{"id":13767,"date":"2009-08-13T16:00:00","date_gmt":"2009-08-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13735"},"modified":"2009-08-13T16:00:00","modified_gmt":"2009-08-13T15:00:00","slug":"navrat-do-hoteloveho-pokoje-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/13\/navrat-do-hoteloveho-pokoje-5\/","title":{"rendered":"N\u00e1vrat do hotelov\u00e9ho pokoje 5."},"content":{"rendered":"
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
(Bill)<\/div>\n
U\u017e jsem doma skoro dva t\u00fddny. Gustav se vr\u00e1til a byl tak nad\u0161enej, \u017ee m\u011b vid\u00ed, a\u017e jsem se zastyd\u011bl. Nem\u00e1m ve zvyku zp\u011btn\u011b zkoumat vlastn\u00ed rozhodnut\u00ed a \u010diny, ale uv\u011bdomil jsem si, kolika lidem na m\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed a kolika lidem jsem ubl\u00ed\u017eil, kdy\u017e jsem se rozhodl na t\u00e9m\u011b\u0159 rok zmizet z povrchu zemsk\u00e9ho.<\/div>\n
M\u00e1ma u\u017e vst\u0159ebala moje dred\u00edky a je cel\u00e1 spokojen\u00e1, \u017ee n\u00e1s m\u00e1 oba pobl\u00ed\u017e a kdykoli n\u00e1s m\u016f\u017ee vid\u011bt. Nev\u00edm, jak \u010dasto se v\u00edd\u00e1 s Tomem. J\u00e1 se sna\u017e\u00edm za n\u00ed zastavit tak jednou za t\u00fdden, ale nikdy jsem tam na n\u011bj nenarazil. Vlastn\u011b jsem na n\u011bj je\u0161t\u011b nikde nenarazil. S Davidem a Georgem jsme se u\u017e se\u0161li ve studiu, ale to bylo je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e p\u0159ijel Gustav, tak\u017ee bysme stejn\u011b nebyli kompletn\u00ed a Tomova nep\u0159\u00edtomnost nebyla tak kl\u00ed\u010dov\u00e1. Ale je to divn\u00fd, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. \u017dijeme v jednom m\u011bst\u011b a v\u016fbec se nev\u00edd\u00e1me.<\/div>\n
Chyb\u00ed mi.<\/div>\n
U\u017e stokr\u00e1t jsem dr\u017eel mobil v ruce a cht\u011bl mu zavolat, ale po\u0159\u00e1d ztr\u00e1c\u00edm odvahu. Najdu ji n\u011bkdy? A on? Dal bych nev\u00edm co za to, abych mu vid\u011bl do hlavy. Mysl\u00ed na m\u011b? Napadne ho, co asi tak d\u011bl\u00e1m? Taky bere do ruky sv\u016fj mobil, aby mi zavolal a pak ho bezradn\u011b odkl\u00e1d\u00e1? Jsme dvoj\u010data. Tyhle v\u011bci by mezi n\u00e1mi m\u011bly fungovat podobn\u011b. Je to jen teorie?<\/div>\n
Jsem zbab\u011blec.<\/div>\n
Odm\u00edt\u00e1m se tomu postavit \u010delem a to je to, co m\u011b na mn\u011b sam\u00e9m \u0161tve.<\/div>\n
I tohle je dvoj\u010dec\u00ed z\u00e1le\u017eitost.<\/div>\n
I Tom se boj\u00ed.<\/div>\n
V\u00edm to. Kdy\u017e jsem mu p\u0159ed rokem \u0159ekl to, co jsem \u0159ekl, jak\u00e1 byla jeho reakce? Pot\u0159eboval \u010das. Dal jsem mu ho tolik, a\u017e u\u017e jsem prost\u011b nemohl \u010dekat d\u00e1l. A on? Neud\u011blal ani nejmen\u0161\u00ed pokus o sbl\u00ed\u017een\u00ed.<\/div>\n
Z\u016fstali jsme bratry.<\/div>\n
Je to jeho<\/em> rozhodnut\u00ed, ne moje. A j\u00e1 to akceptuju… co m\u00e1m asi tak d\u011blat jin\u00fdho?<\/div>\n
Mohl jsem se zamilovat sebev\u00edc, l\u00e1ska se vynutit ned\u00e1.<\/div>\n
P\u0159estal bych si v\u00e1\u017eit sebe sama.<\/div>\n
