{"id":13669,"date":"2009-08-25T18:30:00","date_gmt":"2009-08-25T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13637"},"modified":"2009-08-25T18:30:00","modified_gmt":"2009-08-25T17:30:00","slug":"makes-three-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/25\/makes-three-27\/","title":{"rendered":"Makes Three 27."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Je lhan\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? Bill a Tom se sna\u017e\u00ed uhr\u00e1t situaci, do kter\u00e9 je v\u0161echny Andreas dostal, na v\u00fdbornou; G\u00e9\u010dka to rozj\u00ed\u017ed\u00ed.<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Billovi spadla \u010delist a zmaten\u011b se zad\u00edval na sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da. Simone v\u00fdraz v jeho obli\u010deji vzala jako potvrzen\u00ed a povzdychla si.<\/div>\n
„Pro\u010d sis myslel, \u017ee p\u0159ed n\u00e1mi mus\u00ed\u0161 Andrease schov\u00e1vat, Bille? \u0158\u00edkal jsi, \u017ee je speci\u00e1ln\u00ed a j\u00e1 dok\u00e1\u017eu pochopit, \u017ee m\u00e1\u0161 pro sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da n\u011bjak\u00e9 city. St\u00e1v\u00e1 se to \u010dasto a nen\u00ed to nic, za co by ses musel styd\u011bt. J\u00e1 jen\u2026“ p\u0159estala mluvit nedostatkem dechu. „Jsem jen r\u00e1da, \u017ee si kone\u010dn\u011b m\u016f\u017eu spojit obli\u010dej se slovem ‚otec‘.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill m\u011bl pocit, jako by se pono\u0159il do z\u00f3ny sm\u00ed\u0161en\u00fdch sign\u00e1l\u016f, cel\u00fd sv\u011bt se zbl\u00e1znil a Andreas byl uprost\u0159ed toho v\u0161eho. Nemohl to d\u00e1l sn\u00e1\u0161et, u\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd dal\u0161\u00ed \u0161ok ve v\u0161em tom, s \u010d\u00edm se te\u010f mus\u00ed vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat. C\u00edtil Tomovo zmaten\u00ed a jeho vztek je\u0161t\u011b vzrostl, necht\u011bl vybuchnout, kdy\u017e pobl\u00ed\u017e byli jeho rodi\u010de.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, \u0159ekni n\u011bco.“ Poprosil Gordon s obavami, kdy\u017e sledoval obli\u010dej sv\u00e9ho nevlastn\u00edho syna hr\u00e1t v\u0161emi barvami. Chlapec s havran\u00edmi vlasy se na n\u011bj unaven\u011b pod\u00edval a postavil se.<\/div>\n
„Jdu k sob\u011b do pokoje,“ za\u0161eptal a ode\u0161el ke schod\u016fm. Bill zask\u0159\u00edpal zuby a za\u010dal stoupat vzh\u016fru, p\u0159\u00e1l si, aby ho tam mohl Tom odn\u00e9st; c\u00edtil na sob\u011b pohledy v\u0161ech p\u0159\u00edtomn\u00fdch, dokud neode\u0161el z dohledu.<\/div>\n
Andreas riskoval pohled na Toma a malinko se odsunul, kdy\u017e uvid\u011bl zu\u0159ivost v jeho o\u010d\u00edch. N\u011bco se za n\u00edm pohnulo, oto\u010dil se a byl vta\u017een do n\u00e1ru\u010de Simone.<\/div>\n
„Andreasi, v\u017edycky jsi byl \u010d\u00e1st rodiny, ale te\u010f je to ofici\u00e1ln\u00ed!“ popot\u00e1hla a kol\u00e9bala s n\u00edm tam a zp\u00e1tky. Andreas sledoval, jak jeho druh\u00fd nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d bral schody nahoru po dvou.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill zvedl pohled, proto\u017ee Tom m\u00e1lem vyrazil dve\u0159e, kter\u00fdmi ve\u0161el do Billova pokoje. Vypadal ztracen\u00fd, zmaten\u00fd a na\u0161tvan\u00fd; p\u0159esn\u011b tak, jak se te\u010f c\u00edtil i Bill. Tom se zastavil, pod\u00edval se na n\u011bj, sna\u017eil se dostat svou zlost pod kontrolu, zat\u00edmco zhluboka d\u00fdchal. „Tys-„<\/div>\n
„Ne,“ p\u0159eru\u0161il ho rychle Bill a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Tak\u017ee ty-„<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to ud\u011bl\u00e1,“ povzdychnul si Bill a promnul si sp\u00e1nky. Tomovo p\u0159ech\u00e1zen\u00ed po pokoji bylo dokonalou kopi\u00ed bolesti v jeho hlav\u011b. N\u011bkdo za\u0165ukal na dve\u0159e, zvedl pohled a uvid\u011bl Andrease, kter\u00fd ti\u0161e otev\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
„Kluci-„<\/div>\n
Tom zat\u00e1hnul jejich kamar\u00e1da dovnit\u0159 a zav\u0159el dve\u0159e, t\u0159\u00edsknul s n\u00edm o ze\u010f. „\u0158ekni mi jedinej d\u016fvod, pro\u010d bych t\u011b te\u010f nem\u011bl ukopat k smrti,“ syknul; o\u010di mu ho\u0159ely.<\/div>\n
Andreas ze sebe Toma sklepal dol\u016f a pod\u00edval se na n\u011bj. „Byl jsi tam<\/em> v pr\u016fb\u011bhu ve\u010de\u0159e? A b\u011bhem filmu? Va\u0161e matka by to nepustila k vod\u011b! Znova by Billa stresovala a myslel jsem, \u017ee tohle p\u0159eci nikdo z n\u00e1s nechce!“<\/div>\n
„Nechce, ale\u2026 ty-„<\/div>\n
\n
„Hele, je to jenom n\u011bco, co dostane va\u0161\u00ed matku pry\u010d z Billov\u00fdch zad. Te\u010f m\u00e1 „otce“ a m\u016f\u017ee s t\u00edm \u017e\u00edt d\u00e1l. Chce\u0161 j\u00edt snad dol\u016f a \u0159\u00edct j\u00ed, \u017ee ty se\u0161 otec? Tak to si kurva poslu\u017e. Ale osobn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee ti to u n\u00ed neprojde tak dob\u0159e, jako to pro\u0161lo mn\u011b,“ \u0159ekl na\u0161tvan\u011b. „Ne\u017e za\u010dne\u0161 ml\u00e1tit s lidma, pro\u010d se kurva trochu nezamysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Andreasi,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e. Tohle u\u017e bylo p\u0159\u00edli\u0161, to v\u011bd\u011bl moc dob\u0159e.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee tohle ud\u011blat nem\u016f\u017eu! Tohle je-„<\/div>\n
„Nikdy by nep\u0159estala,“ p\u0159eru\u0161il ho Andreas ti\u0161e. „Jak dlouho to je, co naposledy ma\u010dkala \u010dudl\u00edky a tys na n\u00ed nakonec zak\u0159i\u010del pravdu? Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee bys pak n\u011bkdy je\u0161t\u011b Billa nebo to d\u00edt\u011b vid\u011bl?“ Tom p\u0159ed Andreasov\u00fdmi slovy viditeln\u011b ustoupil. To by mohla b\u00fdt ta nejhor\u0161\u00ed v\u011bc, kterou by n\u011bkdo mohl jemu a Billovi ud\u011blat a byla to pravda. Z toho, \u017ee by se jejich matka dozv\u011bd\u011bla pravdu, nevzch\u00e1zelo nic dobr\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
Bill otev\u0159el pusu, aby n\u011bco \u0159ekl, ale ozvalo se za\u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e a v\u0161ichni t\u0159i chlapci se oto\u010dili ke dve\u0159\u00edm. Otev\u0159ely se a st\u00e1la tam Simone s telefonem v rukou.<\/div>\n
