{"id":13698,"date":"2009-08-22T14:00:00","date_gmt":"2009-08-22T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13666"},"modified":"2009-08-22T14:00:00","modified_gmt":"2009-08-22T13:00:00","slug":"muj-pohadkovy-princ-48","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/22\/muj-pohadkovy-princ-48\/","title":{"rendered":"M\u016fj poh\u00e1dkov\u00fd princ 48."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\u010cokol\u00e1dov\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di naposled vyhl\u00e9dly z pootev\u0159en\u00e9ho okna ven a sto\u010dily sv\u016fj pohled na rozkvetl\u00e9 z\u00e1honky r\u016f\u017e\u00ed, jejich\u017e sotva rozvinut\u00e1 poup\u00e1tka se lehce pohupovala v tepl\u00e9m letn\u00edm v\u011bt\u0159\u00edku, kter\u00fd v\u00e1l dovnit\u0159 malou skulinkou a hladil tak sv\u00fdmi prsty tv\u00e1\u0159 dredat\u00e9ho chlapce. Tom p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a na chvilinku se rozhodl, u\u017e\u00edvat si toho p\u0159\u00edjemn\u00e9ho lask\u00e1n\u00ed. P\u0159esto\u017ee bylo teprve r\u00e1no, slun\u00ed\u010dko se piln\u011b pustilo do sv\u00e9 \u010dinnosti a u\u017e te\u010f v\u0161em oznamovalo, \u017ee je \u010dek\u00e1 jeden z dal\u0161\u00edch parn\u00fdch letn\u00edch dn\u016f. Chlapec, stoj\u00edc\u00ed u okna v\u0161ak velmi dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee pro n\u011bj tento den nebude d\u016fle\u017eit\u00e9 po\u010das\u00ed, slun\u00ed\u010dko, ani nic podobn\u00e9ho. Dne\u0161ek pro n\u011bj bude d\u016fle\u017eit\u00fd n\u011b\u010d\u00edm \u00fapln\u011b jin\u00fdm. N\u011b\u010d\u00edm, o \u010dem Tom je\u0161t\u011b nikdy nep\u0159em\u00fd\u0161lel a co je\u0161t\u011b nikdy neud\u011blal.<\/div>\n
Nikdy neode\u0161el z domu na v\u00edc, ne\u017e na p\u00e1r dn\u00ed s t\u00edm, \u017ee se brzy vr\u00e1t\u00ed. Te\u010f si v\u0161ak d\u00edky sv\u00e9mu rozhodnut\u00ed uv\u011bdomoval, \u017ee se pr\u00e1v\u011b naposled d\u00edv\u00e1 na jejich rozkvetlou zahradu, kde si jako mal\u00fd denn\u011b hr\u00e1val. Pr\u00e1v\u011b te\u010f tr\u00e1v\u00ed posledn\u00ed chvilky ve sv\u00e9m pokoji, kter\u00fd mu pat\u0159il u\u017e odmali\u010dka, stejn\u011b tak jako postel, na kter\u00e9 dnes str\u00e1vil posledn\u00ed noc. Pe\u0159iny a pol\u0161t\u00e1\u0159e na n\u00ed te\u010f byly \u00fahledn\u011b ustlan\u00e9, prost\u011bradlo \u010dist\u00e9, bez jedin\u00e9ho z\u00e1hybu. Sk\u0159\u00ed\u0148 i police \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00e9, dokonce ani v no\u010dn\u00edm stolku nebylo po Tomov\u00fdch v\u011bcech ani pam\u00e1tky. V\u0161echny te\u010f byly zabalen\u00e9 ve velk\u00e9 ta\u0161ce i s oble\u010den\u00edm a dal\u0161\u00edmi nezbytnostmi, kterou Tom v\u010dera jen tak tak zapnul. Tohle by jej nikdy nenapadlo. Nikdy by jej nenapadlo, \u017ee jej vlastn\u00ed matka vy\u017eene z domu jen kv\u016fli tomu, \u017ee se zamiloval do chlapce. Tohle od n\u00ed ne\u010dekal. Ne\u010dekal, \u017ee to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b, kdy\u017e mu v\u0161ak dala na vybranou, rozhodl se podle toho nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edho a tak\u00e9 podle toho, co jej je\u0161t\u011b nikdy nezklamalo. Podle sv\u00e9ho srdce. Podle sv\u00e9ho zamilovan\u00e9ho srd\u00ed\u010dka, kde vzkl\u00ed\u010dila a sta\u010dila vzr\u016fst ta nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010dist\u00e1 l\u00e1ska k Billovi. A jeho matka, o kter\u00e9 si myslel, \u017ee jej m\u00e1 r\u00e1da takov\u00e9ho, jak\u00fd je a \u017ee mu p\u0159eje, aby byl \u0161\u0165astn\u00fd, ji pova\u017eovala za odpornou nechutnou ne\u0159est, kterou ve sv\u00e9m dom\u011b nehodlala trp\u011bt.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Tom si h\u0159betem ruky ot\u0159el slzu, kter\u00e1 mu voln\u011b st\u00e9kala po l\u00edci a zhluboka se nadechl, jeho my\u0161lenky se v\u0161ak sto\u010dily n\u011bkam \u00fapln\u011b jinam, kdy\u017e za sebou usly\u0161el tichounk\u00fd hl\u00e1sek.<\/div>\n