A tak jsem zkusil zapomenout. Tim.<\/em> V jeho n\u00e1ru\u010di jsem alespo\u0148 na chv\u00edli zapomn\u011bl na noci str\u00e1ven\u00e9 s Tomem, jeho doteky… r\u00e1na, kdy jsme se probouzeli vedle sebe… ach bo\u017ee, st\u00e1v\u00e1 se ze m\u011b ubre\u010den\u00e1 romantick\u00e1 holka.<\/div>\n
Fuj!<\/div>\n
\n
*<\/p>\n<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed z ve\u010der\u016f, kter\u00fd tr\u00e1v\u00edm s Georgem n\u011bkde venku. Ob\u010das se p\u0159id\u00e1 David nebo Gustav. Jsem stra\u0161n\u011b r\u00e1d, \u017ee je m\u00e1m. Je fajn m\u00edt kolem sebe kamar\u00e1dy a lidi, kter\u00fd v\u00e1s maj\u00ed r\u00e1di. Kter\u00fd v\u00e1s berou takov\u00fd, jak\u00fd jste.<\/div>\n
Nec\u00edt\u00edm se tak s\u00e1m.<\/div>\n
A ani si nemus\u00edme pov\u00eddat.<\/div>\n
Pozoruju kamar\u00e1da, jak bal\u00ed sympatickou brunetku a hust\u00ed j\u00ed do hlavy b\u016fhv\u00edjak\u00e9 nesmysly a ob\u010das se j\u00ed nen\u00e1padn\u011b dotkne. Postupuje systematicky krok za krokem. Styl, kterej odkoukal od Toma. Pokud se pamatuju, dost \u010dasto to zab\u00edralo. I na m\u011b.<\/div>\n
Zase sklouz\u00e1v\u00e1m n\u011bkam, kam nechci.<\/div>\n
Tak\u017ee z jin\u00e9 strany.<\/div>\n
Volal jsem Andymu. Je na m\u011b na\u0161tvanej podobn\u011b jako Tom, tak\u017ee mi su\u0161e ozn\u00e1mil, \u017ee je happy, \u017ee jsem se r\u00e1\u010dil zas vr\u00e1tit zp\u00e1tky do N\u011bmecka a pak mi polo\u017eil telefon. Tak trochu jsem to i \u010dekal.<\/div>\n
Chci mu d\u00e1t trochu \u010dasu, aby si zvykl, \u017ee jsem zp\u00e1tky.<\/div>\n
Po\u0159\u00e1d n\u011bkomu jen d\u00e1v\u00e1m \u010das.<\/div>\n
I Tomovi d\u00e1v\u00e1m \u010das.<\/div>\n
Nezast\u00edr\u00e1m, \u017ee prsty m\u011b sv\u011bd\u00ed \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji.<\/div>\n
Pot\u0159ebuju ho vid\u011bt.<\/div>\n
V Americe byl tak daleko, \u017ee se podobal jen jak\u00e9musi p\u0159\u00edzraku a v\u0161echno, co se mezi n\u00e1mi stalo, p\u016fsobilo dojmem snu. N\u011b\u010deho, co se vlastn\u011b nikdy nestalo a co jsem si jen vysnil.<\/div>\n
Ale tady to je realita.<\/div>\n
Tady na m\u011b dopad\u00e1 celou svoj\u00ed vahou. Pozn\u00e1v\u00e1m m\u00edsta, s nimi\u017e jsou spojeny vzpom\u00ednky. V baru o p\u00e1r blok\u016f d\u00e1l mi kdysi dal na chodb\u011b tajn\u011b pusu. Riskoval jak bl\u00e1zen, \u017ee n\u00e1s n\u011bkdo uvid\u00ed, ale to byl cel\u00fd on. A je\u0161t\u011b m\u011b pl\u00e1cnul p\u0159es zadek.<\/div>\n
„Haloooo!“<\/div>\n
Georg mi m\u00e1v\u00e1 p\u0159ed o\u010dima a sna\u017e\u00ed se p\u0159ek\u0159i\u010det hluk v baru.<\/div>\n
Proberu se ze zasn\u011bn\u00ed a nech\u00e1pav\u011b kejvnu.<\/div>\n
„Mobil!“ Georg ukazuje k v\u011bci\u010dce, kter\u00e1 zu\u0159iv\u011b poskakuje po stole a do\u017eaduje se m\u00e9 pozornosti. Ani jsem si ho nev\u0161iml.<\/div>\n
Vezmu ho do ruky. Tom.<\/em><\/div>\n
Srdce mi okam\u017eit\u011b bu\u0161\u00ed stoosmdes\u00e1t tep\u016f za minutu.<\/div>\n
