{"id":13746,"date":"2009-08-15T12:50:00","date_gmt":"2009-08-15T11:50:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13714"},"modified":"2009-08-15T12:50:00","modified_gmt":"2009-08-15T11:50:00","slug":"makes-three-26","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/15\/makes-three-26\/","title":{"rendered":"Makes Three 26."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/em><\/strong><\/div>\n
Je \u0161patn\u00fd \u00fadaj v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? *drbe se na hlav\u011b*<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„To si ze m\u011b snad d\u011bl\u00e1\u0161 srandu,“ sledoval Tom sv\u00e9ho bratra, jak sk\u00e1\u010de na kufru a sna\u017e\u00ed se do n\u011bj narvat v\u0161echny v\u011bci. „Co se sna\u017e\u00ed\u0161 vz\u00edt s sebou? V\u0161echno?“<\/em><\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Bill bezdechu a zatahal za zip. Kone\u010dn\u011b se pohnul a na\u0161t\u011bst\u00ed to bylo u\u017e v\u0161echno zabaleno. „Oh bo\u017ee, nemyslel jsem si, \u017ee to bude takhle t\u011b\u017ek\u00fd,“ \u0159ekl a ot\u0159el si \u010delo. „Ty u\u017e m\u00e1\u0161 zabaleno?“<\/em><\/div>\n
„Od v\u010dera,“ \u0159ekl Tom samolib\u011b.<\/em><\/div>\n
„To proto, \u017ee ti pom\u00e1hal Andreas. Odm\u00edtnul pomoc i mn\u011b, nech\u00e1pu pro\u010d, z\u0159ejm\u011b z n\u011bjak\u00fdch nezn\u00e1m\u00fdch d\u016fvod\u016f,“ vypl\u00e1zl Bill na Toma jazyk a Tom si ho p\u0159it\u00e1hnul, aby ho mohl pol\u00edbit.<\/em><\/div>\n
„K\u0159i\u010del jsi na n\u011bj, proto\u017ee upustil tvoj\u00ed \u0159asenku, to proto,“ po\u0161\u0165ouchnul ho, Bill na\u0161pulil rty a odvr\u00e1til pohled.<\/em><\/div>\n
„Pustil ji na zem! Po tom co jsem mu \u0159ekl, aby se to nestalo. Mimochodem, hr\u00e1l si s n\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Jo, bu\u010f na Andrease hodn\u00fd. M\u00e1me jen jednoho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele a mus\u00edme si ho h\u00fd\u010dkat,“ pustil Tom sv\u00e9ho bratra a sledoval, jak se za\u010dal rozhl\u00ed\u017eet po m\u00edstnosti. „Co je?“<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m pocit, \u017ee jsem n\u011bco zapomn\u011bl,“ proj\u00ed\u017ed\u011bl Bill o\u010dima pokoj a sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, co by je\u0161t\u011b na turn\u00e9 mohl pot\u0159ebovat. Schrei Tour za\u010dne b\u011bhem dvou t\u00fddn\u016f, museli si u\u017e ale zabalit te\u010f, proto\u017ee zbytek \u010dasu budou bydlet ve studiu. Gustav s Georgem u\u017e tam odjeli a dvoj\u010data maj\u00ed b\u00fdt vyzvednuta dnes ve\u010der. Rozru\u0161en\u00ed jim panovalo cel\u00fdm t\u011blem a oni mohli jen st\u011b\u017e\u00ed sed\u011bt na m\u00edst\u011b a nic ned\u011blat.<\/em><\/div>\n
„Ten pocit m\u00e1\u0161 v\u017edycky,“ \u0159ekl Tom m\u00edrn\u011b a vlezl si v bot\u00e1ch do Billovy postele. „Zabalil sis spo\u010f\u00e1ry?“<\/em><\/div>\n
„Ne asi,“ probodnul Bill sv\u00e9ho bratra pohledem.<\/em><\/div>\n
„Fajn a co tri\u010dka? M\u00e1\u0161 jich dostatek?“<\/em><\/div>\n
„Dostatek. Cel\u00fd kufr.“<\/em><\/div>\n
„\u0160perky?“<\/em><\/div>\n
„V\u0161echno, co m\u00e1m.“<\/em><\/div>\n
„Make up?“<\/em><\/div>\n
„Jo.“<\/em><\/div>\n
„V\u0161echen?“<\/em><\/div>\n
„Ano, Tomi.“<\/em><\/div>\n
„Fajn, jen se ti sna\u017e\u00edm pomoct,“ zvedl Tom obrann\u011b ruce a zvedl se z postele. „Jdu se ujistit, jestli se m\u00fdm \u010depic\u00edm nest\u00fdsk\u00e1.“<\/em><\/div>\n
„Ty m\u00e1\u0161 kufr zvl\u00e1\u0161\u0165 jen pro tvoje \u010depice?“ zeptal se Bill ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b. Tomovi to nep\u0159ipadalo n\u011bjak divn\u00e9 a p\u0159ik\u00fdvl.<\/em><\/div>\n
\n
„Jo a co?“<\/em><\/div>\n
„No nic.“<\/em><\/div>\n
„No jasn\u011b,“ odv\u011btil Tom a proto\u010dil o\u010di, ode\u0161el do sv\u00e9ho pokoje. V\u0161iml si, \u017ee dve\u0159e do koupelny jsou otev\u0159en\u00e9, nakouknul dovnit\u0159 a uvid\u011bl na pultu malou \u010dernou ta\u0161ti\u010dku. Tom se oto\u010dil zp\u00e1tky do bratrova pokoje a usm\u00e1l se. „Bille, zapomn\u011bl si n\u011bco v koupeln\u011b!“ Za\u0161el do pokoje zrovna v\u010das, sly\u0161el, jak se n\u011bjak\u00e1 vlna \u0161\u00edlen\u00e9ho klubka energie, zn\u00e1m\u00e9ho jako Bill, v\u0159\u00edtila do jeho pokoje s popla\u0161en\u00fdm v\u00fdrazem.<\/em><\/div>\n
„Tomi! M\u016f\u017ee\u0161 pros\u00edm tohle d\u00e1t do jednoho ze sv\u00fdch kufr\u016f? Myslel jsem, \u017ee jsem si make-up zabalil, ale z\u0159ejm\u011b jsem se spletl.“<\/em><\/div>\n
„Je mi l\u00edto, Bille, moje ta\u0161ky jsou pln\u00fd,“ \u0159ekl a otev\u0159el sv\u016fj kufr s \u010depicemi, zamilovan\u011b se na n\u011b usm\u00e1l. Bill se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zad\u00edval do polopr\u00e1zdn\u00e9ho kufru a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Ale Tomi, v\u017edy\u0165 se ti to sem vejde,“ uk\u00e1zal na v\u0161echno to m\u00edsto tam. Tom se na n\u011bj pod\u00edval, jako by byl \u0161\u00edlen\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Bille, nem\u016f\u017eu si tv\u00fdm make-upem za\u0161pinit \u010depice. To neud\u011bl\u00e1m.“<\/em><\/div>\n
„Ale neza\u0161pin\u00ed\u0161. V\u0161echno je to v zav\u0159en\u00fdch krabi\u010dk\u00e1ch, a nav\u00edc je to pros\u00edm tebe v ta\u0161ce,“ na\u0161pulil Bill rty. Tom si povzdychl a rukou p\u0159ejel po \u010depic\u00edch.<\/em><\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 \u0161pulit rty,“ \u0159ekl.<\/em><\/div>\n
„A pak m\u011b nech\u00e1\u0161 d\u00e1t si make-up k tob\u011b do kufru?“<\/em><\/div>\n