„Tomi, m\u011bli bychom j\u00edt,“ \u0161pitla \u010dernovlas\u00e1 os\u016fbka, sv\u00edraj\u00edc v ru\u010dce klec s b\u00edl\u00fdm kr\u00e1l\u00ed\u010dkem, kter\u00fd si je\u0161t\u011b spokojen\u011b pochrupoval ve sv\u00e9m dome\u010dku. Dredat\u00e1 os\u016fbka odtrhla pohled od okna a p\u0159es jej\u00ed rty se mihl mil\u00fd \u00fasm\u011bv. Tom se pousm\u00e1l. Tohle bylo to, pro co se rozhodl on i jeho srd\u00ed\u010dko. Tohle bylo to, co pro n\u011bj bylo d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e domov a rodinn\u00e9 z\u00e1zem\u00ed. Tohle stvo\u0159en\u00ed s jemn\u00fdm hl\u00e1skem a n\u00e1dhern\u00fdma mandlov\u00fdma o\u010dima bylo pro n\u011bj v\u0161\u00edm. Roztomil\u00fdm trd\u00fdlkem, kter\u00e9mu Tom musel vysv\u011btlovat n\u011bkter\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bci, rozchichotan\u00fdm slun\u00ed\u010dkem, kter\u00e9 Toma dok\u00e1zalo rozesm\u00e1t, k\u0159ehk\u00fdm stvo\u0159en\u00edm, ke kter\u00e9mu se Tom choval jako k porcel\u00e1nov\u00e9 panence a hlavn\u011b – miluj\u00edc\u00edm a ch\u00e1pav\u00fdm p\u0159\u00edtelem, u kter\u00e9ho Tom na\u0161el cit, n\u011bhu a l\u00e1sku. To Bill mu uk\u00e1zal, jak kr\u00e1sn\u00e1 m\u016f\u017ee l\u00e1ska b\u00fdt a jak n\u00e1dhern\u00e9 to je, b\u00fdt milov\u00e1n a tak\u00e9 milovat. Bill byl pro n\u011bj v\u0161\u00edm – a te\u010f hlavn\u011b jeho jedinou jistotou, nad\u011bj\u00ed a tak\u00e9 nov\u00fdm \u017eivotem, pro kter\u00fd se Tom rozhodl a kter\u00fd ode dne\u0161ka bude \u017e\u00edt se svou l\u00e1skou.<\/div>\n
<\/div>\n
S \u00fasm\u011bvem se oto\u010dil k \u010dernovlas\u00e9mu stvo\u0159en\u00ed\u010dku a pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu, Billi, p\u016fjdeme. Tu ta\u0161ku vezmu s\u00e1m, ty si vezmi Bob\u00edka, hm?“ pohladil Billa po vl\u00e1sc\u00edch a vzal svou velkou ta\u0161ku na rameno. Naposled se rozhl\u00e9dl po pokoji a spole\u010dn\u011b s Billem vy\u0161el ven na chodbu.<\/div>\n
Ti\u0161e za sebou zav\u0159eli dve\u0159e a Bill zv\u011bdav\u011b nakoukl p\u0159es z\u00e1bradl\u00ed dol\u016f. U\u017e u\u017e cht\u011bl vykro\u010dit za Tomem, v tom se v\u0161ak zarazil. Simone st\u00e1la z\u00e1dy k nim u okna a nejevila \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1mky toho, \u017ee by si celou v\u011bc je\u0161t\u011b rozmyslela. Nehybn\u011b up\u00edrala zrak n\u011bkam do nezn\u00e1ma, i to v\u0161ak Billovi sebralo ve\u0161kerou odvahu. Moc se b\u00e1l toho okam\u017eiku, a\u017e odsud budou odch\u00e1zet, b\u00e1l se, \u017ee jej i Toma Simone zasype dal\u0161\u00ed v\u00e1rkou nad\u00e1vek a zl\u00fdch slov. Po v\u010derej\u0161ku se j\u00ed b\u00e1l tak, jako je\u0161t\u011b nikoho na sv\u011bt\u011b a te\u010f m\u011bl nejv\u011bt\u0161\u00ed strach z toho, \u017ee a\u017e je dva Simone uvid\u00ed spolu, \u017eiv\u00ed odsud nevyjdou. Proto te\u010f jen boj\u00e1cn\u011b sklopil hlavinku a z\u016fstal st\u00e1t u dve\u0159\u00ed s t\u0159esouc\u00edma se ru\u010dkama.<\/div>\n
Tom si toho v\u0161ak v\u0161iml. V\u0161iml si, jak Billova tv\u00e1\u0159 zbledla, jakmile Bill zahl\u00e9dl Simoninu siluetu a pr\u00e1v\u011b proto se te\u010f rozhodl dodat mu odvahu. On s\u00e1m se sv\u00e9 matky neb\u00e1l a necht\u011bl, aby z n\u00ed byl Bill vystresovan\u00fd nebo nerv\u00f3zn\u00ed. Byl pevn\u011b odhodlan\u00fd sv\u00e9 rozhodnut\u00ed nem\u011bnit za \u017e\u00e1dnou cenu, proto te\u010f k Billovi p\u0159e\u0161el a dlan\u00ed pohladil jeho hebk\u00e9 vl\u00e1sky.<\/div>\n
<\/div>\n
„Billi,“ oslovil jej n\u011b\u017en\u011b a kdy\u017e k n\u011bmu vzhl\u00e9dly dv\u011b posmutn\u011bl\u00e9 \u010dokol\u00e1dky, prsty sklouznul a\u017e k jemn\u00e9 b\u00edl\u00e9 ru\u010dce. „Poj\u010f,“ \u0161pitl a odhodlan\u011b sev\u0159el Billovu dla\u0148 v t\u00e9 sv\u00e9. Bill moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co ten stisk znamen\u00e1. C\u00edtil jej a tak\u00e9 c\u00edtil, \u017ee se s Tomem nem\u00e1 \u010deho ob\u00e1vat. Je tu s n\u00edm, miluje jej a jen t\u00edm jedin\u00fdm dotykem mu dod\u00e1v\u00e1 odvahu p\u0159ekonat sv\u016fj strach. Jemn\u011b Billovu ru\u010dku stiskl a kdy\u017e se mu dostalo Billova souhlasn\u00e9ho pok\u00fdv\u00e1n\u00ed, ruku v ruce spole\u010dn\u011b zam\u00ed\u0159ili na schody.<\/div>\n
U\u017e z d\u00e1lky vid\u011bli skrz otev\u0159en\u00e9 hlavn\u00ed dve\u0159e Annino auto, do kter\u00e9ho Billova maminka ukl\u00e1dala v\u0161echna svoje i Billova zavazadla, d\u011blaj\u00edc tak m\u00edsto i pro Tomovu ta\u0161ku. Bylo j\u00ed jasn\u00e9, \u017ee to bude to posledn\u00ed, co do prostorn\u00e9ho kufru d\u00e1, proto\u017ee Bob\u00edk bude i se svou klec\u00ed ur\u010dit\u011b celou cestu na zadn\u00edch sedadlech s ob\u011bma chlapci. Spokojen\u011b poode\u0161la na chodbu ke schod\u016fm a kdy\u017e uvid\u011bla dvojici, sch\u00e1zej\u00edc\u00ed z horn\u00edho patra, nat\u00e1hla ruce po Bob\u00edkov\u011b kleci.<\/div>\n