Dr\u017e\u00edm mobil v ruce a nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat.<\/div>\n
Co by… vezmu to. Nejsem srab.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159eknu co mo\u017en\u00e1 nejv\u00edc klidn\u011b. Kolem m\u011b je ale takovej rachot, \u017ee v\u016fbec nesly\u0161\u00edm reakci druh\u00e9 strany. „Po\u010dkej, vyjdu ven, v\u016fbec nic nesly\u0161\u00edm,“ \u0159\u00edk\u00e1m naslepo.<\/div>\n
Propletu se mezi tan\u010d\u00edc\u00edmi t\u011bly a vyjdu ven. Je\u0161t\u011b se mus\u00edm zhluboka nadechnout a vydechnout. Klid!<\/em><\/div>\n
„U\u017e jsem venku,“ ozn\u00e1m\u00edm.<\/div>\n
„Ahoj.“<\/em><\/div>\n
Je ticho. Jsem tak nerv\u00f3zn\u00ed. Je to poprv\u00e9, co mi vol\u00e1, od m\u00e9ho n\u00e1vratu. Poprv\u00e9, co spolu v\u016fbec mluv\u00edme. Rok. Rok jsme na sebe nepromluvili ani slovo.<\/div>\n
„Jak se m\u00e1\u0161?“<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, d\u00edky. A ty?“<\/div>\n
„Taky dob\u0159e.“<\/em><\/div>\n
„To je fajn.“<\/div>\n
„Jo, to je.“<\/em><\/div>\n
Moje du\u0161e k\u0159i\u010d\u00ed. Jsem nervn\u00ed jak bl\u00e1zen. Netu\u0161\u00edm, pro\u010d mi zavolal, ale tahle nez\u00e1vazn\u00e1 konverzace je skoro p\u0159\u00edli\u0161 na moje napnut\u00e9 nervy.<\/div>\n
„Ehm… myslel jsem… jestli by ses necht\u011bl sej\u00edt.“<\/em><\/div>\n
Horliv\u011b k\u00fdvu hlavou, ani\u017e bych nad t\u00edm v\u00edc uva\u017eoval.<\/div>\n
„T\u0159eba na ve\u010de\u0159i. Z\u00edtra v sedm… U m\u011b doma,“<\/em> dod\u00e1 po chvilce.<\/div>\n
„Jo, to by \u0161lo. A kde… kde vlastn\u011b bydl\u00ed\u0161?“ zept\u00e1m se nap\u0159\u00edmo na v\u011bc, kter\u00e1 m\u011b u\u017e del\u0161\u00ed dobu docela zaj\u00edm\u00e1.<\/div>\n
Chv\u00edli ml\u010d\u00ed. „Kousek od tebe.“<\/em><\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 od n\u00e1s?“ op\u00e1\u010d\u00edm ost\u0159e.<\/div>\n
„Bille…,“<\/em> vyslov\u00ed poprv\u00e9 moje jm\u00e9no.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ \u0159eknu ti\u0161e.<\/div>\n
Jsem \u00fapln\u011b blbej. Nev\u00edm, o co mi jde a pro\u010d \u0159\u00edk\u00e1m v\u011bci, kter\u00e9 maj\u00ed z\u016fstat poh\u0159ben\u00e9 daleko za n\u00e1mi.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ zopakuju pokorn\u011b pro jistotu je\u0161t\u011b jednou. „Po\u0161li mi smskou adresu, budu tam.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“<\/em> vydechne a mn\u011b se zd\u00e1, \u017ee v jeho hlase sly\u0161\u00edm \u00falevu, \u017ee m\u00e1 n\u00e1\u0161 rozhovor za sebou. „Tak z\u00edtra.“<\/em><\/div>\n
„Z\u00edtra,“ potvrd\u00edm n\u011bm\u00e9mu telefonu.<\/div>\n
Zaklapnu mobil a str\u010d\u00edm ho do kapsy.<\/div>\n
Zaklon\u00edm hlavu a d\u00edv\u00e1m se na \u010dernou oblohu nad sebou.<\/div>\n
M\u00e1m v hlav\u011b \u00fapln\u00fd pr\u00e1zdno a rozt\u0159\u00e1sly se mi ruce.<\/div>\n
Ma\u010dk\u00e1m je v kapse v p\u011bst.<\/div>\n
Sna\u017e\u00edm se zahl\u00e9dnout n\u011bjakou hv\u011bzdu, ale probl\u00e9m Berl\u00edna je, \u017ee v n\u011bm v noci sv\u00edt\u00ed tolik sv\u011btel, \u017ee tady prost\u011b hv\u011bzdy nejsou. Jenom ta tma a rachot z klubu.<\/div>\n
