{"id":13647,"date":"2009-08-28T18:00:00","date_gmt":"2009-08-28T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13615"},"modified":"2009-08-28T18:00:00","modified_gmt":"2009-08-28T17:00:00","slug":"vzpominky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/28\/vzpominky\/","title":{"rendered":"Vzpom\u00ednky"},"content":{"rendered":"<div><strong>autor: Tomi<\/strong><\/div>\n<div><\/div>\n<div>L\u00e1ska je jako r\u016f\u017ee na hrob\u011b b\u00e1sn\u00edka.<\/p>\n<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Posledn\u00ed pohled p\u0159es sklo. Pohled, kter\u00fd si bude pamatovat do konce sv\u00e9ho \u017eivota. Pln\u00fd smutku a n\u011bhy. Bill mu zam\u00e1val. Oto\u010dil se a byl pry\u010d. Nav\u017edy.<\/div>\n<div>Tom se zachumlal pod nemocni\u010dn\u00ed deku. Jak r\u00e1d by za n\u00edm vyb\u011bhl a p\u0159ivedl ho zp\u00e1tky, ale nebylo to bohu\u017eel mo\u017en\u00e9. Bill se tak rozhodl s\u00e1m. Uv\u011bdomil si, \u017ee prost\u011b nem\u016f\u017ee. Tohle je nad jeho s\u00edly. Od b\u00edl\u00fdch st\u011bn m\u00edstnosti se je\u0161t\u011b odr\u00e1\u017eela slova pronesen\u00e1 p\u0159ed chv\u00edl\u00ed a padala k Tomovi na postel a znovu se vracela ke stropu.<\/div>\n<div>&#8222;Promi\u0148, ale nejde to. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee jsem se do tebe zamiloval, a proto mus\u00edm j\u00edt. Nesnesl bych tu bolest. Znova u\u017e ne\u2026&#8220;<\/div>\n<div>Hlava mu t\u0159e\u0161tila hore\u010dkou a on si p\u0159ipadal zoufale s\u00e1m. Zav\u0159el o\u010di a v my\u0161lenk\u00e1ch se vr\u00e1til o m\u011bs\u00edc zp\u00e1tky.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Hele, tak to je on.&#8220; \u0160\u0165ouchl do Toma jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d. &#8222;Po\u0159\u00e1d ho tu vid\u00edm s n\u011bjak\u00fdma star\u0161\u00edma klukama.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Fakt?&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Jo.&#8220; A za\u010dal se v\u011bnovat dal\u0161\u00edm z\u00e1kazn\u00edk\u016fm. &#8222;M\u016f\u017eu v\u00e1m nab\u00eddnout zv\u00fdhodn\u011bn\u00fd menu&#8230;&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Je\u017e\u00ed\u0161, na co \u010dek\u00e1\u0161?&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;J\u00e1 nev\u00edm ani.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Tak to tu neblokuj, k\u00e1mo anebo si n\u011bco objednej\u2026 v\u00ed\u0161 jak.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;No dob\u0159e. Tak kolu a hranolky.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Hned to bude. Vydr\u017e.&#8220; Obslou\u017eil protivn\u011b vypadaj\u00edc\u00edho t\u00fdpka, kter\u00fd sp\u011bchal a zase se v\u011bnoval Tomovi. &#8222;Co se boj\u00ed\u0161? Ptej se ho na norm\u00e1ln\u00ed v\u011bci. To snad nen\u00ed tak t\u011b\u017ek\u00fd\u2026 je\u017e\u00ed\u0161.&#8220; Kone\u010dn\u011b ode\u0161el s plastov\u00fdm t\u00e1cem od pokladny.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;M\u00e1\u0161 tu volno?