{"id":13721,"date":"2009-08-19T14:30:00","date_gmt":"2009-08-19T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13689"},"modified":"2009-08-19T14:30:00","modified_gmt":"2009-08-19T13:30:00","slug":"dvojce-na-jednu-noc-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/19\/dvojce-na-jednu-noc-25\/","title":{"rendered":"Dvoj\u010de na jednu noc 25."},"content":{"rendered":"
autor: Bajik<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Bill\u016fv pl\u00e1n byl naprosto jednoduch\u00fd, av\u0161ak p\u0159esto \u00fa\u010dinn\u00fd. Po hodin\u011b poni\u017eov\u00e1n\u00ed, jak\u00fd je nemotorn\u00fd, ne\u0161ikovn\u00fd, blb\u00fd a b\u016fhv\u00ed co je\u0161t\u011b, si to p\u0159ece Tom zaslou\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Tome,“ k\u0159ikl na druhou p\u016flku zahrady a schv\u00e1ln\u011b po\u010dkal, a\u017e k n\u011bmu jeho dvoj\u010de vzhl\u00e9dne. „Nete\u010de,“ ozn\u00e1mil mu a pokr\u010dil p\u0159i tom rameny. Tohle mu prost\u011b muselo vyj\u00edt.<\/div>\n
S potuteln\u00fdm \u00fasm\u011bvem sledoval, jak Tom krout\u00ed kohoutkem sem a tam, a kdy\u017e se na n\u011bj poka\u017ed\u00e9 pod\u00edval, Bill zakroutil hlavou, \u017ee st\u00e1le nete\u010de. P\u0159i tom mu proud vody, kter\u00fd st\u00e1le nab\u00edral a ub\u00edral na intenzit\u011b, drtil palec prav\u00e9 ruky. Nenechal v\u0161ak ut\u00e9ct ani jednu jedinou kapi\u010dku.<\/div>\n
Tom tak horoucn\u011b kroutil kohoutkem, \u017ee u\u017e vlastn\u011b ani nev\u011bd\u011bl, jestli je voda pu\u0161t\u011bn\u00e1 nebo ne. Sledoval tu malou \u010dernovlasou potvoru, co st\u00e1le kroutila hlavou jako nemocnej osl\u00edk, a \u010duchal podraz. Nebylo p\u0159ece mo\u017en\u00fd, aby ta pitom\u00e1 voda netekla. Dy\u0165 Seb v\u010dera ve\u010der zal\u00edval \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u011b, blesklo mu hlavou a podez\u00edrav\u011b se na Billa pod\u00edval.<\/div>\n
„Se poj\u010f pod\u00edvat, \u017ee nete\u010de, kdy\u017e nev\u011b\u0159\u00ed\u0161,“ k\u0159iklo na n\u011bj dvoj\u010de a p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b se na n\u011bj kouklo.<\/div>\n
I s p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm, \u017ee to Bill d\u011bl\u00e1 naschv\u00e1l, \u017ee s t\u00edm n\u011bco schv\u00e1ln\u011b ud\u011blal, aby se mu pomstil, k n\u011bmu \u0161el. P\u0159i ch\u016fzi se koukal do zem\u011b a mumlal si pro sebe n\u011bco v tom smyslu, \u017ee si z n\u011bj mus\u00ed d\u011blat prdel.<\/div>\n
Billovi se na tv\u00e1\u0159i mihnul v\u00edt\u011bzn\u00fd \u00fasm\u011bv. Sko\u010dil mu na to i s navij\u00e1kem! Kdyby mohl, za\u010dal by sk\u00e1kat radost\u00ed okolo baz\u00e9nu jako \u0161aman okolo ohn\u011b. Prost\u011b jako po\u0161uk.;)<\/div>\n
Kdy\u017e se k n\u011bmu Tom p\u0159ibl\u00ed\u017eil asi na vzd\u00e1lenost \u010dty\u0159 metr\u016f, Bill nasadil otr\u00e1venej v\u00fdraz. Jeho o\u010di se setkaly s bratrov\u00fdmi, ale musel pohledem uhnout. Tom by ur\u010dit\u011b poznal, \u017ee blafuje. A tohle p\u0159ece v\u011bd\u011bt nem\u011bl. M\u011bl se to dozv\u011bd\u011bt teprve tehdy, kdy\u017e mu voda vyst\u0159\u00edkne do obli\u010deje. A ten okam\u017eik m\u011bl pr\u00e1v\u011b p\u0159ij\u00edt.<\/div>\n
