{"id":13895,"date":"2009-07-29T14:00:00","date_gmt":"2009-07-29T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13863"},"modified":"2009-07-29T14:00:00","modified_gmt":"2009-07-29T13:00:00","slug":"muj-pohadkovy-princ-40","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/29\/muj-pohadkovy-princ-40\/","title":{"rendered":"M\u016fj poh\u00e1dkov\u00fd princ 40."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Slun\u00ed\u010dko u\u017e st\u00e1lo vysoko na obloze a proch\u00e1zelo se po n\u00ed ve sv\u00fdch zlat\u00fdch st\u0159ev\u00edc\u00edch. Sv\u00fdmi jasn\u00fdmi slune\u010dn\u00edmi paprsky tak pos\u00edlalo na zem p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo a oza\u0159ovalo \u00fazkou lesn\u00ed cesti\u010dku, po kter\u00e9 si te\u010f se sm\u00edchem vykra\u010dovali dva zamilovan\u00ed bl\u00e1z\u00ednci. Pln\u00fdmi dou\u0161ky si u\u017e\u00edvali t\u00e9 n\u00e1dhery a toho klidu kolem sebe a v\u016fbec je nenapadlo, zab\u00fdvat se n\u011bjak\u00fdmi starostmi. Ba pr\u00e1v\u011b naopak. Jakoby se v\u0161echno kolem nich zastavilo, v\u0161echno to v\u0161edn\u00ed najednou zmizelo, te\u010f tu byli jen oni dva a n\u00e1dhern\u00e1 sv\u011b\u017eest d\u0159\u00edv\u00edm provon\u011bn\u00e9ho lesa, kter\u00fd jim korunami sv\u00fdch strom\u016f dod\u00e1val p\u0159\u00edjemn\u00fd chl\u00e1dek v dal\u0161\u00edm tepl\u00e9m dni.<\/div>\n
Tom se zastavil uprost\u0159ed cesty a zaklonil hlavu, d\u00edvaj\u00edc se tak vzh\u016fru n\u011bkam k vrcholk\u016fm smrk\u016f, kter\u00e9 se v letn\u00edm v\u00e1nku m\u00edrn\u011b kym\u00e1cely ze strany na stranu. Sem tam prosv\u00edtala blankytn\u011b modr\u00e1 obloha bez mr\u00e1\u010dku a mal\u00fdmi m\u00fdtinami sem dopadalo sv\u011btlo slune\u010dn\u00edch paprsk\u016f. Tom se zhluboka nadechl a nas\u00e1l ten \u010derstv\u00fd vzduch. Bylo to n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho, d\u00fdchat tuhle lesn\u00ed n\u00e1dheru, ni\u010d\u00edm nezka\u017eenou a prosycenou v\u016fn\u00ed l\u00e9ta, ne\u017e \u0161pinav\u00fd m\u011bstsk\u00fd vzduch a v\u00fdpary z aut, kter\u00e9 jej nutily ke k\u00fdch\u00e1n\u00ed. Tady se c\u00edtil tak uvoln\u011bn\u011b, tak kr\u00e1sn\u011b, jako u\u017e dlouho ne. Mo\u017en\u00e1 za to mohla ni\u010d\u00edm neporu\u0161en\u00e1 p\u0159\u00edroda, Tom v\u0161ak moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee hlavn\u00edm d\u016fvodem je zvoniv\u00fd sm\u00edch t\u00e9 nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed os\u016fbky na sv\u011bt\u011b, kter\u00fd se u\u017e n\u011bkolik minut rozl\u00e9hal cel\u00fdm lesem a ozv\u011bnou se vracel zp\u011bt, k jeho majiteli. I te\u010f se chichotav\u011b roznesl cel\u00fdm lesem a\u017e k u\u0161\u00edm dredat\u00e9ho chlapce, kter\u00e9mu se na tv\u00e1\u0159i rozlil \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv, jen p\u0159i pohledu na to rozesm\u00e1t\u00e9 stvo\u0159en\u00ed\u010dko p\u0159ed sebou. Bill se mile sladce rozchichotal a o\u010dkama t\u011bkal po dvou mot\u00fdlc\u00edch, kte\u0159\u00ed mu poletovali kolem nos\u00edku. Se sm\u00edchem m\u00edrn\u011b uh\u00fdbal svou tv\u00e1\u0159i\u010dkou a kdy\u017e se oba mot\u00fdlci kone\u010dn\u011b usadili na jedn\u00e9 z kopretin, pooto\u010dil se na os\u016fbku, kter\u00e1 mu okam\u017eit\u011b v\u011bnovala vzdu\u0161nou pusinku.<\/div>\n
\n
„Tom\u00ed, pod\u00edvej,“ vyp\u00edskl mile a prst\u00edkem ukazoval na ty dva t\u0159epotav\u00e9 b\u011bl\u00e1sky, kte\u0159\u00ed znova za\u010dali poletovat z kopretiny na kopretinu. Nemohl se na n\u011b vynad\u00edvat. I on te\u010f tou\u017eil b\u00fdt jedn\u00edm takov\u00fdm mot\u00fdlkem. L\u00e9tat si kam by cht\u011bl a poletovat z kv\u011btiny na kv\u011btinu. S \u00fasm\u011bvem pozoroval mot\u00fdlky, kte\u0159\u00ed pomalounku vzl\u00e9t\u00e1vali v\u00fd\u0161 a v\u00fd\u0161, najednou v\u0161ak uc\u00edtil na sv\u00fdch boc\u00edch n\u011b\u010d\u00ed dlan\u011b, kter\u00e9 jej jemn\u011b pohladily