{"id":1363,"date":"2017-04-30T16:00:00","date_gmt":"2017-04-30T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1356"},"modified":"2017-04-30T16:00:00","modified_gmt":"2017-04-30T15:00:00","slug":"school-reunion-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/04\/30\/school-reunion-2\/","title":{"rendered":"School reunion 2."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
\n

„Ach bo\u017ee, ani mi to nep\u0159ipom\u00ednej,“ skuhral Bill a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima kroutil hlavou, ve snaze zahnat tu nep\u0159\u00edjemnou vzpom\u00ednku. „Cel\u00fd prvn\u00ed t\u00fdden jsem m\u011bl na hlav\u011b bouli. Nejd\u0159\u00edv modrou, pak fialovou a nakonec do \u017eluta. To nen\u00ed zrovna nejide\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e p\u0159ijde\u0161 do nov\u00e9 \u0161koly a chce\u0161 zap\u016fsobit.“<\/p><\/div>\n

„Tak hrozn\u00e9 to nebylo,“ uklid\u0148oval jsem br\u00e1\u0161ku a nemohl se nesm\u00e1t p\u0159i pohledu na jeho zd\u011b\u0161en\u00fd v\u00fdraz. „Docela dob\u0159e jsi to maskoval ofinou.“<\/div>\n
Bill po\u0159\u00e1d kroutil hlavou, jako \u017ee mi nev\u011b\u0159\u00ed, ale moment\u00e1ln\u011b mi na tom v\u016fbec nez\u00e1le\u017eelo. Byl tady. Mluvil se mnou. Po p\u011bti letech jsem ho m\u011bl tak bl\u00edzko sebe a c\u00edtil jsem stejn\u00fd koktejl emoc\u00ed jako tehdy, kdy\u017e jsme se vid\u011bli naposledy. A co je nejpodstatn\u011bj\u0161\u00ed, bavil se se mnou lehk\u00fdm bezstarostn\u00fdm t\u00f3nem. Ta propast mezi n\u00e1mi po\u0159\u00e1d byla zn\u00e1t, ale m\u011bl jsem dojem, \u017ee u\u017e nen\u00ed tak \u0161irok\u00e1, a up\u00ednal jsem se k mal\u00e9 nad\u011bji, \u017ee ji jednou p\u0159ekon\u00e1me, pokud budeme oba cht\u00edt. A j\u00e1 jsem o to rozhodn\u011b st\u00e1l.<\/div>\n
\n

„Ale potkat Gustava nebyla \u00fapln\u011b \u0161patn\u00e1 v\u011bc,“ vzpom\u00ednal jsem na sv\u00e9ho spolu\u017e\u00e1ka a kamar\u00e1da.<\/p><\/div>\n

„To ne, dost v\u011bc\u00ed n\u00e1m na za\u010d\u00e1tku usnadnil. Znal ty spr\u00e1vn\u00e9 lidi, za\u0159\u00eddil n\u00e1m pozv\u00e1nky na v\u0161echny party. Mysl\u00edm, \u017ee n\u00e1s tady p\u0159ijali jen d\u00edky n\u011bmu. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli dneska p\u0159ijde,“ oto\u010dil se, aby se rozhl\u00e9dl po t\u011blocvi\u010dn\u011b. J\u00e1 ale v\u011bd\u011bl, \u017ee je to marn\u00e9.<\/div>\n
„Nep\u0159ijde. Jeho mal\u00e1 je nemocn\u00e1,“ objasnil jsem rychle situaci.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d se s n\u00edm v\u00edd\u00e1\u0161?“ pohl\u00e9dl na m\u011b p\u0159ekvapen\u011b se zdvi\u017een\u00fdm obo\u010d\u00edm.<\/div>\n
„No, zn\u00e1\u0161 to. Sem tam ho n\u011bkde potk\u00e1m,“ \u0159ekl jsem vyh\u00fdbav\u011b, ale Bill m\u011b prokoukl. Propaloval m\u011b t\u00edm sv\u00fdm pohledem, dokud jsem mu nevysypal celou pravdu.<\/div>\n
