{"id":13637,"date":"2009-08-29T18:30:00","date_gmt":"2009-08-29T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13605"},"modified":"2009-08-29T18:30:00","modified_gmt":"2009-08-29T17:30:00","slug":"makes-three-28","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/29\/makes-three-28\/","title":{"rendered":"Makes Three 28."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Je nakupov\u00e1n\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? Bill si to mysl\u00ed.<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Tady?“ usm\u00e1l se Tom, kdy\u017e se na n\u011bj Bill pod\u00edval p\u0159es okraj sv\u00e9ho notebooku a bla\u017een\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Absolutn\u011b,“ zamru\u010del a zakousnul se do sv\u00e9 tu\u017eky, pod\u00edval se na to, co napsal. Bill se v\u00edc polo\u017eil na gau\u010d a zamru\u010del spokojen\u011b, kdy\u017e bratrovy prsty odn\u00e1\u0161ely pry\u010d bolest z jeho klenby na chodidle. Byla to u\u017e \u010dtvrt\u00e1 noc v hotelu, byla to jejich p\u0159\u00edjemn\u00e1 a uklid\u0148uj\u00edc\u00ed rutina, n\u011bco, co oba dva pot\u0159ebovali.<\/div>\n
„U\u017e t\u011b za\u010d\u00ednaj\u00ed bolet nohy?“ za\u017eertoval jeho bratr a Bill se uchechtl.<\/div>\n
„Tvoje d\u00edt\u011b je t\u011b\u017ek\u00e9.“<\/div>\n
„Moje<\/em> d\u00edt\u011b?“ zeptal se Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b.<\/div>\n
„Ano, tvoje d\u00edt\u011b.“ Polo\u017eil Bill blok a tu\u017eku a zav\u0159el o\u010di, za\u010dal si pobrukovat a mnout b\u0159icho. Tom m\u00e1lem zapomn\u011bl mas\u00edrovat, kdy\u017e pozoroval sv\u00e9 dvoj\u010de mnout si b\u0159\u00ed\u0161ko a broukat si melodii, kterou mu hr\u00e1l na kytaru. Po chvilce Bill p\u0159estal a Tom ho \u0161t\u00edpnul jemn\u011b do palce u nohy. „Co je?“ zeptal se.<\/div>\n
„Nep\u0159est\u00e1vej,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a tro\u0161ku se za\u010dervenal.<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee,“ zamumlal.<\/div>\n
„Proto\u017ee co?“ kopnul Bill malinko do Tomovy nohy a uculil se.<\/div>\n
„Proto\u017ee vypad\u00e1\u0161 hrozn\u011b kr\u00e1sn\u011b,“ \u0159ekl Tom a pol\u00edbil Billovu klenbu. Vtiskl polibek i na jeho kotn\u00edk a tv\u00e1\u0159\u00ed p\u0159ejel po Billov\u011b hladk\u00e9 k\u016f\u017ei na noze a pol\u00edbil ho a\u017e na koleno. Bill se malinko zasm\u00e1l, Tom se na n\u011bj uculil, vyhrnul mu tri\u010dko a pol\u00edbil ho na b\u0159\u00ed\u0161ko. Vypadalo to, \u017ee ka\u017ed\u00fdm dnem roste, Tom mu malinko st\u00e1hnul elastickou gumu od kalhot a pol\u00edbil ho i na jizvu.<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l a p\u0159ijal i polibek na rty, dal ruce kolem Tomova krku. V\u0161echno mu p\u0159ipadalo tak hezk\u00e9, nebyl unaven\u00fd a on s Tomem mohli prost\u011b\u2026 u\u017e\u00edvat si sebe samotn\u00e9, ani\u017e by se museli b\u00e1t toho, \u017ee je n\u011bkdo uvid\u00ed nebo \u017ee jsou moc hlasit\u00ed. Vydechl, kdy\u017e Tomovy rty za\u010daly pokr\u00fdvat jeho krk a dostaly se a\u017e n\u011bjak moc bl\u00edzko jeho prs\u016fm; zazvonil mu telefon na konferen\u010dn\u00edm stolku.<\/div>\n
„Do prdele,“ zavr\u010del Tom a zvedl ten zlobiv\u00fd p\u0159\u00edstroj. Pod\u00edval se, kdo vol\u00e1 a polo\u017eil to zp\u00e1tky na st\u016fl.<\/div>\n
„Kdo to je?“ zeptal se Bill a odstr\u010dil ho od sebe.<\/div>\n
„Jen Andreas,“ \u0159ekl Tom a naklonil se k Billovi, aby ho zase pol\u00edbil.<\/div>\n
Bill p\u0159ilo\u017eil k Tomov\u00fdm rt\u016fm prst a uk\u00e1zal na telefon. Tom si povzdychl a podal mu ho, posadil se zp\u00e1tky na gau\u010d bl\u00edzko Billov\u00fdm chodidl\u016fm a sledoval ho, jak vol\u00e1 jejich kamar\u00e1dovi zp\u00e1tky. „Ahoj, Andreasi, promi\u0148. Nedostal jsem se k telefonu.“<\/div>\n
„To je v pohod\u011b. Jen jsem se cht\u011bl zeptat, jestli bude\u0161 z\u00edtra r\u00e1no pot\u0159ebovat transport.“<\/div>\n
„Jo, to by bylo dobr\u00fd,“ shodil Bill nohy Tomovi z kl\u00edna a ignoroval pohled, kter\u00fd od n\u011bho dostal, kdy\u017e se posadil. „V\u00ed\u0161, kde jsme, ne?“<\/div>\n
„Jo, n\u011bkolikr\u00e1t jsem u\u017e jel okolo. Jsi v po\u0159\u00e1dku? Odpo\u010d\u00edv\u00e1\u0161?“ Bill v kamar\u00e1dov\u011b hlase c\u00edtil z\u00e1jem a to ho zah\u0159\u00e1lo u srdce.<\/div>\n
„Jo, odpo\u010d\u00edv\u00e1m. Uvid\u00edme se z\u00edtra, ano?“<\/div>\n
„Jo.“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Bill telefon polo\u017eil a znovu se op\u0159el; c\u00edtil na sob\u011b Tom\u016fv pohled, a tak se na n\u011bj oto\u010dil. „Co je?“<\/div>\n
„Nic; co se z\u00edtra chyst\u00e1?“ zeptal se non\u0161alantn\u011b.<\/div>\n
„Nic moc, mus\u00edm n\u011bco ud\u011blat s Andreasem, to je v\u0161echno.“ Odvr\u00e1til Bill pohled a pokr\u010dil rameny. Tom pomalu p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„V kolik chce\u0161, abych byl p\u0159ipraven\u00fd?“<\/div>\n
„Oh\u2026 je to jen n\u011bco, co mus\u00ed ud\u011blat Andreas a chce, abych jel s n\u00edm. Stejn\u011b by ses tam nudil,“ \u0159ekl sp\u011b\u0161n\u011b Bill a znovu si vzal blok s tu\u017ekou, pod\u00edval se na polovi\u010dn\u011b napsan\u00fd text. Tom znovu p\u0159ik\u00fdvl a zvedl svoji kytaru.<\/div>\n
„Okay, to je v pohod\u011b.“<\/div>\n
