{"id":13826,"date":"2009-08-06T16:00:00","date_gmt":"2009-08-06T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13794"},"modified":"2009-08-06T16:00:00","modified_gmt":"2009-08-06T15:00:00","slug":"bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/06\/bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin-22\/","title":{"rendered":"Bookmakers scrubbers II – Temn\u00fd st\u00edn 22."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ekulil se t\u00e9m\u011b\u0159 dal\u0161\u00ed m\u011bs\u00edc, kter\u00fd utekl jako voda. Ty dny jsem ani nesta\u010dil po\u010d\u00edtat. Byly vypln\u011bn\u00e9 p\u0159\u00edjemn\u00fdmi chvilkami t\u011b\u0161en\u00ed se na to mal\u00e9, ale bohu\u017eel i spoustou stresu, mezi kter\u00fd pat\u0159il hlavn\u011b strach o Letino zdrav\u00ed. Jej\u00ed b\u0159\u00ed\u0161ko po\u0159\u00e1d rostlo, co\u017e se neblaze podepisovalo na jej\u00ed fyzick\u00e9 kondici. Matka j\u00ed z nemocnice dokonce i p\u016fj\u010dila invalidn\u00ed voz\u00edk, jinak by musela b\u00fdt zav\u0159en\u00e1 st\u00e1le doma, a to zase naopak nep\u0159isp\u00edvalo jej\u00ed du\u0161evn\u00ed pohod\u011b. D\u00e1le tu byl David, kter\u00fd n\u00e1s \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji bombardoval telefon\u00e1ty, jak dlouho se to je\u0161t\u011b povle\u010de, p\u0159esto\u017ee byl pln\u011b srozum\u011bn s na\u0161\u00ed situac\u00ed, nehodlal ji akceptovat. St\u011b\u017eoval si na to, \u017ee stoj\u00ed pr\u00e1ce kapely a on m\u00e1 \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed obt\u00ed\u017ee vysv\u011btlovat m\u00e9di\u00edm, kam jsme se ztratili. N\u00e1\u0161 odjezd do st\u00e1t\u016f se toti\u017e poda\u0159ilo stoprocentn\u011b ututlat a v tomhle mal\u00e9m p\u0159edm\u011bst\u00ed New Yorku, kter\u00e9 se tv\u00e1\u0159ilo sp\u00ed\u0161e jako vesnice, n\u00e1s zat\u00edm je\u0161t\u011b nikdo nevyhm\u00e1tnul. Na druhou stranu taky dob\u0159e. Sta\u010dilo, \u017ee David m\u011bl u\u017e te\u010f b\u011bhavku z toho, jak objasn\u00edme ve\u0159ejnosti moje otcovstv\u00ed. Mo\u017en\u00e1, \u017ee kdysi m\u011b tak\u00e9 my\u0161lenka na to, jak to vlastn\u011b cel\u00e9 bude vypadat, napadla, ale popravd\u011b, te\u010f mi to bylo naprosto jedno.<\/p>\n<\/div>\n
V neposledn\u00ed \u0159ad\u011b jsem byl toti\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 denn\u011b vystaven drobnohledu Ariany, kter\u00e1 jako kdyby \u010dekala na nejmen\u0161\u00ed n\u00e1znak toho, \u017ee n\u011bco mezi mnou a Leti nen\u00ed tak, jak jsme j\u00ed \u0159ekli. To divadlo m\u011b za\u010d\u00ednalo pomalu unavovat i z toho d\u016fvodu, \u017ee bylo nutn\u00e9 dr\u017eet se nastaven\u00e9 role i p\u0159ed Tomem, kter\u00e9ho jsem d\u00e1l nem\u00ednil nech\u00e1vat zav\u0159en\u00e9ho v hotelu jenom