{"id":13787,"date":"2009-08-10T18:00:00","date_gmt":"2009-08-10T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13755"},"modified":"2009-08-10T18:00:00","modified_gmt":"2009-08-10T17:00:00","slug":"13th-warrior-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/10\/13th-warrior-11\/","title":{"rendered":"13th Warrior 11."},"content":{"rendered":"
autor: Deni<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Zhluboka jsem se nadechl jakmile jsem se vyno\u0159il nad hladinu. Byl jsem naprosto dezorientovan\u00fd a vy\u010derpan\u00fd. T\u011bch n\u011bkolik minut, kdy jsme plavali vst\u0159\u00edc vodn\u00ed hladin\u011b, mi p\u0159i\u0161lo jako n\u011bkolik hodin. Cestou nahoru jsem se omylem vysmekl z Tomova sev\u0159en\u00ed a u\u017e jsem ho znova nena\u0161el, opravdu u\u017e jsem se za\u010d\u00ednal b\u00e1t, \u017ee u\u017e jej nikdy neuvid\u00edm.<\/div>\n
„Bille! Bille!“ Prot\u0159el jsem si o\u010di a sna\u017eil jsem se naj\u00edt toho, je\u017e volal m\u00e9 jm\u00e9no. „Bille!“ Kone\u010dn\u011b se mi povedlo zachytit pohledem Toma, kter\u00fd rychle plaval ke mn\u011b. Nebyl jsem schopn\u00fd mu odpov\u011bd\u011bt, je\u0161t\u011b st\u00e1le jsem nepopadl dech.<\/div>\n
„Bo\u017ee, Bille!“ Objal m\u011b takovou silou, a\u017e jsme oba zajeli zp\u011bt pod hladinu. „Tolik jsem se o tebe b\u00e1l!“ Jeho ruce m\u011b op\u011bt vyt\u00e1hly nad hladinu a bez ohledu na to, \u017ee jsme n\u011bkde uprost\u0159ed mo\u0159e naprosto bez s\u00edly, chytil mou tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a hluboce m\u011b pol\u00edbil. Chv\u011bl jsem se v jeho objet\u00ed.<\/div>\n
„Hej! Vy dva! Je \u010das dostat se na b\u0159eh, nemysl\u00edte?“ Herger, kter\u00fd plaval opod\u00e1l, se hlasit\u011b sm\u00e1l. Je neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, \u017ee ani v t\u011bch nejhor\u0161\u00edch chv\u00edl\u00edch jej neopou\u0161t\u00ed humor. Je\u0161t\u011b jednou jsem Toma pol\u00edbil a pak u\u017e jsme se spole\u010dn\u011b vydali za ostatn\u00edmi, kte\u0159\u00ed u\u017e d\u00e1vno plavali ke b\u0159ehu, je\u017e byl n\u011bkolik des\u00edtek metr\u016f napravo od n\u00e1s.<\/p>\n<\/div>\n
„Bo\u017ee,“ vydechl jsem a jak dlouh\u00fd, tak \u0161irok\u00fd jsem se nat\u00e1hl na p\u00eds\u010dit\u00e9 pl\u00e1\u017ei. Mysl\u00edm, \u017ee ve\u0161ker\u00e9 m\u00e9 s\u00edly jsem nechal hodn\u011b daleko za sebou.<\/div>\n
„U\u017e nikdy v\u00edc.“ Tom dopadl vedle m\u011b, oba jsme sotva popadali dech.<\/div>\n
„P\u00e1nov\u00e9,“ nad na\u0161imi hlavami se objevil usm\u011bvav\u00fd Herger\u016fv obli\u010dej. „Mus\u00edme pokra\u010dovat, mus\u00edme se dostat zp\u011bt a \u0159\u00edct ostatn\u00edm, co se dnes stalo.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu, v\u00e1\u017en\u011b u\u017e nem\u016f\u017eu.“ Nedok\u00e1zal jsem se ani posadit.<\/div>\n