„Super.“ Pod\u00edval se Bill na Toma, usm\u00e1l se, pak chytl jeho triko a p\u0159it\u00e1hl si ho pro \u017ehav\u00fd polibek. „Nebu\u010f nabru\u010den\u00fd, Tome.“<\/div>\n
„Nejsem nabru\u010den\u00fd, to je tvoje pr\u00e1ce, Divo.“ Naklonil se k n\u011bmu Tom a znovu ho pol\u00edbil. Polo\u017eil kytaru na stolek a up\u0159el v\u0161echnu svou pozornost k bratrov\u00fdm rt\u016fm. Vzal do ruky Billovu hlavu a druhou rukou si ho p\u0159it\u00e1hnul do n\u00e1ru\u010de. Bill m\u011bl ruku v Tomov\u00fdch dredech a pusu mu mapoval sv\u00fdm jazykem. U\u017e to je n\u011bjak\u00e1 doba, co se spolu mazlili takhle intenzivn\u011b, a Tom si uv\u011bdomil, jak moc mu sch\u00e1zely tyto polibky.<\/div>\n
Bill zezadu sv\u00e9ho krku vydal tich\u00fd zvuk a Tomovi se sev\u0159el kl\u00edn, odt\u00e1hl se od bratrov\u00fdch \u00fast a nas\u00e1l v\u016fni k\u016f\u017ee za jeho uchem. „Tomi,“ vydechl Bill zoufale. Tom znovu zav\u0159el o\u010di, c\u00edtil, jak mu t\u011blem proud\u00ed krev, jemn\u011b skousnul Bill\u016fv u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek. „Tomi\u2026“<\/div>\n
„Ano, Bille?“ vydal ze sebe chraplav\u00fdm hlasem, jako kdyby vykou\u0159il celou krabi\u010dku cigaret a \u0161el hned po tom sp\u00e1t.<\/div>\n
„Jestli ze m\u011b ihned nesleze\u0161, tak t\u011b po\u010d\u016fr\u00e1m,“ \u0159ekl Bill omluvn\u011b, sesunul ze sebe sv\u00e9ho bratra a zvedl se, jak nejrychleji to \u0161lo. Tom ho sledoval b\u011b\u017eet do koupelny a t\u0159\u00edsknout dve\u0159mi, na\u0161tvan\u011b sebou pra\u0161til zp\u00e1tky na gau\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
Zasranej z\u00e1chod.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„St\u00e1le nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee jste m\u011b do tohohle p\u0159esv\u011bd\u010dil.“<\/div>\n
„Doktorko Addamsov\u00e1, douf\u00e1m, \u017ee nehodl\u00e1te od\u0159eknout na\u0161\u00ed dohodu,“ \u0159ekl Bill pevn\u011b, kdy\u017e j\u00ed sledoval, jak otev\u00edr\u00e1 kufr. Otev\u0159ela pusu doko\u0159\u00e1n, kdy\u017e vid\u011bla tu spoustu pen\u011bz a rychle to zav\u0159ela, p\u0159ipadala si tak provinile.<\/div>\n
„\u0158\u00edkejte mi Roberto, pros\u00edm,“ \u0159ekla nep\u0159\u00edtomn\u011b. „A ne, nehodl\u00e1m. Jen si p\u0159ipad\u00e1m\u2026“<\/div>\n
„P\u0159edstavte si, jak se asi c\u00edt\u00edm j\u00e1,“ \u0159ekl Bill a odvr\u00e1til se pry\u010d. Roberta se na n\u011bj pod\u00edvala a p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
„Jo.“ Nastalo podivn\u00e9 ticho, kdy\u017e Roberta nalo\u017eila kufr do sv\u00e9ho auta. Oto\u010dila se na Billa a rychle se na n\u011bj pod\u00edvala. „U\u017e jste si domluvil kontrolu?“<\/div>\n
„Ne, je\u0161t\u011b ne. Ale domluv\u00edm,“ ujistil ji.<\/div>\n
„Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b, Bill; mus\u00edte si dojednat sch\u016fzku co nejd\u0159\u00edve. Ka\u017ed\u00e9 t\u011bhotenstv\u00ed se mus\u00ed pravideln\u011b kontrolovat, abychom si byli jisti, \u017ee vy i va\u0161e d\u00edt\u011b jste zdrav\u00ed a v po\u0159\u00e1dku.“ Vyndala si z kapsy rukavice a pokynula mu, aby \u0161el bl\u00ed\u017e. „Chci zkontrolovat jizvu a ujistit se, \u017ee tam nem\u00e1te \u017e\u00e1dn\u00e9 infekce a skvrny.“<\/div>\n
„V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekl Bill a p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e, zvedl si tri\u010dko a st\u00e1hnul n\u00ed\u017e gumi\u010dku od kalhot. Byli v kryt\u00e9m opu\u0161t\u011bn\u00e9m parkovi\u0161ti na kraji m\u011bsta; nikdo sem krom\u011b v\u00fdrostk\u016f nechodil, a to jen v noci, aby zde mohli m\u00edt sex. Andreas byl na kraji parkovi\u0161t\u011b, aby hl\u00eddal, zat\u00edmco Bill s doktorkou vyjedn\u00e1val obchod.<\/div>\n
„To posoud\u00edm sama.“ P\u0159ilo\u017eila jemn\u011b prsty vedle Billovy jizvy a pod\u00edvala se na jeho reakci. Vypadal nepohodln\u011b, ale neusyknul bolest\u00ed. „Velice dob\u0159e se uzdravuje. Zapomn\u011bla jsem, \u017ee \u010d\u00edm mlad\u0161\u00ed jste, t\u00edm l\u00e9pe se to l\u00e9\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„M\u00e1m \u0161t\u011bst\u00ed,“ \u0159ekl sardonicky a posunul se pod jej\u00edm dotekem.<\/div>\n
„P\u0159ib\u00edr\u00e1te, nem\u016f\u017eu v\u00e1m \u0159\u00edct p\u0159esn\u011b kolik, ale vyv\u00edj\u00edte se velmi dob\u0159e.“ Roberta byla r\u00e1da, \u017ee se Bill uzdravuje takhle hezky. Bylo to celkem skli\u010duj\u00edc\u00ed, ud\u011blat operaci podb\u0159i\u0161ku na pacientovi, kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt st\u00e1le schopen pokra\u010dovat v t\u011bhotenstv\u00ed; obavy m\u011bla ohledn\u011b toho, \u017ee se st\u011bny d\u011blohy budou roz\u0161i\u0159ovat tak, \u017ee jizvu znovu otev\u0159ou a nastanou komplikace. Na\u0161t\u011bst\u00ed pro Billa se zd\u00e1lo, \u017ee nic takov\u00e9ho nebylo na obzoru.<\/div>\n
„Jo, v\u0161iml jsem si. Jedin\u00e9, do \u010deho se te\u010f vejdu, jsou tyhle tepl\u00e1ky. V\u017edycky mi celkem padaly, a te\u010f jsou celkem\u2026“<\/div>\n
„T\u011bsn\u00e9?“ nab\u00eddla s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Jo.“ St\u00e1hnul si Bill tri\u010dko dol\u016f a narovnal si kalhoty. „Hotovo?“<\/div>\n
