{"id":13741,"date":"2009-08-16T17:00:00","date_gmt":"2009-08-16T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13709"},"modified":"2009-08-16T17:00:00","modified_gmt":"2009-08-16T16:00:00","slug":"casoprostor-iii-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/16\/casoprostor-iii-31\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor III 31."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n

<\/em><\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Sobota 15.8.2015 p\u0159ed polednem<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/div>\n
<\/div>\n
„Ano,“ \u0161pitne nev\u011bsta odpov\u011b\u010f na dotaz odd\u00e1vaj\u00edc\u00edho \u00fa\u0159edn\u00edka, jestli si bere na\u0161eho buben\u00edka za man\u017eela dobrovoln\u011b. Slunce jim k tomu sv\u00edt\u00ed, zrovna p\u0159ed chvilkou vykouklo z mrak\u016f a osl\u0148uje v\u0161echny svatebn\u00ed hosty, kte\u0159\u00ed se p\u0159i\u0161li pod\u00edvat na ob\u0159ad pod \u0161ir\u00fdm nebem. Na\u0161t\u011bst\u00ed nepr\u0161\u00ed, i kdy\u017e se mraky nad z\u00e1me\u010dkem hon\u00ed sem a tam a nev\u011bstin z\u00e1voj vlaje, jako by se m\u011bl ka\u017edou chv\u00edli utrhnout. Gustav u\u017e svoje z\u0159eteln\u00e9 a hlasit\u00e9 ano \u0159ekl p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, ani se mu moc neklepal hlas, kdy\u017e souhlasil s t\u00edm, \u017ee si na krk uv\u00e1\u017ee jednu \u017eenskou na celej \u017eivot, a matka nev\u011bsty nahlas vzlykla, kdy\u017e j\u00ed buben\u00edk, co zbouchl jej\u00ed dceru, kone\u010dn\u011b navl\u00edkl snubn\u00ed prst\u00fdnek. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, jestli radost\u00ed nebo \u017ealem. Davem p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edho obecenstva se rozlehlo tich\u00e9 a dojat\u00e9 „\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1ch“, kdy\u017e se ti dva kone\u010dn\u011b pol\u00edbili, a Gustavova tch\u00fdn\u011b se roze\u0161tkala naplno. Te\u010f to sp\u00ed\u0161 vypad\u00e1 na po\u0159\u00e1dnej hysterickej z\u00e1chvat.<\/div>\n
No nic\u2026 a je ruka v ruk\u00e1v\u011b, m\u00e1me to za sebou. Nejhor\u0161\u00ed ze v\u0161eho je, \u017ee m\u011b tohle \u010dek\u00e1 taky, za m\u011bs\u00edc budu v chomoutu stejn\u011b jako Georg a Gustav, jen s t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee absolutn\u011b proti sv\u00fd v\u016fli, co\u017e se ov\u0161em nikdo nesm\u00ed dozv\u011bd\u011bt, tak\u017ee budu muset hr\u00e1t jednu velkou svatebn\u00ed komedii o \u0161t\u011bst\u00ed a l\u00e1sce a\u017e za hrob. Jedinej svobodnej \u010dlen kapely z\u016fstane nakonec Tom, ale sed\u00ed to k jeho image, na kter\u00fd l\u00e9ta pracoval, tak\u017ee se tomu nikdo nebude divit. A stejn\u011b nen\u00ed volnej\u2026 je m\u016fj\u2026 nesahat.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b novoman\u017eel\u00e9 podep\u00ed\u0161ou, \u017ee jsou nadosmrti svoji, sv\u011bdci jim to taky potvrd\u00ed, a je to v\u0161echno, pojedeme se naj\u00edst do n\u011bjak\u00fd restaurace na kraji Berl\u00edna, u\u017e mi docela kru\u010d\u00ed v \u017ealudku. To jsem zv\u011bdav, jestli to t\u011bm dv\u011bma vydr\u017e\u00ed\u2026<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Tat\u00ed,“ za\u0161ept\u00e1 mi do ucha Dejv, proto\u017ee m\u00e1 zak\u00e1z\u00e1no mluvit nahlas. Dr\u017e\u00edm ho u\u017e deset minut na ruce, aby na to romantick\u00fd p\u0159edstaven\u00ed dob\u0159e vid\u011bl, a pomalu mi za\u010d\u00ednaj\u00ed odum\u00edrat svaly. Naklon\u00edm k n\u011bmu hlavu, abych tomu jeho \u0161pit\u00e1n\u00ed rozum\u011bl, vzal sv\u016fj \u00fakol smrteln\u011b v\u00e1\u017en\u011b. „Ty bude\u0161 tetu taky muset l\u00edbat?