{"id":13704,"date":"2009-08-21T16:00:00","date_gmt":"2009-08-21T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13672"},"modified":"2009-08-21T16:00:00","modified_gmt":"2009-08-21T15:00:00","slug":"bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/21\/bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin-27\/","title":{"rendered":"Bookmakers scrubbers II – Temn\u00fd st\u00edn 27."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/p>\n<\/div>\n
M\u00e1ma v aut\u011b samou netrp\u011blivost\u00ed neust\u00e1le poposed\u00e1vala a po\u0159\u00e1d dokola se n\u00e1s vypt\u00e1vala i na ty nejmen\u0161\u00ed drobnosti t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se jej\u00edho vnuka, \u017ee u\u017e se to jej\u00ed \u0161t\u011bbet\u00e1n\u00ed za\u010d\u00ednalo pomalu st\u00e1vat nesnesiteln\u00fdm. Ona mluvila v\u017edycky hodn\u011b, ostatn\u011b v tom jsme byli po n\u00ed, tedy p\u0159edev\u0161\u00edm Bill, ov\u0161em to, co se d\u011blo te\u010f, se dalo p\u0159irovnat ke kulometn\u00e9 palb\u011b. Nikdo ale neremcal, neok\u0159ikoval ji. V\u0161ichni jsme ch\u00e1pali, jednodu\u0161e se u\u017e nemohla do\u010dkat. I na Gordonovi byla zn\u00e1t mnohem v\u011bt\u0161\u00ed d\u00e1vka vzru\u0161en\u00ed, ne\u017e jak\u00e1 u n\u011bj b\u00fdvala zvykem. Ten jinak v\u0161echno p\u0159ij\u00edmal s ledov\u00fdm klidem. D\u011bn\u00ed kolem sebe nechal proplouvat bez pov\u0161imnut\u00ed, ani\u017e by to v n\u011bm vyvolalo n\u011bjak\u00e9 velk\u00e9 citov\u00e9 pohnut\u00ed, dnes byl ale napjat\u00fd. Ned\u00e1val to najevo tolik jako m\u00e1ma, ka\u017edop\u00e1dn\u011b to na n\u011bm rozhodn\u011b bylo rozpoznateln\u00e9. Ti dva m\u011b nutili se usm\u00edvat a jenom tak n\u00e1sobili radost, kterou jsme posledn\u00ed dny m\u011bli v\u0161ichni. Skute\u010dn\u011b jsem se c\u00edtil \u0161\u0165astn\u00fd, proto\u017ee hlavn\u011b m\u016fj bratr byl \u0161\u0165astn\u00fd. Na n\u011bj jsem se v posledn\u00ed dob\u011b nemohl vynad\u00edvat. Z\u00e1\u0159il jako slun\u00ed\u010dko.<\/p>\n<\/div>\n
Cesta z leti\u0161t\u011b utekla rychle a znovu jsme se octli p\u0159ed domem rodiny Smith. M\u00e1ma vyb\u011bhla z vozu jako na p\u00e9rku a u\u017e podup\u00e1vala u branky.<\/div>\n
„Tak sp\u011bchejte, kluci.“ Popoh\u00e1n\u011bla n\u00e1s, kdy\u017e jsme s Gordonovou pomoc\u00ed vytahovali jejich kufry z auta. „Tohle po\u010dk\u00e1.“ P\u0159isadila je\u0161t\u011b informaci o tom, \u017ee zavazadla jsou moment\u00e1ln\u011b nepot\u0159ebn\u00e1. Jen jsme se na sebe v\u0161ichni t\u0159i pobaven\u011b pod\u00edvali a rad\u011bj u\u017e kone\u010dn\u011b vyrazili k domovn\u00edm dve\u0159\u00edm. Pan\u00ed Smithov\u00e1 st\u00e1la na z\u00e1pra\u017e\u00ed je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e jsme tam sta\u010dili doj\u00edt. N\u00e1\u0161 p\u0159\u00edjezd z\u0159ejm\u011b nez\u016fstal nepov\u0161imnut.<\/div>\n
\n
