{"id":13641,"date":"2009-08-29T16:00:00","date_gmt":"2009-08-29T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13609"},"modified":"2009-08-29T16:00:00","modified_gmt":"2009-08-29T15:00:00","slug":"karneval","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/29\/karneval\/","title":{"rendered":"Karneval"},"content":{"rendered":"
autor: Emilia<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahoj twinces\u0165\u00e1\u010dci :), t\u00e1\u00e1k jsem tady zase po del\u0161\u00ed dob\u011b s jednod\u00edlkou. Tenhle n\u00e1pad jsem dostala u\u017e asi p\u0159ed m\u011bs\u00edcem, mo\u017en\u00e1 dv\u011bma, ale byla jsem, p\u0159izn\u00e1m se, dost leniv\u00e1 na to, abych to spl\u00e1cala dohromady. Dneska jsem to kone\u010dn\u011b ud\u011blala, zabralo mi to dost \u010dasu, ale jsem r\u00e1da, \u017ee jsem to nakonec stvo\u0159ila. Tak douf\u00e1m, \u017ee to aspo\u0148 k n\u011b\u010demu bylo a bude se v\u00e1m to l\u00edbit. P\u0159eju hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed, va\u0161e Emy \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
P\u00ed\u0161e se rok 1750 a pr\u00e1v\u011b v tomto roce se odehr\u00e1l velkolep\u00fd karneval. Nebyl nijak v\u00fdznamn\u00fd a jist\u011b se nezapsal do sv\u011btov\u00fdch d\u011bjin, ale ud\u00e1losti, je\u017e se v n\u011bm odehr\u00e1ly, se zcela ur\u010dit\u011b zapsaly do dvou srdc\u00ed, ba ne, p\u0159\u00edmo vyryly. Ale vezm\u011bme to p\u011bkn\u011b od za\u010d\u00e1tku a p\u0159esu\u0148me se do doby p\u0159ed karnevalem.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 na ten karneval nep\u016fjdu.“ St\u011b\u017eoval si syn jednoho hrab\u011bte, kter\u00fd byl pochopiteln\u011b na karneval pozv\u00e1n.<\/div>\n
„Tak to teda bez diskuze p\u016fjde\u0161. Nav\u00edc tam bude hrab\u011bnka Eschenbachov\u00e1 a s n\u00ed samoz\u0159ejm\u011b jej\u00ed pohledn\u00e1 dcera. V\u0161iml jsem si, \u017ee se o tebe docela zaj\u00edm\u00e1, a ty u\u017e m\u00e1\u0161 dost na to, aby sis n\u011bkoho kone\u010dn\u011b na\u0161el.“ ‚No v\u00fdborn\u011b‘ pomyslel si. Zase ho bude uh\u00e1n\u011bt. V jej\u00ed p\u0159\u00edtomnosti se v\u017edycky c\u00edtil jako \u0161tvan\u00e1 zv\u011b\u0159.<\/div>\n
„Tak to u\u017e m\u00e1m dal\u0161\u00ed d\u016fvod, pro\u010d tam nej\u00edt.“ Odporoval vytrvale d\u00e1l.<\/div>\n
„Ale synu, nech\u00e1pu, co se ti na n\u00ed nel\u00edb\u00ed. Je to velmi pohledn\u00e1, mil\u00e1, mlad\u00e1 d\u00e1ma. Ide\u00e1ln\u00ed pro man\u017eelstv\u00ed.“ ‚U\u017e je to tu zase‘ proto\u010dil o\u010di. Te\u010f jist\u011b bude v\u00e9st p\u0159edn\u00e1\u0161ky o tom, jak r\u00e1d by se je\u0161t\u011b do\u010dkal vnou\u010dat nebo podobn\u00e9 \u017ev\u00e1sty. „Taky nebudu na sv\u011bt\u011b v\u011b\u010dn\u011b. U\u017e jsem star\u00fd mu\u017e, synu, a nic by mi neud\u011blalo v\u011bt\u0161\u00ed radost, ne\u017e tvoje \u0161t\u011bst\u00ed a kupa vnou\u010dat.“ No jakoby to ne\u0159\u00edkal.<\/div>\n
„Ale ot\u010de, ty m\u011b z\u0159ejm\u011b nech\u00e1pe\u0161, tohle nen\u00ed to, co chci.“<\/div>\n
„Tak co potom chce\u0161?“ Nech\u00e1pal st\u00e1le, co v\u00edc, ne\u017e spokojen\u00e9 man\u017eelstv\u00ed a d\u011bti, by si mohl p\u0159\u00e1t.<\/div>\n
„Chci se zamilovat a se svou l\u00e1skou potom cestovat na r\u016fzn\u00e1 m\u00edsta, za\u017e\u00edt dobrodru\u017estv\u00ed. Nechci sed\u011bt doma s kupou ubre\u010den\u00fdch d\u011bt\u00ed a s man\u017eelkou, ke kter\u00e9 absolutn\u011b nic nec\u00edt\u00edm.“<\/div>\n