“ M\u00e1lem vyprsknu, ale poda\u0159\u00ed se mi udr\u017eet v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u2026 to jeho kr\u00e1sn\u00fd „muset“ se mi l\u00edb\u00ed. Jako by n\u011bco tu\u0161il, \u0161punt jeden \u0161ikovnej.<\/div>\n
„J\u00e1 j\u00ed budu l\u00edbat, proto\u017ee ji m\u00e1m r\u00e1d,“ odpov\u00edm mu \u0161eptem, „a proto\u017ee se to tak d\u011bl\u00e1, v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„A pro\u010d se to tak mus\u00ed d\u011blat?“ zv\u011bdavec v n\u011bm mi ned\u00e1 pokoj, zat\u00edmco se sv\u011bdkov\u00e9 zv\u011b\u010d\u0148uj\u00ed do matri\u010dn\u00ed knihy.<\/div>\n
„Aby potvrdili slib, \u017ee spolu budou a\u017e do smrti, a aby v\u0161ichni vid\u011bli, jak se \u017eenich a nev\u011bsta maj\u00ed r\u00e1di.“<\/div>\n
„Hm\u2026 tak to jo, ale pak u\u017e j\u00ed l\u00edbat nemus\u00ed\u0161, ne?“ vyvod\u00ed si z toho logickej z\u00e1v\u011br, \u017ee tohle p\u0159ece sv\u011btu sta\u010d\u00ed uk\u00e1zat jen jednou. Rozchecht\u00e1m se skoro nahlas, a\u017e se na n\u00e1s Gustavova teti\u010dka, co stoj\u00ed p\u0159ed n\u00e1mi, s k\u00e1rav\u00fdm pohledem oto\u010d\u00ed, abychom byli zticha, tak u\u017e Dejvovi rad\u0161i neodpov\u00edd\u00e1m, je\u0161t\u011b by z toho byla dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka. M\u00e1 to vy\u0159e\u0161en\u00fd, tak mu to nebudu vyvracet. J\u00e1 rozhodn\u011b Sabine jen tak l\u00edbat nehodl\u00e1m, to mu klidn\u011b m\u016f\u017eu sl\u00edbit. Na ve\u0159ejnosti u\u017e nebudeme jako man\u017eel\u00e9 muset nic p\u0159edst\u00edrat, naopak se to po n\u011bjak\u00fd dob\u011b stane spole\u010densky nevhodn\u00e9, l\u00edbat vlastn\u00ed \u017eenu p\u0159ede v\u0161ema, tak\u017ee bude pokoj.<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
„Hej, chlape! Pro\u010d ten Tom nep\u0159i\u0161el aspo\u0148 na hostinu!? Chyb\u00ed mi tu, s n\u00edm se dob\u0159e pije,“ pl\u00e1cne m\u011b po z\u00e1dech p\u0159ipitej Georg, div mi nezlom\u00ed rameno, kdy\u017e proch\u00e1z\u00ed s nezbytn\u00fdm pan\u00e1kem v ruce kolem na\u0161eho stolu.<\/div>\n
„M\u00e1 p\u016flku ksichtu modrou jako \u0161vestku,“ odpov\u00edm mu dnes u\u017e pot\u0159et\u00ed na tu samou ot\u00e1zku, „necht\u011blo se mu vysv\u011btlovat ka\u017ed\u00fdmu opil\u00fdmu magorovi, co se mu stalo,“ dod\u00e1m aktu\u00e1ln\u00ed verzi vycucanou z prstu specieln\u011b pro n\u011bj. Necht\u011bli jsme, aby ho takhle dod\u011blan\u00fdho vyfotili novin\u00e1\u0159i, kv\u016fli tomu tu hlavn\u011b nen\u00ed. Sice jich na svatb\u011b moc nebylo, poda\u0159ilo se to utajit celkem dob\u0159e, ale Tom\u016fv obli\u010dej by jim ur\u010dit\u011b neunikl. Zam\u00e1v\u00e1m zp\u00e1tky Dejvovi, kter\u00fd se zm\u00edt\u00e1 na parketu v neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch tane\u010dn\u00edch kreac\u00edch. P\u0159i\u0161la si pro n\u011bj sama nev\u011bsta, aby s n\u00ed \u0161el tancovat, ale dalo n\u00e1m pr\u00e1ci, ne\u017e jsme ho ukecali. Kdy\u017e za\u010dala rychl\u00e1 p\u00edsni\u010dka, p\u011bkn\u011b se odv\u00e1zal, a te\u010f u\u017e je ve sv\u00fdm \u017eivlu, krout\u00ed se jako had a v\u0161ichni kolem se dob\u0159e bav\u00ed. Je to rozenej komediant, u\u017e je to jasn\u00fd.<\/div>\n
