{"id":13780,"date":"2009-08-11T18:00:00","date_gmt":"2009-08-11T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13748"},"modified":"2009-08-11T18:00:00","modified_gmt":"2009-08-11T17:00:00","slug":"jin-bojovnik-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/11\/jin-bojovnik-6\/","title":{"rendered":"Jin Bojovn\u00edk 6."},"content":{"rendered":"
autor: Deni<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Aooooom, aooooom.“ Tom sed\u011bl na zemi uprost\u0159ed sv\u00e9ho pokoje, p\u0159ed n\u00edm bylo otev\u0159en\u00fdch n\u011bkolik knih d\u011bjepisu a on se sna\u017eil d\u011blat p\u0159esn\u011b to, co mu \u0159ekl Bill. Musel uznat, \u017ee n\u011bjak\u00e9 v\u00fdsledky to p\u0159in\u00e1\u0161elo, pamatoval si mnohem v\u00edc v\u011bc\u00ed, ne\u017e by \u010dekal.<\/div>\n
„Babiiii! Co to Tom d\u011bl\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1?“ Vanessa st\u00e1la v otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00edch Tomova pokoje a se \u0161okem v o\u010d\u00edch jej pozorovala. Tom, zabran\u00fd do meditace, si j\u00ed ani nev\u0161iml.<\/div>\n
„Copak?“ Vedle vykulen\u00e9 Vanessy se objevila jejich babi\u010dka, a kdy\u017e si v\u0161imla Toma v tureck\u00e9m sedu s lehce se pohupuj\u00edc\u00edm medailonem kolem jeho krku, musela se usm\u00e1t. Bylo j\u00ed jasn\u00e9, \u017ee Bill nakonec usp\u011bl. „Medituje,“ odpov\u011bd\u011bla nakonec na vnu\u010d\u010dinu ot\u00e1zku se \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Medi-co?“ Vanessa pozvedla obo\u010d\u00ed a m\u011bla hrozn\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed j\u00edt a \u0161\u0165ouchat do bratra prstem.<\/div>\n
„Nech ho b\u00fdt.“ Uchopila Vanessu za ramena a s men\u0161\u00edm n\u00e1tlakem ji tla\u010dila po schodech dol\u016f. Byla \u0161\u0165astn\u00e1, v\u011b\u0159ila, \u017ee to jej\u00ed vnuk dok\u00e1\u017ee.<\/div>\n
„Ahoj, Tome.“ Polekan\u011b sebou trhl, kdy\u017e uc\u00edtil dotek na rameni.<\/div>\n
„Kde ses tu vzal?“ P\u0159ekvapen\u011b koukal na Billa, kter\u00fd kle\u010del vedle n\u011bj. Nesly\u0161el jej p\u0159ich\u00e1zet.<\/div>\n
„Oknem,“ pokr\u010dil rameny, jakoby to byla naprost\u00e1 samoz\u0159ejmost.<\/div>\n
„Oknem,“ zopakoval Tom a p\u0159e\u0161el na terasu, aby se snad ujistil o jej\u00edm v\u00fd\u0161kov\u00e9m um\u00edst\u011bn\u00ed. „V\u017edy\u0165 je to hrozn\u011b vysoko,“ zamra\u010dil se a oto\u010dil se na usm\u00edvaj\u00edc\u00edho se Billa.<\/div>\n
„Pro m\u011b ne, ovl\u00e1d\u00e1m um\u011bn\u00ed kung-fu,“ prohodil Bill jen tak a se z\u00e1jmem si prohl\u00ed\u017eel sv\u00e9 nehty.<\/div>\n
„To fakt? Nau\u010d m\u011b to taky.“ Bill se zasm\u00e1l Tomovu prosebn\u00e9mu t\u00f3nu.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b to chce\u0161 um\u011bt?“ Tom dychtiv\u011b p\u0159ikyvoval. „Tak dob\u0159e, ale mus\u00ed\u0161 se tomu opravdu v\u011bnovat, ano?“<\/div>\n
\n
Tom se na chv\u00edli zamyslel nad t\u00edm, jestli tomu chce v\u011bnovat sv\u016fj voln\u00fd \u010das, ale vidina toho, jak se dostane oknem do pokoje ve druh\u00e9m pat\u0159e, zv\u00edt\u011bzila. „Ano,“ p\u0159ik\u00fdvl souhlasn\u011b.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e, ale mus\u00edme za\u010d\u00edt hned.“ Tom p\u0159ik\u00fdvl, popadl batoh a mikinu a vy\u0161el na chodbu. Oto\u010dil se, kdy\u017e za sebou nesly\u0161el \u017e\u00e1dn\u00e9 kroky. S obdivem v o\u010d\u00edch sledoval Billa, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b ladn\u011b p\u0159esko\u010dil z terasy do koruny stromu. Zasm\u00e1l se a rychle seb\u011bhl schody.<\/div>\n
