{"id":13612,"date":"2009-09-02T14:30:00","date_gmt":"2009-09-02T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13580"},"modified":"2009-09-02T14:30:00","modified_gmt":"2009-09-02T13:30:00","slug":"loving-liar-30","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/02\/loving-liar-30\/","title":{"rendered":"Loving Liar 30."},"content":{"rendered":"
autor: Lady Kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec, sto\u010den\u00fd do klub\u00ed\u010dka na seda\u010dce, d\u0159\u00edmal a cestoval v \u0159\u00ed\u0161i sn\u016f, nemaj\u00edc tu\u0161en\u00ed o tom, co se d\u011bje kolem n\u011bj. Na jeho rtech pohr\u00e1val spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv, ve sp\u00e1nku jej nic netr\u00e1pilo, v\u0161echny probl\u00e9my a starosti s p\u0159\u00edchodem sp\u00e1nku zmizely. Teprve a\u017e drn\u010d\u00edc\u00ed zvonek jej p\u0159inutil otev\u0159\u00edt o\u010di. Bill se rychlost\u00ed blesku vymr\u0161til do sedu, ospale m\u017eoural po m\u00edstnosti, ne\u017e mu do\u0161lo, kde \u017ee to v\u016fbec je. Po p\u00e1r okam\u017eic\u00edch rozpoznal prost\u0159ed\u00ed Gustavova bytu. Nev\u011bd\u011bl ani, jak usnul, ani jak dlouho spal. Jedin\u00e9, co si pamatoval, byl sen, kter\u00fd se mu zd\u00e1l. Le\u017eel v n\u011bm na proslun\u011bn\u00e9 louce v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed a nech\u00e1val se h\u00fd\u010dkat jeho lehk\u00fdmi doteky a n\u011b\u017en\u00fdmi polibky. Zaposlouchal se do ticha, \u017e\u00e1dn\u00e9 zvon\u011bn\u00ed, klep\u00e1n\u00ed \u010di jin\u00fd podobn\u00fd zvuk, oznamuj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edchod n\u00e1v\u0161t\u011bvy nezaregistroval, krom\u011b zvuku proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edch aut na ulici. Proto usoudil, \u017ee se mu v\u0161echno nejsp\u00ed\u0161 jenom zd\u00e1lo a chystal se znovu ulehnout, doufaj\u00edc, \u017ee se mu poda\u0159\u00ed pono\u0159it zp\u011bt do sv\u00e9ho snu. O tom, \u017ee v\u0161e nebylo jen v\u00fdplodem jeho mysli, jej ubezpe\u010dil dal\u0161\u00ed, tentokr\u00e1t mnohem d\u016frazn\u011bj\u0161\u00ed zvuk, nesouc\u00ed se cel\u00fdm bytem.<\/p>\n<\/div>\n
Klu\u010dina tedy vstal a loudav\u00fdm krokem se sunul ke dve\u0159\u00edm. Nem\u011bl sebemen\u0161\u00ed zd\u00e1n\u00ed, kdo by to mohl b\u00fdt. Pokud si dob\u0159e vzpom\u00ednal, Gustav se nezmi\u0148oval, \u017ee by n\u011bkoho \u010dekal a to, \u017ee by to byl s\u00e1m buben\u00edk bylo vylou\u010den\u00e9, jednak proto, \u017ee je pr\u00e1v\u011b te\u010f na oslav\u011b, na n\u00ed\u017e on s\u00e1m odm\u00edtnul j\u00edt, a jednak p\u0159ece m\u011bl kl\u00ed\u010de, tak\u017ee by u dve\u0159\u00ed vlastn\u00edho bytu jist\u011b nezvonil. Leda\u017ee by byl „unaven\u00fd“\u2026<\/div>\n
\n