„\u0160kyt,“ ozve se mi nad hlavou Geo a j\u00e1 k n\u011bmu zvednu pohled.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 u\u017e chlastat, Geo, nebo se ti stane to sam\u00fd, co Tomovi,“ vyhro\u017euju mu s pobaven\u00fdm \u00fasm\u011bvem a rad\u0161i si poposednu, aby mi tu svoji vodku nevylil za krk. Ten bude zase r\u00e1no vypadat.<\/div>\n
„Nejsem sra\u010dka jako to tv\u00fd huben\u00fd dvoj\u010de, stejn\u011b v\u00e1m tu va\u0161\u00ed historku ne\u017eeru, ur\u010dit\u011b se n\u011bkde porval,“ zamuml\u00e1 Geo, „nebo \u017ee bys ho ze \u017e\u00e1rlivosti zbil ty?“ uva\u017euje je\u0161t\u011b, a kdy\u017e se jenom u\u0161kl\u00edbnu a za\u0165uk\u00e1m si na \u010delo, se zamy\u0161len\u00fdm v\u00fdrazem se sebere a p\u0159esune se o p\u00e1r \u017eidl\u00ed d\u00e1l k \u017eenichovi, kter\u00fd u\u017e vypad\u00e1 podobn\u011b jako on. Evidentn\u011b za\u010dali hned \u0159e\u0161it Georg\u016fv n\u00e1pad, proto\u017ee Gustav\u016fv pohled po p\u00e1r v\u011bt\u00e1ch zkoumav\u011b p\u0159istane na mn\u011b, a kdy\u017e rozhodn\u011b a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zavrt\u00ed hlavou, aby dal najevo sv\u016fj nesouhlas s bas\u00e1kovou teori\u00ed, ulev\u00ed se mi. No jo no\u2026 museli jsme v\u0161em \u0159\u00edct to sam\u00fd, co jsme doma \u0159ekli Dav\u00eddkovi, tak\u017ee ofici\u00e1ln\u011b se Tom zranil p\u0159i p\u00e1du ze schod\u016f. Sice tomu nikdo moc nev\u011b\u0159il, ale \u00fa\u010del to splnilo, Tom m\u011bl na tuhle svatbu omluvenku. Sice se du\u0161oval, \u017ee to schv\u00e1ln\u011b neud\u011blal, ale nakonec mu to n\u00e1ramn\u011b vyhovovalo.<\/div>\n
Alespo\u0148 vyu\u017eil toho, \u017ee jsme s Dav\u00eddkem pry\u010d z domu, a pomalu za\u010d\u00edn\u00e1 k Filipovi st\u011bhovat svoje v\u011bci. Star\u00fd auto, kter\u00fd si v bazaru koupil na sledov\u00e1n\u00ed, se mu te\u010f hod\u00ed, proto\u017ee se do n\u011bj vejde v\u00edc, ne\u017e do toho jeho p\u0159\u00edzemn\u00edho spor\u0165\u00e1\u010dku, a m\u00e1 v\u00fdhodu, \u017ee by ho v n\u011bm nikdo nehledal. Za p\u00e1r \u0161up\u016f si koupil anonymitu, kterou na st\u011bhov\u00e1n\u00ed pot\u0159ebuje. Je\u0161t\u011b jsem se po\u0159\u00e1d nebyl mrknout, kde to Filip bydl\u00ed, ale sl\u00edbil mi, \u017ee a\u017e se nast\u011bhuje, pozvou m\u011b na n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Podle toho, jak to Tom l\u00ed\u010dil, to nejsp\u00ed\u0161 bude p\u011bkn\u00e1 k\u016f\u010da, ale d\u016fle\u017eit\u00fd je, \u017ee tam bude m\u00edt n\u011bkoho, s k\u00fdm si pokec\u00e1 a nebude s\u00e1m. Hod\u00edm do sebe skleni\u010dku \u0161amp\u00e1\u0148a na jeden lok, abych zapil \u017eal, kterej se mi pl\u00ed\u017e\u00ed do hlavy poka\u017ed\u00fd, kdy\u017e na tuhle hnusnou epizodu na\u0161eho \u017eivota za\u010dnu myslet. Pro\u010d? Pro\u010d zrovna n\u00e1m se po\u0159\u00e1d musej d\u00edt takov\u00fd v\u011bci?<\/div>\n