„D\u00edky bohu \u017ee jste tu v\u0161ichni t\u0159i. Z\u00edtra budeme m\u00edt rodinou ve\u010de\u0159i, Andreasi, pozvala jsem tvoje rodi\u010de. Mus\u00edme si sednout a promluvit si o t\u00e9hle situaci, te\u010f kdy\u017e u\u017e v\u0161ichni v\u00edme v\u0161echno,“ u\u0161et\u0159ila Billovi pohled s posledn\u00edm koment\u00e1\u0159em a zamra\u010dila se nad nap\u011bt\u00edm, kter\u00e9 v pokoji panovalo. „Co se tu d\u011bje?“<\/div>\n
„Soukrom\u00e1 konverzace,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e a Simone p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
„Dob\u0159e, jsem si jist\u00e1, \u017ee vy dva si m\u00e1te o \u010dem pov\u00eddat. Tome? Pro\u010d jim ned\u00e1\u0161 trochu soukrom\u00ed?“<\/div>\n
Bill zvedl pohled a vid\u011bl paniku v bratrov\u00fdch o\u010d\u00edch, srdce mu posko\u010dilo. U\u017e to za\u010dalo. „V\u0161ichni si tady pov\u00edd\u00e1me, mami,“ \u0159ekl a sna\u017eil se opatrn\u011b zamaskovat zlost ve sv\u00e9m hlase. T\u0159\u00e1sl se mu, jak se sna\u017eil dr\u017eet se na uzd\u011b.<\/div>\n
„Sna\u017e se nem\u00edt po\u0159\u00e1d slovo. Mus\u00ed si promluvit o hodn\u011b v\u011bcech.“ Pod\u00edvala se Simone pronikav\u011b na Billa a \u0161la zp\u00e1tky dol\u016f. Tom t\u0159\u00edskl dve\u0159mi a oto\u010dil se na Andrease.<\/div>\n
„Takhle to nem\u016f\u017ee d\u00e1l pokra\u010dovat. Odm\u00edt\u00e1m to,“ zavrt\u011bl Tom hlavou. „Je to moje<\/em> d\u00edt\u011b,“ \u0159ekl ti\u0161e a zabodl prst do Andreasova hrudn\u00edku.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fd jin\u00fd pl\u00e1n; n\u011bjak\u00fd, kde bude\u0161 moci b\u00fdt otcem, ani\u017e by o tom n\u011bkdo v\u011bd\u011bl?“ zeptal se Andreas a dal Tomovu ruku pry\u010d.<\/div>\n
„M\u011bl<\/em> jsem jeden,“ procedil Tom mezi zuby.<\/div>\n
Andreas se zasm\u00e1l. „\u017dhav\u00e9 novinky, nefungoval,“ op\u00e1\u010dil.<\/div>\n
„Tomi,“ \u0159ekl Bill unaven\u011b. Jeho dvoj\u010de ta slova nezaregistrovalo, bylo zam\u011bstn\u00e1no na\u0161tvan\u00fdm z\u00edr\u00e1n\u00edm na Andrease. „Tome,“ \u0159ekl trochu hlasit\u011bji.<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„\u2026Mo\u017en\u00e1 je to takhle lep\u0161\u00ed,“ \u0159ekl ti\u0161e. Tom se na n\u011bj oto\u010dil a zamra\u010dil se.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Hele, nem\u00e1me te\u010f jinou mo\u017enost. Kdybychom m\u011bli, nenapadlo t\u011b, \u017ee bychom ji u\u017e z\u0159ejm\u011b vyu\u017eili?“ zeptal se Bill a promnul si b\u0159\u00ed\u0161ko. C\u00edtil, jak se d\u00edt\u011b h\u00fdbe, nejsp\u00ed\u0161 to byla odpov\u011b\u010f na stres, kter\u00fd te\u010f c\u00edtil.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 ty co, seru na to.“<\/p>\n<\/div>\n
Andreas koukal, jak Tom vyb\u011bhl z pokoje, p\u0159es chodbu a do sv\u00e9ho pokoje. T\u0159\u00edsknul dve\u0159mi tak nahlas, \u017ee za chvilku sly\u0161eli Simone volat nahoru, co se d\u011bje. Nikdo se neobt\u011b\u017eoval j\u00ed odpov\u011bd\u011bt. Blon\u010f\u00e1k se oto\u010dil zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu nejlep\u0161\u00edmu kamar\u00e1dovi a vid\u011bl, \u017ee byl opravdu vy\u010derpan\u00fd.<\/div>\n
„Bille, jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se opatrn\u011b.<\/div>\n
Zp\u011bv\u00e1k jen zavrt\u011bl hlavou, zvedl se z postele a \u0161el zav\u0159\u00edt dve\u0159e. Pod\u00edval se na Andrease a zamra\u010dil se. „Tohle jsi nepromyslel,“ zavrt\u011bl hlavou a povzdychnul si.<\/div>\n
„Jen jsem se sna\u017eil pomoct,“ \u0159ekl Andreas na svou ochranu.<\/div>\n
„Jo, ale sly\u0161els moj\u00ed matku. Pozvala k n\u00e1m tvoje rodi\u010de<\/em>. Co si asi budou myslet? Co \u0159eknou?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, ale jsem si jist\u00fd, \u017ee to zjist\u00edm, a\u017e p\u0159ijdu dom\u016f,“ zaodporoval Andreas.<\/div>\n
„Koukej, v\u00edm, \u017ee si cht\u011bl pomoct, ale nemysl\u00ed\u0161, \u017ee sis o tom m\u011bl nejd\u0159\u00edv se mnou a s Tomem promluvit?“<\/div>\n
„Bylo to spont\u00e1nn\u00ed rozhodnut\u00ed. Doufal bych, \u017ee bys reagoval stejn\u011b rychle jako j\u00e1,“ \u0159ekl rezolutn\u011b. Bill zavrt\u011bl hlavou a uv\u011bdomil si, \u017ee te\u010f nechce nic \u0159e\u0161it. Univerz\u00e1ln\u00ed ovlada\u010d z filmu Click by se mu te\u010f v\u00edc ne\u017e hodil. „Nemyslel jsem to \u0161patn\u011b.“<\/div>\n
„M\u00e1m dojem, \u017ee u\u017e je trochu pozd\u011b. Tak\u017ee se uvid\u00edme z\u00edtra, ano?“<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b,“ Andreas se dotkl Billovy ruky. „Jsme v pohod\u011b?“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvnul. „Jo, jsme v pohod\u011b.“<\/div>\n
„Z\u00edtra ti zavol\u00e1m, abych ti \u0159ekl, jak to bude s t\u00edm obchodem.“<\/div>\n
„Oh, dob\u0159e,“ zavrt\u011bl hlavou a ti\u0161e se zasm\u00e1l. „\u00dapln\u011b jsem na to zapomn\u011bl.“<\/div>\n
„Sly\u0161el jsem, \u017ee se tomu \u0159\u00edk\u00e1 t\u011bhotensk\u00fd mozek.“<\/div>\n
„Bo\u017ee m\u016fj. Ono se to n\u011bjak jmenuje?“<\/div>\n
„Jo, tak se vyspi. To pom\u00e1h\u00e1,“ usm\u00e1l se Andreas a rychle l\u00edbnul Billa na tv\u00e1\u0159, pak ode\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
Bill z\u00edral za odch\u00e1zej\u00edc\u00ed postavou sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da a p\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d lid\u00e9 komplikuj\u00ed v\u011bci, kter\u00e9 by m\u011bly b\u00fdt jednoduch\u00e9. Pod\u00edval se na svou postel a do\u0161lo mu, jak moc se mu chce sp\u00e1t a prospat zbytek t\u011bhotenstv\u00ed, to se ale nem\u011blo st\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
Alespo\u0148 ne dnes v noci.<\/p>\n<\/div>\n
Oto\u010dil se a ode\u0161el k Tomovi do pokoje, neobt\u011b\u017eoval se \u0165ukat a ve\u0161el dovnit\u0159. Byla tam tma a jedin\u00e9, co Bill vid\u011bl, byl jeho bratr schoulen\u00fd do klub\u00ed\u010dka na kraji postele, sv\u011btla od soused\u016f ho lehce osv\u011btlovala; alespo\u0148 mu sv\u011btlo dop\u0159\u00e1lo dostat se k posteli a p\u0159ekro\u010dit v\u0161echny ty haldy oble\u010den\u00ed a bot. Bill se posadil vedle Toma a sundal mu z hlavy \u010depici, pak \u010delenku a \u0161\u00e1tek.<\/div>\n
