{"id":13633,"date":"2009-08-30T15:30:00","date_gmt":"2009-08-30T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13601"},"modified":"2009-08-30T15:30:00","modified_gmt":"2009-08-30T14:30:00","slug":"loving-liar-29","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/30\/loving-liar-29\/","title":{"rendered":"Loving Liar 29."},"content":{"rendered":"
autor: Lady Kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Dredat\u00fd chlapec dr\u017eel v dlani mobil a pomalu jej opou\u0161t\u011bly posledn\u00ed zbytky trp\u011blivosti. Ka\u017ed\u00fd v\u00ed, \u017ee mu nen\u00ed moc do sm\u00edchu, p\u0159esto jej nenechaj\u00ed na pokoji a i uprost\u0159ed noci si z n\u011bj d\u011blaj\u00ed srandu.<\/div>\n
„Hele, tohle jsou dost trapn\u00fd f\u00f3ry, jestli nem\u00e1\u0161 nic lep\u0161\u00edho na\u2026“ My\u0161lenka, je\u017e se prohnala jeho hlavou, byla sice absurdn\u00ed, ale co kdy\u017e se neplete. Mnohdy se st\u00e1v\u00e1, \u017ee i v\u011bc, je\u017e je naprosto vylou\u010den\u00e1, je pravdiv\u00e1. T\u0159eba je tomu tak i te\u010f. „Billi?“ Nic, jen ticho, p\u0159esto Tom\u016fv vnit\u0159n\u00ed hlas \u0159\u00edkal, \u017ee se neplete, \u017ee opravdu osobou na druh\u00e9 stran\u011b je Bill. „\u0158ekni n\u011bco\u2026“ Kytarista se usadil na posteli s mobilem p\u0159itisknut\u00fdm u ucha, v duchu vys\u00edlaj\u00edc modlitby k tomu naho\u0159e, aby jej jeho vnit\u0159n\u00ed hlas tentokr\u00e1t nezklamal, aby osoba, je\u017e mu pr\u00e1v\u011b vol\u00e1, byl skute\u010dn\u011b jeho mlad\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka. Pro\u010d ml\u010d\u00ed? Pro\u010d n\u011bco ne\u0159ekne? T\u0159eba jen jedno jedin\u00e9 sl\u016fvko?<\/div>\n
„Billi, br\u00e1\u0161ko, j\u00e1\u2026 Co je to???“ Tom se vyd\u011b\u0161en\u011b pod\u00edval na displej telefonu, jen\u017e mu spole\u010dn\u011b s t\u00e1hl\u00fdm t\u00f3nem oznamoval, \u017ee hovor byl volaj\u00edc\u00edm ukon\u010den. „Kurva, te\u010f ne!!!“ Rychlost\u00ed blesku vyhledal Billovo \u010d\u00edslo v seznamu, t\u0159esouc\u00ed se rukou zm\u00e1\u010dknul tla\u010d\u00edtko a p\u0159ilo\u017eil mobil zp\u011bt k uchu. Jeden t\u00f3n st\u0159\u00eddal druh\u00fd, ale o\u010dek\u00e1van\u00e9 „Pros\u00edm“, vysloven\u00e9 t\u00edm nejmedov\u011bj\u0161\u00edm hlasem, kter\u00fd Tom znal, se neozvalo. „Tak Billi, zvedni to, v\u00edm, \u017ee tam jsi\u2026“ Nic, Tom naslouchal vyzv\u00e1n\u011bn\u00ed, pochoduj\u00edc po pokoji jako \u0161elma zav\u0159en\u00e1 v kleci, dokud se hovor s\u00e1m nep\u0159eru\u0161il. Znovu vyto\u010dil to sam\u00e9 \u010d\u00edslo, ov\u0161em i dal\u0161\u00ed pokus o spojen\u00ed s Billem ztroskotal. P\u0159itom si byl z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti jist\u00fd, \u017ee ten, jen\u017e mu volal, nebyl Gustav, ale jeho bratr.<\/div>\n
\n