a za sebou n\u011b\u010d\u00ed bl\u00edzkost. Bl\u00edzkost toho nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00edho \u010dlov\u00ed\u010dka na sv\u011bt\u011b, kter\u00e9ho m\u011bl Bill plnou hlavinku a pln\u00e9 srd\u00ed\u010dko. Nato\u010dil hlavinku malinko na stranu, jakmile v\u0161ak na jeho ou\u0161ko p\u0159il\u00e9tl mal\u00fd polibek, v\u011bd\u011bl u\u017e jist\u011b, kdo za n\u00edm stoj\u00ed. Pomalounku se oto\u010dil a kdy\u017e jeho o\u010di spat\u0159ily ten n\u00e1dhern\u00fd \u00fasm\u011bv, c\u00edtil, \u017ee u\u017e nem\u016f\u017ee b\u00fdt \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. Ocitl se v tom nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm objet\u00ed sv\u00e9ho prince, kter\u00e9ho tolik miloval. Tom se k n\u011bmu pomalounku sklonil a za chvilinku u\u017e jejich rty splynuly v dokonal\u00e9m polibku. Pomalu se od sebe odpojili, na p\u00e1r milimetr\u016f, a zal\u00e1skovan\u011b se na sebe uculili.<\/div>\n
Tom sklopil pohled n\u011bkam ke sv\u00fdm noh\u00e1m, kde na zemi le\u017eel Bill\u016fv b\u00edl\u00fd kapesn\u00ed\u010dek. Opatrn\u011b se k n\u011bmu sklonil a vzal jej do rukou, ukazuj\u00edc tak sv\u00e9 l\u00e1sce jeho obsah.<\/div>\n
„Pod\u00edvej,“ vyzval jej a s \u00fasm\u011bvem sledoval, jak se Billova o\u010dka rozz\u00e1\u0159ila po tom, co malinko odhrnul c\u00edp kapesn\u00ed\u010dku. Naskytl se mu pohled na asi t\u0159icet velk\u00fdch lesn\u00edch malin. Te\u010f u\u017e ch\u00e1pal, pro\u010d jej p\u0159ed chvilinkou Tom \u017e\u00e1dal o kapesn\u00ed\u010dek. Aby do n\u011bj mohl natrhat tyhle lesn\u00ed plody, kter\u00e9 Bill tolik miloval. Cel\u00fd se rozz\u00e1\u0159il, nato v\u0161ak pohledem starostliv\u011b sjel na Tomovy ruce, na kter\u00fdch byly zn\u00e1t cesti\u010dky trn\u016f, kter\u00e9 si ty pichlav\u00e9 ostny prop\u00edchaly. N\u011b\u017en\u011b jej pohladil po dlan\u00edch a zad\u00edval se do t\u011bch dvou o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se na n\u011bj mile usm\u00edvaly.<\/div>\n
„Ale, Tomi, nepop\u00edchal ses?“ p\u00edpl ti\u0161e a pohledem znova utkv\u011bl na m\u00edrn\u011b na\u010dervenal\u00fdch prstech, kter\u00e9 te\u010f jemn\u011b hladily ty jeho. Tom se usm\u00e1l. Co by neud\u011blal pro svou l\u00e1sku? V\u016fbec mu nevadilo, \u017ee se po n\u011bm oh\u00e1n\u011bly pichlav\u00e9 trny a zp\u016fsobovaly mu tak na rukou \u0161r\u00e1my. T\u011bch p\u00e1r mal\u00fdch ran bylo pro n\u011bj nic, nic v porovn\u00e1n\u00ed s l\u00e1skou, kterou k Billovi c\u00edtil a kter\u00e1 se po v\u010derej\u0161ku je\u0161t\u011b v\u00edce prohloubila. Ud\u011blal by cokoli proto, aby mu ud\u011blal radost, proto nedbal sv\u00fdch mal\u00fdch \u0161r\u00e1m\u016f, kter\u00e9 mu byly u\u0161t\u011bd\u0159eny kv\u016fli tomu v\u00fdborn\u00e9mu lesn\u00edmu ovoci. Jemn\u011b Billa l\u00edbnul na sp\u00e1nek.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pro tebe bych ud\u011blal v\u0161echno na sv\u011bt\u011b, mil\u00e1\u010dku,“ za\u0161eptal to l\u00e1skypln\u00e9 osloven\u00ed a nato uvid\u011bl, jak se Bill kr\u00e1sn\u011b usm\u00e1l. Pomalounku otev\u0159el svou dla\u0148 a nastavil ji k t\u00e9 Tomov\u011b.<\/div>\n
„Tak\u00e9 m\u00e1m n\u011bco,“ \u0161pitl s \u00fasm\u011bvem a uk\u00e1zal mu plnou ru\u010dku t\u011bch nejslad\u0161\u00edch a nej\u010derven\u011bj\u0161\u00edch lesn\u00edch jahod. Pomalounku je nasypal do kapesn\u00ed\u010dku, k Tomov\u00fdm malin\u00e1m, a ruku v ruce se spole\u010dn\u011b se sv\u00fdm mil\u00e1\u010dkem vydal d\u00e1l po lesn\u00ed cest\u011b. Cht\u011bl mu uk\u00e1zat sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 m\u00edsto, kam chodil kdy\u017e byl mal\u00fd. Zv\u011bdav\u011b vyhl\u00ed\u017eel n\u011bco, co by mu alespo\u0148 tro\u0161ku nazna\u010dilo, \u017ee u\u017e jsou na m\u00edst\u011b, jakmile v\u0161ak zahl\u00e9dl slune\u010dn\u00ed paprsky, kter\u00e9 byly s ka\u017ed\u00fdm jejich dal\u0161\u00edm krokem jasn\u011bj\u0161\u00ed a jasn\u011bj\u0161\u00ed, s\u00e1m pro sebe se pousm\u00e1l. Za tu dobu, co tu nebyl, se tu toho ani moc nezm\u011bnilo. Jen tr\u00e1va povyrostla o trochu v\u00edc, stejn\u011b tak jako mal\u00e9 smr\u010dky, kter\u00e9 u\u017e dosahovaly velikosti p\u011bkn\u00fdch p\u00e1r metr\u016f. Bill m\u00edrn\u011b pooto\u010dil svou hlavinku k Tomovi a n\u011b\u017en\u011b stiskl jeho dla\u0148 v t\u00e9 sv\u00e9.<\/div>\n