„Brat\u0159\u00ed\u010dku,“ p\u0159iklekl si vedle m\u00e9 hlavy, st\u00e1le se usm\u00edval. „Mus\u00ed\u0161 se sebrat, nem\u00e1me \u010das nazbyt, je to d\u016fle\u017eit\u00e9.“ Jen jsem ti\u0161e zak\u0148u\u010del, kdy\u017e m\u011b chytil v podpa\u017ed\u00ed a vyt\u00e1hl m\u011b na nohy. Cel\u00fd jsem se t\u0159\u00e1sl neskute\u010dnou zimou.<\/div>\n
\n
„Poj\u010f ke mn\u011b.“ Oto\u010dil jsem se na Toma, kter\u00fd u\u017e se tak\u00e9 vy\u0161kr\u00e1bal na nohy. Nechal jsem se sev\u0159\u00edt v jeho objet\u00ed a spokojen\u011b jsem mu oddechoval za krk. Byl jsem tak r\u00e1d, \u017ee to p\u0159e\u017eil.<\/div>\n
„B\u00e1l jsem se, \u017ee jsem t\u011b tam dole ztratil,“ za\u0161eptal ti\u0161e a zk\u0159ehl\u00fdmi prsty se mi prob\u00edral ve vlhk\u00fdch vlasech. Jen jsem se k n\u011bmu p\u0159itiskl je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011bji a pl\u00e1noval jsem si, \u017ee jej u\u017e nikdy nepust\u00edm. „Tak poj\u010f,“ usm\u00e1l se na m\u011b a st\u00e1le v t\u011bsn\u00e9m objet\u00ed se mnou se pomalu vydal za ostatn\u00edmi mu\u017ei, kte\u0159\u00ed u\u017e po \u00fatesu m\u00ed\u0159ili zp\u011bt k na\u0161im kon\u00edm. Jen jsem si ti\u0161e povzdechl a doslova jsem se j\u00edm nechal vl\u00e1\u010det.<\/div>\n
Netrvalo to ani tak dlouho, jak jsem si p\u016fvodn\u011b myslel, a vy\u0161plhali jsme se a\u017e k \u00fapat\u00ed \u00fatesu, kde jsme nechali sv\u00e9 kon\u011b a ostatn\u00ed zavazadla. T\u00e9m\u011b\u0159 jsem se doplazil k b\u011blou\u0161ovi a p\u0159itiskl se k jeho tepl\u00e9mu t\u011blu. Prsty jsem prohr\u00e1bl jeho h\u0159\u00edvu.<\/div>\n
„Zamotej se do toho,“ Herger mi pod\u00e1val svou deku. Jen jsem pozvedl obo\u010d\u00ed, v\u017edy\u0165 j\u00e1 svou deku m\u00e1m. „Vem si to, nebo se z tebe cestou zp\u00e1tky stane jen kostka ledu.“ Zamra\u010dil jsem se na n\u011bj, ale nakonec jsem vd\u011b\u010dn\u011b jeho deku p\u0159ijal. Za Tomovy pomoci jsem se vy\u0161plhal do sedla a zamotan\u00fd do dvou dek jsem se p\u0159itiskl ke h\u0159betu sv\u00e9ho kon\u011b, ot\u011b\u017ee jsem jen tak lehce sv\u00edral v rukou.<\/div>\n
„Mus\u00edme jet rychleji ne\u017e kdy\u017e jsme jeli sem. Tla\u010d\u00ed n\u00e1s \u010das.“ V\u0161ichni jsme se pomalu rozjeli dol\u016f do \u00fadol\u00ed.<\/div>\n
*<\/div>\n
„Mus\u00edme zastavit!“<\/div>\n
„Te\u010f nem\u016f\u017eeme! Mus\u00edme jet d\u00e1l, dostat se co nejd\u0159\u00edv zp\u011bt.“<\/div>\n
„Ale pod\u00edvej se na n\u011b! Buliwolf je zran\u011bn\u00fd a princ s Arabem se sotva dr\u017e\u00ed na kon\u00edch! Mus\u00edme zastavit, Ronethe! Alespo\u0148 na chv\u00edli si mus\u00ed odpo\u010dinout, my v\u0161ichni mus\u00edme.“<\/div>\n
T\u00e9m\u011b\u0159 jsem nevn\u00edmal, \u017ee se m\u016fj k\u016f\u0148 zastavil, ani to, \u017ee m\u011b n\u011bkdo st\u00e1hl z jeho h\u0159betu a polo\u017eil na tvrdou zem. Byl jsem vy\u010derpan\u00fd a promrzl\u00fd. Z posledn\u00edch sil jsem otev\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Spi, brat\u0159\u00ed\u010dku. Naber n\u011bjak\u00e9 s\u00edly.“ Jen jsem p\u0159ik\u00fdvl a op\u011bt jsem o\u010di zav\u0159el. Nemusel m\u011b dvakr\u00e1t pob\u00edzet, abych se oddal sp\u00e1nku. Hm\u00e1tl jsem rukou vedle sebe, a kdy\u017e jsem se ujistil, \u017ee vedle m\u011b opravdu le\u017e\u00ed Tom, kter\u00fd mi m\u016fj stisk op\u011btoval, mohl jsem opravdu klidn\u011b usnout.<\/p>\n<\/div>\n