Jeho vnit\u0159n\u00ed hlas jej je\u0161t\u011b nikdy nezklamal. Tak pro\u010d mu to nezved\u00e1? V\u017edy\u0165 se sna\u017eil b\u00fdt mil\u00fd, cht\u011bl mu \u0159\u00edct, jak moc ho mrz\u00ed, \u017ee se k n\u011bmu tak hnusn\u011b zachoval a poprosit o odpu\u0161t\u011bn\u00ed. Tom u\u017e si byl jist\u00fd t\u00edm, co si p\u0159eje. B\u011bhem t\u011bch n\u011bkolika dn\u00ed p\u0159i\u0161el na to, \u017ee \u0161\u0165astn\u00fd m\u016f\u017ee b\u00fdt jedin\u011b s Billem po sv\u00e9m boku, \u017ee nikdo jin\u00fd nem\u016f\u017ee nahradit jeho m\u00edsto v jeho \u017eivot\u011b a srdci. Co na tom, \u017ee jsou brat\u0159i? Od n\u011bj se to nikdo nedozv\u011bd\u011bl, a pokud to ne\u0159eklo nikomu ani jeho dvoj\u010de, nic jim nebr\u00e1n\u00ed b\u00fdt spolu.<\/p>\n<\/div>\n
Aby zahnal slzy, derouc\u00ed se do jeho o\u010d\u00ed, p\u00e1rkr\u00e1t rychle zamrkal a naposledy vyto\u010dil Billovo \u010d\u00edslo\u2026 „Do prdele!“ se zaklen\u00edm mobil p\u0159ist\u00e1l kdesi za hoperov\u00fdmi z\u00e1dy. Pitomej automat ohl\u00e1sil Tomovi, \u017ee je mu velice l\u00edto, ale volan\u00fd \u00fa\u010dastn\u00edk je do\u010dasn\u011b nedostupn\u00fd a a\u0165 vol\u00e1n\u00ed opakuje pozd\u011bji. Na n\u011bjak\u00fd pozd\u011bji ti ka\u0161lu, chci s n\u00edm mluvit okam\u017eit\u011b!<\/em> Chlapec zoufale klesl na postel, byl zmaten\u00fd. Zmaten\u00fd jak z Billa, tak ze sebe. Pro\u010d mu tedy volal, kdy\u017e s n\u00edm mluvit necht\u011bl? \u017de by mu t\u00edm cht\u011bl ubl\u00ed\u017eit, ujistit se, \u017ee dostate\u010dn\u011b pyk\u00e1 za to, jak se k n\u011bmu posledn\u011b zachoval? Ne, Bill takov\u00fd nen\u00ed! Nen\u00ed bezcitn\u00e9 monstrum, kter\u00e9 se vy\u017e\u00edv\u00e1 v bolesti a utrpen\u00ed druh\u00fdch. Neum\u00ed p\u0159edst\u00edrat city, na rozd\u00edl od Toma, jen\u017e si do doby, ne\u017e se poznali, r\u00e1no co r\u00e1no nasazoval masku, za n\u00ed\u017e skr\u00fdval svou pravou tv\u00e1\u0159. Bill by nikdy nedok\u00e1zal skr\u00fdvat sv\u00e9 city, p\u0159esto\u017ee se tv\u00e1\u0159il navenek jinak, jeho o\u010di jej poka\u017ed\u00e9 prozradily. V nich se odr\u00e1\u017eela jeho du\u0161e, v nich Tom poka\u017ed\u00e9 na\u0161el l\u00e1sku, n\u011bhu, radost, ale i smutek.<\/div>\n
Mlad\u00edk se p\u0159eto\u010dil na bok, daj\u00edc pr\u016fchod slz\u00e1m, je\u017e nyn\u00ed st\u00e9kaly po jeho l\u00edc\u00edch. Dal by cokoliv za to, kdyby te\u010f mohl dr\u017eet Billovo k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo, zat\u00edmco by spal. R\u00e1no by jej probouzel n\u011b\u017en\u00fdmi polibky, znovu a znovu se ut\u00e1p\u011bl v mo\u0159i \u010dokol\u00e1dy, je\u017e p\u0159edstavovaly chlapcovy o\u010di. Od prvn\u00ed vte\u0159iny, kdy by Bill za sebou zav\u0159el dve\u0159e, by jej postr\u00e1dal a nedo\u010dkav\u011b odpo\u010d\u00edt\u00e1val dlouh\u00e9 minuty do jeho n\u00e1vratu. R\u00e1d by to d\u011blal, proto\u017ee by m\u011bl jistotu, \u017ee se k n\u011bmu vr\u00e1t\u00ed. Kde je ta jistota te\u010f? On je tady s\u00e1m a Bill tam\u2026 Jako by se znovu ocitli na za\u010d\u00e1tku\u2026<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