„To pochybuju,“ u\u0161kl\u00edbnul se Tom a zav\u0159el kufr. Bill si k n\u011bmu kleknul na kolena a chytl ho za ruku.<\/em><\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee n\u011bco vymysl\u00edme,“ zamru\u010del takov\u00fdm hlasem, \u017ee to obe\u0161lo Tom\u016fv mozek a vydalo se to rovnou k jeho penisu. Tom zak\u0148oural, poposednul si, c\u00edtil, jak tvrdne.<\/em><\/div>\n
„A co m\u00e1\u0161 na mysli?“ my\u0161lenka na to, \u017ee by si spolu za\u0159\u00e1dili, Toma p\u011bkn\u011b rozru\u0161ovala, speci\u00e1ln\u011b, kdy\u017e si nebyli jist\u00ed, zda-li to je\u0161t\u011b n\u011bkdy budou<\/em> moci d\u011blat.<\/em><\/div>\n
„Vykou\u0159\u00edm ti ho,“ nab\u00eddl se Bill.<\/em><\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161 si ze m\u011b prdel?“ v \u0161estn\u00e1cti letech se Bill kone\u010dn\u011b dostal k tomu, aby sebral odvahu a dok\u00e1zal sv\u00e9st kompletn\u00ed a prav\u00fd or\u00e1ln\u00ed sex. U\u017e jenom my\u0161lenka na bratrovy rty okolo jeho p\u0159irozen\u00ed ho rozt\u0159\u00e1sla. P\u00e1rkr\u00e1t to zkou\u0161eli, Tom Billa p\u0159emlouval, \u017ee je to ta nejlep\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b, ale nikdy k tomu Billa nemohl donutit. A te\u010f se mu jeho dvoj\u010de samo nab\u00edzelo?<\/em><\/div>\n
„Budu ti ho kou\u0159it, dokud se dvakr\u00e1t neud\u011bl\u00e1\u0161,“ sl\u00edbil Bill s \u00fasm\u011bvem. Tohle Toma zlomilo, okam\u017eit\u011b rozepnul kufru a dal tam ta\u0161ti\u010dku s make-upem.<\/em><\/div>\n
„Zav\u0159i dve\u0159e,“ \u0159ekl Tom, stoupl si a vyhrnul si tri\u010dko.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil a znovu se rozhl\u00e9dnul po pokoji. „V\u00ed\u0161, m\u00e1m dojem, \u017ee jsem na n\u011bco zapomn\u011bl, jako v\u017edycky,“ \u0159ekl popuzen\u011b, kdy\u017e si jeho dvoj\u010de povzdychlo.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale tohle je nemocnice. Tady nen\u00ed moc m\u00edst, kde bys mohl n\u011bco nechat,“ \u0159ekl Tom rozumn\u011b.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 s t\u00edm.“<\/div>\n
„S \u010d\u00edm?“<\/div>\n
„S t\u00edm, jak jsi rozumn\u00fd a klidn\u00fd,“ nandal si Bill \u010depici a znovu se rozhl\u00e9dl po pokoji. Musel uznat, \u017ee Tom m\u011bl pravdu. Nebylo tu moc m\u00edst, kde by mohlo z\u016fstat n\u011bco zapomenuto, a i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 v\u0161echno, m\u011bl st\u00e1le pocit, \u017ee mu n\u011bco chyb\u00ed.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Tak j\u00e1 tu teda budu pob\u00edhat po pokoji a v\u0159\u00edskat,“ odpov\u011bd\u011bl Tom tup\u011b a za\u010dal okolo sebe m\u00e1vat potrhle rukama. Bill se na n\u011bj pod\u00edval a zasm\u00e1l se.<\/div>\n
„Fajn, je to mnou. Jsem divnej.“<\/div>\n
„Za\u010d\u00edn\u00e1\u0161 se chytat,“ p\u0159e\u0161el k n\u011bmu Tom a pol\u00edbil ho. „Uklidni se, ano? Nebo se n\u011bco d\u011bje? Jsi takov\u00fd od t\u00e9 doby, co jsem se vr\u00e1til z toho rozhovoru.“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a odt\u00e1hl se z bratrova sev\u0159en\u00ed. „Ne, v\u0161echno je fajn. Jen nesn\u00e1\u0161\u00edm balen\u00ed v\u011bc\u00ed,“ \u0159ekl neutr\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
„Okay,“ zamra\u010dil se Tom, ale u\u017e to ne\u0159e\u0161il. Sledoval je\u0161t\u011b p\u00e1r minut sv\u00e9ho bratra pob\u00edhat po pokoji, ne\u017e kone\u010dn\u011b n\u011bco \u0159ekl. „Bille, poj\u010f u\u017e. M\u00e1\u0161 v\u0161echno.“<\/div>\n
„Fajn,“ \u0159ekl a vy\u0161el z koupelny s pr\u00e1zdn\u00fdma rukama. Bill si hr\u00e1l s okrajem mikiny a povzdychl si. „Tak jdeme.“ Nemohl mu \u0159\u00edct, \u017ee pr\u00e1v\u011b on – Tom, byl d\u016fvod k tomu, pro\u010d je tak roztr\u017eit\u00fd. B\u00e1l se, \u017ee p\u0159ijde doktorka Addamsov\u00e1, a \u017ee jeho cel\u00fd sv\u011bt skon\u010d\u00ed v jednu kr\u00e1tkou vte\u0159inu. St\u00e1le je\u0161t\u011b nep\u0159i\u0161la a Bill m\u011bl dojem, \u017ee se pohybuje opravdu na tenk\u00e9m led\u011b, obl\u00e9knul se. Nemohl se do\u010dkat, a\u017e se odtud dostane pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
Dve\u0159e se otev\u0159ely a pravda, kter\u00e9 se tolik Bill b\u00e1l, ve\u0161la dovnit\u0159. Doktorka Addamsov\u00e1 se usm\u00edvala, ale ten \u00fasm\u011bv zmizel, kdy\u017e u okna zahl\u00e9dla Toma. „Oh, Tom; ahoj.“<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, doktorko Addamsov\u00e1, doufal jsem, \u017ee se tu zastav\u00edte, ne\u017e odejdeme. Jen v\u00e1m chci pod\u011bkovat za to, jak jste se o Billa starala. Nem\u00e1te tu\u0161en\u00ed, jak jsem v\u00e1m za to vd\u011b\u010dn\u00fd,“ \u0159ekl, p\u0159e\u0161el k n\u00ed a pot\u0159\u00e1sl j\u00ed rukou. Doktorka se mu zad\u00edvala do o\u010d\u00ed a po chvilce p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
„Tomu v\u011b\u0159\u00edm. D\u011bkuji,“ oto\u010dila se k Billovi a p\u0159i\u0161la o v\u00e1\u017en\u011b divn\u00fd pohled, kter\u00fd j\u00ed Tom v\u011bnoval. „Bille, jen jsem si s v\u00e1mi cht\u011bla projednat p\u00e1r v\u011bc\u00ed, ne\u017e odjedete. Kr\u00e1sn\u011b se uzdravujete a brzy v\u00e1m budeme moci sundat obvazy. Jen v\u00e1s chci poprosit, abyste se sna\u017eil z\u016fstat pokud mo\u017eno v klidu, proto\u017ee by se v\u00e1m to mohlo znovu rozev\u0159\u00edt.“<\/div>\n
„\u0160t\u00edpe to,“ p\u0159iznal Bill a malinko se zakroutil.<\/div>\n
