{"id":13696,"date":"2009-08-22T15:30:00","date_gmt":"2009-08-22T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13664"},"modified":"2009-08-22T15:30:00","modified_gmt":"2009-08-22T14:30:00","slug":"bad-boys-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/22\/bad-boys-19\/","title":{"rendered":"Bad boys 19."},"content":{"rendered":"
autor: Doris<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill z\u016fstal sed\u011bt na okraji kule\u010dn\u00edkov\u00e9ho stolu a ti\u0161e vzlykal. Tak se to Igorovi p\u0159eci jen poda\u0159ilo. Srazil ho na dno, a je\u0161t\u011b kv\u016fli tomu p\u0159i\u0161el o Toma. O toho jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho miloval. Jedna slza za druhou mu klouzala po tv\u00e1\u0159\u00edch. Jak mohl b\u00fdt tak naivn\u00ed a myslet si, \u017ee by mohlo v\u0161echno skon\u010dit a on by byl kone\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. S Tomem po boku. Po chv\u00edli se postavil na zem a obl\u00e9kl se. To by mu je\u0161t\u011b tak sch\u00e1zelo, aby sem te\u010f n\u011bkdo p\u0159i\u0161el a vid\u011bl ho v takov\u00e9m stavu. Pomal\u00fdmi \u0161ourav\u00fdmi kroky se vydal pry\u010d. Ani nev\u011bd\u011bl, kam jde. Byl jak t\u011blo bez du\u0161e. Jen bloudil chodbami. Napadlo ho, \u017ee p\u016fjde na celu, ale tam byl ur\u010dit\u011b Tom. Bo\u017ee jak se na n\u011bj te\u010f jenom pod\u00edv\u00e1. Kroky ho pomalu vyv\u00e1d\u011bly ven z chodeb a\u017e na dv\u016fr. Bylo tu jen p\u00e1r jedinc\u016f a Bill za to byl neuv\u011b\u0159iteln\u011b r\u00e1d. Nem\u011bl u\u017e ani s\u00edlu doj\u00edt a\u017e dozadu na svoje obvykl\u00e9 m\u00edsto. Ud\u011blal jen p\u00e1r krok\u016f pod\u00e9l zdi a sesunul se na zem. Kolena si p\u0159it\u00e1hl k brad\u011b a znovu se ti\u0161e rozplakal. Tv\u00e1\u0159 rad\u011bji oto\u010dil sm\u011brem od ostatn\u00edch. Je v\u00e1\u017en\u011b jenom d\u011bvka. Od ka\u017ed\u00e9ho se jen tak nech\u00e1 ojet a ani se nepokus\u00ed br\u00e1nit. Jak moc si to te\u010f vy\u010d\u00edtal. Rad\u011bji by te\u010f sn\u00e1\u0161el z\u00e1syp ran na svoje t\u011blo, ne\u017e ztr\u00e1tu Toma. Tom tohle nikdy nem\u016f\u017ee pochopit. Nem\u016f\u017ee mu odpustit. P\u0159i my\u0161lenk\u00e1ch na Toma ho bodalo u srdce.<\/div>\n
„Jsi kret\u00e9n, Bille. Co sis to vlastn\u011b nalh\u00e1val,“ zakroutil Bill hlavou s\u00e1m nad sebou.<\/div>\n
„Bille, jsi v po\u0159\u00e1dku?“ ozval se najednou t\u011bsn\u011b vedle n\u011bj Karlos\u016fv hlas. Bill k n\u011bmu oto\u010dil uplakanou tv\u00e1\u0159 a jen p\u0159ik\u00fdvl na souhlas. Nebyl v po\u0159\u00e1dku, ale u\u017e se nedalo nic d\u011blat. U\u017e v\u0161echno prohr\u00e1l. Karlos si sednul vedle n\u011bj a bratrsky ho objal kolem ramen.<\/div>\n
\n
„Neud\u011blal ti to prvn\u011b, co?“ pod\u00edval se zesmutn\u011ble na Billa. M\u011bl u\u017e del\u0161\u00ed dobu podez\u0159en\u00ed, \u017ee Billovi n\u011bkdo ubli\u017euje. Jako by se mu toti\u017e najednou vytratil el\u00e1n ze \u017eivota. Nap\u0159ed si myslel, \u017ee je Bill hrozn\u011b n\u00e1ladov\u00fd, ale pozd\u011bji mu to p\u0159i\u0161lo divn\u00e9. Nen\u00ed to tak d\u00e1vno, co se mu doneslo p\u00e1r v\u011bt ohledn\u011b toho, \u017ee Bill m\u00e1 s n\u011bk\u00fdm probl\u00e9my ji\u017e del\u0161\u00ed dobu.<\/div>\n
„Ne. Nebylo to poprv\u00e9.“ \u0161pitnul Bill a zad\u00edval se do zem\u011b. Tak moc se styd\u011bl.<\/div>\n
„Pro\u010d si mi to ne\u0159ekl? Tak jako s t\u011bma spolubydl\u00edc\u00edma?“ zanal\u00e9hal Karlos. Bill se jen posmutn\u011ble u\u0161kl\u00edbnul.<\/div>\n
„Nechal by m\u011b jim v\u0161em, a je\u0161t\u011b bych skon\u010dil na o\u0161et\u0159ovn\u011b,“ povzdychl si a o\u010di znovu zvedl ke Karlosovi. „Kde v\u016fbec je?“ dodal po chvilce. Rozhodn\u011b ho necht\u011bl vid\u011bt, ale zaj\u00edmalo ho co s n\u00edm Karlos ud\u011blal.<\/div>\n