Nic neuspalo jeho bratra tak rychle jako vztek, speci\u00e1ln\u011b, kdy\u017e nev\u011bd\u011bl, pro\u010d b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd a na kom si svou zlost vyb\u00edt. Kdy\u017e se n\u011bco takov\u00e9ho stalo, nejrad\u0161i by n\u011bco rozkopal anebo \u0161el sp\u00e1t. Jeliko\u017e byli v\u011bt\u0161inu \u010dasu na hotelu nebo v autobuse, bylo bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed neni\u010dit ni\u010d\u00ed majetek. Bill jemn\u011b hladil Tom\u016fv obli\u010dej a sledoval, jak se p\u00e1r vr\u00e1sek vzteku vyhladilo. Pol\u00edbil Toma na rty.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Tom otev\u0159el o\u010di a pod\u00edval se na hodiny. Byly teprve t\u0159i, skoro \u010dty\u0159i hodiny r\u00e1no, a on byl z ni\u010deho nic naprosto vzh\u016fru. Nebyl zvykl\u00fd na v\u00edc ne\u017e jen p\u00e1r hodin no\u010dn\u00edho sp\u00e1nku, a jeliko\u017e \u0161el sp\u00e1t brzo, hodiny v jeho t\u011ble se rozhodly, \u017ee u\u017e je \u010das vst\u00e1vat. Shodil nohy z postele a postavil se na zem.<\/div>\n
Sv\u011bt se zd\u00e1l b\u00fdt jin\u00fd, Tom si p\u0159ipadal podveden\u00fd. Jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d do toho v\u0161eho zas\u00e1hl a ud\u011blat podle n\u011bho \u0161lechetn\u00fd \u010din, kdy\u017e \u0159ekl, \u017ee to d\u00edt\u011b je jeho. Tak pro\u010d ho cht\u011bl uhodit do obli\u010deje?<\/p>\n<\/div>\n
Nikdy p\u0159edt\u00edm se s Andreasem nepral. No, mo\u017en\u00e1 n\u011bkdy jo, ale to bylo sp\u00ed\u0161 proto, \u017ee se jen neshodli, nikdy to nebyl opravdov\u00fd boj nebo rva\u010dka. Tom polknul a uv\u011bdomil si, \u017ee se n\u011b\u010deho mus\u00ed nap\u00edt, jinak um\u0159e na sucho v puse. Po \u0161pi\u010dk\u00e1ch do\u0161el dol\u016f do kuchyn\u011b a otev\u0159el ledni\u010dku. To slab\u00e9 sv\u011btlo dolehlo na st\u016fl a Tom si v\u0161iml, \u017ee tam nen\u00ed s\u00e1m.<\/div>\n
„Kurva!“ zanad\u00e1val a nadsko\u010dil. „Bille? M\u00e1lem jsem se posral, jaks m\u011b vylekal!“ syknul Tom, p\u0159e\u0161el k lince a rozsv\u00edtil alespo\u0148 lampi\u010dku. M\u00edstnost byla zalit\u00e1 \u017elut\u00fdm sv\u011btlem a i v t\u00e9hle podivn\u00e9 barv\u011b si Tom v\u0161imnul, \u017ee je Bill vy\u010derpan\u00fd. „Kdy ses vzbudil?“ zeptal se; byl zmaten\u00fd, \u017ee tam Bill sed\u011bl jen tak ve tm\u011b.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jsem ne\u0161el sp\u00e1t. Nemohl jsem se uvelebit,“ \u0159ekl Bill zoufale. „Moje postel je p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 a gau\u010d u\u017e taky nen\u00ed, co b\u00fdval a j\u00e1\u2026 j\u00e1\u2026“ popot\u00e1hl a promnul si o\u010di. Tom se zamra\u010dil a nakr\u010dil se vedle sv\u00e9ho bratra.<\/div>\n
„Hej, po\u010dkej\u2026“ \u0159ekl jemn\u011b a chytl Billa za ruku, vzal ubrousek ze stolu a ut\u0159el mu slzy. „Pro\u010d jsi pro m\u011b nedo\u0161el?“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem myslel, \u017ee se pot\u0159ebuje\u0161 vyspat. Byl jsi hrozn\u011b na\u0161tvan\u00fd na Andrease a j\u00e1 t\u011b necht\u011bl budit, proto\u017ee pak bys byl na\u0161tvan\u00fd i na m\u011b,“ \u0161kytnul Bill a sna\u017eil se odvr\u00e1tit pry\u010d od sv\u011btla. Necht\u011bl, aby ho Tom takhle vid\u011bl.<\/div>\n
„Bille, no tak. Vzbudil jsi m\u011b, abych t\u011b vzal do McDonalda. To, \u017ee nem\u016f\u017ee\u0161 sp\u00e1t ve svoj\u00ed posteli, je d\u016fle\u017eit\u00fd,“ \u0159ekl Tom popuzen\u011b. Bill pokr\u010dil neur\u010dit\u011b rameny a zabo\u0159il si hlavu do Tomova krku, n\u011bco zamumlal. „Co?“<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem, \u017ee se omlouv\u00e1m. Jsem tak unaven\u00fd, \u017ee je to \u0161\u00edlen\u00fd,“ odt\u00e1hnul se od n\u011bj, Tom mohl vid\u011bt, \u017ee jeho o\u010di byly naprosto nesoust\u0159ed\u011bn\u00e9. Na chvilku se zamyslel a pohladil ho po koleni.<\/div>\n
„Poj\u010f, vst\u00e1vej.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“ za\u00fap\u011bl Bill, kdy\u017e byl vyta\u017een na nohy.<\/div>\n
„Proto\u017ee m\u00e1m n\u00e1pad.“<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Oh, Tomi,“ vydechl Bill a p\u0159evalil se. Tom vypnul jednu z lampi\u010dek a sledoval sv\u00e9ho bratra zachumlat se do hordy pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f na posteli.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se ti to?“ zeptal se s \u00fa\u0161klebkem, kdy\u017e se jeho bratr je\u0161t\u011b v\u00edc zabo\u0159il do pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f.<\/div>\n
„Oh bo\u017ee, tohle je\u2026“ vydal ze sebe Bill a zav\u0159el o\u010di. Tom\u016fv brilantn\u00ed n\u00e1pad jet do hotelu. Byla tam l\u00e1kav\u00fd Bed & Breakfast hotel jen dvacet minut cesty od domu, ale ta cesta mu za sp\u00e1nek na tak pohodln\u00e9 posteli st\u00e1la. Otev\u0159el o\u010di a spat\u0159il bratra na kraji postele. Bill k n\u011bmu nat\u00e1hnul ruku, v\u00e1bil ho k sob\u011b bl\u00ed\u017e. „Nejsi ospal\u00fd?“ zeptal se. Bylo opravdu t\u011b\u017ek\u00e9 mluvit, proto\u017ee ospalost, kterou mu ta postel p\u0159in\u00e1\u0161ela, byla neuv\u011b\u0159iteln\u011b siln\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a sundal si tri\u010dko, pak zhasnul i dal\u0161\u00ed lampi\u010dku. Opatrn\u011b vlezl do postele a usm\u00e1l se, kdy\u017e se k n\u011bmu Bill okam\u017eit\u011b p\u0159itulil. Tom si polo\u017eil bradu na Billovo temeno hlavy a p\u0159itulil si ho bl\u00ed\u017e. Mohl c\u00edtit, jak stres opou\u0161t\u011bl bratrovo t\u011blo, kdy\u017e nat\u00e1hl ruku a za\u010dal mu jemn\u011b mas\u00edrovat b\u0159\u00ed\u0161ko. Bill \u0161\u0165astn\u011b vydechl, nap\u016fl spal. „L\u00edb\u00ed?“ pousm\u00e1l se Tom nad zvuky, kter\u00e9 Bill vyd\u00e1val.<\/div>\n
„Ano. Neboj se, Tomi, na\u0161e dcera v\u00ed, kdo je jej\u00ed tat\u00ednek,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e, Tomovi se zarazil dech v krku, kdy\u017e uc\u00edtil skoro nepoc\u00edtiteln\u00e9 kopnut\u00ed proti sv\u00e9 ruce. M\u011bl dojem, \u017ee si to jen p\u0159edstavuje, ale kdy\u017e se to stalo znovu a bylo to siln\u011bj\u0161\u00ed, do o\u010d\u00ed se mu nahrnuly slzy. Bill se malinko zavrt\u011bl, ale usnul, nechal Tom plakat samotn\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
