{"id":13863,"date":"2009-08-01T18:30:00","date_gmt":"2009-08-01T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13831"},"modified":"2009-08-01T18:30:00","modified_gmt":"2009-08-01T17:30:00","slug":"makes-three-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/08\/01\/makes-three-24\/","title":{"rendered":"Makes Three 24."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
Je p\u0159\u00e1telstv\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? *p\u0159ikyvuje*<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„A tak se pod\u00edval nahoru a ta ko\u010dka mu nachcala do oka,“ chechtal se Georg. Gustav zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„To je \u010d\u016fr\u00e1k,“ zasm\u00e1l se a zrovna, kdy\u017e cht\u011bl za\u0165ukat, Billovy dve\u0159e se otev\u0159ely a kluci st\u00e1li tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 J\u00f6rgovi Kaulitzovi. Jeho o\u010di vypadaly podez\u0159ele leskle, p\u0159ik\u00fdvnul, popot\u00e1hnul a pro\u0161el okolo nich. Oba chlapci se na sebe pod\u00edvali, a pak ve\u0161li do m\u00edstnosti. Bill st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch do koupelny a vypadal pon\u011bkud znaven\u011b, ale v dobr\u00e9 n\u00e1lad\u011b.<\/div>\n
„Ahoj, kluci,“ \u0159ekl vesele, velmi r\u00e1d, \u017ee je vid\u00ed. Tom sed\u011bl na \u017eidli, nohy na posteli, koukal na televizi a sna\u017eil se p\u0159inutit ovlada\u010d, aby fungoval.<\/div>\n
„\u010cau,“ \u0159ekl Tom a zamra\u010dil se nad n\u011bjakou talkshow, kterou okam\u017eit\u011b p\u0159epnul.<\/div>\n
„Uh\u2026 pro\u010d J\u00f6rg bre\u010del?“ zeptal se Georg a zav\u0159el za sebou dve\u0159e. Bill se pod\u00edval na Toma, kter\u00fd si povzdychl, s\u00e1hl si do kalhot a vyndal 10 \u20ac.<\/div>\n
„D\u00edky,“ vzal mu Bill pen\u00edze z ruky a dal si je do kapsy od \u017eupanu. „Vid\u011bl ultrazvuk,“ sebral fotku ze stolku vedle postele a podal ji Gustavovi.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se blon\u010f\u00e1k a vzal si fotku do ruky. Bill p\u0159ik\u00fdvnul, p\u0159e\u0161el k posteli, p\u0159i\u010dem\u017e za sebou vezl svou kapa\u010dku.<\/div>\n
„Jo, mus\u00edm se jen v\u017edycky na chvilku zvednout a proj\u00edt se, jinak budu m\u00edt bolesti, \u0159\u00edkala doktorka, i kdy\u017e m\u00e1m dojem, \u017ee hor\u0161\u00ed ne\u017e te\u010f to b\u00fdt nem\u016f\u017ee,“ \u0159ekl, Tom se zvedl ze \u017eidle a pomohl mu do postele.<\/p>\n<\/div>\n
Gustav se pod\u00edval na kus pap\u00edru, co dr\u017eel v ruce a zamrkal; mohl rozeznat hlavi\u010dku a ruce, to ostatn\u00ed ale bylo po\u0159\u00e1d rozmazan\u00e9. C\u00edtil, \u017ee si Georg stoupl za n\u011bj, p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co by s Georgem d\u011blali, kdyby byli v t\u00e9 sam\u00e9 situaci jako Bill. Oklepal se a sna\u017eil se na to nemyslet. „Wow, tak tohle je v tob\u011b?“<\/div>\n
„Alespo\u0148 to tak vypad\u00e1,“ usm\u00e1l se Bill.<\/div>\n
Gustav se na sv\u00e9ho kamar\u00e1da divn\u011b pod\u00edval a povzdychl si. N\u011bkde vzadu jeho mysli, nez\u00e1le\u017eelo na tom, kolika zm\u011bnami Billovo t\u011blo pro\u0161lo, si st\u00e1le myslel, \u017ee se tohle prost\u011b nem\u016f\u017ee d\u00edt. Ta fotka z ultrazvuku byla ale prav\u00e1; dosv\u011bd\u010dovala, \u017ee ve zp\u011bv\u00e1kovi bylo d\u00edt\u011b, opravdov\u00e9 \u017eiv\u00e9 d\u00edt\u011b\u2026<\/div>\n
„U\u017e jste vybrali jm\u00e9no?“ vypravil ze sebe, zamrkal pry\u010d slzy, kter\u00e9 se objevily z ni\u010deho nic. Gustav si promnul krk a vr\u00e1til Tomovi fotku.<\/div>\n
\n
„Ne, teprve v\u010dera jsme zjistili, \u017ee je to hol\u010di\u010dka,“ usm\u00e1l se Bill a zaz\u00edval. „Bo\u017ee, dneska r\u00e1no tady byla mamka s Gordonem, aby se na ultrazvuk taky pod\u00edvali, a pak tu byl ta\u0165ka, v\u0161ichni se pt\u00e1te na to sam\u00fd, jestli u\u017e jsem vybral jm\u00e9no. Kdy jsem na to m\u011bl vz\u00edt \u010das?“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 j\u00ed pojmenovat Claudia. Tohle jm\u00e9no se mi v\u017edycky l\u00edbilo,“ nab\u00eddnul Gustav s \u00fasm\u011bvem. Georg se na n\u011bj pod\u00edval a Tom si odfrknul.<\/div>\n
„Zn\u00e1\u0161 Billa, nejsp\u00ed\u0161 j\u00ed pojmenuje Nena,“ za\u017eertoval Tom, zasm\u00e1l se, kdy\u017e ho Bill pl\u00e1cnul do ramena.<\/div>\n
„Pro l\u00e1sku bo\u017e\u00ed, nenech ho j\u00ed tak pojmenovat,“ oklepal se Gustav hr\u016fzou a posadil se na druhou stranu Billovy postele. „Tak\u017ee, zvl\u00e1d\u00e1\u0161 to v pohod\u011b? Tom n\u00e1m \u0159ekl, co se stalo.“<\/div>\n
Bill se pod\u00edval na Toma, a pak se oto\u010dil zp\u00e1tky k buben\u00edkovi. „Te\u010f mi je fajn. Jenom mus\u00edm z\u016fstat napojen\u00fd na IV, dokud tu jsem. P\u0159iberu tak na v\u00e1ze a dod\u00e1 mi to \u017eiviny pro d\u00edt\u011b.<\/div>\n
„Bill m\u00e1 pocit, \u017ee to c\u00edt\u00ed v puse,“ \u0159ekl Tom su\u0161e a Georg se posadil vedle zp\u011bv\u00e1kov\u00fdch nohou.<\/div>\n