„Chod\u00edm k nim ka\u017edou ned\u011bli na ob\u011bd. A jsem kmotrem mal\u00e9 Lilly,“ p\u0159iznal jsem neochotn\u011b, i kdy\u017e nebyl jedin\u00fd d\u016fvod se za to styd\u011bt. Jen\u017ee Bill nerad lp\u011bl na star\u00fdch v\u011bcech. V\u017edycky \u0159\u00edkal, \u017ee pokud ustrne\u0161 a nepohybuje\u0161 se dop\u0159edu, tak se vlastn\u011b vrac\u00ed\u0161 zp\u00e1tky. Po\u0159\u00e1d pot\u0159eboval nov\u00e9 podn\u011bty a rychle se za\u010dal nudit.<\/div>\n
„P\u00e1ni. Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee se po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b p\u0159\u00e1tel\u00edte. A tos ho ze za\u010d\u00e1tku tak moc nesn\u00e1\u0161el,“ usm\u00edval se Bill a v prstech sv\u00edral stopku skleni\u010dky.<\/div>\n
„To bylo jen hloup\u00e9 nedorozum\u011bn\u00ed. V\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161,“ pokr\u010dil jsem ledabyle rameny a ruce sepjal v kl\u00edn\u011b. Na okam\u017eik mezi n\u00e1mi zavl\u00e1dlo ticho. Ze za\u010d\u00e1tku bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 a nenucen\u00e9, po chvilce u\u017e bylo trapn\u00e9 a rozpa\u010dit\u00e9. Ani jeden z n\u00e1s n\u011bjak nev\u011bd\u011bl, o \u010dem dal\u0161\u00edm tlachat. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee se Billovi stejn\u011b jako mn\u011b vrac\u00ed v\u0161echny vzpom\u00ednky<\/div>\n
\n
„A co pr\u00e1ce?“ vyhrkl jsem, kdy\u017e m\u011b kone\u010dn\u011b napadla n\u011bjak\u00e1 smyslupln\u00e1 ot\u00e1zka.<\/div>\n
„V pr\u00e1ci dobr\u00fd. Po\u0159\u00e1d je co d\u011blat,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. Moc mi na\u0161i konverzaci neuleh\u010doval.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d d\u011bl\u00e1\u0161 v tom nahr\u00e1vac\u00edm studiu?“ vyzv\u00eddal jsem. V\u011bt\u0161inu informac\u00ed o Billov\u011b \u017eivot\u011b jsem nen\u00e1padn\u011b tahal z na\u0161ich rodi\u010d\u016f. Bohu\u017eel mi toho necht\u011bli moc \u0159\u00edct. Pr\u00fd jsme oba idioti, kdy\u017e spolu nemluv\u00edme, a takhle n\u00e1s trestali.<\/div>\n
„Ne, tam jsem skon\u010dil. Jsem te\u010f na voln\u00e9 noze. P\u00ed\u0161u texty pro p\u00e1r um\u011blc\u016f, ale jinak nic st\u00e1l\u00e9ho,“ dopl\u0148oval mi dal\u0161\u00ed kousky skl\u00e1da\u010dky.<\/div>\n
„Aha, to je fajn,“ pl\u00e1cnul jsem hloup\u011b, proto\u017ee jsem nem\u011bl nic lep\u0161\u00edho, co bych \u0159ekl. Byl jsem za br\u00e1\u0161ku r\u00e1d, \u017ee se mu poda\u0159ilo prosadit v hudebn\u00edm pr\u016fmyslu. Tolik po tom tou\u017eil a sen se mu splnil. P\u0159esto v\u0161echno jsem m\u011bl dojem, \u017ee to nen\u00ed tak v pohod\u011b, jak tvrd\u00ed.<\/div>\n
„Jo, zaplat\u00ed to slo\u017eenky,“ pokr\u010dil rameny lhostejn\u011b, ale z jeho hlasu jsem c\u00edtil smutek. U\u017e u\u017e jsem se chystal, \u017ee se na to zept\u00e1m, kdy\u017e se k n\u00e1m p\u0159ipojil m\u00edrn\u011b p\u0159iopil\u00fd kamar\u00e1d.<\/div>\n
„Hele, moje obl\u00edben\u00e1 dvoj\u010data,“ hul\u00e1kal a popl\u00e1cal n\u00e1s oba po z\u00e1dech, div, \u017ee se Bill nerozpl\u00e1cl o d\u0159ev\u011bnou desku baru.<\/div>\n
„Ty zn\u00e1\u0161 i n\u011bjak\u00e1 jin\u00e1 dvoj\u010data, Georgu?“ zeptal se Bill, kdy\u017e na\u0161el ztracenou rovnov\u00e1hu.<\/div>\n