U\u017e uplynul \u010das, do kter\u00e9ho m\u011bli nejpozd\u011bji z hotelu odej\u00edt, a Bill hluboce pod\u0159imoval. Tom ho necht\u011bl budit; zaplatil je\u0161t\u011b za jednu noc, proto\u017ee cht\u011bl, aby jeho bratr vstal, a\u017e se mu bude cht\u00edt. Od t\u00e9 doby, co se Tom probudil, byl neust\u00e1le vedle Billa, sna\u017eil se obdr\u017eet od miminka dal\u0161\u00ed kopnut\u00ed nebo n\u011bco podobn\u00e9ho. Nikdy p\u0159edt\u00edm ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b nic podobn\u00e9ho nec\u00edtil. Zrovna te\u010f m\u011bl tv\u00e1\u0159 p\u0159ilo\u017eenou na Billov\u011b podb\u0159i\u0161ku a sna\u017eil se sly\u0161et nebo c\u00edtit cokoliv, ale jeho dcera z\u0159ejm\u011b spala, stejn\u011b jako jej\u00ed maminka. Tom se nad tou my\u0161lenkou zamra\u010dil. Bill nebyl d\u00edvka, znamen\u00e1 to, \u017ee nen\u00ed maminka? Chce b\u00fdt maminka? Tom nem\u016f\u017ee b\u00fdt maminka, proto\u017ee on to d\u00edt\u011b neporod\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Ztuhnul, kdy\u017e mu Bill projel prsty jeho dredy, zvedl pohled a uvid\u011bl, \u017ee jeho bratr je u\u017e vzh\u016fru. „Ahoj,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e.<\/div>\n
„Ahoj i tob\u011b. Sna\u017e\u00edte se spolu sezn\u00e1mit?“ zeptal se Bill pobaven\u011b a d\u00e1l se prohraboval Tomov\u00fdmi vlasy.<\/div>\n
Tom se za\u010dervenal a pol\u00edbil Billa na b\u0159\u00ed\u0161ko, pak se narovnal a pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1,“ \u0159ekl hrav\u011b a st\u00e1hl tri\u010dko sv\u00e9ho dvoj\u010dete zp\u00e1tky dol\u016f. Kytarista byl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee Bill vypad\u00e1 mnohem l\u00e9pe ne\u017e p\u0159edchoz\u00ed den. „Vyspal ses dob\u0159e?“ zeptal se nadbyte\u010dn\u011b.<\/div>\n
„Oh bo\u017ee, tahle postel je \u00fa\u017easn\u00e1. Nikam se mi nechce.“<\/div>\n
„Ani nemus\u00ed\u0161, zaplatil jsem ti tady je\u0161t\u011b jednu noc,“ vydechl Tom a vzal Billovu ruku do sv\u00e9. „Ale budeme muset jet dom\u016f, abychom tam byli na tu blbou ve\u010de\u0159i, co m\u00e1ma napl\u00e1novala. N\u011bkdy j\u00ed opravdu nen\u00e1vid\u00edm,“ \u0159ekl bezbarv\u011b.<\/div>\n
„To ne\u0159\u00edkej, Tome. Nev\u00ed, co se d\u011bje. Jo, je vlezl\u00e1 a n\u00e1ro\u010dn\u00e1, ale takov\u00e1 byla v\u017edycky,“ stiskl Bill Tomovu ruku a posadil se. „Kolik je hodin?“ zeptal se a z\u00edvnul.<\/div>\n
„Skoro p\u011bt; mamka u\u017e \u010dty\u0159ikr\u00e1t volala,“ uk\u00e1zal Tom na Bill\u016fv telefon na konferen\u010dn\u00edm stolku na druh\u00e9m konci m\u00edstnosti. Bill zana\u0159\u00edkal a proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Nechci tam j\u00edt.“<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161. Tohle\u2026 zamaskov\u00e1n\u00ed mus\u00ed b\u00fdt realistick\u00e9,“ \u0159ekl nabru\u010den\u011b. Bill se na Toma kr\u00e1tce pod\u00edval a uk\u00e1zal mu, aby \u0161el k n\u011bmu bl\u00ed\u017e. „Co je?“ zeptal se Tom nevrle a d\u00e1l st\u00e1l p\u0159ed Billem.<\/div>\n
„To, co jsem \u0159\u00edkal v\u010dera, jsem myslel v\u00e1\u017en\u011b. Ty bude\u0161 jej\u00edm otcem tak dlouho, dokud to my budeme v\u011bd\u011bt, to je v\u0161echno, na \u010dem z\u00e1le\u017e\u00ed,“ pol\u00edbil ho Bill jemn\u011b. Tom neodpov\u00eddal, a tak ho jeho dvoj\u010de l\u00edbalo tak dlouho, dokud neza\u010dal odpov\u00eddat.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/div>\n
„Dob\u0159e, te\u010f se jdu osprchovat.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Tom koukal, jak Bill zvedl svou no\u010dn\u00ed ta\u0161ku a povzdychl si. P\u0159ed operac\u00ed byl Tom po\u0159\u00e1d na\u017ehaven\u00fd, ale te\u010f nemohli nic \u0161est t\u00fddn\u016f d\u011blat. Jeho p\u0159irozen\u00ed m\u00e1lem sp\u00e1chalo sebevra\u017edu nad my\u0161lenkou, \u017ee nebude moci b\u00fdt tak dlouho uvnit\u0159 sv\u00e9ho dvoj\u010dete. Za\u00fap\u011bl a p\u0159ilo\u017eil si do rozkroku dla\u0148; chvilku p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e jeho vzru\u0161en\u00ed za\u010dalo b\u00fdt nesnesiteln\u00e9, zap\u00edpal Billovi telefon; zpr\u00e1va.<\/p>\n<\/div>\n
Tom byl na rozcest\u00ed. M\u011bl by n\u00e1sledovat ten \u00fa\u017easn\u00fd pocit, kdy\u017e jeho ruka byla p\u0159ilo\u017een\u00e1 na tenk\u00e9 l\u00e1tce od kalhot jeho py\u017eama, nebo by se m\u011bl pod\u00edvat, kdo jeho bratrovi psal? V\u0161ete\u010dnost vyhr\u00e1la, jeliko\u017e objekt jeho v\u00e1\u0161n\u011b byl ve spr\u0161e, a kdy\u017e se nad t\u00edm zamyslel, vlastn\u011b ani te\u010f nebyl v n\u00e1lad\u011b. Zvedl se, p\u0159e\u0161el k telefonu a otev\u0159el ho; zm\u00e1\u010dkl p\u00e1r \u010dudl\u00edk\u016f a uvid\u011bl, kdo zpr\u00e1vu psal. Andreas. Tom si to u\u017e prost\u011b musel p\u0159e\u010d\u00edst. Otev\u0159el ji a zamra\u010dil se.<\/p>\n<\/div>\n
Je to hotov\u00e9, zavolej mi<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Co tohle znamenalo? Co to bylo, a pro\u010d mu Bill m\u011bl zavolat? Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, zda m\u00e1 Andreasovi zavolat, ale nezavolal. Polo\u017eil telefon dol\u016f a chvilku na n\u011bj je\u0161t\u011b koukal. Co asi jeho bratr a jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d maj\u00ed za lubem? Nemyslel si, \u017ee ho podv\u00e1d\u011bli, proto\u017ee Bill nebyl gay. Zv\u00ed\u0159e \u017e\u00e1rlivosti uvnit\u0159 n\u011bj \u0161\u0165astn\u011b zamru\u010delo, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee je jedin\u00fd mu\u017e, kter\u00fd s Billem sp\u00ed.<\/div>\n
Tom si povzdychl a zavrt\u011bl hlavou, sebral menu pokojov\u00e9ho servisu. Pot\u0159eboval se naj\u00edst a Bill tak\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Gustav si skousl ret a p\u0159irazil, dostalo se mu od bas\u00e1ka spokojen\u00e9ho stenu, Georg oproti n\u011bmu p\u0159ir\u00e1\u017eel zp\u00e1tky. U\u017e\u00edval si pohled na sv\u00e9ho hn\u011bdovlas\u00e9ho kamar\u00e1da, svaly se mu delik\u00e1tn\u011b pohybovaly, naprosto ho\u0159ely, kdy\u017e chytl rukou jeho p\u0159irozen\u00ed.<\/div>\n
Byl hrozn\u011b moc r\u00e1d, \u017ee si to Georg u\u017e\u00edv\u00e1 na pejsky stejn\u011b jako on. Jejich kamar\u00e1dsk\u00e9 la\u0161kov\u00e1n\u00ed skon\u010dilo s jejich penisy p\u0159itisknut\u00fdmi na sebe, a tak se okam\u017eit\u011b n\u00e1lada v pokoji zm\u011bnila na sexu\u00e1ln\u00ed vzru\u0161en\u00ed a nechali sv\u00e9 jazyky se spolu st\u0159etnout. Jedna v\u011bc vedla k dal\u0161\u00ed, a to je zavedlo a\u017e tam, kde byli te\u010f.<\/p>\n<\/div>\n