„Kr\u00e1l\u00ed\u010dka d\u00e1m dozadu k v\u00e1m, mohl by se v kufru polekat,“ pousm\u00e1la se a sev\u0159ela klec v dlan\u00edch, ot\u00e1\u010dej\u00edc se na Toma, kter\u00fd se pr\u00e1v\u011b zamy\u0161len\u011b p\u0159idr\u017eoval z\u00e1bradl\u00ed. C\u00edtil, \u017ee i p\u0159es to v\u0161echno nem\u016f\u017ee odjet jen tak. A to si myslela i Ann. Vzala klec do jedn\u00e9 ruky a tou druhou pohladila Toma po rameni.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, ne\u017e odjede\u0161… m\u011bl by ses alespo\u0148 rozlou\u010dit,“ za\u0161eptala a k\u00fdvla hlavou k Simone, kter\u00e1 st\u00e1la po\u0159\u00e1d na jednom m\u00edst\u011b jako soln\u00fd sloup. Kdy\u017e ji r\u00e1no Ann pozdravila, ani j\u00ed neodpov\u011bd\u011bla, jen ji probodla nen\u00e1vistn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
Tom pok\u00fdval hlavou. Tak\u00e9 c\u00edtil, \u017ee by to bylo od n\u011bj o\u0161kliv\u00e9. V tuhle chv\u00edli mu bylo \u00fapln\u011b jedno, jestli se s n\u00edm matka rozlou\u010d\u00ed, nebo ne. Cht\u011bl j\u00ed i s\u00e1m sob\u011b dok\u00e1zat, \u017ee je lep\u0161\u00ed, ne\u017e ona. Proto spole\u010dn\u011b s Billem popo\u0161el o p\u00e1r krok\u016f do ob\u00fdv\u00e1ku, kde se zastavil. Naskytl se mu pohled na Simone, neust\u00e1le post\u00e1vaj\u00edc\u00ed z\u00e1dy k nim. Naposled se zad\u00edvala p\u0159ed sebe a zav\u0159ela o\u010di. V\u011bd\u011bla to. V\u011bd\u011bla, \u017ee tento boj prohr\u00e1la a v\u00edt\u011bz te\u010f stoj\u00ed kousek opod\u00e1l od jej\u00edho syna. Ztratila ho jeho vinou, vinou toho, kter\u00fd mu popletl hlavu. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed slova, kter\u00e1 doputovala k jej\u00edm u\u0161\u00edm ji o tom pln\u011b ujistila. Tom se nadechl a up\u0159el pohled na \u017eenu, stoj\u00edc\u00ed u okna.<\/div>\n
„Ud\u011blal jsem jen to, co jsi cht\u011bla a co sis tak p\u0159\u00e1la. Rozhodl jsem se. Rozhodl jsem se tak, jak mi to \u0159\u00edkalo m\u00e9 srdce a sv\u011bdom\u00ed a jsem odhodlan\u00fd a p\u0159ipraven\u00fd n\u00e9st v\u0161echny n\u00e1sledky, kter\u00e9 moje rozhodnut\u00ed zp\u016fsob\u00ed. I to, \u017ee m\u011b te\u010f kv\u016fli tomu bude\u0161 nen\u00e1vid\u011bt,“ v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch se zaleskly slzy a Tom se zhluboka nadechl. „A chci ti jen \u0159\u00edct, \u017ee… \u017ee i p\u0159es to v\u0161echno t\u011b m\u00e1m po\u0159\u00e1d r\u00e1d. M\u00e1m t\u011b moc r\u00e1d a o to v\u00edc je mi l\u00edto, \u017ee jsi mi dala na vybranou a postavila jsi m\u011b p\u0159ed hotovou v\u011bc. Te\u010f u\u017e je to ale stejn\u011b jedno. Budu m\u00edt sv\u016fj nov\u00fd \u017eivot s t\u00edm, koho jsem si vybral a… z\u00e1le\u017e\u00ed jen na tob\u011b, jestli se do n\u011bj n\u011bkdy vr\u00e1t\u00ed\u0161. Sbohem,“ dodal a se slzami v o\u010d\u00edch v\u011bnoval nereaguj\u00edc\u00ed matce posledn\u00ed pohled, ot\u00e1\u010dej\u00edc se k Billovi.<\/div>\n
<\/div>\n
„Poj\u010f, l\u00e1sko,“ za\u0161eptal a c\u00edtil, jak mu Bill stisk jeho ruky op\u011btoval. Je\u0161t\u011b naposled se oto\u010dil na ztichlou Simone a nato spole\u010dn\u011b s Tomem vy\u0161el z domovn\u00edch dve\u0159\u00ed ven.<\/div>\n
Oba chlapci zam\u00ed\u0159ili k Annin\u011b autu, kter\u00e9 je\u0161t\u011b st\u00e1lo na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b s otev\u0159en\u00fdm kufrem. Tom k n\u011bmu p\u0159e\u0161el a opatrn\u011b ulo\u017eil svou ta\u0161ku s v\u011bcmi mezi ostatn\u00ed.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme jet,“ oto\u010dil se na Ann, kter\u00e1 kufr zav\u0159ela a s \u00fasm\u011bvem jej vyb\u00eddla k zadn\u00edm dve\u0159\u00edm. Sama se uvelebila za volantem, zapnula si p\u00e1s a ve zp\u011btn\u00e9m zrc\u00e1tku p\u0159elet\u011bla pohledem Bob\u00edkovu klec, Billa a Toma, kter\u00fd si za sebou pr\u00e1v\u011b zav\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
U\u017e u\u017e cht\u011bla nastartovat, jej\u00ed \u010dinnost v\u0161ak p\u0159eru\u0161ila hlasit\u00e1 r\u00e1na domovn\u00edch dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 se s obrovsk\u00fdm pr\u00e1sknut\u00edm zav\u0159ely. Tom vyhl\u00e9dl z ok\u00e9nka, jedin\u00fd pohled na zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e jej v\u0161ak ujistil o tom, \u017ee se nezav\u0159ely samy od sebe. O\u010di se mu op\u011bt za\u010daly zal\u00e9vat slzami, kdy\u017e skrz matn\u00e9 sklo rozpoznal rychle vzdaluj\u00edc\u00ed se postavu. P\u00e1rkr\u00e1t zamrkal, slzy zklam\u00e1n\u00ed, derouc\u00ed se z jeho o\u010d\u00ed v\u0161ak zastavit nedok\u00e1zal. Ani nevn\u00edmal hr\u010d\u00edc\u00ed motor auta, ani slzy, kter\u00e9 nechal st\u00e9kat po sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Podv\u011bdom\u011b se oto\u010dil celou tv\u00e1\u0159\u00ed k ok\u00e9nku, aby Billov\u011b pohledu, kter\u00fd na n\u011bj os\u016fbka, sed\u00edc\u00ed vedle n\u011bj up\u00edrala, nedovolil spat\u0159it ty slan\u00e9 kapi\u010dky, Bill se v\u0161ak oklamat nenechal.<\/div>\n