„Vlastn\u011b asi ne,“ zazubil se. „Tome, p\u0159ed chvilkou jsme o tob\u011b t\u00e1mhle s klukama mluvili. Tys byl ten nejv\u011bt\u0161\u00ed pa\u0159i\u010d z n\u00e1s v\u0161ech. V\u0161ichni u\u017e um\u00edrali, ale ty jsi po\u0159\u00e1d dok\u00e1zal st\u00e1t na nohou, a je\u0161t\u011b vymyslet n\u011bjakou skv\u011blou kravinu. Nikdy nezapomenu, kdy\u017e v\u00e1s Gustav p\u0159ivedl na ten prvn\u00ed mejdan.“<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 taky ne,“ zamumlal si Bill ho\u0159ce, ale sly\u0161el jsem ho jen j\u00e1. Kdy\u017e jsem se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed, je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d jsem v nich mohl vid\u011bt st\u00edn bolesti, kterou jsem v nich vid\u011bl tehdy.<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

Bill<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
„Gustave mysl\u00ed\u0161, \u017ee je to dobr\u00fd n\u00e1pad?“ uji\u0161\u0165oval jsem se asi po st\u00e9, zat\u00edmco jsme stoupali po schodech k obrovsk\u00e9mu rodinn\u00e9mu domu. Okenn\u00ed tabule se ot\u0159\u00e1saly dun\u00edc\u00ed hudbou.<\/em><\/div>\n
„Klid, Georg je k\u00e1mo\u0161,“ odbyl m\u011b m\u00e1vnut\u00edm ob\u0159\u00ed ruky.<\/em><\/div>\n
„Ale nepozval n\u00e1s. Fakt mu to nebude vadit?“<\/em><\/div>\n
„Bille, polovina lid\u00ed, co v tom bar\u00e1ku je, nen\u00ed pozvan\u00e1. Takhle to na jeho akc\u00edch chod\u00ed. Jeden to \u0159ekne druh\u00e9mu a \u0161\u00ed\u0159\u00ed se to jako po\u017e\u00e1r. Georg to m\u00e1 takhle r\u00e1d, v\u011b\u0159 mi.“ Bez zaklep\u00e1n\u00ed otev\u0159el dve\u0159e a ve\u0161el. Hodil jsem pohledem po Tomovi, ale ten se tv\u00e1\u0159il neutr\u00e1ln\u011b. Byl m\u016fj n\u00e1pad p\u0159ijmout Gustavovo pozv\u00e1n\u00ed a Tom se ochotn\u011b podvolil jako v\u017edy.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Vevnit\u0159 bylo skute\u010dn\u011b velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed lid\u00ed. Hodn\u011b jich tan\u010dilo v prostorn\u00e9m ob\u00fdv\u00e1ku a je\u0161t\u011b v\u00edc se jich tla\u010dilo kolem soudku s pivem. N\u00e1sledovali jsme Gustava, kter\u00fd se vydal hledat p\u00e1na domu. Nebo alespo\u0148 syna p\u00e1na domu. Georgovi rodi\u010de pr\u00fd \u010dasto odj\u00ed\u017ed\u011bli n\u011bkam na slu\u017eebn\u00ed cesty a nech\u00e1vali ho doma. Jeho proslul\u00e9 party mu za\u0159\u00eddily nedosti\u017enou pov\u011bst. Ka\u017ed\u00fd cht\u011bl b\u00fdt jeho k\u00e1mo\u0161.<\/em><\/div>\n

„Geo?“ za\u0159val Gustav, aby p\u0159ehlu\u0161il hlasitou hudbu. Vysok\u00fd hn\u011bdovlas\u00fd kluk st\u00e1l v kuchyni a n\u011bco zap\u00e1len\u011b vykl\u00e1dal krou\u017eku d\u011bv\u010dat, kter\u00e1 mu visela na ka\u017ed\u00e9m slov\u011b. Byl jsem si stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee se od dychtiv\u00fdch holek nebude cht\u00edt odtrhnout. Dost m\u011b tedy p\u0159ekvapilo, kdy\u017e se Georg d\u00edvk\u00e1m omluvil a \u0161el se p\u0159iv\u00edtat s kamar\u00e1dem.<\/em><\/div>\n
„Gustave,“ vyk\u0159ikl nad\u0161en\u011b. „Koho jsi mi to p\u0159ivedl?“<\/em><\/div>\n