„Je na D\u00e9\u010dku,“ \u0159ekl Karlos naprosto v\u00e1\u017en\u00fdm t\u00f3nem. Bill jen vyt\u0159e\u0161til o\u010di.<\/div>\n
„Ty jsi ho dal mezi n\u00e1siln\u00edky?“ Bill\u016fv hlas zn\u011bl nap\u016fl p\u0159ekvapen\u011b a nap\u016fl vyd\u011b\u0161en\u011b. Ne, \u017ee by se strachoval o Igora, ale p\u0159eci jen na D\u00e9\u010dku byli ubytovan\u00ed vrahov\u00e9, \u00fachyl\u00e1ci a podobn\u00e1 individua.<\/div>\n
„Jo, je tam. Oni u\u017e mu tam uk\u00e1\u017eou, na co m\u00e1 prdel. Ten u\u017e si rad\u011bji neza\u0161uk\u00e1 ani s holkou,“ p\u0159ik\u00fdvl Karlos a trochu si odfrkl. Bill se jen lehce pousm\u00e1l. Aspo\u0148 jedno je na tom dobr\u00e9. Do konce sv\u00e9ho pobytu tady u\u017e ho nebude nikdo obt\u011b\u017eovat. Jen\u017ee taky u\u017e asi nebude s Tomem. Bill se mu ani nedivil. Mus\u00ed se mu hnusit. Vid\u011bl ho, jak se nech\u00e1v\u00e1 oj\u00ed\u017ed\u011bt Igorem. Tohle mu nikdy nem\u016f\u017ee zapomenout.<\/div>\n
„Kde je vlastn\u011b Tom?“ vytrhnul Billa ze zamy\u0161len\u00ed op\u011bt Karlos\u016fv hlas. Vid\u011bl ho tam. Um\u011bl si velice rychle zmapovat cel\u00fd prostor a ne jen hlavn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinu rozho\u0159\u010den\u00ed.<\/div>\n
„Nev\u00edm. Asi v cele.“ \u0160pitnul Bill a sna\u017eil se zahnat slzy, co se mu op\u011bt draly do o\u010d\u00ed. Karlos pochopil, \u017ee se mezi Billem a Tomem nejsp\u00ed\u0161 n\u011bco zlomilo, a tak rad\u011bji d\u00e1l ml\u010del. U\u017e se na n\u011bj nevypt\u00e1val. Ostatn\u011b, kdy\u017e si vybavil Tom\u016fv v\u00fdraz, tak ten mluvil za v\u0161echno. M\u00edsilo se v n\u011bm snad \u00fapln\u011b v\u0161echno. V\u0161echno, a\u017e na l\u00e1sku. Tu tam nahradil odpor. I kdy\u017e Karlos v\u011bd\u011bl, \u017ee to bylo zp\u016fsobeno onou nep\u0159\u00edjemnou situac\u00ed, v\u011bd\u011bl taky, \u017ee to pro Toma nebude tak lehk\u00e9, vr\u00e1tit se do star\u00fdch kolej\u00ed. Jestli v\u016fbec bude cht\u00edt se o to pokou\u0161et. Bill se po chvilce pomalu zvedl.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 p\u016fjdu si lehnout.“ \u0160pitnul a zni\u010den\u011b se na Karlose pod\u00edval. Ten jen souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl a taky se zvedl. Bill se pokusil o chab\u00fd \u00fasm\u011bv a pomalu se vydal zase dovnit\u0159. Je\u0161t\u011b se ale oto\u010dil a pod\u00edval se zp\u011bt na Karlose pohledem pln\u00fdm vd\u011b\u010dnosti.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ vydechl a pomalu se znovu vydal k odchodu. I kdy\u017e Karlos nep\u0159i\u0161el \u00fapln\u011b v\u010das, i tak mu pomohl. Zbavil ho Igora jednou pro v\u017edy, a to byl d\u016fvod, aby mu byl vd\u011b\u010dn\u00fd do smrti. Bill pomalu kr\u00e1\u010del sm\u011brem k cele a nevn\u00edmal ostatn\u00ed, co ho m\u00edjeli. Byl jako om\u00e1men\u00fd. Jindy u\u017e ho takov\u00e9hle Igorovo po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed ani moc nerozhodilo. Prost\u011b ho o\u0161ukal a ode\u0161el. A Bill se za deset minut vzchopil a byl schopn\u00fd chovat se, jako by se nic nestalo. U\u017e se to nau\u010dil. Ale dneska to bylo jin\u00e9. Dneska to zkr\u00e1tka nemohl hodit za hlavu, nebo to ub\u00edt kdesi hluboko v sob\u011b. Dnes to vid\u011bl Tom. P\u0159esto\u017ee v\u011bd\u011bl, co Igor s Billem d\u011bl\u00e1, te\u010f to mohl i vid\u011bt a bylo to asi to nejhor\u0161\u00ed, co mohl vid\u011bt. Bill potichu vklouzl do cely a pohledem se zastavil na Tomovi le\u017e\u00edc\u00edm na z\u00e1dech na posteli s dlan\u011bmi p\u0159itisknut\u00fdmi na obli\u010dej. Bill najednou nev\u011bd\u011bl, jak se chovat. Znovu se mu cht\u011blo za\u010d\u00edt bre\u010det. Zt\u011b\u017eka polknul a p\u0159e\u0161el p\u00e1r krok\u016f k Tomovi.<\/div>\n