„Fakt to c\u00edt\u00edm,“ op\u00e1\u010dil Bill a za\u0161klebil se. „Je to celkem sladk\u00fd.“ Tom se na n\u011bj pod\u00edval a zamilovan\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Jsi toho pln\u00fd.“<\/div>\n
„Tomi!“ zasm\u00e1l se Bill a zapi\u0161t\u011bl. „Nehodl\u00e1m ji pojmenovat Nena,“ vypl\u00e1znul na n\u011bj jazyk a lehnul si. Tom se zamra\u010dil nad tou viditelnou k\u0159ehkost\u00ed sv\u00e9ho bratra, pod\u00edval se na sv\u00e9 kamar\u00e1dy a bylo mu jasn\u00fd, \u017ee si toho v\u0161imli tak\u00e9.<\/div>\n
„Hele, nejsme tu na dlouho, jedeme dnes do Berl\u00edna,“ \u0159ekl Georg a\u017e tro\u0161ku moc nad\u0161en\u011b a Tom se na n\u011bj ch\u00e1pav\u011b usm\u00e1l. Kdyby toti\u017e neode\u0161li ze sv\u00e9 vlastn\u00ed v\u016fle, Bill by je nikdy nevyhodil.<\/div>\n
„Na rande?“ zaz\u00edval Bill a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1,“ pokr\u010dil Gustav rameny a pohladil ho po kotn\u00edku. „Vr\u00e1t\u00edme se je\u0161t\u011b, ano?“<\/div>\n
„Jo, hej, vyprovod\u00edm v\u00e1s,“ postavil se Tom a pohladil Billa po ruce. „Bude\u0161 v pohod\u011b?“<\/div>\n
„Tomi, jde\u0161 jenom na druh\u00fd konec chodby,“ \u0159ekl zp\u011bv\u00e1k a popohnal ho. Tom se usm\u00e1l a n\u00e1sledoval Georga s Gustavem ven z pokoje, zav\u0159el za nimi dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u00edky kluci, je vy\u010derpan\u00fd,“ \u0159ekl Tom, kdy\u017e byli na chodb\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d je tak unaven\u00fd?“ zeptal se Georg s obavami. „V\u017edy\u0165 p\u0159eci po\u0159\u00e1d le\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„Mezi operac\u00ed, co byla v\u010dera ve\u010der a ultrazvukem, kter\u00fd byl dneska r\u00e1no, se moc nevyspal. Uprost\u0159ed noci se po\u0159\u00e1d probouzel nebo nemohl usnout. Mamka s Gordonem m\u011bli<\/em> p\u0159ijet odpoledne, ale jakmile se doslechli o ultrazvuku, nemohli si to nechat uj\u00edt. Nikdo nev\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159ijede i t\u00e1ta a ten tu z\u016fstal asi hodinu. Deset minut v kuse nad\u00e1val na otce toho miminka a b\u011bhem toho se dokonce i rozbre\u010del,“ Tom se usm\u00e1l na doktorku Addamsovou, kter\u00e1 proch\u00e1zela kolem, a povzdychnul si. „Bylo to velice n\u00e1ro\u010dn\u00e9 dopoledne.“<\/div>\n
„Nemuseli jsme dneska jezdit, teda, chci \u0159\u00edct, \u017ee jsi n\u00e1m mohl zavolat a p\u0159ijeli bychom a\u017e z\u00edtra,“ zamra\u010dil se tro\u0161ku Gustav. „Nechci Billa stresovat.“<\/div>\n
Tom si promnul krk a zavrt\u011bl hlavou. „Cht\u011bl v\u00e1s, kluci, vid\u011bt a oba jsme r\u00e1di, \u017ee jste p\u0159i\u0161li.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, je mi jasn\u00fd, \u017ee je to divn\u00fd, divn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e pro v\u0161echny z n\u00e1s. Jsi dobrej br\u00e1cha,“ usm\u00e1l se Georg, kdy\u017e se zastavili u v\u00fdtah\u016f. „M\u016f\u017eeme p\u0159ijet z\u00edtra odpoledne?“<\/div>\n
„Bude ur\u010dit\u011b moc r\u00e1d, u\u017e jsme oba dva po\u0159\u00e1dn\u011b znud\u011bn\u00fd z televize, co tu je,“ zasm\u00e1l se kytarista.<\/div>\n
„Co, nen\u00ed tam porno kan\u00e1l?“ za\u017eertoval Gustav.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b, zn\u00e1\u0161 m\u011b,“ proto\u010dil Tom o\u010di a str\u010dil blon\u010f\u00e1ka do v\u00fdtahu, kdy\u017e se otev\u0159el. „\u010cau z\u00edtra,“ zam\u00e1val a ode\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
Cesta dol\u016f na parkovi\u0161t\u011b prob\u00edhala v tichosti, Georg koukal do zdi a cucal si ret. Gustav ho sledoval, pak se otev\u0159ely dve\u0159e a byli v p\u0159\u00edzem\u00ed. „O \u010dem p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161?“ zeptal se ti\u0161e, kdy\u017e vystoupili.<\/div>\n
„Jen\u2026 bo\u017ee, tolik se toho pro Billa zm\u011bn\u00ed. Stra\u0161n\u011b moc v\u011bc\u00ed, je to hrozn\u00fd. Jeho \u017eivot u\u017e nikde nebude, co b\u00fdval,“ \u0159ekl om\u00e1men\u011b. „Fakt nikdy.“<\/div>\n
„A to ti to do\u0161lo a\u017e te\u010f?“<\/div>\n
„Ne, ale kdy\u017e jsem vid\u011bl ten ultrazvuk\u2026 tak prost\u011b\u2026 j\u00e1 nev\u00edm.“<\/div>\n
Gustav ho ch\u00e1pal, opravdu, b\u00e1l se o Billa a jeho d\u00edt\u011b; na druhou stranu ale v\u011bd\u011bl, \u017ee s Tomem a rodi\u010di to Bill zvl\u00e1dne.<\/div>\n
„Gustave?“<\/div>\n
„Hmm?“<\/div>\n
„Co kdyby se tohle stalo n\u00e1m?“ Gustav se na n\u011bj pod\u00edval a nasadil si br\u00fdle. Slunce bylo siln\u00e9 a to je\u0161t\u011b ani nevy\u0161li ven.<\/div>\n
„Nestane. Nenos\u00ed\u0161 tu hloupou n\u00e1plast a pou\u017e\u00edv\u00e1me kondom,“ \u0159ekl. To byl konec.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale co kdyby se n\u00e1m to b\u00fdvalo<\/em> stalo?“<\/div>\n
„O tom nehodl\u00e1m p\u0159em\u00fd\u0161let,“ zpomalil, proto\u017ee si Georg nand\u00e1val taky br\u00fdle, tak aby mu sta\u010dil. „A ne\u0159\u00edkej ‚ale mohlo by‘, nesn\u00e1\u0161\u00edm hypot\u00e9zy.“<\/div>\n