„To je bohu\u017eel norm\u00e1ln\u00ed. Pou\u017e\u00edvejte masti\u010dku, kterou jsem v\u00e1m dala, a sna\u017ete se moc netla\u010dit. Operace podb\u0159i\u0161ku b\u00fdvaj\u00ed velice v\u00e1\u017en\u00e9 a v\u0161echno se mus\u00ed po\u0159\u00e1dn\u011b uzdravit, speci\u00e1ln\u011b kdy\u017e za p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f tu jizvu budeme muset znovu otev\u0159\u00edt pro c\u00edsa\u0159sk\u00fd \u0159ez. Nejsp\u00ed\u0161 si v\u0161imnete toho, \u017ee se mnohem \u010dast\u011bji unav\u00edte. Nebojujte s t\u00edm. Kdy\u017e budete unaven\u00fd, sp\u011bte; je to zp\u016fsob, kter\u00fdm se va\u0161e t\u011blo l\u00e9\u010d\u00ed a dod\u00e1v\u00e1 tak miminku energii k tomu, aby mohlo r\u016fst. Nebudete toho moci hodn\u011b d\u011blat, ale to je norm\u00e1ln\u00ed.“<\/div>\n
„Budu d\u00e1vat pozor na to, aby m\u011bl dostatek odpo\u010dinku,“ sl\u00edbil Tom. Doktorka Addamsov\u00e1 zav\u00e1hala a pak se na Toma p\u0159eci jen usm\u00e1la.<\/div>\n
„To jsem si jist\u00e1. P\u0159edepsala jsem v\u00e1m pr\u00e1\u0161ky, kter\u00e9 sn\u00ed\u017e\u00ed va\u0161e bolesti. Jeliko\u017e jste t\u011bhotn\u00fd, nem\u016f\u017eu v\u00e1m d\u00e1t nic siln\u00e9ho, ale tohle se o v\u00e1s dostate\u010dn\u011b postar\u00e1. A dodr\u017eujte p\u0159esn\u011b to, co se p\u00ed\u0161e na krabi\u010dce,“ \u0159ekla p\u0159\u00edsn\u011b.<\/div>\n
„Ano, madam. Tome, pros\u00edm t\u011b, m\u016f\u017eu s doktorkou mluvit chvilku o samot\u011b?“ zeptal se Bill sv\u00e9ho bratra. Tom se zamra\u010dil, ale p\u0159ik\u00fdvl, nechal ty dva o samot\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Co se d\u011bje, Bille?“ zeptala se neutr\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
„Brzy se s v\u00e1mi budu muset spojit, tak\u017ee pot\u0159ebuji va\u0161e telefonn\u00ed \u010d\u00edslo. Nechci volat do nemocnice kv\u016fli na\u0161emu\u2026 obchodu,“ dokon\u010dil sp\u011b\u0161n\u011b.<\/div>\n
Doktorka Addamsov\u00e1 vyndala z kapsy pl\u00e1\u0161t\u011b blo\u010dek a tu\u017eku a napsala svoje \u010d\u00edslo. „Tady, zavolejte kdykoliv budete cht\u00edt.“<\/div>\n
„D\u00edky, doktorko.“<\/div>\n
„A nezapome\u0148te j\u00edt na svou kontrolu. Doktor Anderson bude pot\u0159ebovat zkontrolovat va\u0161i r\u00e1nu, jestli se dob\u0159e hoj\u00ed. Abdomin\u00e1ln\u00ed st\u011bna je u mu\u017e\u016f jin\u00e1 ne\u017e u \u017een a nejsme si jist\u00ed, jestli se to bude hojit stejn\u011b, s vyndan\u00fdmi stehy si mus\u00edme b\u00fdt jisti, \u017ee jste v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Budu, v\u011b\u0159te mi. Vylezl jsem z postele a u\u017e zase se mi chce sp\u00e1t,“ p\u0159iznal Bill a proti sv\u00e9 v\u016fli zaz\u00edval.<\/div>\n
„To je d\u00edkybohu norm\u00e1ln\u00ed. Jestli m\u00e1te u\u017e v\u0161echno, m\u016f\u017eete j\u00edt, pap\u00edry m\u00e1te podepsan\u00e9, tak\u017ee od v\u00e1s u\u017e nic nepot\u0159ebuju.“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jednou d\u00edky, doktorko.“<\/div>\n
„\u2026Jo,“ povzdychla si a ode\u0161la. Bill se je\u0161t\u011b jednou rozhl\u00e9dl po pokoji a rozhodl se, \u017ee je pro n\u011bj tak\u00e9 \u010das odchodu.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
„Andrea?“<\/div>\n
„Ne, to je a\u017e moc bl\u00edzko k jm\u00e9nu Andreas. Melanie?“<\/div>\n
„Ne, absolutn\u011b ne. Tohle jm\u00e9no nen\u00e1vid\u00edm.“<\/div>\n
„Nic se ti nel\u00edb\u00ed.“<\/div>\n
„Stejn\u011b jako tob\u011b.“<\/div>\n
„Ale tos myslel v\u00e1\u017en\u011b, Sammy?“<\/div>\n
„Ale v\u017edy\u0165 je to i hol\u010di\u010d\u00ed jm\u00e9no,“ \u0159ekl Tom na obranu a zato\u010dil do jejich ulice. Bill se na n\u011bj pod\u00edval a odfrknul si. „M\u016f\u017ee to b\u00fdt zkratka pro Samanthu.“<\/div>\n
„Pros\u00edmt\u011b. Nem\u016f\u017eu ji pojmenovat Nena a ty ji nem\u016f\u017ee\u0161 pojmenovat Sammy, plat\u00ed?“<\/div>\n
„Plat\u00ed,“ usm\u00e1l se Tom a zajel na parkovac\u00ed cestu. Bill vzhl\u00e9dnul k domu a povzdychl si. „V\u011b\u0159 mi, nikdo nen\u00ed doma. \u0158ekl jsem mamce, \u017ee pro tebe pojedu kolem sedm\u00e9; m\u00e1me t\u0159i hodiny, ne\u017e se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f.“<\/div>\n
„Dob\u0159e. M\u00e1m dojem, \u017ee bych j\u00ed te\u010f nezvl\u00e1dnul.“ Tom se zamra\u010dil nad \u00fanavou v hlase sv\u00e9ho bratra a vyb\u011bhl z auta, aby mu mohl otev\u0159\u00edt dve\u0159e a pomoct mu ven. „Tomi, nepot\u0159ebuju tvoji pomoc p\u0159i vystupov\u00e1n\u00ed ven,“ \u0159ekl Bill, kdy\u017e mu Tom odepnul p\u00e1s a pomohl mu. T\u011b\u017ece se o n\u011bj op\u0159el, jako by sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm pop\u00edral, co pr\u00e1v\u011b \u0159ekl. Kdy\u017e se dostali ke dve\u0159\u00edm, Bill skoro spal.<\/p>\n<\/div>\n
Pro\u0161li ob\u00fdv\u00e1kem a dostali se ke schod\u016fm, Bill ti\u0161e zak\u0148oural. Nem\u011bl dojem, \u017ee to zvl\u00e1dne, ale Tom u\u017e to m\u011bl vymy\u0161len\u00e9. Zvedl sv\u00e9 dvoj\u010de do n\u00e1ru\u010de a \u0161el s n\u00edm nahoru. Bill se mu usm\u00e1l do krku a Tom se zachichotal. „Na tohle si nezvykej, rozmazlenej spratku,“ \u0159ekl mile a do\u0161el do druh\u00e9ho patra.<\/div>\n
„Miluje\u0161, kdy\u017e m\u011b m\u016f\u017ee\u0161 rozmazlovat,“ za\u0161eptal Bill, nat\u00e1hnul se a s\u00e1hl na kliku. Jeho pokoj byl osv\u011btlen\u00fd sluncem, Bill se oto\u010dil a schoval si obli\u010dej do Tomova trika. „Z\u00e1v\u011bsy, Tomi.“<\/div>\n
„Vydr\u017e. Polo\u017e\u00edm t\u011b.“ \u0158ekl Tom a polo\u017eil bratra na postel, pak z\u00e1v\u011bsy zat\u00e1hnul. Pokoj okam\u017eit\u011b ztmavnul a Tom p\u0159e\u0161el zp\u00e1tky k posteli, aby mu pomohl sundat mikinu; bolelo to, proto\u017ee kdy\u017e mu zvedl ruce, nat\u00e1hl mu t\u00edm tak b\u0159icho. Tom se pod\u00edval na jizvu na Billov\u011b podb\u0159i\u0161ku a jemn\u011b ho na ni pol\u00edbil. Bill ho zatahal za jeden z jeho dred\u016f a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Na co mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny. „Jsem jen r\u00e1d, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku, a \u017ee na\u0161e dcera taky. A jsem naprosto \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee t\u011b m\u00e1m doma. Nem\u00e1m r\u00e1d nemocnice,“ zamru\u010del.<\/div>\n