\n
„Uka\u017e,“ stoupnul si Tom p\u0159ed n\u011bj a nat\u00e1hnul ruku. Billov\u00fdmi \u017eilami projela vlna adrenalinu; jak rychle bude muset ut\u00edkat, aby ho Tom nechytil a nerozdupal na miliony mal\u00fdch kous\u00ed\u010dk\u016f? T\u0159eba by ho prvn\u011b zneu\u017eil, a a\u017e po tom ho rozdupal. Aby mu smrt ud\u011blal p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee Tom p\u0159eci v\u00ed, \u017ee Bill nechce b\u00fdt panicem do smrti.<\/div>\n
Bill Tomovi v\u0161ak jen v\u011bnoval kr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd m\u011bl na chv\u00edli omr\u00e1\u010dit Tomovy smysly tak, aby tro\u0161ku utlumil n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed ledovou spr\u0161ku, hodil mu hadici do n\u00e1ru\u010de a prchal do nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edho koutu zahrady.<\/div>\n
Tom byl v m\u017eiku mokr\u00fd. Tu\u0161il to. P\u0159edv\u00eddal to. Mo\u017en\u00e1 by mohl za\u010d\u00edt vyd\u011bl\u00e1vat pen\u00edze na p\u0159edpov\u00edd\u00e1n\u00ed budoucnosti. Mohl by b\u00fdt slavn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e samotn\u00e1 Sibyla a jej\u00ed proroctv\u00ed psan\u00e1 na listech n\u011bjak\u00fdho pitom\u00fdho stromu.<\/div>\n
„Zabiju t\u011b, ty malej zmetku!“ zak\u0159i\u010del a vrhnul se spolu s hadic\u00ed za Billem a na Billa, kter\u00fd za\u010dal je\u010det je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e se ho dotkla prvn\u00ed ledov\u00e1 kapi\u010dka.<\/div>\n
Zal\u00edvali se tam dost dlouho na to, aby byli oba dva mok\u0159\u00ed a\u017e na kost, od hlavy a\u017e k pat\u011b. Celou tu komedii pozorovala Mel a Klaudi, kter\u00e9 chytaly z\u00e1chvaty sm\u00edchu, a hrozilo jim vypadnut\u00ed z okna. P\u0159ipadali jim oba dva tak moc sladc\u00ed!<\/div>\n
Jen Simone a Be\u00e1ta nebyly moc nad\u0161en\u00e9 z po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed kluk\u016f; ka\u017edou chv\u00edli jim hrozilo, \u017ee budou mokr\u00e9 i ony. A kdy\u017e se tomu tak stalo, samoz\u0159ejm\u011b omylem!, pra\u0161tily \u010dasopisy, Simone l\u00e9ka\u0159sk\u00fdm a Be\u00e1ta o modern\u00edm bydlen\u00ed, a ode\u0161ly. A taky to m\u011blo dohru – zamkly ty dva vodn\u00edky na zahrad\u011b.<\/div>\n
„Dokud neuschnete, nep\u016fjdete dovnit\u0159,“ zn\u011bl Be\u00e1tin ortel a hlasit\u011b za sebou pr\u00e1skla dve\u0159mi.<\/p>\n<\/div>\n
Dvoj\u010data tam chv\u00edli st\u00e1la jako p\u0159imra\u017een\u00e1, pot\u00e9 se na sebe pod\u00edvala a rozesm\u00e1la se, p\u0159i\u010dem\u017e Bill na Toma kone\u010dn\u011b chrstl vodu z k\u00fdble, kter\u00fd sta\u010dil sebrat cestou.<\/div>\n
„Tak ty ned\u00e1\u0161 pokoj?“ zeptal se Tom se sm\u00edchem a vrhnul se na Billa. Ten mu nasadil k\u00fdbl na hlavu a zabubnoval na n\u011bj. A p\u0159ipadalo mu to jako velk\u00e1 z\u00e1bava. Ov\u0161em komu by se to nel\u00edbilo\u2026;)<\/div>\n
Kdy\u017e Tom k\u00fdbl sundal, Bill u\u017e sed\u011bl na tr\u00e1v\u011b p\u00e1r metr\u016f od n\u011bj a jeho zb\u011bsil\u00fd sm\u00edch ustal.<\/div>\n
„Snad jsi u\u017e neskon\u010dil?“ udivil se Tom a p\u0159e\u0161el k n\u011bmu.<\/div>\n