&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Jo ur\u010dit\u011b.&#8220; Usm\u00e1l se na n\u011bj. Tom si uv\u011bdomil, \u017ee mus\u00ed p\u016fsobit hrozn\u011b trapn\u011b. Kolem nich bylo tolik m\u00edsta. Mohl si sednout kamkoliv.<\/div>\n<div>&#8222;V\u00ed\u0161 nerad j\u00edm s\u00e1m.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;To j\u00e1 taky.&#8220; A dal\u0161\u00ed z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n<hr \/>\n<div>Tomovi se do o\u010d\u00ed nahrnuly slzy. Nedoch\u00e1zel vzdorovat jejich n\u00e1poru. Uv\u011bdomil si, \u017ee nen\u00ed tak siln\u00fd, jak si v\u017edycky myslel. Sly\u0161el sv\u016fj zrychlen\u00fd tep a n\u00e1hle cvaknut\u00ed vyp\u00edna\u010de.<\/div>\n<div>&#8222;Promi\u0148, spal jsi?&#8220; Zeptala se star\u0161\u00ed blon\u010fat\u00e1 sestra.<\/div>\n<div>&#8222;Ne, ani ne.&#8220; Dotkla se jeho tv\u00e1\u0159e. \u00dapln\u011b ho\u0159ela. P\u0159\u00e1l si, aby ode\u0161la. Mohl by se tak v\u011bnovat sv\u00fdm vzpom\u00ednk\u00e1m. Byly kr\u00e1sn\u00e9 i bolestn\u00e9 z\u00e1rove\u0148. \u0160koda, \u017ee nejsem masochista, prol\u00edtlo mu hlavou. Pod rukou uc\u00edtil studen\u00fd povrch teplom\u011bru. Ot\u0159\u00e1sl se.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Tak tady bydl\u00edm.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;M\u00e1\u0161 to tu moc hezk\u00fd.&#8220; Fr\u00e1ze, kter\u00e9 byly pou\u017eity ji\u017e snad tis\u00edckr\u00e1t. Bill se bez ostychu posadil na seda\u010dku. Nen\u00ed tu kv\u016fli tomu, aby se s n\u011bk\u00fdm vykec\u00e1val. Ostatn\u011b nem\u00e1 ani tolik \u010dasu. Hlavn\u011b nevytv\u00e1\u0159et \u017e\u00e1dn\u00e9 citov\u00e9 vazby. Pro\u010d tak\u00e9? Aby se c\u00edtil zase podveden\u00fd? To za\u017eil a nem\u011bl v \u00famyslu to opakovat, rozhodn\u011b nem\u011bl. Cht\u011bl si u\u017e\u00edt. Tom si sedl vedle n\u011bj. &#8222;Jo jsem Bill\u2026&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Hmmm\u2026 j\u00e1 Tom.&#8220; Kdy\u017e mu podal ruku, tak mu na jemnou k\u016f\u017ei vtisknul polibek, kter\u00fd tak kr\u00e1sn\u011b zalechtal. Tomovi do\u0161lo, \u017ee i kdy\u017e je mu sedmn\u00e1ct, tak se dost vyzn\u00e1. Za\u010dali se l\u00edbat. Nebyla v tom \u017e\u00e1dn\u00e1 dravost ani v\u00e1\u0161e\u0148. Opatrn\u011b si svl\u00e9kali oble\u010den\u00ed, jako by se jeden druh\u00e9ho b\u00e1l. Jemn\u011b Tomovi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl prsty po tv\u00e1\u0159i a pak d\u00e1l p\u0159es krk.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Nevypad\u00e1 to moc dob\u0159e.&#8220; Povzdechla si. &#8222;M\u00e1\u0161 zase skoro \u010dty\u0159icet.&#8220;<\/div>\n<div>Tolik si p\u0159\u00e1l, aby ty pr\u00e1\u0161ky za\u010daly fungovat a on mohl odej\u00edt dom\u016f. Dom\u016f, kde bude s\u00e1m, ale p\u0159esto z\u0159eteln\u011b uc\u00edt\u00ed jeho p\u0159\u00edtomnost ve v\u011bcech, kter\u00fdch se dotkl. Tak o\u0161kliv\u00fd z\u00e1pal plic mu byl \u010dert dlu\u017en\u00fd. Nem\u011bl na ten proklat\u00fd snowboard v\u016fbec l\u00e9zt.