{"id":13848,"date":"2009-08-03T17:00:00","date_gmt":"2009-08-03T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13816"},"modified":"2009-08-03T17:00:00","modified_gmt":"2009-08-03T16:00:00","slug":"bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/03\/bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin-21\/","title":{"rendered":"Bookmakers scrubbers II – Temn\u00fd st\u00edn 21."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/p>\n<\/div>\n
Zvedl jsem hlavu od roze\u010dten\u00e9ho pl\u00e1tku n\u011bjak\u00fdch novin, kdy\u017e jsem usly\u0161el cvaknout z\u00e1mek dve\u0159\u00ed, jak do n\u011bj n\u011bkdo z druh\u00e9 strany zasunul \u010dipovou kartu. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se v pokoji objevil ten, kter\u00fd mi cel\u00fd den tak moc sch\u00e1zel. Nem\u011bl jsem o n\u011bm \u017e\u00e1dn\u00e9 zpr\u00e1vy, jen mi poslal jednu sms, \u017ee se to u Leticie trochu prot\u00e1hne, nic v\u00edc. Vysv\u011btlen\u00ed nulov\u00e9, tak\u017ee jsem mohl jen nechat pracovat svoji fantazii o tom, co se tam tak m\u016f\u017ee d\u00edt. A \u017ee ta tedy jela naplno. Byl naprost\u00fd nesmysl uva\u017eovat nad t\u00edm, \u017ee by m\u011b snad mohl podv\u00e9st, ov\u0161em poru\u010dte m\u00e9 zabedn\u011bn\u00e9 hlav\u011b, kter\u00e1 mi nab\u00edzela celou \u0161k\u00e1lu obr\u00e1zk\u016f t\u011bch dvou.<\/p>\n<\/div>\n
S\u00e1m sob\u011b jsem si p\u0159ipadal sm\u011b\u0161n\u00fd. Tr\u010del jsem tu zav\u0159en\u00fd v pokoji, ani\u017e bych se snad sna\u017eil naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 rozpt\u00fdlen\u00ed venku, nev\u011bd\u011bl do \u010deho p\u00edchnout a jen netrp\u011bliv\u011b vy\u010dk\u00e1val jeho n\u00e1vrat. A te\u010f byl tu a j\u00e1 se p\u0159istihl, \u017ee mi v\u0161emi nervov\u00fdmi zakon\u010den\u00edmi prol\u00e9tl naprosto iracion\u00e1ln\u00ed strach. B\u00e1l jsem se toho, co se od n\u011bj dov\u00edm. Tenkr\u00e1t j\u00ed byl okouzlen\u00fd. Co kdy\u017e se to vr\u00e1tilo, kdy\u017e ji znovu spat\u0159il?<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi.“ Promluvil a p\u00e1r rychl\u00fdmi kroky byl u m\u011b. Usm\u00edval se. Vypadal \u0161\u0165astn\u011b. Nep\u0159edpokl\u00e1dal jsem, \u017ee p\u0159ijde tak moc rozz\u00e1\u0159en\u00fd. Ani jsem netu\u0161il pro\u010d, ale nem\u011bl jsem z toho zrovinka nejlep\u0161\u00ed pocit. „Chyb\u011bl si mi.“ Za\u0161eptal t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se ke mn\u011b nahnul a vl\u00edpnul mi polibek na uv\u00edtanou. Malinko m\u011b to uklidnilo. Byl n\u011b\u017en\u00fd a v\u0159el\u00fd, tak\u017ee se snad prozat\u00edm nedov\u00edm, \u017ee by cht\u011bl vytvo\u0159it \u00faplnou rodinku s tou holkou. Mo\u017en\u00e1 byl ode m\u011b p\u011bkn\u011b hloupej ten n\u00e1pad s t\u011bmi z\u00e1snubami. Aby se mi nakonec br\u00e1\u0161ka do toho p\u0159edst\u00edr\u00e1n\u00ed nepolo\u017eil natolik, aby se mu nezacht\u011blo ud\u011blat to pravdou. Jsem bl\u00e1zen, kdy\u017e za\u010d\u00edn\u00e1m vy\u0161ilovat u\u017e takhle brzo.<\/p>\n<\/div>\n