proto, \u017ee ta pihat\u00e1 prsatice neodjela tak, jak jsme p\u0159edpokl\u00e1dali. To znamen\u00e1, \u017ee Tom tr\u00e1vil \u010das s n\u00e1mi v\u0161emi a j\u00e1 si moc dob\u0159e v\u0161\u00edmal bolesti v jeho o\u010d\u00edch, kdykoli jsem byl nucen v\u011bnovat p\u0159edst\u00edran\u011b l\u00e1skyplnou pozornost m\u00e9 „nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed \u017een\u011b“, i kdy\u017e m\u011b potom ve chv\u00edl\u00edch, kdy jsme byli sami, uji\u0161\u0165oval, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Nav\u00edc Ariana na n\u00e1s vyv\u00edjela \u0161\u00edlen\u00fd tlak i v tom smyslu, \u017ee se za\u010d\u00ednala \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji vypt\u00e1vat na podrobnosti svatby. Cht\u011bla zn\u00e1t datum, kde se to bude konat a tak d\u00e1le. A na to jsme j\u00ed byli schopni odpov\u011bd\u011bt jen toliko, \u017ee se v\u0161echno bude pl\u00e1novat a\u017e po porodu, kdy u\u017e by m\u011bla nev\u011bsta v\u0161echno okolo toho p\u0159edsvatebn\u00edho mumraje l\u00e9pe zvl\u00e1dat. M\u011bl jsem dojem, \u017ee n\u00e1m nev\u011b\u0159\u00ed ani slovo, a \u017ee si rozhodn\u011b m\u00edn\u00ed na tu chv\u00edli po\u010dkat, i kdyby to m\u011blo trvat l\u00e9ta.<\/div>\n
\n
Nav\u00edc je\u0161t\u011b ty lo\u017enice… Noci jsme tr\u00e1vili odd\u011blen\u011b. To bylo utrpen\u00ed snad nejv\u011bt\u0161\u00ed. Moje budouc\u00ed tch\u00fdn\u011b trvala na tom, \u017ee je vylou\u010deno, abych s Tomem spal na hotelu, nav\u00edc i d\u00edky Arian\u011b bylo nutn\u00e9 b\u00fdt v dom\u011b, tak\u017ee prob\u011bhlo takov\u00e9 men\u0161\u00ed st\u011bhov\u00e1n\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 jsem pan\u00ed Smithov\u00e9 padl do oka. A to Tom stra\u0161il s t\u00edm, \u017ee se m\u011b lekne, a\u017e uvid\u00ed moji extravaganci. J\u00e1 m\u011bl ov\u0161em v tomhle docela rozum. L\u00ed\u010didla \u0161la stranou. Na\u0161t\u011bst\u00ed Leticia nem\u00e1 ve sv\u00e9m pokoji man\u017eelskou postel, jinak bych byl nejen odtr\u017een od Toma, ale ur\u010dit\u011b je\u0161t\u011b jako bonus bych musel sd\u00edlet lo\u017ee se svou nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed. I kdy\u017e pan\u00ed Smithov\u00e1 se netv\u00e1\u0159ila, \u017ee by n\u00e1s dva cht\u011bla m\u00edt pohromad\u011b. P\u0159eci jen jej\u00ed dceru\u0161ka nebyla ve stavu, kdy by j\u00ed n\u011bjak\u00e9 techtlemechtle prosp\u011bly, a i kdy\u017e byla zcela o\u010dividn\u011b r\u00e1da, \u017ee z jej\u00edho d\u00edt\u011bte nebude svobodn\u00e1 matka, byl mi p\u0159id\u011blen pokoj pro hosty, ani\u017e by snad m\u011bla snahu absenci velk\u00e9 postele u Leti \u0159e\u0161it. Bohu\u017eel tak mal\u00fd, \u017ee se do n\u011bj ve\u0161el jen rozkl\u00e1dac\u00ed gau\u010d a