„A div\u00ed\u0161 se? Bol\u00ed m\u011b od sm\u00edchu b\u0159icho a pusa, a jsem \u00fapln\u011b mokrej, a taky bych se je\u0161t\u011b dneska cht\u011bl dostat dom\u016f, proto\u017ee m\u00e1m str\u00e1\u00e1\u0161nej hlad. A je\u0161t\u011b ta pitom\u00e1 esej do lito\u0161ky, co jsem dostal za trest m\u00edsto tebe, tak\u017ee budu muset sednout k netu a n\u011bco naj\u00edt, a to sebere taky docela dost \u010dasu a pochybuju, \u017ee ty bys mi s t\u00edm byl ochotnej pomoct. To je dost d\u016fvod\u016f, nemysl\u00ed\u0161?“ \u0159ekl Bill t\u00e9m\u011b\u0159 jedn\u00edm dechem a lehnul si na mokrou tr\u00e1vu.<\/div>\n
„Jo, taky bych n\u011bco sn\u011bdl,“ p\u0159ipustil Tom, promnul si b\u0159icho, kter\u00e9 ti\u0161e za\u010dalo skandovat J\u00cdDLO! J\u00cdDLO!, a lehnul si na bok vedle Billa, kter\u00fd m\u011bl zav\u0159en\u00e9 o\u010di a nas\u00e1val slun\u00ed\u010dko do k\u016f\u017ee. Pozoroval jeho obli\u010dej, ka\u017ed\u00fd z\u00e1hyb, ka\u017ed\u00e9 znam\u00ednko, v\u0161echno. Dok\u00e1zal by ho pozorovat celou v\u011b\u010dnost.<\/div>\n
„Tome?“ ozvalo se po chvilce ticha.<\/div>\n
„Co?“ odv\u011btil mu Tom a p\u0159ekulil se na b\u0159icho.<\/div>\n
„Pro\u010d nic ne\u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ zeptal se jej Bill a otev\u0159el o\u010di. Oto\u010dil hlavu na sv\u00e9 dvoj\u010de a zvednul se na loktech. „Ty na m\u011b \u010cUM\u00cd\u0160?!“<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to je zak\u00e1zan\u00fd,“ odfrkl mu v z\u00e1p\u011bt\u00ed Tom a polo\u017eil si hlavu na ruce. Bill pokr\u010dil rameny a znovu zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Bille?“ ozvalo se po chv\u00edli. „Pro\u010d na m\u011b ne\u010dum\u00ed\u0161?“<\/p>\n<\/div>\n
„Bille. Bill\u00ed, vst\u00e1vej,“ budil Tom n\u011b\u017en\u011b br\u00e1\u0161ku, kter\u00fd usnul u po\u010d\u00edta\u010de. Bill sebou trhnul a otev\u0159el kukadla. Rozhl\u00e9dl se okolo sebe a zam\u017eoural na obrazovku sv\u00edt\u00edc\u00ed mu p\u0159\u00edmo do obli\u010deje.<\/div>\n
„Usnul jsem?“ zeptal se hloup\u011b a z\u00edvl si.<\/div>\n
„Jo, usnul,“ usm\u00e1l se Tom a pohladil ho po vlasech. „B\u011b\u017e si lehnout, dod\u011bl\u00e1m to. Stejn\u011b to m\u011bl b\u00fdt m\u016fj trest, ne?“<\/div>\n
„D\u00edk,“ \u0161eptl unaven\u011b Bill a vstal ze \u017eidle. „Sko\u010d\u00edm si je\u0161t\u011b do koupelny. Mus\u00edm si odl\u00ed\u010dit ten zbytek, co mi na ksicht\u011b zbyl.“<\/div>\n
„Hlavn\u011b tam neusni s hlavou na umyvadle,“ zak\u0159i\u010del za n\u00edm Tom, kdy\u017e Bill vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Ne\u017e se Bill vr\u00e1til, esej le\u017eela vytiskl\u00e1 na stole, po\u010d\u00edta\u010d byl vypnut\u00fd a Tom u\u017e le\u017eel v posteli, z\u00e1dy op\u0159en\u00fd o ze\u010f a nohy p\u0159ek\u0159\u00ed\u017een\u00e9 v kotn\u00edk\u00e1ch, a byl p\u0159ipraven\u00fd Billa p\u0159\u00edpadn\u011b uspat, kdyby nemohl usnout. Ale z\u00e1rove\u0148 pochyboval o tom, \u017ee by Bill dneska neusnul b\u011bhem lusknut\u00ed prsty.<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco?“ zeptal se jej starostliv\u011b, kdy\u017e p\u0159i\u0161el do pokoje a rukou si mnul b\u0159\u00ed\u0161ko.<\/div>\n