<\/div>\n
Vid\u011bl tu l\u00edtost v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch, kdy\u017e se jeho princ d\u00edval za vzdaluj\u00edc\u00ed se postavou v matn\u00e9m skle, kdy\u017e v\u0161ak jeho o\u010dka spo\u010dinula na leskl\u00fdch cesti\u010dk\u00e1ch v\u0161ude po t\u00e9 hebk\u00e9 tv\u00e1\u0159i, Billa p\u00edchlo u srd\u00ed\u010dka. V\u010dera to bylo poprv\u00e9, co Toma vid\u011bl plakat, ka\u017ed\u00e1 jeho slza jej v\u0161ak zabolela u srd\u00ed\u010dka tak prudce a siln\u011b, jakoby mu do n\u011bj n\u011bkdo vrazil n\u016f\u017e. Neuv\u011b\u0159iteln\u011b jej to bolelo, kdy\u017e vid\u011bl, jak se Tom tr\u00e1p\u00ed a pr\u00e1v\u011b proto mu te\u010f cht\u011bl b\u00fdt po\u0159\u00e1d nabl\u00edzku a b\u00fdt mu tou nejv\u011bt\u0161\u00ed oporou. Jemn\u011b svou ru\u010dkou vyhledal tu Tomovu a pohladil ji b\u0159\u00ed\u0161ky sv\u00fdch prst\u016f.<\/div>\n
„Tomi,“ p\u00edpl t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161iteln\u011b, Tom to v\u0161ak dob\u0159e sly\u0161el. Pomalounku nato\u010dil svou uplakanou tv\u00e1\u0159 k Billovi, kter\u00e9mu se p\u0159i pohledu do jeho uslzen\u00fdch o\u010d\u00ed jeho \u010dokol\u00e1dky samy zaleskly slzi\u010dkami a Bill vyt\u00e1hl z mal\u00e9ho bal\u00ed\u010dku jeden pap\u00edrov\u00fd kapesn\u00ed\u010dek.<\/div>\n
„Tomi… Tomi, neplakej. Tom\u00e1nku, neplakej,“ vyhrkl okam\u017eit\u011b, zat\u00edmco jemn\u011b st\u00edral z t\u00e9 hebk\u00e9 tv\u00e1\u0159e mokr\u00e9 cesti\u010dky, vytvo\u0159en\u00e9 pot\u016f\u010dky slz. Tom p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a vn\u00edmal jemnou l\u00e1tku kapesn\u00ed\u010dku, v duchu p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc. Bill mu opatrn\u011b o\u010distil tv\u00e1\u0159 od slz, kdy\u017e v\u0161ak cht\u011bl spustit prsty s kapesn\u00ed\u010dkem z Tomova obli\u010deje, Tom jeho ru\u010dku n\u011b\u017en\u011b vzal do t\u00e9 sv\u00e9, up\u00edraj\u00edc na Billa sv\u016fj pohled. Najednou se v n\u011bm odr\u00e1\u017eelo tolik strachu a nejistoty, a\u017e to Billa polekalo. U\u017e u\u017e cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, p\u0159eru\u0161ila jej v\u0161ak Tomova tich\u00e1 ot\u00e1zka.<\/div>\n
<\/div>\n
„Billi, vi\u010f, \u017ee… \u017ee m\u011b nikdy neopust\u00ed\u0161?“ za\u0161eptal t\u00e1zav\u011b, d\u00edvaj\u00edc se do Billovy tv\u00e1\u0159e, kter\u00e1 k n\u011bmu p\u0159ekvapen\u011b vzhl\u00e9dla, za p\u00e1r vte\u0159inek se v\u0161ak na Toma mile usm\u00e1la. Bill se rozz\u00e1\u0159il jako slun\u00ed\u010dko a pomalu vzt\u00e1hl dla\u0148, aby mohl pohladit Toma po l\u00edci. P\u0159i\u0161lo mu, \u017ee se zamiloval do toho nejv\u011bt\u0161\u00edho bl\u00e1z\u00ednka na sv\u011bt\u011b. Jeho rt\u00edky se zvlnily do \u00fasm\u011bvu a Billova hn\u011bd\u00e1 o\u010dka te\u010f vyhled\u00e1vala ta Tomova, kter\u00e1 p\u0159ed t\u011bmi jeho nesm\u011ble ut\u00edkala. Bill palcem lehce p\u0159ejel po Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Tomi, hlup\u00e1\u010dku m\u016fj. Pod\u00edvej se te\u010f na m\u011b, pros\u00edm. Jen na chvilinku,“ zaprosil \u0161eptem a opatrn\u011b si Tomovu sklopenou tv\u00e1\u0159 nadzvedl tak, aby se mohl pod\u00edvat do jeho o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed. Byly to ony, kter\u00e9 jej ujistily v tom, co chce pr\u00e1v\u011b \u0159\u00edct. „Brou\u010dku, pro\u010d bych n\u011bkdy n\u011bco takov\u00e9ho d\u011blal. Pro\u010d? Pro\u010d bych t\u011b m\u011bl opou\u0161t\u011bt? Proto\u017ee by ses mi t\u0159eba p\u0159estal l\u00edbit? Proto\u017ee bys m\u011b omrzel? Proto\u017ee bych si na\u0161el n\u011bkoho jin\u00e9ho? Ne, Tomi, “ Bill zavrt\u011bl hlavou a \u00fapln\u011b zapomn\u011bl na to, \u017ee pr\u00e1v\u011b vyjeli z Magdeburku. Myslel jen na svou l\u00e1sku sed\u00edc\u00ed p\u0159ed sebou, ke kter\u00e9 te\u010f vzhl\u00ed\u017eel a tich\u00fdm hl\u00e1skem opakoval sl\u016fvka l\u00e1sky, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed p\u0159\u00edmo ze st\u0159edu jeho srd\u00ed\u010dka. „Pamatuje\u0161, co jsi mi tenkr\u00e1t sl\u00edbil v tom lese p\u0159ed p\u00e1r dny, kdy\u017e jsme byli u maminky? Sl\u00edbil jsi mi, \u017ee a\u0165 se stane cokoli, nikdo a nic n\u00e1s nerozd\u011bl\u00ed a my budeme nav\u017edy spolu v dobr\u00e9m i ve zl\u00e9m a j\u00e1 jsem ti to sl\u00edbil taky. Ty jsi ten slib v\u010dera dodr\u017eel, dodr\u017eel