„Jsi \u00fapln\u011b stejn\u00fd jako tvoje matka. Ta podoba je a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u00e1.“ Povzdechl si hrab\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se na Toma pod\u00edval, jakoby ji znovu uvid\u011bl. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se na n\u011bj pod\u00edval, op\u011bt poc\u00edtil tu nekone\u010dnou bolest zrazen\u00e9ho. Ano, Tom doopravdy nebyl jeho syn. Jejich svatba byla toti\u017e domluven\u00e1, ale i p\u0159esto se do n\u00ed zamiloval okam\u017eit\u011b, co ji jeho o\u010di poprv\u00e9 spat\u0159ily. Ona v\u0161ak netou\u017eila po man\u017eelstv\u00ed. Byla sp\u00ed\u0161 takov\u00e1 do v\u011btru, p\u0159esn\u011b jako Tom.<\/div>\n
\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee m\u011bla milence, v\u011bd\u011bl, \u017ee ho nemilovala, a taky v\u011bd\u011bl, \u017ee d\u00edt\u011b, kter\u00e9 v t\u00e9 dob\u011b \u010dekala, nebylo jeho. V\u0161echno tohle by j\u00ed dok\u00e1zal odpustit, kdyby to v\u0161echno ukon\u010dila a vr\u00e1tila se k n\u011bmu. Tak moc by dok\u00e1zala b\u00fdt jeho l\u00e1ska siln\u00e1 a slep\u00e1. Ale ne, nevr\u00e1tila se. Jednoho dne se prost\u011b sebrala a ode\u0161la. Jedin\u00e9, co po sob\u011b zanechala, byl Tom. Mohl ho nechat na pospas sv\u00e9mu osudu, ale neud\u011blal to. Byl to tehdy takov\u00fd bezbrann\u00fd drobe\u010dek. Nemohl za \u010diny sv\u00e9 nezodpov\u011bdn\u00e9 matky. P\u0159ijal ho tedy za sv\u00e9ho a vychoval. Tehdy si sl\u00edbil, \u017ee tohle se Tom nikdy nedozv\u00ed, zlomilo by ho to. U\u017e tak v d\u011btstv\u00ed trp\u011bl, \u0159ekl mu toti\u017e, \u017ee jeho matka um\u0159ela hned po porodu. Bylo to pro n\u011bj u\u017e tak dost krut\u00e9, ale po\u0159\u00e1d ne natolik jako hol\u00e1 pravda.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se pod\u00edval na otc\u016fv posmutn\u011bl\u00fd v\u00fdraz. V\u017edycky takov\u00fd m\u011bl, kdy\u017e p\u0159i\u0161lo na tohle t\u00e9ma. \u010casto si pokl\u00e1dal smrt matky za vinu. Kdyby se nenarodil, nestalo by se to, a otec by nebyl smutn\u00fd.<\/div>\n
„Dobr\u00e1 tedy, na ten karneval p\u016fjdu, t\u0159eba to nebude tak stra\u0161n\u00e9.“ Prohl\u00e1sil nakonec a hrab\u011b ho objal.<\/div>\n
„Tak vid\u00ed\u0161, mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b tam potk\u00e1\u0161 tu svoji l\u00e1sku.“ Prohodil hrab\u011b, a to je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl, jak pravdiv\u00e1 jeho slova m\u016f\u017eou b\u00fdt.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Na karnevale\u2026<\/p>\n<\/div>\n
‚Proboha, v\u011bt\u0161\u00ed nudu jsem neza\u017eil, a to m\u00e1m rozhodn\u011b s \u010d\u00edm srovn\u00e1vat.‘ Povzdechnul si hlasit\u011b Tom.<\/div>\n
„Tom\u00edku\u2026“ Zaslechl n\u011bkoho volat zdrobn\u011blinu sv\u00e9ho jm\u00e9na. Takhle trapn\u011b mu ne\u0159\u00edkal nikdo jin\u00fd, ne\u017e\u2026 oto\u010dil se a vid\u011bl, jak se k n\u011bmu \u017eene dcera hrab\u011bnky Eschenbachov\u00e9. Zva\u017eoval mo\u017enost \u00fat\u011bku, ale u\u017e nem\u011bl \u0161anci. Byla moc bl\u00edzko, nav\u00edc by to bylo neslu\u0161n\u00e9 a necht\u011bl d\u011blat otci ostudu. „Ahoj\u2026“ Vydechla u\u0159\u00edcen\u011b.<\/div>\n
„L\u00eddie.“ Pok\u00fdvnul jen.<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b jsem t\u011b na\u0161la.“<\/div>\n
„Ty jsi m\u011b hledala?“ L\u00eddie z\u010dervenala.<\/div>\n
„Teda… ehm\u2026 m\u00e1ti \u0159\u00edkala, \u017ee tady budete, tak jsem t\u011b cht\u011bla jen pozdravit.“ ‚No to ur\u010dit\u011b‘ pomyslel si. Od chv\u00edle co se dozv\u011bd\u011bla, \u017ee bude tady, na n\u011bj beztak sp\u0159\u00e1dala pl\u00e1ny, jak ho odchyt\u00ed. Vid\u011bl j\u00ed to na o\u010d\u00edch. Byla p\u0159esn\u011b ten typ. Nav\u00edc jej\u00ed zrzav\u00e9 vlasy mu razily do o\u010d\u00ed. Nikdy nem\u011bl tuhle barvu r\u00e1d.<\/div>\n