„Jsem v pohod\u011b, nem\u011bj strach,“ ubezpe\u010dil ho Bill a p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b se na bratra usm\u00e1l. Otev\u0159el okno skoro doko\u0159\u00e1n a lehnul si do postele. Nat\u00e1hnul bud\u00edk a zhasnul lampi\u010dku, kter\u00e1 st\u00e1la na no\u010dn\u00edm stolku.<\/div>\n
Neozvalo se dobrou. Nic. Byla jen tma a Tom sly\u0161el, jak Bill \u0161ust\u00ed pe\u0159inou. A pak mu n\u011bco huplo na kl\u00edn, pevn\u011b jej to objalo okolo pasu a polo\u017eilo si to hlavu na jeho hrudn\u00edk.<\/div>\n
Tom se leknul, o tom nen\u00ed pochyb. A\u017e pozd\u011bji mu v\u0161ak do\u0161lo, \u017ee to ono n\u011bco je nejsp\u00ed\u0161 Bill. Usm\u00e1l se; \u017ee by mu Bill kone\u010dn\u011b odpustil? \u017de by se kone\u010dn\u011b cht\u011bl p\u0159ehoupnout p\u0159es tu nesmyslnou \u010d\u00e1ru p\u0159\u00e1telstv\u00ed?<\/div>\n
„D\u00edk,“ zahuhlal mu Bill do tri\u010dka a Tom ho pohladil po vlasech. Motal si prameny jeho hebk\u00fdch vlas\u016f okolo prstu.<\/div>\n
„Za co?“ zeptal se jej a ve tm\u011b se sna\u017eil naj\u00edt jeho o\u010di. Byl zvykl\u00fd d\u00edvat se mu do o\u010d\u00ed, kdy\u017e s n\u00edm mluvil.<\/div>\n
„Za tu pitomou esej,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a za\u010dal \u017emoulat lem Tomova tri\u010dka.<\/div>\n
„Byla to p\u0159ece moje pr\u00e1ce\u2026 \u017de ti vlastn\u011b nejde tak moc o to pod\u011bkov\u00e1n\u00ed, co?“<\/div>\n
Jako by Tom vid\u011bl, jak Billovi rudnou tv\u00e1\u0159i\u010dky, kdy\u017e souhlasn\u011b zamru\u010del. Usm\u00e1l se pro sebe a vyt\u00e1hnul Billa za boky tak vysoko, aby m\u011bl hlavu na jeho rameni.<\/div>\n
Bill se na n\u011bj posadil. „Nemysli si, \u017ee kdy\u017e tohle d\u011bl\u00e1m, \u017ee jsem ti odpustil,“ upozornil ho v\u00e1\u017en\u00fdm hlasem a lehnul si zp\u00e1tky.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ p\u00edpnul Tom ti\u0161e a ot\u0159el sv\u00e9 rty o jeho \u010delo. Bill slastn\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di a sna\u017eil se nemyslet na bolest hlavy a b\u0159icha. Na chv\u00edli na to p\u0159estat myslet. A Tom byl jedin\u00fd, kdo mu v tom mohl pomoci. A nav\u00edc, u\u017e to bylo dlouho, co ho nikdo takhle neobj\u00edmal a co on s\u00e1m nikoho takhle neobj\u00edmal. Pot\u0159eboval n\u011bkoho obejmout a on s\u00e1m st\u00e1l o to, aby ho n\u011bkdo h\u00fd\u010dkal.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 s t\u00edm za mnou p\u0159ij\u00edt kdykoli a nemus\u00ed\u0161 to nech\u00e1vat na ve\u010der, to p\u0159ece v\u00ed\u0161,“ \u0159ekl mu Tom po chvilce ticha.<\/div>\n
„Kdykoli, kdy\u017e budeme sami,“ dodal Bill a znovu si na n\u011bm sednul. „Po\u0159\u00e1d jsem ti to neodpustil a tohle je JEN v\u00fdjimka. Dobrou, Tom\u00ed,“ a objal ho kr\u00e1tce okolo krku.<\/div>\n
„Dobrou, ty moje mal\u00fd dvoj\u010d\u00e1tko.“<\/div>\n
„Nejsem malej!“ zamra\u010dil se Bill a p\u0159elezl na svou p\u016flku postele.<\/div>\n
„Odpoledne jsi m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dil o \u00fapln\u00fdm opaku,“ zasm\u00e1l se Tom a cvrnknul ho do nosu. „Spi, abych t\u011b nemusel b\u011bhem \u0161koly budit.“<\/div>\n
