{"id":13850,"date":"2009-08-03T16:00:00","date_gmt":"2009-08-03T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13818"},"modified":"2009-08-03T16:00:00","modified_gmt":"2009-08-03T15:00:00","slug":"loving-liar-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/03\/loving-liar-20\/","title":{"rendered":"Loving Liar 20."},"content":{"rendered":"
autor: Lady Kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
P\u00e1r hn\u011bd\u00fdch o\u010di, skryt\u00fd za tmav\u00fdmi skly slune\u010dn\u00edch br\u00fdl\u00ed, utkv\u011bl na t\u011ble chlapce, dov\u00e1d\u011bj\u00edc\u00edho uprost\u0159ed vln, sna\u017eil se zachytit i ten nejnepatrn\u011bj\u0161\u00ed pohyb, nic nesm\u011blo jeho pohledu uniknout. P\u0159es rty dredat\u00e9ho chlapce p\u0159eb\u011bhnul \u00fasm\u011bv, a p\u0159esto\u017ee jej Bill ji\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 pohybem ruky vyz\u00fdval, aby \u0161el za n\u00edm, pouze na n\u011bj k\u00fdvl hlavou a polo\u017eil hlavu zp\u011bt na leh\u00e1tko, vystavuj\u00edc sv\u00e9 t\u011blo slune\u010dn\u00edm paprsk\u016fm. \u010cernovlas\u00fd mlad\u00edk ve vod\u011b posmutn\u011bl, brzy ho i cacht\u00e1n\u00ed se omrzelo, samotn\u00e9ho ho to nebavilo. Rozhl\u00ed\u017eej\u00edc se kolem sebe, z\u00e1vistiv\u011b pozoroval zamilovan\u00e9 p\u00e1ry, obj\u00edmaj\u00edc\u00ed se v mo\u0159i, spole\u010dn\u011b se slunc\u00ed na leh\u00e1tk\u00e1ch, nebo se v ruku v ruce proch\u00e1zej\u00edc\u00ed po pl\u00e1\u017ei. Takhle to m\u011blo b\u00fdt, i oni dva k sob\u011b m\u011bli tisknout t\u011bla ve vod\u011b, mazlit se, vym\u011b\u0148ovat si letm\u00e9 polibky. To bylo na pokoji slib\u016f, jak si dne\u0161n\u00ed odpoledne u\u017eij\u00ed a skutek utek. Bill toho m\u011bl pr\u00e1v\u011b tak akor\u00e1t dost, u\u017e ho nebavilo vyb\u00edzet toho lenocha, aby se ur\u00e1\u010dil zvednout sv\u00e9 ct\u011bn\u00e9 pozad\u00ed a milostiv\u011b p\u0159ikr\u00e1\u010det za n\u00edm. Bu\u010f s n\u00edm p\u016fjde s\u00e1m od sebe nebo dostane lekci\u2026<\/div>\n
Rozhodn\u00fdm krokem a se vzty\u010denou hlavou p\u0159istoupil a\u017e k leh\u00e1tku, na n\u011bm\u017e vystavoval Tom sv\u00e9 svalnat\u00e9 t\u011blo zlatav\u00fdm paprsk\u016fm odpoledn\u00edho slunce. Bill si chlapce okam\u017eik z\u00e1libn\u011b prohl\u00ed\u017eel, pohledem mapoval ka\u017edi\u010dk\u00fd z\u00e1hyb jeho t\u011bla, o\u010dima hladil sn\u011bdou poko\u017eku od okraje kra\u0165as\u016f a\u017e po pln\u00e9 rty. Na okam\u017eik zatou\u017eil dotknout se jich, jen na kr\u00e1tkou chv\u00edli, jen\u017ee si uv\u011bdomil, pro\u010d sem vlastn\u011b p\u0159i\u0161el. Ne kv\u016fli tomu, aby ukazoval Tomovi, jak moc je r\u00e1d, \u017ee je s n\u00edm, jak mu na n\u011bm z\u00e1le\u017e\u00ed, pr\u00e1v\u011b naopak – cht\u011bl, aby Tom v\u011bnoval ve\u0161kerou svou pozornost, nebo alespo\u0148 jej\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017enou \u010d\u00e1st jeho osob\u011b.<\/div>\n
\n