Bill se z\u00edvnut\u00edm otev\u0159el dve\u0159e, ani\u017e by p\u0159edt\u00edm pohledem do kuk\u00e1tka zjistil, kdo se to za n\u00edm tak vehementn\u011b dob\u00fdv\u00e1.<\/div>\n
„Ahoj\u2026“ pozdravil jej s nejist\u00fdm \u00fasm\u011bvem, vepsan\u00fdm ve tv\u00e1\u0159i, pr\u00e1v\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed. \u010cernovl\u00e1sek m\u011bl pocit, \u017ee bu\u010f se ze v\u0161eho zbl\u00e1znil a nebo sn\u00ed. Pokud je tohle v\u0161echno sen, tak se nikdy nechce probudit a vr\u00e1tit se zp\u011bt do smutn\u00e9 a krut\u00e9 reality.<\/div>\n
„Tome?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 Ehm, m\u016f\u017eu?“ uk\u00e1zal kytarista prstem do bytu, v duchu se modl\u00edc, aby jej jeho dvoj\u010de neposlalo k \u010dertu. To, co se chystal s Billem probrat, necht\u011bl \u0159e\u0161it mezi dve\u0159mi na chodb\u011b. Bill okam\u017eik zav\u00e1hal, st\u00e1le se je\u0161t\u011b nesta\u010dil vzpamatovat z \u0161oku. M\u00e1 jej pustit dovnit\u0159 nebo ne? Ostatn\u011b je to ale Gustav\u016fv byt, a kdy\u017e u\u017e je Tom tady… Nav\u00edc byl chlapec zv\u011bdav\u00fd, pro\u010d za n\u00edm dred\u00e1\u010dek p\u0159i\u0161el, proto malinko poodstoupil, aby Tomovi vytvo\u0159il prostor k projit\u00ed. Tom jej velmi pomalu obe\u0161el, v momentu, kdy je d\u011blilo p\u00e1r centimetr\u016f, jej do nosu ude\u0159ila zn\u00e1m\u00e1 v\u016fn\u011b, kter\u00e1 v\u017edy spolehliv\u011b otupila jeho smysly, kter\u00e9 i po Billov\u011b odchodu byl cel\u00fd byt.<\/div>\n
Kdy\u017e se oba ocitli v p\u0159eds\u00edni, vy\u010dk\u00e1vali, co ten druh\u00fd ud\u011bl\u00e1. V duchu se vz\u00e1jemn\u011b pob\u00edzeli k pohybu nebo k jedin\u00e9mu slovo. N\u011bkolik chvil setrv\u00e1vali v naprost\u00e9m tichu, hled\u00edc si do o\u010d\u00ed a sna\u017e\u00edc se z nich vy\u010d\u00edst my\u0161lenky toho druh\u00e9ho. V Billov\u00fdch o\u010d\u00edch se odr\u00e1\u017eela jednak radost a jednak zmatek a nejistota, zat\u00edmco v t\u011bch Tomov\u00fdch se zra\u010dil p\u0159edev\u0161\u00edm strach a obavy z toho, co se bude d\u00edt d\u00e1l. Mlad\u0161\u00ed z chlapc\u016f byl ten, kdo o\u010dn\u00ed kontakt p\u0159eru\u0161il a odebral se zp\u011bt do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, n\u00e1sledov\u00e1n sv\u00fdm star\u0161\u00edm bratrem. Tom sledoval Billovy pohupuj\u00edc\u00ed se boky v rytmu ch\u016fze, vlasy lehce vlaj\u00edc\u00ed, jak kr\u00e1\u010del, a sv\u00e1d\u011bl vnit\u0159n\u00ed boj s\u00e1m se sebou. Jedna jeho \u010d\u00e1st cht\u011bla pr\u00e1sknout do bot a zbab\u011ble ut\u00e9ct, zat\u00edmco ta druh\u00e1 by se nejrad\u011bji vrhla na \u010dernovlas\u00e9ho chlapce a cel\u00e9ho jej zul\u00edbala. I druh\u00e9 z dvoj\u010dat na tom bylo podobn\u011b. Prvn\u00ed j\u00e1 by bylo nejrad\u011bji, kdyby Tom najednou zmizel, ale druh\u00e9 by se mu nejrad\u011bji vrhlo kolem krku a u\u017e nikdy se ho nepustilo.<\/div>\n