Vr\u00e1t\u00edm se zp\u00e1tky, abych Geovi \u0159ekl, \u017ee u\u017e p\u016fjdu dom\u016f.<\/div>\n
Ani ho to moc nezaj\u00edm\u00e1. Jeho tah na branku m\u011bl \u00fasp\u011bch a m\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee to vypad\u00e1 slibn\u011b. Dneska s\u00e1m dom\u016f ur\u010dit\u011b nep\u016fjde.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/p>\n<\/div>\n
(Tom)<\/div>\n
„Dobr\u00fd?“ zept\u00e1 se Gr\u00e9ta okam\u017eit\u011b, jak polo\u017e\u00edm telefon.<\/div>\n
„Hm,“ zabru\u010d\u00edm.<\/div>\n
„P\u0159ijde?“ vyzv\u00edd\u00e1 dychtiv\u011b a o\u010di se j\u00ed lesknou.<\/div>\n
„Jo.“<\/div>\n
\u00dasta se j\u00ed rozt\u00e1hnou do \u0161irok\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. Z\u00e1\u0159\u00ed. Vzru\u0161en\u011b zatlesk\u00e1 rukama jak mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kdy\u017e dostane novou hra\u010dku.<\/div>\n
„No to je super. Bude to skv\u011bl\u00fd ve\u010der, moc si to v\u0161ichni u\u017eijeme,“ drmol\u00ed p\u00e1t\u00e9 p\u0159es dev\u00e1t\u00e9.<\/div>\n
Vyhoupne se na \u0161pi\u010dky a letmo m\u011b pol\u00edb\u00ed na tv\u00e1\u0159, ne\u017e odhopk\u00e1 v\u011bnovat se p\u0159\u00edprav\u00e1m na z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed ve\u010de\u0159i.<\/div>\n
„Jsi \u0161ikula,“ dod\u00e1.<\/div>\n
P\u0159ijdu si jak pejsek, kter\u00fdho p\u00e1n pochv\u00e1l\u00ed, \u017ee p\u0159ines\u00b4 kosti\u010dku, ale je mi to fuk. M\u00e1m hlavu plnou z\u00edt\u0159ka. Nechal jsem se od Gr\u00e9ty p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee pozvat Billa k n\u00e1m dom\u016f na ve\u010de\u0159i je ten spr\u00e1vn\u00fd n\u00e1pad a prvn\u00ed krok k tomu, jak slepit dohromady na\u0161e po\u0161ramocen\u00e9 rodinn\u00e9 vztahy.<\/div>\n
Abych byl up\u0159\u00edmnej, v\u016fbec nedok\u00e1\u017eu odhadnout, jak to z\u00edtra bude prob\u00edhat. Bill je nevyzpytatelnej, v\u017edycky byl, a po tom roce, co jsme se nevid\u011bli… bude stejn\u00fd jako d\u0159\u00edv tam n\u011bkde po t\u011bmi nov\u00fdmi vlasy? Co mu \u0159eknu, a\u017e p\u0159ijde? A co on \u0159ekne, a\u017e uvid\u00ed, \u017ee na n\u011bj ne\u010dek\u00e1m jen j\u00e1, ale i moje p\u0159\u00edtelkyn\u011b? Ut\u011b\u0161uju se t\u00edm, \u017ee u\u017e to v\u00ed od m\u00e1my. A \u0159ekl jsem to v\u016fbec m\u00e1m\u011b?<\/div>\n
Skl\u00e1d\u00e1m hlavu do dlan\u00ed.<\/div>\n
Panebo\u017ee. Do \u010deho jsem se to zase namo\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/p>\n<\/div>\n
Gr\u00e9ta je od r\u00e1na k nezastaven\u00ed. Vst\u00e1vala u\u017e v p\u016fl osm\u00e9 a let\u011bla nakoupit, aby m\u011bla v\u0161echno doma a mohla za\u010d\u00edt s p\u0159\u00edpravou. Nejd\u0159\u00edv j\u00eddla a pak sebe.<\/div>\n
M\u00e1 napl\u00e1novan\u00e9 opulentn\u00ed hody. Netu\u0161\u00edm, kdo bude v\u0161echny ty chody j\u00edst. Bill nikdy \u017e\u00e1dnej jedl\u00edk nebyl, Gr\u00e9ta si hl\u00edd\u00e1 linii a j\u00e1 m\u00e1m \u017ealudek sta\u017eenej, tak\u017ee do sebe nic nedostanu.<\/div>\n