„Jako by t\u011b to velice obt\u011b\u017eovalo, \u010dumile,“ zahuhlal si Bill pro sebe a lehnul si z\u00e1dy k Tomovi. Sto\u010dil se do klub\u00ed\u010dka a sna\u017eil se ignorovat ty k\u0159e\u010de v \u017ealudku. Nakonec p\u0159ece jen usnul, ale celou dobu se p\u0159evaloval ze strany na stranu a byla mu stra\u0161n\u00e1 zima.<\/div>\n
Za to Tom neusnul v\u016fbec. Chv\u00edli co chv\u00edli na n\u011bj p\u0159ilet\u011bla Billova ruka a ta ho v\u017edycky probrala z d\u0159\u00edmoty. Kdy\u017e u\u017e bylo po p\u016fl druh\u00e9 v noci, Tom ztratil v\u0161echny nad\u011bje na to, \u017ee by vlastn\u011b mohl tuhle noc je\u0161t\u011b sp\u00e1t. P\u0159evalil se na \u00fapln\u00fd kraj postele a zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome,“ zasku\u010del Bill bolestn\u011b Tomovi do ucha a to ho probralo. Nemohl sp\u00e1t d\u00fdl ne\u017e p\u011bt minut a u\u017e ho zase bud\u00ed.<\/div>\n
„Co je?“ zeptal se rozespale a zam\u017eoural do tmy.<\/div>\n
„Rozsvi\u0165, pros\u00edm.“ Jak Bill cht\u011bl, Tom ud\u011blal.<\/div>\n
„Bille, jse\u0161 b\u00edlej jak st\u011bna. Nesna\u017e se mi namluvit, \u017ee ti je \u00fapln\u011b dob\u0159e,“ Tom se rychle posadil a polo\u017eil ruku Billovi na \u010delo. Bylo hork\u00e9 jak vyh\u0159\u00e1t\u00e1 trouba. „Je ti \u0161patn\u011b?“<\/div>\n
„Je mi na blit\u00ed,“ ku\u0148kl Bill, “ a je mi zima a bol\u00ed m\u011b hlava. U\u017e od ve\u010dera. Myslel jsem si, \u017ee to p\u0159ejde, ale je to je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Jdu vzbudit m\u00e1mu,“ ozn\u00e1mil Tom a zvednul se tak prudce, a\u017e se mu zato\u010dila hlava.<\/div>\n
„Nikam necho\u010f. Bu\u010f tady se mnou, pros\u00edm,“ \u0161kemral Bill.<\/div>\n
„Bille, m\u00e1\u0161 hore\u010dku. M\u00e1ma by to m\u011bla v\u011bd\u011bt. Je to sest\u0159i\u010dka v nemocnici, vyzn\u00e1 se v tom l\u00edp ne\u017e j\u00e1,“ ok\u0159iknul ho Tom.<\/div>\n
„Pro-“ Bill nedo\u0159ekl. Zakryl si pusu dlan\u00ed a ut\u00edkal do koupelny. Taktak stihnul zvednout prk\u00fdnko a u\u017e byl obsah jeho \u017ealudku venku. Tom byl celou dobu u n\u011bj a p\u0159idr\u017eoval mu vlasy, aby si je nepoblinkal a ubezpe\u010doval ho, \u017ee u\u017e to bude dobr\u00fd.<\/div>\n
V brzk\u00fdch rann\u00edch hodin\u00e1ch u\u017e kone\u010dn\u011b nem\u011bl co zvracet, a tak se vy\u010derpan\u011b op\u0159el o studenou ze\u010f v koupeln\u011b a hlava mu spadla na rameno Toma, kter\u00fd sed\u011bl vedle n\u011bj. B\u011bhem chvilky oba dva usnuli.<\/p>\n<\/div>\n
Na\u0161la je tam tak je\u0161t\u011b Simone, kdy\u017e v p\u011bt r\u00e1no vst\u00e1vala, aby byla na \u0161estou v pr\u00e1ci. Ve\u0161la do koupelny a ejhle – dvoj\u010data spala na zemi op\u0159en\u00e1 jeden o druh\u00e9ho.<\/div>\n
„Tome,“ za\u0161eptala mu do ucha a lehce s n\u00edm zat\u0159epala. Tom otev\u0159el o\u010di a dezorientovan\u011b se kouknul okolo sebe.<\/div>\n
„To u\u017e je r\u00e1no?“ zeptal se a oto\u010dil se na sp\u00edc\u00edho Billa.<\/div>\n
„Ne, brou\u010dku. Co se v noci d\u011blo?“ zeptala se jej a p\u0159e\u0161la k Billovi, aby mu s\u00e1hla na \u010delo.<\/div>\n