„To je tvoje posledn\u00ed slovo?“ optal se je\u0161t\u011b Gustav Billa ve dve\u0159\u00edch v nad\u011bji, \u017ee si to v posledn\u00ed minut\u011b rozmysl\u00ed a na party p\u0159ece jen vyraz\u00ed s n\u00edm, ale ten jej u\u017e post\u00e9 s p\u0159edst\u00edran\u00fdm \u00fasm\u011bvem ubezpe\u010dil, \u017ee opravdu rad\u011bji z\u016fstane doma. „Nechce\u0161 j\u00edt alespo\u0148 na chvilinku? M\u016f\u017ee\u0161 kdykoliv odej\u00edt\u2026 Po\u010dkal bych na tebe.“<\/div>\n
„Ne, ne, ne, b\u011b\u017e a bav se. A \u017ee\u2026“ slova, je\u017e cht\u011bl vyslovit, najednou uv\u00edzla v jeho krku a ne a ne dostat se ven.<\/div>\n
„P\u0159eje\u0161 v\u0161echno nejlep\u0161\u00ed, fajn. Vy\u0159\u00edd\u00edm\u2026“ p\u0159ik\u00fdvnul blon\u010f\u00e1k, usm\u00e1l se a jeho dla\u0148 v kapse poklad, jen\u017e se dneska ocitne v rukou osoby, j\u00ed\u017e pr\u00e1vem n\u00e1le\u017e\u00ed. Bill je\u0161t\u011b kamar\u00e1dovi mezi dve\u0159mi zam\u00e1val a s \u00falevou je za n\u00edm zav\u0159el. Ve chv\u00edli, kdy osam\u011bl, nedal na sebe kamar\u00e1d Smutek dlouho \u010dekat a op\u011bt jej poctil svou n\u00e1v\u0161t\u011bvou. Kdyby tak Gustav v\u011bd\u011bl, jak r\u00e1d by \u0161el, slavil spole\u010dn\u011b s Tomem tak v\u00fdznamn\u00fd den v jejich \u017eivotech, ale nemohl. Nem\u011bl v sob\u011b tolik s\u00edly, aby st\u00e1l vedle n\u011bj a usm\u00edval se na v\u0161echny strany. Nebyl je\u0161t\u011b p\u0159ipraven\u00fd br\u00e1t jej jako sv\u00e9 dvoj\u010de, l\u00e1ska v jeho srdci byla st\u00e1le siln\u00e1. Ve chv\u00edli, kdy jej v\u010dera Tom oslovil „br\u00e1\u0161ko“, nevydr\u017eel u\u017e d\u00e9le poslouchat, necht\u011bl nic dal\u0161\u00edho sly\u0161et, proto okam\u017eit\u011b zav\u011bsil. A p\u0159esto\u017ee se mu Tom n\u011bkolikr\u00e1t pokou\u0161el dovolat, nep\u0159ijal hovor, a pak si mobil pro jistotu vypnul. Jak to tak vypad\u00e1, dok\u00e1zal jeho bratr zab\u00edt cit, jen\u017e k n\u011bmu p\u016fl roku choval, poh\u0159bil jejich l\u00e1sku jednou prov\u017edy a d\u00edval se na n\u011bj u\u017e jen jako na sv\u00e9 dvoj\u010de.<\/p>\n<\/div>\n
Mlad\u00edk se usadil p\u0159ed televizi, s\u00e1hnul po ovlada\u010di a sna\u017eil se naj\u00edt program, j\u00edm\u017e by si zp\u0159\u00edjemnil dne\u0161n\u00ed ve\u010der. Narozeniny podle jeho gusta, opravdu. P\u016fvodn\u011b cht\u011bl odjet za rodi\u010di do Mnichova a spole\u010dn\u011b s nimi oslavit svoje kulatiny, ale p\u0159i telefon\u00e1tu s matkou se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee jsou oba mimo N\u011bmecko. Z\u00e1rove\u0148 mu ale sl\u00edbila, \u017ee hned, jak se vr\u00e1t\u00ed, oslav\u00ed jeho dvac\u00edtku v\u0161ichni spole\u010dn\u011b, jak