{"id":13771,"date":"2009-08-12T18:30:00","date_gmt":"2009-08-12T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13739"},"modified":"2009-08-12T18:30:00","modified_gmt":"2009-08-12T17:30:00","slug":"bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/12\/bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin-24\/","title":{"rendered":"Bookmakers scrubbers II – Temn\u00fd st\u00edn 24."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
manip by emily_divine<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Bill<\/p>\n<\/div>\n
Sed\u011bl jsem vedle Leti na kraji postele a poslouchal jej\u00ed zaujat\u00e9 l\u00ed\u010den\u00ed o Alexovi. Ona ho dnes r\u00e1no vid\u011bla poprv\u00e9. Byl t\u0159et\u00ed den po porodu a j\u00ed se ud\u011blalo natolik dob\u0159e, \u017ee j\u00ed mal\u00e9ho p\u0159inesli ke kojen\u00ed. Druh\u00fd den po operaci se na ni byla pod\u00edvat jen jej\u00ed matka, v\u010dera k n\u00ed na chvilinku pustili i m\u011b, a to jsem j\u00ed o prckovi vypr\u00e1v\u011bl j\u00e1, dnes se to obr\u00e1tilo. S nad\u0161en\u00edm jsem poslouchal, s jakou chut\u00ed m\u016fj chlape\u010dek ba\u0161t\u00ed a pr\u00fd u\u017e p\u0159ibral 5 deka.<\/p>\n<\/div>\n
„Sl\u00edbili mi, \u017ee mi ho p\u0159inesou zase kolem poledne, tak\u017ee to bude\u0161 moci vid\u011bt s\u00e1m.“ \u0158ekla nakonec a j\u00e1 se u\u017e nemohl do\u010dkat. Inkub\u00e1tor ji\u017e nebyl pot\u0159eba. Na\u0161emu d\u011b\u0165\u00e1tku se vedlo neuv\u011b\u0159iteln\u011b dob\u0159e. P\u0159ij\u00edmal s\u00e1m potravu z lahve, a te\u010f u\u017e i od matky, jen Leti nebyla natolik fit jako ostatn\u00ed maminky, tak\u017ee j\u00ed ho nenech\u00e1vali na pokoji u\u017e jen d\u00edky tomu, \u017ee stejn\u011b nebyla je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b schopn\u00e1 ani sama vst\u00e1t z postele. Vracela se j\u00ed ale barva a st\u00e1le \u010dast\u011bji j\u00ed hr\u00e1l na tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv. Jestli to takhle p\u016fjde d\u00e1l, tak jsem se neb\u00e1l toho, \u017ee by m\u011bla p\u0159ij\u00edt n\u011bjak\u00e1 \u010dern\u00e1 budoucnost.<\/p>\n<\/div>\n
Jen postava sed\u00edc\u00ed z druh\u00e9 strany postele mi ji malinko kalila. Ariana je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b nevid\u011bla. Ty prvn\u00ed dny nebyl probl\u00e9m ji dr\u017eet d\u00e1l, proto\u017ee ani sami dokto\u0159i nedoporu\u010dovali n\u011bjak\u00e1 velk\u00e1 proces\u00ed, kter\u00e1 by se st\u0159\u00eddala, jak u d\u00edt\u011bte, tak u Leti. Jen\u017ee na nich bylo snad hodinu od hodiny vid\u011bt lep\u0161en\u00ed, tak\u017ee dnes se na pozv\u00e1n\u00ed pan\u00ed Smithov\u00e9 dostavila i ona.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak maminko, v\u00e1\u0161 chlape\u010dek m\u00e1 hlad.“ Do pokoje vjela sestra, tla\u010d\u00edc malou post\u00fdlku na kole\u010dk\u00e1ch a mn\u011b se pusa rozt\u00e1hla automaticky do \u0161irok\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, kdy\u017e jsem si v\u0161iml toho sv\u00e9ho hab\u00e1na, kter\u00fd se na n\u011bm rozvaloval. Sest\u0159i\u010dka ho opatrn\u011b podala Leticii do n\u00e1ru\u010de a ta si od n\u00ed ten mal\u00fd poklad mile r\u00e1da p\u0159evzala.<\/div>\n