„Ano, Bille, hotovo. Pros\u00edm, zavolejte doktoru Andersonovi a objednejte se k n\u011bmu. Je velice dobr\u00fd a \u010dasto vyhled\u00e1van\u00fd, pot\u0159ebujete ale jeho p\u00e9\u010di, pokud si mus\u00edme b\u00fdt jisti, \u017ee jste v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Zavol\u00e1m, doktorko; chci \u0159\u00edct, Roberto.“ Zam\u00e1val j\u00ed a ode\u0161el zp\u00e1tky k Andreasovi. Mezit\u00edm, ne\u017e do\u0161el ke sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi, projela okolo doktorka v aut\u011b a zam\u00e1vala mu.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, krimin\u00e1ln\u00ed\u010dku, jak\u00e9 to je, poru\u0161ovat z\u00e1kon?“ za\u017eertoval blon\u010f\u00e1k a Bill ho probodnul pohledem. Andreas\u016fv \u00fasm\u011bv zmizel a on zvedl ruce. „Hej, byl to jen vtip.“<\/div>\n
„Tohle je m\u016fj \u017eivot, Andy, ne \u017e\u00e1dn\u00fd vtip.“ Bill po\u010dkal, a\u017e jeho kamar\u00e1d otev\u0159e dve\u0159e a vlezl si dovnit\u0159.<\/div>\n
„Chce\u0161 se jet n\u011bkam naj\u00edst?“ zeptal se Andreas, kdy\u017e se posadil za volant. Bill zavrt\u011bl hlavou a vydechl.<\/div>\n
„Ne, chci Tomiho.“<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Ano, d\u011bkuji. Budeme tam,“ p\u0159ik\u00fdvnul Tom, i kdy\u017e ho \u010dlov\u011bk na druh\u00e9 stran\u011b telefonu nemohl vid\u011bt. Napsal si je\u0161t\u011b p\u00e1r informac\u00ed a zav\u011bsil, byl sebou nadm\u00edru pot\u011b\u0161en. Pr\u00e1v\u011b ukon\u010dil hovor s kancel\u00e1\u0159\u00ed doktora Andersona; Bill bude m\u00edt za dva dny sch\u016fzku, jen p\u00e1r hodin p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e m\u00e1 b\u00fdt Tom na leti\u0161ti, aby mohl odlet\u011bt do Pa\u0159\u00ed\u017ee. Bylo to nat\u011bsno, ale Tom s t\u00edm nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m. Zabal\u00ed si, ne\u017e odjedou, a vysp\u00ed se v letadle.<\/p>\n<\/div>\n
Oto\u010dil se, zrovna kdy\u017e ve\u0161el Bill, sly\u0161el sm\u00edch sv\u00e9ho dvoj\u010dete a nejbli\u017e\u0161\u00edho kamar\u00e1da je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e ve\u0161li do kuchyn\u011b. „Ahoj,“ pozdravil je oba Tom, posadil se ke stolu a p\u0159isunul si cornfleaky. „Co jste vy dva d\u011blali, \u017ee jste museli b\u00fdt vzh\u016fru tak brzo?“<\/div>\n
„\u00dakoly,“ \u0159ekli oba dva najednou a za\u010dali se sm\u00e1t. Tom se zamra\u010dil a sna\u017eil se udr\u017eet sv\u016fj obli\u010dej bez v\u00fdrazu, kdy\u017e si nal\u00e9val ml\u00e9ko.<\/div>\n
„Jak\u00fd druh \u00fakol\u016f?“ Ne\u017e mohl Bill odpov\u011bd\u011bt, ve\u0161la do kuchyn\u011b Simone, a na z\u00e1p\u011bst\u00ed si p\u0159ipnula n\u00e1ramek.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, chlapci. Nemyslela jsem si, \u017ee tu budete v\u0161ichni,“ \u0159ekla a nalila si skleni\u010dku pomeran\u010dov\u00e9ho d\u017eusu.<\/div>\n
„Lup\u00ednky chutnaj\u00ed doma l\u00e9pe,“ \u0159ekl Tom na vysv\u011btlenou, kdy\u017e Bill pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„To jsem si jist\u00e1. Pojedu dneska nakupovat. Bille, jestli chce\u0161 n\u011bco speci\u00e1ln\u00edho, tak to pros\u00edm napi\u0161 na l\u00edstek.“<\/div>\n
Bill zamrkal a pomalu p\u0159ik\u00fdvl. Byla jeho matka najednou snesiteln\u00e1 a hodn\u00e1? Mo\u017en\u00e1, \u017ee j\u00ed jejich nep\u0159\u00edtomnost uk\u00e1zala, jak\u00e1 byla osina v zadku. „Jo, to bych byl r\u00e1d.“ Zakru\u010delo mu v b\u0159i\u0161e a vzpomn\u011bl si, \u017ee dnes r\u00e1no nejedl. R\u00e1no se probudil a rovnou odjel podplatit doktorku. Vr\u00e1til se zp\u00e1tky do p\u0159\u00edtomnosti a spat\u0159il Toma, jak na n\u011bj divn\u011b kouk\u00e1.<\/div>\n
„Sedni si,“ odsunul mu \u017eidli a podal mu misku. Bill se posadil a rychle si nasypal lup\u00ednky, zat\u00edmco se Andreas posadil vedle n\u011bj a vzal si misku i pro sebe. Jakmile se lup\u00ednky a ml\u00e9ko dotkly jeho jazyka, spokojen\u011b zamru\u010del, miminko ud\u011blalo nad\u0161en\u00fd kotrmelec, a tak do sebe rychle nasypal zbytek lup\u00ednk\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Zazvonil telefon, a jeliko\u017e tu byl jen jeden jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd te\u010f zrovna nem\u011bl plnou pusu, zvedla ho Simone. „Halo? Oh\u2026 dob\u0159e. \u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m, \u0159eknu jim to. D\u011bkuji, nashledanou.“ Polo\u017eila telefon zp\u00e1tky do stoj\u00e1nku a oto\u010dila se k Billovi. „Ty sis u\u017e dohodl kontrolu u doktora Andersona?“ zeptala se zv\u011bdav\u011b.<\/div>\n
Ne\u017e Bill mohl spolknout to, co m\u011bl v puse, zavrt\u011bl Tom hlavou a s\u00e1m polknul. „Ne, to j\u00e1. Dohodl jsem to za dva dny,“ \u0159ekl narychlo. „Ne\u017e pojedu do Francie.“ Ne\u017e Bill mohl odpov\u011bd\u011bt, Simone pokra\u010dovala.<\/div>\n
„No, tohle byl n\u011bkdo z jeho kancel\u00e1\u0159e. \u0158\u00edkali, \u017ee v\u00e1s nemohou vz\u00edt ve \u010dtvrtek v jednu, mus\u00ed to posunout na p\u00e1tek, v ten sam\u00fd \u010das.“<\/div>\n
„No, zavol\u00e1m jim, v tenhle \u010das nem\u016f\u017eu.“ Pod\u00edval se Tom j\u00edzliv\u011b na svou matku.<\/div>\n
„\u0158\u00edkali, \u017ee dal\u0161\u00ed voln\u00fd term\u00edn je v \u00fater\u00fd. Bill pot\u0159ebuje kontrolu je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, tedy,“ \u0159ekla odhodlan\u011b.<\/div>\n