„Geo, tohle jsou Bill a Tom. Jsou to dvoj\u010data,“ p\u0159edstavil n\u00e1s trochu zvl\u00e1\u0161tn\u011b. „Kluci, tohle je Georg.“<\/em><\/div>\n
„Bo\u017e\u00ed vlasy,“ mrknul na m\u011b Georg, kdy\u017e mi t\u0159\u00e1sl rukou, a\u017e jsem se za\u010dervenal. Byl to opravdu velk\u00fd sympa\u0165\u00e1k. Nab\u00eddl n\u00e1m ob\u011bma kel\u00edmek s pivem, i kdy\u017e j\u00e1 bych dal p\u0159ednost v\u00ednu. Necht\u011bl jsem vypadat jako trubka, tak\u017ee jsem se bez \u0159e\u010d\u00ed napil. Tom po mn\u011b hodil pobaven\u00fdm pohledem, proto\u017ee m\u011b okam\u017eit\u011b prokoukl.<\/em><\/div>\n
„Ty ,Geo, nem\u00e1\u0161 tady n\u011bjak\u00e9 ovocn\u00e9 pivo nebo tak n\u011bco? Tohle je m\u00e1lo vychlazen\u00e9 a moc to p\u011bn\u00ed,“ \u0159ekl Tom znalecky. B\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in u\u017e m\u016fj kel\u00edmek st\u00e1l na kuchy\u0148sk\u00e9 lince a j\u00e1 si mohl u\u017e\u00edt citr\u00f3novo-jable\u010dn\u00e9 pivo. Tom byl tak solid\u00e1rn\u00ed a pop\u00edjel ho se mnou. Hned jsem se tam c\u00edtil o moc l\u00edp.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

\u010cas n\u00e1m rychle ub\u00edhal a mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee jsem se bavil jako u\u017e dlouho ne. Netu\u0161il jsem, \u017ee se v takov\u00e9m zapad\u00e1kov\u011b do\u010dk\u00e1m takhle luxusn\u00ed party. Georg si m\u011b pro v\u011bt\u0161inu \u010dasu uloupil pro sebe. Vyzv\u00eddal, odkud jsme p\u0159ijeli, pro\u010d zrovna Lima a jak jsme \u017eili p\u0159edt\u00edm. Ze za\u010d\u00e1tku jsem si myslel, \u017ee po mn\u011b jede a byl jsem z toho dost nesv\u016fj. Jasn\u011b, byl jsem gay a bylo to na m\u011b asi dost poznat, ale nikdy jsem se nesetkal s t\u00edm, \u017ee by m\u011b n\u011bkdo takhle o\u010dividn\u011b balil. Jen\u017ee Georg m\u011b za ten ve\u010der u\u017e podruh\u00e9 p\u0159ekvapil, kdy\u017e uk\u00e1zal na drobnou sv\u011btlovl\u00e1sku a \u0159ekl, \u017ee je to jeho p\u0159\u00edtelkyn\u011b Becky. Hodn\u011b o n\u00ed mluvil a j\u00e1 si vydedukoval, \u017ee je to jeho sestra, tak\u017ee m\u011b t\u00edmhle prohl\u00e1\u0161en\u00edm dokonale zasko\u010dil.<\/em><\/div>\n

Gustav se u n\u00e1s \u010das od \u010dasu zastavil, aby se p\u0159ipojil k hovoru. Ka\u017edou chvilku ho v\u0161ak popadla za ruku n\u011bjak\u00e1 holka a odvlekla ho do vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti, kde se divoce tancovalo.<\/em><\/div>\n
„Gustav je moc dobr\u00fd tane\u010dn\u00edk a holky to v\u011bd\u00ed,“ vysv\u011btlil mi pohotov\u011b Georg. „A hlavn\u011b je neochmat\u00e1v\u00e1, a to se jim l\u00edb\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Je to skv\u011bl\u00e1 party, Georgu, opravdu,“ slo\u017eil jsem mu poklonu.<\/em><\/div>\n
„Zat\u00edm nic moc,“ h\u00e1dal se se mnou a vypadal p\u0159i tom trochu zklaman\u011b. „Je\u0161t\u011b nep\u0159ijeli policajti a nikdo nezap\u00e1lil matraci.“<\/em><\/div>\n
„A to je \u017e\u00e1douc\u00ed?“ usm\u00edval jsem se. P\u0159i\u0161lo mi neskute\u010dn\u00e9, \u017ee po tomhle n\u011bkdo skute\u010dn\u011b tou\u017e\u00ed.<\/em><\/div>\n