„Oh bo\u017ee, Gustave,“ zamru\u010del Georg a d\u00e1l se pohyboval spole\u010dn\u011b s blon\u010f\u00e1kem. Gustav v\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b, jak zoufale se c\u00edt\u00ed, to p\u0159\u00edjemn\u00e9 chv\u011bn\u00ed z kamar\u00e1dov\u00fdch t\u0159\u00edsel projelo Georgov\u00fdm t\u011blem a\u017e do jeho<\/em> penisu. Buben\u00edk se ot\u0159\u00e1sl a sna\u017eil se d\u00e1l dr\u017eet rytmus, znovu chytl Georg\u016fv penis. Ty zvuky, kter\u00e9 star\u0161\u00ed z chlapc\u016f vyd\u00e1val, by m\u011bly b\u00fdt neleg\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Sakra,“ zanad\u00e1val, kdy\u017e c\u00edtil pov\u011bdom\u00fd pocit ve sv\u00fdch koul\u00edch. Bylo to mezi nimi n\u011bco jako sout\u011b\u017e, kdo se ud\u011bl\u00e1 d\u0159\u00edv. Minule prohr\u00e1l, a te\u010f byl p\u0159ipraven nechat Georga za to zaplatit. Bylo na \u010dase vyt\u00e1hnout tajn\u00e9 zbran\u011b. Gustav rozt\u00e1hl Georgovy nohy v\u00edc a za\u010dal siln\u011bji p\u0159ir\u00e1\u017eet. Vyjeknut\u00ed, kter\u00e9 Georg ze sebe vydal, bylo podobn\u00e9 n\u011b\u010demu, co by vy\u0161lo sp\u00ed\u0161 z Billa, a Gustav se usm\u00e1l. M\u011bl ho.<\/div>\n
Zavr\u010del a d\u00e1l p\u0159ir\u00e1\u017eel, ze zvuk\u016f, kter\u00e9 sly\u0161el, mu bylo jasn\u00e9, \u017ee dos\u00e1hl bodu prostaty. Georg mu n\u011bkolikr\u00e1t stiskl zadek a pomalinku doch\u00e1zel ke konci. Oba dva se bl\u00ed\u017eili ke kone\u010dn\u00e9 lajn\u011b, Gustav siln\u011b kousnul Georga do ramena a ve stejnou chv\u00edli i stiskl jeho p\u0159irozen\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Georg se p\u0159ekvapen\u011b zarazil a s hlasit\u00fdm stenem vyvrcholil do pe\u0159in; Gustav dos\u00e1hl orgasmu po dal\u0161\u00edch dvou p\u0159\u00edrazech. Kdy\u017e jeho t\u011blo za\u010dalo zase spolupracovat, lehl si na Georga a pol\u00edbil ho na tv\u00e1\u0159. „Bo\u017ee,“ \u0159ekl bezdechu. „Tohle jsem v\u00e1\u017en\u011b pot\u0159eboval.“<\/div>\n
„Ty?“ usm\u00e1l se Georg a Gustav se z n\u011bho zvednul. „Stejn\u011b si po\u0159\u00e1d mysl\u00edm, \u017ees v t\u00fd videoh\u0159e podv\u00e1d\u011bl.“<\/div>\n
„Nepodv\u00e1d\u011bl,“ lehnul si Gustav na postel a oto\u010dil se na n\u011bj s \u00fa\u0161klebkem. „No, mo\u017en\u00e1 tro\u0161ku.“<\/div>\n
„Proto\u017ees v\u011bd\u011bl, \u017ee se s tebou pak budu pr\u00e1t.“<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„A pran\u00ed vede k sexu,“ zasm\u00e1l se Georg.<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Gustave, nemus\u00ed\u0161 si vym\u00fd\u0161let d\u016fvody pro to, aby ses na m\u011b mohl p\u0159ij\u00edt pod\u00edvat nebo abychom m\u011bli sex. L\u00edb\u00ed se mi to stejn\u011b jako tob\u011b,“ \u0159ekl a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Mimochodem, po\u0159\u00e1dn\u011b si d\u00edky tob\u011b zacvi\u010d\u00edm.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm; jen mi p\u0159ipad\u00e1 divn\u00fd volat ti, \u017ee se s tebou chci vyspat.“<\/div>\n
„Souhlasili jsme, \u017ee to budeme br\u00e1t v pohod\u011b, ne?“ jestli chce\u0161 sex, chce\u0161 ho. Nen\u00ed to \u017e\u00e1dnej velkej probl\u00e9m,“ odpov\u011bd\u011bl Georg lehce. Gustav se na n\u011bj na chvilku zad\u00edval, a pak se k n\u011bmu naklonil, aby ho pol\u00edbil.<\/div>\n
„To je dobr\u00e9 v\u011bd\u011bt. Te\u010f se zvedej, p\u016fjdeme do kina.“<\/div>\n
„M\u016fj bo\u017ee, nesly\u0161els nikdy o dozn\u00edv\u00e1n\u00ed? M\u011bl bys chvilku po\u010dkat,“ zamru\u010del Georg a zasm\u00e1l se, kdy\u017e mu do obli\u010deje p\u0159ilet\u011blo tri\u010dko.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l zpoza sv\u00e9ho j\u00eddla a \u0161\u0165astn\u011b zamru\u010del. Tom na n\u011bj z\u00edral a pak zavrt\u011bl hlavou. „To mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b, Bille? Nakl\u00e1dan\u00e9 okurky, jahody a \u010dokol\u00e1da?“<\/div>\n
„Kdyby to nebylo na tv\u00e9 pala\u010dinky s jahodami a b\u00edlou \u010dokol\u00e1dou, tak bych to nezkusil,“ \u0159ekl Bill na svou obranu s plnou pusou.<\/div>\n
„Stejn\u011b, bere\u0161 si n\u011bco tak posv\u00e1tn\u00e9ho jako pala\u010dinky s b\u00edlou \u010dokol\u00e1dou a jahodov\u00fdm sirupem, a ud\u011bl\u00e1\u0161 z toho\u2026 t\u011bhotensk\u00e9 j\u00eddlo,“ zbledl Tom a ukrojil si kousek sv\u00e9 v\u00fdborn\u00e9 sn\u00eddan\u011b. Kuchy\u0148 hotelu serv\u00edrovala sn\u00eddan\u011b a\u017e do ve\u010de\u0159e, za co\u017e byli Bill s Tomem neuv\u011b\u0159iteln\u011b vd\u011b\u010dn\u00ed. Objednali si skoro v\u0161echny sn\u00eddan\u011b, co zde byly v nab\u00eddce a spole\u010dn\u011b je jedli.<\/div>\n
„T\u011bhotensk\u00e9 j\u00eddlo?“ zastavil se Bill s okurkou p\u0159ed svoj\u00ed pusou. „Pro tvou informaci, je to tvoje dcera,<\/em> kdo chce okurky. R\u00e1d bych je nejedl, ale nechci j\u00ed rozzlobit,“ zalamentoval a dal si do pusy zbytek, \u0161\u0165astn\u011b se usm\u00e1l. „A ona je m\u00e1 tak moc r\u00e1da,“ zamru\u010del spokojen\u011b a promnul si b\u0159icho. Takhle uvoln\u011bn\u00fd se nec\u00edtil u\u017e hodn\u011b dlouho. N\u011bkde vzadu ve sv\u00e9 mysli si p\u0159ipadal znovu norm\u00e1ln\u00ed, i kdy\u017e mu jeho sv\u011bdom\u00ed \u0159\u00edkalo, \u017ee maj\u00ed te\u010f spoustu probl\u00e9m\u016f. Neutekli\u2026 jen se na chvilku schovali.<\/p>\n<\/div>\n
Sed\u011bli na gau\u010di a v pom\u011brn\u00e9 tichosti jedli, Bill m\u011bl p\u0159itom hlavu na Tomov\u011b rameni. Za chvilku byl \u0161\u0165astn\u00fd a miminko bylo \u0161\u0165astn\u00e9, a tak p\u0159estal a znovu \u0161\u0165astn\u011b zamru\u010del. U\u017e hodiny nesly\u0161el svou matku; bylo to prost\u011b skv\u011bl\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 te\u010f tak\u2026 vyrovnan\u011b. Na co mysl\u00ed\u0161?“ zeptal se Tom neo\u010dek\u00e1van\u011b.<\/div>\n
Bill se za\u010dervenal a narovnal se. „Na nic, jen jsem myslel na to, \u017ee jsem r\u00e1d, \u017ee te\u010f nesly\u0161\u00edm na\u0161\u00ed mamku. P\u0159iv\u00e1d\u00ed m\u011b k \u0161\u00edlenstv\u00ed,“ p\u0159iznal se.<\/div>\n
„Hele\u010f, mluvil jsem s n\u00ed a \u0159\u00edkala, \u017ee to u\u017e nebude d\u011blat, ale-„<\/div>\n
„Vid\u011bli jsme, jak to pokra\u010dovalo,“ dokon\u010di ho Bill a p\u0159ik\u00fdvl. Ne\u017e mohl Tom odpov\u011bd\u011bt, za\u010dal Billovi zvonit telefon, letmo se pod\u00edval na display a zvedl to. „Ano, Andreasi? \u017d\u00e1dn\u00e1 zpr\u00e1va mi nep\u0159i\u0161la,“ \u0159ekl a op\u0159el se. Pod\u00edval se na Toma a uvid\u011bl, jak se jeho dvoj\u010de trochu \u010derven\u00e1. Srdce se mu rozbu\u0161ilo, kdy\u017e jen pomyslel na to, co v t\u00e9 zpr\u00e1v\u011b mohlo b\u00fdt. Jestli se tam psalo n\u011bco o podpl\u00e1cen\u00ed, tak by se ho Tom u\u017e ur\u010dit\u011b vypt\u00e1val, co se d\u011bje. Postavil se a za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet po pokoji.<\/div>\n