„Ach tak.“ Dodal jen a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak se z tohohle dostane, ona v\u0161ak za\u010dala vypr\u00e1v\u011bt pr\u016fb\u011bh jejich cesty sem, jak to bylo hrozn\u00e9 atd. Tom vn\u00edmal asi jej\u00ed ka\u017ed\u00e9 p\u00e1t\u00e9 slovo a mo\u017en\u00e1 ani to ne. M\u011bl takov\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, jakoby ho n\u011bkdo pozoroval. Za\u010dal se rozhl\u00ed\u017eet kolem, ne\u017e se jeho o\u010di st\u0159etly s t\u011bma nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edma, jak\u00e9 kdy vid\u011bl. M\u011bly barvu tmavou, jako ho\u0159k\u00e1 \u010dokol\u00e1da. Byla v nich takov\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed jiskra. Pravd\u011bpodobn\u011b byl jejich majitelem chlapec, jeliko\u017e na sob\u011b nem\u011bl \u0161aty. Do tv\u00e1\u0159e mu nebylo vid\u011bt, m\u011bl nasazenou masku. Ten pohled v n\u011bm vyvolal neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 pocity, jako by j\u00edm projel elektrick\u00fd v\u00fdboj a okam\u017eit\u011b mu nasko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee. Nezn\u00e1m\u00fd sklopil pohled a vypadalo to, \u017ee chce odej\u00edt, ale p\u0159edt\u00edm se je\u0161t\u011b na Toma ohl\u00e9dl, jakoby cht\u011bl \u0159\u00edct, poj\u010f za mnou. Tom na nic ne\u010dekal a m\u011bl se k odchodu, nesm\u00ed ho ztratit z dohledu.<\/p>\n<\/div>\n
„To-Tome po\u010dkej, kam jde\u0161?“ Zastoupila mu L\u00eddie cestu. Pohl\u00e9dl j\u00ed do o\u010d\u00ed a rychle ze sebe vym\u00e1\u010dkl, \u017ee si pot\u0159ebuje odsko\u010dit. Ona jen k\u00fdvla a usm\u00e1la se. „Po\u010dk\u00e1m tu na tebe.“ Za\u0161eptala je\u0161t\u011b, ale to u\u017e Tom nemohl sly\u0161et, jeliko\u017e se prod\u00edral skrz dav lid\u00ed a o\u010dima hledal sv\u00e9ho nezn\u00e1m\u00e9ho. Dob\u011bhl a\u017e k jedn\u00e9 stodole a tady uli\u010dka kon\u010dila. Ztratil ho\u2026<\/div>\n
„Sakra.“ Zaklel hlasit\u011b a kopnul do star\u00e9ho zreziv\u011bl\u00e9ho hrnce, jen\u017e se tam povaloval.<\/div>\n
„Pro\u010d tak na\u0161tvan\u00fd?“ Za\u0161eptal mu n\u011bkdo zezadu t\u011bsn\u011b u ucha. Ten hlas, zn\u011bl tak sametov\u011b, v\u00e1biv\u011b. Prudce se oto\u010d\u00ed a kdo p\u0159ed n\u00edm nestoj\u00ed. Jeho nezn\u00e1m\u00fd. Vykulen\u011b na n\u011bho hled\u011bl neschopen slova. Z bl\u00edzka byl je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e si myslel, i kdy\u017e jeho tv\u00e1\u0159 z \u010d\u00e1sti zakr\u00fdvala maska. „Vylekal jsem t\u011b snad?“ Mluvil pomalu d\u00e1l. Tom se po\u0159\u00e1d nebyl schopen pohnout, nato\u017e promluvit, musel se nejd\u0159\u00edv za\u010d\u00edt vzpamatov\u00e1vat z jeho v\u00e1biv\u011b omamn\u00e9 v\u016fn\u011b. Von\u011bl jako kv\u011btiny a je\u0161t\u011b n\u011bco, co nedok\u00e1zal rozeznat. „A kdepak m\u00e1\u0161 svoji p\u0159\u00edtelkyni?“ Vypt\u00e1val se st\u00e1le nezn\u00e1m\u00fd a obch\u00e1zel ho jako svoji ko\u0159ist. Toma to zna\u010dn\u011b znerv\u00f3z\u0148ovalo, p\u0159esto kone\u010dn\u011b dal slova dohromady.<\/div>\n
„Nen\u00ed to moje p\u0159\u00edtelkyn\u011b, ale z\u0159ejm\u011b se j\u00ed sna\u017e\u00ed b\u00fdt, \u0161tve m\u011b jako zv\u011b\u0159. \u0160t\u011bst\u00ed, \u017ee jsem se j\u00ed ztratil.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 si neutekl na to spr\u00e1vn\u00e9 m\u00edsto\u2026 od lovce k lovci\u2026“ Z\u00e1hadn\u011b se usm\u00e1l nezn\u00e1m\u00fd. M\u011bl kr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv, pomyslel si Tom. Vlastn\u011b mu p\u0159ipadala perfektn\u00ed ka\u017ed\u00e1 jeho \u010d\u00e1st a to je je\u0161t\u011b v\u0161echny nevid\u011bl.<\/div>\n
„T\u0159eba se ko\u0159ist zahled\u011bla do lovce a ulovit se nech\u00e1.“ P\u0159istoupil na jeho hru.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ P\u0159ibl\u00ed\u017eil se nezn\u00e1m\u00fd, na tv\u00e1\u0159i po\u0159\u00e1d hrav\u00fd \u00fasm\u011bv. P\u0159it\u00e1hl si Toma za opasek k sob\u011b a vedl ho do stodoly.<\/p>\n<\/div>\n