„P\u016flku noci zvracel. A taky m\u011bl hore\u010dku,“ vyklopil j\u00ed jej\u00ed star\u0161\u00ed syn.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi m\u011b nep\u0159i\u0161el vzbudit?!“ ok\u0159ikla ho ti\u0161e a pohladila Billa po tv\u00e1\u0159i s n\u011b\u017en\u00fdm v\u00fdrazem. „Chud\u00e1\u010dek m\u016fj malej. M\u016f\u017ee m\u00edt \u00fa\u017eeh, vlastn\u011b pravd\u011bpodobn\u011b to je \u00fa\u017eeh. V\u017edy\u0165 jak dlouho byl v\u010dera na slun\u00ed\u010dku\u2026 Tom\u00ed, pros\u00edm t\u011b, odnes ho do postele a je\u0161t\u011b b\u011b\u017e sp\u00e1t, \u0159eknu Be\u00e1t\u011b, co se stalo, a hlavn\u011b a\u0165 Bill nechod\u00ed do \u0161koly, jo?\u2026 Donesu k\u00fdbl a studenej obklad.“<\/div>\n
Tom Billa opatrn\u011b p\u0159enesl do pokoje a polo\u017eil jej na svou p\u016flku postele, aby to m\u011bl co nejbl\u00ed\u017e ke dve\u0159\u00edm. Kdyby n\u00e1hodou\u2026 Vlastn\u011b u\u017e ani nevid\u011bl doj\u00edt m\u00e1mu; usnul rychleji, ne\u017e bych stihla \u0159\u00edct \u010dokol\u00e1dov\u00fd muffin.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e za\u010dal ve t\u0159i\u010dtvrt\u011b na sedm zvonit bud\u00edk, zd\u00e1lo se to b\u00fdt jako no\u010dn\u00ed m\u016fra. Tom se ohnal rukou po bud\u00edku, ze kter\u00e9ho ten stra\u0161liv\u00fd \u0159ev vych\u00e1zel, ten spadl a utichl. Nadobro.<\/div>\n
Vedle Toma se ozvalo zak\u0148our\u00e1n\u00ed; to se Bill probral.<\/div>\n
„U\u017e je r\u00e1no?“ zeptal se ti\u0161e a rozklepan\u00fdm hlasem Bill\u00ed.<\/div>\n
„Spinkej,“ poru\u010dil mu n\u011b\u017en\u011b Tom a s\u00e1m vstal.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 mus\u00edm do \u0161koly. Mus\u00edm odevzdat ten trest,“ zvedal se Bill a p\u0159ehodil nohy p\u0159es postel.<\/div>\n
„Ne, Bill\u00ed, ty nikam nejde\u0161. Dneska se p\u011bkn\u011b doma prosp\u00ed\u0161, a\u0165 nabere\u0161 s\u00edly,“ zkou\u0161el na n\u011bj st\u00e1le stejn\u011b n\u011b\u017en\u011b Tom a lehce ho polo\u017eil zp\u00e1tky do postele a nohy mu zakutal pod pe\u0159inu. S\u00e1hnul mu starostliv\u011b na \u010delo; bylo stejn\u011b hork\u00e9 jako v\u010dera ve\u010der. Tak\u017ee Bill pr\u00e1v\u011b blouznil a to se ho m\u00e1ma neb\u00e1la nechat samotn\u00e9ho doma.<\/div>\n
Co kdy\u017e spadne ze schod\u016f? Vypadne z okna? Utop\u00ed se ve van\u011b? Sp\u00e1l\u00ed se o spor\u00e1k? P\u0159epadne p\u0159es z\u00e1bradl\u00ed? – uva\u017eoval Tom a pohladil Billa po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Bu\u010f tady se mnou, Tom\u00ed\u0161ku. Pros\u00edm, chci, abys spinkal vedle m\u011b,“ chytnul ho Bill za ruku a jeho o\u010di byly jako sklen\u011bn\u00e9.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu tady b\u00fdt s tebou, ale slibuju, \u017ee dojdu co nejd\u0159\u00edv, ano? Spinkej,“ pol\u00edbil jej na \u010delo a Bill poslu\u0161n\u011b zav\u0159el o\u010di a sto\u010dil se do klub\u00ed\u010dka. Je\u0161t\u011b n\u011bco neidentifikovateln\u00e9ho zamumlal a usnul.<\/p>\n<\/div>\n
Tom ho pohladil po tv\u00e1\u0159i a vstal z postele. Ze sk\u0159\u00edn\u011b vyt\u00e1hl prvn\u00ed tri\u010dko, kter\u00e9 vid\u011bl, kalhoty vzal z k\u0159esla, na kter\u00e9m se v\u00e1lely od v\u010dera, a ze z\u00e1suvky vyt\u00e1hl \u010dist\u00e9 spodn\u00ed pr\u00e1dlo a pono\u017eky. Vydal se do koupelny a pot\u00e9 do kuchyn\u011b. Marn\u011b se sna\u017eil ukecat Be\u00e1tu, aby ho taky nechala doma, \u017ee se v\u016fbec nevyspal. Ta v\u0161ak neustoupila, a tak j\u00ed vlepil p\u0159\u00edmo do tv\u00e1\u0159e, \u017ee a\u017e si zase bude st\u011b\u017eovat na to, \u017ee sp\u00ed ve \u0161kole, a\u0165 se nediv\u00ed. A to ho nenechala doma tuplem!<\/div>\n