tomu bylo i d\u0159\u00edv. Vzpom\u00ednka na to, jak slavili ka\u017ed\u00fd rok jeho narozeniny, vr\u00e1tila alespo\u0148 na krati\u010dk\u00fd okam\u017eik \u00fasm\u011bv na jeho rty. Pamatoval si, \u017ee jako mal\u00fd nikdy nemohl dospat a ani tento rok tomu nebylo jinak. Noc p\u0159ed sv\u00fdmi narozeninami toho opravdu moc nenaspal, jen\u017ee letos to nebylo kv\u016fli tomu, \u017ee by se nemohl do\u010dkat, a\u017e sfoukne sv\u00ed\u010dky na dortu nebo a\u017e si rozbal\u00ed d\u00e1rky. P\u0159\u00ed\u010dina jeho nespavosti nesla jedin\u00e9 jm\u00e9no – Tom.<\/div>\n
S povzdechnut\u00edm vypnul televizor, na sledov\u00e1n\u00ed zamilovan\u00fdch lid\u00ed, vyzn\u00e1vaj\u00edc\u00edch si nehynouc\u00ed l\u00e1sku na cel\u00fd \u017eivot, vym\u011b\u0148uj\u00edc\u00ed si zamilovan\u00e9 pohledy a l\u00edbaj\u00edc\u00ed se, opravdu nem\u011bl n\u00e1ladu. Jen pohled na \u0161\u0165astn\u00e9 p\u00e1ry p\u016fsobil na jeho utr\u00e1penou du\u0161i jako jed, jen\u017e jej pomalinku, ale jist\u011b zab\u00edjel\u2026<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Nep\u0159ijde\u2026 Andy, on nep\u0159ijde,“ pronesl zklaman\u011b Tom, neodvraceje pohled od dve\u0159\u00ed, jimi\u017e ka\u017edou chv\u00edli vstoupila nov\u00e1 osoba, p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed za \u00fa\u010delem pop\u0159\u00e1t mu v\u0161e nejlep\u0161\u00ed k jeho dne\u0161n\u00edm narozenin\u00e1m. Chlapec ani nevn\u00edmal, kdo mu tiskne ruku a od\u0159\u00edk\u00e1v\u00e1 blahop\u0159\u00e1n\u00ed. Ka\u017ed\u00e9mu z gratulant\u016f s hran\u00fdm \u00fasm\u011bvem pod\u011bkoval, p\u0159ijal od n\u011bj d\u00e1rek a odlo\u017eil jej mezi ostatn\u00ed. V\u016fbec se mu sem necht\u011blo, celou dobu bude muset p\u0159edst\u00edrat, jak je \u0161\u0165astn\u00fd, op\u011bt bude muset nasadit masku a prom\u011bnit se v herce. Neb\u00fdt toho v\u0161eho, sed\u011bl by tu m\u00edsto Andyho Bill, on by jej dr\u017eel kolem pasu a oslava by byla hned p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed. Jakmile by mu pop\u0159\u00e1li v\u0161ichni, co pozval, na\u0161li by \u00fato\u010di\u0161t\u011b v jednom ze zadn\u00edch box\u016f, tulili by se k sob\u011b a jeden druh\u00e9ho by obdarov\u00e1val polibky. S Billem bylo v\u0161echno kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, jeho \u017eivot m\u011bl smysl, te\u010f slunce, doned\u00e1vna z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed v jejich \u017eivotech, zakryly mraky utrpen\u00ed a \u017ealu a jeden den byl nesnesiteln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e druh\u00fd.<\/div>\n