„Ale to tu nebudu,“ odv\u011btil Tom.<\/div>\n
„Andreas ho m\u016f\u017ee odv\u00e9st. M\u011bl by, je to jeho d\u00edt\u011b.“ Pod\u00edvala se na chlapce. „Tak\u017ee ty tam Billa odveze\u0161.“<\/div>\n
„Ano, pan\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl Andreas rychle, Simone p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
„Dohodnuto.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill si povzdychnul a poc\u00edtil chu\u0165 zvracet. Od t\u00e9 doby, co si to s Tomem urovnal, bez n\u011bj nebyl u doktora, ta my\u0161lenka ho d\u011bsila. Zvedl pohled a vid\u011bl zran\u011bnost v bratrov\u00fdch o\u010d\u00edch, znovu prokl\u00ednal fakt, \u017ee jejich matka je tak\u2026 odhodlan\u00e1 dostat Andrease tam, kam si myslela, \u017ee pat\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Jo, \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m,“ \u0159ekl Andreas neohraban\u011b, kdy\u017e zachytil tajn\u00e9 pohledy mezi dvoj\u010daty. Znal je tak dlouho, \u017ee u\u017e dok\u00e1zal \u010d\u00edst jejich n\u00e1lady jako svoje vlastn\u00ed. Tom byl hodn\u011b na\u0161tvan\u00fd a podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd, Bill nejsp\u00ed\u0161 s\u00e1m sebe obvi\u0148oval.<\/div>\n
„Jdu se nahoru p\u0159evl\u00e9ct,“ \u0159ekl Bill tup\u011b, odsunul se od stolu. Simone se na n\u011bj pod\u00edvala, jako by mu cht\u011bla je\u0161t\u011b n\u011bco \u0159\u00edct, ale ne\u0159ekla, nam\u00edsto toho sledovala sv\u00e9ho syna prakticky ut\u00e9ct z m\u00edstnosti. Bill vyklusal schody a za\u0161el do sv\u00e9ho pokoje, byl r\u00e1d, \u017ee je pry\u010d od t\u00e1zav\u00fdch pohled\u016f sv\u00e9 matky. Byl s n\u00ed v jedn\u00e9 m\u00edstnosti a\u017e moc dlouho, a u\u017e se c\u00edtil posuzovan\u00fd, to te\u010f opravdu nepot\u0159eboval. Za o\u010dima se mu za\u010dala formovat bolest hlavy, oto\u010dil se a uvid\u011bl, jak dovnit\u0159 vch\u00e1z\u00ed Tom.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl ti\u0161e Tom a zav\u0159el za sebou dve\u0159e.<\/div>\n
„Ahoj. Chce\u0161, abych posunul tu kontrolu? Ud\u011bl\u00e1m to a pojedeme tam, a\u017e bude\u0161 zp\u00e1tky z Pa\u0159\u00ed\u017ee,“ zamumlal Bill, kdy\u017e si ho Tom p\u0159it\u00e1hnul do objet\u00ed. Zhluboka se nadechl a pomalu vydechl, kdy\u017e mu jeho dvoj\u010de za\u010dalo d\u011blat dlan\u00ed krou\u017eky na z\u00e1dech.<\/div>\n
„Ne, pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bjak\u00e9ho doktora, n\u011bkoho, ke komu bude\u0161 pravideln\u011b chodit. Andreas t\u011b tam m\u016f\u017ee tentokr\u00e1t odv\u00e9st; bude tu je\u0161t\u011b spousta \u0161anc\u00ed, abych tam jel s tebou j\u00e1, ano?“<\/div>\n
„Ano, fajn.“ Popot\u00e1hnul Bill, ut\u0159el si o\u010di a zasm\u00e1l se. „P\u0159ipad\u00e1m si jako d\u011brav\u00fd kohoutek,“ p\u0159iznal se.<\/div>\n
„Ne. Jsi p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd.“ Pol\u00edbil ho Tom na \u010delo a pak na rty. Bill se do polibku usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„P\u0159ekr\u00e1sn\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00e9mu do\u0161lo oble\u010den\u00ed, do kter\u00e9ho by se ve\u0161el\u2026 nevejdu se do sv\u00fdch tri\u010dek a nechci si je vytahat, a moje kalhoty? Tyhle jsou jedin\u00e9, do kter\u00fdch se vejdu.“ Uk\u00e1zal Bill na kalhoty, kter\u00e9 m\u011bl na sob\u011b.<\/div>\n
„To nen\u00ed dobr\u00e9.“ Zblednul Tom a povzdychnul si. „Za tohle se budu nesn\u00e1\u0161et, ale nechce\u0161 jet nakupovat?“<\/div>\n
„Ned\u011blej si ze m\u011b legraci,“ \u0159ekl Bill ost\u0159e a pod\u00edval se na sv\u00e9 dvoj\u010de.<\/div>\n
„Ned\u011bl\u00e1m, d\u00edval jsem se po n\u011bjak\u00fdch kr\u00e1mech, kde prod\u00e1vaj\u00ed oble\u010den\u00ed pro t\u011bhotn\u00e9 mu\u017ee, a n\u011bkter\u00e9 jsou i online a jeden je v Hamburku. Jestli ti nevad\u00ed proj\u00ed\u017e\u010fka tak tam m\u016f\u017eeme jet a koupit ti n\u011bco na sebe.“<\/div>\n
„Oh, Tomi!“ vyp\u00edsknul Bill a zatleskal. U\u017e jen pomy\u0161len\u00ed na n\u00e1kupy mu zvedlo n\u00e1ladu. „P\u0159evl\u00e9knu si tri\u010dko, namaluju se a hned budu dole!“ vyp\u00edsknul znovu a pol\u00edbil Toma, ne\u017e rychle vyst\u0159elil pry\u010d. Tom sledoval sv\u00e9ho bratra poletovat, dokud nebyl p\u0159ipraven\u00fd a oba dva se\u0161li dol\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Simone nebyla nikde k vid\u011bn\u00ed a Andreas st\u00e1le sed\u011bl v kuchyni u stolu s novinami nalistovan\u00fdmi na komiksech. „Kde je mamka?“ zeptal se se zamra\u010den\u00edm Bill; cht\u011bl se j\u00ed vyhnout, aby nic nemohlo zkazit jeho dobrou n\u00e1ladu.<\/div>\n
„Jela nakupovat,“ odpov\u011bd\u011bl blon\u010f\u00e1k a zvedl pohled. V\u0161iml si Billov\u00fdch z\u00e1\u0159\u00edc\u00edch o\u010d\u00ed a \u010derstv\u011b nanesen\u00e9ho make-upu, v krku se mu zastavil dech. Bylo to nef\u00e9r, jak v\u00e1s Billova kr\u00e1sa mohla dostat v ka\u017ed\u00e9 chvilce; bolestiv\u00e9 p\u0159ipom\u00ednky toho, jak kr\u00e1sn\u00fd je, a \u017ee nikdy nebude jeho. Byl ale profesion\u00e1l, a tak m\u011bl na tv\u00e1\u0159i nasazen\u00fd st\u00e1le sv\u016fj lehk\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„To my jedeme taky,“ \u0159ekl Tom, kdy\u017e m\u011bl hlavu v ledni\u010dce. Vr\u00e1til se k nim s odm\u011bnou, posledn\u00ed colou v dom\u011b, a zav\u0159el ji.<\/div>\n