Zat\u0159epu hlavou, abych z n\u00ed tyhle pitom\u00fd my\u0161lenky vyklepal a p\u0159estal se litovat. Tom je \u017eivej a zdravej, jsme spolu, m\u00e1me se r\u00e1di, m\u00e1me Dejva\u2026 to jsou p\u0159ece v\u0161echno skv\u011bl\u00fd v\u011bci. V\u0161echno\u2026 i tahle pitom\u00e1 situace\u2026 je lep\u0161\u00ed, ne\u017e mrtvej Tom\u2026 poka\u017ed\u00fd, kdy\u017e m\u011b tohle chytne, si mus\u00edm p\u0159ipomenout, jak jsem byl zoufalej, kdy\u017e jsem si p\u0159e\u010detl jeho dopis o tom, \u017ee m\u011b miloval a nebyl mi to schopen \u0159\u00edct\u2026 i kdybychom se rok nem\u011bli vid\u011bt, po\u0159\u00e1d je to lep\u0161\u00ed, ne\u017e to, co m\u011b \u010dekalo, kdybych nepotkal d\u011bdu a nem\u011bl \u0161anci v\u0161echno zm\u011bnit\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
Pomalu bude deset hodin, asi bych m\u011bl toho na\u0161eho mal\u00fdho bale\u0165\u00e1ka odchytit a dopravit dom\u016f, ale je mi jasn\u00fd, \u017ee se mu nebude cht\u00edt. Moment\u00e1ln\u011b sed\u00ed na kl\u00edn\u011b Gustavovy man\u017eelky, kter\u00e1 ho po divok\u00e9m tanci zrovna krm\u00ed svatebn\u00edm dortem. Douf\u00e1m, \u017ee se mi cestou dom\u016f nepozvrac\u00ed, u\u017e toho dneska stl\u00e1skal stra\u0161n\u011b moc. V kapse saka mi zavibruje mobil, p\u0159i\u0161la mi zpr\u00e1va od Toma: Kde ste tak dlouho? Uz sem doma, mam pro vas prijet?<\/em>
Usm\u011bju se jeho starostlivosti, podle dohody jsme m\u011bli jet dom\u016f tax\u00edkem, ale kdy\u017e se nud\u00ed, klidn\u011b m\u016f\u017ee vyrazit, budu jenom r\u00e1d, \u017ee ho po dlouh\u00e9m dni zase uvid\u00edm, u\u017e se mi tu samotn\u00fdmu stejsk\u00e1.<\/div>\n
Kral parketu asi nebude chtit, ale ja uz se tu nudim, tak prijed :-*<\/em> ode\u0161lu zpr\u00e1vu, a proto\u017ee Tom tady bude tak za \u010dtvrt hodinky, jdu odchytit Dejva.<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/div>\n
<\/div>\n
Zaparkuju p\u0159ed restaurac\u00ed, kde se kon\u00e1 ta Gustavova sl\u00e1va, a prozvon\u00edm Billa, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem tady. Od r\u00e1na jsem Filipovi pom\u00e1hal sestavovat n\u00e1bytek, co mu p\u0159ivezli do laborato\u0159e, co\u017e teda byla p\u011bkn\u00e1 maka\u010dka, ne\u017e jsme na\u0161li, kam pat\u0159ej v\u0161echny ty \u0161roubky a kol\u00ed\u010dky, a pak je\u0161t\u011b zapojovat po\u010d\u00edta\u010de, co\u017e byla taky velk\u00e1 sranda\u2026 jsme oba takov\u00fd technick\u00fd typy, u\u017e jsem m\u011bl na kah\u00e1nku, \u017ee zavol\u00e1m n\u011bkomu z dodavatel\u016f, aby to p\u0159i\u0161el ud\u011blat za n\u00e1s, ale Filip prohl\u00e1sil, \u017ee nejsme \u017e\u00e1dn\u00fd st\u0159eva, tak jsem zatnul zuby a vydr\u017eel to. Kdy\u017e jsem odj\u00ed\u017ed\u011bl, je\u0161t\u011b nefungovalo \u00fapln\u011b v\u0161echno, ale s t\u00edm u\u017e si Fil mus\u00ed n\u011bjak poradit s\u00e1m. M\u011bl jsem toho tak akor\u00e1t dost, jsem docela utahanej. Nicm\u00e9n\u011b, kone\u010dn\u011b m\u016f\u017ee Filip za\u010d\u00edt stav\u011bt B\u00e9du, u\u017e bylo na \u010dase. Douf\u00e1m, \u017ee se jenom nevytahuje a opravdu bude schopen stroj \u010dasu znovu vyrobit. U\u017e jsem si zvykl na my\u0161lenku, \u017ee tohle v\u0161echno, co se na n\u00e1s z\u0159\u00edtilo b\u011bhem posledn\u00edho m\u011bs\u00edce, je jen do\u010dasn\u00e1 nep\u0159\u00edjemnost, a v\u0161echno bude za chv\u00edli zase v pohod\u011b. P\u0159i na\u0161\u00ed sm\u016fle se ov\u0161em m\u016f\u017ee st\u00e1t v\u0161echno, co\u017e si mus\u00edm neust\u00e1le p\u0159ipom\u00ednat, abych pak nebyl zklamanej, a\u017e to dopadne blb\u011b. To ale budu stejn\u011b, tak\u017ee je to vlastn\u011b fuk\u2026<\/div>\n