„Ty mn\u011b taky.“ Zamumlal jsem s hlavou zabo\u0159enou do jeho mikiny pot\u00e9, co m\u011b p\u0159estal l\u00edbat a jen se ke mn\u011b tisknul. St\u00e1hl jsem si ho na kl\u00edn a je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011bji k sob\u011b p\u0159ivinul. „Tak jak to prob\u00edhalo?“ Osm\u011blil jsem se zeptat a s t\u00e9m\u011b\u0159 zatajen\u00fdm dechem o\u010dek\u00e1val odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
\n
„B\u00e1je\u010dn\u011b.“ Vypadlo z n\u011bj prost\u011b a znovu se tak sv\u00edtiv\u011b usm\u00edval. „Tedy j\u00e1… to miminko se h\u00fdbe, Tome. Bylo to neuv\u011b\u0159iteln\u00fd. P\u0159\u00e1l jsem si, abys byl u toho. Bude to na\u0161e mal\u00fd d\u011b\u0165\u00e1tko.“ L\u00ed\u010dil mi dojat\u011b Bill. Pravda, na tohle jsem se tak \u00fapln\u011b neptal. Sp\u00ed\u0161e m\u00e1 ot\u00e1zka byla sm\u011brov\u00e1na k tomu, jak\u00fd dojem v n\u011bm vzbudila po tom op\u011btovn\u00e9m setk\u00e1n\u00ed Leticia, jak vzala n\u00e1\u0161 pl\u00e1n a co bude d\u00e1l. Nemohl jsem ale pop\u0159\u00edt, \u017ee jeho slova na m\u011b zap\u016fsobila natolik, \u017ee jsem do\u010dista pozapomn\u011bl na praktickou str\u00e1nku v\u011bci.<\/div>\n
„Co… co \u017ee si to \u0159\u00edkal? Na\u0161e?“ O tom d\u00edt\u011bti jsme prozat\u00edm je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 neuva\u017eovali. Pochopiteln\u011b Bill bude t\u00e1ta. To u\u017e tu p\u00e1rkr\u00e1t padlo, ale nijak v\u00edce jsme to nerozv\u00e1d\u011bli.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b. Bude to na\u0161e mal\u00fd zlat\u00ed\u010dko. Tome, j\u00e1 jsem si nikdy nemyslel, \u017ee bych se mohl za\u010d\u00edt na toho drobka t\u011b\u0161it. Bylo ale \u00fa\u017easn\u00fd vid\u011bt to b\u0159icho a c\u00edtit ten nov\u00fd \u017eivot uvnit\u0159. Ty pocity se nedaj popsat. Mus\u00ed\u0161 se tam j\u00edt se mnou pod\u00edvat, jak jen to bude trochu mo\u017en\u00fd. Zejtra je\u0161t\u011b ne, to m\u00e1me v pl\u00e1nu vypudit Arianu, ale pak u\u017e to p\u016fjde.“ Chrlil ze sebe. To nad\u0161en\u00ed z n\u011bj p\u0159\u00edmo s\u00e1lalo a p\u0159en\u00e1\u0161elo se i na m\u011b. Co m\u011b ale dostalo nejv\u00edc. On se mnou po\u010d\u00edtal v p\u00e9\u010di o to mal\u00e9.<\/div>\n
„Miluju t\u011b.“ Ujelo mi naprosto spont\u00e1nn\u011b to vyzn\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„A j\u00e1 tebe.“ Stihl je\u0161t\u011b \u0159\u00edct, ne\u017e jsem si vy\u017e\u00e1dal dal\u0161\u00ed polibek.<\/p>\n<\/div>\n
„A jak se m\u00e1 Leti?“ Vypt\u00e1val jsem se d\u00e1l teprve pot\u00e9, co jsem dok\u00e1zal p\u0159\u00edval toho rozru\u0161en\u00ed trochu vst\u0159ebat. Bill se p\u0159estal culit a nepatrn\u011b se mi na kl\u00edn\u011b zavrt\u011bl.<\/div>\n
