle m\u011b pol\u00edbil na rty. Za sebou jsem zaslechl zalap\u00e1n\u00ed po dechu.<\/div>\n
„Jak se opova\u017eujete-„<\/div>\n
„Nashledanou.“ Tom si otev\u0159el dve\u0159e a j\u00e1 \u0161okovan\u011b hled\u011bl na jeho mizej\u00edc\u00ed z\u00e1da. V\u0161echno to bylo \u00fapln\u011b \u0161patn\u011b. Takhle by to p\u0159ece nem\u011blo b\u00fdt.<\/div>\n
\n

„Tome, po\u010dkej!“ Ne\u017e jsem se stihnul nat\u00e1hnout pro mikinu a boty, chytla m\u011b mamka pevn\u011b za rameno a oto\u010dila si m\u011b obli\u010dejem k sob\u011b.<\/p><\/div>\n

„Ty nikam nejde\u0161, dob\u0159e? Nedovol\u00edm, abys tr\u00e1vil \u010das v p\u0159\u00edtomnosti n\u011bkoho, jako je on-„<\/div>\n
„Simone, uklidni se. Nevypadal jako krimin\u00e1ln\u00edk, kter\u00fd bere drogy.“ Ta\u0165ka se sna\u017eil mamku trochu uklidnit, ale ta nevypadala, \u017ee by v\u016fbec vn\u00edmala, co j\u00ed ta\u0165ka \u0159\u00edk\u00e1.<\/div>\n
„Prost\u011b se odtud nehne\u0161, nebudu o tom s tebou d\u00e1l diskutovat. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d-„<\/div>\n
„Ka\u0161lu v\u00e1m na to. Je to m\u016fj \u017eivot, moje t\u011blo a m\u016fj p\u0159\u00edtel a nenech\u00e1m si do toho od v\u00e1s kecat!“ Vyu\u017eil jsem mam\u010dina \u0161oku a s botami v ruce jsem vyb\u011bhl z bytu. Sb\u00edhal jsem jedno patro za druh\u00fdm, proto\u017ee se mi necht\u011blo \u010dekat na v\u00fdtah, a hlavn\u011b jsem m\u011bl strach, \u017ee Toma nestihnu. Vyb\u011bhl jsem p\u0159ed vchod a ve sp\u011bchu si obouval boty. Pohledem jsem st\u0159\u00edlel v\u0161ude kolem sebe, abych na\u0161el sebemen\u0161\u00ed zn\u00e1mku Tomovy p\u0159\u00edtomnosti. Nemusel jsem p\u00e1trat ale dlouho, kousek d\u00e1l u chodn\u00edku parkovalo jeho auto. Dob\u011bhl jsem k n\u011bmu, ale Tom tam nebyl. Oto\u010dil jsem se kolem sv\u00e9 osy a na\u0161el jsem ho. Sed\u011bl na lavi\u010dce za hust\u00fdm ke\u0159em p\u0159ed vedlej\u0161\u00edm vchodem. Lokty se op\u00edral o kolena a mezi prsty jsem zahl\u00e9dl zap\u00e1lenou cigaretu.<\/div>\n
\n

„Tome.“ Sp\u00ed\u0161 jsem to za\u0161eptal, ale musel m\u011b sly\u0161et, proto\u017ee okam\u017eit\u011b zvedl hlavu a p\u0159ekvapen\u011b se na m\u011b koukal. Do\u0161el jsem a\u017e k n\u011bmu a nejist\u011b se zastavil. Co m\u00e1 \u010dlov\u011bk ud\u011blat nebo \u0159\u00edct, kdy\u017e mu rodi\u010de vyhod\u00ed p\u0159\u00edtele ze dve\u0159\u00ed?<\/p><\/div>\n

Tom okam\u017eit\u011b t\u00edpnul sv\u016fj nikotinov\u00fd doping, a ani\u017e by cokoliv \u0159ekl, stoupnul si a vt\u00e1hl si m\u011b k sob\u011b do n\u00e1ru\u010d\u00ed. „Co tu d\u011bl\u00e1\u0161? Oni t\u011b vyhodili?“<\/div>\n
„Ne, utekl jsem. Nemohl jsem t\u011b nechat jenom tak odej\u00edt. Mamka byla hnusn\u00e1, promi\u0148.“ Do o\u010d\u00ed se mi tla\u010dily slzy. Nikdy jsem takhle na\u0161im nevzdoroval. Te\u010f kdy\u017e to na m\u011b v\u0161echno dopadlo, jsem se za\u010dal t\u0159\u00e1st.<\/div>\n
„Bille, p\u0161\u0161\u0161\u0161t. J\u00e1 se p\u0159ece nezlob\u00edm. Ch\u00e1pu je. Bylo toho na n\u011b trochu moc a j\u00e1 se omlouv\u00e1m tob\u011b, \u017ee jsem v\u00e1s tak p\u0159epadl, ale musel jsem t\u011b vid\u011bt a neodpov\u00eddal jsi mi na hovory ani textovky-„<\/div>\n
„Na\u0161i mi sebrali mobil. A j\u00e1 si je\u0161t\u011b nepamatuju tvoje \u010d\u00edslo.“ Sv\u016fj obli\u010dej jsem zabo\u0159il Tomovi pod bradu.<\/div>\n
„To jsem si myslel, tak jsem p\u0159i\u0161el. Nejsp\u00ed\u0161 to byla chyba, ale stejn\u011b nelituju, proto\u017ee te\u010f aspo\u0148 m\u016f\u017eu ud\u011blat tohle.“ Trochu se odt\u00e1hl a sev\u0159el m\u016fj obli\u010dej do sv\u00fdch dlan\u00ed. Lehce mi prsty p\u0159ejel p\u0159es l\u00ed\u010dka v pe\u010duj\u00edc\u00edm pohybu, a pak se jeho rty slabounce dotkly t\u011bch m\u00fdch. Ani jsem netu\u0161il, jak moc mi chyb\u011bl do doby, kdy jsme sd\u00edleli spole\u010dn\u00fd dech.<\/div>\n
\n