„J\u00e1 taky ne,“ vydechl Bill a zavrt\u011bl se na posteli.<\/div>\n
„Copak?“<\/div>\n
„Myslel jsme, \u017ee jsem ospal\u00fd, ale moje t\u011blo nechce b\u00fdt zrovna te\u010f v posteli,“ \u0159ekl a nat\u00e1hl k Tomovi ruce, aby ho zvedl. Dvoj\u010de mu vyhov\u011blo, Bill ho pol\u00edbil letmo na rty a p\u0159e\u0161el k zrcadlu na zdi. „Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem p\u0159ibral?“<\/div>\n
Tom se zarazil jako jelen, kdy\u017e je na d\u00e1lnici a vid\u00ed protijedouc\u00ed auto. V\u0161echno, co se mu hrnulo do hlavy za my\u0161lenky, nebylo mo\u017en\u00e9 \u0159\u00edct. Tom se rozhodl pro \u017eivot. „Pro\u010d si to mysl\u00ed\u0161?“ zeptal se zt\u011b\u017eka.<\/div>\n
„Proto\u017ee kdy\u017e jsem se naposledy v\u00e1\u017eil v nemocnici, ne\u017e m\u011b pustili, bylo mi \u0159e\u010deno, \u017ee jsem p\u0159ibral 1 a p\u016fl kila za \u010dty\u0159i dny – \u010dty\u0159i dny,<\/em> Tome. P\u0159ipad\u00e1m si jako kr\u00e1va.“<\/div>\n
„To ale nejsi,“ nab\u00eddl mu Tom sv\u016fj n\u00e1zor. Bill se na n\u011bj letmo p\u0159es zrcadlo pod\u00edval, pak pokr\u010dil rameny. „Pod\u00edvej se na to takhle, miminko kone\u010dn\u011b dost\u00e1v\u00e1 \u017eiviny, kter\u00e9 pot\u0159ebuje.“<\/div>\n
„Jo,“ \u0159ekl ti\u0161e a promnul si b\u0159\u00ed\u0161ko, opatrn\u011b, aby se vyhnul jizv\u011b. Bill se chvilku nakrucoval p\u0159ed zrcadlem a prohl\u00ed\u017eel se, pak se zamra\u010dil. „Tomi?“<\/div>\n
„Jo?“ byl p\u0159ipraven\u00fd k \u00fat\u011bku, Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel kolik m\u00e1 asi \u010dasu. Nev\u011bd\u011bl, jak to zvl\u00e1dne rychle ke dve\u0159\u00edm, a\u017e Bill za\u010dne h\u00e1zet v\u011bcma.<\/div>\n
„M\u00e1m dojem, \u017ee se mi zv\u011bt\u0161uj\u00ed prsa,“ \u0159ekl Bill smutn\u011b a odvr\u00e1til se od zrcadla. P\u0159es tri\u010dko si je chytl a Tom polkl, kdy\u017e uc\u00edtil, jak se mu v rozkroku n\u011bco nap\u00edn\u00e1. „Tob\u011b to nep\u0159ijde?“<\/div>\n
„Uh\u2026“ Tom byl ztracen\u00fd, kdy\u017e Bill za\u010dal poskakovat.<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161? Nikdy p\u0159edt\u00edm mi nep\u0159ipadaly tak t\u011b\u017ek\u00fd,“ \u0159ekla zamy\u0161len\u011b a d\u00edval se na sv\u016fj hrudn\u00edk za ch\u016fze.<\/div>\n
Tom nemohl nic \u0159\u00edct, a tak p\u0159e\u0161el k Billovi a pol\u00edbil ho na rty. Jeho \u00fasta byla stejn\u011b sladk\u00e1, jak si pamatoval, a jemn\u011b \u017e\u00e1dal o vstup. Bill odpov\u011bd\u011bl a ne\u017e se mohl nad\u00edt, byl na Toma natisknut\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Bill polibek prolomil a usykl bolest\u00ed. „Oh, do prdele, promi\u0148, Bille!“ \u0159ekl Tom rychle a pustil ho, Bill p\u0159ik\u00fdvl a znovu usyknul.<\/div>\n
„To je v pohod\u011b, ale m\u00e1m dojem, \u017ee te\u010f u\u017e si lehnu.“<\/div>\n
„Hrozn\u011b moc se omlouv\u00e1m!“ \u0159ekl Tom znovu a pomohl Billovi do postele. „Zapomn\u011bl jsem, \u017ee te\u010f \u0161est t\u00fddn\u016f nesm\u00ed\u0161 nic d\u011blat. Omlouv\u00e1m se.“ Ne\u017e mohlo jeho dvoj\u010de odpov\u011bd\u011bt, zazvonil zvonek a Tom se zamra\u010dil. Nikoho ne\u010dekal. Pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd pokr\u010dil rameny. „Hned jsem zp\u00e1tky.“<\/p>\n<\/div>\n
Seb\u011bhl dol\u016f schody a p\u0159iklusal ke dve\u0159\u00edm, kdy\u017e je otev\u0159el, byl celkem p\u0159ekvapen\u00fd. „\u010cau, Andreasi. Co se d\u011bje?“<\/div>\n
„Je u\u017e Bill zp\u00e1tky?“<\/div>\n
„Zrovna jsme p\u0159ijeli.“<\/div>\n
„Fajn, pot\u0159ebuju s n\u00edm mluvit,“ odstr\u010dil Andy Toma jemn\u011b pry\u010d a ve\u0161el. Tom dve\u0159e zav\u0159el a n\u00e1sledoval sv\u00e9ho kamar\u00e1da nahoru do Billova pokoje.<\/div>\n
„Ale cht\u011bl se prospat,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e.<\/div>\n
„To nebude trvat dlouho, mimo to on v\u00ed, \u017ee jsem m\u011bl p\u0159ij\u00edt,“ \u0159ekl rychle, za\u0165ukal na dve\u0159e a ve\u0161el. Tom cht\u011bl taky, ale blon\u010f\u00e1k ho zastavil. „Promi\u0148, tohle je soukrom\u00e9.“ Tom sebou trhl, kdy\u017e se mu dve\u0159e zabouchly p\u0159\u00edmo p\u0159ed obli\u010dejem.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Andreas se oto\u010dil ode dve\u0159\u00ed s p\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed spokojenou n\u00e1ladou a uvid\u011bl Billa na posteli, se z\u00e1dy op\u0159en\u00fdmi o ze\u010f. Vypadal unaven\u011b, Andreas musel p\u0159esk\u00e1kat v\u0161echny nevybalen\u00e9 ta\u0161ky, aby se k n\u011bmu dostal. „Ahoj, jak ti je?“<\/div>\n
„Unaven\u011b. Co ty?“<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee se\u0161 pry\u010d z nemocnice,“ \u0159ekl a posadil se na okraj postele.<\/div>\n
„Tak to jsme asi oba,“ usm\u00e1l se Bill na sv\u00e9ho kamar\u00e1da a zaz\u00edval. „Mluvil si s t\u00edm sv\u00fdm kamar\u00e1dem?“<\/div>\n
„Oj, jo. Mluvil jsem s n\u00edm. Na \u010dern\u00fdm trhu m\u00e1 Willpower opravdu velkou cenu. Vl\u00e1da se ji sna\u017e\u00ed ud\u011blat neleg\u00e1ln\u00ed a ceny jenom rostou. Jedna krabi\u010dka stoj\u00ed 67 000 \u20ac a st\u00e1le to roste.“<\/div>\n