„Dobr\u00fd den, v\u00edt\u00e1m v\u00e1s u n\u00e1s.“ Za\u010dala prvn\u00ed z babi\u010dek zdvo\u0159ile a zv\u00eddav\u011b si prohl\u00ed\u017eela na\u0161e rodi\u010de.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, r\u00e1di v\u00e1s pozn\u00e1v\u00e1me.“ Chopila se hned m\u00e1ma slova tou svoj\u00ed \u0161koln\u00ed, pon\u011bkud u\u017e upadaj\u00edc\u00ed angli\u010dtinou, a srde\u010dn\u011b si t\u0159\u00e1sla s pan\u00ed Smithovou rukou. Gordon ud\u011blal to sam\u00e9 a pak u\u017e jsme se jen v\u0161ichni nahrnuli dovnit\u0159.<\/div>\n
„Maj\u00ed to tu p\u011bkn\u00e9.“ Neodpustila si hned okomentovat m\u00e1ma. „Pan\u00ed ukl\u00edz\u00ed a hezky se o d\u016fm star\u00e1, to je vid\u011bt.“<\/div>\n
„Mami,“ Syknul jsem sm\u011brem k n\u00ed. „Kdy\u017e u\u017e teda m\u00edn\u00ed\u0161 n\u011bco \u0159\u00edkat, tak pros\u00edm t\u011b anglicky.“ Napomenul jsem ji, proto\u017ee matka Leti se dr\u017eela st\u00e1le v na\u0161\u00ed bl\u00edzkosti a samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee j\u00ed m\u00e1mina slova neunikla. V\u00fdznamu u\u017e ale pochopiteln\u011b neporozum\u011bla.<\/div>\n
„Tob\u011b se to \u0159ekne, kdy\u017e j\u00e1 u\u017e si pamatuju starou ba\u010dkoru.“ Nahnula se ke mn\u011b a \u0161eptla jen pro moje u\u0161i. Hned na to zase kousek ustoupila a pusa se j\u00ed op\u011bt rozt\u00e1hla do \u0161irok\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. No, kdy\u017e u\u017e nic jin\u00fdho, tak j\u00ed jde perfektn\u00ed americkej „keep smiling“. Pomyslel jsem si.<\/div>\n
„You have very very nice hause.“ Vypadlo z n\u00ed ne\u010dekan\u011b a naprosto kostrbat\u011b. Jsem si nemyslel, \u017ee potom, co tak odsoudila svoje jazykov\u00e9 znalosti, se bude sna\u017eit je\u0161t\u011b n\u011bco ze sebe vypotit. Zabublal jsem sm\u00edchy do dlan\u011b a doufal jen, \u017ee si t\u00e9 m\u00e9 neomalenosti nikdo nev\u0161iml. Chud\u00e1k moje matka se tu tak sna\u017e\u00ed a j\u00e1 z n\u00ed m\u00e1m je\u0161t\u011b b\u017eundu.<\/div>\n
„Oh, thank you very much.“ Odv\u011btila j\u00ed na to pan\u00ed Smithov\u00e1 a op\u011btovala j\u00ed \u00fasm\u011bv.<\/p>\n<\/div>\n
„Ooo a tady je ta moje mal\u00e1 prdelka.“ Spustila m\u00e1ma op\u011bt v n\u011bm\u010din\u011b, kdy\u017e spat\u0159ila Leticii, kter\u00e1 nesla v n\u00e1ru\u010d\u00ed mal\u00e9ho Alexe. „Poj\u010f ke mn\u011b ty m\u016fj malej drobe\u0161ku.“ \u0160i\u0161lala na n\u011bj a st\u0159\u00eddala p\u0159i tom celou \u0161k\u00e1lu grimas.<\/div>\n
„Leti, p\u016fj\u010d j\u00ed ho, pros\u00edm, pochovat, jo.“ Zjednodu\u0161en\u011b vysv\u011btlil Bill, aby Leticia pochopila, o co se to na\u0161e m\u00e1ma sna\u017e\u00ed. Ta se jen ch\u00e1pav\u011b uculila a podala j\u00ed ho do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„No to si ale kr\u00e1sn\u011b velikej pa\u0161\u00e1k.“ Pokra\u010dovala d\u00e1l a j\u00e1 rad\u011bji sto\u010dil ohnisko svoj\u00ed pozornosti n\u011bkam jinam, nebo bych ji snad byl schopen za\u010d\u00edt peskovat, aby se malinko m\u00edrnila.<\/div>\n