„Jsme tady, Tomi,“ mile se pousm\u00e1l a znova se zad\u00edval na tu kr\u00e1su p\u0159ed sebou, kterou si pamatoval ze sv\u00fdch d\u011btsk\u00fdch let. Malou m\u00fdtinku oza\u0159ovaly slune\u010dn\u00ed paprsky, kter\u00e9 se rozprost\u00edraly a\u017e ke strom\u016fm, kter\u00e9 p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b \u0161um\u011bly v lesn\u00edm v\u011bt\u0159\u00edku. Krom\u011b m\u00fdtiny a strom\u016f tam vlastn\u011b nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho nebylo, i p\u0159esto v\u0161ak m\u011blo tohle m\u00edsto pro Billa sv\u00e9 kouzlo. Pohledem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po statn\u00fdch kmenech a zv\u011bdav\u011b mezi nimi hledal ten sv\u016fj. S \u00fasm\u011bvem se na Toma zad\u00edval.<\/div>\n
„Sem jsem si chodil hr\u00e1vat s maminkou, kdy\u017e jsem byl mal\u00fd,“ vysv\u011btlil Tomovi a jakmile spat\u0159il ten zn\u00e1m\u00fd kmen vysok\u00e9ho smrku, pomalounku k n\u011bmu p\u0159e\u0161el. „A na tenhle strom jsem si v\u017edycky zna\u010dil o kolik jsem povyrostl. Vid\u00ed\u0161?“ prst\u00edkem uk\u00e1zal na sotva viditeln\u00e9 r\u00fdhy, kter\u00e9 od sebe d\u011blilo v\u017edy jen n\u011bkolik centimetr\u016f. Tom se usm\u00e1l a rozhl\u00e9dl se kolem. Tady se mu to l\u00edbilo – na pokraji lesa u m\u00fdtinky, v ni\u010d\u00edm neru\u0161en\u00e9 p\u0159\u00edrod\u011b. Prsty se dotknul mal\u00fdch r\u00fdh, kter\u00e9 v kmeni u\u017e \u010dasem za\u010daly pomalounku mizet, a kdy\u017e nad sebou usly\u0161el tich\u00e9 cvrlikan\u00ed, zv\u011bdav\u011b zaklonil hlavu. Na jednotliv\u00fdch stromech bylo um\u00edst\u011bno n\u011bkolik pta\u010d\u00edch budek a jejich obyvatel\u00e9 poletovali se sv\u00fdmi melodiemi nad jejich hlavami. Tom se pousm\u00e1l a pomalu sjel sv\u00fdmi prsty po kmeni dol\u016f, ot\u00e1\u010dej\u00edc se za sebe.<\/div>\n
<\/div>\n
Netrvalo dlouho a jeho o\u010di se st\u0159etly s t\u011bmi \u010dokol\u00e1dov\u00fdmi, kter\u00e9 jej svou z\u00e1\u0159\u00ed l\u00e1kaly k sob\u011b. Bill se mile uculoval, zat\u00edmco se z\u00e1dy op\u00edral o kmen stromu, kter\u00fd mu svou korunou poskytoval p\u0159\u00edjemn\u00fd chl\u00e1dek. Jeho o\u010dka pohledem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bla po os\u016fbce, stoj\u00edc\u00ed p\u0159ed n\u00edm a jejich majitel malinko netrp\u011bliv\u011b o\u010dek\u00e1val sv\u00e9ho mil\u00e1\u010dka. Kr\u00e1sn\u011b se na n\u011bj usm\u00edval, zat\u00edmco v ru\u010dk\u00e1ch neust\u00e1le sv\u00edral kapesn\u00ed\u010dek s malinami a jahodami.<\/div>\n
„Poj\u010f ke mn\u011b,“ vyb\u00eddl jej prosebn\u011b a mile na n\u011bj zamrkal o\u010dkama. A Tom se nenechal dlouho pob\u00edzet. N\u011bkolika kr\u016f\u010dky zkr\u00e1til vzd\u00e1lenost mezi nimi a posadil se na malou travi\u010dku ke sv\u00e9 l\u00e1sce. Mile se na sebe culili a vz\u00e1jemn\u011b se krmili jahodami a malinami, kter\u00e9 nasb\u00edrali.<\/div>\n
Slun\u00ed\u010dko se sv\u00fdmi paprsky op\u00edralo o koruny strom\u016f a dod\u00e1valo jim tak v chl\u00e1dku teplo, zat\u00edmco si oba chlapci u\u017e\u00edvali t\u00e9 kr\u00e1sy kolem a bl\u00edzkosti toho druh\u00e9ho. Bill s \u00fasm\u011bvem otev\u0159el pusinku a vzal si tak malinkou jahodu, kterou mu Tom nab\u00edzel. Pomalounku si vychutn\u00e1val jej\u00ed nezam\u011bnitelnou p\u0159\u00edchu\u0165, v tom jej v\u0161ak n\u011bco napadlo. Velmi jemn\u011b a opatrn\u011b si polo\u017eil Tomovu hlavu do sv\u00e9ho kl\u00edna a kdy\u017e mu odpov\u011bd\u00ed byly dred\u00e1\u010dkovy p\u0159ekvapen\u00e9 o\u010di, n\u011b\u017en\u011b jej packou pohladil po tv\u00e1\u0159i. Nemus\u00ed\u0161 se ni\u010deho b\u00e1t, Tomi.<\/em><\/div>\n