Vy\u0161el jsem mu trochu nejist\u011b vst\u0159\u00edc v polibku, kter\u00fd z n\u011b\u017en\u00fdch vln sklouz\u00e1val k bou\u0159\u00edc\u00edmu vichru, spaluj\u00edc\u00edmu cel\u00e9 m\u00e9 byt\u00ed, p\u0159i\u017eivovan\u00e9mu v\u0161emi emocemi, kter\u00e9 mnou je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r okam\u017eiky cloumaly. Cht\u011bl jsem tomu propadnout, nechat se strhnout do zapomn\u011bn\u00ed a d\u00e1t se v\u00e9st v\u00e1\u0161n\u00ed a l\u00e1skou, a ze rt\u016f m\u00e9ho p\u0159\u00edtele jsem c\u00edtil to stejn\u00e9, ale on byl p\u0159ece jenom ten v\u00edc dosp\u011bl\u00fd a p\u0159eru\u0161il v\u00e1\u0161niv\u00fd polibek, kter\u00fd n\u00e1s okr\u00e1dal o dech. Tohle opravdu nebyla nejlep\u0161\u00ed chv\u00edle ani m\u00edsto. To jsem musel p\u0159ipustit, ale i tak jsem se c\u00edtil o\u0161izen\u00fd.<\/p><\/div>\n

„Bille, m\u011bl by ses vr\u00e1tit dom\u016f.“ Sledoval jsem Tomovu tv\u00e1\u0159, na kter\u00e9 se us\u00eddlil v\u00e1\u017en\u00fd v\u00fdraz, a v jeho o\u010d\u00edch jsem si mohl p\u0159e\u010d\u00edst starost.<\/div>\n
„Ne, nep\u016fjdu. Oni ti ani nedali \u0161anci. Nemus\u00ed t\u011b milovat, ale sakra, Tome, mamka na tebe cht\u011bla zavolat policii. Nechci se tam te\u010f vracet.“ Cht\u011bl jsem se p\u0159itulit a nechat se konej\u0161it horkem a opojnou v\u016fn\u00ed Tomova t\u011bla. Nechat se ukol\u00e9bat ke klidu pravideln\u00fdm tlukotem jeho srdce a m\u00edt aspo\u0148 na chv\u00edli pocit, \u017ee se kolem m\u011b neprohnalo torn\u00e1do. \u017de cel\u00fd m\u016fj sv\u011bt stoj\u00ed na po\u0159\u00e1d stejn\u011b siln\u00fdch z\u00e1kladech.<\/div>\n
„Oba v\u00edme, \u017ee to nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b. Nav\u00edc, jednou se vr\u00e1tit mus\u00ed\u0161, jestli nechceme \u010delit na\u0159\u010den\u00ed z \u00fanosu.“ Posledn\u00ed slova byla my\u0161lena v \u017eertu, ale j\u00e1 si v tu chv\u00edli nebyl tak \u00fapln\u011b jist\u00fd, jestli u\u017e mamka na policii nezavolala a nenahl\u00e1sila Toma jako \u00fanosce. V n\u00e1lad\u011b, ve kter\u00e9 jsem ji opou\u0161t\u011bl, by toho mohla b\u00fdt klidn\u011b schopn\u00e1.<\/div>\n
\n