Jdu na terasu si zakou\u0159it, pot\u0159ebuju se tro\u0161ku zklidnit.<\/div>\n
Nebe nad Berl\u00ednem je zamra\u010den\u00e9 a \u0161ediv\u00e9. Asi bude zase pr\u0161et. Po\u0159\u00e1d pr\u0161\u00ed. Nebo mi to aspo\u0148 tak p\u0159ipad\u00e1.<\/div>\n
Je mi zima. M\u011bl jsem si vz\u00edt aspo\u0148 tri\u010dko. Mrknu na teplom\u011br. Je patn\u00e1ct stup\u0148\u016f. Jsem asi jedinej bl\u00e1zen, kterej hul\u00ed dneska r\u00e1no venku jen v trenk\u00e1ch.<\/div>\n
Zad\u00edv\u00e1m se p\u0159es st\u0159echy dom\u016f naproti mn\u011b. Tam kousek d\u00e1l, jen o t\u0159i ulice, je Bill.<\/div>\n
Tam byl n\u00e1\u0161 domov.<\/div>\n
N\u00e1\u0161 prvn\u00ed byt, kter\u00fd jsme si sami koupili. Nap\u016fl. Jako v\u017edycky v\u0161echno.<\/div>\n
Pamatuju si, jak jsme ho vyb\u00edrali. Dva bl\u00e1zni, kter\u00fd cht\u011bli m\u00edt svoje \u00fato\u010di\u0161t\u011b p\u0159ed sv\u011btem. M\u00edsto, kde bychom byli jen my dva. Nav\u017edycky spolu. Tak jsme si to slibovali, kdy\u017e jsme tam poprv\u00e9 otv\u00edrali lahev \u0161ampusu na oslavu na\u0161\u00ed samostatnosti.<\/div>\n
Kolik t\u011bch lahv\u00ed a oslav potom je\u0161t\u011b bylo!<\/div>\n
Spousta.<\/div>\n
Bill miloval ve\u010d\u00edrky, kde m\u011bl kolem sebe \u00b4svoje lidi\u00b4, jak je s\u00e1m naz\u00fdval. Prost\u011b lidi, kter\u00fd m\u011bl r\u00e1d a o kter\u00fdch v\u011bd\u011bl, \u017ee maj\u00ed r\u00e1di jeho. Nezi\u0161tn\u011b, jako Billa, ne jako hudebn\u00ed hv\u011bzdu. A p\u00e1r jich bylo. Miloval pocit, \u017ee je dom\u00e1c\u00edm p\u00e1nem, hostitelem. V\u017edycky m\u011bl v\u0161echno pe\u010dliv\u011b napl\u00e1novan\u00e9, v\u0161echno muselo sed\u011bt do detailu. Lidi proudili z ob\u00fdv\u00e1ku na terasu a zp\u00e1tky a on mezi nimi chodil se skleni\u010dkou v ruce, s ka\u017ed\u00fdm se zastavil, popov\u00eddal… a z\u00e1\u0159il. Stra\u0161n\u011b r\u00e1d jsem se na n\u011bj d\u00edval. Vid\u011bt ho \u0161\u0165astn\u00e9ho v\u017edycky napl\u0148ovalo \u0161t\u011bst\u00edm i m\u011b. A mezi na\u0161imi p\u0159\u00e1teli \u0161\u0165astn\u00fd byl.<\/div>\n
„L\u00e1sko, jsem doma!“ Bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed a Gr\u00e9tin hlas m\u011b vytrhnou ze vzpom\u00ednek. V prstech drt\u00edm za\u017eloutl\u00e9ho vajgla. St\u0159el\u00edm ho obloukem p\u0159es z\u00e1bradl\u00ed a vejdu zp\u00e1tky do bytu.<\/div>\n
Gr\u00e9ta stoj\u00ed u kuchy\u0148sk\u00e9 linky a vyndav\u00e1 v\u011bci. Tuny v\u011bc\u00ed.<\/div>\n
„Co s t\u00edm v\u0161\u00edm budeme d\u011blat?“ ned\u00e1 mi to, abych se nezeptal.<\/div>\n
„Uvid\u00ed\u0161,“ odpov\u00ed. Oto\u010d\u00ed hlavu p\u0159es rameno a usm\u011bje se na m\u011b. Vypad\u00e1, \u017ee je spokojen\u00e1. Je \u0161\u0165astn\u00e1?<\/em> napadne m\u011b.<\/div>\n
„Jsi \u0161\u0165astn\u00e1?“ zept\u00e1m se nahlas.<\/div>\n
Odlo\u017e\u00ed sal\u00e1t do d\u0159ezu. „Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee jsem s tebou \u0161\u0165astn\u00e1,“ odpov\u00ed malinko na n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e jsem se ptal, a jde m\u011b obejmout.<\/div>\n