„No, psal jsem ti,“ \u0159ekl Andreas \u00fase\u010dn\u011b. „U\u017e jsem to vym\u011bnil a m\u00e1m pen\u00edze. M\u016f\u017eu ti je dneska ve\u010der p\u0159in\u00e9st.“<\/div>\n
„Dneska ve\u010der?“ zamra\u010dil se.<\/div>\n
„\u2026Na tu ve\u010de\u0159i, kterou tvoje mamka napl\u00e1novala? Je to za dv\u011b a p\u016fl hodiny. Kde se\u0161, mimochodem? Tvoje mamka mi volala a ptala se, kde jsi. \u0158ekl jsem j\u00ed pravdu; \u017ee nev\u00edm. Zavolej j\u00ed pros\u00edm d\u0159\u00edv, ne\u017e bude m\u00edt infarkt. Je s tebou Tom?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ \u0159ekl Bill pomalu. „Kde jinde by m\u011bl b\u00fdt?“<\/div>\n
„Nikde jinde, m\u00e1m dojem. Uvid\u00edme se.“<\/div>\n
„Jo, \u010dau,“ polo\u017eil Bill telefon a pod\u00edval se na sv\u00e9 provinil\u00e9 dvoj\u010de. „Pro\u010d si mi ne\u0159ekl, \u017ee mi p\u0159i\u0161la zpr\u00e1va?“ zeptal se ti\u0161e.<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem si j\u00ed p\u0159e\u010detl,“ \u0159ekl Tom bez rozmy\u0161len\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co ti Andreas p\u00ed\u0161e,“ \u0159ekl jednodu\u0161e.<\/div>\n
Bill si povzdychnul a promnul si ruku. „Je to n\u00e1\u0161 nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel, Tome, pro\u010d by mi nemohl ps\u00e1t?“<\/div>\n
„Mn\u011b nepsal,“ odpov\u011bd\u011bl Tom ubl\u00ed\u017een\u011b.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ees ho cht\u011bl v\u010dera ve\u010der zml\u00e1tit; nejsem si jist\u00fd, mo\u017en\u00e1 se pletu.“ Tom se postavil a stoupnul si p\u0159ed sv\u00e9 dvoj\u010de.<\/div>\n
„Hele, st\u00e1le si v hlav\u011b sna\u017e\u00edm urovnat to, co ud\u011blal. J\u00e1 jen\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. J\u00e1 v\u00edm, ale mus\u00ed\u0161 si uv\u011bdomit, \u017ee n\u00e1s te\u010f kryje. A\u0165 u\u017e je to lep\u0161\u00ed nebo hor\u0161\u00ed, mus\u00edme se s t\u00edm vyrovnat. Mysl\u00edm, \u017ee Andreas ud\u011blal dobrou v\u011bc, kdy\u017e se n\u00e1m sna\u017eil pomoct. Vzali by mi t\u011b pry\u010d, Tomi, a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee bez tebe bych um\u0159el,“ \u0159ekl Bill v\u00e1\u017en\u011b a zachumlal se do Tomova velk\u00e9ho tri\u010dka. Zamrkal pry\u010d slzy a lehce se zasm\u00e1l. „Koukej na m\u011b, zase bre\u010d\u00edm.“<\/div>\n
„Nebre\u010d, Bille, omlouv\u00e1m se. J\u00e1 jen\u2026 p\u0159eju si, abys z toho nebyl tak nad\u0161en\u00fd,“ \u0159ekl Tom up\u0159\u00edmn\u011b a p\u0159it\u00e1hl si k sob\u011b \u010dernovlas\u00e9ho chlapce bl\u00ed\u017e, byl opatrn\u00fd, aby ho moc nema\u010dkal. Bill popot\u00e1hnul na jeho rameni a povzdychnul si.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem tohle cht\u011bl? Chci do sv\u011bta vyk\u0159i\u010det, \u017ee m\u00e1m s tebou d\u00edt\u011b, ale jak vid\u00ed\u0161, tak nem\u016f\u017eu, a jeliko\u017e si mysl\u00edm, \u017ee by nikdo nev\u011b\u0159il tomu, \u017ee je to neposkvrn\u011bn\u00e9 po\u010det\u00ed jako u Panny Marie, tak tohle je nejlep\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak to m\u016f\u017ee b\u00fdt. Okay?“ pod\u00edval se na Toma a rychle ho pol\u00edbil. „Okay?“ zeptal se Bill znovu.<\/div>\n
„Jo, fajn,“ odpov\u011bd\u011bl kone\u010dn\u011b neochotn\u011b Tom.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Te\u010f se mus\u00edme j\u00edt p\u0159ipravit na tu blbou ve\u010de\u0159i\u2026 D\u011bkujeme ti, mami,“ \u0159ekl sarkasticky.<\/p>\n<\/div>\n
Tom si povzdychl a sledoval Billa chodit po pokoji. Necht\u011bl na tu ve\u010de\u0159i; n\u011bco mu \u0159\u00edkalo, \u017ee to bude katastrofa.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill si prsty pro\u010d\u00edsl vlasy a sna\u017eil se nec\u00edtit, \u017ee je to on, na kter\u00e9ho Andreasovi rodi\u010de, Mara a Fredrick Veichtovi, koukaj\u00ed. Jeho matka mu \u0159ekla, aby na sob\u011b nem\u011bl nic velk\u00e9ho, aby si mohli zvyknout na to, \u017ee je t\u011bhotn\u00fd, ale z pohled\u016f, kter\u00e9 se mu dost\u00e1valo, se mu d\u011blalo zle a p\u0159\u00e1l si, aby ji b\u00fdval neposlechl. V tri\u010dku, kter\u00e9 mu odhalovalo jeho zakulacuj\u00edc\u00ed se b\u0159\u00ed\u0161ko, si p\u0159ipadal hrozn\u011b odhalen\u00fd, nemluv\u011b o prsou, z kter\u00fdch nemohla Mara odtrhnout o\u010di. Byl si jist\u00fd, \u017ee j\u00ed vadily sp\u00ed\u0161 ony ne\u017e jeho b\u0159icho.<\/p>\n<\/div>\n
V\u0161ichni byli v ob\u00fdv\u00e1ku; Gordon, Simone a Andreasovi rodi\u010di sed\u011bli na gau\u010di, Bill sed\u011bl v k\u0159esle s nohama na podno\u017ece a Andreas s Tomem sed\u011bli na dvojseda\u010dce. Jak ironick\u00e9. Nikdo skoro nemluvil a to ticho se tla\u010dilo Billovi na mozek, z \u010deho\u017e ho bolela hlava. Za\u010d\u00ednal si cel\u00fd p\u0159ipadat bolav\u011b a cht\u011bl ut\u00e9ct zp\u00e1tky do hotelu. S jedn\u00edm pohledem na Toma si byl jist\u00fd, \u017ee by ho tam odvezl, ale to nemohl ud\u011blat, pokud tahle le\u017e m\u011bla fungovat.<\/p>\n<\/div>\n
Pokud by tahle le\u017e mohla fungovat.<\/p>\n<\/div>\n
Pokud by cht\u011bl,<\/em> aby tahle le\u017e fungovala.<\/p>\n<\/div>\n
Cht\u011bl?<\/p>\n<\/div>\n
Bill se vytrhl ze sv\u00e9ho uva\u017eov\u00e1n\u00ed, proto\u017ee mu p\u0159i\u0161lo, \u017ee se ho n\u011bkdo na n\u011bco ptal. „Pros\u00edm?“ zamra\u010dil se, kdy\u017e se vr\u00e1til zp\u00e1tky do p\u0159\u00edtomnosti.<\/div>\n
„Ptala jsem se, jak daleko jsi?“ usm\u00e1la se pan\u00ed Veichtov\u00e1 v\u00e1hav\u011b.<\/div>\n
Bill j\u00ed cht\u011bl \u0159\u00edct, aby se mu d\u00edvala do obli\u010deje, kdy\u017e s n\u00edm mluv\u00ed, ale rozhodl se od toho protentokr\u00e1t upustit. „Ve \u010dtvrt\u00e9m m\u011bs\u00edci.“<\/div>\n
„To n\u00e1m ned\u00e1v\u00e1 moc \u010dasu. Mus\u00edm \u0159\u00edct, p\u0159em\u00fd\u0161lela jsem, pro\u010d ti trvalo tak dlouho, ne\u017e jsi n\u011bco \u0159ekl,“ \u0159ekl Fredrick zdr\u00e1hav\u011b.<\/div>\n
„\u010cas k \u010demu?“ zeptal se Tom. Bylo to poprv\u00e9, co za cel\u00fd ve\u010der promluvil. Po celou dobu ve\u010de\u0159e byl jako na jehl\u00e1ch a sna\u017eil se nevybuchnout vzteky. Bill se pohyboval na tenk\u00e9m led\u011b, kdy\u017e \u010dekal, a\u017e se n\u011bco stane. Ale nikdy nic ne\u0159ekl.<\/div>\n
„Abychom nakoupili v\u0161echny pot\u0159ebn\u00e9 v\u011bci. D\u00edt\u011b se nenarod\u00ed s pln\u00fdm vybaven\u00edm, v\u00ed\u0161?“ Pan\u00ed Veichtov\u00e1 si v\u0161imla, \u017ee se na ni Andreas kouk\u00e1, kdy\u017e zase z\u00edrala na Billova prsa. „Mus\u00edme ud\u011blat n\u011bjak\u00e9 finan\u010dn\u00ed dohody.“<\/div>\n
