{"id":13882,"date":"2009-07-30T17:00:00","date_gmt":"2009-07-30T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13850"},"modified":"2009-07-30T17:00:00","modified_gmt":"2009-07-30T16:00:00","slug":"chaos-v-dusi-ii-38","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/30\/chaos-v-dusi-ii-38\/","title":{"rendered":"Chaos v du\u0161i II 38."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
O p\u011bt let pozd\u011bji\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/p>\n<\/div>\n
„Jo, je\u010f, Bill\u00ed, je\u010f!“ k\u0159i\u010d\u00edm nad\u0161en\u011b z tribuny.<\/div>\n
Jsme pr\u00e1v\u011b v Pardubic\u00edch. Bill si ihned po n\u00e1vratu z chalupy znovu ud\u011blal licenci, a povedlo se mu kobylku ust\u00e1jit u jednoho man\u00edka, co tr\u00e9nuje kon\u011b pr\u00e1v\u011b na Velkou Pardubickou a Bill, kdy\u017e to sly\u0161el, cel\u00e9 t\u00fddny nemluvil o ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e \u017ee a\u017e kobylka vyroste, se na tenhle nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed dostih v Evrop\u011b okam\u017eit\u011b p\u0159ihl\u00e1s\u00ed. A te\u010f je to tady. P\u011bt let uplynulo jako voda. Z mali\u010dk\u00e9ho hrav\u00e9ho h\u0159\u00edb\u00e1tka se stala energick\u00e1 kobyla pln\u00e1 temperamentu, a Bill na n\u00ed pr\u00e1v\u011b jede druhou kvalifikaci na Velkou. A j\u00e1, abych se p\u0159iznal, docela se mi tu l\u00edb\u00ed. V jedn\u00e9 ruce dr\u017e\u00edm pern\u00edkov\u00fd \u010dty\u0159l\u00edstek, kter\u00fd poctiv\u011b kousek za kouskem miz\u00ed v moj\u00ed puse, a ve druh\u00e9 dr\u017e\u00edm Porter, pardubick\u00fd tmav\u00fd pivo, kter\u00fd mi k tomuhle sla\u010fou\u010dk\u00fdmu pe\u010divu moc chutn\u00e1. I krajina je tu moc hezk\u00e1, rovn\u00e9 travnat\u00e9 plochy z\u00e1vodi\u0161t\u011b se st\u0159\u00eddaj\u00ed s oranicemi, k\u0159i\u017euj\u00ed je modrost\u0159\u00edbrn\u00e9 linky pot\u016f\u010dk\u016f a potok\u016f a sem tam v\u0161echno miz\u00ed v les\u00edku. Je modr\u00e1 obloha, pt\u00e1\u010dci zp\u00edvaj\u00ed, sv\u00edt\u00ed slun\u00ed\u010dko a celou p\u0159\u00edrodn\u00ed poezii z\u00e1vodi\u0161t\u011b luxusn\u011b dopl\u0148uje majest\u00e1tn\u00ed \u010dervenob\u00edl\u00fd tov\u00e1rn\u00ed kom\u00edn, kter\u00fd se hrd\u011b ty\u010d\u00ed hned za silnic\u00ed, vedouc\u00ed kolem z\u00e1vodi\u0161t\u011b, z n\u011bho\u017e se k nebi t\u00e1hnou tmav\u00e9 v\u00fdpary. N\u00e1dhera prost\u011b\u2026<\/div>\n
\n
Nebudu rad\u0161i laborovat nad romantikou kom\u00ednu chrl\u00edc\u00edm zplodiny, a rad\u0161i znovu up\u0159u pohled na dr\u00e1hu. Tv\u00e1\u0159 mi protne radostn\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e vid\u00edm, \u017ee m\u016fj br\u00e1\u0161ka se se zarputil\u00fdm v\u00fdrazem dr\u017e\u00ed hned na druh\u00e9 pozici, prvn\u00ed je valach n\u011bjak\u00fdho V\u00e1ni, co\u017e je pro m\u011b zcela nezn\u00e1m\u00e9 individuum, pro Billa to v\u0161ak je hv\u011bzda. Z toho, co jsem pochopil, je jednou z nejv\u011bt\u0161\u00edch ikon tohohle dostihu, m\u00e1 \u00fadajn\u011b talent sv\u00fdho otce, ale