„Oh, tak to teda pojedu dom\u016f.“ Zav\u0159el Andreas noviny a vzal svou misku. Tom sledoval sv\u00e9ho kamar\u00e1da, jak se p\u0159ipravuje k odchodu a n\u011bco uvnit\u0159 n\u011bj se p\u0159ekroutilo. Je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci by ho vzal s nimi. Mo\u017en\u00e1 u\u017e je na\u010dase zakopat v\u00e1le\u010dnou sekeru.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt s n\u00e1mi, jestli chce\u0161,“ \u0159ekl Tom zlehka, sna\u017eil se, aby to zn\u011blo, \u017ee to nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd velk\u00fd probl\u00e9m. Zachytil Bill\u016fv pohled a to mu dodalo odvahy, p\u0159it\u00e1hl si sv\u00e9 dvoj\u010de a pol\u00edbil ho.<\/div>\n
Andreas ty dva sledoval, vypadali, jako\u017ee zapomn\u011bli, \u017ee tam je; srdce ho bolelo, ale musel to p\u0159ijmout. Nikdy by nepoh\u0159bil mo\u017enost tr\u00e1vit \u010das s Billem.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Tohle je odporn\u00fd.“<\/div>\n
„Co je<\/em> tohle?“<\/div>\n
„Prou\u017eky.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 r\u00e1d prou\u017eky.“<\/div>\n
„Tyhle vypadaj\u00ed jako \u0161\u00edlen\u00e9 prou\u017eky.“<\/div>\n
„Pamatuje\u0161 na ten oblek?“<\/div>\n
„To bylo vysoce modern\u00ed<\/em>. To se nepo\u010d\u00edt\u00e1.“<\/div>\n
„Vysoce modern\u00ed m\u016fj pitom\u00fd p\u0159\u00edteli<\/em>.“ \u0158ekl Andreas, vzal Tomovi kalhoty z rukou a dal je zp\u00e1tky. Kytarista si odfrknul a \u0161el za nimi, prohl\u00ed\u017eeli si obchod. Byl mal\u00fd, ale m\u011bli velik\u00fd v\u00fdb\u011br. Otcovsk\u00fd obchod, jak se to jmenovalo, bylo n\u011bco, co muselo majiteli vyn\u00e9st opravdu bal\u00edk pen\u011bz.<\/p>\n<\/div>\n
Bill je opustil v jedn\u00e9 ze sekc\u00ed a prohl\u00ed\u017eel si tmav\u00e9 u\u017e\u0161\u00ed kalhoty, Tom s Andreasem se sami bavili na \u00fa\u010det golfov\u00e9ho oble\u010den\u00ed pro t\u011bhotn\u00e9 mu\u017ee. Andreas vyndal z poli\u010dky kra\u0165asy, kter\u00e9 u\u017e opravdu nemohly vypadat h\u016f\u0159, Tom se oto\u010dil a zalapal po dechu. „Do p\u00ed\u010di, co m\u00e1 tohle kurva bejt?“<\/div>\n
„Otcovsk\u00e1 golfov\u00e1 m\u00f3da, nebo jak se to jmenuje.“ Pod\u00edval se na cenovky a zap\u00edskal. „Osmdes\u00e1t euro,“ uchechtl se Andreas a vr\u00e1til to zp\u00e1tky.<\/div>\n
„Za osmdes\u00e1t euro by mi tyhle kalhoty mohly vykou\u0159it pt\u00e1ka, zat\u00edmco bych je m\u011bl na sob\u011b,“ za\u017eertoval Tom a oba kluci se za\u010dali sm\u00e1t.<\/div>\n
„Dok\u00e1\u017ee\u0161 si to p\u0159edstavit?“ vypravil ze sebe mezi sm\u00edchem Andreas.<\/div>\n
„Nikdy bych je nesundal,“ zalapal Tom po dechu, rozkrok za\u010d\u00ednal m\u00edt v pozoru ze vzpom\u00ednky na Billa, kter\u00fd p\u0159ed n\u00edm kle\u010del a d\u00edval se na n\u011bj s o\u010dima pln\u00fdma cht\u00ed\u010de, to mu v\u017edycky podrazilo kolena.<\/div>\n
„J\u00e1 taky ne.“<\/div>\n
Tom se pod\u00edval na druh\u00fd konec m\u00edstnosti a sledoval Billa, kter\u00fd mluvil s prodava\u010dem, zat\u00edmco ukazoval na kalhoty, kter\u00e9 byly na figur\u00edn\u011b ve v\u00fdloze. „M\u00e1m dojem, \u017ee Bill na\u0161el n\u011bco, co se mu l\u00edb\u00ed,“ usoudil ze \u0161\u0165astn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu na bratrov\u011b obli\u010deji.<\/div>\n
„To m\u00e1m radost; obchod pro vysok\u00e9 a objemn\u00e9 nebyl dobr\u00fd n\u00e1pad.“ Odstr\u010dil Andreas n\u011bjak\u00e1 tri\u010dka a zamra\u010dil se, kdy\u017e vid\u011bl \u010dern\u00e9 s b\u00edl\u00fdmi kv\u011bty. „Kdo by n\u011bco takov\u00e9ho nosil?“ p\u0159ilo\u017eil si to k t\u011blu a jeho huben\u00e1 postava byla naprosto schovan\u00e1. Tom se ohl\u00e9dl a s nechut\u00ed zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Jo tak to teda fakt nev\u00edm. Ale m\u011bli by je zatknout za to, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho v\u016fbec vyrob\u00ed. A je\u0161t\u011b ke v\u0161emu, \u017ee to v\u016fbec prod\u00e1vaj\u00ed.“<\/div>\n
„Je to hezk\u00fd,“ \u0159ekl Andreas ti\u0161e a Tom se nejist\u011b zhoupl v kolenou.<\/div>\n
„Co m\u00e1\u0161 na mysli?“<\/div>\n
„My t\u0159i. Vyr\u00e1\u017e\u00edme si. Kdy se tohle stalo naposledy? Kdy jsme se v\u0161ichni spole\u010dn\u011b bavili? Nepo\u010d\u00edt\u00e1m tu p\u0159\u00ed\u0161ernou ve\u010de\u0159i,“ dodal.<\/div>\n
„J\u00e1 taky ne. Nev\u00edm, u\u017e to je n\u011bjak\u00e1 doba.“ Pokr\u010dil Tom rameny.<\/div>\n
„Nechci, abys m\u011b nesn\u00e1\u0161el, Tome; J\u00e1 jen\u2026 cht\u011bl pomoct. Cht\u011bl jsem ud\u011blat to, co si mysl\u00edm, \u017ee byste vy dva ud\u011blali pro m\u011b; kdybych nev\u011bd\u011bl, jak se z n\u011b\u010deho dostat. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee kdyby na v\u00e1s po\u0159\u00e1d tla\u010dila, tak \u017ee by ses p\u0159iznal, a to by byl naprost\u00fd konec.“<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00edm.“ Tom c\u00edtil, jak mu ho\u0159\u00ed k\u016f\u017ee a bylo mu jasn\u00e9, \u017ee je v obli\u010deji cel\u00fd \u010derven\u00fd; necht\u011bl o tom mluvit, ale necht\u011bl Andreasovi \u0159\u00edct, aby p\u0159estal, c\u00edtil, \u017ee to ze sebe pot\u0159ebuje dostat. „Nezlob\u00edm se na tebe. Jsem nasran\u00fd na v\u0161echno ostatn\u00ed.“<\/div>\n