St\u00e1l jsem na jednom konci jeskyn\u011b, Tom byl na druh\u00e9m. Mezi n\u00e1mi byla obrovsk\u00e1 propast, na jej\u00edm\u017e dn\u011b se ty\u010dily kamenn\u00e9 v\u00fdb\u011b\u017eky, kter\u00e9 om\u00fdvala rozdivo\u010den\u00e1 \u0159eka. Nevid\u011bl jsem jedinou cestu, zp\u016fsob, mo\u017enost, jak se dostat na druhou stranu za Tomem. A v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee on m\u011b tam pot\u0159ebuje.<\/em><\/div>\n
Za jeho z\u00e1dy se m\u00edhaly temn\u00e9 st\u00edny rozzu\u0159en\u00fdch wendell\u016f. K\u0159i\u010del jsem, sna\u017eil jsem se vy\u0161kubnout Hergerovi, kter\u00fd m\u011b v\u0161\u00ed silou dr\u017eel na m\u00edst\u011b. Cht\u011bl jsem b\u00fdt s n\u00edm.<\/em><\/div>\n
Padl jsem na kolena, kdy\u017e se za Tomem vyno\u0159ila prvn\u00ed z t\u011bch nestv\u016fr. Vyk\u0159ikl jsem jeho jm\u00e9no, ale on u\u017e m\u011b nevid\u011bl, sna\u017eil se bojovat o sv\u016fj hol\u00fd \u017eivot.<\/em><\/div>\n
„Ne! Pros\u00edm, ne! Tome!“ Z o\u010d\u00ed mi st\u00e9kaly potoky slz, nedok\u00e1zal jsem ovl\u00e1dat sv\u00e9 t\u011blo, kter\u00e9 se v bolestn\u00e9 k\u0159e\u010di svezlo do mal\u00e9ho klub\u00ed\u010dka. P\u0159ed o\u010dima jsem vid\u011bl jeho tv\u00e1\u0159 zk\u0159ivenou bolest\u00ed, jako ozv\u011bnou jsem sly\u0161el jeho posledn\u00ed, bolestn\u00fd v\u00fdk\u0159ik.<\/em><\/div>\n
„Bille! Tak Bille!“ N\u011bkdo se mnou siln\u011b zat\u0159\u00e1sl. Otev\u0159el jsem o\u010di a prudce se posadil. Rozhl\u00ed\u017eel jsem se kolem sebe, ne\u017e jsem si uv\u011bdomil, \u017ee ten, kdo m\u011b vzbudil, je Tom. Vrhl jsem se na n\u011bj, oba jsme spadli zp\u011bt na zem, ale nevadilo mi to. Siln\u011b jsem se k n\u011bmu tiskl, musel jsem se p\u0159esv\u011bd\u010dit o tom, \u017ee je opravdu tady, \u017ee \u017eije.<\/div>\n
„N\u011bco se ti zd\u00e1lo. No tak, u\u017e je to dobr\u00fd, Billi.“ Konej\u0161iv\u011b m\u011b k sob\u011b tiskl a j\u00e1 se sna\u017eil zklidnit sv\u00e9 rozdivo\u010den\u00e9 srdce.<\/div>\n
„Bude se z toho vzpamatov\u00e1vat dlouho.“<\/div>\n
„Tohle nen\u00ed sv\u011bt pro n\u011bj. Nen\u00ed to jeho bitva, v\u016fbec tady nem\u00e1 co d\u011blat. Je to je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d kluk, d\u00edt\u011b!“<\/div>\n
Jen z d\u00e1lky jsem vn\u00edmal hlasy ostatn\u00edch. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se bav\u00ed o mn\u011b, ale nezaj\u00edmalo m\u011b to, te\u010f pro m\u011b byl d\u016fle\u017eit\u00fd Tom.<\/div>\n
„Oni t\u011b zabili,“ \u0161pitl jsem ti\u0161e.<\/div>\n