Sotva ve\u0161li, nezn\u00e1m\u00fd p\u0159irazil Toma na dve\u0159e a za\u010dal ho v\u00e1\u0161niv\u011b l\u00edbat. Tom se vzpamatov\u00e1val jen chvilku, na\u010de\u017e za\u010dal ochotn\u011b spolupracovat. L\u00edbali se jako dva milenci od sebe sto let odlou\u010den\u00ed. Jejich hladk\u00e9 leskl\u00e9 jazyky po sob\u011b klouzaly tak nal\u00e9hav\u011b. Sna\u017eili se vyplnit a prozkoumat sebemen\u0161\u00ed prost\u016frek v \u00fastech toho druh\u00e9ho. Nezn\u00e1m\u00fd za\u010dal z Toma p\u0159\u00edmo strh\u00e1vat oble\u010den\u00ed a ten taky nez\u016fstal pozadu. Poka\u017ed\u00e9 se zachv\u011bli, kdy\u017e byl odhalen dal\u0161\u00ed kousek k\u016f\u017ee toho druh\u00e9ho. Kdy\u017e byli oba naz\u00ed, cht\u011bl Tom sundat posledn\u00ed kousek na t\u011ble nezn\u00e1m\u00e9ho a to masku zahaluj\u00edc\u00ed mu tv\u00e1\u0159. Ten ho v\u0161ak zastavil a \u0159ekl.<\/div>\n
„T\u00e9 masky se u\u017e nedot\u00fdkej. Z\u016fstane tam, kde je, dob\u0159e?“ Dal d\u016fraz na ka\u017ed\u00e9 slovo, ale z\u00e1rove\u0148 to \u0159\u00edkal klidn\u011b. Tom to nemohl v\u011bd\u011bt, ale kdyby se mu ji pokusil sundat pozd\u011bji, byl by u\u017e opravdu na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n
„Ale pro\u010d?“ Podivil se Tom. Byl zklaman\u00fd, tolik cht\u011bl pohl\u00e9dnout do tv\u00e1\u0159e sv\u00e9mu nezn\u00e1m\u00e9mu.<\/div>\n
„Moc se pt\u00e1\u0161\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e se vr\u00e1t\u00edme k tomu, kde jsme skon\u010dili.“ Do\u0159ekl a cht\u011bl ho op\u011bt pol\u00edbit, ale Tom ho je\u0161t\u011b zastavil.<\/div>\n
„Tak\u2026 tak mi alespo\u0148 \u0159ekni, jak se jmenuje\u0161, a\u0165 v\u00edm jak\u00e9 jm\u00e9no vzdychat, a\u017e mi to bude\u0161 d\u011blat.“ Vypl\u00e1znul na n\u011bj Tom provokativn\u011b jazyk. Nezn\u00e1m\u00fd se jen usm\u00e1l a \u0159ekl prost\u00e9: „Bill“, ne\u017e se p\u0159is\u00e1l na jeho rty. Pomalu se ode dve\u0159\u00ed posouvali ke star\u00e9 posteli, je\u017e tam byla, ani\u017e by se od sebe, by\u0165 na okam\u017eik odd\u011blili. Bill do n\u00ed Toma str\u010dil, a kdy\u017e dopadl, postel zavrzala. Zabl\u00fdsklo se mu v o\u010d\u00edch. ‚Tahle postel je\u0161t\u011b n\u011bco za\u017eije‘ pomyslel si a svoji ko\u0159ist si osedlal. Sklonil se k jeho krku a za\u010dal mu na n\u011bm jazykem d\u011blat r\u016fzn\u00e9 ornamenty. Toma to nenech\u00e1valo chladn\u00fdm a potichu vzdychnul. Bill pokra\u010doval a najednou mu k\u016f\u017ei na krku lehce skousnul. Tomem jako by projel p\u0159\u00edval ohn\u011b a mrazu najednou. Drtil p\u0159itom ob\u011bma rukama \u010delo postele a hlasit\u011b vyk\u0159iknul.<\/div>\n
„Panebo\u017ee.“<\/div>\n
„Ano, te\u010f jsem tv\u016fj b\u016fh a ojedu t\u011b tak tvrd\u011b, \u017ee na to nikdy nezapomene\u0161.“ Dal Bill d\u016fraz na ka\u017ed\u00e9 slovo a p\u0159itom se mu up\u0159en\u011b d\u00edval do o\u010d\u00ed. „Nikdy\u2026“ Za\u0161eptal je\u0161t\u011b a skousnul mu u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek, na\u010de\u017e ho vs\u00e1l do \u00fast.<\/div>\n
„Tak u\u017e d\u011blej!“ Vyk\u0159ikl znovu Tom. Byl kompletn\u011b tvrd\u00fd a myslel, \u017ee u\u017e to snad ani v\u00edc nejde, ale Bill mu hodlal dok\u00e1zat, \u017ee se spletl.<\/div>\n
„Ale, ale\u2026 n\u011bjak\u00fd nedo\u010dkav\u00fd. Mu\u010den\u00ed je\u0161t\u011b neskon\u010dilo, m\u00e1me p\u0159ed sebou spoustu \u010dasu, chci si svoji ko\u0159ist vychutnat, pomalu\u2026“ Dodal dr\u00e1\u017ediv\u011b a Tom za\u00fap\u011bl. Trp\u011blivost nepat\u0159ila mezi jeho siln\u00e9 str\u00e1nky. Nav\u00edc mu p\u0159ipadalo, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli vybuchne a Bill \u0159ekne „spoustu \u010dasu?!“ OMG!!!<\/p>\n<\/div>\n