„Tomi\u2026“ kn\u00edknul a skoro a\u017e se strachem sledoval, co Tom ud\u011bl\u00e1. Jak zareaguje v\u016fbec na jeho p\u0159\u00edtomnost. Tom odlepil dlan\u011b od obli\u010deje a pod\u00edval se na Billa.<\/div>\n
„Pro\u010d, Bille? Pro\u010d si to ud\u011blal?“ vychrlil ze sebe okam\u017eit\u011b, jak ho spat\u0159il. Bill jen sv\u011bsil hlavu.<\/div>\n
„Musel jsem. Tak jako v\u017edycky,“ \u0161pitnul a po tv\u00e1\u0159i mu znovu steklo p\u00e1r zbloudil\u00fdch slz.<\/div>\n
„Nikdy nemus\u00ed\u0161. Mohl ses br\u00e1nit. Mohl jsi t\u0159eba aspo\u0148 k\u0159i\u010det.“ Tom pomalu zvy\u0161oval hlas. Ale nebylo to zp\u016fsobeno hn\u011bvem. Bylo to zklam\u00e1n\u00edm a bezmoc\u00ed. Choval se te\u010f \u0161patn\u011b, ale nemohl si pomoct. V tenhle moment se zkr\u00e1tka neum\u011bl v\u017e\u00edt do Billova pocitu. Do jeho role. Jak se musel c\u00edtit.<\/div>\n
„Nikdo by mi nepomohl. Zn\u00e1m to. D\u0159\u00edv jsem k\u0159i\u010del. Pral se, ale v\u0161echno to bylo marn\u00fd. Igora se tu v\u0161ichni boj\u00ed. Akor\u00e1t jsem dostal a on si stejn\u011b vzal to, co cht\u011bl,“ sna\u017eil se obh\u00e1jit Bill a u\u017e znovu plakal naplno. Ud\u011blal n\u011bkolik rychl\u00fdch krok\u016f k Tomovi a kleknul si p\u0159ed jeho postel. Tak moc ho bolelo, \u017ee Toma zklamal.<\/div>\n
„Ty ses nechal. I p\u0159ede mnou. Ani kdy\u017e jsem tam byl a musel se na to d\u00edvat, si se nepokusil o obranu. Prost\u011b si ho nechal.“ Zakroutil Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavou a zvedl se z postele. Bill ho sta\u010dil chytit za ruku a zoufale se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed. U\u017e jen pohledem ho prosil o odpu\u0161t\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem na vybranou, Tome. Bylo lep\u0161\u00ed se mu odevzdat,“ vydechl, ale Tom si jen odfrknul.<\/div>\n
„Lep\u0161\u00ed? Co na tom bylo lep\u0161\u00edho? Leda tak to, \u017ee se ti to mohlo l\u00edbit,“ syknul Tom trochu jedovat\u011b. Koukal na Billa s opovr\u017een\u00edm, ale byla to sp\u00ed\u0161 jen takov\u00e1 maska, aby neza\u010dal p\u0159ed n\u00edm bre\u010det. Billa tohle moc zabolelo. Jak tohle v\u016fbec m\u016f\u017ee Tom \u0159\u00edct. Odnesli by to jinak oba.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b miluju, Tome,“ \u0161pitnul a odevzdan\u011b na n\u011bj koukal. Tom se okam\u017eit\u011b nadechoval ke stejn\u00e9 odpov\u011bdi, ale v posledn\u00ed chv\u00edli se zastavil a vytrhl mu svoji ruku.<\/div>\n
„U\u017e na m\u011b nesahej.“ Utrousil v odpov\u011b\u010f a rychle vy\u0161el z cely ven.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris Bill z\u016fstal sed\u011bt na okraji kule\u010dn\u00edkov\u00e9ho stolu a ti\u0161e vzlykal. Tak se to Igorovi p\u0159eci jen poda\u0159ilo. Srazil ho na dno, a je\u0161t\u011b kv\u016fli tomu p\u0159i\u0161el o Toma. O toho jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho miloval. Jedna slza za druhou mu klouzala<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[238],"tags":[],"class_list":["post-13696","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bad-boys"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13696","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13696"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13696\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13696"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13696"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13696"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}