„Nikdo m\u011b nezabil, jsem tady.“ Tom mi n\u011b\u017en\u011b st\u00edral slzy z tv\u00e1\u0159\u00ed a jemn\u011b se na m\u011b usm\u00edval. „Byl to jen sen, Billi.“ Palcem mi p\u0159ejel po spodn\u00edm rtu. Zad\u00edval jsem se mu do o\u010d\u00ed a pomalinku se k n\u011bmu nahnul. Bylo mi jedno, \u017ee se na n\u00e1s te\u010f v\u0161ichni d\u00edvaj\u00ed, pot\u0159eboval jsem se je\u0161t\u011b naposledy ujistit o tom, \u017ee to byl opravdu jen sen, a \u017ee ve skute\u010dnosti jsem te\u010f v bezpe\u010d\u00ed Tomova objet\u00ed.<\/div>\n
Jemn\u011b jsem se sv\u00fdmi rty ot\u0159el o ty jeho. Jen zlehka jsme se navz\u00e1jem dot\u00fdkali, ne\u017e jsme nechali na\u0161e rty splynout v jedny. A\u017e teprve te\u010f jsem si byl jist\u00fd, \u017ee je tady opravdu se mnou, \u017ee je to skute\u010dn\u00e9. Op\u011bt jsem jej pevn\u011b objal kolem krku a vdechoval jeho v\u016fni.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee bychom m\u011bli pokra\u010dovat. Bille?“ Cht\u011b necht\u011b jsem se musel mal\u00fd kousek odt\u00e1hnout z Tomova objet\u00ed. Pod\u00edval jsem se na Ronetha, kter\u00fd sed\u011bl nejd\u00e1l od n\u00e1s. „Bude\u0161 schopn\u00fd pokra\u010dovat v cest\u011b? U\u017e jsme se zdr\u017eeli n\u011bkolik hodin a\u2026“<\/div>\n
„Jo, mysl\u00edm, \u017ee jo.“ P\u0159eru\u0161il jsem ho v p\u016fli v\u011bty a odt\u00e1hl se od Toma \u00fapln\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee tuhle cestu ur\u010dit\u011b zvl\u00e1dnu, jen u\u017e chci b\u00fdt co nejd\u00e1l odtud, od tohohle m\u00edsta a v\u0161ech boj\u016f.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak vyraz\u00edme.“<\/div>\n
*<\/div>\n
Hr\u00e1l jsem si s \u010d\u00ed\u0161\u00ed vody, kter\u00e1 st\u00e1la na stole p\u0159ede mnou, a sna\u017eil jsem se nevn\u00edmat tu pochmurnou atmosf\u00e9ru, je\u017e v\u0161ude kolem n\u00e1s panovala. Je to u\u017e p\u00e1r hodin, co jsme se kone\u010dn\u011b vr\u00e1tili zp\u011bt do kr\u00e1lova domu.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi smutn\u00fd? To kv\u016fli mn\u011b?“ Zvedl jsem pohled od sv\u00e9 \u010d\u00ed\u0161e a zad\u00edval jsem se na Buliwolfa, jen\u017e sed\u011bl ve vy\u0159ez\u00e1van\u00e9m k\u0159esle. Byl bled\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 bez \u017eivota.<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvnul jsem. „Nemohu si pomoci,“ odpov\u011bd\u011bl jsem mu ti\u0161e a pohledem jsem sklouzl doprava, kde sed\u011bl po boku sv\u00e9ho otce a sv\u00fdch bratr\u016f i Tom. Byl ne\u0161\u0165astn\u00fd, vid\u011bl jsem to v jeho o\u010d\u00edch. Op\u011bt jsem sklopil pohled ke sv\u00e9 \u010d\u00ed\u0161i. Hned, jak jsme pro\u0161li dve\u0159mi kr\u00e1lova domu, bylo n\u00e1m p\u0159\u00edsn\u011b zak\u00e1z\u00e1no b\u00fdt spolu. Kr\u00e1l jej ode m\u011b odtrhl, sna\u017eil se mi ho vz\u00edt.<\/div>\n
„M\u00e1m jenom tyto ruce. Zem\u0159u jako chud\u00e1k.“ Op\u011bt jsem se zad\u00edval na sv\u00e9ho<\/em> kr\u00e1le. Vesni\u010danka mu ot\u00edrala zpocen\u00e9 \u010delo a d\u00e1vala mu nap\u00edt vody. Kr\u00e1l Rhotgar se postavil a do rukou uchopil sv\u016fj me\u010d, pomal\u00fdmi kroky do\u0161el a\u017e k Buliwolfovi.<\/div>\n