<\/p>\n<\/div>\n<div>Vzal ho do \u00fast. Tom se slastn\u011b prohnul. Jemn\u011b ho s\u00e1l. Hr\u00e1l si jazykem s jeho vrcholkem a pak p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po cel\u00e9 d\u00e9lce a\u017e ke ko\u0159eni. Chv\u00edlemi si pom\u00e1hal rukou. Tom se mohl zbl\u00e1znit. Vydal se sebe p\u00e1r sten\u016f a c\u00edtil, \u017ee u\u017e to dlouho nevydr\u017e\u00ed. &#8222;Pros\u00edm vyndej ho.&#8220; Zak\u0148oural z posledn\u00edch sil. Bill ho neposlouchal. O p\u00e1r vte\u0159in pozd\u011bji uc\u00edtil v \u00fastech horkou tekutinu. Spolknul j\u00ed. Tak to p\u0159ece cht\u011bl. &#8222;Bylo to\u2026 b\u00e1je\u010dn\u00fd\u2026&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Hmmm\u2026.&#8220; Bill vstal a za\u010dal se obl\u00e9kat. Tom se je\u0161t\u011b vyd\u00fdch\u00e1val z p\u0159ede\u0161l\u00e9ho orgasmu.<\/div>\n<div>&#8222;Po\u010dkej. Cht\u011bl bych ti ud\u011blat taky radost. V\u00ed\u0161, nechci si p\u0159ipadat jako sobec.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;P\u0159\u00ed\u0161t\u011b. V\u00e1\u017en\u011b u\u017e mus\u00edm j\u00edt.&#8220; Cht\u011bl se tak\u00e9 za\u010d\u00edt obl\u00e9kat, ale Bill ho zastavil. &#8222;Ne nemus\u00ed\u0161\u2026&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;R\u00e1d bych t\u011b doprovodil.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Ne v pohod\u011b. J\u00e1 stejn\u011b sko\u010d\u00edm na metro. Fakt nemus\u00ed\u0161.&#8220; Tom si p\u0159ipadal jako d\u011bvka, p\u0159itom to byl on, kdo dost\u00e1val. &#8222;Tady m\u00e1\u0161 moje telefonn\u00ed \u010d\u00edslo.&#8220; Podal mu pap\u00edrov\u00fd kapesn\u00edk s \u010d\u00edslem. Bouchnut\u00ed vchodov\u00fdch dve\u0159\u00ed a najednou byl pry\u010d.<\/div>\n<div>Tom m\u011bl pocit, jestli se pr\u00e1v\u011b neprobudil. Bylo to tak neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, co se odehr\u00e1lo. P\u0159ece jenom vstal, za\u010d\u00ednala mu b\u00fdt zima nah\u00e9mu a p\u0159evl\u00e9kl se do dom\u00e1c\u00edch v\u011bc\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n<div>P\u0159evalil se na bok. A sna\u017eil se usnout. Marn\u011b. V tom se mobil roze\u0159val. Obl\u00edben\u00e1 melodie se zd\u00e1la a\u017e nepat\u0159i\u010dn\u00e1 zde v tomhle prost\u0159ed\u00ed, kde ticho l\u00e9\u010d\u00ed. Kde se bu\u010f uzdrav\u00edte, nebo zem\u0159ete. P\u0159epadla ho lehk\u00e1 deprese. Bojoval s t\u00edm, jestli ho m\u00e1 zvednout nebo ne.<\/p>\n<\/div>\n<div>Pod\u00edval se na sv\u00edt\u00edc\u00ed display. Nakonec to vzal.<\/div>\n<div>&#8222;Ahojik, k\u00e1mo, tak jak je? Vr\u00e1til jsem se ze z Francie. M\u016f\u017eeme n\u011bkdy zapa\u0159it.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Jsem v nemocnici.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Jak to?&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Z\u00e1pal plic.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Upss\u2026 a jsou tam n\u011bjak\u00fd p\u011bkn\u00fd kluci?