Doma jsem si dal sprchu, abych ze sebe smyl prach a pot, chvilku odpov\u00eddal na dotazy fanou\u0161k\u016f na na\u0161em f\u00f3ru, skouknul, co kdo nov\u00fdho vydal, ale v pr\u00e1zdn\u00fdm dom\u011b mi bylo po t\u011bch dvou smutno. Za ten rok, co m\u00e1me Dejva, jsem si tak zvykl, \u017ee je v bar\u00e1ku po\u0159\u00e1d ru\u0161no, \u017ee mi to ticho najednou p\u0159ipadalo smutn\u00fd a ub\u00edjej\u00edc\u00ed. Scotty u\u017e je starej, chr\u00e1pal jak zabitej pod stolem v kuchyni, ani na proch\u00e1zku se mu necht\u011blo, tak jsem se rad\u0161i sebral a dojel si pro n\u011b, mus\u00edm si jich u\u017e\u00edt, ne\u017e se budu muset p\u0159est\u011bhovat definitivn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj, strejdo!“ zahlahol\u00ed prcek, kdy\u017e se otev\u0159ou zadn\u00ed dve\u0159e Billova auta, a hrne se jak o z\u00e1vod do sv\u00fd seda\u010dky.<\/div>\n
„\u010cau, prcku, tak jak\u00fd to bylo?“ zept\u00e1m se a s \u00fasm\u011bvem mrknu dozadu na Billa, kterej mu zap\u00edn\u00e1 bezpe\u010dnostn\u00ed p\u00e1sy.<\/div>\n
„Perfektn\u00ed, strejdo! V\u00ed\u0161, \u017ee Gustavova teta bude m\u00edt miminko? \u0158\u00edkala mi to! Prej budu m\u00edt kamar\u00e1da, vid\u011bla to prej v\u010dera na tom\u2026 na\u2026“ zaraz\u00ed se, a vrhne t\u00e1zavej pohled na Billa.<\/div>\n
„Na ultrazvuku,“ usm\u011bje se jeho ta\u0165ka.<\/div>\n
„Jo! Na ultrazvyku,“ skoro dob\u0159e zopakuje Dejv. „A taky sem tancoval! I s tetou!“ nad\u0161en\u011b mi vykl\u00e1d\u00e1, o\u010di mu p\u0159itom z\u00e1\u0159ej. „Dostal sem dort a taky mi teta dala nap\u00edt tro\u0161ku \u010dampa\u0148sk\u00fdho s bublinkama,“ vytahuje se \u0161punt, div z t\u00fd sv\u00fd seda\u010dky nevypadne. „\u0160imralo m\u011b to v nose a bylo to kysel\u00fd,“ dod\u00e1 u\u017e tro\u0161ku zklaman\u011b.<\/div>\n
„Jo, ten dort vidim osobn\u011b, je\u0161t\u011b m\u00e1\u0161 na brad\u011b kr\u00e9m, opil\u010de,“ sm\u011bju se, a prstem mu set\u0159u b\u00edlou sladkou hmotu, kterou ol\u00edznu. „Dobrej, m\u00e1\u0161 pravdu,“ na chvilku zalituju, \u017ee jsem na tu svatbu ne\u0161el. Skv\u011blej dort a to jeho kysel\u00fd \u010dampa\u0148sk\u00fd bych si dal.<\/div>\n
„Neboj, Tara n\u00e1m dala v\u00fdslu\u017eku,“ koukne na m\u011b Bill, jako by mi \u010detl my\u0161lenky. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed zabouchne zadn\u00ed dve\u0159e, aby si mohl nasednout vedle m\u011b, a na kl\u00edn si polo\u017e\u00ed velkou b\u00edlou krabici. P\u0159ipout\u00e1 se, a kdy\u017e vid\u00ed m\u016fj zv\u011bdavej pohled, otev\u0159e ji.<\/div>\n
„P\u00e1ni,“ ujede mi nad\u0161enej povzdech nad haldou dobrot, co se na m\u011b z t\u00fd krabice sm\u011bjou. Sb\u00edhaj se mi v\u0161echny sliny, co m\u00e1m. Bill nev\u00e1h\u00e1, vynd\u00e1 jednu malou kremrolku, a nacpe mi ji celou do pusy. Nem\u016f\u017eu ani pod\u011bkovat, tak aspo\u0148 zahuh\u0148\u00e1m d\u00edky a skoro u\u017e se k n\u011bmu skl\u00e1n\u00edm, abych ho l\u00edbnul za odm\u011bnu na tv\u00e1\u0159, kdy\u017e si uv\u011bdom\u00edm, \u017ee prcek sed\u00ed vzadu. Bill po mn\u011b v\u0161ev\u011bdoucn\u011b loupne o\u010dima a usm\u011bje se.<\/div>\n