„Oslava se nekon\u00e1?“ obr\u00e1til se s dotazem na dredat\u00e9ho mlad\u00edka, post\u00e1vaj\u00edc\u00edho u dve\u0159\u00edm, j\u00edm\u017e cht\u011bl sp\u00ed\u0161e prolomit ticho, pon\u011bvad\u017e mu bylo v\u00edcem\u00e9n\u011b jasn\u00e9, \u017ee party je jist\u011b v pln\u00e9m proudu.<\/div>\n
„Kon\u00e1\u2026“ Malinko nadzvednul obo\u010d\u00ed, jeho zv\u011bdavost nar\u016fstala. Dostalo se mu odpov\u011bdi, ji\u017e o\u010dek\u00e1val, ale r\u00e1d by se dop\u00e1tral i d\u016fvodu, pro\u010d jeho bratr p\u0159i\u0161el.<\/div>\n
„Pro\u010d teda\u2026“<\/div>\n
„Jsem tady a ne tam?“ dokon\u010dil jeho my\u0161lenku chraplav\u00fdm hlasem kytarista a usm\u00e1l se. Billovo srd\u00ed\u010dko posko\u010dilo, tak dlouho u\u017e nevid\u011bl tento n\u00e1dhern\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd dok\u00e1zal den ud\u011blat mnohem hez\u010d\u00edm. M\u011bl pocit, \u017ee ve chv\u00edli, kdy se Tom usm\u011bje, je to, jako by vych\u00e1zelo slun\u00ed\u010dko, oznamuj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edchod nov\u00e9ho dne pln\u00e9ho nov\u00fdch mo\u017enost\u00ed a nad\u011bj\u00ed. Na jeho ot\u00e1zku odpov\u011bd\u011bl k\u00fdvnut\u00edm hlavy, napln\u011bn o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm, co je p\u0159\u00ed\u010dinnou bratrovy p\u0159\u00edtomnosti. „Proto\u017ee moje m\u00edsto je tady,“ vysv\u011btlil dred\u00e1\u010dek a chud\u00e1kovi Billovi ud\u011blal v hlav\u011b je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed zmatek, ne\u017e tam doposud m\u011bl. „Nejsi r\u00e1d?“ ud\u011blal Tom krok kup\u0159edu sm\u011brem k Billovi, v\u0161iml si v\u0161ak, \u017ee chlapec malinko couvnul, proto se k dal\u0161\u00edmu u\u017e neodhodlal.<\/div>\n
„Ne\u2026 Teda jo\u2026 Vlastn\u011b nev\u00edm\u2026“ sklopil mlad\u00edk hlavu. Nelhal, m\u011bl zmatek ve sv\u00fdch pocitech. Byl sice \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee je Tom tady a s n\u00edm, ale z\u00e1rove\u0148 se b\u00e1l ka\u017ed\u00e9 dal\u0161\u00ed vte\u0159iny, ji\u017e se sna\u017eil oddalovat, aby odd\u00e1lil i chv\u00edli, kdy mu chlapec ozn\u00e1m\u00ed, \u017ee se se v\u0161\u00edm vyrovnal a p\u0159ijal jej jen jako sv\u00e9ho sourozence.<\/div>\n
„Billi\u2026 V\u00edm, \u017ee jsem ud\u011blal chybu, ale r\u00e1d bych ji napravil.“ Bill okam\u017eit\u011b zavrt\u011bl razantn\u011b hlavou, p\u0159i\u010dem\u017e se prameny jeho vlas\u016f, lemuj\u00edc\u00ed b\u00edlou tv\u00e1\u0159 roztan\u010dily. Nejen Tom, on je prvn\u00ed, kdo by se m\u011bl za v\u0161echno omluvit. To on ud\u011blal chybu jako prvn\u00ed, kdyby nelhal, nic z toho by se nestalo. Jen\u017ee kdyby nelhal, nikdy by se Tom a on\u2026 Zp\u011bv\u00e1k p\u0159em\u00fd\u0161lel, zda by m\u011bl litovat toho, co ud\u011blal a nebo by m\u011bl b\u00fdt r\u00e1d jen za t\u011bch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f, je\u017e mohl s kytaristou pro\u017e\u00edt. Byly to chv\u00edle pln\u00e9 l\u00e1sky, n\u011b\u017enost\u00ed, v\u00e1\u0161n\u011b, touhy po bl\u00edzkosti toho druh\u00e9ho a tak m\u00e1lo sta\u010dilo, aby ty chv\u00edle jednou prov\u017edy ztratil. Zbylo jen m\u00e1lo, jen vzpom\u00ednky\u2026<\/div>\n