Georg u\u017e byl zticha, alespo\u0148 dokud nenasedli do auta. „Gustave?“ zeptal se a nastartoval auto. Buben\u00edk se na n\u011bj oto\u010dil a zamra\u010dil se.<\/div>\n
„No?“<\/div>\n
„Neber si to osobn\u011b, ale necht\u011bl bych v sob\u011b nosit tvoje d\u00edt\u011b.“<\/div>\n
„Beru na v\u011bdom\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„To je nechutn\u00fd,“ za\u0161klebil se Bill a zavrt\u011bl hlavou, zat\u00edmco Andreas vtipkoval, \u017ee si kousne\u2026 a kousnul.<\/div>\n
„Ugh, chutn\u00e1 to jako k\u0159\u00edda,“ vyplivnul to zp\u00e1tky do misti\u010dky a polo\u017eil na t\u00e1cek. „Nediv\u00edm se, \u017ee to nej\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Zkou\u0161el m\u011b donutit to sn\u00edst, odm\u00edtnul jsem. Vypad\u00e1<\/em> to jako k\u0159\u00edda. Rozpatlan\u00e1 mokr\u00e1 k\u0159\u00edda,“ posadil se Tom k Billov\u00fdm noh\u00e1m a za\u010detl se do \u010dasopisu o autech. Na ob\u00e1lce byl Samy Deluxe a Escalade se super kapotou. Pod\u00edval se na Billa a uk\u00e1zal na fotku. V\u00fdraz v jeho obli\u010deji bylo jednozna\u010dn\u00e9 ne.<\/div>\n
„Jo, je to hrozn\u00fd. Cht\u011bj\u00ed ti to tady t\u00edm je\u0161t\u011b zhor\u0161it? Mo\u017en\u00e1 kdyby ses o sebe l\u00edp staral, tak bys tu te\u010f nemusel b\u00fdt a nenutili by t\u011b tohle j\u00edst,“ \u0159ekl Andreas a sebral jeho kartu. Bill proto\u010dil o\u010di a povzdychnul si.<\/div>\n
„Ano, mami<\/em>.“<\/div>\n
„No tak, mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b. Boj\u00edm se o tebe, speci\u00e1ln\u011b te\u010f, kdy\u017e se m\u00e1m b\u00e1t je\u0161t\u011b o v\u00edc,“ proto\u010dil Andy o\u010di, kdy\u017e se Bill pod\u00edval se strachem dol\u016f. „Bo\u017ee, bude to s tebou v\u00e1\u017en\u011b t\u011b\u017ek\u00fd, a\u017e bude\u0161 tlustej, co?“<\/div>\n
„U\u017e jsem se d\u00e1vno rozhodl, \u017ee schov\u00e1m v\u0161echno, co by mohl zni\u010dit,“ zvedl Tom pohled a zavrt\u011bl hlavou. „Nevid\u00ed\u0161 ho snad? V\u0161\u00edm h\u00e1z\u00ed, kdy\u017e se t\u0159eba jen zahl\u00e9dne v zrcadle\u2026 A taky sund\u00e1m v\u0161echna zrcadla, jen pro jistotu,“ uculil se na jejich nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b zabiju.“ Kopnul Bill bratra do nohy a usykl, s\u00e1hl si na b\u0159icho. Andreas vyvalil o\u010di a sledoval Billa se zhluboka nadechnout a pak si lehnout.<\/div>\n
„Se\u0161 v pohod\u011b?“ zeptal se opatrn\u011b.<\/div>\n
„Jo, tohle se n\u011bkdy st\u00e1v\u00e1. Svaly se st\u00e1le sna\u017e\u00ed uzdravit a n\u011bkdy se prost\u011b jen v\u00edc st\u00e1hnou,“ vysv\u011btlil mu Bill. Tom ho jemn\u011b pohladil po kotn\u00edku a p\u0159\u00e1l si, aby ho t\u00e9 bolesti mohl zbavit.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d tohle d\u011bl\u00e1\u0161 s\u00e1m?“ zeptal se Andreas po p\u00e1r minut\u00e1ch. Tom zvedl pohled od \u010dasopisu a zamra\u010dil se.<\/div>\n
„Co jako?“<\/div>\n
„Pro\u010d tady nen\u00ed otec? Bill m\u00e1 bolesti a je v nemocnici, proboha, a ten chl\u00e1pek se st\u00e1le je\u0161t\u011b neuk\u00e1zal. To ho to nezaj\u00edm\u00e1?“<\/div>\n
Bill zvedl pohled od sv\u00fdch karet a rozpa\u010dit\u011b si poposednul. „Nen\u00ed to tak jednoduch\u00e9,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee je. A\u0165 u\u017e tady ten kret\u00e9n je nebo nen\u00ed. Konec p\u0159\u00edb\u011bhu. M\u011bl by tu b\u00fdt, Bille,“ polo\u017eil blon\u010f\u00e1k sv\u00e9 karty na stolek.<\/div>\n
„Ned\u011bl\u00e1m to s\u00e1m. Tom je tady, m\u00e1m rodi\u010de, a douf\u00e1m, \u017ee ty tu taky chvilku pobude\u0161. Ne\u0159e\u0161 to, v\u0161echno je tak, jak m\u00e1 b\u00fdt,“ poprosil.<\/div>\n
„Pro\u010d o tom nikdo nechcete mluvit? Kurva, Bille, jsem tv\u016fj nejlep\u0161\u00ed k\u00e1mo\u0161, kdy\u017e to nem\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct mn\u011b, tak komu?! Tom to ur\u010dit\u011b v\u00ed!“ rozhodil zoufale rukama.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, \u017ee prost\u011b jen nem\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt a \u0159\u00edct to. Mo\u017en\u00e1 by to pak bylo je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, kdyby to ud\u011blal,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a koukal p\u0159itom na sv\u016fj lem od trika.<\/div>\n
„Kdyby to d\u00edt\u011b bylo moje, bylo by mi jedno, jak t\u011b\u017ek\u00e9<\/em> to je, se k n\u011bmu p\u0159iznat, prost\u011b bych to ud\u011blal. Nejsem zbab\u011blec jako on,“ zasy\u010del.<\/div>\n
„J\u00e1 nejsem zbab\u011blec, a ten kdo si to mysl\u00ed, a\u0165 mi pol\u00edb\u00ed prdel!“ rozk\u0159i\u010del se Tom a zvedl obli\u010dej ke sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli. Bill vyvalil pusu a Andreasovo rozzloben\u00ed se zm\u011bnilo ve zmaten\u00ed, odt\u00e1hnul se od rozzloben\u00e9ho Toma pry\u010d. Blon\u010fat\u00e9 dvoj\u010de ned\u00e1valo svou zlost najevo \u010dasto, a kdy\u017e u\u017e, tak to bylo n\u011bco.<\/div>\n