„Jdu ven,“ k\u0159ikl z chodby, nazul si boty, a ani\u017e by \u010dekal na n\u011b\u010d\u00ed odpov\u011b\u010f, vyb\u011bhl hlavn\u00edmi dve\u0159mi jako ne\u0159\u00edzen\u00e1 st\u0159ela. Venku m\u00e1lem vrazil do otce, kter\u00fd se dnes v\u00fdjime\u010dn\u011b vracel z pr\u00e1ce d\u0159\u00edv.<\/div>\n
„Kam tak let\u00ed\u0161?“ zasm\u00e1l se a uh\u00fdbal zbrkl\u00e9mu synovi.<\/div>\n
„Ven. Ahoj,“ houkl Tom a hnal se za Billem, kter\u00fd na n\u011bj \u010dekal p\u0159ed plotem.<\/div>\n
*<\/div>\n
„Dob\u0159e, Tome. U\u017e ti to skoro jde.“ Bill s pot\u011b\u0161en\u00edm sledoval, jak rychle se Tom zlep\u0161uje. Aby taky ne, m\u011bl to v krvi, jen to v sob\u011b musel naj\u00edt.<\/div>\n
„U\u017e jsem unaven\u00fd,“ p\u0159iznal se Tom a zhroutil se na lavi\u010dku opod\u00e1l. Tr\u00e9novali spolu u\u017e n\u011bkolik hodin, m\u011bl hlad, v\u0161echno ho bolelo a m\u011bl pocit, \u017ee v\u016fbec nic neum\u00ed. Nad\u0161en\u00ed jej pomalu, ale jist\u011b op\u011bt opou\u0161t\u011blo.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b chv\u00edli, Tome. Opravdu u\u017e d\u011bl\u00e1\u0161 pokroky.“ Bill se posadil na lavi\u010dku vedle n\u011bj a mile se usm\u00edval. Tom se oproti tomu za\u0161klebil, ale nakonec souhlasil je\u0161t\u011b s p\u00e1r cviky.<\/div>\n
„U\u017e nem\u016f\u017eu.“ Tom se jak dlouh\u00fd, tak \u0161irok\u00fd rozpl\u00e1cl na zemi a unaven\u011b zav\u0159el o\u010di. „Nem\u016f\u017eeme pokra\u010dovat z\u00edtra? Budu ps\u00e1t ten test a mus\u00edm b\u00fdt odpo\u010dat\u00fd.“ Bill si jej se z\u00e1jmem chv\u00edli prohl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ souhlasil nakonec. „Poj\u010f, doprovod\u00edm t\u011b dom\u016f.“ Tom zam\u017eoural o\u010dima proti zapadaj\u00edc\u00edmu slun\u00ed\u010dku a vd\u011b\u010dn\u011b se usm\u00e1l. Kdy\u017e dorazil v p\u016fl 9 dom\u016f, zapadl do postele a okam\u017eit\u011b usnul.<\/div>\n
*<\/div>\n
„Bille?!“ Tom vyb\u011bhl na \u0161koln\u00ed dv\u016fr, kde Bill sed\u011bl jako ka\u017ed\u00fd den pod velk\u00fdm stromem a meditoval. Zvedl k n\u011bmu pohled a postavil se. „Ud\u011blal jsem to!“ vyk\u0159ikl nad\u0161en\u011b Tom a Billa objal. Jejich objet\u00ed trvalo jen p\u00e1r vte\u0159in, pak se od n\u011bj zara\u017een\u011b odtrhl.<\/div>\n
„Gratuluji,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Bill.<\/div>\n
„Jo, d\u00edky! Fakt, neb\u00fdt tebe a tv\u00e9 rady, nezvl\u00e1dl bych to.“ Vr\u00e1til Billovi \u00fasm\u011bv a sehnul se pro batoh, kter\u00fd p\u0159ed objet\u00edm upustil na zem. „Mus\u00edm j\u00edt, j\u00e1, kluci a Karin jdeme do m\u011bsta. Tak ahoj.“<\/div>\n
„Ale co tv\u016fj v\u00fdcvik?“<\/div>\n
„Jo, no\u2026 tak t\u0159eba z\u00edtra. Ahoj.“ Bill jen bezmocn\u011b sledoval Tomova vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da. M\u011blo mu b\u00fdt jasn\u00e9, \u017ee jakmile Tom dos\u00e1hne sv\u00e9ho, vyka\u0161le se na sv\u016fj slib. Ale z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu jej to bolelo.<\/div>\n
Povzdechl si a vydal se k Tomovu domu.<\/div>\n
*<\/div>\n
„Tak \u010dau, v pond\u011bl\u00ed.“ Tom zabouchl dve\u0159e auta a sledoval, jak jeho kamar\u00e1d odj\u00ed\u017ed\u00ed. S \u00fasm\u011bvem na rtech se vydal k domu. Dnes byl docela dobr\u00fd den, opravdu se s p\u0159\u00e1teli dob\u0159e bavil.<\/div>\n
„Jsem doma,“ k\u0159ikl z chodby, zat\u00edmco si zouval boty. Batoh hodil ke schod\u016fm a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b. „Co je k ve-\u2026 Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?!“ vyjekl p\u0159ekvapen\u011b, kdy\u017e za j\u00eddeln\u00edm stolem vid\u011bl ve spole\u010dnosti sv\u00e9 rodiny sed\u011bt i Billa.<\/div>\n