&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Jasn\u011b, z\u00e1stupy\u2026 v\u011bkovej pr\u016fm\u011br tak t\u0159icet.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Hmmm\u2026 tak to je fakt blb\u00fd.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;To bych \u0159ekl.&#8220; Pak n\u00e1sledovalo l\u00ed\u010den\u00ed cesty a z\u00e1\u017eitky v\u0161eho druhu. Tom m\u011bl Christiana celkem r\u00e1d. Mali\u010dkej v\u00fdst\u0159edn\u00ed \u010dlov\u00ed\u010dek, neust\u00e1le n\u011bco vym\u00fd\u0161lel. Nikdo nikdy nev\u011bd\u011bl, jak bude vypadat. Jeho del\u0161\u00ed vlasy m\u011bnily barvu \u010dast\u011bji ne\u017e apr\u00edlov\u00e9 po\u010das\u00ed. Tom se Kristi\u00e1nkovi sm\u00e1l, \u017ee mu na hlav\u011b nic nez\u016fstane, ani ta jeho pov\u011bstn\u00e1 patka. Byl r\u00e1d, \u017ee mu zavolal, alespo\u0148 mohl myslet na n\u011bco jin\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Necht\u011bl bys j\u00edt t\u0159eba do kina? Nebo na proch\u00e1zku?&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;U\u017e jsem ti \u0159ekl, \u017ee ne.&#8220; Odml\u010del se a hodil kalhoty na k\u0159eslo. P\u0159i\u0161el a\u017e k n\u011bmu a objal ho. &#8222;V\u00ed\u0161 dob\u0159e, co m\u00e1m r\u00e1d.&#8220; Za\u0161eptal mu do ucha.<\/p>\n<\/div>\n<div>T\u00edpl telefon. Christian byl fajn, ale bohu\u017eel zadan\u00fd. Kdyby nikoho nem\u011bl, tak by se Tom i o n\u011bco pokusil. No, rajcovn\u00ed byl dost. Vybavila se mu sc\u00e9nka, v kter\u00e9 mu vypadla pen\u011b\u017eenka z ruky a on se pro n\u00ed sehnul. D\u017e\u00edny mu sjely pomalu do p\u016flky zadku. Musel se d\u00edvat jinam, jinak by m\u011bl probl\u00e9m a na ulici by ho \u0159e\u0161it rozhodn\u011b nemohl. Zjistil, \u017ee ho do\u010dista p\u0159e\u0161la i chu\u0165 na cigaretu p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee by m\u011bl opustit postel. J\u00edt p\u0159es celou chodbu a\u017e ven.<\/p>\n<\/div>\n<div>Bill zak\u0148oural. &#8222;Hmm\u2026 d\u011blej\u2026&#8220; Miloval hlubok\u00e9 pronik\u00e1n\u00ed. Moc se mu l\u00edbilo m\u00edt nohy na ramenou toho druh\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n<div>Nakonec cht\u011b necht\u011b musel postel opustit a doj\u00edt si na z\u00e1chod. Prokl\u00ednal s\u00e1m sebe a hlavn\u011b sv\u016fj mo\u010dov\u00fd m\u011bch\u00fd\u0159. Musel stejn\u011b proj\u00edt nehostinnou chodbou. Dla\u017edi\u010dky a \u00fanavou pomrk\u00e1vaj\u00edc\u00ed z\u00e1\u0159ivky ka\u017edodenn\u00ed ub\u00edjej\u00edc\u00ed realita.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;M\u016f\u017eu na tebe po\u010dkat z\u00edtra p\u0159ed \u0161kolou?&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Ne fakt ne. Jsi se zbl\u00e1znil?&#8220; Tom se odt\u00e1hl. &#8222;Promi\u0148. Ale fakt to nejde. Ch\u00e1pe\u0161? Nechci m\u00edt probl\u00e9my.&#8220; Tom si uv\u011bdomoval, \u017ee nen\u00ed jedin\u00fd, ale jeden z mnoha.<\/div>\n<div>&#8222;M\u00e1\u0161 m\u011b r\u00e1d?