„Co?“ zeptal se rozt\u0159esen\u011b a ud\u011blal dal\u0161\u00ed krok zp\u00e1tky.<\/div>\n
Tom\u016fv obli\u010dej byl \u010derven\u00fd, zhluboka d\u00fdchal a byl si v\u011bdom toho, \u017ee \u0159ekl a\u017e moc. Zav\u0159el o\u010di a p\u0159\u00e1l si, aby to mohl vz\u00edt zp\u00e1tky, ale kdy\u017e je zase otev\u0159el, blon\u010f\u00e1k na n\u011bj st\u00e1le z\u00edral s vykulen\u00fdma o\u010dima a bylo vid\u011bt, \u017ee je v \u0161oku. Musel odvr\u00e1tit pohled.<\/div>\n
Andreas se pod\u00edval na Billa, ten odm\u00edtal zvednout pohled, koukal na pe\u0159inu, co mu zakr\u00fdvala nohy, karty ho nezaj\u00edmaly. „Oh bo\u017ee\u2026“ \u0159ekl ti\u0161e a oto\u010dil se zp\u00e1tky na Toma. „Ty jsi ten t\u00e1ta?“ zeptal se pomalu, nebyl si jist\u00fd, jestli chce zn\u00e1t odpov\u011b\u010f. Tom z\u00edral do zdi a sna\u017eil se zbavit knedl\u00edku, co m\u011bl v krku.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille?“ zeptal se Andreas Billa prosebn\u011b. Zp\u011bv\u00e1k se na n\u011bj jen pod\u00edval, a pak odvr\u00e1til pohled stejn\u011b jako jeho bratr, v obli\u010deji byl naprosto bled\u00fd. „M\u016f\u017eete laskav\u011b n\u011bkdo n\u011bco<\/em> \u0159\u00edct\u2026?“ \u0159ekl Andreas rychle, m\u011bl dojem, \u017ee se asi zbl\u00e1zn\u00ed.<\/div>\n
„A co chce\u0161, abychom ti \u0159ekli? Co ti asi tak m\u016f\u017eeme \u0159\u00edct?“ zeptal se Tom nevrle.<\/div>\n
„To\u2026 nem\u016f\u017ee\u0161 myslet v\u00e1\u017en\u011b,“ dosedl Andreas na \u017eidli vedle Billovy postele. „Nem\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt jej\u00ed t\u00e1ta,“ \u0159ekl slab\u011b.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d si tla\u010dil a tla\u010dil, a te\u010f to v\u00ed\u0161,“ promnul si Tom obli\u010dej a zhluboka se nadechl. N\u011bco v jeho hrudi se hnulo, mo\u017en\u00e1 te\u010f ztrat\u00ed p\u0159\u00edtele, ale kone\u010dn\u011b to n\u011bkomu \u0159ekl, a te\u010f se c\u00edt\u00ed dob\u0159e<\/em>.<\/div>\n
Andreas zvedl pohled a pod\u00edval se na Toma, potom na Billa. „Jak dlouho se tohle mezi v\u00e1mi d\u011bje?“<\/div>\n
Bill si hr\u00e1l se \u0161vem od povle\u010den\u00ed a povzdychnul. „Pro\u010d to chce\u0161 v\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
„Prost\u011b mi to \u0159ekni.“<\/div>\n
„Od l\u00e9ta, co bylo p\u0159ed na\u0161imi \u010dtrn\u00e1ct\u00fdmi narozeninami,“ odpov\u011bd\u011bl zb\u00edda\u010den\u011b.<\/div>\n
Andreas na Billa \u0161okovan\u011b koukal, pak se pod\u00edval pro jistotu na Toma. Dredat\u00fd chlapec p\u0159ik\u00fdvnul, op\u0159el se o ze\u010f a svezl se dol\u016f. V m\u00edstnosti nastalo stra\u0161liv\u00e9 ticho, Bill sledoval hru sv\u011btla, kter\u00e9 dopadalo na jeho postel. Naoran\u017eov\u011bl\u00e9 zlato z\u00e1padu slunce zalilo pokoj, najednou si p\u0159ipadal jako v pasti.<\/div>\n
„Bylo to u m\u00fdho d\u011bdy na chat\u011b?“ zeptal se Andy pomalu.<\/div>\n
„Co?“ zeptal se Tom ze zem\u011b.<\/div>\n
„Bylo to u m\u00fdho d\u011bdy na chat\u011b? Pamatujete, byli jsme tam na t\u00fdden a vy dva jste se h\u00e1dali jako ko\u010dka se psem a j\u00e1 jsem se s v\u00e1mi necht\u011bl taky h\u00e1dat, tak\u017ee jsem v\u00e1m \u0159ekl, \u017ee nebudeme sp\u00e1t v jednom stanu, postavil jsem si sv\u016fj a v\u00e1s dva jsem nechal v tom v\u011bt\u0161\u00edm. Byl jsem na v\u00e1s oba hrozn\u011b na\u0161tvan\u00fd. M\u011blo to b\u00fdt na\u0161e l\u00e9to, n\u00e1\u0161 t\u00fdden p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jste m\u011bli jet nahr\u00e1vat. V polovin\u011b v\u00fdletu jste se ale\u2026 zm\u011bnili<\/em>. Je to ono?“<\/div>\n
„Pro\u010d to chce\u0161 v\u011bd\u011bt?“ zeptal se Bill znovu.<\/div>\n
„Prost\u011b. Odpov\u011bz. Na. Ot\u00e1zku.“<\/div>\n
„Ano, bylo to ono. Nev\u011bd\u011bli jsme, co to s n\u00e1mi je, a tak jsme se\u2026 h\u00e1dali. Mamka byla hrozn\u011b \u0161\u0165astn\u00e1, kdy\u017e si n\u00e1s pozval pry\u010d, proto\u017ee z n\u00e1s byla zral\u00e1 na pr\u00e1\u0161ky,“ \u0159ekl Tom a slo\u017eil si obli\u010dej do dlan\u00ed. „Chce\u0161 sly\u0161et i o tom, jak jsem jednou v noci vo\u0161ukal sv\u00fdho bratra?“<\/p>\n<\/div>\n
Andreas vyvalil o\u010di a ne\u017e stihl cokoliv odpov\u011bd\u011bt, ve\u0161la doktorka Addamsov\u00e1.<\/div>\n
„Oh, nev\u011bd\u011bla jsem, \u017ee tu je\u0161t\u011b n\u011bkoho m\u00e1te,“ \u0159ekla a Tom se zvedl ze zem\u011b, zat\u00edmco Andreas odvr\u00e1til pohled. Bill se znovu polo\u017eil a vydechl. „Jak se c\u00edt\u00edte, Bille?“<\/div>\n
„Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee l\u00edp,“ \u0159ekl rozhodn\u011b, kdy\u017e za\u010dala kontrolovat stroj, kter\u00fd m\u011bl p\u0159ipojen\u00fd k ruce.<\/div>\n
„Pamatujte si, \u017e\u00e1dn\u00fd stres. Ten nikdy ni\u010demu nepom\u00e1h\u00e1,“ usm\u00e1la se doktorka a pohladila ho po ruce. „Jsem r\u00e1da, \u017ee tu jste, Tome, pot\u0159ebuji s v\u00e1mi mluvit, m\u016f\u017eete j\u00edt se mnou na chvilku ven?“ zeptala se a uk\u00e1zala ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