„Tome, lhal jsem ti o tom, kdo jsem. Je pochopiteln\u00fd, \u017ee\u2026“<\/div>\n
„\u017de jsem se choval jako idiot a nenechal si nic vysv\u011btlit?“ Dal\u0161\u00ed krok k Billovi zmen\u0161il odstup mezi ob\u011bma mlad\u00edky. „Vyto\u010dilo m\u011b to, \u0161okovalo\u2026 Nebyl jsem schopn\u00fd norm\u00e1ln\u011b uva\u017eovat, nato\u017e jednat. V\u00edm, \u017ee jsem ti ubl\u00ed\u017eil a\u2026 Mrz\u00ed m\u011b to\u2026 Jen\u2026“ Tom se zad\u00edval do \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed a \u010dekal na Billovu reakci. Ten nev\u011bd\u011bl kam s o\u010dima, rad\u011bji jimi t\u011bkal v\u0161ude kolem sebe, jen aby se nemusel d\u00edvat na Toma. Zhluboka se nadechnul, o\u010di zkoumaj\u00edc svoje pono\u017eky a t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b \u0161pitnul: „Je mi to l\u00edto. Byla to chyba\u2026“<\/div>\n
„Co byla chyba?“<\/div>\n
„No v\u0161echno\u2026“ dred\u00e1\u010dkovi se naskytnul pohled na Billova z\u00e1da, jimi\u017e se k n\u011bmu oto\u010dil, pon\u011bvad\u017e nem\u011bl u\u017e s\u00edlu sn\u00e1\u0161et Tomovy zkoumav\u00e9 pohledy. Te\u010f by byl nejrad\u011bji, kdyby se jeho bratr sebral a ode\u0161el odsud. Sice by jej to znovu zranilo, znovu by mu to zlomilo srdce, ale rad\u011bji by snesl pohled na Tomova vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da, ne\u017e fakt, \u017ee se na n\u011bj d\u00edv\u00e1 jen jako na bratra.<\/div>\n
Kytarista se v\u0161ak k odchodu nechystal, m\u00edsto toho p\u0159istoupil k Billovi, uchopil jej za ramena, zhluboka se nadechnul a po chv\u00edli, je\u017e se ob\u011bma zd\u00e1la v\u011b\u010dnost\u00ed, polo\u017eil dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku: „V\u0161echno, Billi? Lituje\u0161 v\u0161eho?“ Prvn\u00ed slza si prorazila cestu, sklouzla po hladk\u00e9m l\u00ed\u010dku a vpila se do Bilova \u010dern\u00e9ho tri\u010dka. Pro\u010d to d\u011bl\u00e1 je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00edm, ne\u017e u\u017e to je? Pro\u010d takhle mluv\u00ed? Copak nec\u00edt\u00ed, jak uvnit\u0159 trp\u00ed? V\u017edy\u0165 jsou dvoj\u010data, Tom by m\u011bl poznat, jak mu je. Pro\u010d se nesebere a nevr\u00e1t\u00ed se?<\/div>\n
„Pov\u011bz, byla chyba, co se mezi n\u00e1mi stalo?“ nal\u00e9hal Tom a p\u0159itisknul se je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e k chlapcov\u011b t\u011blu.<\/div>\n
„Ano,“ \u0161eptl Bill a doufal, \u017ee toto posta\u010d\u00ed jako odpov\u011b\u010f, bratr odejde a nech\u00e1 jej ut\u00e1p\u011bt se v jeho \u017ealu.<\/div>\n