sk\u0159\u00ed\u0148, a Tom byl ode m\u011b odd\u011blen tlustou zd\u00ed v podobn\u011b mal\u00e9m pokoji. Je\u0161t\u011b\u017ee jsme v\u017edycky tolik v\u0161ude mluvili o na\u0161em pevn\u00e9m sourozeneck\u00e9m vztahu, tak\u017ee te\u010f se alespo\u0148 nikdo nepozastavoval nad t\u00edm, \u017ee je tu m\u016fj bratr se mnou. V noci jsme se sice k sob\u011b navz\u00e1jem za tu dobu p\u00e1rkr\u00e1t vypl\u00ed\u017eili, ale byl to tak velk\u00fd risk, \u017ee se tyhle tajn\u00e9 v\u00fdlety za svitu m\u011bs\u00ed\u010dku d\u011bly jen velice sporadicky. Byl bych toti\u017e nerad, aby si pod t\u00edhou n\u011bkter\u00fdch skute\u010dnost\u00ed Leticia rozmyslela to, abych se o na\u0161e d\u00edt\u011b staral j\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, pod\u00edvej. Tyhle se mi l\u00edb\u00ed.“ Leti zvedla do vzduchu mal\u00e9 \u017elut\u00e9 dupa\u010dky s obr\u00e1zkem kachni\u010dky na laclu tak, abych na n\u011b vid\u011bl. Byli jsme zrovinka v obchodu s d\u011btsk\u00fdm zbo\u017e\u00edm a to v\u0161ichni \u010dty\u0159i. Museli jsme p\u016fsobit jako men\u0161\u00ed proces\u00ed. Bylo ale pot\u0159eba Leticii ob\u010das obstarat n\u011bjak\u00e9 to rozpt\u00fdlen\u00ed, tak\u017ee jsme ji br\u00e1vali p\u0159edev\u0161\u00edm po n\u00e1kupech pro miminko. A ona to v podstat\u011b vy\u017eadovala. \u0158\u00edk\u00e1vala, \u017ee to je jedna z m\u00e1la v\u011bc\u00ed, kterou si m\u016f\u017ee dop\u0159\u00e1t. Cht\u011bla v\u011bd\u011bt, v \u010dem bude jej\u00ed d\u011b\u0165\u00e1tko oble\u010den\u00e9 a v jak\u00e9m ko\u010d\u00e1rku bude jezdit, kdy\u017e u\u017e ho neuvid\u00ed vyr\u016fstat. To byla dal\u0161\u00ed z v\u011bc\u00ed, kter\u00e1 m\u011b ni\u010dila. Ona nev\u011b\u0159ila, \u017ee tu bude dlouho. Jedin\u00e9, k \u010demu se up\u00ednala, byl porod. Rvala se o to, aby mohla d\u00e1t \u017eivot tomu mal\u00e9mu, m\u011b ale nep\u0159edstaviteln\u011b d\u011bsilo, \u017ee nem\u00e1 v\u016fli bojovat taky sama za sebe. V\u017edy\u0165 tohle je\u0161t\u011b zdaleka nemus\u00ed b\u00fdt konec. A j\u00e1 ji hlavn\u011b ji\u017e nevn\u00edmal jen jako osobu, kter\u00e1 by m\u011bla porodit to moje mal\u00e9 a pak se vypa\u0159it z povrchu zemsk\u00e9ho. Vzhledem k \u010dasu, kter\u00fd jsme spolu byli nuceni str\u00e1vit jsem ji za\u010dal br\u00e1t jako dobrou kamar\u00e1dku. P\u0159\u00ed\u010dilo se mi, \u017ee by m\u011bla jen tak um\u0159\u00edt. A jestli kdy d\u0159\u00edv bylo mezi n\u00e1mi n\u011bco negativn\u00edho, d\u00e1vno to sm\u00e1znul \u010das.<\/p>\n<\/div>\n
„No… jsou hezk\u00fd. Pro\u010d ale \u017elut\u00e9?“ Cht\u011bl jsem v\u011bd\u011bt. J\u00e1 bych byl jednozna\u010dn\u011b pro modr\u00e9.<\/div>\n