Ten se ale jeho obavami o explozi v\u016fbec netr\u00e1pil a sesunul se n\u00ed\u017e, k jeho bradavk\u00e1m. Jednu vcucl do \u00fast. Skous\u00e1val ji, cumlal, s\u00e1l\u2026 Druhou mu intenzivn\u011b t\u0159el mezi prsty a pravou rukou, je\u017e m\u011bl volnou, mu nehty jemn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po b\u0159i\u0161e. Na Toma p\u0159ich\u00e1zely ve vln\u00e1ch siln\u00e9 n\u00e1valy vzru\u0161en\u00ed. Velmi hlasit\u011b vzdychal, pot\u0159eboval to n\u011b\u010d\u00edm vykompenzovat a tak za\u010dal p\u0159ir\u00e1\u017eet proti Billovu kl\u00ednu. Ten se neubr\u00e1nil vzdychnut\u00ed a \u0161okem Toma skousnul v\u00edce, ne\u017e cht\u011bl.<\/div>\n
„Kdopak n\u00e1m to tady zlob\u00ed.“ Pronese \u0161k\u00e1dliv\u011b.<\/div>\n
„Jestli m\u00e1m tohleto vydr\u017eet, tak mus\u00edme ud\u011blat malou v\u00fdm\u011bnu.“ \u0158ekl ud\u00fdchan\u011b Tom a ne\u017e to Bill sta\u010dil pochytit, u\u017e le\u017eel pod n\u00edm. Vzp\u00edral se, nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e m\u011bl nad n\u00edm n\u011bkdo navrch, on je tady p\u0159ece lovec. Tom mu ale pohotov\u011b p\u0159idr\u017eel ruce za hlavou. „Nevzp\u00edrej se, ko\u0159ist ne\u0159ekla, \u017ee se ti d\u00e1 tak snadno. Nav\u00edc bude\u0161 je\u0161t\u011b prosit, abych nep\u0159est\u00e1val.“ Uchechtl se Tom.<\/div>\n
„Tak toho se nedo\u010dk\u00e1\u0161.“ U\u0161kl\u00edbnul se vzpurn\u011b, ale u\u017e te\u010f v\u011bd\u011bl, \u017ee se bude muset hodn\u011b p\u0159em\u00e1hat.<\/div>\n
„Uvid\u00edme.“ Dodal je\u0161t\u011b Tom a sehnul se k jeho krku. Zu\u0159iv\u011b vs\u00e1val do \u00fast jeho sametovou poko\u017eku, na n\u00ed\u017e se okam\u017eit\u011b vytvo\u0159ily \u010derven\u00e9 fleky a men\u0161\u00ed stopy od zub\u016f. Bill se st\u011b\u017e\u00ed ovl\u00e1dal a dusil v sob\u011b steny. Tom si d\u00e1l br\u00e1zdil jazykem cesti\u010dku a\u017e k jeho bradavk\u00e1m, kter\u00e9 tak\u00e9 tvrd\u011b skous\u00e1val. Billovi siln\u011b pulzoval penis a cel\u00e9 jeho t\u011blo ho\u0159elo touhou. Sna\u017eil se po\u0159\u00e1d state\u010dn\u011b tlumit vzdechy, ale stejn\u011b byly nep\u0159eslechnuteln\u00e9. Tom se pro sebe pousm\u00e1l ‚u\u017e to nebude trvat dlouho.‘ Zajel mu jazykem do pup\u00edku a tentokr\u00e1t Bill hlasit\u011b vyk\u0159ikl. Sakra, co to d\u011bl\u00e1, p\u0159ece\u2026 v\u017edy\u0165 se v\u016fbec nem\u016f\u017ee ovl\u00e1dat. Tom mu za\u010dal vtisk\u00e1vat polibky na podb\u0159i\u0161ek a rukama mu intenzivn\u011b hn\u011btl stehna. Najednou prudce p\u0159ejel jazykem po cel\u00e9 jeho chloub\u011b. Bill sebou za\u010dal cukat a hlasit\u011b k\u0159i\u010del, a\u0165 u\u017e to dokon\u010d\u00ed. Tom p\u0159estal, znovu se na n\u011bj vyhoupl a p\u0159ibl\u00ed\u017eil se na minim\u00e1ln\u00ed vzd\u00e1lenost k jeho tv\u00e1\u0159i. Up\u0159en\u011b se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed a za\u0161eptal.<\/div>\n
„Sta\u010d\u00ed jedno jedin\u00e9 slovo.“<\/div>\n
„Nebudu prosit\u2026“ Pohodil Bill znovu vzpurn\u011b hlavou. „Lovec nepros\u00ed ko\u0159ist.“ Tom jenom pokr\u010dil rameny a s obrovsk\u00fdm p\u0159em\u00e1h\u00e1n\u00edm se z Billa zvedl. Myslel, \u017ee to neustoj\u00ed, ale nakonec p\u0159ece jen.<\/div>\n
„Jak chce\u0161.“ \u0158ekl a za\u010dal sb\u00edrat sv\u00e9 svr\u0161ky.<\/div>\n
„Po-po\u010dkej, kam jde\u0161? P\u0159ece m\u011b tady takhle nenech\u00e1\u0161.“ Vzdychl vyjeven\u011b Bill.<\/div>\n
„Pro\u010d ne\u2026 lovec si p\u0159ece v\u017edycky porad\u00ed ne\u2026“ U\u0161kl\u00edbnul se Tom a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm. Bill se urychlen\u011b zvednul z postele, p\u0159itisknul se zezadu k Tomovi a rukama p\u0159irazil dve\u0159e zp\u011bt.<\/div>\n