j\u00e1 se v tom nevyzn\u00e1m, mn\u011b sta\u010d\u00ed v\u011bd\u011bt, \u017ee to je Bill\u016fv sok. Ikona neikona, a\u0165 se opov\u00e1\u017e\u00ed porazit mou l\u00e1sku! Poraz\u00ed Billa, a j\u00e1 garantuju, \u017ee ta jeho herka pot\u00e1hne do sal\u00e1mu! Tak. Spokojen\u011b si promnu ruce, kdy\u017e dochroup\u00e1m v\u00fdborn\u00fd medov\u00fd pern\u00edk, malovan\u00fd barevn\u00fdmi cukrov\u00fdmi polevami, a za\u010dnu nad\u0161en\u011b skandovat a tleskat, kdy\u017e vid\u00edm, jak se Bill bok po boku s t\u00edm jeho slavn\u00fdm V\u00e1\u0148ou \u0159\u00edt\u00ed do c\u00edle, zbytek z\u00e1vodn\u00edk\u016f proti nim nem\u00e1 \u0161anci.<\/div>\n
„No tak, l\u00e1sko, pohni!“ je\u010d\u00edm jako smysl\u016f zbaven\u00fd, av\u0161ak c\u00edlovou \u010d\u00e1ru jako prvn\u00ed p\u0159esko\u010d\u00ed b\u00edl\u00e1 mrcha toho \u010desk\u00fdho \u00fa\u017eas\u0148\u00e1ka.<\/div>\n
„Neee,“ zavr\u010d\u00edm zklaman\u011b, ale holt ned\u00e1 se nic d\u011blat\u2026 a krom toho, tohle je jenom kvalifikace, hlavn\u00ed dostih bude a\u017e v \u0159\u00edjnu, tak\u017ee do t\u00fd doby je \u010dasu habad\u011bj, to Bill ur\u010dit\u011b vychyt\u00e1. Prozat\u00edm slezu z tribuny a odevzdan\u011b mu fr\u010d\u00edm naproti\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/p>\n<\/div>\n
„No tak, Moony, m\u00e1kni si!“<\/div>\n
Sna\u017e\u00edm se sice ze v\u0161ech sil, ale i kdy\u017e d\u011bl\u00e1m cokoliv, stejn\u011b do c\u00edle doraz\u00edme jako druz\u00ed. Ale mn\u011b to nevad\u00ed. Je to v\u0161echno jenom hra a j\u00e1 jsem \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee m\u016f\u017eu v\u016fbec jet dostih s n\u011bk\u00fdm takov\u00fdm, jako je Josef V\u00e1\u0148a mlad\u0161\u00ed. To je prost\u011b tak \u00fa\u017easn\u00fd \u010dlov\u00ed\u010dek, tak jako jeho otec! Kdy\u017e jsem ho vid\u011bl poprv\u00e9, byl ve spole\u010densk\u00e9m obleku, a bylo vid\u011bt, \u017ee se v n\u011bm v\u016fbec nec\u00edt\u00ed, p\u016fsobil sp\u00ed\u0161 lehce odpudiv\u011b. Av\u0161ak jakmile na sebe hodil dres a ve\u0161el mezi kon\u011b, hned bylo jasn\u00e9, \u017ee je tady doma. Okam\u017eit\u011b se se mnou zakecal a pochv\u00e1lil, jak \u00fa\u017easn\u00e1 moje kobylka je u\u017e od pohledu a poznamenal, \u017ee to pro jeho kon\u011b bude n\u00e1ro\u010dn\u00fd soupe\u0159, a ta slova mu ihned potvrdil jeho t\u00e1ta, kter\u00fd tam byl s n\u00edm a kter\u00fd s\u00e1m jezdil Velkou Pardubickou \u0159adu let. Hned po tr\u00e9ninku na dne\u0161n\u00ed kvalifikaci, kter\u00fd se konal dva dny po na\u0161em p\u0159\u00edjezdu do Pardubic, m\u011b i Toma vyt\u00e1hli oba dva na pivo. K m\u00e9mu nezm\u011brn\u00e9mu \u00fa\u017easu se uk\u00e1zalo, \u017ee n\u00e1s m\u016fj asi ze v\u0161ech jezdc\u016f nejv\u011bt\u0161\u00ed soupe\u0159 zn\u00e1, \u017ee n\u00e1s d\u0159\u00edv i poslouchal, na\u010de\u017e se pokec nad pivem zm\u011bnil v mini focen\u00ed\u010dko a autogrami\u00e1du. A p\u0159esto\u017ee mi bylo jasn\u00e9 pot\u00e9, co jsem si prohl\u00e9dl v\u0161echny \u00fa\u010dastn\u00edky dostihu, \u017ee