„67 000? Oh wow\u2026“ vydechl Bill. Bude z toho m\u00edt v\u00edc pen\u011bz, ne\u017e bude pot\u0159ebovat na to, aby mohl doktorku podplatit. Andreas\u016fv telefon zap\u00edpal a blon\u010f\u00e1k ho otev\u0159el.<\/div>\n
„Po\u010dkej, cena se zm\u011bnila. 71 000 \u20ac za krabi\u010dku; bohat\u00fd gayov\u00e9 ne\u0161et\u0159\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee si na\u0161el zlatou \u017e\u00edlu,“ \u0159ekl a odlo\u017eil sv\u016fj telefon.<\/div>\n
Bill se s \u00falevou usm\u00e1l. „A kdy budou pen\u00edze p\u0159ipraven\u00fd?“<\/div>\n
„A\u017e to odvezu; po\u017e\u00e1dal jsem o hotovost, abys to mohl rychle poslat doktorce Addamsov\u00e9.“<\/div>\n
„Se\u0161 v\u00fdbornej, Andreasi, opravdu.“ Usm\u00e1l se Bill a nat\u00e1hl ke kamar\u00e1dovi ruce, aby mu pomohl z postele. Jakmile m\u011bl ob\u011b nohy na zemi, odcupital pro svoji Prada kabelku a vyt\u00e1hl z n\u00ed mobil, pak si z kapsy vyndal \u010d\u00edslo doktorky. Nama\u010dkal \u010d\u00edslo a \u010dekal, a\u017e to zvedne. „Dobr\u00fd den, doktorka Addamsov\u00e1? Tady je Bill\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Andreas sledoval sv\u00e9ho kamar\u00e1da p\u0159ech\u00e1zet po pokoji tam a zp\u00e1tky, zat\u00edmco mluvil s doktorkou. Bill si polo\u017eil ruku na z\u00e1da, tv\u00e1\u0159il se bolestiv\u011b. Andy p\u0159em\u00fd\u0161lel jak\u00e9 to asi je, m\u00edt v sob\u011b d\u00edt\u011b, rozhodl se, \u017ee to nikdy nechce rad\u0161i v\u011bd\u011bt. Konverzace skon\u010dila a Bill se na sebe znovu kouknul do zrcadla. Oto\u010dil se na bok a pozoroval sv\u016fj profil. „Nejsi tlust\u00fd, p\u0159esta\u0148 vyhled\u00e1vat d\u016fvody, aby sis to mohl myslet,“ u\u0161kl\u00edbnul se Andreas a Bill na n\u011bj vypl\u00e1znul jazyk.<\/div>\n
„Jo, Tom \u0159\u00edkal to sam\u00fd, ale nem\u016f\u017eu si pomoct. V\u017edycky jsem byl huben\u00fd, a te\u010f n\u011bjak\u00fd \u010d\u00e1sti m\u00fdho t\u011bla vypadaj\u00ed jako\u2026 by m\u011bly explodovat.“<\/div>\n
„J\u00e1 ti \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee vypad\u00e1\u0161 kr\u00e1sn\u011b,“ \u0159ekl se sm\u00edchem. Bill se na n\u011bj pod\u00edval a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 to \u0159\u00edkat, proto\u017ee se\u0161 m\u016fj kamar\u00e1d.“<\/div>\n
„Jo\u2026“ odvr\u00e1til Andreas pohled a Bill se tro\u0161ku zamra\u010dil. V pokoji nastala najednou divn\u00e1 atmosf\u00e9ra, Bill po\u0161\u0165uchoval nohou sv\u016fj kufr.<\/p>\n<\/div>\n
„Mohl bys to pros\u00edm d\u00e1t na postel?“ jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d poslechl a Bill kufr rozepnul, otev\u0159el ho. Byly tam nah\u00e1zen\u00e9 boty a sv\u011btle \u010derven\u00e9 krabi\u010dky Willpoweru. Bill vyhodil boty do rohu pokoje a usm\u00e1l se. „M\u00e1m dojem, \u017ee m\u00e1m v\u00edc krabi\u010dek, ne\u017e jsem si myslel. \u0160est!“<\/div>\n
„V\u00fdborn\u00fd!“ usm\u00e1l se Andreas, kdy\u017e Bill kufr zase zav\u0159el. „Budu odsud odn\u00e1\u0161et i ten kufr?“<\/div>\n
„Jo, tak to odsud m\u016f\u017ee\u0161 odn\u00fdst a nikdo se t\u011b na nic nebude vypt\u00e1vat,“ pokr\u010dil rameny. „Kdy\u017e ti nikdo nebude v\u011bnovat pozornost.“<\/div>\n
„No alespo\u0148 m\u00e1m do \u010deho potom d\u00e1t pen\u00edze, co\u017e je lep\u0161\u00ed,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Andreas.<\/div>\n
„Kurva, na to jsem \u00fapln\u011b zapomn\u011bl. Co jsem myslel, \u017ee ud\u011bl\u00e1\u0161, d\u00e1\u0161 si je do kapsy?“ zavrt\u011bl Bill hlavou. „Nech\u00e1pu, kam se pod\u011bla posledn\u00ed dobou moje pam\u011b\u0165. Zapom\u00edn\u00e1m na spoustu v\u011bc\u00ed, co chci \u0159\u00edct a ta druh\u00e1 polovina\u2026“ proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Bude to v po\u0159\u00e1dku. O v\u0161echno se postar\u00e1m.“ \u0158ekl rozhodn\u011b Andreas.<\/div>\n
„Jsem hrozn\u011b r\u00e1d, \u017ee jsi m\u016fj kamar\u00e1d, Andreasi, n\u00e1\u0161<\/em> kamar\u00e1d,“ opravil se. „Bez tebe bych tohle nezvl\u00e1dnul.“<\/div>\n
Andreas se za\u010dervenal a pokr\u010dil rameny. „Ty v\u00ed\u0161, \u017ee pro tebe bych ud\u011blal cokoliv, Bille, alespo\u0148 douf\u00e1m, \u017ee to v\u00ed\u0161, po v\u0161ech t\u011bch letech.“<\/div>\n
Bill do n\u011bj \u0161\u0165ouchnul. „Poj\u010fme se pod\u00edvat, co d\u011bl\u00e1 Tom,“ \u0159ekl a vyrazil ke dve\u0159\u00edm. Andreas\u016fv \u00fasm\u011bv zmizel, povzdychnul si a n\u00e1sledoval \u010dernovlas\u00e9ho chlapce ven z pokoje a dol\u016f po schodech. Tom byl dole, \u010dekal, a\u017e Bill sejde v\u0161echny schody a pak ho zrychla chytnul za ruku.<\/p>\n<\/div>\n
Z kuchyn\u011b se oz\u00fdval hluk a Bill nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Mamka je doma,“ \u0159ekl jednodu\u0161e Tom a proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Super\u2026“ prohodil Bill, kdy\u017e jejich matka ve\u0161la do m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Bille, jsem tak r\u00e1da, \u017ee jsi doma!“ \u0159ekla, p\u0159e\u0161la k n\u011bmu a objala ho. Bill usykl a odstr\u010dil ji, Simone si dala ruku k puse. „Omlouv\u00e1m se, zapomn\u011bla jsem!“ vyjekla.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 ne,“ \u0159ekl a promnul si b\u0159\u00ed\u0161ko.<\/div>\n
„No, na usm\u00ed\u0159enou nab\u00edz\u00edm k dne\u0161n\u00ed ve\u010de\u0159i \u0161pagety. Co ty na to?“<\/div>\n
Bill se rozz\u00e1\u0159il. „Ooh, to zn\u00ed \u00fa\u017easn\u011b. Ale mus\u00edm j\u00edt te\u010f na z\u00e1chod,“ zaksichtil se a ode\u0161el na toaletu. Simone ho sledovala, a pak se oto\u010dila k Andreasovi, kter\u00fd st\u00e1l st\u00e1le na schodech.<\/div>\n
„Ahoj, Andreasi,“ \u0159ekla vesele.<\/div>\n
„Ahoj, Simone.“<\/div>\n