Tom se pod\u00edval na Andyho, kter\u00fd si stoupnul a vzal sv\u016fj \u010dasopis. „Jdu. Uvid\u00edme se,“ ode\u0161el rychle pry\u010d, ani se na n\u011b nepod\u00edval.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, doktorko Addamsov\u00e1, jasn\u011b.“ Tomova euforie, \u017ee to kone\u010dn\u011b n\u011bkomu m\u016f\u017ee \u0159\u00edct, zmizela, spadla na n\u011bj pravda \u017eivota jako tuna cihel. Zni\u010dil d\u016fle\u017eit\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed t\u00edm, \u017ee nedok\u00e1zal dr\u017eet hubu. Cht\u011blo se mu k\u0159i\u010det, vy\u0161el za n\u00ed na chodbu. „Co se d\u011bje?“<\/div>\n
„Jen v\u00e1s pot\u0159ebuju o n\u011bco poprosit, pot\u0159ebujeme od Billa v\u00edc krve, proto\u017ee mus\u00edme ud\u011blat n\u011bjak\u00e9 genetick\u00e9 sn\u00edm\u00e1n\u00ed. Vy a Bill m\u00e1te identickou DNA, tak\u017ee bych mohla dokon\u010dit sn\u00edm\u00e1n\u00ed s va\u0161\u00ed krv\u00ed. Nechci ji br\u00e1t va\u0161emu bratrovi, proto\u017ee u\u017e jsme mu toho d\u011blali spoustu a nechci, aby omdl\u00edval, tak co mysl\u00edte?“<\/div>\n
Tom se na doktorku pod\u00edval a p\u0159ik\u00fdvnul. „Jo, dob\u0159e; kdy v\u00e1m ji m\u00e1m d\u00e1t?“<\/div>\n
„Co nejd\u0159\u00edv to p\u016fjde; jen zajd\u011bte na sesternu a \u0159ekn\u011bte, \u017ee jste tam proto, abyste dal krev pro doktorku Addamsovou, oni u\u017e budou v\u011bd\u011bt. Jestli m\u00e1te chvilku, m\u016f\u017eeme to ud\u011blat rovnou.“<\/div>\n
Tom se rychle pod\u00edval zp\u00e1tky na dve\u0159e a pak k\u00fdvnul. „Dob\u0159e, \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m.“<\/div>\n
Zaradovala se. „Skv\u011ble. Poj\u010fte se mnou.“ N\u00e1sledoval ji do mal\u00e9 m\u00edstnosti a posadil se na \u017eidli. „Jsem si jist\u00e1, \u017ee Bill mus\u00ed b\u00fdt hrozn\u011b r\u00e1d, \u017ee v\u00e1s tu m\u00e1. V\u011bt\u0161ina bratr\u016f by to nech\u00e1pala.“<\/div>\n
„Ale ano, kdyby m\u011bli dvoj\u010de. Mus\u00edm tu pro Billa b\u00fdt, jsem star\u0161\u00ed, a je to moje pr\u00e1ce,“ \u0159ekl Tom a nastavil ruku. Odvr\u00e1til pohled, kdy\u017e mu doktorka za\u010dala pumpovat s rukou. Krev mu nevadila, to ty jehly. Georg si kv\u016fli tomu z n\u011bj r\u00e1d d\u011blal srandu.<\/div>\n
„Uklidn\u011bte se, nic to nen\u00ed\u2026“ c\u00edtil, jak to p\u00edchlo, a cuknul sebou, ale ne\u017e si to uv\u011bdomil, doktorka mu k ruce p\u0159ilo\u017eila vatu. „Tak, hotovo. D\u011bkuji.“<\/div>\n
„Bez probl\u00e9m\u016f. M\u016f\u017eu u\u017e j\u00edt za Billem?“ zeptal se a stoupl si.<\/div>\n
„Ano.“ Usm\u00e1la se, Tom ode\u0161el a ona se zad\u00edvala na zkumavku s krv\u00ed, co m\u011bla v ruce.<\/p>\n<\/div>\n
Bylo na \u010dase se ujistit.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Tom otev\u0159el dve\u0159e a usm\u00e1l se na Billa, vyhodil vatu do ko\u0161e. „Jak ti je?“ Bill popot\u00e1hnul, pokr\u010dil rameny a ut\u0159el si obli\u010dej. Tom zamknul dve\u0159e a sedl si vedle postele. „Nepla\u010d, pros\u00edm,“ \u0159ekl a dal mu vlasy za u\u0161i.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu p\u0159estat, to ty hormony,“ popot\u00e1hnul znovu Bill a povzdychnul si. „Co kdy\u017e Andyho nav\u017edycky ztrat\u00edme?“ zeptal se ti\u0161e.<\/div>\n
„To si nemysl\u00edm,“ \u0159ekl Tom jednodu\u0161e. Zn\u011bl p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b, uvnit\u0159 si ale jist\u00fd nebyl.<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej to, v\u00edm, \u017ee si nejsi jist\u00fd,“ pod\u00edval se na n\u011bj Bill a p\u0159it\u00e1hnul si ho bl\u00ed\u017e. „Ty a tv\u016fj temperament,“ zamru\u010del.<\/div>\n
„Nejsem zbab\u011blec,“ zopakoval Tom a jemn\u011b Billa pol\u00edbil. Zd\u00e1lo se mu, \u017ee od jejich posledn\u00edho polibku ub\u011bhla cel\u00e1 v\u011b\u010dnost. „Nejsem,“ zamumlal Billovi do \u00fast.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, na ni\u010dem jin\u00e9m nez\u00e1le\u017e\u00ed, sta\u010d\u00ed, \u017ee to v\u00edm j\u00e1,“ \u0159ekl a vzal Tom\u016fv obli\u010dej do dlan\u00ed. „Miluju t\u011b.“<\/div>\n
„Taky t\u011b miluju,“ pol\u00edbil Tom Billa znovu a povzdychl si.<\/div>\n
„Tomi, pro\u010d nejde\u0161 dnes na noc dom\u016f? Nevysp\u00ed\u0161 se v po\u0159\u00e1dn\u00e9 posteli?“<\/div>\n
„Ne, z\u016fstanu tu s tebou,“ zavrt\u011bl hlavou a chytl ho pevn\u011bji. Bill se lehce zasm\u00e1l a pol\u00edbil ho na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Nechceme, abys byl taky vy\u010derpan\u00fd,“ zamru\u010del, kdy\u017e mu Tom polo\u017eil dla\u0148 na b\u0159\u00ed\u0161ko a za\u010dal ho hladit. „To je p\u0159\u00edjemn\u00e9,“ usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Kdy\u017e tu z\u016fstanu, tak to budu d\u011blat celou noc,“ cht\u011bl ho obelst\u00edt. Necht\u011bl bratra opustit, ne kv\u016fli n\u011b\u010demu tak hloup\u00e9mu jako je sp\u00e1nek.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee jo, ale pot\u0159ebuje\u0161 si odpo\u010dinout. Opravdu, chci, abys \u0161el,“ odt\u00e1hnul se Bill, aby vid\u011bl Tomovi do obli\u010deje. M\u011bl o\u010di cel\u00e9 zarudl\u00e9, vypadal unaven\u011b, pot\u0159eboval sp\u00e1t. „Vysp\u00ed\u0161 se v posteli, vysprchuje\u0161 se a vy\u010dist\u00ed\u0161 si zuby\u2026“<\/div>\n