„Je\u010f, ty mod\u0159ino. U\u017e se t\u011b\u0161\u00edm do postele, jsem z toho mumraje \u0161\u00edlen\u011b utahanej.“ U\u017e jen p\u0159ik\u00fdvnu, nesna\u017e\u00edm se odpov\u011bd\u011bt, abych mu do auta moc nenadrobil, a nastartuju. Vzal jsem Billovo auto, proto\u017ee ve sv\u00fd star\u00fd Fabce nem\u00e1m seda\u010dku na prcka, jinak by to ur\u010dit\u011b bylo lep\u0161\u00ed kv\u016fli lidem, proto\u017ee v t\u00fdhle Billov\u011b n\u00f3bl k\u00e1\u0159e n\u00e1s ka\u017edej pozn\u00e1. Docela si u\u017e\u00edv\u00e1m, \u017ee kdy\u017e jedu v tom star\u00fdm k\u0159\u00e1pu, nikdo si m\u011b ani nev\u0161imne. M\u00e1m dokonce pocit, \u017ee i kdybych tvrdil, kdo jsem, budou si o mn\u011b myslet, \u017ee jsem sv\u016fj vlastn\u00ed imit\u00e1tor. Zvl\u00e1\u0161\u0165 te\u010f, s tou rozbitou tlamou, mus\u00edm d\u00e1vat bacha, aby m\u011b n\u011bkdo nevyfotil, nerad bych vysv\u011btloval a p\u0159izn\u00e1val, \u017ee jsem dostal do huby. Sice jsem mu taky jednu nat\u00e1h, ale verze, kterou jsem vykl\u00e1dal Billovi, kdy\u017e jsem p\u0159ijel dom\u016f, byla malinko p\u0159ibarven\u00e1, abych nevypadal jako naprost\u00fd neschopn\u00fd pako.<\/div>\n
<\/div>\n
Sta\u010dil jsem mu v podstat\u011b jenom vpadnout do bytu, proto\u017ee tolik s\u00edly, aby m\u011b v t\u00fd sv\u00fd ospalosti vytla\u010dil, nem\u011bl, ale pak u\u017e to byla jen rychl\u00e1 bitka, kdy jsme si dali vz\u00e1jemn\u011b p\u011bst\u00ed a on m\u011b vyhodil ze dve\u0159\u00ed. Parchant jeden. V\u016fbec nic jsem z n\u011bj nedostal, a ani popravd\u011b nev\u00edm, co jsem si p\u016fvodn\u011b myslel, \u017ee z n\u011bj dostanu. Mohlo m\u011b napadnout, \u017ee bude d\u00edky sv\u00fd profesi zvyklej se rv\u00e1t, a \u017ee to nebude jednoduch\u00fd, co\u017e jsem si uv\u011bdomil, a\u017e kdy\u017e jsem sed\u011bl zp\u00e1tky v aut\u011b a prohl\u00ed\u017eel si, jak\u00fd \u0161kody na mn\u011b nap\u00e1chal. Kdy\u017e nic jin\u00fdho, aspo\u0148 m\u00e1m pocit, \u017ee jsem to zkusil. Jednu v\u00fdhodu to ale m\u011blo\u2026 od t\u00fd doby se u n\u00e1s p\u0159ed domem neuk\u00e1zal. Sleduju z okna sv\u00fd lo\u017enice po\u0159\u00e1d cvrkot na ulici, ale nic. Nechce se mi v\u011b\u0159it, \u017ee bych ho sv\u00fdm \u00fatokem odradil, ale nejsp\u00ed\u0161 to tak asi bude.<\/div>\n
<\/div>\n
Uv\u011bdom\u00edm si, \u017ee auto n\u011bjak podivn\u011b ztichlo, a kdy\u017e se mrknu dozadu i vedle sebe, najdu jenom dv\u011b sp\u00edc\u00ed mrtvolky. Dejva nejsp\u00ed\u0161 zmohlo to „\u010dampa\u0148sk\u00fd s bublinkama“ a tanec, o kter\u00fdm tak nad\u0161en\u011b b\u00e1snil. Douf\u00e1m, \u017ee to v\u0161echno nato\u010dili a budu se na to moct mrknout, o jeho tanec bych fakt nerad p\u0159i\u0161el, musela to bejt sranda. Zastav\u00edm na \u010dervenou, naklon\u00edm se k sp\u00edc\u00edmu Billovi, abych si vy\u0161\u0165oural n\u011bco dobr\u00fdho z krabice, kterou m\u00e1 po\u0159\u00e1d otev\u0159enou na kl\u00edn\u011b, a vyberu si b\u00edlou kuli\u010dku. Hmmm\u2026 dobr\u00e1, kokosov\u00e1 s kr\u00e9mem. Bill je tak kr\u00e1snej, kdy\u017e sp\u00ed, skoro se mi od n\u011bj necht\u011bj odtrhnout o\u010di. U\u017e dlouho jsem ho nevid\u011bl jak sp\u00ed, chyb\u00ed mi to\u2026 chyb\u00ed mi jeho objet\u00ed a fun\u011bn\u00ed za krk, kdy\u017e se ke mn\u011b v noci natiskl, aby byl v bezpe\u010d\u00ed\u2026 nasko\u010d\u00ed zelen\u00e1, a j\u00e1 cht\u011b necht\u011b mus\u00edm \u0161l\u00e1pnout na plyn, za mnou je n\u00e1kla\u010f\u00e1k, a kdyby za\u010dal troubit, co tady blbnu, nejsp\u00ed\u0161 by mi ty dva chr\u00e1paly vzbudil.<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