„Tome?“ oslovil jej ot\u00e1zkou, jeho hlas p\u016fsobil mnohem m\u011bk\u010deji, ne\u017e s\u00e1m cht\u011bl. Bylo tomu tak poka\u017ed\u00e9, kdykoliv byl kytarista v jeho bl\u00edzkosti. P\u0159esto\u017ee se Bill cht\u011bl chovat sebev\u00edc odta\u017eit\u011b nebo nazloben\u011b, v jeho p\u0159\u00edtomnosti t\u00e1l jako led na slun\u00ed\u010dku. Kdy\u017e cht\u011bl dodat sv\u00e9mu hlasu na razantnosti a vyrovnanosti, ztroskotal jeho pl\u00e1n pod jedin\u00fdm pohledem mandlov\u00fdch o\u010d\u00ed nebo vlivem jedin\u00e9ho \u00fasm\u011bvu rud\u00fdch rt\u016f.<\/div>\n
„Copak?“ nadzvednul se hoper na loktech. „U\u017e t\u011b to nebav\u00ed, l\u00e1sko? A takovej to byl na tebe kr\u00e1snej pohled\u2026“ pronesl la\u0161kovn\u011b a obdaroval Billa jedn\u00edm ze sv\u00fdch okouzluj\u00edc\u00edch \u00fasm\u011bv\u016f. Chlapec v\u0161ak posledn\u00ed v\u011btu p\u0159e\u0161el bez pov\u0161imnut\u00ed, nem\u011bl n\u00e1ladu na vt\u00edpky, o \u010dem\u017e Toma vz\u00e1p\u011bt\u00ed hodlal p\u0159esv\u011bd\u010dit.<\/div>\n
„V \u017eivot\u011b jsem se l\u00edp nebavil\u2026“ zabru\u010del. „Um\u00edr\u00e1m nudou, Tome a ty se tu jen v\u00e1l\u00ed\u0161 a na m\u011b ka\u0161le\u0161. N\u011bco jsi mi sl\u00edbil\u2026“ P\u0159esto\u017ee se kytarista nadechnul, aby odpov\u011bd\u011bl, aby mu vyvr\u00e1til domn\u011bnku, \u017ee jej zanedb\u00e1v\u00e1, nedal mu Bill k tomu prostor. „T\u011b\u0161il jsem se sem, ty to v\u00ed\u0161, ale myslel jsem\u2026 Cht\u011bl jsem b\u00fdt s tebou a ne tam tr\u010det s\u00e1m jako k\u016fl v plot\u011b.“<\/div>\n
„Ale brou\u010dku, v\u017edy\u0165 jsme spolu\u2026“ st\u00e1hnul si jej k sob\u011b na leh\u00e1tko a lehounk\u00fdmi polibky a doteky si jej sna\u017eil udob\u0159it.<\/div>\n
„Nech m\u011b,“ zavrt\u011bl se zp\u011bv\u00e1k, necht\u011bl znovu podlehnout, i kdy\u017e odol\u00e1vat Tomovi bylo tak\u0159ka nad jeho s\u00edly.<\/div>\n
„Kocourek n\u00e1m prsk\u00e1\u2026“ culil se Tom, jak slun\u00ed\u010dko na hnoji, ve\u0161ker\u00fd humor jej opustil ve chv\u00edli, kdy se mu Bill vysmeknul z n\u00e1ru\u010de a nasupen\u011b odch\u00e1zel pry\u010d. „Kampak to jde\u0161?“<\/div>\n
„N\u011bkam, kde m\u011b nebudou v\u0161ichni ignorovat a kde si m\u011b bude n\u011bkdo alespo\u0148 trochu v\u0161\u00edmat,“ zavr\u010del \u010dernovl\u00e1sek. Dred\u00e1\u010dek pozoroval Billovy pohupuj\u00edc\u00ed se boky, jak nakva\u0161en\u011b odch\u00e1zel, bral to sp\u00ed\u0161e jako hru, tak\u017ee ve chv\u00edli, kdy se mu chlapec ztratil z dohledu, polo\u017eil hlavu zp\u011bt na leh\u00e1tko a hodlal pokra\u010dovat v opalov\u00e1n\u00ed se. Ka\u017edou chv\u00edl\u00ed o\u010dek\u00e1val, \u017ee se Bill p\u0159i\u0159\u00edt\u00ed k n\u011bmu, sko\u010d\u00ed mu do n\u00e1ru\u010de a zasype ho tis\u00edcem polibk\u016f.<\/div>\n