„Co se t\u00edm sna\u017e\u00ed\u0161 \u0159\u00edct?“ zasm\u00e1l se Tom a vypl\u00e1zl na n\u011bj jazyk. „Chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee mi smrd\u00ed z pusy?“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych to n\u011bkdy \u0159ekl?“ zeptal se Bill nevinn\u011b.<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„Oh, no dob\u0159e,“ zasm\u00e1l se Bill a pol\u00edbil ho. „Pros\u00edm, ud\u011bl\u00e1\u0161 to pro m\u011b, Tomi?“<\/div>\n
„Ugh, p\u0159esta\u0148,“ zamra\u010dil se a zavrt\u011bl hlavou. „Ty a tvoje pitom\u00e9 \u0161pulen\u00ed rt\u016f.“<\/div>\n
„Miluje\u0161 tohle pitom\u00e9 \u0161pulen\u00ed rt\u016f,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Bill.<\/div>\n
„Pravda. Fajn, ale r\u00e1no se vr\u00e1t\u00edm, slibuju.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Mo\u017en\u00e1, a\u017e se sem bude\u0161 vracet, bude\u0161 moct prot\u00e1hnout n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo z McDonaldu,“ nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ne. Jak ti sem asi prot\u00e1hnu j\u00eddlo?“ proto\u010dil Tom o\u010di a narovnal se. Bill se na n\u011bj divn\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1 \u010dlov\u011bk s obrovsk\u00fdm oble\u010den\u00edm. Mohl bys tam schovat i tvoj\u00ed Escaladu,“ pop\u00edchnul ho Bill.<\/div>\n
„Ha ha ha. Pop\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o tom. Vyspi se, ano?“ naklonil se k n\u011bmu Tom a jemn\u011b ho pol\u00edbil.<\/div>\n
„Vysp\u00edm. Ne \u017ee by se tady dalo d\u011blat n\u011bco jin\u00e9ho.“<\/div>\n
„Pa, mali\u010dk\u00e1,“ Pol\u00edbil Tom Billa na b\u0159\u00ed\u0161ko. Bill se usm\u00e1l a sledoval sv\u00e9 dvoj\u010de jak odch\u00e1z\u00ed, najednou mu pokoj p\u0159i\u0161el hrozn\u011b pr\u00e1zdn\u00fd. Zazvonil mu telefon, nat\u00e1hnul se pro n\u011bj.<\/div>\n
Byla to zpr\u00e1va od Andrease.<\/div>\n
Mus\u00edme si promluvit.<\/em><\/div>\n
Bill si skousl ret a uv\u011bdomil si, \u017ee na tuhle konverzaci je a\u017e moc unaven\u00fd.<\/div>\n
Z\u00edtra r\u00e1no?<\/em><\/div>\n
Promnul si b\u0159\u00ed\u0161ko a \u010dekal na odpov\u011b\u010f. Po chvilce mu telefon znovu zazvonil, pod\u00edval se na zpr\u00e1vu.<\/div>\n
Budu to prvn\u00ed, co uvid\u00ed\u0161.<\/em><\/div>\n
Bill se zhluboka nadechl, sna\u017eil se vzpomenout si, \u017ee strachov\u00e1n\u00ed nic nevy\u0159e\u0161\u00ed, zachumlal se a zhasnul. Alespo\u0148 se sp\u00e1nkem nem\u011bl probl\u00e9my, to byla jeho posledn\u00ed my\u0161lenka p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e nad n\u00edm p\u0159evzalo vl\u00e1du vy\u010derp\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Bo\u017ee m\u016fj, to se nem\u016f\u017eete chovat alespo\u0148 chvilku norm\u00e1ln\u011b?“ zaje\u010del na n\u011b Andreas, zrovna kdy\u017e uhodil klad\u00edvkem do kol\u00edku. Byli venku pod hv\u011bzdami, d\u011bde\u010dek Andrei jim ud\u011blal ohni\u0161t\u011b a pak na zbytek ve\u010dera ode\u0161el, m\u011bli si sami postavit stany a op\u00e9kat marshmallow.<\/em><\/div>\n
Nam\u00edsto toho ale musel sledovat Toma s Billem, jak si cel\u00fd den \u0161kod\u00ed. Na lodi za v\u00fdchodu slunce, kdy\u017e chytali ryby. Na \u00fatesu u jezera, kdy\u017e sk\u00e1kali p\u0159es kameny. A te\u010f, kdy\u017e se sna\u017eili postavit stan, se dvoj\u010data st\u00e1le h\u00e1dala a Andreas nech\u00e1pal, co se mezi nimi stalo.<\/em><\/div>\n
„\u0158ekni Billovi, a\u0165 se nechov\u00e1 jako malej a budeme moct!“ \u0159ekl Tom nakva\u0161en\u011b z druh\u00e9 strany stanu, kdy\u017e se sna\u017eil upevnit kol\u00edk, ne\u017e do n\u011bj za\u010dne tlouct kladivem.<\/em><\/div>\n
„Jo, t\u00edm jako chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee ty se tak nechov\u00e1\u0161? Se\u0161 takovej kret\u00e9n, Tome,“ zavrt\u011bl Bill hlavou a na\u0161tvan\u011b se oto\u010dil pry\u010d. „A pro\u010d to stav\u00edme do bahna? V\u00ed\u0161, \u017ee nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e jsem \u0161pinavej,“ \u0159ekl na\u0161tvan\u011b.<\/em><\/div>\n
„Bahna?“ pod\u00edval se Andreas na zem, byl si jist\u00fd, \u017ee tam byla such\u00e1 hl\u00edna je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Rozhl\u00eddnul se a v\u0161iml si, \u017ee Tom rozlil d\u017eb\u00e1n s limon\u00e1dou, kterou jim babi\u010dka Alexa s l\u00e1skou ud\u011blala, byl polo\u017een\u00fd na jejich stolku ke grilov\u00e1n\u00ed pobl\u00ed\u017e vody. Ta chladiv\u00e1 a osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed tekutina te\u010f tekla po zemi p\u0159\u00edmo pod jejich stan. „V\u00edte co? U\u017e m\u00e1m t\u00fdhle sra\u010dky dost.“ Ve v\u011bku \u010dtrn\u00e1cti let Andreas miloval \u0159\u00edkat slovo ‚sra\u010dka‘, pou\u017e\u00edval to poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e mohl, kdy\u017e nebyl v dohledu \u017e\u00e1dn\u00fd dosp\u011bl\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Kam jde\u0161?“ zamumlal Tom a sna\u017eil se odehnat tekutinu od jejich stanu. Jedin\u00e9, \u010deho ale dos\u00e1hnul, bylo, \u017ee si za\u0161pinil ruce a rozehnal ji je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/em><\/div>\n