„Uvid\u00ed\u0161, \u017ee jo.“ Jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel se na n\u011bj povzbudiv\u011b usm\u00edval, p\u0159esto\u017ee s\u00e1m se pomalinku smi\u0159oval s t\u00edm, \u017ee chlapec, jeho\u017e Tom miloval nade v\u0161e na sv\u011bt\u011b, nep\u0159ijde. Ode dne, kdy mu o n\u011bm poprv\u00e9 vypr\u00e1v\u011bl, tou\u017eil Andreas poznat \u010dlov\u011bka, jemu\u017e jeho kamar\u00e1d otev\u0159el srdce a nechal jej vstoupit. Jak to tak vypad\u00e1, ani dneska se setk\u00e1n\u00ed konat nebude. Blon\u010f\u00e1k polo\u017eil dla\u0148 na kytaristovo rameno, v\u011bnoval mu posledn\u00ed \u00fasm\u011bv a pot\u00e9 sledoval Toma, vst\u00e1vaj\u00edc\u00edho od stolu a jdouc\u00edho vst\u0159\u00edc Georgovi, jen\u017e se pr\u00e1v\u011b objevil ve dve\u0159\u00edch.<\/p>\n<\/div>\n
„\u010cau chlape!“ popl\u00e1cal jej bas\u00e1k p\u0159\u00e1telsky po z\u00e1dech, stisknul mu ruku, pop\u0159\u00e1l mu v\u0161e nejlep\u0161\u00ed a to, co se obvykle \u010dlov\u011bku v jeho narozeninov\u00fd den p\u0159eje, p\u0159i\u010dem\u017e neopomn\u011bl zd\u016fraznit ‚hodn\u011b sexu‘ a zubil se p\u0159itom od ucha k uchu. Kdyby si Tom mohl vybrat, zvolil by sp\u00ed\u0161e l\u00e1sku. Po ni\u010dem jin\u00e9m netou\u017eil tolik jako po tom, aby znovu poznal pocit b\u00fdt milov\u00e1n, milov\u00e1n t\u00edm, jeho\u017e miluje on. „Jsme tu v\u0161ichni?“ Na polo\u017eenou ot\u00e1zku, j\u00ed\u017e se Georg sna\u017eil zjistit, zda u\u017e dorazili i zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed dva \u010dlenov\u00e9 kapely, reagoval hoper jen zavrt\u011bn\u00edm hlavy. „Netva\u0159 se jako na poh\u0159bu, m\u00e1\u0161 narozky!“ dloubl do n\u011bj Georg a sna\u017eil se jeho my\u0161lenky odv\u00e9st od osoby zp\u011bv\u00e1ka a malinko jej rozveselit, a\u010d to byl \u00fakol vskutku nad lidsk\u00e9 s\u00edly. „Tob\u011b se to \u0159ekne\u2026“ sklopil pohled Tom. Nikdo z p\u0159\u00edtomn\u00fdch si nedovede p\u0159edstavit, jak vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed je pro n\u011bj st\u00e1t mezi nimi, usm\u00edvat se, bavit se, zat\u00edmco jeho srdce krv\u00e1c\u00ed, jeho nitro k\u0159i\u010d\u00ed a on mus\u00ed ml\u010det, nesm\u00ed vydat jedinou hl\u00e1sku. Takhle si svoje narozeniny nikdy nep\u0159edstavoval! Vlastn\u00ed vinou p\u0159i\u0161el o to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed, co m\u011bl\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Gustav\u2026“ Tom zvedl pohled a opravdu – mezi dve\u0159mi se pr\u00e1v\u011b objevil buben\u00edk\u016fv usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se obli\u010dej. Kytarista nev\u00e1hal ani minutu, vstal z boxu, do kter\u00e9ho p\u0159ed chv\u00edli s Georgem usedl a hnal se kamar\u00e1dovi v \u00fastrety.<\/div>\n
„Nazdar oslaven\u010de!“ stisknul mu ruku Gustav, sna\u017e\u00edc se p\u0159edst\u00edrat, \u017ee si nev\u0161imnul Tomova pohledu, m\u00ed\u0159\u00edc\u00edho za n\u011bj, aby se ujistil, \u017ee buben\u00edk skute\u010dn\u011b p\u0159i\u0161el s\u00e1m.<\/div>\n
„A\u2026“<\/div>\n
