{"id":13613,"date":"2009-09-02T14:00:00","date_gmt":"2009-09-02T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13581"},"modified":"2009-09-02T14:00:00","modified_gmt":"2009-09-02T13:00:00","slug":"i-can-t-help-myself-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/02\/i-can-t-help-myself-13\/","title":{"rendered":"I can’t help myself 13."},"content":{"rendered":"
autor: Ivetka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
— o n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji —<\/p>\n<\/div>\n
Abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, nejrad\u0161i bych se zakopal n\u011bkolik metr\u016f hluboko pod povrch zem\u011b. Ani jsem netu\u0161il, jak moc t\u011b\u017ek\u00e9 bude chodit do \u0161koly a po\u0159\u00e1d ho vid\u011bt. Je jako t\u011blo bez du\u0161e, ostatn\u011b stejn\u011b jako j\u00e1. Ka\u017edou hodinu se letmo sledujeme, ka\u017ed\u00fd pozorujeme smutek a zklam\u00e1n\u00ed v o\u010d\u00edch toho druh\u00e9ho. P\u0159i d\u011bjepisu, hodin\u011b, kde v\u011bt\u0161ina lid\u00ed sp\u00ed, na m\u011b houkne Theo.<\/div>\n
,,Sst, Tome, od Andrease\u2026“ do ruky mi vlo\u017e\u00ed \u00fahledn\u011b slo\u017een\u00fd pap\u00edr. Koutkem oka se na Andrease kouknu, ten se pr\u00e1v\u011b ot\u00e1\u010d\u00ed zp\u00e1tky k tabuli. V\u017edycky jsem ho obdivoval, \u017ee dok\u00e1zal by\u0165 i z prvn\u00ed lavice napsat dopis a bezpe\u010dn\u011b ho poslat a\u017e do posledn\u00ed lavice bez pov\u0161imnut\u00ed vyu\u010duj\u00edc\u00edho.<\/div>\n
,,Ahoj, Tome\u2026<\/em><\/p>\n

Myslel jsem si, \u017ee se do tebe a do Billa nebudu pl\u00e9st po tom, co se mezi mnou a Billem stalo. Mluvili jsme o tom snad tolikr\u00e1t a \u010dasu na rozmy\u0161len\u00ed jsi m\u011bl dost. Koukni se na Billa, jak vypad\u00e1. On s\u00e1m, kdy\u017e jsem mu nab\u00edzel pomoc, odm\u00edtl. Z\u0159ejm\u011b se boj\u00ed, \u017ee by sis mohl myslet, \u017ee mezi n\u00e1mi opravdu n\u011bco je. V tomto sm\u011bru t\u011b asi zklamu – mezi mnou a Billem nikdy nic nebylo a stejn\u011b, jako ty bere\u0161 Andreu, j\u00e1 beru Billa. Jako br\u00e1\u0161ku, kter\u00fdho mus\u00edm chr\u00e1nit, je to moje povinnost. Sic jsem mu ubl\u00ed\u017eil, ale nejsem s\u00e1m, Tome. On i j\u00e1 jsme od tebe od za\u010d\u00e1tku \u010dekali n\u011bco jin\u00e9ho. N\u011bco v\u00edc. Vzchop se, kamar\u00e1de. Bill by tohle ned\u011blal, kdyby byl zabouchnut\u00fd do m\u011b. A ty moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, jak\u00fd je rozd\u00edl mezi t\u00edm, kdy\u017e je \u010dlov\u011bk zabouchnut\u00fd a kdy\u017e \u010dlov\u011bk miluje. Bill t\u011b miluje a m\u016f\u017eu t\u011b ujistit o tom, \u017ee to s tebou myslel v\u017edycky v\u00e1\u017en\u011b. Nebudu ho br\u00e1nit, nebudu br\u00e1nit ani sebe. Ale nem\u016f\u017ee\u0161 tohle d\u011blat v\u011b\u010dn\u011b. Urychli to tr\u00e1pen\u00ed v\u00e1m ob\u011bma.<\/em><\/p>\n

V\u00edm, \u017ee ty se rozhodne\u0161 spr\u00e1vn\u011b, m\u00e1m t\u011b r\u00e1d, nezapom\u00ednej na to, ano?… Andy\u2026“<\/em><\/div>\n