„Tome, pros\u00edm, neodch\u00e1zej.“ Za\u0161eptal mu nal\u00e9hav\u011b do ucha.<\/div>\n
„Fajn a te\u010f u\u017e si m\u011b kone\u010dn\u011b vezmi, ne\u017e se z toho zbl\u00e1zn\u00edm.“<\/p>\n<\/div>\n
Billovi se pod t\u011bmi slovy podlomila kolena. Naslinil dva prsty a pronikl jimi do Toma. Nem\u011bli \u010das na n\u011bjak\u00e9 pomal\u00e9 p\u0159\u00edpravy. „To u\u017e sta\u010d\u00ed, vraz mi ho tam, pot\u0159ebuju t\u011b c\u00edtit v sob\u011b. Te\u010f, hned!!!“<\/div>\n
„A\u2026 ale bude t\u011b to bolet.“<\/div>\n
„Od kdy se lovec star\u00e1, jestli ko\u0159ist n\u011bco bol\u00ed?“ Bill tedy s pochybami pomalu vnikal do Toma. Ten ale proti n\u011bmu prudce p\u0159irazil a vyk\u0159ikl bolest\u00ed. Byla to hrozn\u00e1 bolest, kter\u00e1 se m\u00edsila s neuv\u011b\u0159itelnou slast\u00ed. P\u0159esn\u011b jako tmav\u00e1 \u010dokol\u00e1da. Je ho\u0159k\u00e1, ale z\u00e1rove\u0148 sladk\u00e1.<\/div>\n
„Jsi v pohod\u011b?“ Zeptal se ho Bill.<\/div>\n
„J-jo.“ V\u00edc ze sebe nedok\u00e1zal dostat. Bill si po\u0159\u00e1d nebyl jist\u00fd, ale Tom p\u0159irazil k jeho kl\u00ednu znovu, i kdy\u017e to bolelo. Bill tedy za\u010dal p\u0159ir\u00e1\u017eet. „V\u00edc\u2026tvrd\u011bji.“ Vypustil ze sebe Tom mezi hlasit\u00fdmi v\u00fdk\u0159iky a Bill teda p\u0159idal. Oba k\u0159i\u010deli, tak hlasit\u011b, \u017ee to museli sly\u0161et snad v\u0161ichni z\u016f\u010dastn\u011bn\u00ed karnevalu. A to od nich byli vzd\u00e1leni, d\u00e1 se \u0159\u00edct dostate\u010dn\u011b.<\/div>\n
„U\u017e\u2026 u\u017e.“ Nesta\u010dil do\u0159\u00edct Bill. Bylo to jako by explodovala n\u00e1lo\u017e v\u00fdbu\u0161nin a to v\u0161e proudilo do Tomova hork\u00e9ho t\u011bla. Je\u0161t\u011b chv\u00edli takhle st\u00e1li, ne\u017e se Bill vzpamatoval z orgasmu. Tom byl je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d tvrd\u00fd, Bill na n\u011bj \u00fapln\u011b zapomn\u011bl, jakoby mu p\u0159i tom vypadl mozek, nemohl myslet na nic jin\u00e9ho, ne\u017e na sebe uvnit\u0159 Toma. Te\u010f to ale hodl\u00e1 napravit. Klesnul na kolena a pod\u00edval se Tomovi do o\u010d\u00ed. „Te\u010f je na \u0159ad\u011b m\u00e1 ko\u0159ist, za tohle si to zaslou\u017e\u00ed.“ Usm\u00e1l se a vzal Toma nedo\u010dkav\u011b cel\u00e9ho do pusy. Jazykem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po spodn\u00ed stran\u011b jeho st\u00e1le tvrd\u00e9ho, pulsuj\u00edc\u00edho penisu. Dostal se a\u017e ke \u0161pi\u010dce a za\u010dal proti n\u00ed p\u0159ir\u00e1\u017eet jazykem. P\u0159itom mu t\u0159el varlata. Netrvalo dlouho a i Tom, kter\u00fd byl z p\u0159ede\u0161l\u00fdch z\u00e1\u017eitk\u016f na pokraji ext\u00e1ze, vyst\u0159\u00edkl Billovi do pusy. Ten state\u010dn\u011b polykal, ale p\u0159esto mu pram\u00ednek tekutiny unikl koutkem \u00fast. Tom tak\u00e9 klesl vedle n\u011bj na zem a je\u0161t\u011b v opojen\u00ed p\u0159ed chv\u00edl\u00ed pro\u017eit\u00e9ho orgasmu mu zbytek sv\u00e9ho spermatu prstem lehce set\u0159el. Vzpomn\u011bl si na okam\u017eik, kdy Bill vyslovil jeho jm\u00e9no. Ne\u0159\u00edkal mu ho p\u0159ece.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille?“<\/div>\n
„Hm?“ Brouknul spokojen\u011b vy\u010derpan\u00fd Bill.<\/div>\n
„P\u0159edt\u00edm jsi mi \u0159ekl, Tome\u2026“<\/div>\n
„Jmenuje\u0161 se tak snad ne?“ Pozvedl Bill obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„To jo, ale jak si to v\u011bd\u011bl? V\u017edy\u0165 jsem ti to ne\u0159ekl a\u2026“ Bill jemn\u011b p\u0159ilo\u017eil prst na Tomovy rty.<\/div>\n
„Nemusel jsi\u2026“ Pohladil ho po tv\u00e1\u0159i. „V\u00ed\u0161, sleduju u\u017e svoji ko\u0159ist dlouho, a kdy\u017e jsem t\u011b poprv\u00e9 uvid\u011bl, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee moje srdce u\u017e jin\u00e9 pat\u0159it nebude.“<\/div>\n