„Moc m\u011b t\u011b\u0161\u00ed, sle\u010dno. R\u00e1d v\u00e1s kone\u010dn\u011b vid\u00edm.“ Zachoval se alespo\u0148 m\u016fj ot\u010d\u00edm v duchu n\u011bjak\u00fdch t\u011bch z\u00e1kladn\u00edch spole\u010densk\u00fdch norem a p\u0159iv\u00edtal se s Leti. Nad m\u00e1min\u00fdm chov\u00e1n\u00edm se ale nikdo nepozastavoval. Z\u0159ejm\u011b tomu ty dv\u011b \u017eensk\u00e9 pln\u011b rozumn\u011bly a nijak je to nep\u0159ekvapilo.<\/p>\n<\/div>\n
M\u00e1ma se s Leti byla schopn\u00e1 sezn\u00e1mit teprve, kdy\u017e se dostate\u010dn\u011b vypitvo\u0159ila na Alexe a nakonec se za to i omluvila. Pr\u00fd se nechala un\u00e9st. Leticia s pan\u00ed Smithovou jen ch\u00e1pav\u011b k\u00fdvaly hlavou a nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00edm nab\u00eddly k\u00e1vu. V\u0161ichni se \u0161li spole\u010dn\u011b usadit do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
„Mami, tati, j\u00e1 v\u00e1m sem donesu ty kufry, jo?“ Ujal jsem se organizace, proto\u017ee na nich bylo patrn\u00e9, \u017ee z m\u00edsta, kde je ten \u0161punt, se jen tak nehnou.<\/div>\n
„Tome, dej v\u011bci rodi\u010d\u016f ke mn\u011b do lo\u017enice. Jin\u00e1 voln\u00e1 m\u00edstnost tu nen\u00ed. U\u017e jsem jim i povl\u00edkla. J\u00e1 se mezit\u00edm, co tu budou, vysp\u00edm tady na gau\u010di.“ Ujasnila mi pan\u00ed Smithov\u00e1, kam m\u00edn\u00ed v tomhle ji\u017e dosti p\u0159epln\u011bn\u00e9m dom\u011b nacpat dal\u0161\u00ed dva lidi.<\/div>\n
„Pom\u016f\u017eu ti.“ Zvednul se Bill a spolu jsme vy\u0161li znovu p\u0159ed d\u016fm, kde se na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b kr\u010dila bag\u00e1\u017e na\u0161ich.<\/p>\n<\/div>\n
„Ta m\u00e1ma, to byl \u00falet, co?“ Hih\u0148al jsem se znovu te\u010f, kdy\u017e jsem m\u011bl mo\u017enost celou tu situaci pat\u0159i\u010dn\u011b okomentovat.<\/div>\n
„N\u00e1hodou. Je\u0161t\u011b to \u0161lo. J\u00e1 \u010dekal, \u017ee za\u010dne zp\u00edvat a d\u011blat „berany, berany, duc“.“<\/div>\n
„To se d\u011bl\u00e1 na batolata, ne?“ Zastavil jsem se a mudrlantsky se nad t\u00edm zamyslel, jako kdyby to bylo kdov\u00ed jak d\u016fle\u017eit\u00e9. Bill nade mnou jen kroutil hlavou.<\/div>\n
„Vy dva si podejte ruce.“ Sm\u00e1l se mi. „Na. \u010capni to a jdeme.“ Zavelel a p\u0159i\u0161oupl ke mn\u011b jeden z kufr\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Dot\u00e1hli jsme je na ur\u010den\u00e9 m\u00edsto a vr\u00e1tili se p\u0159isednout si k t\u00e9 men\u0161\u00ed se\u0161losti. Tentokr\u00e1t na kolenou houpal Alexe Gordon. Ned\u011blal na n\u011bj sice stejn\u00e9 opi\u010dky jako m\u00e1ma, ale stejn\u011b se tv\u00e1\u0159il zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Minim\u00e1ln\u011b j\u00e1 ho tak zat\u00edm nikdy nevid\u011bl. Vydr\u017eeli jsme v tom rodinn\u00e9m kruhu sed\u011bt je\u0161t\u011b dost dlouho a p\u0159\u00edjemn\u011b se bavit. Alex mezit\u00edm usnul a my ostatn\u00ed to rozpustili, kdy\u017e musela pan\u00ed Smithov\u00e1 odej\u00edt na sm\u011bnu do nemocnice a Leti rovn\u011b\u017e projevila z\u00e1jem o odpo\u010dinek.<\/p>\n<\/div>\n
…<\/p>\n<\/div>\n