„Hal\u00f3, br\u00e1\u0161ko,“ potichounku \u0161pit\u00e1m, kdy\u017e se k Billovi naklon\u00edm a lehce se ot\u00edr\u00e1m rty o jeho tv\u00e1\u0159. „Jsme doma,“ zkou\u0161\u00edm ho probrat tak, abych nevzbudil to stvo\u0159en\u00ed vzadu. R\u00e1d bych mu dal aspo\u0148 pusu, kdy\u017e jsme tak hezky ukryt\u00ed v gar\u00e1\u017ei, ale Bill jenom nakr\u010d\u00ed nos, na \u010dele se mu ud\u011bl\u00e1 nespokojen\u00e1 vr\u00e1ska a oto\u010d\u00ed hlavu na stranu. N\u011bco nesrozumiteln\u011b zamuml\u00e1, a sp\u00ed si klidn\u011b d\u00e1l. No teda\u2026 dob\u0159e\u2026 nech\u00e1m ho je\u0161t\u011b chv\u00edli sp\u00e1t a odnesu zat\u00edm Dejva. Hod\u00edm si do pusy svatebn\u00ed kol\u00e1\u010dek, ne\u017e krabici na Billov\u011b kl\u00edn\u011b zav\u0159u, a vystoup\u00edm z auta. Potichu otev\u0159u zadn\u00ed dve\u0159e, vysvobod\u00edm Dejva ze seda\u010dky a sp\u00edc\u00edho si ho nahod\u00edm na rameno. Ani to s n\u00edm nehne, jenom vrn\u00ed, kdy\u017e z n\u011bj v posteli stahuju kalhoty, ale ko\u0161ili u\u017e se mi z n\u011bj sundat nepoda\u0159\u00ed, proto\u017ee se oto\u010d\u00ed na b\u0159icho a vystr\u010d\u00ed na m\u011b ten sv\u016fj mr\u0148avej zadek. Tak si spi v tomhle, pomysl\u00edm si, a opatrn\u011b ho p\u0159ikryju. Ten se asi hned tak nevzbud\u00ed, opilec jeden mr\u0148avej. Tara nem\u00e1 rozum, d\u00e1vat tak mal\u00fdmu d\u00edt\u011bti \u0161ampus, ale snad to nebylo tolik, kdy\u017e mu to nechutnalo. Tak Gustav nakonec p\u0159ece jen bude m\u00edt toho sv\u00fdho mal\u00fdho buben\u00edka\u2026 jsem r\u00e1d, \u017ee se mu to povedlo, t\u0159eba kluci jednou p\u0159evezmou na\u0161e profese a zalo\u017eej skupinu\u2026 co v n\u00ed ov\u0161em bude d\u011blat ta Geova c\u00e1corka, t\u011b\u017eko \u0159\u00edct\u2026 nejsp\u00ed\u0161 bude kr\u00e1ska na ozdobu, jestli bude po Vanesse. No jasn\u011b, bude jim d\u011blat mask\u00e9rku\u2026 to je p\u0159ece logick\u00fd. M\u011bl bych taky vyrobit n\u011bjak\u00fdho muzikanta, takhle jich bude m\u00e1lo, ale k tomu by byla zapot\u0159eb\u00ed \u017eensk\u00e1, tak\u017ee holt nic\u2026 Dejv bude stejn\u011b po mn\u011b\u2026 i kdy\u017e je Bill\u016fv\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
„No kone\u010dn\u011b vol\u00e1te, Devile, u\u017e jsem si myslel, \u017ee jsem nalet\u011bl podvodn\u00edkovi, a \u017ee se v\u00e1m nechce platit za poskytnut\u00fd slu\u017eby.“<\/em><\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem v\u00e1m p\u0159ece, \u017ee se v\u010das ozvu, a j\u00e1 svoje sliby pln\u00edm. Z\u00e1loha v\u00e1m p\u0159i\u0161la, jak jsme se domluvili, ne? Tak nech\u00e1pu, pro\u010d mi nev\u011b\u0159\u00edte. Va\u0161e slu\u017eby byly kvalitn\u00ed, tak\u017ee v\u00e1m zbytek po\u0161lu hned z\u00edtra, a\u017e se dostanu k po\u010d\u00edta\u010di. Moment\u00e1ln\u011b jsem mimo.“<\/em><\/div>\n
„Jo, to bude fajn, a je\u0161t\u011b si k tomu p\u0159ipo\u010dt\u011bte 10% nav\u00edc jako bolestn\u00fd. Ten v\u00e1\u0161 dredatej magor mi ve \u010dtvrtek r\u00e1no vl\u00edtnul do bytu a s\u00e1pal se po mn\u011b, jako by m\u011b cht\u011bl odd\u011blat. Sice jsem mu taky jednu vrazil, ne\u017e jsem se ho zbavil, ale jeho p\u011bst byla tvrd\u00e1, tak\u017ee bych prosil mal\u00fd od\u0161kodn\u011bn\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Chachachaaaaa\u2026 no to je celej Tom! \u010cekal jsem, \u017ee provede n\u011bjakou kravinu, je to hork\u00e1 hlava. Jak to, \u017ee jste si ho nev\u0161iml? Musel v\u00e1s p\u0159ece sledovat, ne?“<\/em><\/div>\n