jsi to, o \u010dem jsem si myslel, \u017ee u\u017e nikdy nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda. Uk\u00e1zal jsi mi, \u017ee ten slib mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b. A j\u00e1 ho taky mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b, Tomi. A chci, abys to v\u011bd\u011bl. Chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee neexistuje nic, co by m\u011b od tebe mohlo odtrhnout. I kdyby se stalo cokoli na sv\u011bt\u011b, j\u00e1 tu jsem a budu s tebou po\u0159\u00e1d a nic a nikdo m\u011b nep\u0159inut\u00ed opustit t\u011b. Proto\u017ee t\u011b moc miluju, v\u00edc, ne\u017e sv\u016fj \u017eivot, kter\u00fd si bez tebe nedok\u00e1\u017eu p\u0159edstavit. Ztratil bych to, na co jsem \u010dekal tak dlouho. L\u00e1sku. A t\u00e9 se nikdy nevzd\u00e1m, i kdyby byl proti n\u00e1m cel\u00fd sv\u011bt. Nikdy nikomu nedovol\u00edm, aby mi t\u011b vzal. V\u017edycky tu budu s tebou a pro tebe, Tomi. Slibuju,“ Bill pevn\u011b stiskl Tomovu dla\u0148 na znamen\u00ed slibu a jeho o\u010dka se rozz\u00e1\u0159ila v tom okam\u017eiku, kdy spat\u0159ila na Tomov\u00fdch rtech kr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv. Tom se \u0161\u0165astn\u011b rozz\u00e1\u0159il a v\u016fbec nevn\u00edmal slzy, kter\u00e9 se mu za\u010daly koulet po tv\u00e1\u0159i. V\u011bd\u011bl toti\u017e, \u017ee jsou to slzy \u0161t\u011bst\u00ed. Nepot\u0159eboval sly\u0161et u\u017e nic. Pr\u00e1v\u011b te\u010f, v t\u00e9to chv\u00edli poc\u00edtil, \u017ee si vybral spr\u00e1vn\u011b. L\u00e1skypln\u011b Billa objal kolem pasu a p\u0159itulil se bl\u00ed\u017e k n\u011bmu, pokl\u00e1daj\u00edc si hlavu na jeho hru\u010f. C\u00edtil, \u017ee v\u011bt\u0161\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed, ne\u017e to \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed\u010dko jej nemohlo potkat.<\/div>\n
„V\u016fbec si t\u011b nezaslou\u017e\u00edm, l\u00e1sko,“ odpov\u011bd\u011bl pla\u010dtiv\u011b a pln\u011b vdechoval Billovu kv\u011btinkovou v\u016fni. Bill se usm\u00e1l a lehce jej l\u00edbnul do dred\u016f, kter\u00e9 te\u010f hladily jeho prst\u00edky.<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161t, Tomi. Ty v\u00ed\u0161, \u017ee ano, brou\u010dku. Jsem jen tv\u016fj a ni\u010d\u00ed jin\u00fd u\u017e nikdy nebudu, slibuju,“ pousm\u00e1l se a polo\u017eil si Tomovu hlavu do sv\u00e9ho kl\u00edna, naslouchaj\u00edc tak bla\u017een\u00e9mu p\u0159eden\u00ed sv\u00e9ho mil\u00e1\u010dka. Tom se nechal h\u00fd\u010dkat doteky t\u011bch citliv\u00fdch prst\u00edk\u016f, zat\u00edmco z o\u010d\u00ed mu st\u00e9kala jedna slza \u0161t\u011bst\u00ed za druhou. Na\u0161el to, co si v\u017edycky p\u0159\u00e1l a nemohl b\u00fdt \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. N\u011bkoho, kdo jej bude milovat, kdo bude m\u00edt pro n\u011bj pochopen\u00ed a kdo bude jeho l\u00e1sku tak\u00e9 p\u0159ij\u00edmat. N\u011bkdo, komu te\u010f le\u017e\u00ed v n\u00e1ru\u010d\u00ed a nech\u00e1v\u00e1 se un\u00e1\u0161et jeho lask\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
„Nech\u00e1pu, jak m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt tak \u00fa\u017easn\u00fd, l\u00e1sko,“ za\u0161eptal s neskr\u00fdvan\u00fdm obdivem a c\u00edtil, jak jej Bill po\u0161imral kone\u010dkem jeho jednoho dredu rovnou pod nos\u00edkem. S\u00e1m pro sebe se usm\u00e1l.<\/div>\n
„A j\u00e1 zase nech\u00e1pu, jak takov\u00fd kr\u00e1sn\u00fd kluk, jako je m\u016fj Tomi, m\u016f\u017ee plakat, kdy\u017e m\u00e1 tak n\u00e1dhern\u00fd \u00fasm\u011bv,“ Bill se zaculil a sladce zamrkal na Toma, kter\u00fd se v tom okam\u017eiku vy\u0161plhal do sedu a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ale Tomi u\u017e nebude plakat. M\u00e1 toti\u017e toho nejdokonalej\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele na sv\u011bt\u011b,“ p\u0159iznal se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem a l\u00e1skypln\u011b si vzal Billovu tv\u00e1\u0159i\u010dku do dlan\u00ed, na kter\u00e9 se hned po n\u011bkolikavte\u0159inov\u00e9m \u00fasm\u011bvu objevil nesouhlas. Bill zavrt\u011bl svou st\u0159apatou hlavinkou a svra\u0161til \u010del\u00ed\u010dko.<\/div>\n
„Ne ne, nem\u00e1\u0161 pravdu, Tom\u00e1nku. To Billi m\u00e1 toho nejdokonalej\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele na sv\u011bt\u011b,“ pronesl v\u00e1\u017en\u011b a nato se spole\u010dn\u011b s Tomem vesele rozchichotal. Teprve te\u010f se oba c\u00edtili op\u011bt uvoln\u011bn\u011b a kr\u00e1sn\u011b. Teprve te\u010f, proto\u017ee v\u011bd\u011bli, \u017ee maj\u00ed jeden druh\u00e9ho. Tom se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1l a jemn\u011b si na prst namotal jeden Bill\u016fv uhlov\u011b \u010dern\u00fd pram\u00ednek, pozoruj\u00edc to rozchichotan\u00e9 slun\u00ed\u010dko, kter\u00e9 na n\u011bj up\u0159elo sv\u00e9 dv\u011b \u010dokol\u00e1dky.<\/div>\n