„N\u011bkdy, kdy\u017e se na tebe pod\u00edv\u00e1m, tak se\u0161 prost\u011b\u2026“ pokr\u010dil Andreas rameny. „J\u00e1 nev\u00edm, asi si jen p\u0159edstavuju v\u011bci.“<\/div>\n
Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a z\u00edral na p\u0159ihr\u00e1dku s oble\u010den\u00edm, co byla p\u0159ed n\u00edm, najednou m\u011bl hroznou pot\u0159ebu z\u00edrat na ty odporn\u00e9 kalhoty. V\u011bd\u011bl, \u017ee si Andreas nic nep\u0159edstavuje. Posledn\u00ed dobou, v\u017edycky kdy\u017e se na Andrease pod\u00edval, m\u011bl p\u0159ed o\u010dima vidinu smrti, kter\u00e1 kon\u010dila bolestivou smrt\u00ed jejich kamar\u00e1da. Ve sv\u011btle konverzace se za to i celkem styd\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
N\u011bjak.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, m\u00e1m dojem, \u017ee se posledn\u00ed dobou chov\u00e1m jako debil.“<\/div>\n
„Posledn\u00ed dobou?“ zvedl Tom pohled a uchechtl se. Bylo to p\u0159\u00edjemn\u00e9, necht\u00edt blon\u010f\u00e1ka zab\u00edt, oba dva zpozorn\u011bli, kdy\u017e usly\u0161eli Bill\u016fv v\u0159\u00edskot odn\u011bkud sm\u011brem ke zku\u0161ebn\u00edm kabink\u00e1m.<\/div>\n
„JSEM KR\u00c1VA!“<\/div>\n
Tom sprintoval tam, kde si myslel, \u017ee je Bill a okam\u017eit\u011b odhrnul z\u00e1v\u011bs. Jeho dvoj\u010de st\u00e1lo uprost\u0159ed kabinky pouze v kalhotech a podprsence, osamocen\u011b koukalo do zrcadla. „Co\u017ee?“ zeptal se Tom popuzen\u011b. Nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e jeho dvoj\u010de k\u0159i\u010delo, jako by ho vra\u017edili, kdy\u017e ho vlastn\u011b v\u016fbec nevra\u017edili.<\/div>\n
„Jsem zasran\u011b tlustej.“ Oto\u010dil se zp\u011bv\u00e1k bokem k zrcadlu. V kalhot\u00e1ch kter\u00e9 mu kone\u010dn\u011b sed\u011bly, jste si prost\u011b museli v\u0161imnout toho, \u017ee Bill je opravdu t\u011bhotn\u00fd. Nohy m\u011bl stejn\u011b huben\u00e9 jako v\u017edycky, ale v pase a tro\u0161ku v\u00fd\u0161, bylo vid\u011bt rostouc\u00ed b\u0159\u00ed\u0161ko. Zana\u0159\u00edkal a m\u011bnil pozice, aby vid\u011bl, jak moc dok\u00e1\u017ee zat\u00e1hnout b\u0159icho.<\/div>\n
Tom se pod\u00edval zp\u00e1tky na Andrease a proto\u010dil o\u010di, zat\u00e1hnul z\u00e1v\u011bs a povzdychnul si. „Hele, Bille, v\u011bd\u011bls, \u017ee tohle jednou p\u0159ijde. Nevejde\u0161 se do sv\u00e9ho oble\u010den\u00ed, a tak si mus\u00ed\u0161 koupit v\u011bt\u0161\u00ed, je to p\u0159irozen\u00e9.“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi co je do prdele p\u0159irozen\u00e9; cel\u00e1 tahle situace je ne<\/em>p\u0159irozen\u00e1!“ zaje\u010del a hodil tri\u010dkem na zl\u00fd odraz v zrcadle.<\/div>\n
„Bille, uklidni se, ano?“<\/div>\n
„Ty se kurva uklidni!“ oto\u010dil se Bill na podpatc\u00edch ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti a zle na n\u011bj koukal. „V\u0161echno tohle je tvoje vina!“<\/div>\n
„Co\u017ee? V\u0161echno je moje vina<\/em>?“ vykn\u00edknul Tom nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„Ano, tvoje. Kdybys nebyl tak fascinovan\u00fd z toho, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161 strkat sv\u00fdho pt\u00e1ka do moj\u00ed prde- Kam jde\u0161?“ zamra\u010dil se Bill, kdy\u017e Tom na\u0161tvan\u011b ode\u0161el z kabinky.<\/p>\n<\/div>\n
Andreas nakouknul dovnit\u0159, v obli\u010deji m\u011bl vyryt\u00e9 obavy v\u0161eho druhu.<\/div>\n
„Bille, k\u00e1mo, mo\u017en\u00e1 by ses m\u011bl trochu uklidnit a nek\u0159i\u010det tady tak nahlas slova jako ‚pt\u00e1k‘ a ‚prdel‘,“ ohnul se a sebral tri\u010dko, co le\u017eelo na zemi. „Co se d\u011bje?“<\/div>\n
„Jsem hnusn\u00fd a tlust\u00fd,“ povzdychl si Bill, kdy\u017e se na sebe pod\u00edval do zrcadla. „A m\u00e1m dojem, \u017ee se mi zv\u011bt\u0161uje i zadek.“<\/div>\n
„Postav se tomu; \u010dasem to mo\u017en\u00e1 bude je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„P\u011bkn\u011b blb\u00e1 \u0159e\u010d na povzbuzen\u00ed, Andreasi,“ zavr\u010del Bill, ale blon\u010f\u00e1k zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Promi\u0148, v\u0161echny povzbudiv\u00e9 my\u0161lenky mi do\u0161ly. Bille, v\u00ed\u0161, \u017ee bude\u0161 tloustnout a bude to t\u011b\u017e\u0161\u00ed, koukat se na sebe do zrcadla, ale mus\u00ed\u0161 si pamatovat, \u017ee vypad\u00e1\u0161 dob\u0159e. Podle m\u011b l\u00e9pe ne\u017e p\u0159edt\u00edm.“ Usm\u00e1l se Andreas.<\/div>\n
Bill na\u0161pulil rty, ale hluboko uvnit\u0159 musel souhlasit. Poko\u017eka se mu za\u010dala kr\u00e1sn\u011b \u010distit a vlasy m\u011bl o hodn\u011b hust\u0161\u00ed a v\u00edce zvl\u00e1dnuteln\u00e9. „V\u017edycky jsem byl huben\u00fd, d\u011bs\u00ed m\u011b to.“ P\u0159iznal se.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale tohle je pro dobr\u00fd \u00fa\u010del. Ch\u00e1pu, \u017ee se\u0161 na\u0161tavnej, kdy\u017e cel\u00fd den sed\u00ed\u0161 na prdeli a j\u00ed\u0161 jen zmrzlinu a pizzu, ale tohle je t\u011bhotenstv\u00ed. Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, \u010d\u00ed je to vina, prost\u011b se to stalo<\/em>. Tak Toma trochu u\u0161et\u0159i, je celkem ve stresu.“<\/div>\n