„No jasn\u011b. Co je to za party, kdy\u017e nen\u00ed bordel? J\u00e1 m\u00e1m takov\u00e9 heslo, v\u00ed\u0161?“ narovnal se na \u017eidli a dlan\u011b si polo\u017eil na kuchy\u0148sk\u00fd st\u016fl. „Kdo se r\u00e1no nestyd\u00ed, ten si ve\u010der neu\u017eil.“<\/em><\/div>\n
Tohle u\u017e m\u011b dokonale odrovnalo a hlasit\u011b jsem se rozchechtal. „Tak\u017ee ty se styd\u00ed\u0161 po ka\u017ed\u00e9 party?“<\/em><\/div>\n
„Jo, pocit studu je mi velmi zn\u00e1m\u00fd,“ \u017eertoval a dopil do dna sv\u016fj kel\u00edmek s pivem. Pak si rukou podlo\u017eil hlavu a vypadal opravdu smutn\u011b a zklaman\u011b.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Hej Tome,“ k\u0159ikl jsem na bratra, kter\u00fd se z\u00e1dy op\u00edral o kuchy\u0148skou linku a o n\u011b\u010dem se dohadoval s kluky z fotbalov\u00e9ho t\u00fdmu.<\/em><\/div>\n

„Jo?“ k\u0159ikl na m\u011b, a tak jsem na n\u011bj zb\u011bsile zam\u00e1val, aby p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e.<\/em><\/div>\n
„Tady Georg \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee je tu nuda. \u017de by to cht\u011blo n\u011bjak\u00e9 vzr\u016f\u0161o,“ pr\u00e1skl jsem sv\u00e9ho nov\u00e9ho kamar\u00e1da.<\/em><\/div>\n
„Tak vzr\u016f\u0161o,“ zamyslel se Tom a nep\u0159\u00edtomn\u011b hled\u011bl z okna na zahradu za domem. „Hele mysl\u00ed\u0161, \u017ee bys mohl co nejv\u00edc lid\u00ed vyhnat ven na zahradu? Co nejbl\u00ed\u017ee k baz\u00e9nu?“ zeptal se nakonec.<\/em><\/div>\n
„Jo, to bych asi mohl. Pro\u010d?“ zabl\u00fdsklo se Geovi v o\u010d\u00edch nad\u0161en\u00edm.<\/em><\/div>\n
„To uvid\u00ed\u0161,“ za\u0161klebil se Tom a j\u00e1 se jen z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00edval. Jednu v\u011bc m\u016fj br\u00e1\u0161ka um\u011bl opravdu d\u011blat skv\u011ble. Kalit, jako by nem\u011bl b\u00fdt z\u00edt\u0159ek. Popadl za ruku dv\u011b holky a t\u00e1hnul je n\u011bkam nahoru do patra.<\/em><\/div>\n
„Co tam bude d\u011blat?“ ptal se zv\u011bdav\u011b Georg.<\/em><\/div>\n
„To nev\u00edm,“ p\u0159iznal jsem up\u0159\u00edmn\u011b a vstal. „Ty bys m\u011bl v\u0161echny za\u010d\u00edt nah\u00e1n\u011bt ven, a\u0165 ti to neute\u010de.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Sta\u010dilo jedno Georgovo zahul\u00e1k\u00e1n\u00ed a v\u0161ichni se hrnuli ven. Shrom\u00e1\u017edili se na tr\u00e1vn\u00edku a rozhl\u00ed\u017eeli se kolem. Pravd\u011bpodobn\u011b \u010dekali n\u011bjak\u00fd oh\u0148ostroj nebo n\u011bco podobn\u00e9ho. To u\u017e m\u016fj br\u00e1\u0161ka ale prol\u00e9zal oknem v horn\u00edm pat\u0159e a vedl s sebou dv\u011b chichotaj\u00edc\u00ed se holky po ne p\u0159\u00edli\u0161 \u0161ikm\u00e9 st\u0159e\u0161e. V\u0161ichni t\u0159i byli vyzut\u00ed, aby jim to neklouzalo. Tom holk\u00e1m n\u011bco \u0159ekl a ob\u011b p\u0159ik\u00fdvly. Znovu se ho chytly ka\u017ed\u00e1 za jednu ruku a do\u0161ly a\u017e k okraji st\u0159echy. Pod\u00edvali se po sob\u011b, a pak s hlasit\u00fdm pi\u0161t\u011bn\u00edm sko\u010dili. Voda z baz\u00e9nu vy\u0161pl\u00edchla a\u017e ven a namo\u010dila nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed. Nikomu to evidentn\u011b nevadilo, proto\u017ee za\u010dali nad\u0161en\u011b tleskat a p\u00edskat. Brzy se oknem protahovali dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed lid\u00e9 a sk\u00e1kali do vody.<\/em><\/div>\n