„Je neutr\u00e1ln\u00ed. Pro kluka i pro d\u011bv\u010de.“ Odpov\u011bd\u011bla prost\u011b. Ona toti\u017e odm\u00edtla informaci o tom, co to bude, i kdy\u017e j\u00e1 bych to v\u011bd\u011bl docela r\u00e1d. Jednozna\u010dn\u011b jsem si p\u0159\u00e1l kluka, ale v kone\u010dn\u00e9m v\u00fdsledku mi to bylo jedno. Mnohem lep\u0161\u00ed by pro m\u011b byla ale jistota, ne\u017e \u017elut\u00e9 dupa\u010dky. Asi to ode m\u011b bylo d\u011btinsk\u00e9, a i kdy\u017e jsem to na sob\u011b ned\u00e1val zn\u00e1t, cht\u011bl jsem kupovat v\u011bci lad\u011bn\u00e9 do konkr\u00e9tn\u00edch barev. To znamen\u00e1 klukovi modrou a hol\u010di\u010dce r\u016f\u017eovou.<\/div>\n
„Jsou fajn. Jestli se ti l\u00edb\u00ed, tak je vezmem.“ \u0158ekl jsem nakonec a ona se radostn\u011b usm\u00e1la a str\u010dila vybran\u00fd kousek oble\u010den\u00ed Tomovi do n\u00e1kupn\u00edho voz\u00edku. J\u00e1 popadl madla toho jej\u00edho invalidn\u00edho a tla\u010dil jsem ji d\u00e1l uli\u010dkou mezi reg\u00e1ly s kojeneck\u00fdm oble\u010den\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u00e1ni, to je bomba \u010depka.“ Rozjasnil se Tom, kter\u00fd se dote\u010f tv\u00e1\u0159il docela znud\u011bn\u011b. P\u0159isko\u010dil k velk\u00e9mu ko\u0161i, ve kter\u00e9m byly nah\u00e1zen\u00e9 bez v\u011bt\u0161\u00edho ladu a skladu r\u016fzn\u00e9 mal\u00e9 \u010depi\u010dky a vyt\u00e1hl jednu. „Koukejte, ta naprosto nem\u00e1 chybu.“ Uk\u00e1zal n\u00e1m zmen\u0161eninu k\u0161iltovky, kter\u00e1 se n\u00e1ramn\u011b podobala jedn\u00e9 z t\u011bch, kter\u00e9 nosil on. Leticia se na ni u\u017e netv\u00e1\u0159ila s tak velk\u00fdm nad\u0161en\u00edm, ov\u0161em mn\u011b se docela l\u00edbila, proto\u017ee to byla prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 jasn\u011b hl\u00e1sala konkr\u00e9tn\u00ed pohlav\u00ed.<\/div>\n
„No, j\u00e1 nev\u00edm, jestli se to hod\u00ed.“ Pokusila se o chab\u00fd protest.<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee jo. Pro sv\u00fdho synovce ji kupuju j\u00e1.“ Rozhodl Tom a p\u0159idal tu pokr\u00fdvku hlavy, do kter\u00e9 se na prvn\u00ed pohled zamiloval, do ko\u0161\u00edku.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak jsem byla omrknout ty ko\u010d\u00e1rky.“ P\u0159i\u0159\u00edtila se k n\u00e1m zpoza jednoho rohu Ariana, kter\u00e1 se prozat\u00edm pohybovala na opa\u010dn\u00e9m konci obchodu. „Jsou kouzeln\u00fd. Maj\u00ed r\u016fzn\u011b velik\u00e9 v cel\u00e9 \u0161k\u00e1le barevn\u00fdch proveden\u00ed. To nebudete v\u011bd\u011bt, kter\u00fd z nich si vybrat.“ L\u00ed\u010dila n\u00e1m zainteresovan\u011b a posu\u0148kem ruky n\u00e1m d\u00e1vala najevo, abychom ji n\u00e1sledovali. Potla\u010dil jsem nutk\u00e1n\u00ed poslat ji kamsi a \u0161el rad\u011bji za n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Leti, Leti, co je ti? C\u00edt\u00ed\u0161 se fajn?“ Reagoval jsem na \u010dernovl\u00e1sku, kter\u00e1 se zni\u010dehonic na kole\u010dkov\u00e9m k\u0159esle p\u0159ihrbila a tv\u00e1\u0159 zk\u0159ivila do \u00fatrpn\u00e9 grimasy. V\u0161ichni se jako na povel zastavili a oto\u010dili jej\u00edm sm\u011brem.<\/div>\n