\n
Zhluboka se nadechnu, nev\u00edm, jestli mu m\u00e1m odepsat, proto\u017ee na psan\u00ed rom\u00e1n\u016f v\u00e1\u017en\u011b nem\u00e1m ani zdaleka n\u00e1ladu, ale mluvit se mi s n\u00edm taky nechce. Proto neud\u011bl\u00e1m zat\u00edm ani jedno. Chvilku nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, potom se kouknu na Billa, kter\u00fd si cosi kresl\u00ed do se\u0161itu. ,,Ach jo\u2026“ povzdechnu si a ze se\u0161itu si utrhnu kousek pap\u00edru.<\/p>\n<\/div>\n
,,Ahoj\u2026 co d\u011bl\u00e1\u0161 dneska odpoledne po \u0161kole?“<\/em> nap\u00ed\u0161u a nepozorovan\u011b to hod\u00edm po Billovi. Ten se oto\u010d\u00ed, aby zjistil, od koho to je, a kdy\u017e zjist\u00ed, \u017ee jedin\u00fd, kdo na n\u011bj kouk\u00e1, jsem j\u00e1, nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b vykul\u00ed o\u010di a c\u00e1r pap\u00edru pevn\u011bji stiskne ve sv\u00e9 dlani. Sleduju ka\u017ed\u00fd jeho pohyby, jak opatrn\u011b rozbaluje kuli\u010dku pomuchlan\u00e9ho pap\u00edru, aby se n\u00e1hodou nepotrhal, jak si to \u010dte, bere do ruky propisku a krasopisn\u011b odepisuje a jak mi dopis vrac\u00ed.
,,Nev\u00edm\u2026 asi to, co d\u011bl\u00e1m posledn\u00ed dobou ka\u017ed\u00fd den. Budu sed\u011bt doma na zadku\u2026“<\/em> tak fajn. Te\u010f u\u017e nen\u00ed \u00faniku\u2026 popadnu propisku a bez rozm\u00fd\u0161len\u00ed mu odep\u00ed\u0161u.
,,Tak\u2026 nechce\u0161 dneska ud\u011blat zm\u011bnu? Co kdybychom se v 16:00 se\u0161li za benz\u00ednkou?“<\/em> hod\u00edm to po n\u011bm a netrp\u011bliv\u011b \u010dek\u00e1m na odezvu.
,,Jestli chce\u0161, j\u00e1 p\u016fjdu r\u00e1d\u2026“<\/em> je\u0161t\u011b se na n\u011bj kouknu a k\u00fdvnu na souhlas, abychom to ukon\u010dili.<\/p>\n<\/div>\n
Dneska m\u00e1me jenom do 13:30, tak\u017ee hned po \u0161kole jdu dom\u016f, abych stihl poklidit pokoj a p\u0159ipravit si u\u010den\u00ed na druh\u00fd den, tro\u0161ku se i upravit a naj\u00edst se. Mamka nen\u00ed doma, na\u0161la si novou pr\u00e1ci, d\u011bl\u00e1 asi 15km odtud v n\u011bjak\u00e9 kancel\u00e1\u0159i. Docela m\u011b p\u0159ekvapila, \u017ee se za\u010dala starat.
\u010c\u00edm v\u00edc se bl\u00ed\u017e\u00ed \u010dtvrt\u00e1 hodina odpoledn\u00ed, t\u00edm v\u00edc jsem i nerv\u00f3zn\u00ed\u2026 Co kdy\u017e na m\u011b Bill n\u011bco op\u011bt zkus\u00ed a j\u00e1 se op\u011bt nech\u00e1m? Toho se boj\u00edm, miluju ho, to ano, jsem u\u017e dokonce i p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o tom, \u017ee bych to s n\u00edm cht\u011bl zkusit znovu, ale chci ho je\u0161t\u011b chvilku potr\u00e1pit, aby si to potom nedovolil znovu. V\u0161ak on mi za tohle jednou je\u0161t\u011b pod\u011bkuje\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ivetka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ivetka — o n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji — Abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, nejrad\u0161i bych se zakopal n\u011bkolik metr\u016f hluboko pod povrch zem\u011b. Ani jsem netu\u0161il, jak moc t\u011b\u017ek\u00e9 bude chodit do \u0161koly a po\u0159\u00e1d ho vid\u011bt. Je jako t\u011blo bez du\u0161e, ostatn\u011b stejn\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[231],"tags":[],"class_list":["post-13613","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-i-can-t-help-myself"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13613","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13613"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13613\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13613"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13613"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13613"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}