„Ty se nepou\u010d\u00ed\u0161\u2026 Lhal jsi mi p\u0159edt\u00edm a ani te\u010f ne\u0159\u00edk\u00e1\u0161 pravdu, zase l\u017ee\u0161\u2026“<\/div>\n
„Nel\u017eu,“ st\u00e1l si za sv\u00fdm \u010dernovlas\u00fd mlad\u00edk a sna\u017eil se ovl\u00e1dat se, aby se nesesypal. Popravd\u011b, moc k tomu nechyb\u011blo. Pova\u017eoval s\u00e1m sebe za bl\u00e1zna. Nejd\u0159\u00edve pros\u00ed v\u0161echny svat\u00e9, aby se stal z\u00e1zrak, a kdy\u017e se z\u00e1zrak stane, on je op\u011bt u Toma, zareaguje takhle. Jen\u017ee nejde to jinak, Tom cit v sob\u011b jist\u011b potla\u010dil, a te\u010f si s n\u00edm jen pohr\u00e1v\u00e1.<\/div>\n
„L\u017ee\u0161, ty v\u00ed\u0161, \u017ee jo, Bille,“ zp\u011bv\u00e1k z\u0159eteln\u011b c\u00edtil hork\u00fd dech, jen\u017e pr\u00e1v\u011b ovanul jeho ucho, v\u016fn\u011b Tomova t\u011bla na n\u011bj p\u016fsobila jako n\u011bjak\u00e9 afrodiziakum, op\u011bt om\u00e1mila jeho smysly. Pro\u010d ho takhle trest\u00e1? Pro\u010d ho v\u011bdom\u011b t\u00fdr\u00e1? Bill u\u017e p\u0159ece sv\u016fj trest za v\u0161echno dostal, s\u00e1m se potrestal, zp\u016fsobil nejen Tomovi, ale i s\u00e1m sob\u011b bolest. Posledn\u00ed dny bez kytaristy pro n\u011bj byly proch\u00e1zkou peklem. B\u00eddn\u011bji u\u017e se c\u00edtit nemohl, byl na sam\u00e9m dnu sv\u00fdch sil a marn\u011b se pokou\u0161el vst\u00e1t. S\u00e1m to asi t\u011b\u017eko dok\u00e1\u017ee, nen\u00ed dost siln\u00fd, aby s\u00e1m dok\u00e1zal j\u00edt d\u00e1l.<\/div>\n
„Odejdi, Tome. Vra\u0165 se, pros\u00edm, zp\u00e1tky,“ zaprosil z posledn\u00edch sil chlapec a pomalu se ot\u00e1\u010del tv\u00e1\u0159\u00ed ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lady Kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n

<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lady Kay \u010cernovlas\u00fd chlapec, sto\u010den\u00fd do klub\u00ed\u010dka na seda\u010dce, d\u0159\u00edmal a cestoval v \u0159\u00ed\u0161i sn\u016f, nemaj\u00edc tu\u0161en\u00ed o tom, co se d\u011bje kolem n\u011bj. Na jeho rtech pohr\u00e1val spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv, ve sp\u00e1nku jej nic netr\u00e1pilo, v\u0161echny probl\u00e9my a starosti s p\u0159\u00edchodem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[239],"tags":[],"class_list":["post-13612","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-loving-liar"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13612","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13612"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13612\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13612"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13612"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13612"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}