„Ahoj, brou\u010dku. Copak jsi d\u011blal cel\u00e9 odpoledne? Spinkal jsi?“ Cvrlikala na n\u011bj a rozep\u00ednala si vrchn\u00ed knofl\u00edky svoj\u00ed ko\u0161ile. Pak u\u017e jsem jen s nap\u011bt\u00edm a uchv\u00e1cen\u00edm sledoval, jak se o p\u0159ekot Alexander cpe, a\u017e se mu d\u011blaj\u00ed boule za u\u0161ima. Jsem j\u00e1 to ale ba\u010dkora. Pomyslel jsem si, kdy\u017e jsem uc\u00edtil vlhko v o\u010d\u00edch. Rychle jsem zamrkal a rad\u011bji se pod\u00edval na svoji druhou velkou l\u00e1sku. Tom sed\u011bl na \u017eidli v noh\u00e1ch postele a j\u00e1 si v\u0161iml, \u017ee se te\u010f postavil a sleduje ten mal\u00fd z\u00e1zrak se stejn\u011b zatajen\u00fdm dechem jako j\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Pak mi \u010dist\u011b n\u00e1hodou jen kr\u00e1tce ujel pohled na Arianu. Zamrazilo m\u011b v z\u00e1tylku, kdy\u017e jsem vid\u011bl v\u00fdraz v jej\u00edm obli\u010deji. Civ\u011bla na to d\u00edt\u011b, na m\u00e9ho mal\u00e9ho and\u00edlka, jako kdyby se na n\u011bj cht\u011bla vrhnout a odn\u00e9st mi ho pry\u010d. Sev\u0159el se mi \u017ealudek z n\u00e1hl\u00e9ho pocitu ohro\u017een\u00ed. Klid Bille, nic mu nem\u016f\u017ee ud\u011blat.<\/div>\n
\n
V\u0161ude kolem je spousta lid\u00ed. Alex je v bezpe\u010d\u00ed. Uklid\u0148oval jsem s\u00e1m sebe. Nav\u00edc j\u00e1 ho ned\u00e1m, kdybych j\u00ed m\u011bl zp\u0159el\u00e1mat v\u0161echny kosti v t\u011ble.<\/p>\n<\/div>\n
„Chce\u0161 si ho vz\u00edt na od\u0159\u00edhnut\u00ed?“ Vytrhnul m\u011b z m\u00e9ho \u00fad\u011bsu Letin hlas. Mal\u00fd u\u017e z\u0159ejm\u011b dopapal a j\u00e1 si toho ani nev\u0161iml. Proklat\u00e1 Ariana!<\/div>\n
„Jasn\u011b. Zkus\u00edm to.“ Okam\u017eit\u011b jsem vypustil z mysli toho vet\u0159elce naproti a natahoval ruce pro Alexe. Po tom, abych si ho mohl pochovat, jsem tou\u017eil u\u017e od prvn\u00edho okam\u017eiku, kdy jsem ho sm\u011bl sledovat jen za t\u00edm sklem.<\/div>\n
„Leti, j\u00e1 nev\u00edm, jestli je to dobr\u00fd n\u00e1pad. Nic proti tob\u011b, Bille, ale vy chlapi to moc s d\u011btma neum\u00edte.“ Ozvala se zrzka, kter\u00e1 zat\u00edm d\u00e1vala o sv\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti v\u011bd\u011bt jen pram\u00e1lo. \u0160lehl jsem po n\u00ed nen\u00e1vistn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Ml\u010d!“ Zasy\u010del Tom tlumen\u011b a bylo na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee je p\u0159ipraven\u00fd za\u0161t\u00edtit m\u011b a mal\u00e9 sv\u00fdm t\u011blem. Leticie jako by si snad ani jeho zlostn\u00e9 reakce nev\u0161imla, promluvila klidn\u00fdm a sm\u00ed\u0159liv\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Ari, to je v po\u0159\u00e1dku. Je to p\u0159eci jeho t\u00e1ta. Bude se o n\u011bj starat. On rychle p\u0159ijde na to, co a jak m\u00e1 d\u011blat.“ M\u00edrnila ji a Arinana se rad\u011bji posadila zp\u011bt na svou \u017eidli. Stejn\u011b nem\u011bla na v\u00fdb\u011br. Byli jsme na ni v p\u0159esile.<\/p>\n<\/div>\n