„Chce\u0161 z\u016fstat na ve\u010de\u0159i?“<\/p>\n<\/div>\n
Andreas v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom nejsp\u00ed\u0161 bude cht\u00edt m\u00edt Billa jenom pro sebe na p\u00e1r dn\u00ed, proto\u017ee se zrovna vr\u00e1til z nemocnice, ale n\u011bco uvnit\u0159 n\u011bj jako by se tomu cht\u011blo vzep\u0159\u00edt. C\u00edtil jak na n\u011bj dredat\u00fd chlapec z\u00edr\u00e1, ale ignoroval to.<\/p>\n<\/div>\n
„To bych moc r\u00e1d,“ usm\u00e1l se Andy.<\/div>\n
„Skv\u011ble! U\u017e je to n\u011bjak\u00e1 doba, co jsi naposledy m\u011bl moje slavn\u00e9 \u0161pagety.“ Ode\u0161la zp\u00e1tky do kuchyn\u011b, aby dova\u0159ila j\u00eddlo.<\/div>\n
„Co je v tom kufru?“ zeptal se Tom non\u0161alantn\u011b a zapnul Playstation 3.<\/div>\n
„Nic, Bill mi ho jen p\u016fj\u010duje. P\u016fjdu si ho d\u00e1t do auta,“ zavrt\u011bl se nerv\u00f3zn\u011b Andreas, pro\u0161el okolo Toma a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm. Ned\u00fdchal, dokud nezav\u0159el kufr u auta a ta\u0161ka byla v bezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l a narazil do Andreasova auta, kdy\u017e zato\u010dili za roh. „M\u00e1m t\u011b, Kaulitzi,“ zaj\u00e1sal Andreas a bokem sv\u00e9ho auta se natla\u010dil na auto Tomovo.<\/div>\n
„Kret\u00e9ne,“ \u0159ekl s dobrou n\u00e1ladou, kdy\u017e ho Andreas p\u0159edjel. „Stejn\u011b t\u011b do\u017eenu.“<\/div>\n
„Ne, nedo\u017eene\u0161. Tohle je posledn\u00ed\u2026“ vypl\u00e1znul Andreas jazyk a zm\u00e1\u010dkl turbo, „kolo.“<\/div>\n
„Do prdele!“ za\u00fap\u011bl Tom a t\u0159\u00edsknul sv\u00fdm ovlada\u010dem. „Podv\u00e1d\u011bls,“ \u0159ekl smutn\u011b.<\/div>\n
„Jo, proto\u017ee jedin\u00fd zp\u016fsob, jak porazit Toma Kaulitze, je podv\u00e1d\u011bt. Jo, okay Pane Rockov\u00e1 Hv\u011bzdo,“ \u0159ekl Andreas afektovan\u011b, kdy\u017e na n\u011bj Tom vypl\u00e1znul jazyk. „A s pomoc\u00ed na\u0161eho mil\u00e9ho Billa.“<\/p>\n<\/div>\n
Oba kluci se oto\u010dili k Billovi, kter\u00fd le\u017eel schoulen\u00fd na gau\u010di, spal a tichounce oddychovat. Tom se usm\u00e1l, Andreas si nemohl pomoci a usm\u00e1l se taky, Bill toti\u017e vypadal jako mal\u00e9 ko\u0165\u00e1tko, le\u017eel tam v klub\u00ed\u010dku s dlan\u00ed na sv\u00e9m b\u0159\u00ed\u0161ku. Dve\u0159e se otev\u0159ely a vstoupil Gordon, vydechl \u00falevou, kdy\u017e k n\u011bmu dolehl vzduch z klimatizace. „Bo\u017ee, venku je hrozn\u00fd vedro,“ \u0159ekl a povolil si kravatu. Simone vy\u0161la z kuchyn\u011b a usm\u00e1la se na sv\u00e9ho man\u017eela.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1da, \u017ee jsi doma. B\u00e1la jsem se, \u017ee pro\u0161vihne\u0161 ve\u010de\u0159i,“ \u0159ekla a letmo ho pol\u00edbila.<\/div>\n
„A p\u0159ijdu tak o \u0161pagety? Nikdy! Cel\u00fd den jsem na n\u011b myslel,“ zasm\u00e1l se a polo\u017eil na zem sv\u016fj kuf\u0159\u00edk. „Kluci,“ pok\u00fdval Gordon na Toma s Andreasem, a pak se pod\u00edval i dol\u016f na Billa. „Bo\u017ee, musel b\u00fdt unaven\u00fd.“<\/div>\n
„Jo, byl celou tu dobu, co se vr\u00e1tili dom\u016f,“ pod\u00edvala se Simone na sv\u00e9ho syna a pousm\u00e1la se. „Ale te\u010f, kdy\u017e je ve\u010de\u0159e hotov\u00e1, mi je skoro l\u00edto ho budit.“<\/div>\n
„J\u00e1 to zvl\u00e1dnu, za chvilku jsme u v\u00e1s v kuchyni,“ \u0159ekl rychle Tom a postavil se. V\u011bd\u011bl, \u017ee jeho dvoj\u010de je nerado buzeno, a tak by mohlo b\u00fdt v hrozn\u00e9 n\u00e1lad\u011b, kdyby to ud\u011blala jejich matka. Simone si p\u0159ipadala odstr\u010den\u00e1, ale p\u0159ik\u00fdvla, n\u00e1sledovala Gordona do kuchyn\u011b. Tom po kolenech p\u0159elezl k Billovi a jemn\u011b mu dal vlasy z obli\u010deje.<\/p>\n<\/div>\n
Nahnul se k n\u011bmu a tv\u00e1\u0159\u00ed se ot\u0159el o Billovu, vydechl nad t\u00edm, jak byla jemn\u00e1. Nikdy Toma nep\u0159estane udivovat, jak jemn\u00e9<\/em> je jeho dvoj\u010de na dotyk, kdy\u017e se s n\u00edm mazl\u00ed. C\u00edtil, jak se Bill lehounce probudil a odt\u00e1hnul se, aby mohl vid\u011bt cel\u00fd jeho obli\u010dej. „Ahoj.“<\/div>\n
„Ahoj,“ zaz\u00edval Bill, ale nepohnul se.<\/div>\n
„V\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„Jsem v po\u0159\u00e1dku, Tomi,“ zaz\u00edval Bill znovu. „Jen m\u00e1me trochu hlad.“<\/div>\n
„Mamka \u0159\u00edkala, \u017ee u\u017e je hotov\u00e1 ve\u010de\u0159e,“ jezdil Tom Billovi po tv\u00e1\u0159i a usm\u00e1l se, kdy\u017e se Bill do jeho dotyk\u016f s radost\u00ed pokl\u00e1dal.<\/div>\n
„Mm\u2026 \u0160pagety. Po\u010dkat\u2026“ otev\u0159el Bill o\u010di v\u00edc a nas\u00e1l. „To jsou \u010desnekov\u00fd rohl\u00edky!“ posadil se rozja\u0159en\u011b, odstr\u010dil Toma a rychlost\u00ed blesku vyb\u011bhl do kuchyn\u011b. Tom ho sledoval se smutkem v o\u010d\u00edch, cht\u011bl se mazlit, oto\u010dil se k Andreasovi, kter\u00fd na n\u011bj z\u00edral.<\/p>\n<\/div>\n
Blon\u010f\u00e1k si nemohl vzpomenout ani si vybavit, kdy naposledy vid\u011bl Toma chovat se k n\u011b\u010demu takhle n\u011b\u017en\u011b, pokud to na sob\u011b nem\u011blo napsan\u00e9 ‚Gibson‘. Oba se na sebe pod\u00edvali a Tom se usm\u00e1l. „Jsem r\u00e1d, \u017ee to v\u00ed\u0161, Andreasi. V\u00edm, \u017ee tomu mo\u017en\u00e1 nebude\u0161 v\u011b\u0159it, ale bolelo to, m\u00edt p\u0159ed tebou n\u011bjak\u00e9 tajemstv\u00ed.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ zeptal se nejist\u011b. Tom m\u011bl pravdu; bylo to celkem t\u011b\u017ek\u00e9 tomu v\u011b\u0159it.<\/div>\n
„Tolikr\u00e1t jsem ti to cht\u011bl \u0159\u00edct, abych mohl dostat tv\u016fj n\u00e1zor, ale nemohl jsem,“ zavrt\u011bl Tom hlavou, postavil se a ot\u0159el si ruce do kalhot. „Mo\u017en\u00e1 jsme ti to m\u011bli \u0159\u00edct d\u0159\u00edv, ale necht\u011bl jsem riskovat, \u017ee bychom t\u011b ztratili.“<\/div>\n