Simone p\u0159ik\u00fdvla. „Mysl\u00edm, \u017ee to by bylo dobr\u00e9.“<\/div>\n
„Nepot\u0159ebujeme \u017e\u00e1dnou finan\u010dn\u00ed pomoc,“ Bill se tomu m\u00e1lem zasm\u00e1l. Pen\u00edze te\u010f byly ten nejposledn\u011bj\u0161\u00ed probl\u00e9m.<\/div>\n
„Ale jsem si jist\u00e1, \u017ee mohou pomoci,“ m\u00e1vla Simone rukou, jako by to nic nebylo. „M\u016f\u017eeme si n\u011bkdy sednout a probrat rozpo\u010det a rozhodnout se, kdo co koup\u00ed. Jestli to ud\u011bl\u00e1me rychle a dohodneme se, m\u016f\u017ee b\u00fdt d\u011btsk\u00fd pokoj vybaven\u00fd do m\u011bs\u00edce a budeme m\u00edt o probl\u00e9m m\u00ed\u0148,“ usm\u00e1la se.<\/div>\n
„To by bylo skv\u011bl\u00e9. Pamatuju si, kdy\u017e jsem \u010dekala Andreasovu star\u0161\u00ed sestru, a neud\u011blala jsem si \u017e\u00e1dn\u00e9 pl\u00e1ny, osm\u00fd m\u011bs\u00edc jsem str\u00e1vila t\u00edm, \u017ee jsme pob\u00edhala po obchodech a sna\u017eila se d\u00e1t dohromady d\u011btsk\u00fd pokoj. Jestli budeme rychl\u00ed a ud\u011bl\u00e1me to te\u010f, m\u00e1m dojem, \u017ee chytneme i podzimn\u00ed slevy. L\u00e9to u\u017e je skoro za n\u00e1mi,“ p\u0159ipomn\u011bla mu Mara.<\/div>\n
„Je teprve \u010derven,“ \u0159ekl Bill vratce. U\u017e tu necht\u011bl b\u00fdt, nikdo ho stejn\u011b neposlouchal. Gordon vypadal nepohodln\u011b, stejn\u011b jako Fredrick, kdy\u017e si jejich man\u017eelky pov\u00eddaly o baby-vys\u00edla\u010dk\u00e1ch a nejlep\u0161\u00ed barv\u011b pro d\u011btsk\u00fd pokoj.<\/p>\n<\/div>\n
„Nechce\u0161 pivo?“ zeptal se Gordon Andreasova t\u00e1ty. Ten p\u00e1n vypadal tou my\u0161lenkou naprosto nad\u0161en\u00fd a oba dva okam\u017eit\u011b vyb\u011bhli do kuchyn\u011b, nechali \u017eensk\u00fd, a\u0165 si pov\u00eddaj\u00ed o d\u011btech. Andreas vypadal, \u017ee mu kone\u010dn\u011b do\u0161lo, co to obn\u00e1\u0161\u00ed, kdy\u017e \u0159ekl, \u017ee on je ‚otec‘. Kdyby Bill nebyl tak na\u0161tvan\u00fd, nejsp\u00ed\u0161 by se blon\u010f\u00e1kovu v\u00fdrazu v obli\u010deji za\u010dal sm\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
Nam\u00edsto toho ale musel poslouchat \u017evan\u011bn\u00ed sv\u00e9 matky o tom, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt pokoj r\u016f\u017eov\u00fd, proto\u017ee to bude hol\u010di\u010dka, a \u017ee se nem\u016f\u017ee do\u010dkat na to, \u017ee bude babi\u010dka, a\u017e bude d\u011blat sv\u00e9 vnu\u010dce z vlas\u016f cop\u00e1nky, a jak by si m\u011bly n\u011bkdy spole\u010dn\u011b vyj\u00edt a za\u010d\u00edt kupovat pro d\u00edt\u011b oble\u010den\u00ed. Zachytil Tom\u016fv pobaven\u00fd pohled a musel souhlasit. Zn\u011blo to jako by nepo\u010d\u00edtaly s t\u00edm, \u017ee ho do toho cht\u011bj\u00ed zahrnout. „Uh\u2026 Tom a j\u00e1 p\u016fjdeme nakupovat, pan\u00ed Veichtov\u00e1,“ \u0159ekl Bill nahlas, aby na sebe upoutal pozornost.<\/div>\n
„Ty a Tom?“ zeptala se a nesna\u017eila se ani moc schovat sv\u00e9 pobaven\u00ed. „Ty v\u00ed\u0161, co budete pot\u0159ebovat? V\u00edte kam j\u00edt? A pros\u00edm, \u0159\u00edkej mi Maro.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, Maro,<\/em> m\u016f\u017eeme se na to, co budeme pot\u0159ebovat, pod\u00edvat na internet a jsem si jist\u00fd, \u017ee to najdeme v Hamburku,“ odpov\u011bd\u011bl Bill rovnom\u011brn\u011b. Vypadala pon\u011bkud zasko\u010den\u011b a on byl spokojen\u00fd, \u017ee j\u00ed z obli\u010deje smazal jej\u00ed sebev\u011bdom\u00fd \u00fa\u0161klebek.<\/div>\n
„Ale my jsme byly<\/em> t\u011bhotn\u00e9, tak\u017ee ti m\u016f\u017eeme pomoct. Andreasi, neup\u0159e\u0161 sv\u00e9 matce mo\u017enost j\u00edt nakupovat pro sv\u00e9 prvn\u00ed vnou\u010de, \u017ee ne?“<\/div>\n
Chud\u00e1\u010dek blon\u010f\u00e1k vypadal jako jelen chycen\u00fd na d\u00e1lnici, v\u0161ichni t\u0159i chlapci si n\u00e1hle uv\u011bdomili, \u017ee tu opravdu nemus\u00ed b\u00fdt, jejich matky ud\u011blaj\u00ed v\u0161echna rozhodnut\u00ed za n\u011b. To se Billovi nel\u00edbilo. On to d\u00edt\u011b mus\u00ed nosit, nem\u011bl by m\u00edt tedy pr\u00e1vo se rozhodnout?<\/div>\n
„Ale co ohledn\u011b toho, co chci j\u00e1?“ zeptal se Bill a opatrn\u011b se postavil. „Chci pro sv\u00e9 d\u00edt\u011b vybrat oble\u010den\u00ed a rozhodnout, jakou barvu pokoje bude m\u00edt,“ \u0159ekl odhodlan\u011b.<\/div>\n
Simone se na sv\u00e9ho syna pod\u00edvala a za\u010dervenala se. „Omlouv\u00e1m se, Bille, necht\u011bla jsem, aby to vyzn\u011blo, jako \u017ee t\u011b z toho tot\u00e1ln\u011b vynech\u00e1me, m\u00e1m dojem, \u017ee jsme jen trochu moc nat\u011b\u0161en\u00e9,“ \u0159ekla uklid\u0148uj\u00edc\u00edm t\u00f3nem. Neopov\u011bd\u011bl, v\u0161ichni se toti\u017e oto\u010dili sm\u011brem ke kuchyni, odkud vy\u0161el sm\u00edch. „Vypad\u00e1 to, \u017ee se chlapi spole\u010dn\u011b moc dob\u0159e bav\u00ed,“ \u0159ekla Simone Ma\u0159e pobaven\u011b.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 a\u017e moc; m\u011bli bychom j\u00edt, Bill vypad\u00e1 unaven\u011b a Fredrick mus\u00ed r\u00e1no brzo vst\u00e1vat. Ta ve\u010de\u0159e byla v\u00fdte\u010dn\u00fd, moc se mi l\u00edbila.“ Mara a Simone se zvedly a objaly se. „Myslely jsme n\u011bkdy na to, \u017ee budeme v takov\u00e9hle pozici?“ zeptala se Mara, kdy\u017e se odt\u00e1hly.<\/div>\n
„Nikdy,“ zasm\u00e1la se Simone slab\u011b.<\/div>\n
„Je to z\u00e1hada, co?“ pokr\u010dila Mara rameny a rozt\u00e1hla k Billovi ruce. „M\u016f\u017eu t\u011b obejmout?“ zeptala se jemn\u011b.<\/div>\n
Bill tenhle ve\u010der necht\u011bl k nikomu b\u00fdt mil\u00fd. Jeho nervy byly napru\u017een\u00e9 a z\u00e1da ho za\u010d\u00ednala bolet, k tomu je\u0161t\u011b ta jeho hlava; v\u0161echno to polknul a Andreasovu matku objal. Kdy\u017e se Mara odt\u00e1hla, polo\u017eila ruce na jeho b\u0159icho a usm\u00e1la se. „Nem\u016f\u017eu se do\u010dkat, a\u017e j\u00ed uvid\u00edm.“<\/div>\n
„Pros\u00edm, nesahejte na b\u0159icho,“ zamra\u010dil se Bill a dal jej\u00ed ruce pry\u010d. Pocit toho, \u017ee se n\u011bkdo dotkl jeho b\u0159\u00ed\u0161ka, mu rozhodilo \u017ealudek, a ten za\u010dal d\u011blat kotrmelce, jeho dce\u0159i se z\u0159ejm\u011b a\u017e moc p\u0159\u00e1telsk\u00e1 pan\u00ed Veichtov\u00e1 nel\u00edbila.<\/div>\n
„Bille!“ st\u0159elila po n\u011bm Simone pohledem, kdy\u017e Mara vypadala, \u017ee se j\u00ed to dotklo.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, j\u00e1\u2026“ za\u010dervenala se a ode\u0161la do kuchyn\u011b, aby vyzvedla sv\u00e9ho man\u017eela.<\/p>\n<\/div>\n