„Ne-m\u016f… \u0161pat-n\u011b se… se mi d\u00fd-ch\u00e1 a bo-l\u00ed m\u011b…“ Nedopov\u011bd\u011bla, ale sv\u00edrala si hrudn\u00edk. Zahnal jsem pot\u0159ebu sebou na m\u00edst\u011b seknout a hodil v\u0161e \u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed pohled na bratra.<\/div>\n
„Rychle auto.“ Sta\u010dil jsem vyslat sm\u011brem k n\u011bmu jednoduchou v\u011btu, a to u\u017e se Tom \u0159\u00edtil z obchodu. Ne\u017e jsem se s Leti dostal ven, m\u011bl ho ji\u017e p\u0159istaven\u00e9 p\u0159ed v\u00fdchodem, motor b\u011b\u017eel v pln\u00e9 pohotovosti. Honem jsem popadl Leticii, kter\u00e1 se ji\u017e viditeln\u011b zaj\u00edkala z nedostatku vzduchu, p\u0159em\u00edstil ji z voz\u00edku do auta a Ariana ho pohotov\u011b sklapla a str\u010dila do kufru. Pak u\u017e jsme jen v\u0161ichni nask\u00e1kali do vozu a n\u00e1sledovala zb\u011bsil\u00e1 j\u00edzda sm\u011br nemocnice.<\/p>\n<\/div>\n
Je\u0161t\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee to bylo jen kousek. Byli jsme tam do p\u00e1r minut. Mezit\u00edm, co j\u00e1 j\u00ed pom\u00e1hal ven z auta, Tom zalarmoval n\u011bjak\u00fd person\u00e1l. V\u0161echno se seb\u011bhlo v \u0161\u00edlen\u00e9 rychlosti. Kdosi na t\u00e9 chodb\u011b k\u0159i\u010del: „P\u00edchn\u011bte j\u00ed dvojitou d\u00e1vku heparinu a chci okam\u017eit\u011b jej\u00ed CTG“. To bylo to posledn\u00ed, co jsem zaslechl, ne\u017e za Leti zapadly jedny z t\u011bch b\u00edl\u00fdch dve\u0159\u00ed a \u0161rum na chodb\u011b utichl.<\/p>\n<\/div>\n
Uc\u00edtil jsem \u010d\u00edsi ruku, kter\u00e1 m\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 n\u00e1sil\u00edm natla\u010dila do jednoho ze sed\u00e1tek, kter\u00e9 tu byly pod\u00e9l zd\u00ed. V\u016fbec jsem nebyl schopn\u00fd reagovat. Jen jsem up\u0159en\u011b z\u00edral na ty dve\u0159e, kter\u00e9 ji pohltily, a j\u00edmala m\u011b neskute\u010dn\u00e1 hr\u016fza.<\/div>\n
„Bille… Bille, sly\u0161\u00ed\u0161! Se\u0161 v pohod\u011b? Chce\u0161 don\u00fdst n\u011bco k pit\u00ed?“ Rozost\u0159en\u011b jsem vn\u00edmal bratr\u016fv hlas, kter\u00fd se m\u011b pokou\u0161el vytrhnout z t\u00e9 m\u00e9 letargie. Je\u0161t\u011b nav\u00edc u toho Tom t\u0159\u00e1sl s m\u00fdm ramenem.<\/div>\n
„Co… co\u017ee?“ Vykoktnul jsem nech\u00e1paj\u00edc a sto\u010dil k n\u011bmu skeln\u00fd pohled.<\/div>\n