Pohlad\u00edm ji po z\u00e1dech, kdy\u017e m\u011b obejme kolem krku.<\/div>\n
„Fuj,“ nakr\u010d\u00ed nos. „Ty zase kou\u0159\u00ed\u0161?“ zamra\u010d\u00ed se.<\/div>\n
Odstr\u010d\u00edm ji od sebe a ml\u010dky jdu do koupelny.<\/div>\n
„Tome!?! Co je s tebou?“<\/div>\n
Zabouchnu za sebou dve\u0159e.<\/div>\n
Nechci sly\u0161et jej\u00ed v\u00fd\u010ditky, \u017ee jsem poru\u0161il sv\u016fj slib, \u017ee p\u0159estanu kou\u0159it.<\/div>\n
\u010cist\u00edm si zuby a kouk\u00e1m na sebe do zrcadla.<\/div>\n
U\u017e jsem si na svoje \u010dern\u00e9 vlasy docela zvykl. Vypad\u00e1m… jinak. Nos\u00edm je po\u0159\u00e1d sta\u017een\u00fd dozadu a p\u0159ekryt\u00fd \u0161\u00e1tkem nebo \u010delenkou nebo n\u011bjakou \u010depic\u00ed. Je to z\u00e1vislost m\u00edt n\u011bco na hlav\u011b.<\/div>\n
A Bill m\u00e1 dredy!<\/em><\/div>\n
Nem\u016f\u017eu se my\u0161lenek na n\u011bj zbavit. A mo\u017en\u00e1 ani nechci, proto se mi po\u0159\u00e1d vrac\u00ed do hlavy.<\/div>\n
M\u00e1 dredy. M\u00e1 \u010dern\u00fd dredy a n\u011bkolik b\u00edl\u00fdch.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem ho uvid\u011bl poprv\u00fd… skoro jsem ho nepoznal.<\/div>\n
Skoro se mi zastavilo srdce, kdy\u017e jsem ho poznal. Sed\u011bl u m\u00e1my v kuchyni a… prost\u011b tam byl. Ciz\u00ed a zn\u00e1m\u00fd z\u00e1rove\u0148.<\/div>\n
Ani jsem se na n\u011bj nemohl d\u00edvat, proto\u017ee… nev\u00edm, co bych byl ud\u011blal? Asi nic. Rok je moc dlouh\u00e1 doba… na v\u0161echno. A pak… ta jeho slova… Ahoj l\u00e1sko!<\/em> V prvn\u00ed chv\u00edli m\u011b napadlo, \u017ee jeho slova pat\u0159\u00ed m\u011b. Oto\u010dil jsem se… D\u00edval se mi do o\u010d\u00ed, jako kdyby jeho slova p\u0159ece jen byla pro m\u011b, ale j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee to tak nen\u00ed. \u017de jsem bl\u00e1hovej a hloupej. Jasn\u011b \u017ee to nepat\u0159ilo mn\u011b, ale n\u011bkomu nezn\u00e1m\u00e9mu.<\/div>\n
A tehdy jsem pochopil, \u017ee v\u0161echno definitivn\u011b skon\u010dilo.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Michelle M. (Bill) U\u017e jsem doma skoro dva t\u00fddny. Gustav se vr\u00e1til a byl tak nad\u0161enej, \u017ee m\u011b vid\u00ed, a\u017e jsem se zastyd\u011bl. Nem\u00e1m ve zvyku zp\u011btn\u011b zkoumat vlastn\u00ed rozhodnut\u00ed a \u010diny, ale uv\u011bdomil jsem si, kolika lidem na m\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[241],"tags":[],"class_list":["post-13767","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-navrat-do-hoteloveho-pokoje"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13767","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13767"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13767\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13767"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13767"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13767"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}