m\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm rivalem bude pr\u00e1v\u011b V\u00e1\u0148a mlad\u0161\u00ed, nec\u00edtil jsem v sob\u011b pro m\u011b tolik typickou soupe\u0159ivost, kter\u00e1 se m\u011b zmoc\u0148ovala p\u0159i ka\u017ed\u00e9m dostihu, pokud Velkou vyhraje, bude to f\u00e9rov\u011b a j\u00e1 mu je\u0161t\u011b r\u00e1d pogratuluju. Na stranu druhou, kdybych vyhr\u00e1l Velkou Pardubickou, tak bych byl t\u00edm nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edm \u010dlov\u00ed\u010dkem pod sluncem\u2026<\/div>\n
Te\u010f, kdy\u017e jsme pr\u00e1v\u011b s Moonou dorazili do c\u00edle hned za n\u00edm, m\u011bl jsem ze sebe v\u00fdborn\u00fd pocit. Je vid\u011bt, \u017ee i kdy\u017e ostatn\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edky z\u00e1vodu nesm\u00edm podce\u0148ovat, tak jsme j\u00e1 i Moona v\u00fdborn\u011b p\u0159ipraveni, a \u017ee skute\u010dn\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed hrozbou pro n\u00e1s bude pr\u00e1v\u011b tahle dvojice. P\u0159esto jsme si po sesednut\u00ed p\u0159\u00e1telsky m\u00e1vli rukou a j\u00e1 podrbal svou kobylku v havran\u00edch pramenech h\u0159\u00edvy, kter\u00e9 slepoval pot.<\/div>\n
„Hodn\u00e1, beru\u0161ka moje\u2026 jsi \u0161ikulka\u2026 m\u00e1m z tebe radost.“<\/div>\n
Moona, jako by mi rozum\u011bla, p\u00e1rkr\u00e1t pot\u0159\u00e1sla hlavou, na\u010de\u017e za\u010dala zv\u011bdav\u011b o\u017eu\u017el\u00e1vat m\u016fj bi\u010d\u00edk.<\/div>\n
„Hele, ko\u010dko, tohle jsme si nedomluvili!“ zvednu lehce hlas a ona tro\u0161ku usko\u010d\u00ed, ale pak se ke mn\u011b s nastra\u017een\u00fdma u\u0161ima op\u011bt p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed. Sice j\u00ed je u\u017e p\u011bt let, ale nikdy na na\u0161e h\u0159\u00edb\u011bc\u00ed hr\u00e1tky nezapomn\u011bla a i te\u010f je kolikr\u00e1t sama za\u010dne vyvol\u00e1vat. Je prost\u011b hrav\u00e1 a rozpustil\u00e1.<\/div>\n
„Tak poj\u010f,“ vezmu ji za ot\u011b\u017ee a dovedu k jedn\u00e9 pomocnici, kter\u00e1 jela spolu se svou kamar\u00e1dkou se mnou, Tomem, Moonou a je\u0161t\u011b jedn\u00edm kon\u011bm z na\u0161\u00ed st\u00e1je a jeho jezdcem s n\u00e1mi sem, aby byla kdykoliv k dispozici a hl\u00eddala kon\u011b jako oko v hlav\u011b. Ta kobylku okam\u017eit\u011b p\u0159icvakne na vod\u00edtko a jde se s n\u00ed tro\u0161ku proj\u00edt, aby Moona vychladla. Kdy\u017e v\u0161ak odch\u00e1z\u00edm, zastav\u00ed se, up\u0159e na m\u011b sv\u00e9 temn\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di a ti\u0161e zafrk\u00e1.<\/div>\n
„No jen b\u011b\u017e, beru\u0161ko, pak za tebou p\u0159ijdu, ano?“<\/p>\n<\/div>\n
Ztahan\u011b se doplou\u017e\u00edm i se sedlem v ruce do v\u00e1\u017enice, abych zjistil, \u017ee skute\u010dn\u011b jsem si nic neodleh\u010dil, a pak sebou pl\u00e1cnu na lavi\u010dku v \u0161atn\u011b. Op\u0159u hlavu o ze\u010f a unaven\u011b zav\u0159u o\u010di, kdy\u017e c\u00edt\u00edm, jak vedle m\u011b n\u011bkdo used\u00e1. A j\u00e1 nemus\u00edm ani otv\u00edrat o\u010di, abych v\u011bd\u011bl, \u017ee to je Tom. Instinktivn\u011b si op\u0159u hlavu o jeho rameno.<\/div>\n