Tom o\u010dima p\u0159ekvapen\u011b t\u011bkal po t\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159i a v\u016fbec jej nenapadalo, co m\u00e1 Bill za lubem. Kdy\u017e v\u0161ak uc\u00edtil na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i l\u00e1skypln\u00e9 pohlazen\u00ed t\u00e9 nejjemn\u011bj\u0161\u00ed b\u00edl\u00e9 ru\u010dky na sv\u011bt\u011b, mile se usm\u00e1l a pln\u011b se uvolnil, vzhl\u00ed\u017eej\u00edc tak k rozz\u00e1\u0159en\u00fdm \u010dokol\u00e1dk\u00e1m, kter\u00e9 se up\u00edraly do t\u011bch jeho. A Bill na nic ne\u010dekal. P\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, co chce te\u010f ud\u011blat, proto v\u011bnoval Tomovi je\u0161t\u011b jeden \u00fasm\u011bv a nato opatrn\u011b vzal do rukou jeho k\u0161iltovku, kterou za\u010dal pomalounku sund\u00e1vat a\u017e do t\u00e9 doby, kdy i s \u0161\u00e1tkem le\u017eela voln\u011b pohozen\u00e1 vedle n\u011bj. Tom se m\u00edrn\u011b o\u0161il, jakmile mu v\u0161ak pohled padl na k\u0161iltovku i \u0161\u00e1tek vedle sebe, sv\u00fdma o\u010dima malinko zmaten\u011b vyhledal ty Billovy.<\/div>\n
<\/div>\n
„C-co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ vykoktal p\u0159ekvapen\u011b, nato v\u0161ak uc\u00edtil na sv\u00fdch rtech Bill\u016fv prst\u00edk, kter\u00fd jej dokonale uml\u010del.<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161t,“ Bill se tajemn\u011b usm\u00e1l, zat\u00edmco jeho prst\u00edky u\u017e sta\u010dily sklouznout k pevn\u00e9 gumi\u010dce, kter\u00e1 dr\u017eela ty neposedn\u00e9 oc\u00e1sky pohromad\u011b. Billovy prst\u00edky si s n\u00ed v\u0161ak za\u010daly obratn\u011b pohr\u00e1vat a po chvilince u\u017e le\u017eela vedle \u0161\u00e1tku. Bill se spokojen\u011b usm\u00e1l a pomalounku rozprost\u0159el v\u0161echny dredy kolem Tomovy hlavy, tak\u017ee te\u010f jeho mil\u00e1\u010dek vypadal sp\u00ed\u0161 jako slun\u00ed\u010dko. Zv\u011bdav\u011b up\u00edral sv\u00e9 o\u010di do t\u011bch Billov\u00fdch, kter\u00e9 p\u0159ed t\u011bmi jeho neust\u00e1le ut\u00edkaly a nechal se hladit po rozpu\u0161t\u011bn\u00fdch dredech, Billov\u00fdmi hebk\u00fdmi ru\u010dkami. Bylo mu to neuv\u011b\u0159iteln\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9, kdy\u017e uc\u00edtil ty nenechav\u00e9 prst\u00edky, kter\u00e9 si s nimi pohr\u00e1valy. Takhle zvl\u00e1\u0161tn\u011b je je\u0161t\u011b nikdo nelaskal. P\u0159esto v\u0161ak tak kr\u00e1sn\u011b, n\u011b\u017en\u011b a p\u0159\u00edjemn\u011b, a\u017e se na Tomov\u00fdch rtech us\u00eddlil spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv a koutky jeho rt\u016f se zacukaly.<\/div>\n
Pln\u011b se oddal t\u011bm jemn\u00fdm dotek\u016fm a oddal svou mysl jenom tomu p\u0159\u00edjemn\u00e9mu lask\u00e1n\u00ed. Neust\u00e1le se d\u00edval do t\u011bch dvou mandlov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se v\u0161ak p\u0159ed t\u011bmi jeho za\u010daly pomalounku ztr\u00e1cet. Ani nevn\u00edmal, \u017ee se mu za\u010d\u00ednaj\u00ed kl\u00ed\u017eit o\u010di a obraz toho n\u00e1dhern\u00e9ho usm\u00edvaj\u00edc\u00edho se and\u011bla se pomalounku rozpl\u00fdv\u00e1. Slun\u00ed\u010dko jej sv\u00fdm teplem za\u010dalo p\u0159iv\u00e1d\u011bt k tomu, \u010demu u\u017e nedovedl dlouho odol\u00e1vat. Ani on, ani jeho v\u00ed\u010dka. Z posledn\u00edch sil se zad\u00edval do t\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 tv\u00e1\u0159e, za p\u00e1r vte\u0159inek se v\u0161ak jeho v\u00ed\u010dka st\u0159etla a jejich majitel se pln\u011b oddal slabounk\u00e9mu sp\u00e1nku. Z posledn\u00edch sil naslouchal tich\u00e9mu cvrlik\u00e1n\u00ed a \u0161t\u011bbet\u00e1n\u00ed pt\u00e1\u010dk\u016f, av\u0161ak st\u00e1le m\u00e9n\u011b a m\u00e9n\u011b. U\u017e u\u017e se chystal p\u0159ekro\u010dit pr\u00e1h \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f a nechat tak sp\u00e1nek, aby jej p\u0159emohl \u00fapln\u011b, z jeho sn\u011bn\u00ed jej v\u0161ak vytrhl tichounk\u00fd hl\u00e1sek, kter\u00fd jej pouze n\u011bkolika sl\u016fvky dokonale probral a vr\u00e1til zp\u00e1tky na zem.<\/div>\n