„Cht\u011bl bych\u2026 cht\u011bl bych b\u00fdt znovu \u0161\u0165astn\u00fd, Billi,“ p\u0159iznal Tom a op\u0159el se o sedadlo, pozoruj\u00edc Billa, kter\u00fd se pomalounku p\u0159estal sm\u00e1t. Mile se zaculil a prst\u00edkem pohladil Toma po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Zase bude\u0161, Tomi. A sta\u010d\u00ed k tomu jen m\u00e1lo,“ \u0161pitl s \u00fasm\u011bvem a ani si neuv\u011bdomil, \u017ee se te\u010f sv\u00fdmi rty p\u0159ibli\u017euje k t\u011bm Tomov\u00fdm. Opatrn\u011b a velmi jemn\u011b se o sebe ot\u0159ely a po chvilince pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed splynuly v zal\u00e1skovan\u00e9m polibku obou chlapc\u016f, kte\u0159\u00ed se do n\u011bj m\u00edrn\u011b usm\u00e1li. Tom se od Billa pomalounku odtrhl a pohladil jej po vl\u00e1sc\u00edch.<\/div>\n
„D\u011bkuju, ko\u0165\u00e1tko moje,“ za\u0161eptal a kdy\u017e spat\u0159il jisk\u0159i\u010dky radosti v t\u011bch dvou kukad\u00fdlk\u00e1ch, \u0161\u0165astn\u011b si k sob\u011b p\u0159ivinul to k\u0159ehou\u010dk\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko.<\/div>\n
Bylo jen n\u011bkolik m\u00e1lo minut po poledni, kdy\u017e u domku Billovy maminky zaparkovalo Annino auto, ze kter\u00e9ho vystoupila Ann i s ob\u011bma chlapci. Rozhl\u00e9dla se kolem a nato s \u00fasm\u011bvem vyhledala pohledy obou chlapc\u016f, kte\u0159\u00ed se k sob\u011b tulili.<\/div>\n
„Tak, jsme tady, kluci. V\u00edtejte doma,“ pronesla tak slavnostn\u011b, \u017ee i famf\u00e1ry byly proti n\u00ed m\u00e1lo. Bill i Tom se rozesm\u00e1li a s propleten\u00fdmi prsty p\u0159e\u0161li k otev\u0159en\u00e9mu kufru, aby si rozebrali sv\u00e1 zavazadla, zat\u00edmco Ann \u0161la odemknout domovn\u00ed dve\u0159e. Bill rychle popadl sv\u016fj ba\u0165\u016f\u017eek a malou ta\u0161ku a hlava nehlava se hnal po chodn\u00ed\u010dku a\u017e ke dve\u0159\u00edm, v\u016fbec si neuv\u011bdomuj\u00edc, \u017ee na n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho zapomn\u011bl. Uv\u011bdomil si to a\u017e Tom, kter\u00fd skrz ok\u00e9nko zahl\u00e9dl Bob\u00edkovu klec a vzal ji do dlan\u00ed. S\u00e1m pro sebe se usm\u00e1l a m\u00edrn\u011b se pooto\u010dil.<\/div>\n
„\u010c\u00edpak je tenhle zapomenut\u00fd kr\u00e1l\u00ed\u010dek?“ pronesl naoko ledabyle, moc dob\u0159e v\u0161ak na sob\u011b c\u00edtil pohled os\u016fbky, kter\u00e1 se okam\u017eit\u011b oto\u010dila a nato se ru\u010dkou pl\u00e1cla do \u010dela.<\/div>\n
„Bob\u00ed je m\u016fj,“ zapi\u0161t\u011bl, prst\u00edkem ukazuj\u00edc na sebe a rychle capkal pro sv\u00e9ho chlup\u00e1\u010dka. Vzal jeho klec z Tomov\u00fdch rukou a s vycen\u011bn\u00fdmi p\u0159edn\u00edmi zoubky nedo\u010dkav\u011b nahl\u00e9dnul skulinkou do dome\u010dku, nato v\u0161ak nech\u00e1pav\u011b zavrt\u011bl hlavinkou.<\/div>\n
„To snad nen\u00ed mo\u017en\u00e9! U\u017e je odpoledne a on si po\u0159\u00e1d vysp\u00e1v\u00e1,“ zalamentoval a protestn\u011b vy\u0161pulil pusinku nad sp\u00edc\u00edm klub\u00ed\u010dkem, nev\u0161\u00edmaj\u00edc si Toma, kter\u00fd jen tak tak zadr\u017eoval sm\u00edch. Vzal svou ta\u0161ku na rameno a ro\u0161\u0165\u00e1cky se zaculil.<\/div>\n
„No, jak\u00fd p\u00e1n\u00ed\u010dek, takov\u00fd kr\u00e1l\u00ed\u010dek,“ pronesl sv\u00e9 nov\u011b smy\u0161len\u00e9 moudro a se sm\u00edchem se pod\u00edval na Billa, kter\u00fd cht\u011bl u\u017e u\u017e n\u011bco \u0159\u00edct, jakmile se mu v\u0161ak dostalo omluvn\u00e9ho pohlazen\u00ed po zade\u010dku, jen n\u011bco vykn\u00edkl a hopkav\u00fdmi kr\u016f\u010dky ve\u0161el dovnit\u0159.<\/div>\n
„Tak, kluci, co te\u010f budete d\u011blat?“ zeptala se Ann hned, jakmile zaparkovala auto ke gar\u00e1\u017ei a te\u010f pohledem t\u011bkala z Billa na Toma a naopak. Tom o\u010dima spo\u010dinul na jejich v\u011bcech a zamrkal.<\/div>\n