„Dobr\u00e1 pr\u00e1ce, chlape,“ ocenil Toma Georg, kdy\u017e jsem mu pomohl ven z baz\u00e9nu a pl\u00e1cl si s n\u00edm. „Tohle by m\u011b nenapadlo.“<\/em><\/div>\n
„Mali\u010dkost,“ pronesl Tom skromn\u011b, ale j\u00e1 vid\u011bl, \u017ee je na sebe py\u0161n\u00fd. Ka\u017edou chvilku mu n\u011bkdo poklepal na rameno a pron\u00e1\u0161el slova chv\u00e1ly.<\/em><\/div>\n
„Jdu si taky sko\u010dit. Mus\u00edm naj\u00edt Becky,“ zatleskal Geo a zmizel v davu.<\/em><\/div>\n
„Jsi bl\u00e1zen,“ zakroutil jsem hlavou a sledoval, jak z n\u011bj v \u010d\u016frk\u00e1ch st\u00e9k\u00e1 voda.<\/em><\/div>\n
„Namo\u010dil jsem si dredy. Bude mi to usychat dva dny,“ brumlal si na oko rozmrzele.<\/em><\/div>\n
„Ale co bys neud\u011blal pro party, \u017ee jo?“ popichoval jsem ho vesele.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Ty nep\u016fjde\u0161?“ k\u00fdvl bradou sm\u011brem ke st\u0159e\u0161e a \u017ed\u00edmal si jednotliv\u00e9 prameny vlas\u016f.<\/em><\/div>\n

„Ani n\u00e1hodou,“ zam\u00edtl jsem to okam\u017eit\u011b. „Ty bys m\u011bl nejl\u00edp v\u011bd\u011bt, kolik \u010dasu m\u011b st\u00e1lo, abych vypadal takhle,“ zap\u00f3zoval jsem mu ladn\u011b a vystr\u010dil p\u0159i tom bok. Opravdu, vyfoukat a vy\u017eehlit vlasy, aby dr\u017eely p\u0159esn\u011b tak, jak maj\u00ed, byla velk\u00e1 fu\u0161ka. A to nemluv\u00edm o sv\u00e9m precizn\u00edm nal\u00ed\u010den\u00ed. Nehodl\u00e1m svou t\u011b\u017ekou d\u0159inu takhle pokazit.<\/em><\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b?“ uji\u0161\u0165oval se Tom a na tv\u00e1\u0159i se mu za\u010d\u00ednal roztahovat \u0161kodolib\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd se mi ani trochu nel\u00edbil.<\/em><\/div>\n
„Tome, opova\u017e se,“ vzty\u010dil jsem ukazov\u00e1\u010dek, kdy\u017e mi do\u0161lo, co m\u00e1 za lubem.<\/em><\/div>\n
„Rad\u0161i ut\u00edkej,“ poradil mi a v o\u010d\u00edch mu pl\u00e1ly rozpustil\u00e9 ohn\u00ed\u010dky.<\/em><\/div>\n
„Ne, Tome. Ne,“ couval jsem po vlhk\u00e9 tr\u00e1v\u011b, ale ne\u017e jsem se stihl rozb\u011bhnout, u\u017e m\u011b dr\u017eel za z\u00e1p\u011bst\u00ed a t\u00e1hnul m\u011b sm\u011brem k baz\u00e9nu, kter\u00fd te\u010f byl pln\u00fd dov\u00e1d\u011bj\u00edc\u00edch lid\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Pros\u00edm ne, Tome,“ \u0161kemral jsem, ale v\u0161echno bylo marn\u00e9. Br\u00e1nil jsem se zuby nehty, ale nem\u011blo to \u017e\u00e1dn\u00fd \u00fa\u010dinek. P\u0159ehodil si m\u011b p\u0159es rameno, jako bych nic nev\u00e1\u017eil, a nesl m\u011b vst\u0159\u00edc studen\u00e9 vod\u011b.<\/em><\/div>\n
„Tome, pros\u00edm. M\u00e1m v kapse telefon,“ v\u0159\u00edskal jsem a doufal, \u017ee to zabere.<\/em><\/div>\n