„Kafe. To t\u011b probere. Hlavn\u011b se vzpamatuj. Bude v po\u0159\u00e1dku, jasn\u00fd.“ Uklid\u0148oval m\u011b. Naprosto intuitivn\u011b jsem se mu sto\u010dil do n\u00e1ru\u010de a pevn\u011b si k sob\u011b tisknul jeho t\u011blo. C\u00edtil jsem, jak se mi p\u0159es \u0159asy p\u0159ehouply prvn\u00ed slzy, kter\u00e9 absolutn\u011b ne\u0161ly zastavit. Celou tu situaci se mi n\u011bjak neda\u0159ilo ust\u00e1t.<\/div>\n
„Bo\u017ee, Tome, m\u00e1m strach. M\u00e1m \u0161\u00edlen\u00fd strach.“ Vzlykal jsem mu do mikiny a k\u0159e\u010dovit\u011b jsem se k n\u011bmu ma\u010dkal.<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161, bude to dobr\u00fd. Uvid\u00ed\u0161.“ Konej\u0161il m\u011b a hladil p\u0159i tom po z\u00e1dech.<\/p>\n<\/div>\n
„Kluci, tady je to kafe.“ Dala o sv\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti v\u011bd\u011bt Ariana a pod\u00e1vala n\u00e1m dva plastov\u00e9 kel\u00edmky. Tom si je od n\u00ed vzal a jeden mi vstr\u010dil do ruky. „Zavol\u00e1m jej\u00ed matce.“ \u0158ekla je\u0161t\u011b a u\u017e sahala po mobilu. Nevn\u00edmal jsem, co p\u0159esn\u011b j\u00ed \u0159\u00edkala, za to jsem up\u00ednal ve\u0161kerou svou pozornost na sest\u0159i\u010dku, kter\u00e1 k n\u00e1m p\u0159i\u0161la.<\/div>\n
„Vy jste p\u0159\u00edbuzn\u00ed sle\u010dny Smithov\u00e9?“ Cht\u011bla v\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„A… ano. Tohle je jej\u00ed budouc\u00ed man\u017eel.“ Odpov\u011bd\u011bl za m\u011b Tom, proto\u017ee j\u00e1 ze sebe nebyl schopen vypravit jedin\u00e9 slovo.<\/div>\n
„Sle\u010dn\u011b prozat\u00edm d\u011blaj\u00ed n\u011bjak\u00e1 vy\u0161et\u0159en\u00ed. Po\u010dkejte tady a m\u011bjte trp\u011blivost. A\u017e budeme n\u011bco v\u011bd\u011bt, p\u0159ijde v\u00e1m k tomu n\u011bco v\u00edce \u0159\u00edct jeden z o\u0161et\u0159uj\u00edc\u00edch l\u00e9ka\u0159\u016f.“ Ozn\u00e1mila n\u00e1m stru\u010dn\u011b a zase kdesi zmizela.<\/p>\n<\/div>\n
Po\u010dkejte a m\u011bjte trp\u011blivost. To se j\u00ed lehce \u0159ekne. Ale \u017ee n\u011bkde tam mo\u017en\u00e1 um\u00edr\u00e1 moje d\u00edt\u011b, to u\u017e nejsp\u00ed\u0161 nikoho nezaj\u00edm\u00e1.<\/div>\n
„P\u0159ijela jsem, jak jen to bylo mo\u017en\u00e9.“ Bylo dal\u0161\u00ed, co jsem zachytil. Pan\u00ed Smithov\u00e1, zad\u00fdchan\u00e1. „U\u017e v\u00e1m \u0159ekli n\u011bjak\u00e9 podrobnosti?“<\/div>\n
„Ne, jen a\u0165 po\u010dk\u00e1me. D\u011blaj\u00ed n\u011bjak\u00e9 testy.“ Stru\u010dn\u011b j\u00ed vyl\u00ed\u010dila situaci Ariana. Pak si nejsp\u00ed\u0161 ta postar\u0161\u00ed \u017eena v\u0161imla m\u011b a moj\u00ed vyd\u011b\u0161en\u00e9 strnulosti.<\/div>\n
„Bille, nebojte se. Dostanou j\u00ed z toho. Jej\u00ed l\u00e9ka\u0159 je ten nejlep\u0161\u00ed.“ Uklid\u0148ovala m\u011b, ale mn\u011b to sp\u00ed\u0161 zn\u011blo, \u017ee se o tom sna\u017e\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010dit sama sebe. V t\u00f3nu jej\u00edho hlasu byla jasn\u011b patrn\u00e1 ta panika, kter\u00e1 j\u00ed zachvacovala.<\/p>\n<\/div>\n