„No ona,“ sklopil o\u010di a hledal ta spr\u00e1vn\u00e1 slova. „J\u00e1 nev\u00edm… vypadala hrozn\u011b unaven\u011b, ale p\u0159i tom \u0161\u0165astn\u00e1. Boj\u00edm se. P\u0159\u00e1l bych si, aby to dob\u0159e dopadlo.“ P\u0159ipustil a sklesle si povzdechl. Nedivil jsem se. Kdy\u017e ji te\u010f vid\u011bl, nabraly v\u0161echny ty informace o jej\u00ed nemoci, kter\u00e9 si zji\u0161\u0165oval p\u0159ed na\u0161\u00edm odletem sem, mnohem konkr\u00e9tn\u011bj\u0161\u00edch podob. \u017dena, kter\u00e1 \u010dekala jeho d\u00edt\u011b, nebyla jen p\u0159\u00edpad na p\u00e1r \u0159\u00e1dc\u00edch, kter\u00e9 popisovalo nespo\u010det str\u00e1nek nemocnic. Byla skute\u010dn\u00e1 a nikdo nev\u011bd\u011bl, jestli p\u0159e\u017eije. Ano, Bill narazil i na p\u00e1r p\u0159\u00edpad\u016f, kter\u00e9 skon\u010dily \u0161\u0165astn\u011b, ale v t\u00e9 odporn\u00e9 statistice to bylo jen zrnko prachu.<\/p>\n<\/div>\n
…<\/p>\n<\/div>\n
„Ari, Ari. Ahoj. M\u00e1m neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 zpr\u00e1vy.“ \u010cernovlas\u00e1 d\u00edvka se hrnula v \u00fastrety nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed tak rychle, jak j\u00ed to jen jej\u00ed s\u00edly dovolovaly. Ariana byla zp\u00e1tky a dorazila na dal\u0161\u00ed ze sv\u00fdch \u010detn\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bv. Hra mohla za\u010d\u00edt. P\u0159edev\u0161\u00edm bylo d\u016fle\u017eit\u00e9 uk\u00e1zat skute\u010dn\u00e9 nad\u0161en\u00ed.<\/div>\n
„P\u00e1ni. To nepochybn\u011b. Tak sem s nimi.“ Sta\u010dila jen zareagovat na rozja\u0159enou Leticii zrzka, ani\u017e by prozat\u00edm tu\u0161ila, co za novinky ji \u010dekaj\u00ed.<\/div>\n
„Bill, chce si m\u011b vz\u00edt. Pod\u00edvej.“ P\u0159istr\u010dila j\u00ed pod nos ruku s lesknouc\u00edm se mal\u00fdm krou\u017ekem a pokra\u010dovala. „V\u010dera se vr\u00e1til. J\u00e1 v to ani nedoufala. Nev\u011b\u0159ila jsem, \u017ee mi odpust\u00ed. Ch\u00e1pe\u0161, to mal\u00e9 bude m\u00edt oba rodi\u010de.“ Chrlila ze sebe p\u0159edem p\u0159ipraven\u00e9 v\u011bty a mezit\u00edm se j\u00ed za z\u00e1dy vyno\u0159ila vysok\u00e1 postava \u0161t\u00edhl\u00e9ho chlapce.<\/div>\n
„Bille…“ Vydechla p\u0159ekvapen\u011b Ariana, jako kdyby dote\u010f slov\u016fm sv\u00e9 b\u00fdval\u00e9 p\u0159\u00edtelkyn\u011b nev\u011b\u0159ila. Z\u016fstala na n\u011bj z\u00edrat jako na n\u011bjak\u00fd p\u0159\u00edzrak. Vylou\u010deno. To nemohla b\u00fdt pravda. On v\u0161echno p\u0159ekaz\u00ed. Prol\u00e9tlo j\u00ed hlavou. Kde se tu, kruci, tak najednou vzal!<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, Ariano. R\u00e1d t\u011b vid\u00edm.“ Usm\u00e1l se na ni hran\u011b a nat\u00e1hl k n\u00ed ruku. Zcela automaticky mu ji podala, stisk mu ale nedok\u00e1zala oplatit. \u0160ok neopad\u00e1val.<\/div>\n
„Co… co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ Vykoktala ze sebe a bezd\u011b\u010dn\u011b zat\u0159\u00e1sla hlavou ve snaze se probrat.<\/div>\n