„V\u00e1-v\u00e1\u017en\u011b? J\u00e1-j\u00e1 jakto\u017ee jsem si t\u011b nikdy nev\u0161iml.“ Nech\u00e1pal Tom, jak si mohl nev\u0161imnout, tak dokonal\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed, jako je on.<\/div>\n
„Ko\u0159ist si p\u0159ece nesm\u00ed v\u0161imnout lovce, vypla\u0161ila by se.“ Bl\u00fdsknul o\u010dima Bill a m\u00edrn\u011b se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Miluju t\u011b.“ Vyhrkl Tom. Bill mu za\u010dal prsty jemn\u011b obtahovat kontury obli\u010deje.<\/div>\n
„Lovec by se nikdy nem\u011bl zamilovat do ko\u0159isti, ale stalo se. Te\u010f t\u011b mus\u00edm zase pustit.“ Povzdechl si smutn\u011b.<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“ Nech\u00e1pal Tom, kam sm\u011b\u0159uje, ale v\u016fbec se mu to nel\u00edbilo.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eeme b\u00fdt spolu, byli bysme zavr\u017eenci t\u00e9hle prohnil\u00e9 spole\u010dnosti. Tohle by nemohlo fungovat. Proto jsem si necht\u011bl sundat tu masku, abys m\u011b nemohl naj\u00edt. U\u017e se o to ani nepokou\u0161ej, u\u0161et\u0159\u00edme si tak spoustu tr\u00e1pen\u00ed, kter\u00e9mu bysme se sami vystavili, kdybychom spolu z\u016fstali.“<\/div>\n
„A-ale Bille to p\u0159ece\u2026 m\u016f\u017eeme to udr\u017eet v tajnosti.“ Vzlykl zoufale Tom a z o\u010d\u00ed se mu spustily slzy.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? To by si cht\u011bl? Pl\u00ed\u017eit se tajn\u011b a d\u00e1vat si pozor, aby n\u00e1s p\u0159i n\u011b\u010dem n\u011bkdo nechytil. Za tohle bysme oba mohli zaplatit. V\u011bzen\u00edm, \u017eivotem\u2026 kdo v\u00ed.“ Tom sklopil hlavu, Bill mu ji ale prsty nadzvednul a naposledy ho pol\u00edbil. „Sbohem m\u00e1 l\u00e1sko. V\u017edycky t\u011b budu milovat a pamatuj, nikdo t\u011b v m\u00e9m srdci nebude moct nahradit\u2026 nikdy.“ \u0158ekl, posb\u00edral si sv\u00e9 svr\u0161ky a ode\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se za n\u00edm d\u00edval, nepokou\u0161el se ho zastavit, moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee by to nem\u011blo smysl. Bill m\u011bl pravdu, ale pro\u010d? Jestli je l\u00e1ska tak krut\u00e1, tak se v tom p\u0159\u00edpad\u011b necht\u011bl nikdy zamilovat. Je\u0161t\u011b hodnou chv\u00edli tam sed\u011bl, ne\u017e mu za\u010dala b\u00fdt zima. Tak tedy vstal a za\u010dal se pomalu obl\u00e9kat. Kdy\u017e proch\u00e1zel zp\u011bt, skrz masit\u00fd dav lid\u00ed, tv\u00e1\u0159il se jako bezduch\u00e1 loutka. Chyb\u011bla mu toti\u017e jedna v\u011bc, proto nemohl b\u00fdt stejn\u00fd. Srdce\u2026 to mu ukradl jeho lovec. Najednou ho n\u011bkdo chytil za rameno. Vzpl\u00e1l v n\u011bm st\u0159\u00edpek nad\u011bje, \u017ee by to mohl b\u00fdt Bill. T\u0159eba si to rozmyslel\u2026. Av\u0161ak kdy\u017e se oto\u010dil, spat\u0159il jenom L\u00eddii.<\/div>\n
„Tome, kde jsi byl? J\u00e1 na tebe \u010dekala, ale po\u0159\u00e1d si ne\u0161el.“ Bill m\u011bl pravdu, kdyby ko\u0159ist zahl\u00e9dla lovce, vypla\u0161ila by se. Znovu se mu tla\u010dily do o\u010d\u00ed slzy, ale za\u010dal rychle mrkat, aby je zahnal.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b vlastn\u011b taky hledal, v\u00ed\u0161? Ale v tomhle davu to nebylo lehk\u00e9.“ Nakonec, i kdy\u017e se sna\u017eil slzy v\u0161\u00ed silou zadr\u017eet, op\u011bt se vydraly ven.<\/div>\n
„Tom\u00edku, pro\u010d pl\u00e1\u010de\u0161?“ Pohladila ho po tv\u00e1\u0159i. Tom zav\u0159el na okam\u017eik o\u010di a s jejich otev\u0159en\u00edm to ud\u011blal.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, cht\u011bl jsem se t\u011b vlastn\u011b na n\u011bco zeptat, ale po\u0159\u00e1d m\u00e1m strach, \u017ee se ode mne odvr\u00e1t\u00ed\u0161.“ \u0158ekl s takov\u00fdm sebezap\u0159en\u00edm.<\/div>\n