„Poh\u0159b\u00edme t\u011b jako kr\u00e1le,“ p\u0159isl\u00edbil mu a do jeho kl\u00edna polo\u017eil sv\u016fj me\u010d a v\u011bnoval mu jeden up\u0159en\u00fd pohled.<\/div>\n
„Mu\u017e m\u016f\u017ee b\u00fdt pova\u017eov\u00e1n za bohat\u00e9ho a\u017e tehdy, nakresl\u00ed-li n\u011bkdo jeho p\u0159\u00edb\u011bh. Pro v\u011b\u010dnou pam\u00e1tku.“ Buliwolf\u016fv pohled padl zp\u011bt na m\u011b. V\u011bnoval jsem mu nepatrn\u00fd \u00fasm\u011bv a lehce jsem p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„To jist\u011b ano,“ p\u0159itakal jsem ti\u0161e a sna\u017eil jsem se nevn\u00edmat Rhotgar\u016fv pohled, kter\u00fd pat\u0159il mn\u011b. „Takov\u00fd mu\u017e by byl skute\u010dn\u00fd boh\u00e1\u010d.“ Odlo\u017eil jsem \u010d\u00ed\u0161i a vstal jsem od stolu, u\u017e jsem nem\u011bl s\u00edlu tu jen tak sed\u011bt a d\u00edvat se, jak Buliwolf um\u00edr\u00e1, jak Tom trp\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Vy\u0161el jsem z velk\u00e9 s\u00edn\u011b a posadil jsem se na schody, zalit\u00e9 slune\u010dn\u00ed z\u00e1\u0159\u00ed. Dnes byl opravdu tepl\u00fd den, v\u0161ude vl\u00e1dnul tak p\u0159\u00edjemn\u00fd klid. Bylo mi do breku, nic nebylo tak, jak jsem si to p\u0159edstavoval. \u010clov\u011bka, kter\u00fd pro m\u011b na sv\u011bt\u011b znamen\u00e1 nejv\u00edc, se mi sna\u017e\u00ed vz\u00edt a j\u00e1 s t\u00edm nemohu v\u016fbec nic d\u011blat, proto\u017ee jeho otec je kr\u00e1l. Nen\u00ed to spravedliv\u00e9!<\/div>\n
„Ahoj.“ Zvedl jsem pohled k mlad\u00e9 vesni\u010dance, kter\u00e1 si sedla na schody pode m\u011b. Mile se na m\u011b usm\u00edvala. Pokusil jsem se j\u00ed \u00fasm\u011bv vr\u00e1tit.<\/div>\n
„Ahoj,“ odpov\u011bd\u011bl jsem ti\u0161e a op\u011bt jsem se zad\u00edval do d\u00e1li p\u0159ed sebe, nad horami u\u017e pomalu padala mlha.<\/div>\n
„Ty jsi jeden z t\u011bch, kte\u0159\u00ed bojovali s wendelly, \u017ee?“ Op\u011bt jsem jen p\u0159ik\u00fdvl, nem\u011bl jsem s\u00edlu na to, zodpov\u00eddat jej\u00ed ot\u00e1zky. „Jsi tak state\u010dn\u00fd!“ Nat\u00e1hla ke mn\u011b ruku a sna\u017eila se uchopit tu mou. Ucukl jsem a kone\u010dn\u011b j\u00ed v\u011bnoval dal\u0161\u00ed pohled. „Cht\u011bla bych ti pat\u0159it,“ vyslovila ti\u0161e svou prosbu. Ml\u010dky jsem j\u00ed pozoroval a\u017e do doby, ne\u017e se ke mn\u011b nahnula a pokusila se m\u011b pol\u00edbit. V tu chv\u00edli jsem si kone\u010dn\u011b uv\u011bdomil, co se d\u011bje.<\/div>\n
Ucukl jsem. „Promi\u0148, ale nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
„A pro\u010d ne? V\u017edy\u0165 se ti sama nab\u00edz\u00edm.“ Op\u011bt se m\u011b pokusila pol\u00edbit. Prudce jsem se postavil a se\u0161el o n\u011bkolik schod\u016f n\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 nechci! M\u00e9 srdce u\u017e n\u011bkomu pat\u0159\u00ed!“<\/div>\n