„Coby. P\u0159ece nenech\u00e1m \u017eenu, kter\u00e1 \u010dek\u00e1 moje d\u00edt\u011b, samotnou. Co bych to byl za \u010dlov\u011bka. Nav\u00edc \u017eenu, kterou i p\u0159es to v\u0161echno, po\u0159\u00e1d miluji. Chv\u00edli mi trvalo, ne\u017e jsem si to uv\u011bdomil, odpustil, ale te\u010f u\u017e se j\u00ed nevzd\u00e1m.“ Dodal nakonec a na d\u016fkaz sv\u00fdch slov objal Leti kolem pasu a na rty j\u00ed vtiskl drobn\u00fd polibek. Ariana jen zalapala po dechu.<\/div>\n
„A co \u017ee tak najednou?“ Nep\u0159\u00edjemn\u011b zasy\u010dela tu ot\u00e1zku.<\/div>\n
„Nic takov\u00e9ho,“ vlo\u017eila se do toho op\u011bt hn\u011bdook\u00e1 z d\u00edvek. „My u\u017e jsme spolu n\u011bjakou dobu v kontaktu byli. Jen Bill,“ pod\u00edvala se na n\u011bj a doprovodila to o n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv, aby tak podtrhla iluzi zamilovanosti, „m\u011bl te\u010f hodn\u011b pr\u00e1ce. Ne\u0159ekla jsem ti to, proto\u017ee jsem necht\u011bla p\u0159\u00edli\u0161n\u00fdm mluven\u00edm o n\u011bm, nic z toho, co se te\u010f d\u011bje, pokazit.“ Vysv\u011btlila jednodu\u0161e a pokr\u010dila rameny.<\/p>\n<\/div>\n
…<\/p>\n<\/div>\n
Den se za\u010d\u00ednal m\u011bnit v pozdn\u00ed odpoledne, a proto\u017ee dnes se v\u00fdjime\u010dn\u011b zpod hust\u00fdch mrak\u016f vylouplo slunce, mohly dv\u011b d\u00edvky sed\u011bt na terase. Jedna m\u011bla p\u0159ed sebou bylinkov\u00fd \u010daj a druh\u00e1 \u010dernou k\u00e1vu, skoro stejn\u011b tak temnou, jako byla jej\u00ed du\u0161e a nekal\u00e9 \u00famysly. K podivu t\u00e9 druh\u00e9 i mlad\u00edka, kter\u00fd pom\u00e1hal v kuchyni pan\u00ed Smithov\u00e9 p\u0159ipravovat n\u011bco mal\u00e9ho na zub, tu ta holka s chladn\u011b modr\u00fdma o\u010dima, po\u0159\u00e1d setrv\u00e1vala. Ona ani Bill si nemalovali, \u017ee by se hned pot\u00e9, co se dozv\u00ed o jejich z\u00e1snub\u00e1ch, mohla oto\u010dit na pat\u011b a odej\u00edt. To by bylo z\u0159ejm\u011b moc jednoduch\u00e9. P\u0159ekvapilo je ale, \u017ee ona ani v n\u00e1znaku nedala najevo, \u017ee by n\u00e1vrat pr\u00e1voplatn\u00e9ho otce byl pro ni probl\u00e9m. Jej\u00ed p\u0159\u00edtomnost se op\u011bt st\u00e1vala nekone\u010dnou a v t\u011bch dvou probouzela nemalou nervozitu.<\/p>\n<\/div>\n
„Leti, nesta\u010dila jsem ti je\u0161t\u011b ani \u0159\u00edct, jakou m\u00e1m radost z toho, \u017ee se Bill na tebe nevybodnul.“ Zacvrlikala neup\u0159\u00edmn\u00fdm hlasem, naklonila se k n\u00ed bl\u00ed\u017e a v d\u016fv\u011brn\u00e9m gestu j\u00ed p\u0159ejela po ruce, kterou m\u011bla Leti polo\u017eenou na op\u011brce sv\u00e9ho k\u0159esla.<\/div>\n