„Gustave, pros\u00edm t\u011b, mohl bys Billovi vyt\u00e1hnout z kapsy mobil?“ po\u017e\u00e1dal na\u0161eho kamar\u00e1da, kter\u00fd se pr\u00e1v\u011b pracn\u011b vyhrabal z baz\u00e9nu. Gustav bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed splnil Tom\u016fv po\u017eadavek. „N\u011bjak\u00e1 posledn\u00ed slova?“ zeptal se m\u011b Tom, a i kdy\u017e jsem k\u0159i\u010del a kopal, prost\u011b se odrazil od kraje a oba n\u00e1s pono\u0159il do chlorovan\u00e9 vody.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Chvilku mi trvalo, ne\u017e jsem zjistil, kde je naho\u0159e a kde dole. Kdy\u017e jsem se kone\u010dn\u011b vyno\u0159il, prskal jsem vodu, kter\u00e1 mi vlet\u011bla i do nosu. Tom st\u00e1l jen p\u00e1r centimetr\u016f p\u0159ede mnou a spokojen\u011b se \u0161klebil.<\/em><\/div>\n

„Vypad\u00e1\u0161 \u00fa\u017easn\u011b,“ slo\u017eil mi o\u010dividn\u011b ironickou poklonu.<\/em><\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b,“ \u0161t\u011bkl jsem na n\u011bj. Tom p\u0159i\u0161el a\u017e ke mn\u011b a palci mi p\u0159ejel pod spodn\u00edmi v\u00ed\u010dky a set\u0159el tak \u0161mouhy od \u0159asenky.<\/em><\/div>\n
„A nikdo nic nepozn\u00e1,“ uji\u0161\u0165oval m\u011b. Byl tak bl\u00edzko, \u017ee jsem c\u00edtil jeho dech ve sv\u00e9m obli\u010deji. M\u011bl jsem dojem, \u017ee v\u0161echen jekot a hlasit\u00e1 hudba kolem n\u00e1s se n\u011bjak zti\u0161ila. Jako bych byl po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b pod vodou a sly\u0161el v\u0161echno tlumen\u011b. V tu chv\u00edli jsme tam byli jen j\u00e1 a Tom. Hled\u011bli jsme si navz\u00e1jem do obli\u010deje, jako by to bylo poprv\u00e9, co se na sebe skute\u010dn\u011b d\u00edv\u00e1me. Vp\u00edjel jsem se do hloubky jeho o\u010d\u00ed, a najednou jsem nec\u00edtil chlad ani mokro, naopak se cel\u00e9 m\u00e9 t\u011blo zah\u0159\u00edvalo. Sjel jsem pohledem k jeho rt\u016fm a bezd\u011b\u010dn\u011b si ol\u00edzl ty sv\u00e9. Tomovi to neuniklo a tak\u00e9 sklopil pohled. Na malou vte\u0159inu jsem si byl jist\u00fd, \u017ee se ke mn\u011b naklon\u00ed a ud\u011bl\u00e1 to, co jsem si j\u00e1 jen p\u0159edstavoval. V tu chv\u00edli v\u0161ak ze st\u0159echy sko\u010dil Georg a s hlasit\u00fdm plesknut\u00edm dopadl jen kousek od n\u00e1s. Dokonale n\u00e1s to probralo a uv\u011bdomili jsme si, kde vlastn\u011b jsme. Pomohl jsem Georgovi na nohy, a kdy\u017e jsem se oto\u010dil zp\u011bt, Tom byl pry\u010d.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Zmu\u010den\u011b jsem se vysoukal z vody a zam\u00ed\u0159il k domu. V kuchyni jsem na\u0161el ut\u011brku a osu\u0161il si s n\u00ed alespo\u0148 obli\u010dej a ruce. Napil jsem se z l\u00e1hve, kterou jsem p\u0159edt\u00edm nechal na stole. P\u0159edpokl\u00e1dal jsem, \u017ee si \u0161el Tom je\u0161t\u011b jednou sko\u010dit a necht\u011bl jsem b\u00fdt v kuchyni s\u00e1m. Rozhodl jsem se, \u017ee zam\u00ed\u0159\u00edm do koupelny a trochu se osu\u0161\u00edm a uprav\u00edm. Vystoupal jsem po schodech nahoru. Po\u0159\u00e1d tady je\u0161t\u011b proudily hlou\u010dky lid\u00ed zcela pohlcen\u00fdch novou z\u00e1bavou. Nakoukl jsem do jedn\u011bch dve\u0159\u00ed, ale byla to lo\u017enice rodi\u010d\u016f. P\u0159e\u0161el jsem tedy k dal\u0161\u00edm a zm\u00e1\u010dkl kliku.<\/em><\/div>\n