„Oh bo\u017ee, ud\u011blal jsem na n\u011bj v\u00e1\u017en\u00fd psychotick\u00fd \u00fatok, co?“ zeptal se Bill vylekan\u011b.<\/div>\n
„Sly\u0161el jsem t\u011b, brut\u00e1ln\u00ed.“ Uculil se Andreas. Jeho pohled spo\u010d\u00edval na Billov\u011b t\u011ble, najednou si pov\u0161iml, \u017ee m\u00e1 na sob\u011b jen podprsenku a kalhoty. Vzal Andreasovi tri\u010dko a obl\u00e9knul si ho.<\/div>\n
„D\u00edky, fakticky.“<\/div>\n
„Bez probl\u00e9m\u016f, moje teta m\u00e1 \u0161est d\u011bt\u00ed; u\u017e jsem si na t\u011bhotensk\u00e9 zm\u011bny n\u00e1lad zvykl.“<\/div>\n
„Jo, ale j\u00e1 ne.“ Zav\u0159el Bill o\u010di a p\u0159\u00e1l si, aby si mohl promnout obli\u010dej, ale to by si potom rozmazal make-up a to prost\u011b nemohl.<\/div>\n
„Jsi v pohod\u011b?“<\/div>\n
„Jo, a\u017e to tu dod\u011bl\u00e1me, mus\u00edme se j\u00edt naj\u00edst. M\u00e1me hlad,“ promnul si Bill b\u0159\u00ed\u0161ko.<\/div>\n
„Tak to t\u011b nech\u00e1m p\u0159evl\u00e9knout se.“ Ode\u0161el Andreas pry\u010d a o vte\u0159inu pozd\u011bji byl proti sv\u00fdm protest\u016fm dovnit\u0159 vstr\u010den Tom. Rozhl\u00eddl se a pod\u00edval se mrzut\u011b na Billa, pak okam\u017eit\u011b ode\u0161el.<\/div>\n
„Po\u010dkej!“ vykro\u010dil za n\u00edm Bill a chytl ho za ruku.<\/div>\n
„Co, chce\u0161 na m\u011b je\u010det je\u0161t\u011b v\u00edc?“ zeptal se Tom na\u0161tvan\u011b, kdy\u017e byl zat\u00e1hnut zp\u00e1tky. Bill se mu ot\u0159el o krk a Tom se zamra\u010dil; nebyl je\u0161t\u011b p\u0159ipraven\u00fd Billovi odpustit.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, Tomi, nev\u00edm, co se to stalo,“ za\u0161eptal Bill, p\u0159istoupil je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e a dal ruce okolo bratrova krku.<\/div>\n
„Je\u010del jsi na m\u011b a nem\u016f\u017eu za to,“ Tomovi bylo jedno, kdy\u017e na n\u011bj lidi k\u0159i\u010deli; prost\u011b se jen oto\u010dil a ignoroval to. Kdy\u017e na n\u011bj k\u0159i\u010del Bill, cel\u00fd sv\u011bt skon\u010dil. I kdy\u017e m\u011bl mo\u017en\u00e1 drsn\u00fd projev a zevn\u011bj\u0161ek, jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed obavou bylo odm\u00edtnut\u00ed od jeho mlad\u0161\u00edho bratra.<\/p>\n<\/div>\n
To proto si Bill v\u017edycky d\u00e1val velk\u00fd pozor, aby Toma neodm\u00edtal, d\u011blal to, jen kdy\u017e opravdu musel; jeho dvoj\u010de mu to toti\u017e v\u017edycky potom oml\u00e1tilo o hlavu. „Omlouv\u00e1m se, Tomi,“ za\u0161eptal znovu a nat\u00e1hl se k n\u011bmu hlavou tak, aby ho mohl pol\u00edbit na rty. Bill pokra\u010doval v l\u00edb\u00e1n\u00ed, dokud nec\u00edtil, \u017ee jeho bratr odpov\u00edd\u00e1 a d\u00e1v\u00e1 mu ruce kolem pasu. Kdy\u017e se odt\u00e1hli, c\u00edtil na sob\u011b p\u0159itla\u010denou bratrovu erekci. „O to se postar\u00e1m pozd\u011bji,“ zamru\u010del Bill sv\u016fdn\u011b.<\/div>\n
Tom polkl a rychle zamrkal. „Opravdu?“<\/div>\n
„Ano. Nem\u016f\u017eeme se milovat, ale m\u016f\u017eu ti ho vykou\u0159it\u2026 Chce\u0161, abych ti ho vykou\u0159il, Tomi?“ skousl si Bill rty a p\u0159es \u0159asy se pod\u00edval na sv\u00e9ho bratra. Tom nahlas polkl a zast\u00e9nal.<\/div>\n
„Tohle mi ned\u011blej; kdybys nebyl t\u011bhotn\u00fd, tak bych t\u011b natla\u010dil na ze\u010f a pomiloval se tady s tebou, jako kdy\u017e jsme byli nakupovat ve Var\u0161av\u011b.“ Obl\u00edzl si podv\u011bdom\u011b rty a Bill se ot\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„To si pamatuju; pak jsem skoro nemohl chodit, kdy\u017e jsme ode\u0161li, ale bolelo to tak hezky.“<\/div>\n
„M\u011bl si po zbytek dne na tv\u00e1\u0159i p\u0159ihloupl\u00fd \u00fasm\u011bv,“ zasm\u00e1l se py\u0161n\u011b Tom, kdy\u017e se Bill za\u010dervenal.<\/div>\n
„Jo, no jasn\u011b. Tak\u017ee, odpou\u0161t\u00ed\u0161 mi?“<\/div>\n
„Jo, m\u00e1m dojem, \u017ee jo.“ Naklonil se Tom a znovu ho pol\u00edbil. „Te\u010f budu muset j\u00edt ven a myslet na na\u0161\u00ed babi\u010dku v bikin\u00e1ch.“<\/div>\n
„Bleh,“ \u0159ekli oba dva kluci najednou a za\u010dali se sm\u00e1t.<\/div>\n
„A te\u010f vypadni, a\u0165 m\u016f\u017eou dokon\u010dit proces zkou\u0161en\u00ed oble\u010den\u00ed na t\u011ble, kter\u00e9 nen\u00e1vid\u00edm,“ \u0159ekl Bill lehce, Tom ho chytl za z\u00e1p\u011bst\u00ed a pol\u00edbil ho tam.<\/div>\n
„Neopova\u017euj se ho nen\u00e1vid\u011bt; miluju ka\u017edi\u010dk\u00fd kous\u00ed\u010dek tebe, speci\u00e1ln\u011b te\u010f,“ \u0159ekl naprosto v\u00e1\u017en\u011b. „Okay?“<\/div>\n
„Fajn.“<\/div>\n
„Okay?“<\/div>\n
„Fajn. Okay.“ Usm\u00e1l se lehce Bill a vystr\u010dil ho pry\u010d z kabinky.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
„To je rozko\u0161n\u00e9.“<\/div>\n
„A hod\u00ed se to k tomuhle!“<\/div>\n
„\u2026To jsem v tom obchodu nevid\u011bla!“<\/div>\n
„To proto\u017ee mi to prodava\u010dka p\u0159inesla ze skladu. Bude v tom vypadat rozko\u0161n\u011b.“<\/div>\n
„Miluju nakupov\u00e1n\u00ed pro-“ hlavn\u00ed dve\u0159e se otev\u0159ely a Simone zvedla pohled. Podle zvuk\u016f to museli b\u00fdt jej\u00ed synov\u00e9, a aby se to potvrdilo, ve\u0161li do ob\u00fdv\u00e1ku. Tom a Andreas nesli nespo\u010det b\u00edl\u00fdch ta\u0161ek a Bill \u0161el hned za nimi s precl\u00edkem v jedn\u00e9 ruce a hot-dogem v druh\u00e9. „Kluci,“ \u0159ekla nelehce, kdy\u017e se vedle n\u00ed postavila Mara.<\/div>\n