„Bill?“ ot\u00e1zal se Gustav, p\u0159esto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee nikdo jin\u00fd v tuto chv\u00edli nezaj\u00edm\u00e1 kytaristu tolik jako \u010dernovlas\u00e1 os\u016fbka v jeho byt\u011b. „Nen\u00ed tu\u2026 Ale p\u0159eje ti v\u0161echno nejlep\u0161\u00ed k narozenin\u00e1m a m\u00e1\u0161 to po\u0159\u00e1dn\u011b oslavit.“ Tom\u016fv obli\u010dej posmutn\u011bl je\u0161t\u011b v\u00edce. Jeho n\u00e1lada klesla a\u017e k pomysln\u00e9mu dnu, do posledn\u00edho okam\u017eiku se dr\u017eel malink\u00e9 nad\u011bje, \u017ee dne\u0161n\u00ed pro n\u011bj a Billa v\u00fdznamn\u00fd den, se prom\u011bn\u00ed v poh\u00e1dkov\u00fd ve\u010der, \u017ee se Bill objev\u00ed, ale nestalo se tak.<\/div>\n
„Tome,“ objal jej kamar\u00e1d kolem ramen, „je mi to l\u00edto. V\u00edm, \u017ee jsi \u010dekal\u2026“ P\u0159esto\u017ee se ti dva neust\u00e1le po\u0161\u0165uchovali, vz\u00e1jemn\u011b do sebe r\u00fdpali, m\u011bli se r\u00e1di a pohled na skl\u00ed\u010den\u00e9ho Toma, jindy h\u00fd\u0159\u00edc\u00edho humorem a bav\u00edc\u00edho sv\u00e9 okol\u00ed, Gustava bolel. „Po\u010dkej, v\u017edy\u0165 j\u00e1 tu pro tebe vlastn\u011b n\u011bco m\u00e1m\u2026 Kam jen jsem to dal?“ Blon\u010f\u00e1k prohled\u00e1val jednu kapsu za druhou, pozorov\u00e1n p\u00e1rem hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, jejich\u017e majitel byl pln\u00fd o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, co mu jeho kamar\u00e1d chce je\u0161t\u011b d\u00e1t. „Tady je\u2026“ str\u010dil Gustav triumf\u00e1ln\u011b Tomovi p\u0159ed obli\u010dej p\u0159elo\u017een\u00fd l\u00edstek.<\/div>\n
„Co to je?“ obr\u00e1til se na n\u011bj s ot\u00e1zkou kytarista, kter\u00fd nech\u00e1pal, pro\u010d se Gustav tv\u00e1\u0159\u00ed, jako by mu d\u00e1val to nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
„D\u00e1rek\u2026 Od Billa\u2026Dal mi to, abych ti to p\u0159edal.“ Objasnil mu buben\u00edk, p\u0159i posledn\u00ed v\u011bt\u011b lhal. Bill nem\u011bl sebemen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, \u017ee mu r\u00e1no, zat\u00edmco se sprchoval, jeho hostitel prohrabal cel\u00fd stolek a m\u00e1lem obr\u00e1til pokoj, v n\u011bm\u017e spal, vzh\u016fru nohama, jen aby na\u0161el jeho d\u00edlo. Cht\u011bl se pojistit n\u011b\u010d\u00edm v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee se mu nepoda\u0159\u00ed \u010dernovl\u00e1ska p\u0159emluvit, aby na oslavu \u0161el s n\u00edm. A ud\u011blal dob\u0159e. Te\u010f u\u017e je Tomovi, jak se s t\u00edm vypo\u0159\u00e1d\u00e1. „Asi by sis to m\u011bl p\u0159e\u010d\u00edst n\u011bkde v soukrom\u00ed\u2026“ doplnil je\u0161t\u011b, spiklenecky na n\u011bj mrknul a zam\u00ed\u0159il ke Georgovi, kter\u00fd se u\u017e pln\u011b vrhnul do v\u00edru z\u00e1bavy.