<\/div>\n
„Brou\u010dku, ty spink\u00e1\u0161?“ Bill o\u010dkama putoval po pevn\u011b semknut\u00fdch v\u00ed\u010dk\u00e1ch a tv\u00e1\u0159i, kter\u00e1 v\u0161ak nejevila \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1mky toho, \u017ee by byl jej\u00ed majitel vzh\u016fru. Vypadala klidn\u011b a opravdu jako sp\u00edc\u00ed, \u010d\u00edm\u017e vykouzlila na rt\u00edc\u00edch \u010dernovlas\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed\u010dka kr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv. Bill jemn\u011b ukazov\u00e1\u010dkem p\u0159ejel po tmav\u011b hn\u011bd\u00e9m obo\u010d\u00ed a semknut\u00fdch v\u00ed\u010dk\u00e1ch a\u017e na nos a nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9 rty, kter\u00e9 zdobily dv\u011b kovov\u00e9 kuli\u010dky. Bill se s\u00e1m pro sebe usm\u00e1l a nechal se un\u00e1\u0161et dokonalost\u00ed t\u00e9 hebk\u00e9 pleti, jej\u00ed\u017e jemnost se nedala srovn\u00e1vat ani s d\u011btskou prdelkou.<\/div>\n
„Jsi tak kr\u00e1sn\u00fd, Tomi. Tak dokonal\u00fd, n\u00e1dhern\u00fd, hodn\u00fd, n\u011b\u017en\u00fd… A j\u00e1 jsem \u0161\u0165astn\u00fd. \u0160\u0165astn\u00fd, \u017ee jsem potkal pravou l\u00e1sku. \u0160\u0165astn\u00fd d\u00edky tob\u011b, Tomi. Jen d\u00edky tob\u011b jsem v\u010derej\u0161\u00ed noc str\u00e1vil tak, jak jsem si to p\u0159edstavoval a tak\u00e9 s t\u00edm, s k\u00fdm jsem ji cht\u011bl str\u00e1vit,“ Bill se odml\u010del a v\u016fbec si neuv\u011bdomil, \u017ee jeho prst\u00edk znova zkoum\u00e1 rysy t\u00e9 sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159e, kter\u00e1 v\u0161ak v\u016fbec nebyla o\u010darov\u00e1na kouzlem sp\u00e1nku, jak si to myslel. Jej\u00ed majitel ti\u0161e a nehybn\u011b le\u017eel se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a vn\u00edmal jen Billovy pravideln\u00e9 n\u00e1dechy a v\u00fddechy, naslouchaj\u00edc tak jeho dal\u0161\u00edm slov\u016fm.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ji str\u00e1vit s tebou, l\u00e1sko, a to se mi tak\u00e9 splnilo. Proto jsem dnes tolik \u0161\u0165astn\u00fd. Proto bych te\u010f nejrad\u011bji radost\u00ed k\u0159i\u010del do cel\u00e9ho sv\u011bta. Proto bych t\u011b te\u010f nejrad\u011bji zul\u00edbal. Proto\u017ee jsem v\u010dera poznal to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co jsem poznat mohl. A to jen d\u00edky tob\u011b, Tomi. Jen d\u00edky tob\u011b jsem poznal, jak kr\u00e1sn\u00e9 je odevzdat se tomu, koho miluji, jak dokonal\u00e9 je, kdy\u017e se dv\u011b t\u011bla spoj\u00ed v jedno, jak n\u00e1dhern\u00e9 je s n\u011bk\u00fdm se milovat. A tak\u00e9 jsem poznal a utvrdil jsem se v tom, \u017ee nikoho kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho, hodn\u011bj\u0161\u00edho a n\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00edho, ne\u017e jsi ty, nenajdu. A ani nechci naj\u00edt. Do konce \u017eivota chci jen tebe, l\u00e1sko. Nikdy nikomu jin\u00e9mu ned\u00e1m sv\u00e9 srdce a svou l\u00e1sku. A nikdy nikoho nebudu milovat tak moc, jako pr\u00e1v\u011b tebe. A v\u00edm, \u017ee ty to c\u00edt\u00ed\u0161 tak\u00e9, Tomi. Miluje\u0161 m\u011b a j\u00e1 to v\u00edm. V\u00edm, proto\u017ee… proto\u017ee ses v\u010dera b\u00e1l. B\u00e1l ses, \u017ee nedok\u00e1\u017ee\u0161 b\u00fdt jemn\u00fd, b\u00e1l ses, \u017ee m\u011b to bude bolet a \u017ee na to nejsem je\u0161t\u011b p\u0159ipraven\u00fd. P\u0159itom jsi byl tak n\u011b\u017en\u00fd, opatrn\u00fd a ohledupln\u00fd. Jen d\u00edky tob\u011b jsem nec\u00edtil \u017e\u00e1dnou bolest, strach ani vzpom\u00ednky a mohl jsem si u\u017e\u00edvat toho dokonal\u00e9ho milov\u00e1n\u00ed. U\u017e p\u0159i tom tanci na zahrad\u011b jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee ti chci tuto noc dovolit