„No tak, mali\u010dk\u00fd. Neplakej.“ Hrkala m\u00e1ma s ko\u010d\u00e1rkem, kdy\u017e jsme se druh\u00fd den vydali na proch\u00e1zku, a ut\u011b\u0161ovala toho mal\u00e9ho \u0161punta, kter\u00fd byl n\u011bjak\u00fd mrzut\u00fd. Po ob\u011bd\u011b jsme se s n\u00edm j\u00e1, Bill a mamka vydali na proch\u00e1zku. Alex ne a ne usnout. Zprvu si jen broukal a vrt\u011bl se, to ov\u0161em ale pomalu p\u0159e\u0161lo v pl\u00e1\u010d.<\/div>\n
„T\u0159eba je mokrej.“ Napadla m\u011b jedna z mo\u017en\u00fdch variant. Oba jsme se jako na povel s pros\u00edkem pod\u00edvali na m\u00e1mu. Nic kolem p\u0159ebalov\u00e1n\u00ed si ani jeden z n\u00e1s moc neobl\u00edbil. Bill k tomu sice p\u0159istupoval state\u010dn\u011b, pokud nebylo zbyt\u00ed, ov\u0161em j\u00e1 se tomu vyh\u00fdbal jako \u010dert k\u0159\u00ed\u017ei. M\u00e1ma nad n\u00e1mi jen proto\u010dila o\u010di a \u0161\u00e1hla mal\u00e9mu do pl\u00ednky.<\/div>\n
„M\u00e1 sucho.“ Ozn\u00e1mila n\u00e1m stru\u010dn\u011b.<\/div>\n
„Tak m\u00e1 t\u0159eba v\u011btry.“ Uva\u017eoval jsem si d\u00e1l nahlas.<\/div>\n
„Ale ty se\u0161 taky v\u00edtr.“ Zpra\u017eila m\u011b hned. „Prost\u011b mu to jen nejde usnout. Budete se divit, ale i takhle mal\u00fd d\u00edt\u011b nemus\u00ed bejt v n\u00e1lad\u011b. A hlavn\u011b miminka ob\u010das pl\u00e1\u010d\u00ed. To je norm\u00e1ln\u00ed. Nem\u011bli byste v tom hned hledat kdov\u00edjak\u00fd slo\u017eitosti.“ Pou\u010dovala n\u00e1s a rozk\u00fdvala p\u0159i tom je\u0161t\u011b v\u00edc ko\u010d\u00e1r.<\/p>\n<\/div>\n
Billovi z\u0159ejm\u011b do\u0161ly nervy. On nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e mal\u00fd plakal, neum\u011bl ho nechat se vy\u0159vat, jako to t\u0159eba se stoick\u00fdm klidem dok\u00e1zala m\u00e1ma. P\u0159isko\u010dil ke ko\u010d\u00e1ru, odhrnul pe\u0159inku a Alexandra vyt\u00e1hl ven.<\/div>\n
„Pochov\u00e1m ho. To bude mo\u017en\u00e1 lep\u0161\u00ed.“ Vysv\u011btlil m\u00e1m\u011b svoje po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed, proto\u017ee ta ho sledovala se zna\u010dnou nech\u00e1pavost\u00ed.<\/div>\n
„Akor\u00e1t ho rozmazl\u00ed\u0161.“ Pronesla su\u0161e, ov\u0161em drobka mu v n\u00e1ru\u010d\u00ed nechala a tla\u010dila d\u00e1l pr\u00e1zdn\u00fd ko\u010d\u00e1r. \u0160li jsme ml\u010dky. Byla sly\u0161et jen tich\u00e1 Billova konej\u0161iv\u00e1 sl\u016fvka, kter\u00e1 \u0161pital sv\u00e9mu synkovi p\u0159\u00edmo do ou\u0161ka a m\u00edrn\u011b si ho houpal v n\u00e1ru\u010d\u00ed. A sv\u011bte div se, on mu v n\u00ed po chv\u00edli spokojen\u011b usnul.<\/div>\n
„Docela to s n\u00edm um\u00ed\u0161.“ P\u0159iznala nakonec m\u00e1ma a Bill se neopomn\u011bl triumf\u00e1ln\u011b usm\u00e1t. On v\u011bd\u011bl, \u017ee mu to s n\u00edm jde. V\u017edycky jsem m\u011bl dojem, \u017ee u n\u011bj je Alex nejklidn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159\u00edjemnou atmosf\u00e9ru naru\u0161ilo zazvon\u011bn\u00ed m\u00e9ho telefonu. Omluvn\u011b jsem se na ty dva zad\u00edval a sp\u011b\u0161n\u011b ho za\u010dal lovit ze sv\u00fdch kalhot.<\/div>\n