„Jdu si pro sv\u016fj vlastn\u00ed stan! Tohle je pitom\u00fd! H\u00e1d\u00e1te se od t\u00fd doby, co jsme se sem dostali! Zb\u00fdvaj\u00ed n\u00e1m u\u017e jen t\u0159i dny a j\u00e1 si u\u017e d\u00e1l nehodl\u00e1m kazit pr\u00e1zdniny s v\u00e1mi dv\u011bma\u2026 ugh!“ ztratil schopnost norm\u00e1ln\u011b se vyjad\u0159ovat, ode\u0161el ke k\u016fln\u011b a p\u0159it\u00e1hl si stan, kter\u00fd pou\u017e\u00edval jeho t\u00e1ta. „Vy dva se o ten sv\u016fj pod\u011blte; j\u00e1 budu v tomhle.“ Ignoroval Bill\u016fv ran\u011bn\u00fd v\u00fdraz a Tomovo povzdechnut\u00ed, oto\u010dil se k nim z\u00e1dy a za\u010dal ho stav\u011bt. Andreas s dvoj\u010daty nemluvil po zbytek noci a r\u00e1no byl p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee se jejich n\u00e1lady zm\u011bnily.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
N\u011bco tu nebylo v po\u0159\u00e1dku, ale dvoj\u010data byla p\u0159eci jenom v\u017edycky divn\u00e1. Bill m\u011bl na tv\u00e1\u0159i vtipn\u00fd \u00fasm\u011bv, nebylo to ale poprv\u00e9, co vid\u011bl sv\u00e9ho kamar\u00e1da b\u00fdt tak hyperaktivn\u00edm, i kdy\u017e tentokr\u00e1t poskakoval kolem v\u00edc ne\u017e kdy jindy. Tom, na druhou stranu, se pohyboval s nejasn\u011b samolib\u00fdm \u00fasm\u011bvem na obli\u010deji a odm\u00edtal pustit Billa z dohledu na d\u00e9le ne\u017e jen p\u00e1r minut. Andreas si oddychnul; alespo\u0148 se u\u017e neh\u00e1dali.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Andreas lehce za\u0165ukal na dve\u0159e. Patro bylo st\u00e1le tich\u00e9, jen se tu sem tam mihla n\u011bjak\u00e1 sestra. Zaz\u00edval a za\u0165ukal znovu, pak usly\u0161el Billa odpov\u011bd\u011bt. Blon\u010f\u00e1k ve\u0161el dovnit\u0159 a usm\u00e1l se nejist\u011b na kamar\u00e1da, co le\u017eel na posteli. „Ahoj,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/div>\n
„Taky t\u011b zdrav\u00edm,“ Bill vypadal unaven\u011b, ale st\u00e1le ve st\u0159ehu.<\/div>\n
„P\u0159inesl jsem ti ledov\u00fd \u010daj s peprmintem. Nev\u011bd\u011bl jsem, jestli ho tu maj\u00ed,“ podal mu lahev studen\u00e9ho n\u00e1poje a Bill se \u0161\u0165astn\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„Ne, barba\u0159i,“ zamru\u010del a otev\u0159el ji. Bill nas\u00e1l tu m\u00e1tovou bo\u017eskou v\u016fni a vypil polovinu na jedno nadechnut\u00ed. „Oh\u2026 To bylo jako orgasmus,“ \u0159ekl slastn\u011b a pod\u00edval se na Andyho, kter\u00fd si sednul a upil sv\u00e9ho kafe. „Nesn\u00e1\u0161\u00ed\u0161 n\u00e1s nebo ne?“<\/div>\n
„No tak, Bille,“ \u0159ekl popuzen\u011b. „To je to sam\u00e9, jako by ses m\u011b ptal, jestli chod\u00edm po ulici a kopu mal\u00e1 \u0161t\u011b\u0148ata. Nemohl bych tebe nebo Toma nesn\u00e1\u0161et,“ sev\u0159el kel\u00edmek s kafem, jako by mu to m\u011blo d\u00e1t s\u00edlu.<\/div>\n
„Nemohli jsme to nikomu \u0159\u00edct, proto\u017ee\u2026“<\/div>\n
„Je to divn\u00fd?“ nab\u00eddl.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvnul. „Jo, proto\u017ee je to divn\u00fd a mohli bysme t\u00edm zni\u010dit v\u0161echno, na \u010dem jsme tak dlouho pracovali. Nikdy jsme ti necht\u011bli ubl\u00ed\u017eit, Andreasi, v\u00e1\u017en\u011b,“ \u0159ekl jemn\u011b.<\/div>\n
„Ale pro\u010d?“<\/div>\n
„Pro\u010d co?“<\/div>\n
„Pro\u010d Tom?“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny. „Miluju ho,“ \u0159ekl jednodu\u0161e. „\u0158ekne\u0161 to n\u011bkomu?“<\/div>\n
Andreas se na sv\u00e9ho kamar\u00e1da zad\u00edval a svezl se po \u017eidli n\u00ed\u017e. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne, idiote.“<\/div>\n
„Tom nen\u00ed zbab\u011blec,“ \u0159ekl Bill rozhodn\u011b.<\/div>\n
„Za to se mu nejsp\u00ed\u0161 budu muset omluvit. Kde je?“<\/div>\n
„Poslal jsem ho dom\u016f.“<\/div>\n
„Vypadal, \u017ee je na pokraji zhroucen\u00ed.“<\/div>\n
„Jo.“ V m\u00edstnosti za\u010dalo b\u00fdt pon\u011bkud divn\u011b a Andreas se prot\u00e1hnul a zaklonil hlavu tak, \u017ee si ji polo\u017eil o op\u011bradlo \u017eidle.<\/div>\n
„Bille?“<\/div>\n
„Hm?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 byl jsem do tebe zamilovan\u00fd,“ \u0159ekl rychle.<\/div>\n
Bill p\u0159ekvapen\u011b nakr\u010dil \u010delo. On a Tom v\u011bd\u011bli, \u017ee je bisexu\u00e1ln\u00ed, ale nikdy by ho nenapadlo, \u017ee jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d k n\u011bmu n\u011bco c\u00edt\u00ed. „Byl, to jako \u017ee u\u017e ne, \u017ee jo?“ zeptal se opatrn\u011b.<\/div>\n