P\u0159edstava to sice byla n\u00e1dhern\u00e1, ov\u0161em realit\u011b se moc nepodobala. Vte\u0159ina st\u0159\u00eddala vte\u0159inu, minuta minutu a Bill nikde. Tom se znovu nadzvednul na leh\u00e1tku a rozhl\u00e9dl se kolem sebe. Rodinka s mal\u00fdmi d\u011btmi, jeden zamilovan\u00fd p\u00e1r a n\u011bkolik tlou\u0161t\u00edk\u016f, ale jeho l\u00e1ska nikde. On p\u0159ijde\u2026 Ur\u010dit\u011b.<\/em> Znovu se polo\u017eil na leh\u00e1tko a zav\u0159el o\u010di, jen\u017ee b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in zase sed\u011bl a o\u010dima t\u011bkal po okol\u00ed. Bill byl pry\u010d moc dlouho na to, aby to byla jen hra. On se asi fakt urazil\u2026 No jo, ale kde j\u00e1 ho budu te\u010f hledat?!<\/em> Lid\u00ed jak\u2026<\/em> Tom se zoufale d\u00edval z jedn\u00e9 strany na druhou, doufaj\u00edc \u017ee zahl\u00e9dne \u010dernou k\u0161tici, ale nic. Vstal z leh\u00e1tka a rozhodl se chlapce naj\u00edt, p\u0159esto\u017ee v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, kam j\u00edt nejd\u0159\u00edve. Proch\u00e1zel mezi jednotliv\u00fdmi leh\u00e1tky a pohledem se sna\u017eil naj\u00edt \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo, oble\u010den\u00e9 do \u010dervenob\u00edl\u00fdch kra\u0165as\u016f. Chlapc\u016f vid\u011bl nespo\u010det, jen\u017ee ani jeden z nich zdaleka nep\u0159ipom\u00ednal jeho mil\u00e1\u010dka.<\/div>\n
Ub\u011bhlo n\u011bkolik des\u00edtek minut, kter\u00e9 Tom str\u00e1vil b\u011bh\u00e1n\u00edm po pl\u00e1\u017ei sem a tam, nakonec kone\u010dn\u011b spat\u0159il Billa, sed\u00edc\u00edho u jednoho pl\u00e1\u017eov\u00e9ho baru a br\u010dkem usrkuj\u00edc\u00edho ze sklenice n\u011bjak\u00fd drink.<\/div>\n
„Ty jsi mi dal, brou\u010dku\u2026“ pronesl, sedaj\u00edc si na prot\u011bj\u0161\u00ed \u017eidli\u010dku. Ulevilo se mu, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee je Bill v po\u0159\u00e1dku. Tom u\u017e si v duchu p\u0159edstavoval s\u00e1m sebe, jak burcuje m\u00edstn\u00ed policii a zahajuje p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po chlapci.<\/div>\n
„Ale, snad jsi m\u011b nehledal?!“ neodpustil si Bill u\u0161t\u011bpa\u010dnou pozn\u00e1mku a znovu br\u010dkem nas\u00e1l barevnou tekutinu.<\/div>\n
„Hledal\u2026 Ale nech to b\u00fdt, p\u0159ece si nebudeme kazit den.“ Tom se sm\u00ed\u0159liv\u011b usm\u00e1l, uchopil Billovu dla\u0148 do sv\u00e9 a lehce ji stisknul. Necht\u011bl se h\u00e1dat a u\u017e v\u016fbec ne s Billem. Uzn\u00e1val, \u017ee se mu moc nev\u011bnoval a hodlal to napravit. Billova dla\u0148 se vysmekla z kytaristova sev\u0159en\u00ed, chlapec ob\u011bma rukama obemknul sklenici a zahled\u011bl se na jej\u00ed obsah. „No tak, Billi, brou\u010dku, u\u017e se nezlob\u2026“ pohladil jej hoper po rameni, up\u00edraj\u00edc na jeho nete\u010dnou tv\u00e1\u0159 sv\u016fj zrak.<\/div>\n
„J\u00e1 se p\u0159ece nezlob\u00edm. Jen\u2026“ Billova v\u011bta byla p\u0159eru\u0161ena jin\u00fdm, pro Toma nezn\u00e1m\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Tak jsem zp\u00e1tky\u2026“ Kdy\u017e se chlapec oto\u010dil, hled\u011bl do tv\u00e1\u0159e tmavovlas\u00e9 d\u00edvky, kter\u00e1 se na jeho Billa koketn\u011b usm\u00edvala. Hoper se d\u00edval z jednoho na druh\u00e9ho s tis\u00edci otazn\u00edky v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„A ty jsi?“ zeptala se jej nevrle vet\u0159elkyn\u011b, d\u016fkladn\u011b si jej prohl\u00ed\u017eej\u00edc od kone\u010dk\u016f dred\u016f a\u017e po paty.<\/div>\n