„Ahoj, Gordone, co pot\u0159ebuje\u0161?“ Zaj\u00edmal jsem se ihned, kdy\u017e jsem na displeji vid\u011bl blikat ot\u010d\u00edmovo \u010d\u00edslo.<\/div>\n
„…“<\/div>\n
„Co\u017ee? Pro\u010d bychom se m\u011bli vracet?“<\/div>\n
„…“ Hovo\u0159il dlouze a mn\u011b se ud\u011blalo slabo. To nemohla b\u00fdt pravda. Jak jen bych to m\u011bl \u0159\u00edct Billovi? St\u00e1hl jsem si sluch\u00e1tko od ucha, kdy\u017e hlas na druh\u00e9 stran\u011b utichl a naprosto automatick\u00fdm pohybem ho vstr\u010dil zp\u011bt do kapsy. Nep\u0159\u00edtomn\u011b jsem z\u00edral p\u0159ed sebe neschopen se z toho \u0161oku probrat.<\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, co se stalo?“ Donesl se ke mn\u011b bratr\u016fv nal\u00e9hav\u00fd hlas, kter\u00e9ho nejsp\u00ed\u0161 musel vyd\u011bsit u\u017e pouh\u00fd pohled na m\u011b. Alexe rad\u011bji vr\u00e1til zp\u011bt do ko\u010d\u00e1rku a p\u0159istoupil ke mn\u011b. M\u00edrn\u011b zat\u0159\u00e1sl s m\u00fdm ramenem.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, jak bych to…“ Pokou\u0161el jsem se rozh\u00fdbat jazyk. Pro\u010d jen to musel d\u00e1t v\u011bd\u011bt mn\u011b? J\u00e1 nem\u011bl p\u0159edstavu, jak bych to m\u011bl Billovi \u0159\u00edct. V\u017edy\u0165 on s n\u00ed po\u010d\u00edtal. „Je mrtv\u00e1.“ Vyjelo to ze m\u011b najednou.<\/div>\n
„Pros\u00edm?“ nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b se ot\u00e1zal.<\/div>\n
„Leti. Ona si \u0161la lehnout, jak jsme odjeli s Alexem ven, c\u00edtila se unaven\u00e1. Pan\u00ed Smithov\u00e1 se pak na n\u00ed \u0161la pod\u00edvat a u\u017e… ani z\u00e1chranka, kterou ihned volali, nepomohla. M\u00e1me jet do nemocnice.“ \u0160eptal jsem, opakuj\u00edc p\u0159esn\u011b to, co mi do sluch\u00e1tka \u0159ekl Gordon.<\/div>\n
„Ne to ne…“ Proklouzlo jen mezi Billov\u00fdmi rty a j\u00e1 na n\u011bm mohl pozorovat, jak viditeln\u011b bledne.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, bude to v po\u0159\u00e1dku. V\u0161echno zvl\u00e1dneme.“ Vlo\u017eila se do toho m\u00e1ma, kter\u00e1 se ho okam\u017eit\u011b sna\u017eila ut\u011b\u0161it. J\u00e1 ho jen chytl kolem pasu, napadlo m\u011b, kdyby snad omdlel, abych ho zachytil. On se ale jen viditeln\u011b rozt\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Poj\u010f. Vr\u00e1t\u00edme se, ano?“ Nutil jsem jeho nohy, aby se daly do pohybu. Nebr\u00e1nil se. Byl jako v mr\u00e1kot\u00e1ch. V tomhle divn\u00e9m stavu, kdy sotva vn\u00edmal, co se kolem n\u011bj d\u011bje, jsem ho dopravil a\u017e do nemocnice. Gordon tam sed\u011bl na chodb\u011b s pan\u00ed Smithovou, zlomenou, pla\u010d\u00edc\u00ed. Pro ni to musela b\u00fdt neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 r\u00e1na. Nem\u011bla u\u017e nikoho.<\/p>\n<\/div>\n
„Co se j\u00ed stalo?“ Promluvil najednou Bill na doktora, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161el. Myslel jsem, \u017ee je mimo tuhle realitu, ale evidentn\u011b tomu tak nebylo. Nejsp\u00ed\u0161 jen pot\u0159eboval b\u00fdt chv\u00edli s\u00e1m se sebou, nemuset s nik\u00fdm z n\u00e1s mluvit, zvyknout si na tu novou skute\u010dnost.<\/div>\n