Leti mi je\u0161t\u011b p\u0159es rameno p\u0159ehodila bavln\u011bnou b\u00edlou plenu a kone\u010dn\u011b mi ho podala. M\u00e1m t\u011b a nepust\u00edm t\u011b, m\u016fj mil\u00e1\u010dku. \u0158\u00edkal jsem si v duchu a zjit\u0159en\u011b vn\u00edmal to neuv\u011b\u0159iteln\u011b drobounk\u00e9, k\u0159ehk\u00e9 a tepl\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko, kter\u00e9 spo\u010d\u00edvalo v m\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed. Alex spokojen\u011b zavrn\u011bl a hlavinku si polo\u017eil na moje rameno.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se mu u tebe.“ Zkonstatovala Leti s nep\u0159ehl\u00e9dnutelnou radost\u00ed.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b aby ne. Vi\u010f, chlap\u00e1ku.“ Dmul jsem se p\u00fdchou jako ten spr\u00e1vn\u00fd otec a neopomn\u011bl jsem mu vtisknout pusinku na jeho malou hlavi\u010dku. Kr\u00e1sn\u011b von\u011bl, tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b sladce.<\/div>\n
„Grk.“ Ujelo tomu drob\u00edtkovi kr\u00e1tce, zato po\u0159\u00e1dn\u011b nahlas. Vyt\u0159e\u0161til jsem nech\u00e1pav\u011b o\u010di, co se mu to jen stalo, a Leti se rozesm\u00e1la.<\/div>\n
„\u0158\u00edhnul si. To je v po\u0159\u00e1dku. U\u017e ho nemus\u00ed\u0161 dr\u017eet takhle. Polo\u017e si ho na ruku.“ Vysv\u011btlila mi a j\u00e1 se s \u00falevou usm\u00e1l taky. Tak m\u016fj malej si tu krkne jak starej chlap, a j\u00e1 u\u017e si mysl\u00edm, kdov\u00ed, co se mu ned\u011bje.<\/p>\n<\/div>\n
„Ud\u011bl\u00e1m fotku.“ Napadlo Toma a zalovil do sv\u00fdch voln\u00fdch kalhot pro mobil. Zm\u00e1\u010dkl p\u00e1r tla\u010d\u00edtek a pak u\u017e jen vydal povel: „S\u00fdr.“<\/div>\n
„Dobr\u00fd, sekne v\u00e1m to.“ Nato\u010dil ke mn\u011b display.<\/div>\n
„A te\u010f ty.“ Spont\u00e1nn\u011b ze m\u011b vyl\u00edtlo.<\/div>\n
„Co… co\u017ee?“ Zadrhnul se Tom, ve v\u00fdrazu paniku. „Neee.“ Prot\u00e1hl dlouze a ud\u011blal krok zp\u011bt, m\u00e1vaj\u00edc p\u0159ed sebou rukama v zam\u00edtav\u00e9m gestu.<\/div>\n
„No tak, Tome, pochovej si ho. Nic to nen\u00ed. Chci t\u011b m\u00edt s Alexem taky na obr\u00e1zku.“ T\u011bch p\u00e1r slov sta\u010dilo k tomu, abych Toma p\u0159esv\u011bd\u010dil. V\u00e1hav\u011b ke mn\u011b p\u0159istoupil, a jako by snad bral do rukou ten nejk\u0159eh\u010d\u00ed k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l, si ode m\u011b Alexe p\u0159evzal. „Hlavn\u011b pozor na hlavi\u010dku. Mus\u00ed\u0161 kontrolovat, aby mu nepadala.“ Ud\u011bloval jsem rady. Snad u\u017e jsem se c\u00edtil b\u00fdt zaslou\u017eil\u00fdm a v\u0161ehoznal\u00fdm rodi\u010dem.<\/div>\n