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se ani nepohnul, jeho pohled hypnotizoval l\u00edstek, srdce mu bu\u0161ilo. Na jednu stranu byl stra\u0161n\u011b moc zv\u011bdav\u00fd, co je uvnit\u0159 naps\u00e1no, ale na druhou se b\u00e1l, \u017ee mu Bill t\u00edmhle l\u00edstkem chce d\u00e1t definitivn\u00ed sbohem. Nakonec ale zv\u011bdavost p\u0159emohla strach, koneckonc\u016f alespo\u0148 se dozv\u00ed, na \u010dem je. Mo\u017en\u00e1 to zji\u0161t\u011bn\u00ed bude bolestiv\u00e9, ale alespo\u0148 p\u0159estane doufat v n\u011bco, co je mo\u017en\u00e1 u\u017e d\u00e1vno ztracen\u00e9. Zam\u00ed\u0159il do jednoho z pr\u00e1zdn\u00fdch box\u016f, usadil se a pomalinku t\u0159esouc\u00edma se rukama rozkl\u00e1dal pap\u00edr. U\u017e p\u0159i prvn\u00edch dvou \u0159\u00e1dc\u00edch se jeho o\u010di za\u010daly zaplavovat slzami. \u017d\u00e1dn\u00fd dopis na rozlou\u010denou, ale b\u00e1sni\u010dka nebo mo\u017en\u00e1 sp\u00ed\u0161e text songu, jen\u017e napsal Bill jen a jen pro n\u011bj. Jsi v\u0161\u00edm, \u010d\u00edm jsem j\u00e1 a v\u0161\u00edm, co prot\u00e9k\u00e1 m\u00fdmi \u017eilami\u2026<\/em> S ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm \u0159\u00e1dkem zapl\u0148ovalo Tomovo srdce \u0161t\u011bst\u00ed. Tohle byl nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed d\u00e1rek, jak\u00fd mohl dostat a dal mu jej on, jeho l\u00e1ska. Chlapec netu\u0161il, co d\u011blat d\u0159\u00edv, zda bre\u010det \u0161t\u011bst\u00edm nebo k\u0159i\u010det radost\u00ed. Nechci tu b\u00fdt s\u00e1m, z\u016fsta\u0148me spolu\u2026 Do noci\u2026<\/em> Je\u0161t\u011b jednou p\u0159el\u00e9tl pohledem l\u00edstek, napsan\u00fd Billovou rukou, slo\u017eil jej, zastr\u010dil do kapsy d\u017e\u00edn\u016f a vstal. Jeho o\u010di brouzdaly po p\u0159\u00edtomn\u00fdch hostech, sm\u011bj\u00edc\u00edch se, tan\u010d\u00edc\u00edch nebo up\u00edjej\u00edc\u00edch ze sv\u00fdch skleni\u010dek. V\u017edy\u0165 ho ani nepot\u0159ebuj\u00ed, obejdou se i bez n\u011bj. On mus\u00ed j\u00edt, jeho m\u00edsto je dne\u0161n\u00ed noc jinde a u n\u011bkoho \u00fapln\u011b jin\u00e9ho\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lady Kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lady Kay Dredat\u00fd chlapec dr\u017eel v dlani mobil a pomalu jej opou\u0161t\u011bly posledn\u00ed zbytky trp\u011blivosti. Ka\u017ed\u00fd v\u00ed, \u017ee mu nen\u00ed moc do sm\u00edchu, p\u0159esto jej nenechaj\u00ed na pokoji a i uprost\u0159ed noci si z n\u011bj d\u011blaj\u00ed srandu. „Hele, tohle jsou dost<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[239],"tags":[],"class_list":["post-13633","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-loving-liar"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13633","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13633"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13633\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13633"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13633"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13633"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}