„Copak, Bill\u00ed?“ zept\u00e1 se a obejme m\u011b. „Jsi n\u011bjak\u00fd utahan\u00fd, ne?“<\/div>\n
„Jo, jsem,“ z\u00edvnu, ale nem\u00e1m s\u00edlu k tomu se zvednout, abychom se mohli dopravit do hotelu. „Jen\u017ee ono i kdy\u017e se to nezd\u00e1, tak j\u00edzda p\u011bkn\u011b utah\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00edm,“ p\u0159itak\u00e1. „Sta\u010dilo mi, kdy\u017e jsi m\u011b p\u00e1rkr\u00e1t ukecal na vyj\u00ed\u017e\u010fku, taky to jednoho dok\u00e1zalo zlikvidovat.“<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161\u2026 tak si p\u0159edstav t\u0159ikr\u00e1t rychlej\u0161\u00ed tempo a skoky, vyn\u00e1sob to d\u00fdlkou trat\u011b a zjist\u00ed\u0161, jak na tom jsem.“<\/div>\n
„No\u2026 j\u00e1 v\u00edm, jak na tom jsi,“ zap\u0159ede mi br\u00e1\u0161ka do ucha. „Se\u0161 zralej akor\u00e1t na to, abych t\u011b dot\u00e1hl do hotelu a hezky si t\u011b tam vykoupal a namas\u00edroval ti z\u00e1d\u00ed\u010dka, co mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Otev\u0159u o\u010di a v\u011bnuju mu vd\u011b\u010dn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvnu. „Mysl\u00edm, \u017ee p\u0159esn\u011b na tohle jsem zralej.“<\/div>\n
„Tak poj\u010f, brou\u010dku,“ vezme m\u011b ten m\u016fj poklad za ob\u011b ruce a vyt\u00e1hne m\u011b do stoje. „Tax\u00edk u\u017e na n\u00e1s \u010dek\u00e1, tak fr\u010d\u00edme.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/p>\n<\/div>\n
Chv\u00edli mi nakonec trvalo, ne\u017e jsem toho sv\u00fdho vy\u010derpan\u00fdho brou\u010dka dovlekl do hotelu, ale u\u017e jsem se moc t\u011b\u0161il na dne\u0161n\u00ed ve\u010der. M\u00e1m v pl\u00e1nu budouc\u00edho v\u00edt\u011bze ope\u010dov\u00e1vat. \u00dapln\u011b to miluju. Zbo\u017e\u0148uju ten pocit, jak se ke mn\u011b v\u017edycky stul\u00ed. Ten pocit, \u017ee tu jsem pro n\u011bj, \u017ee ho chr\u00e1n\u00edm a vedu. Jen\u017ee te\u010fka bylo docela hektick\u00fd obdob\u00ed, tak\u017ee na n\u011bjak\u00e9 ope\u010dov\u00e1vac\u00ed roman\u0165\u00e1rny nebyl \u010das. Nevad\u00ed, dnes si to v\u0161echno vynahrad\u00edme. Na pokoj jsem n\u00e1m nechal p\u0159in\u00e9st ve\u010de\u0159i, kterou jsme ihned po p\u0159\u00edchodu zaplnili sv\u00e1 hladov\u00e1 b\u0159\u00ed\u0161ka, aby n\u00e1s pak neru\u0161ilo vt\u011brn\u00e9 kru\u010den\u00ed, a te\u010f, kdy\u017e jsme i dopili posledn\u00ed kapku d\u017eusu, natahuju po Billovi ruce a p\u0159ivinu si ho k sob\u011b na kl\u00edn. Ne\u017e za\u010dneme prov\u00e1d\u011bt cokoliv dal\u0161\u00edho, mus\u00ed n\u00e1m bezpodm\u00edne\u010dn\u011b slehnout, jinak by to nemuselo dopadnout moc dob\u0159e, co se t\u00fd\u010de na\u0161ich pln\u00fdch \u017ealudk\u016f\u2026 Sklop\u00edm ke sv\u00e9mu dvoj\u010d\u00e1tku o\u010di. Haj\u00e1 na m\u00e9m kl\u00edn\u011b a s pln\u00fdm b\u0159\u00ed\u0161kem sem tam spokojen\u011b zafun\u00ed a ob\u010das na m\u011b vrhne mil\u00fd \u00fasm\u011bv. Vjedu rukama do jeho vlas\u016f, jimi\u017e se za\u010dnu prob\u00edrat. Po\u0159\u00e1d je m\u00e1 tak hebou\u010dk\u00e9 a sametov\u011b jemn\u00e9, jako kdy\u017e jsme spolu za\u010dali chodit. Bo\u017ee, to je doba, ani se mi nechce vzpom\u00ednat, jinak bych musel bezpodm\u00edne\u010dn\u011b chytit depku z toho, jak ten \u010das let\u00ed.