„Tome, pros\u00edm, nech m\u011b u sebe. Te\u010f se tam nem\u016f\u017eu vr\u00e1tit.“ Vtulil jsem se Tomovi zp\u00e1tky do n\u00e1ru\u010de a ruce zabo\u0159il pod \u010dernou mikinu. „Cel\u00fd t\u00fdden jsme se nevid\u011bli, ty se mnou nechce\u0161 b\u00fdt?“ Styd\u011bl jsem se, kdy\u017e jsem sv\u00e9 my\u0161lenky pron\u00e1\u0161el do Tomova \u0161ed\u00e9ho tri\u010dka hlasem sotva siln\u011bj\u0161\u00edm ne\u017e \u0161epot, ale opravdu jsem se necht\u011bl vracet dom\u016f. Ne te\u010f, kdy\u017e jsem kone\u010dn\u011b zase v Tomov\u011b p\u0159\u00edtomnosti a nemus\u00edm o tom jenom sn\u00edt. Cel\u00fd t\u00fdden jsem nemyslel na nic jin\u00e9ho, ne\u017e jak\u00e9 to bude, a\u017e budeme zase spolu. Nemohl jsem se zbavit obav, \u017ee mu nebudu st\u00e1t za to, aby na m\u011b po\u010dkal. Co kdy\u017e za n\u00edm byla Ria a on se nechal zl\u00e1kat? Nebo co kdy\u017e narazil na n\u011bkoho jin\u00e9ho? N\u011bkoho \u017ehav\u00e9ho, ze kter\u00e9ho se Tomovi sev\u0159el \u017ealudek jako mn\u011b z n\u011bj pr\u00e1v\u011b te\u010f? V\u011b\u0159il jsem mu, \u017ee by toho nebyl schopn\u00fd, ale ty obavy tam po\u0159\u00e1d byly. Nemohl bych se nikomu divit, kdyby po n\u011bm vyjel. Byl to ten nejv\u00edc sexy chlap, jak\u00e9ho jsem kdy potkal.<\/p><\/div>\n

„Ty jsi pako, mladej. Ne, v\u00e1\u017en\u011b, Bille, mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych na sebe nechal k\u0159i\u010det tvoji mamku, kdybych s tebou necht\u011bl b\u00fdt? O to tady p\u0159ece nejde. Nechci, aby to bylo je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e u\u017e to je, kv\u016fli tomu, \u017ee te\u010f se mnou ute\u010de\u0161. Va\u0161i o tebe maj\u00ed ur\u010dit\u011b strach.“ Na temeni jsem uc\u00edtil slab\u00fd dotek a j\u00e1 se musel pousm\u00e1t. Tom m\u011b pol\u00edbil do vlas\u016f, to bylo jak z n\u011bjak\u00e9ho romantick\u00e9ho sla\u010f\u00e1ku. Geo by se nejsp\u00ed\u0161 potrhal sm\u00edchy.<\/div>\n
\n

„Fajn, vr\u00e1t\u00edm se, ale ne hned. Pros\u00edm, poj\u010fme odtud, ne\u017e mamka vy\u0161le spojku, aby m\u011b dostali dom\u016f.“ Neochotn\u011b jsem se vymotal z Tomovy mikiny, kter\u00e1 mi p\u0159\u00edjemn\u011b zah\u0159\u00edvala ruce, a hned se do m\u011b pustil chlad. Na to, \u017ee bylo jaro, bylo je\u0161t\u011b docela chladno. Tom si v\u0161iml hus\u00ed k\u016f\u017ee na m\u00fdch pa\u017e\u00edch a ochranitelsky si sundal mikinu, kterou mi pak pomohl si obl\u00edknout.<\/p><\/div>\n

„Na, a\u0165 mi tu nezmrzne\u0161. Tak poj\u010f, vezmu t\u011b se zah\u0159\u00e1t, ale pak t\u011b zase zavezu dom\u016f, jo? Hele, mladej, co to tetov\u00e1n\u00ed? Pak se na to mus\u00edme kouknout.“ Svou dlan\u00ed na m\u00fdch bedrech m\u011b sm\u011broval k autu. Kdy\u017e jsme vyjeli od krajnice, sto\u010dil jsem k n\u011bmu nen\u00e1padn\u011b pohled, abych si ho mohl prohl\u00eddnout. Vypadal kupodivu uvoln\u011bn\u011b. Jazykem si ka\u017edou chv\u00edli pohr\u00e1val s krou\u017eky ve spodn\u00edm rtu a prstem vy\u0165uk\u00e1val do volantu melodii hraj\u00edc\u00ed z r\u00e1dia.<\/div>\n
„Kam jedeme? Do studia?“ Tom se jenom pousm\u00e1l a na krati\u010dk\u00fd okam\u017eik sto\u010dil pohled ke mn\u011b.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem, \u017ee t\u011b vezmu se zah\u0159\u00e1t. Co bys \u0159ekl na to, \u017ee bych ti uk\u00e1zal, kde bydl\u00edm?“<\/p>\n

autor: Luki<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Luki N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed dny byly fakt p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9. A nebyla to jenom dozn\u00edvaj\u00edc\u00ed bolest z tetov\u00e1n\u00ed. Na\u0161i mi sebrali na neur\u010dito mobil, tak\u017ee jsem ztratil jak\u00e9koliv spojen\u00ed se sv\u011btem. Tomovi jsem v\u016fbec nemohl d\u00e1t v\u011bd\u011bt, jak to se mnou dopadlo, proto\u017ee jsem na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[667],"tags":[],"class_list":["post-1360","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tattoo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1360","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1360"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1360\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1360"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1360"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1360"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}