„Zkus\u00edm se pozeptat, jak to s n\u00ed vypad\u00e1. Mn\u011b t\u0159eba n\u011bco \u0159eknou.“ Pronesla sm\u011brem k n\u00e1m po p\u00e1r minut\u00e1ch, kdy nevydr\u017eela to ne\u010dinn\u00e9 sezen\u00ed. Zvedla se a kamsi odb\u011bhla. O\u010dek\u00e1val jsem, \u017ee to nebude trvat dlouho a vr\u00e1t\u00ed se s n\u011bjak\u00fdmi optimistick\u00fdmi zpr\u00e1vami, ona ale nep\u0159ich\u00e1zela. Op\u011bt jsem byl odk\u00e1zan\u00fd na pouhopouh\u00e9 nic ned\u011bl\u00e1n\u00ed a ten \u010das byl nekone\u010dn\u00fd. Snad celou v\u011b\u010dnost jsme tam museli sed\u011bt a z\u00edrat na prot\u011bj\u0161\u00ed b\u00edl\u00e9 zdi. Bylo to jako odpudiv\u00e1 no\u010dn\u00ed m\u016fra a j\u00e1 si tak urputn\u011b p\u0159\u00e1l se vzbudit. Nikdy jsem nep\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, \u017ee by to mohlo skon\u010dit tak ne\u010dekan\u011b. V\u0161echny ty n\u00e1kupy a p\u0159\u00edpravy. Osud nem\u016f\u017ee b\u00fdt tak krut\u00fd, aby m\u011b o to mal\u00e9 p\u0159ipravil, aby jeho p\u0159ipravil o matku. Odm\u00edtal jsem to p\u0159ijmout a nehodlal se s t\u00edm vyrovn\u00e1vat.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, tak se napij.“ Nutil mi Tom vytrvale to kafe, kter\u00e9 bylo ov\u0161em odporn\u011b ho\u0159k\u00e9 a p\u0159ipadalo mi, \u017ee smrd\u00ed dezinfekc\u00ed, stejn\u011b jako v\u0161echno tady.<\/div>\n
„Tomi,“ p\u00edpnul jsem, „\u0159ekni, \u017ee na\u0161e d\u011b\u0165\u00e1tko bude v po\u0159\u00e1dku.“ Prosil jsem ho o jistotu, kterou mi on rozhodn\u011b nemohl d\u00e1t.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee jo. Leti je bojovnice. Dok\u00e1\u017ee to. Dok\u00e1\u017eou to spolu.“ P\u0159esto mi ta slova \u00fat\u011bchy poskytl spolu s letm\u00fdm polibkem na \u010delo.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Bill P\u0159ekulil se t\u00e9m\u011b\u0159 dal\u0161\u00ed m\u011bs\u00edc, kter\u00fd utekl jako voda. Ty dny jsem ani nesta\u010dil po\u010d\u00edtat. Byly vypln\u011bn\u00e9 p\u0159\u00edjemn\u00fdmi chvilkami t\u011b\u0161en\u00ed se na to mal\u00e9, ale bohu\u017eel i spoustou stresu, mezi kter\u00fd pat\u0159il hlavn\u011b strach o Letino zdrav\u00ed. Jej\u00ed b\u0159\u00ed\u0161ko<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[222],"tags":[],"class_list":["post-13826","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13826","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13826"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13826\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13826"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13826"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13826"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}