„Jo, to j\u00e1 taky.“ Zmohla se jen na chabou odpov\u011b\u010f druh\u00e1 z d\u00edvek.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, Leti,“ nadechla se k dal\u0161\u00ed zajist\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bci, kterou pot\u0159ebovala \u017een\u011b, kter\u00e1 si automaticky mnula dlan\u00ed sv\u00e9 b\u0159icho, \u0159\u00edct. „Mn\u011b nevad\u00ed, \u017ee je zp\u00e1tky. Tedy… po\u0159\u00e1d jsme kamar\u00e1dky, \u017ee jo?“ Nebyla to ot\u00e1zka. To by toti\u017e \u010dekala na odpov\u011b\u010f. Ona ale pokra\u010dovala d\u00e1l. „Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tob\u011b. Po\u0159\u00e1d t\u011b miluju i p\u0159es to, \u017ee to mezi n\u00e1mi skon\u010dilo.“ Samoz\u0159ejm\u011b. To Leti ale v\u011bd\u011bla. Nebylo poprv\u00e9, co to od n\u00ed sly\u0161\u00ed. Bylo tak nef\u00e9r p\u0159ipom\u00ednat j\u00ed ty star\u00e9 city. „Mysl\u00edm, \u017ee jsme pro tebe oba d\u016fle\u017eit\u00ed. Pot\u0159ebuje\u0161 n\u00e1s a tak ti chci jen \u0159\u00edct, \u017ee t\u011b neopust\u00edm. Neud\u011bl\u00e1m stejnou chybu dvakr\u00e1t. M\u00e1m t\u011b r\u00e1da, hol\u010di\u010dko.“ Znovu ten pok\u0159iven\u00fd \u00fasm\u011bv a trn ledovosti mr\u0161t\u011bn\u00fd z jej\u00edch pomn\u011bnkov\u011b studen\u00fdch o\u010d\u00ed, spolu s rukou, kter\u00e1 ji pohladila po tv\u00e1\u0159i, donutil Leticii zat\u0159\u00e1st se v n\u00e1valu zimnice.<\/p>\n<\/div>\n
Nevy\u0161lo to. Pomyslela si jen. Cel\u00e1 ta jej\u00ed a Billova snaha vy\u0161la na pr\u00e1zdno. Nezbav\u00ed se j\u00ed. Bu\u010f neuv\u011b\u0159ila a nebo je natolik bezp\u00e1te\u0159n\u00ed, \u017ee j\u00ed naprosto nic a nikdo neodrad\u00ed v jej\u00edm chor\u00e9m odhodl\u00e1n\u00ed p\u0159ivlastnit si jej\u00ed d\u011b\u0165\u00e1tko. A nebo se v n\u00ed mo\u017en\u00e1 jen pletla. Napadla \u010dernovl\u00e1sku dal\u0161\u00ed z variant. T\u0159eba skute\u010dn\u011b jen lituje, a te\u010f j\u00ed chce alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vynahradit tu bolest zp\u016fsobenou t\u00edm, kdy\u017e ji tak nevyb\u00edrav\u011b opustila. Kdyby to tenkr\u00e1t neud\u011blala, neode\u0161la od n\u00ed, bylo by to mal\u00e9 jejich. Co si jen o tom v\u0161em myslet? M\u011bla by d\u00e1t druhou \u0161anci? Ka\u017ed\u00fd si ji p\u0159eci zaslou\u017e\u00ed. A nebo by m\u011bla poslechnout sv\u016fj vnit\u0159n\u00ed hlas, kter\u00fd j\u00ed na\u0161ept\u00e1val, \u017ee Ariana je ten jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd by ji dostat nem\u011bl, proto\u017ee ubl\u00ed\u017eil a znovu ubl\u00ed\u017e\u00ed. Nev\u011bd\u011bla. Byla zmaten\u00e1. Co si jen po\u010d\u00edt?<\/p>\n<\/div>\n
…<\/p>\n<\/div>\n
Nabrou\u0161en\u011b vyto\u010dila \u010d\u00edslo a \u010dekala, a\u017e se hovor p\u0159ijme. Nemusela dlouho. Deborah m\u011bla sv\u016fj telefon st\u00e1le p\u0159i ruce.<\/div>\n
„Copak pot\u0159ebuje\u0161, sest\u0159i\u010dko?“ Prot\u00e1hla ironicky.<\/div>\n