&#8220; Zeptal se s obavami v o\u010d\u00edch.<\/div>\n<div>&#8222;P\u0159ijde na to. V\u00ed\u0161, \u017ee se nechci v\u00e1zat. Prost\u011b to nejde. Na v\u00edc se m\u011b neptej.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Dob\u0159e.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Fajn.&#8220; Usm\u00e1l se a daroval mu rychl\u00fd polibek na nos. Tom ho objal a siln\u011b k sob\u011b p\u0159itiskl, jako by ho u\u017e nikdy necht\u011bl pustit ze sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de. Pro\u010d jedin\u00e1 minuta nem\u016f\u017ee trvat v\u011b\u010dnost? Kdyby existovala \u010dasov\u00e1 smy\u010dka, jedin\u00fd okam\u017eik po\u0159\u00e1d dokola.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Pro\u010d nenos\u00ed\u0161 pono\u017eky? Chce\u0161, aby to s tebou bylo je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed?&#8220; Spustila sotva otev\u0159el dve\u0159e. Jako by na n\u011bj celou tu dobu \u0161kodolib\u011b \u010d\u00edhala.<\/div>\n<div>&#8222;J\u00e1 zapomn\u011bl.&#8220; Pokr\u010dil omluvn\u011b rameny.<\/div>\n<div>&#8222;Mus\u00ed\u0161 na to db\u00e1t.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Dob\u0159e.&#8220; P\u0159ipadal si jako mal\u00fd kluk p\u0159ed rozzlobenou zdravotn\u00ed sestrou. S neobvyklou radost\u00ed zmizel v pokoji, i kdy\u017e nebyl jeho. Neosobn\u00ed atmosf\u00e9ra tady ho dr\u00e1sala a\u017e na kost. Znovu se zahrabal pod deku. Okolo n\u011bj plula tma a st\u00edny, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159ely ve v\u011btru se kom\u00edhaj\u00edc\u00ed v\u011btve strom\u016f.<\/p>\n<p><\/div>\n<div>&#8222;Jsem r\u00e1d, \u017ee t\u011b vid\u00edm.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;J\u00e1 taky.&#8220; Zamumlal nep\u0159\u00edli\u0161 p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b Bill. Nem\u00ednil se zdr\u017eovat zbyte\u010dn\u00fdmi \u0159e\u010dmi. Za hodinku u\u017e musel b\u00fdt n\u011bkdy \u00fapln\u011b jinde. Drav\u011b se vrhl na Toma. Jazykem p\u0159ejel jeho rty a dob\u00fdval se dovnit\u0159. Dostrkal ho a\u017e k seda\u010dce. Nebr\u00e1nil se. Docela si u\u017e\u00edval, \u017ee je n\u011bkdo aktivn\u00ed. V\u017edycky to byl on a tohle bylo najednou tak nov\u00e9. P\u0159ipadal si jako n\u011b\u010d\u00ed ob\u011b\u0165. Nerozhodoval o situaci, a to se mu na tom pr\u00e1v\u011b l\u00edbilo. Bill le\u017eel na n\u011bm a jemn\u011b mu ukous\u00e1val ucho. Servali ze se sebe oble\u010den\u00ed. Kreslil mu vlhk\u00e9 cesti\u010dky po t\u011ble a \u00fasty si hr\u00e1l s jeho bradavkami. Tom se mohl zbl\u00e1znit. Tak r\u00e1d by byl v n\u011bm. Ten mal\u00fd hajzl\u00edk si toho byl o\u010dividn\u011b v\u011bdom a mu\u010dil ho o to v\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n<div>D\u00edval se do stropu a nemohl usnout. M\u011bl co d\u011blat, aby ho zase nep\u0159epadl pl\u00e1\u010d. Za\u0161eptal ti\u0161e do vln\u00edc\u00edho se prostoru<strong><em>. Billy, vra\u0165 se<\/em>.