„Cvak.“ Zm\u00e1\u010dkl jsem sp\u011b\u0161n\u011b spou\u0161\u0165. Netu\u0161il jsem toti\u017e, jak dlouho bude Tom ochotn\u00fd mal\u00e9ho dr\u017eet. Ten ale vypadal, \u017ee se mu to n\u011bjak zal\u00edbilo. Culil se na n\u011bj zp\u016fsobem, kter\u00fd jsem u n\u011bj tedy vid\u011bl prvn\u011b a neuv\u011bdom\u011ble na n\u011bj \u0161pulil pusu. Na ty dva byl vskutku prvot\u0159\u00eddn\u00ed pohled.<\/p>\n<\/div>\n
Tomovi se p\u00e1r jeho dlouh\u00fdch dred\u016f svezlo ze zad dop\u0159edu p\u0159es rameno a jeden z nich a\u017e k Alexov\u011b ru\u010di\u010dce, ten ihned v automatick\u00e9m uchopovac\u00edm reflexu po n\u011bm hm\u00e1tl a jeho malinkat\u00e9 prst\u00edky se kolem n\u011bj obto\u010dily.<\/div>\n
„A m\u00e1 t\u011b.“ Okomentoval jsem to pobaven\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu jsme se t\u011b\u0161ili z jeho p\u0159\u00edtomnosti, ne\u017e k n\u00e1m op\u011bt vtrhla sestra.<\/div>\n
„Miminko se pot\u0159ebuje prospat a maminka taky. P\u0159ivezu v\u00e1m ho zase na dal\u0161\u00ed krmen\u00ed.“ Stru\u010dn\u011b n\u00e1m ozn\u00e1mila a s m\u00fdm slun\u00ed\u010dkem zase odb\u011bhla.<\/div>\n
„Leti, jsi unaven\u00e1? My t\u011b te\u010f nech\u00e1me odpo\u010d\u00edvat a vr\u00e1t\u00edme se nave\u010der p\u0159ed koncem n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed doby, ano?“<\/div>\n
„Dob\u0159e, to budete hodn\u00ed.“ \u0158ekla jen a bylo na n\u00ed vid\u011bt, jak u\u017e se j\u00ed zav\u00edraj\u00ed o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, cht\u011bl bych se je\u0161t\u011b na p\u00e1r v\u011bc\u00ed zeptat doktora. Mohl bys, pros\u00edm, po\u010dkat v aut\u011b?“ P\u0159ito\u010dil jsem se k bratrovi, kdy\u017e jsme nemocni\u010dn\u00ed chodbou odch\u00e1zeli ven. Ariana ode\u0161la p\u0159ed n\u00e1mi. Ta nejsp\u00ed\u0161 pojede tax\u00edkem. N\u00e1m dala k dispozici pan\u00ed Smithov\u00e1 svoje auto, a na sm\u011bny do nemocnice, kter\u00e9 j\u00ed u\u017e znovu povolili, jsme j\u00ed v\u017edycky dovezli.<\/div>\n
„Jasn\u011b.“ Vypadlo z Toma po notn\u00e9 odmlce, p\u0159i kter\u00e9 se nejsp\u00ed\u0161 rozhodoval, jestli m\u011b poslechnout, a nebo se zkusit vnutit jako doprovod, minim\u00e1ln\u011b mu muselo b\u00fdt divn\u00e9, co \u017ee jsem cht\u011bl tak najednou \u0159e\u0161it.<\/div>\n
„Pak ti v\u0161echno pov\u00edm.“ Dodal jsem proto honem. Tom tedy jen pokr\u010dil rameny a pokra\u010doval v cest\u011b na parkovi\u0161t\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/p>\n<\/div>\n
Respektoval jsem Billovo podivn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed a \u0161el si sednout do auta. Pravd\u011bpodobn\u011b se cht\u011bl stejn\u011b jen zeptat, kdy si bude moci vz\u00edt Alexe dom\u016f. Byl netrp\u011bliv\u00fd. Moc si p\u0159\u00e1l m\u00edt ho u\u017e u sebe st\u00e1le. Jen jsem se nad t\u00edm potuteln\u011b \u0161kl\u00edbil. Ono ho to nad\u0161en\u00ed brzy p\u0159ejde, a\u017e k n\u011bmu bude muset t\u0159ikr\u00e1t za noc vst\u00e1vat, proto\u017ee tuhle str\u00e1nku v\u011bci Leticie asi jen tak hned neobstar\u00e1. Ned\u011blal jsem si iluze, \u017ee by to mohlo b\u00fdt jinak, ten prcek byl sice kouzeln\u00fd, ale j\u00e1 si moc dob\u0159e pamatoval na na\u0161i m\u00e1mu, kdy\u017e n\u00e1m l\u00ed\u010dila, jak jsme j\u00ed d\u00e1vali zabrat my.<\/p>\n<\/div>\n