„J\u00e1? J\u00e1 se od tebe neodvr\u00e1t\u00edm nikdy, \u0159ekni mi to.“<\/div>\n
„Vezme\u0161 si m\u011b?“<\/div>\n
„To-Tome, to mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b?“ V okam\u017eiku kdy Tom k\u00fdvnul, byla L\u00eddie v sedm\u00e9m nebi. Tak dlouho do n\u011bj byla zamilovan\u00e1, a te\u010f kone\u010dn\u011b p\u0159i\u0161la jej\u00ed chv\u00edle. Zav\u011bsila se mu kolem krku. „Jak sis jen mohl myslet, \u017ee bych t\u011b mohla odm\u00edtnout? Celou dobu jsem \u010dekala, a\u017e se m\u011b na tohle zept\u00e1\u0161.“ Z\u00e1\u0159ily j\u00ed o\u010di \u0161t\u011bst\u00edm.<\/div>\n
„S tebou m\u011b zavrhovat spole\u010dnost nebude pche\u2026“ za\u0161eptal si pro sebe potichu znechucen\u011b.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal si n\u011bco mil\u00e1\u010dku?“ Up\u0159ela na n\u011bj sv\u016fj oddan\u00fd pohled.<\/div>\n
„Nic\u2026“ \u0158ekl tak chladn\u011b, a\u017e by n\u011bkomu mohla nasko\u010dit hus\u00ed k\u016f\u017ee. L\u00eddie si v\u0161ak ni\u010deho nev\u0161imla. Byla to jednoduch\u00e1 holka, do n\u011bj po u\u0161i zamilovan\u00e1. Nev\u0161iml si \u010dlov\u00ed\u010dka, co je pozoruje zpovzd\u00e1l\u00ed. Jeho lovec\u2026 ‚Ko\u0159ist bude v bezpe\u010d\u00ed zase jenom s ko\u0159ist\u00ed\u2026‘ pomyslel si, ne\u017e se na jeho tv\u00e1\u0159i mihnul bolestn\u00fd \u00fa\u0161klebek a vydal se do tmy. V\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e nikdy nebude \u017e\u00e1dn\u00fd lov, \u017e\u00e1dn\u00e9 ko\u0159isti\u2026 nikdy. Je\u0161t\u011b tu noc to ozn\u00e1mili rodi\u010d\u016fm, ale kdy\u017e se hrab\u011b d\u00edval do tv\u00e1\u0159e sv\u00e9ho syna, nemohl si nepov\u0161imnout bolesti, kter\u00e1 se v n\u00ed odr\u00e1\u017eela. Pro\u010d m\u011bl takov\u00fd neodbytn\u00fd pocit, \u017ee se znovu opakuje historie?<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Ach d\u011bde\u010dku to bylo tak smutn\u00e9.“ St\u00edrala si slzy 16tilet\u00e1 Magda.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, dneska by to mo\u017en\u00e1 dopadlo jinak, ale p\u0159edstav si to tehdy, jak na takov\u00fd vztah museli lid\u00e9 pohl\u00ed\u017eet.“<\/div>\n
„To ano, ale setkali se je\u0161t\u011b n\u011bkdy?“<\/div>\n
„To nev\u00edm, drah\u00e1, to nev\u00edm.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsou te\u010f spolu v nebi?“ Pod\u00edvala se vzh\u016fru na z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed hv\u011bzdy.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee se tam ur\u010dit\u011b na\u0161li.“<\/div>\n
„Poj\u010fte u\u017e vy dva, a\u0165 v\u00e1m ty pe\u010den\u00e9 brambory nevychladnou.“ Zavolala na n\u011b m\u00e1ma Magdy a tud\u00ed\u017e dcera d\u011bde\u010dka Magdy. „U\u017e jdem\u2026“ Pronesli unisono a vydali se zp\u011bt k ohni.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Emilia<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Emilia Ahoj twinces\u0165\u00e1\u010dci :), t\u00e1\u00e1k jsem tady zase po del\u0161\u00ed dob\u011b s jednod\u00edlkou. Tenhle n\u00e1pad jsem dostala u\u017e asi p\u0159ed m\u011bs\u00edcem, mo\u017en\u00e1 dv\u011bma, ale byla jsem, p\u0159izn\u00e1m se, dost leniv\u00e1 na to, abych to spl\u00e1cala dohromady. Dneska jsem to kone\u010dn\u011b ud\u011blala,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-13641","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13641","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13641"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13641\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13641"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13641"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13641"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}