to, k \u010demu jsme je\u0161t\u011b nikdy neza\u0161li, skute\u010dnost v\u0161ak byla kr\u00e1sn\u00e1, mnohem kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e v\u0161echny moje sny a p\u0159edstavy. Tob\u011b za ni vd\u011b\u010d\u00edm, Tomi. Za ten \u00fa\u017easn\u00fd pocit, b\u00fdt si vz\u00e1jemn\u011b co nejbl\u00ed\u017e a tak\u00e9 za to, \u017ee jsi mi ud\u011blal m\u00e9 prvn\u00ed milov\u00e1n\u00ed t\u00edm nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00edm z\u00e1\u017eitkem, jak\u00fd jsem mohl pro\u017e\u00edt. D\u011bkuji ti, mil\u00e1\u010dku. V\u010derej\u0161\u00ed noc byla tou nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed v m\u00e9m \u017eivot\u011b,“ \u0161pitl Bill a a\u017e te\u010f si uv\u011bdomil, \u017ee se cul\u00ed jako slun\u00ed\u010dko. A tak\u00e9, \u017ee bylo pro\u010d. H\u0159betem ru\u010dky si ot\u0159el slzi\u010dky \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 se mu koulely po tv\u00e1\u0159i, v tom v\u0161ak lesn\u00ed ticho a jeho my\u0161lenky p\u0159eru\u0161ila tich\u00e1 prosba.<\/div>\n
<\/div>\n
„\u0158ekni to je\u0161t\u011b jednou, pros\u00edm,“ hn\u011bd\u00e9 mandlov\u00e9 o\u010di, a\u017e dote\u010f skryty pod v\u00ed\u010dky se zad\u00edvaly na \u010dernovlasou os\u016fbku a pohledem ji prosily o t\u011bch p\u00e1r posledn\u00edch sl\u016fvek, snad nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch z toho tich\u00e9ho \u0161pit\u00e1n\u00ed. Tom se d\u00edval do Billov\u00fdch up\u0159\u00edmn\u00fdch o\u010d\u00ed a modlil se, aby to, co p\u0159ed chvilinkou sly\u0161el, nebyl jen kr\u00e1sn\u00fd sen, ale skute\u010dnost. N\u00e1dhern\u00e1 skute\u010dnost. Zmaten\u00e1 \u010dokol\u00e1dov\u00e1 kukad\u00fdlka v\u0161ak prozrazovala, \u017ee jejich majitel nev\u00ed, co \u0159\u00edct. Netu\u0161il, \u017ee Tom jeho tich\u00fd monolog sly\u0161el, proto p\u0159ekvapen\u011b vykoktal hned prvn\u00ed ot\u00e1zku, kterou m\u011bl na jazyku.<\/div>\n
„T-Tomi… t-ty jsi nespal?“ p\u00edpl, zat\u00edmco pohledem t\u011bkal po Tomovi, kter\u00fd se posadil p\u0159ed n\u011bj a dlan\u00ed pohladil jeho tv\u00e1\u0159. Pomalu zavrt\u011bl hlavou a mile se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Nespal. A jsem r\u00e1d, \u017ee jsem neusnul. Proto\u017ee bych prospal to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co jsem mohl sly\u0161et,“ za\u0161eptal a kr\u00e1sn\u011b se usm\u00e1l na Billa, kter\u00fd malinko nesm\u011ble sklopil hlavinku. Netu\u0161il, \u017ee jej Tom sly\u0161el, \u017ee sly\u0161el v\u0161echno, co mu jeho srd\u00ed\u010dko na\u0161ept\u00e1valo a co si on s\u00e1m pro sebe pov\u00eddal nahlas. Proto te\u010f nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. Tomova tich\u00e1 prosba jej v\u0161ak donutila pozdvihnout sklopen\u00e1 o\u010dka a kone\u010dn\u011b se pod\u00edvat do t\u00e9 tv\u00e1\u0159e, ve kter\u00e9 se zra\u010dila nad\u011bje a o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Zopakuj to, pros\u00edm. Zopakuj tu posledn\u00ed v\u011btu, Billi,“ Tom se prosebn\u011b d\u00edval do t\u011bch hlubok\u00fdch o\u010d\u00ed a hledal v nich odpov\u011b\u010f. Pot\u0159eboval si b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee se mu to jen nezd\u00e1lo, \u017ee to nen\u00ed jen kr\u00e1sn\u00fd sen, \u017ee jeho l\u00e1ska c\u00edt\u00ed to sam\u00e9, co on. Srd\u00ed\u010dko se mu prudce rozbu\u0161ilo a on uc\u00edtil v b\u0159\u00ed\u0161ku snad milion t\u0159epotav\u00fdch mot\u00fdlk\u016f, kdy\u017e jej jemn\u00e1 dla\u0148 n\u011b\u017en\u011b pohladila po tv\u00e1\u0159i a jeho o\u010d\u00edm se naskytl ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