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, zlat\u00ed\u010dko\u2026 v\u00ed\u0161 to?“ \u0161eptnu a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se m\u016fj pohled setk\u00e1 s jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„V\u00edm\u2026 j\u00e1 tebe taky,“ usm\u011bje se a na\u0161pul\u00ed rty, abych je po sklon\u011bn\u00ed se mohl pol\u00edbit.<\/div>\n
N\u011b\u017en\u011b je polask\u00e1m a pak dlan\u011bmi vklouznu pod jeho tri\u010dko. Chvilku bloud\u00edm po jeho napapkan\u00e9m b\u0159\u00ed\u0161ku a pak za\u010dnu tri\u010dko pomalu vyhrnovat, p\u0159i\u010dem\u017e se sklon\u00edm tak, abych mohl ka\u017edi\u010dk\u00fd odhalen\u00fd kousek k\u016f\u017ee pomazlit rty. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u00e9\u010di v\u011bnuju jeho bradavk\u00e1m a pak u\u017e mu jenom tri\u010dko p\u0159et\u00e1hnu p\u0159es hlavu, \u010d\u00edm\u017e mu z jeho dlouh\u00e9 h\u0159\u00edvy vytvo\u0159\u00edm roztomilou\u010dk\u00e9 roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00ed. Potom mu st\u00e1hnu i kalhoty, spodky a pono\u017eky a opatrn\u011b si ho nadzvednu do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„Jdem se um\u00fdt, brou\u010dku\u2026 nebo snad chce\u0161 j\u00edt spinkat jako \u010du\u0148\u00e1tko?“<\/div>\n
„Nene, v\u017edy\u0165 p\u0159ece v\u00ed\u0161, \u017ee tak bych sp\u00e1t nikdy ne\u0161el\u2026 jen jsem dneska moc utahan\u00fd, no,“ zak\u0148our\u00e1 a hod\u00ed na m\u011b sv\u016fj neodolateln\u00fd, t\u011b\u017ece nevinn\u00fd pohled.<\/div>\n
„No jo, j\u00e1 v\u00edm,“ zazub\u00edm se a postav\u00edm ho do sprchov\u00e9ho koutu.<\/p>\n<\/div>\n
Rychle se zbav\u00edm vlastn\u00edho oble\u010den\u00ed, a u\u017e se souk\u00e1m za n\u00edm. Ch\u0148apnu hadici od sprchy, nastav\u00edm vodu na p\u0159\u00edjemnou teplotu a za\u010dnu sebe i Billa o\u0161pl\u00edch\u00e1vat, a proto\u017ee v\u00edm, \u017ee se mu to l\u00edb\u00ed, nech\u00e1v\u00e1m na n\u011bj dopadat proudy vody, aby mu to tak tvo\u0159ilo jemnou mas\u00e1\u017e. Nem\u00fdl\u00edm se, u\u017e sly\u0161\u00edm jeho \u00falevn\u00e9 fun\u011bn\u00ed. Chv\u00edli mu dop\u0159\u00e1v\u00e1m tuhle pohodu, pak ale vodu vypnu a odlo\u017e\u00edm hadici, proto\u017ee se mus\u00edm nat\u00e1hnout pro m\u00fddlo. Vym\u00e1\u010dknu si ho do dlan\u00ed, rozemnu, a te\u010f to jsou pro zm\u011bnu moje ruce, co dop\u0159\u00e1v\u00e1 m\u00fdmu \u0161ikulkovi mas\u00e1\u017e. Pe\u010dliv\u00fdm hlazen\u00edm zahrnuju ka\u017edi\u010dk\u00fd centimetr \u010dtvere\u010dn\u00ed jeho mokr\u00e9 k\u016f\u017ee a on na m\u011b p\u0159itom h\u00e1z\u00ed vd\u011b\u010dn\u00e9 pohledy pln\u00e9 slasti a touhy. Snad se ani neodva\u017euju odhadnout dobu, jakou jsem str\u00e1vil nad h\u00fd\u010dk\u00e1n\u00edm jeho poko\u017eky, najednou se ale to moje vlasat\u00e9 stra\u0161id\u00fdlko vrhlo do moj\u00ed n\u00e1ru\u010de a za\u010dalo se o m\u011b ot\u00edrat a l\u00edsat, aby vo\u0148avou p\u011bnu p\u0159eneslo i na m\u011b, a co se mu nepovedlo p\u011bnou nahodit, to dod\u011blal novou d\u00e1vkou m\u00fddla ze sv\u00fdch dlan\u00ed.<\/div>\n