Andreas se d\u00edval za Tomem, kter\u00fd te\u010f u\u017e odch\u00e1zel do kuchyn\u011b a povzdychnul si. Tr\u00e1pilo ho to, \u017ee Tom m\u011bl dar p\u0159iv\u00e9st v\u00e1s k my\u0161lence, \u017ee jste ten nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b; kytaristova zpov\u011b\u010f mu m\u011bla pomoct, aby se c\u00edtil l\u00edp, ale naproti tomu ho z toho rozbolel \u017ealudek.<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„A tak v\u0161ichni st\u00e1li okolo a pak Marshall \u0159ekl, douf\u00e1m, \u017ee se ta my\u0161 neprobud\u00ed d\u0159\u00edv, ne\u017e doho\u0159\u00ed cel\u00e1 sv\u00ed\u010dka!“ vyk\u0159ikl Gordon. V\u0161ichni okolo stolu se za\u010dali sm\u00e1t. Bill se usm\u00edval a p\u0159idal si v\u00edc om\u00e1\u010dky, pak za\u010dal j\u00edst s vidli\u010dkou v jedn\u00e9 a \u010desnekov\u00fdm rohl\u00edkem v druh\u00e9 ruce. Byl v nebi; \u00fapln\u011b zapomn\u011bl, jak dobr\u00e9 Simoniny \u010desnekov\u00e9 rohl\u00edky byly, dneska u\u017e m\u011bl t\u0159et\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Ka\u017edou chvilku zvedl pohled k Tomovi a vid\u011bl, jak se na n\u011bj kouk\u00e1, jak si cpe j\u00eddlo do pusy, ale miminko cht\u011blo \u010dervenou om\u00e1\u010dku a cht\u011blo to te\u010f. Kdo byl, aby j\u00ed to mohl odep\u0159\u00edt? Bylo to mnohem lep\u0161\u00ed ne\u017e j\u00eddlo v nemocnici, a tak j\u00ed to r\u00e1d poskytl.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee, Tome, m\u00e1\u0161 v dohledu n\u011bjakou pr\u00e1ci?“ Zeptala se Simone a nandala si na tal\u00ed\u0159 v\u00edc sal\u00e1tu.<\/div>\n
Tom polkl sv\u016fj \u010daj a p\u0159ik\u00fdvl. „Nane\u0161t\u011bst\u00ed m\u00e1m \u010dty\u0159i rozhovory ve dvou dnech. M\u00e1m dojem, \u017ee dva z nich jsou p\u0159es noc,“ pod\u00edval se na Billa a pokr\u010dil zoufale rameny. Bill nebyl na\u0161tvan\u00fd, ale nebyl z toho ani zrovna moc nad\u0161en\u00fd.<\/div>\n
„Wow, myslela jsme, \u017ee v\u00e1m d\u00e1 David pauzu, ne\u017e za\u010dnete znovu pracovat,“ zamra\u010dila se Simone.<\/div>\n
„Jo, to my taky,“ \u0159ekl Tom su\u0161e.<\/div>\n
„No, alespo\u0148 jste st\u00e1le je\u0161t\u011b na\u017ehaven\u00ed. \u0158\u00edk\u00e1 se to dneska tak?“ zeptal se se sm\u00edchem Gordon a Simone se schovala za svou skleni\u010dku v\u00edna.<\/div>\n
„Oh bo\u017ee, je v\u011bkov\u00e1 hranice, jestli se chyst\u00e1\u0161 \u0159\u00edkat slova jako ‚cool‘,“ za\u00fap\u011bl Tom a Bill sjel po \u017eidli n\u00ed\u017e pod st\u016fl. Andreas se za\u010dal sm\u00e1t, Simone to nevydr\u017eela a za\u010dala se sm\u00e1t tak\u00e9, brzo se p\u0159ipojila i dvoj\u010data.<\/div>\n
„Bo\u017ee, dneska jsou v\u0161ichni tak mimo,“ usm\u00e1l se Bill a nat\u00e1hnul se pro sv\u016fj \u010daj. Simone se na n\u011bj letmo pod\u00edvala, a pak se pohledem vr\u00e1tila do sv\u00e9ho tal\u00ed\u0159e.<\/div>\n
„Bille, je\u0161t\u011b jsi mi ne\u0159ekl, kde je ten nov\u00fd doktor,“ \u0159ekla zlehka.<\/div>\n
„V Berl\u00edn\u011b,“ proto\u010dil Bill o\u010di a vr\u00e1til hrne\u010dek na st\u016fl. „Tom mi bude d\u011blat taxik\u00e1\u0159e,“ zasm\u00e1l se tro\u0161ku.<\/div>\n
„To d\u011bl\u00e1m u\u017e te\u010f,“ odpov\u011bd\u011bl mu Tom s \u00fasm\u011bvem. Oba v\u011bd\u011bli, \u017ee mu to nevad\u00ed, a \u017ee jim to prost\u011b umo\u017e\u0148uje\u2026 b\u00fdt spolu. V\u017edycky byl tak hrozn\u011b uvoln\u011bn\u00fd, kdy\u017e \u0159\u00eddil, speci\u00e1ln\u011b, kdy\u017e vedle n\u011bj na sedadle spolujezdce sed\u011bl Bill.<\/p>\n<\/div>\n
„U\u017e ses objednal na kontrolu?“ Bill se pod\u00edval na svou matku a zavrt\u011bl hlavou. „No, ale mus\u00ed\u0161 tam co nejd\u0159\u00edve, aby mohl kontrolovat, jak ti je, a jak se uzdravuje\u0161.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ procedil Bill a polo\u017eil n\u00e1levku s om\u00e1\u010dkou; jeho chu\u0165 k j\u00eddlu byla tatam. Tom si v\u0161iml zm\u011bny v jeho n\u00e1lad\u011b a proto\u010dil o\u010di. Jejich matka prost\u011b nem\u016f\u017ee d\u00e1t nikdy pokoj.<\/div>\n
„A jak dopadly genetick\u00e9 testy? Ne\u0159ekl jsi n\u00e1m to,“ ignorovala Simone Gordon\u016fv pohled zpoza jeho skleni\u010dky s v\u00ednem.<\/div>\n
„Jsou v po\u0159\u00e1dku. \u017d\u00e1dn\u00e9 anom\u00e1lie,“ \u0159ekl Bill neutr\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
„Kter\u00e9 znaj\u00ed,“ opravila ho Simone.<\/div>\n
„\u2026proto se ty testy d\u011blaly,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a sna\u017eil se za\u017eehnat situaci, kter\u00e1 se bl\u00ed\u017eila. Pod\u00edval se na Andrease, jeho kamar\u00e1d vypadal, \u017ee je z toho, co se d\u011blo, taky v jin\u00e9 n\u00e1lad\u011b.<\/div>\n
„Jo, m\u00e1me hezkou a uvol\u0148uj\u00edc\u00ed rodinnou ve\u010de\u0159i,“ \u0159ekl Gordon. „Mal\u00e1 oslava pro Billa, abychom ho uv\u00edtali zp\u00e1tky doma z nemocnice. Jsem si jist\u00fd, \u017ee ti tam j\u00eddlo nechutnalo,“ sna\u017eil se odbo\u010dit od t\u00e9matu.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a lehce se usm\u00e1l. „Bylo to p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd. M\u00e1m dojem, \u017ee n\u011bco z toho snad ani j\u00eddlo nebylo,“ za\u017eertoval.<\/div>\n
„Kdy\u017e mi vzali mandle, dostal jsem tu nejlep\u0161\u00ed zmrzlinu, ale kdy\u017e je vzali m\u00e9 sest\u0159e, ochutnal jsem jej\u00ed zmrzlinu a byla odporn\u00e1. Nev\u00edm, jestli to bylo proto, \u017ee zm\u011bnili zmrzlinu nebo proto, \u017ee m\u016fj zubo\u017een\u00fd krk to nepoznal,“ odfrknul si Andreas.<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l. „Nejsp\u00ed\u0161 oboj\u00ed. Kdy\u017e se\u0161 nemocn\u00fd, tak sn\u00ed\u0161 i lepidlo.“<\/div>\n