„Co m\u00e1m zopakovat, mil\u00e1\u010dku? \u017de t\u011b miluji, jako nikoho na sv\u011bt\u011b? \u017de m\u00e9 srdce pat\u0159\u00ed jen tob\u011b? \u017de na v\u010derej\u0161\u00ed noc nikdy nechci zapomenout?“ Billova o\u010dka se zaleskla slzi\u010dkami a Bill oddan\u011b hled\u011bl do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, ve kter\u00fdch se tak\u00e9 za\u010daly t\u0159pytit ty slan\u00e9 kapi\u010dky. Tom mu \u00fasm\u011bv oplatil a dlan\u00ed spo\u010dinul na jeho vl\u00e1sc\u00edch. Nepot\u0159eboval si b\u00fdt u\u017e ni\u010d\u00edm jist\u00fd. V\u0161echno, co te\u010f pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt, mu na\u0161ept\u00e1valo jeho srd\u00ed\u010dko. Ani nev\u00ed\u0161, jak moc t\u011b miluji, l\u00e1sko.<\/em><\/div>\n
Pohledem sjel n\u011bkam k jejich dlan\u00edm a opatrn\u011b si stulil tu Billovu do t\u00e9 sv\u00e9 a n\u011b\u017en\u011b ji pol\u00edbil.<\/div>\n
„J\u00e1 na ni tak\u00e9 nechci zapomenout. A nikdy nezapomenu,“ \u0161pitl a stiskl Billovu packu v t\u00e9 sv\u00e9. Bill k n\u011bmu p\u0159ekvapen\u011b vzhl\u00e9dl, up\u0159\u00edmnost v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch mu v\u0161ak dodala odvahu vyslovit svou ot\u00e1zku.<\/div>\n
„T-tob\u011b… tob\u011b se to v\u010dera l\u00edbilo, Tomi?“ p\u00edpl malinko nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b a se zatajen\u00fdm dechem o\u010dek\u00e1val Tomovu odpov\u011b\u010f. Co kdy\u017e jsem nebyl dost dobr\u00fd? Co kdy\u017e jsem zklamal? Ud\u011blal jsem n\u011bco \u0161patn\u011b?<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
V Billov\u011b hlavince za\u010daly v\u00ed\u0159it ty nej\u010dern\u011bj\u0161\u00ed my\u0161lenky, netrvalo v\u0161ak ani p\u00e1r vte\u0159in a jejich tok byl p\u0159eru\u0161en t\u00edm nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00edm hlasem, \u0161eptaj\u00edc\u00edm sl\u016fvka l\u00e1sky, kter\u00e1 se linula k Billov\u00fdm ou\u0161k\u016fm a zn\u011bla mu jako ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed rajsk\u00e1 hudba.<\/div>\n
„Slovo l\u00edb\u00ed nevyjad\u0159uje ani v nejmen\u0161\u00edm to, co c\u00edt\u00edm, Billi, a co jsem si po v\u010derej\u0161ku uv\u011bdomil. Nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed pocit v m\u00e9m \u017eivot\u011b byl b\u00fdt si s tebou co nejbl\u00ed\u017ee, c\u00edtit t\u011b v\u0161ude, sly\u0161et tv\u00e9 vzru\u0161en\u00e9 steny, vid\u011bt, jak p\u0159iv\u00edr\u00e1\u0161 o\u010di, jak se na m\u011b usm\u00edv\u00e1\u0161 a jak ve stejn\u00e9m okam\u017eiku vyvrchol\u00ed\u0161 spolu se mnou. To je to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co jsem kdy mohl za\u017e\u00edt. Milov\u00e1n\u00ed s tebou, Billi. Ani nev\u00ed\u0161, jak moc si v\u00e1\u017e\u00edm toho, \u017ee jsi mi to dovolil. Po tom v\u0161em, co sis pro\u017eil to bylo to nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed, co jsi mi mohl d\u00e1t. Sebe, svou d\u016fv\u011bru a l\u00e1sku. A to je pr\u00e1v\u011b to, co d\u011bl\u00e1 milov\u00e1n\u00ed tak kr\u00e1sn\u00fdm, Billi. Kdy\u017e se dva lid\u00e9 miluj\u00ed a d\u016fv\u011b\u0159uj\u00ed si tak, \u017ee jsou ochotni d\u00e1t tomu druh\u00e9mu to, co nikomu nepat\u0159\u00ed. Sebe. A za to ti a\u017e do smrti budu vd\u011b\u010dn\u00fd. Za ka\u017ed\u00fd polibek, dotyk, \u00fasm\u011bv, za ka\u017edou minutku, s tebou str\u00e1venou. Za to, \u017ee jsem se s tebou v\u010dera mohl milovat,“ kr\u00e1sn\u011b se na Billa usm\u00e1l a v\u016fbec se nebr\u00e1nil slz\u00e1m \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 se mu za\u010daly koulet po tv\u00e1\u0159\u00edch. C\u00edtil se tak \u0161\u0165astn\u00fd, jako je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm. C\u00edtil, jak t\u011bch p\u00e1r slan\u00fdch kapi\u010dek set\u0159ela ta jemn\u00e1 b\u00edl\u00e1 ru\u010dka a n\u011b\u017en\u011b jej pohladila po tv\u00e1\u0159i. Bill se usm\u00e1l jako slun\u00ed\u010dko a skrz slzi\u010dky, kter\u00e9 se mu op\u011bt za\u010daly dr\u00e1t do o\u010d\u00ed, se na Toma zad\u00edval.<\/div>\n