„Nev\u00edme p\u0159esn\u011b. Je brzy. V\u00edc n\u00e1m \u0159ekne pitva, ale v\u0161echny zn\u00e1mky poukazuj\u00ed na mozkovou p\u0159\u00edhodu. Ona byla celkov\u011b slab\u00e1, brala velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed l\u00e9k\u016f…“<\/div>\n
„Sl\u00edbil jste, \u017ee ud\u011bl\u00e1te v\u0161echno!“ Hystericky vzlykla pan\u00ed Smithov\u00e1 s obvi\u0148uj\u00edc\u00edm podt\u00f3nem v hlase. „A te\u010f je mrtv\u00e1… moje hol\u010di\u010dka.“ Plakala d\u00e1l a jej\u00ed t\u011blo se ot\u0159\u00e1salo mohutn\u00fdmi vzlyky. D\u00e1l u\u017e na doktora ne\u00fato\u010dila. Nedok\u00e1zala to. Byla na pokraji nervov\u00e9ho zhroucen\u00ed a jak\u00e1koli prud\u0161\u00ed reakce, \u017ed\u00edmaj\u00edc\u00ed z n\u00ed energii, by j\u00ed p\u0159enesla p\u0159es pomyslnou hranici \u0161\u00edlenstv\u00ed.<\/div>\n
„Mary, poj\u010fte se mnou. D\u00e1m v\u00e1m n\u011bco na uklidn\u011bn\u00ed.“ Klidn\u00fdm hlasem k n\u00ed promluvil l\u00e9ka\u0159 a za ramena ji \u0161etrn\u011b vyt\u00e1hnul na nohy. Nebr\u00e1nila se.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u016fjdeme, ano Bille? M\u00e1ma s Alexem na n\u00e1s \u010dekaj\u00ed, vzpom\u00edn\u00e1\u0161? Z\u016fstali doma. Tady u\u017e jsme zbyte\u010dn\u00ed.“ Up\u0159el na m\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011b pr\u00e1zdn\u00fd pohled a zvedl se ze sed\u00e1tka. Gordon n\u00e1s n\u00e1sledoval.<\/div>\n
„Pro\u010d, Tome?“ Vyslovil tichoulinkou ot\u00e1zku.<\/div>\n
„Nev\u00edm.“ P\u0159iznal jsem. Co na tohle odpov\u011bd\u011bt. Nejsp\u00ed\u0161 si to nezaslou\u017eila, ale stalo se. „Ty te\u010f mus\u00ed\u0161 b\u00fdt siln\u00fd. Alex t\u011b bude pot\u0159ebovat. U\u017e m\u00e1 jen tebe.“<\/div>\n
„Ne. M\u00e1 n\u00e1s, Tomi. Je to n\u00e1\u0161 malej chlape\u010dek.“ \u0158ekl a dnes poprv\u00e9 vzlyknul a pov\u011bsil se mi kolem krku.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Tom M\u00e1ma v aut\u011b samou netrp\u011blivost\u00ed neust\u00e1le poposed\u00e1vala a po\u0159\u00e1d dokola se n\u00e1s vypt\u00e1vala i na ty nejmen\u0161\u00ed drobnosti t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se jej\u00edho vnuka, \u017ee u\u017e se to jej\u00ed \u0161t\u011bbet\u00e1n\u00ed za\u010d\u00ednalo pomalu st\u00e1vat nesnesiteln\u00fdm. Ona mluvila v\u017edycky hodn\u011b, ostatn\u011b v tom<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[222],"tags":[],"class_list":["post-13704","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13704","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13704"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13704\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13704"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13704"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13704"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}