„To bych nesn\u011bdl,“ zasm\u00e1l se a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ale jo,“ po\u0161\u0165ouchnul ho Bill.<\/div>\n
Simone se zavrt\u011bla v seda\u010dce a povzdychla si. „Omlouv\u00e1m se, v\u00edm, \u017ee tohle m\u011bla b\u00fdt klidn\u00e1 ve\u010de\u0159e, ale Bille, v\u00e1\u017en\u011b bych byla r\u00e1da, kdybys doktorovi \u0159ekl, kdo je otec. Mus\u00ed\u0161 zn\u00e1t zdravotn\u00ed stav \u010dlen\u016f jeho rodiny, jestli tam jsou n\u011bjak\u00e9 abnormality, kter\u00e9 by se mohly pozd\u011bji projevit, abys na to byl p\u0159ipraven.“<\/div>\n
„Mami-„<\/div>\n
„Ne, tohle jsou v\u011bci, o kter\u00fdch zodpov\u011bdn\u00ed dosp\u011bl\u00ed lid\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed!“ \u0159ekla urgentn\u011b.<\/div>\n
„Simone, nech toho. V\u00edm, \u017ee si d\u011bl\u00e1\u0161 starosti a j\u00e1 taky, ale nem\u00e1me Billa p\u0159eci stresovat, pamatuje\u0161?“ pohladil ji Gordon po rameni, p\u0159ik\u00fdvla. „Tak\u017ee u\u017e o tom nebudeme mluvit, ano?“<\/div>\n
„Ano.“ Souhlasila.<\/p>\n<\/div>\n
Tom by mohl pozd\u011bji nad\u00e1vat, jak rychle zapomn\u011bla na sv\u016fj slib.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
V\u0161ichni byli v ob\u00fdv\u00e1ku a sledovali film, n\u011bco, co jako rodina u\u017e ned\u011blali p\u011bkn\u011b dlouho. Andreas tu byl s nimi, na zemi vedle Toma s m\u00edsou popcornu mezi nimi. Bill sed\u011bl v k\u0159esle s podno\u017ekou pod nohami, hlavu m\u011bl op\u0159enou o op\u011bradlo na stranu a sledoval film. Nebyl by schopn\u00fd v\u00e1m \u0159\u00edct, o co ve filmu \u0161lo, proto\u017ee pr\u016fb\u011b\u017en\u011b us\u00ednal. Necht\u011bl j\u00edt brzy do postele, ale nejsp\u00ed\u0161 nebude m\u00edt na vybranou.<\/p>\n<\/div>\n
Zaz\u00edval a zachytil Tom\u016fv pohled, kter\u00fd mu \u0159\u00edkal: ‚B\u011b\u017e do postele‘. Tohle ho p\u0159inutilo nikam nechodit a za\u010dal v\u011bnovat filmu pozornost. Simone a Gordon sed\u011bli na gau\u010di; Simone byla p\u0159itulen\u00e1 ke Gordonovu hrudn\u00edku, skoro stejn\u011b, jako kdy\u017e se Bill tulil k Tomovi. Taky nesledovala film; byla a\u017e moc zam\u011bstnan\u00e1 z\u00edr\u00e1n\u00edm na Billa, kter\u00fd se bu\u010f mlel nepohodl\u00edm anebo z\u00edval vy\u010derp\u00e1n\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Simone m\u011bla pocit, \u017ee ji touha po informaci, kdo je otcem jej\u00edho vnou\u010dete, se\u017eere za\u017eiva. Zakroutila se a sna\u017eila se v\u011bnovat pozornost, nemohla ale pochopit, pro\u010d nikdo jin\u00fd nevid\u011bl, jak d\u016fle\u017eit\u00e1 informace to je. Chovali se, jako by se chovala nep\u0159im\u011b\u0159en\u011b naprosto bezd\u016fvodn\u011b.<\/div>\n
„Bille?“ zeptala se v\u00e1hav\u011b. Jej\u00ed syn se na ni oto\u010dil a s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm se na ni pod\u00edval. „V\u00ed\u0161, \u017ee mi m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct, kdo je otec, nebudu t\u011b za to odsuzovat, ano? Chci \u0159\u00edct, v\u00edm, \u017ee te\u010f m\u00e1me n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my mezi sebou, ale m\u00e1m t\u011b r\u00e1da a jen chci, aby bylo to miminko v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Mami, nen\u00ed to tak jednoduch\u00fd,“ \u0159ekl Bill popravd\u011b. Necht\u011bl to \u0159\u00edct a\u017e takhle, ale jeho smysly ho oslabovaly, najednou se mu cht\u011blo hrozn\u011b j\u00edt do postele.<\/div>\n
„Mami, u\u017e to d\u011bl\u00e1\u0161 znovu,“ \u0159ekl Tom podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b ze sv\u00e9 polohy na koberci. A prosebn\u011b se na jejich matku zad\u00edval.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, Tome, opravdu se omlouv\u00e1m, ale tohle nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9. Jsem va\u0161e matka a zaslou\u017e\u00edm si m\u00edt pr\u00e1vo to v\u011bd\u011bt,“ \u0159ekla a narovnala se z Gordonova sev\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„Simone-„<\/div>\n
„Ne, kdo je ten otec, Bille?“<\/p>\n<\/div>\n
„Je moje,“ \u0159ekl Andreas ti\u0161e. „To d\u00edt\u011b je moje.“<\/div>\n
Simone zamrkala. „\u2026Co\u017ee?“<\/p>\n<\/div>\n
Koment\u00e1\u0159e pros\u00edm anglicky, d\u00edky J. :o)<\/em><\/strong><\/div>\n
P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed d\u00edl o\u010dek\u00e1vejte a\u017e za dva t\u00fddny, Lil.Katie jede pry\u010d a nest\u00edh\u00e1.<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Original<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix Je \u0161patn\u00fd \u00fadaj v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? *drbe se na hlav\u011b* „To si ze m\u011b snad d\u011bl\u00e1\u0161 srandu,“ sledoval Tom sv\u00e9ho bratra, jak sk\u00e1\u010de na kufru a sna\u017e\u00ed se do n\u011bj narvat v\u0161echny v\u011bci. „Co se sna\u017e\u00ed\u0161 vz\u00edt s sebou? V\u0161echno?“ „Ne,“<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[207],"tags":[],"class_list":["post-13746","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-makes-three"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13746","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13746"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13746\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13746"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13746"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13746"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}