Bill se zastavil v polovi\u010dce sv\u00e9ho kousnut\u00ed a pod\u00edval se na zem na v\u0161echny ty pap\u00edrov\u00e9 ta\u0161ky, co tam le\u017eely na zemi. „Co se to tu d\u011bje?“ \u0159ekl, zat\u00edmco m\u011bl v puse neukousnut\u00fd precl\u00edk.<\/div>\n
„Byly jsme nakupovat,“ \u0159ekla nerv\u00f3zn\u011b Mara, kdy\u017e sledovala sv\u00e9ho syna, jak se zamra\u010dil a p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e. Jakmile se dostali ke gau\u010di, vid\u011bli, \u017ee je v\u0161echno pokryt\u00e9 r\u016f\u017eovou barvou. Oble\u010den\u00ed pro miminka, brynd\u00e1\u010dky, lahvi\u010dky, pe\u0159inky, plenky a hra\u010dky, v\u0161echno bylo rozprost\u0159en\u00e9 na pol\u0161t\u00e1\u0159\u00edch na gau\u010di.<\/div>\n
Tom se rychle pod\u00edval na Billa, jeho obli\u010dej byl apatick\u00fd, p\u0159e\u0161el k tomu v\u0161emu bl\u00ed\u017e a zahled\u011bl se na hromadu brynd\u00e1k\u016f. Pak se pod\u00edval na svou matku, Simone zachytila jeho pohled a za\u010dervenala se. „Mami, co to je?“<\/div>\n
„Nebu\u010f na\u0161tvan\u00fd, Mara a j\u00e1 jsme jen tro\u0161ku nakupovaly. Jen tro\u0161ku<\/em>. Nemohly jsme si pomoct.“ Pokr\u010dila rameny a pod\u00edvala se na Andreasovu matku.<\/div>\n
„Ano a v\u0161echno bylo ve slev\u011b; prakticky jsme to musely<\/em> hned koupit,“ dokon\u010dila Mara a sev\u0159ela v ruce l\u00e1tkovou plenku.<\/div>\n
Bill polkl sv\u00e9 j\u00eddlo a zamra\u010dil se. „Pro\u010d jste mi ne\u0159ekly, \u017ee jedete nakupovat v\u011bci pro miminko?“ zeptal se ti\u0161e.<\/div>\n
„My jsme-“ zastavila se v prost\u0159edku l\u017ei a za\u010dala znovu, d\u00edvala se sv\u00e9mu synovi do obli\u010deje. „Prost\u011b n\u00e1s to najednou napadlo,“ \u0159ekla pomalu.<\/div>\n
„V\u0161echno je to r\u016f\u017eov\u00e9,“ \u0159ekl, kdy\u017e Andreas a Tom polo\u017eili ta\u0161ky a \u0161li si prohl\u00eddnout n\u00e1kup sv\u00fdch matek.<\/div>\n
„Nen\u00ed to rozko\u0161n\u00e9?“ zeptala se Mara zamilovan\u011b. Andreas proto\u010dil o\u010di. Bill nen\u00e1vid\u011bl r\u016f\u017eovou.<\/div>\n
„J\u00e1 r\u016f\u017eovou nesn\u00e1\u0161\u00edm<\/em>,“ \u0159ekl Bill a polo\u017eil precl\u00edk na hot-dog, s\u00e1hl na ozdobn\u00e9 r\u016f\u017eov\u00e9 dupa\u010dky, kter\u00e9 le\u017eely slo\u017een\u00e9 na bo\u010dn\u00edm op\u011bradle gau\u010de. Byly jemn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jak vypadaly, p\u0159ejel po r\u016f\u017eov\u00e9 v\u00fd\u0161ivce okolo v\u00fdst\u0159ihu.<\/div>\n
„Je to hol\u010di\u010dka, Bille, a ostatn\u00ed barvy nebyly takhle hezk\u00e9.“ Zavrt\u011bla s nechut\u00ed hlavou Mara.<\/div>\n
„Na sv\u011bt\u011b je v\u00edc ne\u017e jen jeden obchod, a nav\u00edc tohle v\u0161echno<\/em> je r\u016f\u017eov\u00e9. Bo\u017ee, budu zvracet.“ Obr\u00e1til Bill jedny \u0161ati\u010dky a zamra\u010dil se. „\u0160ly jste nakupovat a v\u0161echno jste to koupily beze m\u011b.“<\/div>\n
„Ne, Bille, jen jsme se sna\u017eily b\u00fdt n\u00e1pomocn\u00e9,“ \u0159ekla Simone a stoupla si p\u0159ed nerozbalen\u00e9 krabice z obchodu pro d\u011bti, a p\u0159e\u0161la ke sv\u00e9mu nejmlad\u0161\u00edmu synovi. „Pros\u00edm, jen p\u0159ijmi na\u0161\u00ed pomoc.“<\/div>\n
„Pomoc je jedna v\u011bc; vy jste prost\u011b \u0161ly a v\u0161echno ud\u011blaly samy. A je to r\u016f\u017eov\u00fd!“ zav\u0159el Bill o\u010di a zhluboka se nadechl. „Pomyslely jste v\u016fbec na to, \u017ee bych cht\u011bl ty v\u011bci nakoupit s\u00e1m? Myslely jste na to, \u017ee mo\u017en\u00e1 j\u00e1 s\u00e1m m\u00e1m n\u011bjak\u00fd n\u00e1pad na to, jak budu sv\u00e9 d\u00edt\u011b obl\u00edkat? Je mi sakra naprosto jasn\u00fd, \u017ee ne!“ vyjel a p\u0159evr\u00e1til jeden z kom\u00ednk\u016f s oble\u010den\u00edm. Bylo mu jedno, \u017ee se Simone tv\u00e1\u0159ila ubl\u00ed\u017een\u011b; byl na\u0161tvan\u00fd, unaven\u00fd a otr\u00e1ven\u00fd z toho, jak mu v\u0161ichni \u0159\u00edkaj\u00ed, co m\u00e1 d\u011blat.<\/p>\n<\/div>\n
Ne\u017e to mohl zastavit, vyhrkly mu do o\u010d\u00ed slzy, podal sv\u00e9 j\u00eddlo Tomovi a vyb\u011bhl ke schod\u016fm. Dole p\u0159ed nimi se zastavil a skousnul si ret; v\u0161ichni ho sledovali, oto\u010dil se a utekl na z\u00e1chod.<\/p>\n<\/div>\n
Koment\u00e1\u0159e anglicky, pros\u00edm. :o)<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Original<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix Je nakupov\u00e1n\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? Bill si to mysl\u00ed. „Tady?“ usm\u00e1l se Tom, kdy\u017e se na n\u011bj Bill pod\u00edval p\u0159es okraj sv\u00e9ho notebooku a bla\u017een\u011b se usm\u00e1l. „Absolutn\u011b,“ zamru\u010del a zakousnul se do sv\u00e9 tu\u017eky, pod\u00edval se na to, co napsal.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[207],"tags":[],"class_list":["post-13637","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-makes-three"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13637","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13637"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13637\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13637"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13637"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13637"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}