„Dvoj\u010d\u00e1tko moje milovan\u00fd,“ \u0161eptne a pust\u00ed vodu, j\u00e1 mu v\u0161ak rad\u0161i hadici vezmu z rukou.<\/div>\n
„Takov\u00e9hle nebezpe\u010dn\u00e9 v\u011bci nepat\u0159\u00ed do rukou d\u011btem, je\u0161t\u011b bys to tu mohl vytopit,“ u\u0161kl\u00edbnu se, ale sm\u00ed\u0159liv\u011b ho cvrnknu do nosu a za\u010dnu z na\u0161ich t\u011bl sm\u00fdvat mydlinky. Je\u0161t\u011b chv\u00edli Billovo t\u011blo zal\u00e9v\u00e1m teplou\u010dkou vodou, ne\u017e ji definitivn\u011b vypnu. Rychle svoje t\u011blo p\u0159ejedu osu\u0161kou a pak vyt\u00e1hnu druhou a do n\u00ed Billa zabal\u00edm.<\/div>\n
„No a jsme vykoupan\u00fd,“ za\u0161i\u0161l\u00e1m na n\u011bj, jak ho nesu sm\u011brem k posteli. „Na\u0161e mimi je \u010dis\u0165ou\u010dk\u00fd, no jo, kuc\u00ed muc\u00ed!“<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/p>\n<\/div>\n
No tohle! Tak kr\u00e1sn\u011b m\u011b umyl, a te\u010f si ze m\u011b d\u011bl\u00e1 takovouhle srandu, lotr jeden? Ura\u017een\u011b nafouknu tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Ale ale,“ zazub\u00ed se Tom. „J\u00e1 myslel, \u017ee to, co nesu, je Bill\u00ed, a on je to sp\u00ed\u0161 sysl\u00ed!“<\/div>\n
„Jako nech si toho!“ ohrad\u00edm se dot\u010den\u011b. „Se mi div\u00ed\u0161, \u017ee se jednou nafouknu, kdy\u017e do m\u011b furt \u0161ije\u0161?“<\/div>\n
„Hele, nezlob, nebo nebude mas\u00e1\u017e!“<\/div>\n
„Ne!“ vyjeknu popla\u0161en\u011b. „To bys mi neud\u011blal,“ dod\u00e1m, nec\u00edt\u00edm v\u0161ak takovou jistotu, kterou d\u00e1v\u00e1m do hlasu, proto se sv\u00e9ho vychytral\u00e9ho dvoj\u010d\u00e1tka chytnu kolem krku a nasad\u00edm ten nejand\u00edlkov\u0161t\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdraz, kter\u00e9ho jsem ve sv\u00e9m sou\u010dasn\u00e9m t\u00e9m\u011b\u0159 sp\u00edc\u00edm stavu schopen. Av\u0161ak vypad\u00e1 to, \u017ee to sta\u010d\u00ed, Tommy se hned zatv\u00e1\u0159\u00ed o n\u011bco vst\u0159\u00edcn\u011bji.<\/div>\n
„Ale ud\u011blal,“ ujist\u00ed m\u011b, kdy\u017e m\u011b polo\u017e\u00ed do postele a chvilku se p\u0159itom t\u0159e sv\u00fdm nosem o ten m\u016fj. „Pokud bys zlobil, tak ano.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 nikdy nezlob\u00edm,“ naoko f\u0148uknu a nech\u00e1v\u00e1m se j\u00edm p\u0159itom ot\u00edrat osu\u0161kou.<\/div>\n
„No jo, ty nevi\u0148\u00e1tko,“ u\u0161kl\u00edbne se Tom pobaven\u011b. „Tak \u0161up na b\u0159icho, nebo si to rozmysl\u00edm!“<\/div>\n