„V\u0161echno je v h\u00e1ji! On se vr\u00e1til!“ Vyhrkla na ni bez vysv\u011btlen\u00ed. Byla roz\u010d\u00edlen\u00e1. Cel\u00fd den se j\u00ed da\u0159ilo p\u0159edst\u00edrat, jak j\u00ed fakt Billovy p\u0159\u00edtomnosti je naprosto lhostejn\u00fd, ba dokonce, \u017ee z n\u011bj m\u00e1 radost. Nyn\u00ed u\u017e ale m\u00edra sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed p\u0159etekla. Mohla si dovolit b\u011bsnit. Byla daleko od zrak\u016f jak zp\u011bv\u00e1ka, tak hn\u011bdoo\u010dky. Bylo pozd\u011b ve\u010der a ona byla ukryt\u00e1 za zdmi sv\u00e9ho pronajat\u00e9ho mal\u00e9ho bytu, kter\u00fd m\u011bla kousek od Letina domu. Hotel byl ji\u017e nepohodln\u00fd, vzhledem k tomu, \u017ee jej\u00ed pobyt tady nebude nikterak kr\u00e1tk\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„Ou, ou, prr, pomalu sest\u0159i\u010dko. Kdo se vr\u00e1til? M\u011bla bys mi to nejd\u0159\u00edv vysv\u011btlit, ne\u017e na m\u011b za\u010dne\u0161 prskat.“ Neodpustila si ihned k\u00e1ravou pozn\u00e1mku ta du\u0161evn\u011b vy\u0161inut\u00e1 zr\u016fda na voz\u00ed\u010dku.<\/div>\n
„No, Bill p\u0159eci. Namluvili mi, \u017ee se cht\u011bj\u00ed br\u00e1t. Fakt nev\u00edm, co si o tom m\u00e1m myslet.“<\/div>\n
„Jednodu\u0161e jen to, \u017ee t\u011b vod\u011bj za nos.“ Pobaven\u011b zkonstatovala Deborah. S n\u00ed ta informace ani za m\u00e1k nepohnula. Nem\u011bla tendence zmatkovat. Nav\u00edc se j\u00ed to jevilo jako velice nepravd\u011bpodobn\u00e9. „Co p\u0159esn\u011b ti \u0159ekli? Jak vysv\u011btlili, \u017ee se to stalo tak najednou?“<\/div>\n
„Nebylo to prej najednou.“ Zrzka se uklidnila do t\u00e9 m\u00edry, \u017ee byla schopn\u00e1 sv\u00e9 sest\u0159e vypov\u011bd\u011bt, jak p\u0159esn\u011b j\u00ed byl vznik toho prapodivn\u00e9ho vztahu od\u016fvodn\u011bn. „Ona mu o d\u00edt\u011bti dala v\u011bd\u011bt p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci a on m\u011bl te\u010f p\u0159ed ned\u00e1vnem tour tady po Americe, tak\u017ee se p\u00e1rkr\u00e1t se\u0161li.“<\/div>\n
„Nesmysl!“ Ozvalo se Arian\u011b ve sluch\u00e1tku je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e sta\u010dila vyl\u00ed\u010dit \u00fapln\u011b v\u0161echno.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee je to nesmysl. Nikdo u n\u00ed nebyl. J\u00e1 ten bar\u00e1k nech\u00e1vala n\u011bjakou dobu sledovat. V obdob\u00ed, o kter\u00fdm mluv\u00ed\u0161, se tam nikdo neuk\u00e1zal.“ Vysv\u011btlila prost\u011b. Ariana se zarazila. Tak \u00fapln\u011b si nebyla honem schopn\u00e1 poskl\u00e1dat v\u00fdznam t\u011bch slov.<\/div>\n
„To nech\u00e1pu.“ P\u0159ipustila nakonec. „Pro\u010d by mi to teda \u0159\u00edkali?“ \u017dena na druh\u00e9 stran\u011b se up\u0159\u00edmn\u011b rozesm\u00e1la.<\/div>\n
„Ach ty hloup\u00e1 a naivn\u00ed,“ dob\u00edrala si ji. „Vid\u00edm to prost\u011b tak, \u017ee sis jednodu\u0161e nez\u00edskala d\u016fv\u011bru t\u00e9 tv\u00e9 hol\u010dinky a ta musela vyslat SOS tomu floutkovi. Tomu se j\u00ed nejsp\u00ed\u0161 z\u017eelelo a te\u010f tam na tebe hrajou haba\u010furu, aby t\u011b vy\u0161achovali. Zamysli se trochu. Kterej chlap by se vracel k \u017eensk\u00fd po tom, co jste se mu sna\u017eily ud\u011blat? Ani sv\u011btec by to nedok\u00e1zal.“<\/div>\n