„No, asi se p\u016fjdeme vybalit a d\u00e1t si oble\u010den\u00ed do sk\u0159\u00edn\u00ed, vi\u010f, Bill\u00ed,“ oto\u010dil se na Billa, kter\u00fd jen n\u011bco souhlasn\u011b za\u0161i\u0161lal. V posledn\u00edch p\u011bti minut\u00e1ch si toti\u017e vzal do hlavy, \u017ee Bob\u00edka mus\u00ed probudit. Jedin\u00fdm v\u00fdsledkem v\u0161ak bylo jen to, \u017ee Bob\u00edk zast\u0159\u00edhal ou\u0161kama a packou se ohnal po tom nenechav\u00e9m prst\u00edku, kter\u00fd jej \u0161imral na b\u0159\u00ed\u0161ku. Ann se usm\u00e1la.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e, b\u011b\u017ete, j\u00e1 zat\u00edm uva\u0159\u00edm n\u011bco dobr\u00e9ho a potom v\u00e1s zavol\u00e1m ke stolu, ano?“ navrhla a se sm\u00edchem pozorovala Billa, kter\u00fd jen velmi nerad vzdal sv\u00e9 pokusy a spole\u010dn\u011b s Tomem a jejich zavazadly ode\u0161el do sv\u00e9ho pokoje, kter\u00fd bude ode dne\u0161ka jen jejich. Sama pro sebe se usm\u00e1la a otev\u0159ela svou obl\u00edbenou kucha\u0159ku, rovnou na str\u00e1nce s v\u00fdborn\u00fdm rizotem.<\/div>\n
<\/div>\n
Na no\u010dn\u00ed inkoustov\u011b \u010dern\u00e9 obloze se rozz\u00e1\u0159ily tis\u00edce t\u0159pytiv\u00fdch hv\u011bzdi\u010dek a posely cel\u00e9 ztmavl\u00e9 nebe, na kter\u00e9m nebylo po slun\u00ed\u010dku u\u017e ani pam\u00e1tky. Ka\u017ed\u00e1 z nich si na\u0161la na tom \u010dern\u00e9m mo\u0159i sv\u00e9 m\u00edste\u010dko, odkud m\u011bla rozhled na celou zem a za\u010dala piln\u011b z\u00e1\u0159it. Jejich t\u0159pyt a lesk dopadal v\u0161ude na zem. I do mal\u00e9ho okna ob\u00fdv\u00e1ku, kde se k sob\u011b na gau\u010di tulili dva zamilovan\u00ed bl\u00e1z\u00ednci. Cel\u00e9ho p\u016fl dne str\u00e1vili nad vybalov\u00e1n\u00edm sv\u00fdch v\u011bc\u00ed, proto se \u0161li po v\u00fdborn\u00e9 ve\u010de\u0159i jeden po druh\u00e9m okoupat a te\u010f si pod dekou vym\u011b\u0148ovali n\u011b\u017en\u00e9 dotyky a hlazen\u00ed, u\u017e umyt\u00ed, \u010dist\u00ed a vo\u0148av\u00ed. Ani jeden z nich nesledoval d\u011bj na ob\u0159\u00ed obrazovce a i kdy\u017e se o to Tom alespo\u0148 pokusil, jeho pl\u00e1ny do t\u0159\u00ed sekund zni\u010dil pisklav\u00fd hl\u00e1sek n\u011bkde u jeho ou\u0161ka. Billova pusinka se od chv\u00edle, co za\u010dali vybalovat snad je\u0161t\u011b ani nezastavila a Tom m\u011bl pocit, \u017ee kdyby Ann Billa u ve\u010de\u0159e nekrotila, zcela ur\u010dit\u011b by se to upov\u00eddan\u00e9 trd\u00fdlko zadusilo.<\/div>\n
Te\u010f si v\u0161ak spokojen\u011b hov\u011blo pod dekou, v teplou\u010dku a s m\u00edrn\u011b zamy\u0161len\u00fdm v\u00fdrazem si pohr\u00e1valo s Tomov\u00fdmi prsty. U\u017e kdy\u017e p\u0159ed n\u011bkolika hodinami s Tomem skl\u00e1dali sv\u00e9 oble\u010den\u00ed do spole\u010dn\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b, n\u011bco jej napadlo, Bill si v\u0161ak nebyl jist\u00fd, jestli s jeho n\u00e1padem bude souhlasit i Tom. Jemu to p\u0159i\u0161lo jako skv\u011bl\u00e9 str\u00e1ven\u00ed z\u00edt\u0159ej\u0161\u00edho dne, proto zap\u0159em\u00fd\u0161lel a nato pozdvihnul o\u010dka k Tomovi. Douf\u00e1m, \u017ee bude\u0161 souhlasit, Tomi.<\/em><\/div>\n
„Tomi, j\u00e1 jsem dneska p\u0159em\u00fd\u0161lel a \u0159\u00edkal jsem si… V\u00ed\u0161, pot\u0159ebuju se t\u011b na n\u011bco zeptat,“ za\u010dal pomalounku a sledoval, jak Tom s \u00fasm\u011bvem odtrhl pohled od televize, v\u011bnuj\u00edc tak svou pozornost jen jemu.<\/div>\n
„A na co, brou\u010dku?“ optal se automaticky a vid\u011bl, jak se Bill vy\u0161plhal do sedu a nato si p\u0159ed n\u00edm klekl na kol\u00ednka. Malinko si skousnul rt\u00edky.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, Tomi, \u0159\u00edkal jsem si, \u017ee… \u017de bychom si z\u00edtra mohli ud\u011blat takov\u00fd mal\u00fd v\u00fdlet do m\u011bsta. Maminka by n\u00e1s tam mohla zav\u00e9zt autem a potom by pro n\u00e1s zase p\u0159ijela. Pot\u0159eboval bych n\u011bco nov\u00e9ho na sebe,“ povzdechl si, nato v\u0161ak spat\u0159il na Tomov\u00fdch rtech \u0161ibalsk\u00fd \u00fasm\u011bv. Tom se zaculil a detailn\u011b si za\u010dal vybavovat okam\u017eik, kdy\u017e dnes Bill na\u0161tvan\u011b pronesl, \u017ee m\u00e1 „tolik zbyte\u010dn\u00fdch a v\u0161elijak\u00fdch hadr\u016f,“<\/em> \u017ee by se to nevlezlo ani do deseti vlakov\u00fdch vag\u00f3n\u016f. S\u00e1m pro sebe se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Aha, a j\u00e1 myslel, \u017ee po tom tv\u00e9 dne\u0161n\u00edm roz\u010d\u00edlen\u00ed te\u010f \u017e\u00e1dn\u00e9 oble\u010den\u00ed nepot\u0159ebuje\u0161,“ jemn\u011b jej prstem p\u00edchnul do \u017eeber a u\u017e\u00edval si Billova chichot\u00e1n\u00ed. Bill v\u0161ak protestn\u011b zavrt\u011bl hlavinkou.<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m oble\u010den\u00ed tak akor\u00e1t, to ta sk\u0159\u00ed\u0148 v pokoji je moc mal\u00e1,“ rychle to za\u010dal zamlouvat a sna\u017eil se tv\u00e1\u0159it \u00fapln\u011b v\u00e1\u017en\u011b. „Tak co, Tomi? Pojedeme z\u00edtra nakupovat?“ nedo\u010dkav\u011b na gau\u010di posko\u010dil, a\u017e se musel Tom usm\u00e1t. Tak sk\u0159\u00ed\u0148 je mal\u00e1?<\/em><\/div>\n