„Jup\u00ed!“ tlesknu radostn\u011b a p\u0159ekul\u00edm se okam\u017eit\u011b na b\u0159\u00ed\u0161ko a poposunu se v\u00edc ke st\u0159edu postele, abychom se nemuseli t\u00edsnit na kraji. Tom jenom odpel\u00e1\u0161\u00ed do koupelny s mokrou osu\u0161kou a pro kr\u00e9m, a kdy\u017e se vr\u00e1t\u00ed, pohodln\u011b se uveleb\u00ed na m\u00e9m pozad\u00ed. Kr\u00e1sn\u011b von\u00ed po tom m\u00fddle, kter\u00fdm jsme se myli, a na sob\u011b m\u00e1 jenom \u010dist\u00e9 boxerky. A ten pohled, kter\u00fdm m\u011b sj\u00ed\u017ed\u00ed a kter\u00fd spat\u0159\u00edm, kdykoliv se oto\u010d\u00ed, ten je k nezaplacen\u00ed. Tro\u0161ku provokativn\u011b zavrt\u00edm zade\u010dkem a odm\u011bnou mi je plesknut\u00ed jeho dlan\u011b do m\u00e9 nah\u00e9 p\u016flky.<\/div>\n
„Nezlob, lot\u0159e! Jinak nebude nic!“<\/div>\n
Chach\u00e1\u2026 jak machruje, \u00fapln\u011b! Jako bychom oba nev\u011bd\u011bli, kdo z n\u00e1s je nadr\u017een\u011bj\u0161\u00ed a kdo je t\u00edm, kter\u00fd toho druh\u00e9ho v\u017edycky p\u0159emlouv\u00e1 k nemravnostem. Jasn\u011b, n\u011bkdy to b\u00fdv\u00e1m j\u00e1. Ale v dev\u00edti p\u0159\u00edpadech z deseti je to m\u016fj drah\u00fd brat\u0159\u00ed\u010dek. A te\u010f si tu bude pindat n\u011bjak\u00fd kecy o tom, \u017ee se s\u00e1m dobrovoln\u011b p\u0159iprav\u00ed o p\u0159\u00edle\u017eitost dot\u00fdkat se m\u011b a dop\u0159\u00e1t mi kr\u00e1snou mas\u00e1\u017e! Kecka jeden!<\/p>\n<\/div>\n
No pros\u00edm, po\u0159\u00e1d m\u00e1 je\u0161t\u011b t\u011b\u017ece egoistick\u00fd v\u00fdraz, ale u\u017e si ma\u010dk\u00e1 kr\u00e9m do dlan\u00ed, kter\u00e9 o sebe d\u016fkladn\u011b prot\u0159e d\u0159\u00edv, ne\u017e se m\u011b v\u016fbec dotkne. Jo\u2026 to je ono\u2026 P\u0159edu blahem, zat\u00edmco on pe\u010dliv\u011b hn\u011bte a hlad\u00ed ka\u017edi\u010dk\u00fd sval na m\u00fdch z\u00e1dech, kter\u00e1 pravidelnou j\u00edzdou na koni dost\u00e1vaj\u00ed p\u011bkn\u011b zabrat. Kdy\u017e \u010dlov\u011bk norm\u00e1ln\u011b jede, mus\u00ed b\u00fdt nap\u0159\u00edmen\u00fd jako podle prav\u00edtka, aby chytil ten spr\u00e1vn\u00fd balanc, ale p\u0159i dostiz\u00edch, kdy v\u011bt\u0161inu \u010dasu str\u00e1v\u00edm st\u00e1n\u00edm ve t\u0159menech a prudk\u00fdm p\u0159edklonem, kolikr\u00e1t mou ubohou p\u00e1te\u0159 ani nec\u00edt\u00edm. Naopak o to v\u00edc ji c\u00edt\u00edm te\u010f, kdy\u017e obratel po obratli proch\u00e1z\u00ed Tomov\u00fdmi \u0161ikovn\u00fdmi palci a jejich procedurou. Ano\u2026 ano, to je p\u0159esn\u011b von\u010do\u2026 tohle miluju, j\u016f\u016f\u016f\u016f\u2026<\/div>\n
Na okam\u017eik p\u0159eru\u0161\u00edm tu kr\u00e1snou, a nadm\u00edru p\u0159\u00edjemnou mas\u00e1\u017e, kdy\u017e uc\u00edt\u00edm, \u017ee si nutn\u011b pot\u0159ebuju prok\u0159upnout z\u00e1da. Sta\u010d\u00ed mi k tomu, abych se zap\u0159el na ruk\u00e1ch a jenom nadzvedl hlavu, hru\u010f a b\u0159icho a\u017e k pasu a prohnul se. Jo, ten zvuk k\u0159upnut\u00ed v obratl\u00edch, to je blaho\u2026 Pak se na Toma omluvn\u011b usm\u011bju a znovu se nat\u00e1hnu. Nic ne\u0159\u00edk\u00e1me, rozum\u00edme si beze slov. On \u010dte z m\u00e9ho pohledu sl\u016fvka tis\u00edcer\u00fdch d\u00edk\u016f a j\u00e1 \u010dtu z toho jeho, jak je r\u00e1d, \u017ee m\u011b m\u016f\u017ee rozmazlovat. Na okam\u017eik zav\u0159u o\u010di, kdy\u017e tv\u00e1\u0159\u00ed klesnu do pol\u0161t\u00e1\u0159e, a odd\u00e1v\u00e1m se t\u011bm dokonal\u00fdm bezkonkuren\u010dn\u00edm dotek\u016fm.<\/p>\n<\/div>\n