Na\u0161tvan\u011b vstal od stolu, vzal ze sk\u0159\u00ed\u0148ky suchary a nalil do Billova hrn\u00ed\u010dku hork\u00fd he\u0159m\u00e1nkov\u00fd \u010daj. Je\u0161t\u011b vzal pr\u00e1\u0161ek, kter\u00fd mu nechala m\u00e1ma pro Billa na r\u00e1no a odpoledne, a \u0161el zp\u00e1tky do pokoje. Bill klidn\u011b oddechoval na Tomov\u011b stran\u011b postele a ruce m\u011bl pevn\u011b obmotan\u00e9 okolo Tomova pol\u0161t\u00e1\u0159e, kter\u00fd byl nas\u00e1kl\u00fd jeho v\u016fn\u00ed.<\/div>\n
Ur\u010dit\u011b mu ho poslint\u00e1, pomyslel si Tom a polo\u017eil hrnek na no\u010dn\u00ed stolek. Opatrn\u011b s Billem zat\u0159epal.<\/div>\n
„Bill\u00ed, mus\u00ed\u0161 si vz\u00edt pr\u00e1\u0161ek,“ \u0161eptnul mu do ucha a Bill otev\u0159el o\u010dka.<\/div>\n
„J\u00e1 nechci \u017e\u00e1dnej pr\u00e1\u0161ek,“ zahuhlal do pol\u0161t\u00e1\u0159e, „budu pak zase blinkat.“<\/div>\n
„Nebude\u0161, slibuju. Mus\u00ed\u0161 si vz\u00edt ten pr\u00e1\u0161ek, Bill\u00ed, pom\u016f\u017ee ti, uvid\u00ed\u0161. A a\u017e se vzbud\u00ed\u0161, bude ti o moc l\u00edp.“<\/div>\n
„Opravdu?“<\/div>\n
„Opravdu. P\u0159\u00edsah\u00e1m,“ Tom zvednul dva prsty k p\u0159\u00edsaze a Bill pomalu otev\u0159el pusu. Vypl\u00e1znul jazyk, Tom na n\u011bj polo\u017eil pr\u00e1\u0161ek a podal mu \u010daj na zapit\u00ed.<\/div>\n
„Fuj,“ oklepal se Bill. „To je ale hnusnej \u010daj.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Taky ho nem\u00e1m r\u00e1d. Tady m\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fd su\u0161enky, kdybys m\u011bl hlad. Ne, nemus\u00ed\u0161 m\u00edt ani hlad, ale mus\u00ed\u0161 n\u011bco sn\u00edst. Aspo\u0148 jeden kousek, ano? Ud\u011bl\u00e1\u0161 to pro m\u011b?“<\/div>\n
„Co kdy\u017e budu zase blinkat, kdy\u017e to sn\u00edm? Nechci blinkat.“<\/div>\n
„Nebude\u0161. Nem\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt o hladu, mohlo by ti b\u00fdt \u0161patn\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc. A to p\u0159ece nechce\u0161, \u017ee ne?“<\/div>\n
„Ne,“ \u0161pitnul Bill rezignovan\u011b a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Vr\u00e1t\u00edm se za tebou, co nejd\u0159\u00edv to p\u016fjde, dvoj\u010d\u00e1tko. M\u00e1m t\u011b moc, moc, moc r\u00e1d,“ pol\u00edbil ho znovu na tv\u00e1\u0159 a vzal si batoh, kterej le\u017eel pod stolem, na stole vzal je\u0161t\u011b esej a vydal se dol\u016f, kde u\u017e na n\u011bj \u010dekal Sebastian, kter\u00fd ho vezl do \u0161koly a od kter\u00e9ho vyloudil omluvenku na posledn\u00ed dv\u011b hodiny.<\/p>\n<\/div>\n
„Kaulitz! Bud\u00ed\u010dek! U\u017e jste ve \u0161kole!“ ozval se t\u0159\u00eddou r\u00e1zn\u00fd hlas profesorky d\u011bjepisu a Tom se rozespale pod\u00edval okolo. „Ano, mluv\u00edm s v\u00e1mi. To jste v noci nespal, nebo co? Mimo to, kde je v\u00e1\u0161 bratr? Douf\u00e1m, \u017ee do t\u00e9 V\u00eddn\u011b pojede, nehodl\u00e1m hledat dal\u0161\u00edho n\u00e1hradn\u00edka. Sta\u010d\u00ed, \u017ee ve druh\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b jich polovina odpadla. No, bude to?“<\/div>\n