„Ti sr\u00e1\u010di!“ Zasy\u010dela Ariana zlov\u011bstn\u011b. „J\u00e1 jim uk\u00e1\u017eu, ti budou…“<\/div>\n
„A to je p\u0159esn\u011b to, co ud\u011blat nesm\u00ed\u0161.“ Sko\u010dila j\u00ed op\u011bt do hovoru star\u0161\u00ed ze sester. „Uv\u011bdom si, \u017ee se\u0161 pouh\u00fd host. Nesm\u00ed\u0161 jim zavdat p\u0159\u00ed\u010dinu k tomu, aby t\u011b vyhodili. Pokud se bude\u0161 d\u00e1l chovat mile, p\u0159\u00e1telsky a ob\u011btav\u011b, bylo by od nich vrcholem nezdvo\u0159ilosti po tob\u011b cht\u00edt, abys ode\u0161la. P\u0159istup na jejich hru, to je jedinej zp\u016fsob, jak moci d\u00e1l z\u016fstat v jej\u00ed p\u0159\u00edtomnosti.“ Radila j\u00ed zachovat klid a zvolit ten nejlep\u0161\u00ed mo\u017en\u00fd zp\u016fsob dal\u0161\u00edho postupu.<\/p>\n<\/div>\n
„A Bill? On je pr\u00e1voplatn\u00fd otec.“ Zm\u00ednila dal\u0161\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017eku.<\/div>\n
„A m\u00e1 to snad n\u011bkde potvrzen\u00e9?“ Odv\u011btila Deborah logicky. „Pod\u00edvej, pokud nedojde ke svatb\u011b – jako\u017ee si mysl\u00edm, \u017ee a\u017e tak daleko nezajdou – a s n\u00ed to dopadne, tak jak p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, jeho otcovstv\u00ed se d\u00e1 zpochybnit v\u017edycky. A ty se\u0161 dru\u017eka, kter\u00e1 se o n\u00ed starala v jej\u00edch posledn\u00edch dnech, co\u017e ti dosv\u011bd\u010d\u00ed i jej\u00ed matka, \u010d\u00edm\u017e n\u00e1m to nev\u011bdomky usnadn\u00ed, a tud\u00ed\u017e by ka\u017ed\u00fd dobr\u00fd pr\u00e1vn\u00edk m\u011bl b\u00fdt schopen vymoci opatrovnictv\u00ed o jej\u00ed d\u00edt\u011b tob\u011b.“ Uzav\u0159ela celou jejich diskusi zjizven\u00e1 temnota a t\u00edpla hovor.<\/p>\n<\/div>\n
Zrzka si odt\u00e1hla sluch\u00e1tko od ucha a zlov\u011bstn\u011b se pousm\u00e1la. Je\u0161t\u011b tedy nebyl d\u016fvod to vzd\u00e1vat a ona bude bojovat…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Tom Zvedl jsem hlavu od roze\u010dten\u00e9ho pl\u00e1tku n\u011bjak\u00fdch novin, kdy\u017e jsem usly\u0161el cvaknout z\u00e1mek dve\u0159\u00ed, jak do n\u011bj n\u011bkdo z druh\u00e9 strany zasunul \u010dipovou kartu. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se v pokoji objevil ten, kter\u00fd mi cel\u00fd den tak moc sch\u00e1zel. Nem\u011bl jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[222],"tags":[],"class_list":["post-13848","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13848","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13848"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13848\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13848"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13848"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13848"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}