„Drahou\u0161ku, ty Billa zn\u00e1\u0161?“ Jeho matka se na \u010dernovlas\u00e9ho mnicha po sv\u00e9 pravici mile usm\u00e1la. Tom nebyl schopen jedin\u00e9ho slova. Co tady, sakra, d\u011bl\u00e1?<\/div>\n
„Vlastn\u011b\u2026 tak trochu\u2026 Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ Tom pomalu do\u0161el ke stolu a posadil se na sv\u00e9 m\u00edsto.<\/div>\n
„Babi\u010dka \u0159\u00edkala, \u017ee je to m\u016fj vzd\u00e1len\u00fd bratranec,“ usm\u00e1la se na n\u011bj matka a polo\u017eila p\u0159ed n\u011bj tal\u00ed\u0159 s ve\u010de\u0159\u00ed. Tom jako ve snu uchopil p\u0159\u00edbor a s pohledem st\u00e1le up\u0159en\u00fdm na Billa, nap\u00edchl jednu bramboru.<\/div>\n
„Bratranec,“ zopakoval pomalu. Bill s \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvl a s\u00e1m si ukrojil kousek masa. „Tak to jo, no, \u017ee ses nepochlubil.“<\/div>\n
„Copak ty jsi nev\u011bd\u011bl, kdo to je?“<\/div>\n
„M\u011bl jsem ho za n\u011bkoho jin\u00e9ho,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a sna\u017eil se Billa, sed\u00edc\u00edho proti sob\u011b, ignorovat.<\/div>\n
„D\u00e1te si n\u011bkdo?“ Babi\u010dka p\u0159ed v\u0161echny polo\u017eila podnos s mal\u00fdmi kol\u00e1\u010dky.<\/div>\n
„Mami? M\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed kol\u00e1\u010dky?“ Simon, matka Toma a Vanessy, p\u0159ekvapen\u011b pozvedla pohled ke sv\u00e9 matce. „D\u011blala jsi je naposled, kdy\u017e jsem byla je\u0161t\u011b mal\u00e1 holka.“<\/div>\n
„Vlastn\u011b,“ babi\u010dka se usm\u00e1la na Billa. „Ned\u011blala jsem je j\u00e1.“ Tom se hlasit\u011b rozka\u0161lal, zasko\u010dil mu kousek ‚Billova‘ kol\u00e1\u010dku.<\/div>\n
„P\u00e1ni. D\u011bkuji, Bille, p\u0159ipomn\u011bl jste mi t\u00edm m\u00e9 d\u011btstv\u00ed.“ Bill jen p\u0159ik\u00fdvl a pozoroval Toma, kter\u00fd se je\u0161t\u011b st\u00e1le sna\u017eil vyd\u00e1vit zasko\u010den\u00fd kousek.<\/div>\n
„A jak dlouho tady chcete z\u016fstat, Bille?“ Tom se napil vody a kone\u010dn\u011b se mu poda\u0159ilo zastavit ka\u0161l\u00e1n\u00ed. Uslzen\u00fdma o\u010dima se pod\u00edval na sv\u00e9ho otce.<\/div>\n
„Moc dlouho ne,“ vyhrkl a pohledy v\u0161ech se sto\u010dily k n\u011bmu.<\/div>\n
„Pros\u00edm, Tome?“<\/div>\n
„Teda, no, cht\u011bl jsem \u0159\u00edct\u2026“<\/div>\n
„Hned, jak dokon\u010d\u00edm \u00fakol, odjedu.“<\/div>\n
„\u00dakol?“ Simone i jej\u00ed man\u017eel zmaten\u011b pozvedli obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„N\u00e1v\u0161t\u011bvu,“ zasm\u00e1la se babi\u010dka. „Myslel, a\u017e dokon\u010d\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu.“<\/div>\n
„Aha,“ usm\u00e1la se Simon. „No, m\u016f\u017eete u n\u00e1s z\u016fstat, jak dlouho chcete, Bille.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni „Aooooom, aooooom.“ Tom sed\u011bl na zemi uprost\u0159ed sv\u00e9ho pokoje, p\u0159ed n\u00edm bylo otev\u0159en\u00fdch n\u011bkolik knih d\u011bjepisu a on se sna\u017eil d\u011blat p\u0159esn\u011b to, co mu \u0159ekl Bill. Musel uznat, \u017ee n\u011bjak\u00e9 v\u00fdsledky to p\u0159in\u00e1\u0161elo, pamatoval si mnohem v\u00edc v\u011bc\u00ed, ne\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[254],"tags":[],"class_list":["post-13780","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jin-bojovnik"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13780","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13780"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13780\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13780"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13780"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13780"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}