„Co?“ vyjel, kdy\u017e si Andreas povzdychnul a Simone se na n\u011bj ost\u0159e pod\u00edvala.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 ch\u00e1pat, jak j\u00ed je. Mara je jen rozru\u0161en\u00e1, tak\u00e9 je to jej\u00ed prvn\u00ed vnou\u010de.“<\/div>\n
„To mi je jedno. M\u00e1te se pt\u00e1t, ne\u017e mi s\u00e1hnete na b\u0159icho. \u010cetl jsem to na internetu, tak\u017ee nejsem jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd si p\u0159ipad\u00e1 divn\u011b, kdy\u017e se ho tam n\u011bkdo dot\u00fdk\u00e1.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu, omlouv\u00e1m se.“ Simone se necht\u011bla zase h\u00e1dat, ne kdy\u017e tu je\u0161t\u011b byla n\u00e1v\u0161t\u011bva. Uvnit\u0159 se usm\u00e1la; nebyla to n\u00e1v\u0161t\u011bva, byla to rodina. V\u017edycky m\u011bla Andreasovy rodi\u010de r\u00e1da, a te\u010f budou hrd\u00ed prarodi\u010de p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 hol\u010di\u010dky. Simone se pod\u00edvala na konferen\u010dn\u00ed stolek, kde le\u017eela fotka z ultrazvuku. V\u0161ichni si to prohl\u00ed\u017eeli a d\u011blali ‚ooh‘ a ‚aah‘, kdy\u017e vid\u011bli ru\u010di\u010dky, no\u017ei\u010dky a malou hlavi\u010dku \u017eiv\u016ftku uvnit\u0159 Billa.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se Andreasovi rodi\u010de vr\u00e1tili do ob\u00fdv\u00e1ku, Andreas se postavil, v\u0161ichni si vym\u011bnili poklony a dohodli se, \u017ee se mus\u00ed sej\u00edt co nejd\u0159\u00edv znovu. V\u0161ichni, krom\u011b Billa a Toma, nikdo jim toti\u017e nev\u011bnoval pozornost. „Zavol\u00e1m ti r\u00e1no,“ \u0159ekl Andreas Billovi ti\u0161e a n\u00e1sledoval svoje rodi\u010de ke dve\u0159\u00edm. Ne\u017e za\u010dala ve\u010de\u0159e, Andreas dot\u00e1hnul t\u011b\u017ek\u00fd kufr nahoru do Billova pokoje a schoval ho dozadu jeho sk\u0159\u00edn\u011b; nikdo se toti\u017e Billova \u0161atn\u00edku nedot\u00fdkal, proto\u017ee se b\u00e1li n\u00e1sledn\u00e9 smrti.<\/div>\n
„Jo, okay,“ zam\u00e1val mu Bill a sledoval, jak v\u0161ichni ode\u0161li. Kdy\u017e se dve\u0159e zav\u0159ely, spadla mu z ramen velk\u00e1 t\u00edha. P\u0159e\u017eil cel\u00fd ve\u010der a nikoho p\u0159itom nevyhodil z okna, dokonce ani Tom nikomu ne\u0159ekl jejich tajemstv\u00ed. Pod\u00edval se na sv\u00e9 ruce a vid\u011bl, \u017ee se t\u0159esou. Bill m\u011bl pocit, \u017ee by mohl prospat cel\u00fd t\u00fdden, ale a\u017e po tom, co si d\u00e1 n\u011bjakou zmrzlinu. „Tomi, jsem p\u0159ipraven\u00fd.“<\/div>\n
Simone se zamra\u010dila, opravdu se j\u00ed nel\u00edbilo to, \u017ee Bill p\u0159esp\u00e1v\u00e1 v n\u011bjak\u00e9m hotelu, ale nem\u011bli jinou mo\u017enost do t\u00e9 doby, ne\u017e Billovi koup\u00ed novou postel. „Kdy se pojedeme pod\u00edvat na n\u011bjak\u00e9 postele?“ zeptala se lehce, necht\u011bla vyvolat dal\u0161\u00ed pseudo-h\u00e1dku.<\/div>\n
„Dnes ve\u010der ne. N\u011bkdy z\u00edtra se vr\u00e1t\u00edme,“ \u0159ekl Tom; jeho dal\u0161\u00ed prvn\u00ed slova od t\u00e9 doby, co dnes ve\u010der ve\u0161el do domu. Vzal si svoje kl\u00ed\u010dky a uk\u00e1zal Billovi, aby \u0161el ven jako prvn\u00ed.<\/div>\n
„Nechcete z\u016fstat na dezert? M\u00e1me zmrzlinu s p\u0159\u00edchut\u00ed m\u00e1slov\u00fdch bonb\u00f3n\u016f.“<\/div>\n
„Ne, ale mus\u00edm j\u00edt je\u0161t\u011b ne z\u00e1chod, ne\u017e pojedeme, hned jsem venku,“ Bill s panikou vyb\u011bhl do koupelny.<\/div>\n
„Tohle<\/em> mi opravdu neuniklo,“ \u0159ekla s \u00fasm\u011bvem. Tom se jen koukal na boty a jej\u00ed \u00fasm\u011bv zmizel. „Co se d\u011bje, Tome? Cel\u00fd ve\u010der jsi potichu.“<\/div>\n
„N\u011bjak se mi nechce mluvit,“ \u0159ekl a pokr\u010dil rameny, doufal, \u017ee Bill bude venku co nejd\u0159\u00edv to p\u016fjde.<\/div>\n
„V\u0161imla jsem si. Co se stalo?“ zvedl pohled a uvid\u011bl obli\u010dej pln\u00fd mate\u0159sk\u00e9 l\u00e1sky, cht\u011bl j\u00ed to v\u0161echno \u0159\u00edct. Cht\u011bl v\u011b\u0159it tomu, \u017ee rodi\u010dovsk\u00e1 l\u00e1ska to v\u0161echno p\u0159etlu\u010de a ona pochop\u00ed. Doufal, \u017ee j\u00ed bude moci \u0159\u00edct, \u017ee on je otec toho d\u00edt\u011bte a \u017ee obejme i jeho,<\/em> stejn\u011b jako objala Andrease.<\/div>\n
„Nic,“ zamumlal Tom. Bill ve\u0161el zp\u00e1tky do chodby s \u00falevou v obli\u010deji, rychle rodi\u010d\u016fm zam\u00e1val a chytl Toma za ruku.<\/div>\n
„Ahoj!“<\/div>\n
„Je\u010fte opatrn\u011b, kluci,“ \u0159ekl Gordon a stoupl si vedle Simone, kter\u00e1 jim m\u00e1vala. Tom zav\u0159el hlavn\u00ed dve\u0159e s \u00falevou, i kdy\u017e ho do obli\u010deje uhodil leniv\u00fd hork\u00fd letn\u00ed vzduch.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme se stavit v potravin\u00e1ch, Tomi? Chci si tam n\u011bco koupit,“ \u0159ekl Bill, kdy\u017e mu jeho dvoj\u010de pomohlo do auta a p\u0159ipoutat se.<\/div>\n
„Co tam chce\u0161?“ zamra\u010dil se Tom. Opravdu cht\u011bl jet rovnou do hotelu, aby se mohl vyspat a zapomenout na v\u0161echno, co se dneska stalo.<\/div>\n
„N\u011bjakou zmrzlinu.“<\/div>\n
„Doma jsme mohli dostat zmrzlinu, Bille,“ povzdychl si.<\/div>\n
„Ty jsi tam cht\u011bl z\u016fstat d\u00fdl, ne\u017e bylo pot\u0159eba?“ zeptal se Bill j\u00edzliv\u011b.<\/div>\n
„Vzh\u016fru do potravin.“<\/p>\n<\/div>\n
Koment\u00e1\u0159e pros\u00edm anglicky, d\u00edky J. :o)<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Original<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix Je lhan\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? Bill a Tom se sna\u017e\u00ed uhr\u00e1t situaci, do kter\u00e9 je v\u0161echny Andreas dostal, na v\u00fdbornou; G\u00e9\u010dka to rozj\u00ed\u017ed\u00ed. Billovi spadla \u010delist a zmaten\u011b se zad\u00edval na sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da. Simone v\u00fdraz v jeho obli\u010deji vzala jako<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[207],"tags":[],"class_list":["post-13669","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-makes-three"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13669","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13669"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13669\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13669"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13669"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13669"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}