Naoko d\u016fle\u017eit\u011b se zamyslel, p\u0159esto\u017ee odpov\u011b\u010f u\u017e p\u0159edem znal. P\u0159i\u0161lo mu to jako b\u00e1je\u010dn\u00fd n\u00e1pad a nav\u00edc s Billem na n\u00e1kupech je\u0161t\u011b nikdy nebyl. U\u017e te\u010f se t\u011b\u0161il, a\u017e mu pom\u016f\u017ee s v\u00fdb\u011brem oble\u010den\u00ed, te\u010f se v\u0161ak rozhodl jej je\u0161t\u011b tro\u0161ku po\u0161k\u00e1dlit.<\/div>\n
<\/div>\n
„No… kdy\u017e budu moci nakukovat do p\u0159evl\u00e9kac\u00ed kabinky, pro\u010d ne?“ odv\u011btil se \u0161ibalsk\u00fdm \u00fasm\u011bvem a nato mu na mal\u00fd okam\u017eik zalehlo v u\u0161\u00edch.<\/div>\n
„Jup\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed!!!“ Bill radostn\u011b zapi\u0161t\u011bl a v\u016fbec nevn\u00edmal Toma, kter\u00fd si prsty zastr\u010dil do u\u0161n\u00edch d\u00edrek, ani Ann, kter\u00e9 leknut\u00edm m\u00e1lem spadl tal\u00ed\u0159 na podlahu, zat\u00edmco ona se jej sna\u017eila zachytit. Vesele se p\u0159itulil k Tomovi a \u0161\u0165astn\u011b mu za\u010dal l\u00edbat celou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Jsi zlat\u00ed\u010dko, Tomi. U\u017e se moc t\u011b\u0161\u00edm. Ale…“ d\u016fle\u017eit\u011b pozvedl ukazov\u00e1\u010dek a zatv\u00e1\u0159il se v\u00e1\u017en\u011b, nevn\u00edmaj\u00edc skute\u010dnost, \u017ee Tomovi m\u00e1lem vyp\u00edchl oko. „Mus\u00edme koupit Bob\u00edmu nov\u00e9 pap\u00e1n\u00ed, m\u00e1 tam u\u017e skoro na dn\u011b. Poz\u00edt\u0159\u00ed by n\u00e1m um\u0159el hlady, chud\u00e1\u010dek chlup\u00e1\u010dek,“ \u0161pitl smutn\u011b, nato v\u0161ak pozvedl o\u010dka k Tomovi. Rychle se zamyslel a s m\u00edrn\u011b pootev\u0159enou pusinkou si v duchu opakoval sv\u00e1 dv\u011b posledn\u00ed slova, kter\u00e1 p\u0159ed chvilinkou vyslovil, kdy\u017e mu v\u0161ak do\u0161la jedna skute\u010dnost, radostn\u011b zatleskal packama.<\/div>\n
„J\u016f\u016f\u016f, Tom\u00ed, to se r\u00fdmuje. Chud\u00e1\u010dek chlup\u00e1\u010dek, chud\u00e1\u010dek chlup\u00e1\u010dek, chud\u00e1\u010dek chlup\u00e1\u010dek,“ pi\u0161t\u011bl vesele a poskakoval na gau\u010di, tleskaj\u00edc ru\u010dkama. Tom se usm\u00e1l, p\u0159esn\u011b tohle na Billovi miloval. Jemn\u011b jej pohladil po vl\u00e1sc\u00edch.<\/div>\n
„Poj\u010f ke mn\u011b, prdelko moje,“ vyb\u00eddl ho a Bill se nenechal dlouho pob\u00edzet. P\u0159itulil se k Tomovi a polo\u017eil si svou st\u0159apatou hlavinku na jeho hru\u010f, tichounce vrn\u00edc. Neuv\u011b\u0159iteln\u011b moc u\u017e se t\u011b\u0161il na z\u00edt\u0159ek.<\/div>\n
„Ani nev\u00ed\u0161, jak moc jsem r\u00e1d, \u017ee t\u011b m\u00e1m u sebe,“ \u0161pitl Tom a n\u011b\u017en\u011b prsty \u010dechral Billovy vl\u00e1sky. Bill se usm\u00e1l jako slun\u00ed\u010dko a v\u00edce se p\u0159itulil k Tomovi, vdechuj\u00edc tak jeho p\u0159ita\u017elivou v\u016fni, s\u00e1laj\u00edc\u00ed z jeho tri\u010dka.<\/div>\n
„A ani nev\u00ed\u0161, jak jsem r\u00e1d j\u00e1, \u017ee m\u00e1m u sebe sv\u00e9ho prince. Poh\u00e1dka m\u016f\u017ee pokra\u010dovat,“ p\u00edpl tichounce do Tomova tri\u010dka a bla\u017een\u011b zap\u0159edl, semknul v\u00ed\u010dka a vdechoval tu, tak kr\u00e1snou nezam\u011bnitelnou v\u016fni, kter\u00e1 jej b\u011bhem mal\u00e9 chvilky zavede do \u0159\u00ed\u0161e t\u011bch nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch sn\u016f o n\u011bm a o sv\u00e9 l\u00e1sce.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Saj\u00fc<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel \u010cokol\u00e1dov\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di naposled vyhl\u00e9dly z pootev\u0159en\u00e9ho okna ven a sto\u010dily sv\u016fj pohled na rozkvetl\u00e9 z\u00e1honky r\u016f\u017e\u00ed, jejich\u017e sotva rozvinut\u00e1 poup\u00e1tka se lehce pohupovala v tepl\u00e9m letn\u00edm v\u011bt\u0159\u00edku, kter\u00fd v\u00e1l dovnit\u0159 malou skulinkou a hladil tak sv\u00fdmi prsty tv\u00e1\u0159 dredat\u00e9ho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[219],"tags":[],"class_list":["post-13698","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-muj-pohadkovy-princ"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13698","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13698"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13698\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13698"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13698"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13698"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}