„Ale jo, vid\u011bl jsem, \u017ee na m\u011b dohl\u00ed\u017e\u00ed z okna sv\u00fd lo\u017enice, ale jak to ud\u011blal, \u017ee jel za mnou a\u017e do bytu, to nev\u00edm. Moje chyba, to p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, ale je to v\u00e1\u0161 klient, a j\u00e1 utrp\u011bl \u00fajmu na zdrav\u00ed, je\u0161t\u011b te\u010f m\u00e1m \u017elutou mod\u0159inu na brad\u011b, tak\u017ee bych to prosil n\u011bjak kompenzovat\u2026 proto\u017ee kdybyste mu nedal v\u011bd\u011bt, \u017ee je sledovanej, nic takov\u00fdho by se mi nestalo. Kdy\u017e o mn\u011b sledovan\u00fd objekt nev\u00ed, nev\u0161imne si m\u011b. Stejn\u011b nech\u00e1pu, k \u010demu to v\u0161echno bylo, a pro\u010d jste se mu tak odkopal. \u0158\u00edkal mi Devile, kdy\u017e se na m\u011b s\u00e1pal, tak\u017ee o v\u00e1s v\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, dob\u0159e\u2026 za to pobaven\u00ed mi t\u011bch 10% stoj\u00ed, douf\u00e1m, \u017ee jste ho po\u0159\u00e1dn\u011b z\u0159\u00eddil, ur\u010dit\u011b je doma zalezlej jako krtek a nevystrkuje \u010dum\u00e1k, aby se ho n\u011bkdo neptal, kdo mu dal do dr\u017eky. Pro\u010d jsem se mu odkopal, do toho v\u00e1m nic nen\u00ed, to je moje v\u011bc, zaplaceno dostanete, tak\u017ee klid a nikomu ani slovo. Za to v\u00e1s hlavn\u011b plat\u00edm.“<\/em><\/div>\n
„Jist\u011b, jsem diskr\u00e9tn\u00ed, ale jestli mi ten v\u00e1\u0161 magor je\u0161t\u011b vleze do cesty, nebudu se s n\u00edm mazat a z\u0159\u00edd\u00edm ho, \u017ee ho vlastn\u00ed matka nepozn\u00e1. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jsem byl rozespalej, jinak by n\u011bco za\u017eil. Takov\u00fd chrast\u00edtko a dovoluje si.“<\/em><\/div>\n
„Jo, Tom byl v\u017edycky velkej machr, r\u00e1d se vytahuje, i kdy\u017e na to nem\u00e1, to je jeho povaha. M\u00e1te moje svolen\u00ed, klidn\u011b mu ten cifern\u00edk rozbijte v\u00edc, kdyby n\u011bco, ale mysl\u00edm, \u017ee u\u017e si na v\u00e1s netroufne. Tak\u017ee pen\u00edze po\u0161lu z\u00edtra a jsme vyrovn\u00e1ni. Kdybych v\u00e1s je\u0161t\u011b n\u011bkdy pot\u0159eboval, ur\u010dit\u011b se ozvu.“<\/em><\/div>\n
„Jist\u011b, kdykoliv jsem v\u00e1m znovu k dispozici, byla radost pro v\u00e1s pracovat, Devile. M\u011bjte se.“<\/em><\/div>\n
„Nashle.“<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule Sobota 15.8.2015 p\u0159ed polednem BILL „Ano,“ \u0161pitne nev\u011bsta odpov\u011b\u010f na dotaz odd\u00e1vaj\u00edc\u00edho \u00fa\u0159edn\u00edka, jestli si bere na\u0161eho buben\u00edka za man\u017eela dobrovoln\u011b. Slunce jim k tomu sv\u00edt\u00ed, zrovna p\u0159ed chvilkou vykouklo z mrak\u016f a osl\u0148uje v\u0161echny svatebn\u00ed hosty, kte\u0159\u00ed se p\u0159i\u0161li<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[221],"tags":[],"class_list":["post-13741","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-iii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13741","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13741"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13741\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13741"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13741"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13741"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}