„No tak, brou\u010dku\u2026 nechr\u00e1pej!“<\/div>\n
„Co?“ zamuml\u00e1m lehce rozespale. „V\u017edy\u0165 j\u00e1 nechr\u00e1pu, j\u00e1 jenom medituju!“<\/div>\n
„Jo medituje\u0161,“ zopakuje po mn\u011b Tom. „To zn\u00e1me jak sv\u00fd boty, jenom medituje\u0161, a jako vedlej\u0161\u00ed efekt za\u010dne\u0161 chr\u00e1pat a vyte\u010de ti z koutku kemr.“<\/div>\n
„Nene,“ zak\u0148our\u00e1m. „To nen\u00ed pravda! J\u00e1 p\u0159i tv\u00fdch mas\u00e1\u017e\u00edch nikdy neus\u00edn\u00e1m!“<\/div>\n
„To je pravda. P\u0159i t\u00e9 posledn\u00ed jsi neusnul. Ale p\u0159i t\u00e9 p\u0159edposledn\u00ed, p\u0159edp\u0159edposledn\u00ed a p\u0159edp\u0159edp\u0159edposledn\u00ed jo!“<\/div>\n
„Hmmmm,“ zak\u0148u\u010d\u00edm ospale a tro\u0161ku nahrb\u00edm z\u00e1da, aby ten m\u016fj chytr\u00e1k v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 pokra\u010dovat. A on se opravdu znovu d\u00e1 do akce, ale vid\u00edm na jeho tv\u00e1\u0159i v\u00fdmluvn\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e na m\u011b p\u0159itom kouk\u00e1. Ale j\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b jenom medituju. Jen\u017ee k tomu mus\u00edm zav\u0159\u00edt o\u010di, abych se do stavu relaxu mohl skute\u010dn\u011b hluboko pono\u0159it. V\u017edy\u0165 sta\u010d\u00ed zav\u0159\u00edt je jen na chvili\u010dku, vn\u00edmat Tomovy doteky a\u2026<\/div>\n
\u2026a dal\u0161\u00ed den r\u00e1no poslouchat v\u00fd\u010ditky na t\u00e9ma, \u017ee se jako vedlej\u0161\u00ed \u00fa\u010dinky m\u00e9ho relaxu p\u0159i mas\u00e1\u017ei objevily nafest zav\u0159en\u00e9 o\u010di, tlumen\u00e9 pochrupov\u00e1n\u00ed a tenou\u010dk\u00fd pram\u00ednek, kter\u00fd mi cintal z koutku \u00fast, jen\u017e se nach\u00e1z\u00ed bl\u00ed\u017e pol\u0161t\u00e1\u0159i.<\/p>\n<\/div>\n
Jen tak mimochodem mimo text, kobylku Moonu jsem skute\u010dn\u011b znala. Sice to nebyl z\u00e1vodn\u00ed k\u016f\u0148 a m\u011bla i jinou barvu, ale byla to moje milovan\u00e1 beru\u0161ka, proto jsem j\u00ed dala tohle \u010destn\u00e9 postaven\u00ed v t\u00e9hle pov\u00eddce \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa O p\u011bt let pozd\u011bji\u2026 Tom „Jo, je\u010f, Bill\u00ed, je\u010f!“ k\u0159i\u010d\u00edm nad\u0161en\u011b z tribuny. Jsme pr\u00e1v\u011b v Pardubic\u00edch. Bill si ihned po n\u00e1vratu z chalupy znovu ud\u011blal licenci, a povedlo se mu kobylku ust\u00e1jit u jednoho man\u00edka, co tr\u00e9nuje kon\u011b pr\u00e1v\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[203],"tags":[],"class_list":["post-13882","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-v-dusi-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13882","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13882"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13882\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13882"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13882"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13882"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}