„Tom,“ odpov\u011bd\u011bl stroze, nem\u011bl pot\u0159ebu se tu vykec\u00e1vat s n\u011bjakou n\u00e1nou, kter\u00e1 se tv\u00e1\u0159\u00ed, jako by j\u00ed u nohou le\u017eel cel\u00fd sv\u011bt.<\/div>\n
„Tome, sed\u00ed\u0161 mi na m\u00edst\u011b,“ pronesla s rukama zalo\u017een\u00fdma na prsou a st\u00e1le si jej m\u011b\u0159ila pohledem.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? Nev\u0161im sem si,“ usm\u00e1l se na n\u00ed kysele a probodl ji o\u010dima. Litoval, \u017ee se ned\u00e1 pohledem zab\u00edt, pr\u00e1v\u011b v tuto chv\u00edli by to ocenil.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 jo… Co kdyby ses zvednul a nechal n\u00e1s tady. Docela dob\u0159e jsme se bavili.“ D\u00edvka hodila o\u010dkem po Billovi, o\u010dek\u00e1vaj\u00edc jeho podporu, jen\u017ee chlapec se tv\u00e1\u0159il, \u017ee ho v\u00edc ne\u017e ti dva zaj\u00edmaj\u00ed jeho ruce. D\u011blal to jen proto, \u017ee m\u011bl strach pohl\u00e9dnout do Tomovy tv\u00e1\u0159e, u\u017e jen z hlasu c\u00edtil, \u017ee je na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n
„A co kdybys odprejskla ty?“ zavr\u010del na ni kytarista, jeho vztek a nen\u00e1vist k n\u00ed, p\u0159esto\u017ee ji v\u016fbec neznal, rostla p\u0159\u00edmo rychlost\u00ed sv\u011btla. N\u011bjak\u00e1 n\u00e1na bude jemu \u0159\u00edkat, \u017ee m\u00e1 ji a jeho Billa nechat o samot\u011b, ona to bude \u0159\u00edkat jemu. Takov\u00e1 drzost! M\u00e1 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee je to holka.<\/div>\n
„Nev\u00edm pro\u010d?!“ odsekla d\u00edvka a pohl\u00e9dla do jeho o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tak\u017ee nep\u016fjde\u0161? Fajn, tak jdeme my\u2026 Bille?“ obr\u00e1til se chlapec na druh\u00e9ho mlad\u00edka a vstal ze \u017eidle. Bill jeho pohyb napodobil, omluvn\u011b se na d\u00edvku usm\u00e1l a n\u00e1sledoval vyto\u010den\u00e9ho Toma. V dred\u00e1\u010dkovi to v\u0159elo, jednak ho vyto\u010dila ta dilina a jednak fakt, \u017ee on tu b\u011bh\u00e1 jak pitomec po pl\u00e1\u017ei a Bill mezit\u00edm\u2026 Jeho kroky sm\u011b\u0159ovaly do hotelu, na v\u0161echno ostatn\u00ed ztratil chu\u0165, jeho n\u00e1lada klesla na bod mrazu. P\u0159esto\u017ee se neoto\u010dil, v\u011bd\u011bl, \u017ee jej \u010dernovlas\u00fd mlad\u00edk n\u00e1sleduje, c\u00edtil jeho p\u0159\u00edtomnost.<\/div>\n
Ve v\u00fdtahu nepromluvil ani slovo, i na pokoji ml\u010del. Jen se posadil na postel, z\u00edral p\u0159ed sebe, p\u0159edst\u00edraj\u00edc, \u017ee Bill uvnit\u0159 nen\u00ed.<\/div>\n
„Tomi\u2026“ posadil se Bill vedle n\u011bho, dlan\u00ed ho hladil po ruce a o\u010dima hypnotizoval jeho tv\u00e1\u0159. „Nemra\u010d se tak\u2026 V\u017edy\u0165 o nic ne\u0161lo.“<\/div>\n