Po dne\u0161ku jsem ale musel uznat, \u017ee ani j\u00e1 bych nebyl proti, tr\u00e1vit s n\u00edm o n\u011bco v\u00edc \u010dasu. Kdy\u017e jsem ho mohl m\u00edt v n\u00e1ru\u010d\u00ed, bylo to tak neuv\u011b\u0159iteln\u00fd. Nedok\u00e1zal jsem to popsat, ale ten kluk snad um\u011bl \u010darovat. Naprosto si podma\u0148oval ka\u017ed\u00e9ho, kdo se na n\u011bj by\u0165 jen pod\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak \u0159ekne\u0161 mi u\u017e kone\u010dn\u011b, cos tam d\u011blal t\u011bch dvacet minut?“ Do\u017eadoval jsem se odtajn\u011bn\u00ed t\u00e9 mal\u00e9 nezn\u00e1m\u00e9, cestou k domu rodiny Smith. Bill toti\u017e od doby, co nasedl do vozu, jen zaduman\u011b sed\u011bl a nem\u011bl se k tomu, aby mi poskytl n\u011bjak\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
Chv\u00edli trvalo, ne\u017e si na m\u011b doktor ud\u011blal \u010das.“ Up\u0159esnil tu dlouhou \u010dasovou prodlevu a pokra\u010doval d\u00e1l. „Cht\u011bl jsem v\u011bd\u011bt, jak na tom Leti je, a jestli zvl\u00e1dne cestu letadlem.“<\/div>\n
„A?“ Popostr\u010dil jsem ho, kdy\u017e zase zmlknul.<\/div>\n
„Nen\u00ed to pr\u00fd vhodn\u00e9, alespo\u0148 ne hned. Jej\u00ed srdce by pr\u00fd nemuselo v\u0161echny ty zm\u011bny tlaku v kabin\u011b dob\u0159e sn\u00e1\u0161et. Pak je\u0161t\u011b dodal, \u017ee kdy\u017e n\u011bjakou dobu po\u010dk\u00e1me, dalo by se to uko\u010d\u00edrovat n\u011bjak\u00fdmi pr\u00e1\u0161ky.“ Op\u011bt krat\u0161\u00ed pauza. „Koukal na m\u011b, jak na bl\u00e1zna, kdy\u017e jsem se ho ptal. Ona prej je\u0161t\u011b nen\u00ed ze v\u0161eho venku. Tome, v\u017edy\u0165 vypad\u00e1 tak dob\u0159e. Co by se je\u0161t\u011b mohlo st\u00e1t?“ Ptal se m\u011b skoro a\u017e zoufale. Co jen jsem mu m\u011bl odpov\u011bd\u011bt? Nejsem doktor. Absolutn\u011b jsem nem\u011bl p\u00e1ru, co m\u016f\u017ee d\u00e1l p\u0159ij\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak prost\u011b po\u010dk\u00e1me. P\u00e1r tejdn\u016f nav\u00edc n\u00e1s u\u017e nezabije.“ Odtu\u0161il jsem prost\u011b v domn\u011bn\u00ed, \u017ee tohle Billovi bude sta\u010dit.<\/div>\n
„J\u00e1 nechci \u010dekat. M\u00e1m strach.“ Vypadlo z n\u011bj p\u0159i\u0161krcen\u011b.<\/div>\n
„Z \u010deho?“<\/div>\n
„V\u0161imnul sis dneska Ariany? Toho, jak se d\u00edvala na Alexe? Ona se n\u00e1m ho pokus\u00ed vz\u00edt a j\u00e1 tomu chci zabr\u00e1nit, a tak m\u011b napadlo, \u017ee kdy\u017e nem\u016f\u017eeme odjet…“ A zase ticho. Br\u00e1cha zabodl pohled do palubn\u00ed desky a rozt\u011bkan\u011b si hr\u00e1l se sv\u00fdm \u0159et\u00edzkem, co mu visel na krku.<\/div>\n