„A komu? Princi? S n\u00edm ale b\u00fdt nem\u016f\u017ee\u0161! Kr\u00e1l to nedovol\u00ed!“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 miluji jen jeho. Nem\u016f\u017eu b\u00fdt s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm, tak mi dej pokoj!“ Seb\u011bhl jsem zbytek schod\u016f a p\u0159es mal\u00e9 n\u00e1dvo\u0159\u00ed jsem ut\u00edkal pry\u010d. Cht\u011bl jsem co nejd\u00e1l odtud, od v\u0161\u00ed t\u00e9 bolesti.<\/div>\n
Posadil jsem se do st\u00ednu kr\u00e1lovsk\u00e9ho domu, z\u00e1dy jsem se polo\u017eil do tr\u00e1vy a sna\u017eil jsem se na nic nemyslet. Jak jsem jen mohl naivn\u011b v\u011b\u0159it tomu, \u017ee a\u017e se vr\u00e1t\u00edme zp\u011bt, budeme s Tomem spole\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00ed? Jak?<\/div>\n
„Bille? Ah, tady jsi.“ Otev\u0159el jsem o\u010di, ale hned jsem je zase zav\u0159el. Herger se potichu posadil do tr\u00e1vy vedle m\u011b. „Co je s tebou? Pro\u010d jsi utekl?“<\/div>\n
Pokr\u010dil jsem rameny, nem\u011bl jsem s\u00edlu na to mu n\u011bco vysv\u011btlovat. „Je to kv\u016fli princi? Je to kv\u016fli Tomovi?“ Jen jsem ti\u0161e p\u0159ik\u00fdvl. „Brat\u0159\u00ed\u010dku, ale s t\u00edm jsi p\u0159ece musel po\u010d\u00edtat. Kr\u00e1l by v\u00e1m to nikdy nedovolil, nikdy by to nemohl pochopit.“<\/div>\n
„Ale pro\u010d? Copak si nep\u0159eje, aby byl jeho syn \u0161\u0165astn\u00fd?“ Vyhoupl jsem se do sedu a sv\u00e9 uslzen\u00e9 o\u010di sto\u010dil k n\u011bmu.<\/div>\n
„Kr\u00e1l tohle nech\u00e1pe, nikdo z nich. Oni na l\u00e1sku nev\u011b\u0159\u00ed, maj\u00ed jen spoustu milenek a man\u017eelek, se kter\u00fdmi maj\u00ed d\u011bti. Nikdy nepochop\u00ed, co je mezi tebou a jeho synem, nedok\u00e1\u017ee to.“ Jen jsem zni\u010den\u011b sv\u011bsil hlavu mezi ramena a sna\u017eil se zabr\u00e1nit vzlyk\u016fm, je\u017e se draly z m\u00e9ho hrdla. „Pod\u00edvej, kdo jde.“ Herger do m\u011b jemn\u011b str\u010dil a usm\u011bvav\u00fd t\u00f3n jeho hlasu m\u011b donutil zvednout hlavu. Zam\u017eoural jsem proti slun\u00ed\u010dku a po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch jsem si uv\u011bdomil, \u017ee ten, kdo k n\u00e1m m\u00ed\u0159\u00ed, je Tom.<\/div>\n
M\u016fj princ Tom.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni Zhluboka jsem se nadechl jakmile jsem se vyno\u0159il nad hladinu. Byl jsem naprosto dezorientovan\u00fd a vy\u010derpan\u00fd. T\u011bch n\u011bkolik minut, kdy jsme plavali vst\u0159\u00edc vodn\u00ed hladin\u011b, mi p\u0159i\u0161lo jako n\u011bkolik hodin. Cestou nahoru jsem se omylem vysmekl z Tomova sev\u0159en\u00ed a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[248],"tags":[],"class_list":["post-13787","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-13th-warrior"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13787","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13787"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13787\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13787"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13787"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13787"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}