To, co jsem za nimi uvid\u011bl, mi dokonale vyrazilo dech. Na sk\u0159\u00ednce u umyvadla sed\u011bla d\u00edvka a sukni m\u011bla vyhrnutou a\u017e skoro do pasu. Pusu m\u011bla p\u0159ilepenou na Tomovi a v\u00e1\u0161niv\u011b se l\u00edbali. Tom ji p\u0159itom hladil po obna\u017een\u00fdch stehnech.<\/em><\/div>\n
Byl jsem natolik \u0161okovan\u00fd, \u017ee jsem se nedok\u00e1zal pohnout a jen sledoval tu hr\u016fzu odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se p\u0159ede mnou. Tom m\u011b musel perifern\u00edm vid\u011bn\u00edm zaznamenat, proto\u017ee usko\u010dil od d\u00edvky, jako by se pop\u00e1lil. Bez jedin\u00e9ho slova na m\u011b hled\u011bl a tv\u00e1\u0159il se provinile.<\/em><\/div>\n
„Kdo je to?“ zeptala se nech\u00e1pav\u011b ta holka.<\/em><\/div>\n
„Nikdo,“ odsekl jsem a oto\u010dil se na podpatku. V krku m\u011b tla\u010dil knedl\u00edk a jen st\u011b\u017e\u00ed jsem zadr\u017eoval slzy. Rozhodn\u011b jsem nem\u011bl v \u00famyslu se rozbre\u010det p\u0159ed tou spoustou lid\u00ed. Razil jsem si cestu domem a ignoroval Tomovo vol\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e jsem se dostal na cestu, rozb\u011bhl jsem se, jak nejrychleji jsem mohl. Moje kroky se oz\u00fdvaly no\u010dn\u00ed tmou. B\u011b\u017eel jsem, a\u017e m\u011b z toho za\u010daly p\u00e1lit pl\u00edce, ale ani tak jsem nezastavil. Bolest, kterou jsem poci\u0165oval na hrudn\u00edku, se nedala srovn\u00e1vat s t\u00edm, jak na tom bylo moje srdce.<\/em><\/div>\n
Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsem Toma s holkama vid\u011bl i d\u0159\u00edv, ale te\u010f to bylo jin\u00e9. V tuhle chv\u00edli jsem dok\u00e1zal c\u00edtit jen bolest a pocit neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 zrady. Ten moment v baz\u00e9nu byl tak v\u00fdjime\u010dn\u00fd a p\u00e1r minut na to se Tom muchluje s n\u011bjakou ciz\u00ed holkou. Nech\u00e1pal jsem ho. Nech\u00e1pal jsem sebe. A bylo mi z toho v\u0161eho na blit\u00ed.<\/p>\n

<\/em> autor: Becs<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs Tom „Ach bo\u017ee, ani mi to nep\u0159ipom\u00ednej,“ skuhral Bill a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima kroutil hlavou, ve snaze zahnat tu nep\u0159\u00edjemnou vzpom\u00ednku. „Cel\u00fd prvn\u00ed t\u00fdden jsem m\u011bl na hlav\u011b bouli. Nejd\u0159\u00edv modrou, pak fialovou a nakonec do \u017eluta. To nen\u00ed zrovna<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[671],"tags":[],"class_list":["post-1363","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-school-reunion"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1363","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1363"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1363\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1363"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1363"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1363"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}