„T\u011b napadlo co?“ Netrp\u011bliv\u011b jsem se do\u017eadoval odpov\u011bdi.<\/div>\n
„\u017de si ji vezmu.“ Ku\u0148knul stylem, \u017ee jsem m\u011bl pocit p\u0159eslechnut\u00ed.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ T\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e vystra\u0161en\u011b jsem po n\u011bm cht\u011bl, aby mi to zopakoval. To musela b\u00fdt toti\u017e jen n\u011bjak\u00e1 sluchov\u00e1 halucinace. To nemohl myslet v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„\u017de si ji prost\u011b vezmu.“ Zopakoval hlasit\u011bji a j\u00e1 m\u00e1lem \u0161okem strhnul volant do p\u0159\u00edkopu. „V\u0161echno tak bude ofici\u00e1ln\u00ed, potvrzen\u00fd, nijak nenapadnuteln\u00fd. Pak u\u017e mi ho nikdo nevezme.“ Vzduch. Pomoc, vzduch. Zadus\u00edm se. Tak jsem se moment\u00e1ln\u011b c\u00edtil. On si musel jisto jist\u011b d\u011blat legraci. Fingovan\u00e9 z\u00e1snuby pros\u00edm, ale skute\u010dn\u00e1 svatba? To prost\u011b nep\u0159e\u017eiju.<\/p>\n<\/div>\n
„Ty ses asi zbl\u00e1znil!“ Dostal jsem ven p\u0159es sta\u017een\u00e9 hrdlo. „A co j\u00e1? Na m\u011b si nemyslel? J\u00e1 budu tvoje bokovka, nebo co? Bude\u0161 m\u00edt \u0161\u0165astnou rodinku a ke mn\u011b si odsko\u010d\u00ed\u0161, kdy\u017e si n\u00e1hodou vzpomene\u0161?“ Propadal jsem m\u00edrn\u00e9 hysterii. Nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee by mi mohl n\u011bco takov\u00e9ho ud\u011blat.<\/div>\n
„Ne, Tome. Tys to \u0161patn\u011b pochopil. Bylo by to jen na pap\u00ed\u0159e. Ty se\u0161 moje rodina, ty a Alex. Tohle je jen zp\u016fsob jak ho ochr\u00e1nit.“ Nal\u00e9hav\u011b se m\u011b sna\u017eil p\u0159esv\u011bd\u010dit o sv\u00fdch \u00famyslech, chytaje m\u011b p\u0159i tom za ruku, kter\u00e1 mi voln\u011b spo\u010d\u00edvala na \u0159ad\u00edc\u00ed p\u00e1ce. Ucukl jsem.<\/div>\n
„Nedovol\u00edm ti to!“ Seknul jsem po n\u011bm ten prost\u00fd z\u00e1kaz.<\/div>\n
„Tak vymysli n\u011bco lep\u0161\u00edho!“ Vzlykav\u011b v\u0159\u00edsknul Bill.<\/div>\n
„To se spolehni, \u017ee vymysl\u00edm…“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki manip by emily_divine Bill Sed\u011bl jsem vedle Leti na kraji postele a poslouchal jej\u00ed zaujat\u00e9 l\u00ed\u010den\u00ed o Alexovi. Ona ho dnes r\u00e1no vid\u011bla poprv\u00e9. Byl t\u0159et\u00ed den po porodu a j\u00ed se ud\u011blalo natolik dob\u0159e, \u017ee j\u00ed mal\u00e9ho p\u0159inesli ke<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[222],"tags":[],"class_list":["post-13771","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13771","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13771"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13771\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13771"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13771"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13771"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}