„Je to divn\u00fd. Je to u\u017e sp\u00ed\u0161 pry\u010d, ale n\u011bkdy\u2026“ za\u00fap\u011bl Andreas. „A pak, jak jsem se v\u010dera p\u0159ehnan\u011b choval. Mysl\u00edm, \u017ee to bylo, proto\u017ee jsem t\u011b ztratil, \u017ee jsi s n\u011bk\u00fdm, s k\u00fdm v\u00edm, \u017ee se mu nikdy nebudu moci vyrovnat.“<\/div>\n
Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak si to vylo\u017eit. „Andreasi, ty v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b m\u00e1m-„<\/div>\n
„Pros\u00ed, ne\u0159\u00edkej<\/em> to. V\u00edm, \u017ee m\u011b m\u00e1\u0161 r\u00e1d. Jsme kamar\u00e1di u\u017e tak dlouho, \u017ee si t\u00edm jsem jist\u00fd. Tak\u017ee, dob\u0159e, \u0159ekni, cokoliv jsi cht\u011bl \u0159\u00edct. Jen chci v\u011bd\u011bt, pro\u010d jsi mi ne\u0159ekl, \u017ee jsi bi. V\u00edm, \u017ee nejsi gay, tak co zb\u00fdv\u00e1? \u0158\u00edk\u00e1me si p\u0159eci v\u0161echno!“<\/div>\n
„Patrn\u011b ne,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e. „Hele, Andy, nikdy jsem jin\u00e9ho kluka necht\u011bl, jen Toma. A vlastn\u011b, nem\u016f\u017eu ani \u0159\u00edct, \u017ee by Tom byl kluk\u2026 on je prost\u011b Tom<\/em>.“<\/div>\n
„Jo, ch\u00e1pu,“ \u0159ekl hned po tom, co se napil kafe. „To, co nech\u00e1pu je, jak t\u011b m\u016f\u017ee p\u0159itahovat tv\u016fj vlastn\u00ed bratr.“<\/div>\n
„Kdybych na tohle znal odpov\u011b\u010f, \u0159ekl bych ti ji,“ \u0159ekl Bill v\u00e1\u017en\u011b. „Prost\u011b se to stalo. Je to ta nejb\u00e1je\u010dn\u011bj\u0161\u00ed a nejstra\u0161ideln\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, kterou jsem ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b za\u017eil. V\u017edycky se boj\u00edm, \u017ee n\u00e1s odhal\u00ed, nebo \u017ee budu \u017e\u00e1rlit, a\u017e se budete sna\u017eit dodr\u017eovat svou ve\u0159ejnou image.“<\/div>\n
„Sakra, to pro tebe fakt nem\u016f\u017ee b\u00fdt lehk\u00fd,“ prot\u00e1hnul si Andreas nohy a pod\u00edval se na sv\u00e9 boty. „M\u011bli jste mi to \u0159\u00edct d\u0159\u00edv,“ \u0159ekl obrann\u011b.<\/div>\n
„B\u00e1li jsme se, \u017ee t\u011b ztrat\u00edme. Nebylo to kv\u016fli tomu, \u017ee bychom t\u011b cht\u011bli dr\u017eet mimo, my prost\u011b\u2026 nev\u011bd\u011bli jsme, jak bude\u0161 reagovat a Tom kv\u016fli tomu necht\u011bl riskovat na\u0161e p\u0159\u00e1telstv\u00ed, tak\u017ee\u2026“<\/div>\n
„Nic jste mi ne\u0159ekli. Nem\u016f\u017eu ti jednu vlepit, proto\u017ee jsi t\u011bhotn\u00fd,“ \u0159ekl nevrle a zatahal si za riflovinu, co z n\u00ed m\u011bl kalhoty. „J\u00e1 jen-„<\/div>\n
„Bille, jste vzh\u016fru?“ zeptala se doktorka Addamsov\u00e1 a ve\u0161la dovnit\u0159. „Vypad\u00e1 to, \u017ee v\u017edycky p\u0159ijdu, kdy\u017e m\u00e1te zrovna n\u00e1v\u0161t\u011bvu, omlouv\u00e1m se,“ \u0159ekla omluvn\u011b.<\/div>\n
„Ne, to je v pohod\u011b. Bille, p\u0159ijdu pozd\u011bji, ano? Mus\u00edm n\u011bco ud\u011blat s rodi\u010dema a m\u011blo by to odpoledne skon\u010dit, jestli chce\u0161 teda, abych chodil,“ \u0159ekl Andreas a zvedl svou k\u00e1vu.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ usm\u00e1l se Bill a zam\u00e1val sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi, kter\u00fd opustil m\u00edstnost. Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b byl r\u00e1d, \u017ee n\u011bkdo o n\u011bm a o Tomovi v\u00ed. „Co se d\u011bje?“ zeptal se, kdy\u017e vid\u011bl zamra\u010den\u00ed na doktor\u010din\u011b obli\u010deji.<\/div>\n
„Jak v\u00edte, testovala jsem va\u0161i krev, abych se ujistila, \u017ee budeme m\u00edt v\u0161echny genetick\u00e9 informace, ano?“ Bill p\u0159ik\u00fdvnul. „No, obvykle najdeme mate\u0159sk\u00e9ho d\u00e1rce, co\u017e jste vy, a otcovsk\u00e9ho d\u00e1rce, co\u017e je otec. Jsou nerozeznateln\u00e9. Chci v\u00e1m jen \u0159\u00edct, \u017ee v\u00e1m m\u016f\u017eu pomoct, kdy\u017e mi \u0159eknete pravdu. V\u00e1\u0161 bratr Tom v\u00e1s sexu\u00e1ln\u011b zneu\u017e\u00edv\u00e1?“<\/p>\n<\/div>\n
Koment\u00e1\u0159e anglicky, pros\u00edm :o)<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Original<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix Je p\u0159\u00e1telstv\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? *p\u0159ikyvuje* „A tak se pod\u00edval nahoru a ta ko\u010dka mu nachcala do oka,“ chechtal se Georg. Gustav zavrt\u011bl hlavou. „To je \u010d\u016fr\u00e1k,“ zasm\u00e1l se a zrovna, kdy\u017e cht\u011bl za\u0165ukat, Billovy dve\u0159e se otev\u0159ely a kluci st\u00e1li<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[207],"tags":[],"class_list":["post-13863","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-makes-three"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13863","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13863"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13863\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13863"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13863"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13863"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}