<\/strong> Zbo\u017en\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed se rozplynulo v \u010dase.<\/p>\n<\/div>\n<div>Kone\u010dn\u011b na n\u011bj dosedl. Tom vyk\u0159ikl. Byl to \u00fa\u017easn\u00fd pocit, c\u00edtil kolem sebe hork\u00e9 stahuj\u00edc\u00ed se svaly. Bill se za\u010dal l\u00edn\u011b pohybovat. Tom se sna\u017eil oddalovat ten okam\u017eik, ale moc se mu to neda\u0159ilo. Vyk\u0159ikl a ud\u011blal se do t\u00e9 hloubky. &#8222;Promi\u0148.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Hmm, to nic\u2026&#8220; Bill se tv\u00e1\u0159il neutr\u00e1ln\u011b, ale Tom si moc dob\u0159e uv\u011bdomoval, \u017ee zrovna nemiluje, kdy\u017e ho n\u011bkdo podaruje svou horkou tekutinou. Cht\u011bl vst\u00e1t, ale Tom ho zastavil. Chytil ho za ruku.<\/div>\n<div>&#8222;Po\u010dkej\u2026 je\u0161t\u011b ne.&#8220; Dlan\u00ed obemknul jeho mu\u017estv\u00ed a za\u010dal si s n\u00edm hr\u00e1t\u2026<\/p>\n<p><\/div>\n<div>Zav\u0159el o\u010di. Nemohl d\u00e1l. P\u0159ipadal si opu\u0161t\u011bn\u00fd. Slzy vytv\u00e1\u0159ely magick\u00e9 obrazce na obou tv\u00e1\u0159\u00edch. Zatnul prsty do prost\u011bradla, a\u017e mu zb\u011blaly klouby.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Vyh\u00fdb\u00e1\u0161 se mi?&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Ne, to ne. V\u00ed\u0161, j\u00e1 te\u010f nem\u00e1m moc \u010dasu. Mus\u00edm se u\u010dit. Zn\u00e1\u0161 to. Pololet\u00ed.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Nic se opravdu ned\u011bje?&#8220; Tom se sna\u017eil p\u016fsobit vyrovnan\u011b, i kdy\u017e v n\u011bm pocity v\u0159ely.<\/div>\n<div>&#8222;Ne, v\u0161echno je v pohod\u011b. A\u017e to p\u016fjde, r\u00e1d t\u011b uvid\u00edm. Ur\u010dit\u011b.&#8220; Hloup\u00e1 v\u00fdmluva jen dal\u0161\u00ed z tis\u00edce. Tom netu\u0161il a\u017e dote\u010f, co se d\u011bje. Dneska mu v\u0161echno prozradil. Bylo mu z toho zle. Bill ho miluje a toho se boj\u00ed. Tak r\u00e1d by mu dok\u00e1zal, \u017ee nen\u00ed jako ostatn\u00ed, ale najednou bylo pozd\u011b.<\/p>\n<\/div>\n<div><strong>autor: Tomi<\/strong><\/div>\n<div><strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: Tomi L\u00e1ska je jako r\u016f\u017ee na hrob\u011b b\u00e1sn\u00edka. Posledn\u00ed pohled p\u0159es sklo. Pohled, kter\u00fd si bude pamatovat do konce sv\u00e9ho \u017eivota. Pln\u00fd smutku a n\u011bhy. Bill mu zam\u00e1val. Oto\u010dil se a byl pry\u010d. Nav\u017edy. Tom se zachumlal pod nemocni\u010dn\u00ed deku. Jak<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/28\/vzpominky\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-13647","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13647","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13647"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13647\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13647"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13647"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13647"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}