„Nespal jsem, proto\u017ee Bill dostal \u00fa\u017eeh a celou noc prozvracel, omluvte ho pros\u00edm,“ \u0159ekl stejn\u011b rozespal\u00fdm t\u00f3nem Tom a na jazyku m\u011bl dost \u0161karedou pozn\u00e1mku, kterou v\u0161ak rad\u011bji polknul.<\/div>\n
„Aha. Dob\u0159e. Do t\u00e9 V\u00eddn\u011b pojede?“ zeptala se profesorka u\u017e tro\u0161ku uklidn\u011bn\u011b.<\/div>\n
„Snad jo,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a z\u00edvnul si. Profesorka vstala a p\u0159e\u0161la k Tomov\u011b lavici.<\/div>\n
„Pokud nel\u017eete a to, co tvrd\u00edte, je pravda, sko\u010dte si za t\u0159\u00eddn\u00ed, a\u0165 v\u00e1s omluv\u00ed a b\u011b\u017ete dom\u016f. Nem\u00e1m r\u00e1da studenty, kte\u0159\u00ed p\u0159i m\u00e9m v\u00fdkladu sp\u00ed,“ \u0159ekla mu polohlasem.<\/div>\n
„Mysl\u00edte to v\u00e1\u017en\u011b?“ udivil se Tom.<\/div>\n
„B\u011b\u017ete, ne\u017e si to rozmysl\u00edm, Kaulitz. A a\u0165 se bratr uzdrav\u00ed,“ pook\u0159\u00e1la profesorka a vr\u00e1tila se ke kated\u0159e vykl\u00e1dat dne\u0161n\u00ed l\u00e1tku. Tom si sbalil v\u011bci a ode\u0161el ze t\u0159\u00eddy. Vyhledal t\u0159\u00eddn\u00ed, kter\u00e9 v\u0161echno pov\u011bd\u011bl a ta ho nerada, proto\u017ee v\u011bd\u011bla, jak je Tom probl\u00e9mov\u00fd, pustila dom\u016f.<\/div>\n
Tom je\u0161t\u011b zavolal Sebovi, aby zavolal Be\u00e1t\u011b, proto\u017ee, mezi n\u00e1mi, by to od n\u00ed p\u011bkn\u011b schytal, a on s\u00e1m \u0161el dom\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Sotva otev\u0159el vchodov\u00e9 dve\u0159e, hodil batoh na botn\u00edk, zamknul a skopnul boty z nohou. Schody do pokoje bral po t\u0159ech a potichu vklouznul do pokoje, kde spal Bill. Svl\u00e9knul se a ne\u017e si lehnul vedle n\u011bj, zkontroloval, jestli pil a jedl. A ano, Bill ho p\u0159ece jen poslechnul.<\/div>\n
Lehnul si vedle toho sp\u00edc\u00edho klub\u00ed\u010dka a b\u011bhem chvilky taky usnul. A nechal si o nich zd\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bajik<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bajik Bill\u016fv pl\u00e1n byl naprosto jednoduch\u00fd, av\u0161ak p\u0159esto \u00fa\u010dinn\u00fd. Po hodin\u011b poni\u017eov\u00e1n\u00ed, jak\u00fd je nemotorn\u00fd, ne\u0161ikovn\u00fd, blb\u00fd a b\u016fhv\u00ed co je\u0161t\u011b, si to p\u0159ece Tom zaslou\u017e\u00ed. „Tome,“ k\u0159ikl na druhou p\u016flku zahrady a schv\u00e1ln\u011b po\u010dkal, a\u017e k n\u011bmu jeho dvoj\u010de vzhl\u00e9dne.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[186],"tags":[],"class_list":["post-13721","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dvojce-na-jednu-noc"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13721","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13721"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13721\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13721"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13721"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13721"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}