„Tak ne\u0161lo?! Bille, j\u00e1 um\u00edr\u00e1m strachem, kde jsi a ty se vybavuje\u0161 s n\u011bjakou fuchtl\u00ed u baru. V\u00ed\u0161, jak mi bylo?“ Bill se chystal vp\u00e1lit mu do obli\u010deje, aby se zamyslel nad t\u00edm, jak bylo jemu, a \u017ee kdyby si jej v\u0161\u00edmal, nikam by ne\u0161el, tu holku by nepotkal a nic by se nestalo, pak si ale sv\u016fj z\u00e1m\u011br rozmyslel, p\u0159esto\u017ee m\u011bl pr\u00e1vo zlobit se nebo b\u00fdt ura\u017een\u00fd. Ur\u010dit\u011b by se toti\u017e poh\u00e1dali, proto\u017ee Tom je stejn\u011b pali\u010datej jako on, a o to ani v nejmen\u0161\u00edm nest\u00e1l, pokud chce doc\u00edlit sv\u00e9ho, mus\u00ed na n\u011bj jinak.<\/div>\n
„Ty ses b\u00e1l?“<\/div>\n
„Ne asi! To jsou ot\u00e1zky\u2026“ Tom cht\u011bl vst\u00e1t, ale Bill ho zadr\u017eel, proto\u017ee mu ovinul pa\u017ee kolem krku a tulil se k n\u011bmu. Hoper se cht\u011bl zlobit, opravdu se sna\u017eil ze v\u0161ech sil, jen\u017ee copak se d\u00e1 zlobit na n\u011bkoho, kdo se na v\u00e1s usm\u00edv\u00e1 t\u00edm nejkouzeln\u011bj\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem na sv\u011bt\u011b, kdo na v\u00e1s hled\u00ed t\u011bma nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00edma o\u010dima, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edma mo\u0159e \u010dokol\u00e1dy, ve kter\u00e9m se pomalu ut\u00e1p\u00edte? Ned\u00e1\u2026 Obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e ta osoba tiskne sv\u00e9 rty na va\u0161e, n\u011b\u017en\u011b se s nimi mazl\u00ed a obdarov\u00e1v\u00e1 v\u00e1s jedn\u00edm polibkem za druh\u00fdm.<\/div>\n
Tom se odsunul od Billov\u00fdch nab\u011bhl\u00fdch rt\u016f a kone\u010dn\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„A te\u010f co?“ \u010cernovlas\u00e1 os\u016fbka mu \u00fasm\u011bv oplatila, na okam\u017eik se zamyslela a pak se se z\u00e1\u0159\u00edc\u00edma o\u010dima pod\u00edvala na Toma.<\/div>\n
„Jeden n\u00e1pad bych m\u011bl\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lady Kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lady Kay P\u00e1r hn\u011bd\u00fdch o\u010di, skryt\u00fd za tmav\u00fdmi skly slune\u010dn\u00edch br\u00fdl\u00ed, utkv\u011bl na t\u011ble chlapce, dov\u00e1d\u011bj\u00edc\u00edho uprost\u0159ed vln, sna\u017eil se zachytit i ten nejnepatrn\u011bj\u0161\u00ed pohyb, nic nesm\u011blo jeho pohledu uniknout. P\u0159es rty dredat\u00e9ho chlapce p\u0159eb\u011bhnul \u00fasm\u011bv, a p\u0159esto\u017ee jej Bill ji\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[239],"tags":[],"class_list":["post-13850","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-loving-liar"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13850","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13850"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13850\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13850"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13850"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13850"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}