„J\u00e1 ti tak\u00e9 d\u011bkuju, Tomi. Za to n\u00e1dhern\u00e9 milov\u00e1n\u00ed a tak\u00e9 za to, kdy\u017e… kdy\u017e jsi mi to vysv\u011btlil,“ Bill se malinko odml\u010del a p\u0159esn\u011b o\u010dek\u00e1val Tom\u016fv p\u0159ekvapen\u00fd pohled. V\u011bd\u011bl v\u0161ak, \u017ee kdyby mu to Tom v\u010dera ne\u0159ekl, neznal by ani tu nejz\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc po intimn\u00ed str\u00e1nce sv\u00e9ho t\u011bla. Tom v\u0161ak m\u00edrn\u011b svra\u0161til \u010delo a up\u0159el na Billa sv\u016fj zv\u011bdav\u00fd pohled.<\/div>\n
„A co jsem ti vysv\u011btlil, brou\u010dku?“ optal se malinko nech\u00e1pav\u011b a zad\u00edval se na Billa, kter\u00fd p\u0159ed jeho pohledem m\u00edrn\u011b sklopil hlavinku. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co m\u00e1 Bill na mysli. Billova l\u00ed\u010dka nabrala slab\u00fd n\u00e1dech raj\u010d\u00e1tkov\u00e9 barvy a Bill stydliv\u011b klopil o\u010dka k zemi.<\/div>\n
„Kdy\u017e… kdy\u017e ono… ono m\u011b to… t-tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b ztvrdlo t-to\u2026 no…“ vykoktal ze sebe a doufal, \u017ee jeho v\u011btu Tom alespo\u0148 trochu pochopil. A opravdu. Tom se mile usm\u00e1l nad roztomilost\u00ed sv\u00e9ho stydliv\u00e9ho brou\u010dka a s \u00fasm\u011bvem mu pomohl s vysloven\u00edm toho sl\u016fvka, kter\u00e9 Billovi d\u011blalo malinko probl\u00e9my.<\/div>\n
„Penis,“ napov\u011bd\u011bl mu ti\u0161e a neuniklo mu, jak Billovy tv\u00e1\u0159i\u010dky je\u0161t\u011b v\u00edce z\u010dervenaly a jejich majitel se pohledem stydliv\u011b zavrtal n\u011bkam k jejich kolen\u016fm. Nato v\u0161ak uc\u00edtil, jak si n\u011b\u010d\u00ed prsty jemn\u011b nadzvedly jeho studem ho\u0159\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159i\u010dku do \u00farovn\u011b t\u00e9 sv\u00e9.<\/div>\n
„P\u0159ede mnou se nemus\u00ed\u0161 styd\u011bt o tom mluvit, Bill\u00ed,“ ujistil jej Tom s \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e zaznamenal Billovo stydliv\u00e9 \u010derven\u00e1n\u00ed. Bill se zhluboka nadechl, po chvilce v\u00e1h\u00e1n\u00ed v\u0161ak vyslovil to, co jej te\u010f tolik tr\u00e1pilo.<\/div>\n
„Kdy\u017e… kdy\u017e m\u011b se tohle je\u0161t\u011b nikdy nestalo. M-mysl\u00edm to, \u017ee… \u017ee mi p-penis tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b ztvrdl,“ p\u00edpl co nejti\u0161eji, na Tomovo pohlazen\u00ed po vl\u00e1sc\u00edch v\u0161ak pokra\u010doval d\u00e1l. „A-ani jsem o tom nikdy s nik\u00fdm\u2026 nemluvil,“ \u0161pitl svou posledn\u00ed v\u011btu, o\u010dek\u00e1vaj\u00edc tak Tomovu reakci. O\u010dek\u00e1val, \u017ee se mu bude Tom kv\u016fli jeho nev\u011bdomosti a stydlivosti vysm\u00edvat, stalo se v\u0161ak n\u011bco, co ani v nejmen\u0161\u00edm neo\u010dek\u00e1val. Tom stiskl jeho ru\u010dku v t\u00e9 sv\u00e9 a palcem p\u0159ejel po t\u00e9 neust\u00e1le ho\u0159\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159i\u010dce.<\/div>\n
<\/div>\n
„A pr\u00e1v\u011b proto chci, abychom o tom spolu mluvili, Bill\u00ed. Nechci, aby jsi byl z n\u011b\u010deho zmaten\u00fd, brou\u010dku. Chci, abys tomu rozum\u011bl. Abys rozum\u011bl v\u0161emu, co se t\u00fdk\u00e1 tv\u00e9ho t\u011bla a toho, co se ti l\u00edb\u00ed. P\u0159ed sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem se nemus\u00ed\u0161 styd\u011bt. Jsi n\u00e1dhern\u00fd, l\u00e1sko,“ p\u0159iznal \u0161eptem a nato se setkal s Billov\u00fdmi rozz\u00e1\u0159en\u00fdmi o\u010dky. I jeho l\u00ed\u010dk\u016fm u\u017e se za\u010d\u00ednala vracet p\u016fvodn\u00ed barva a Bill te\u010f n\u011b\u017en\u011b dlan\u00ed polaskal Tomovu tv\u00e1\u0159. C\u00edtil, \u017ee kdyby si \u010d\u00edmkoli nebyl jist\u00fd, m\u016f\u017ee se sv\u011b\u0159it Tomovi i s t\u011bmi nejintimn\u011bj\u0161\u00edmi v\u011bcmi. Kr\u00e1sn\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Ale v\u017edy\u0165 ty tak\u00e9, Tomi,“ oplatil mu a znova sjel obdivn\u00fdm pohledem Tomovo t\u011blo, zastavuj\u00edc se tak pohledem u toho nejcitliv\u011bj\u0161\u00edho m\u00edste\u010dka, skryt\u00e9ho za n\u011bkolika l\u00e1tkami a malinko si skous\u00e1vaj\u00edc rt\u00edky. Tom se frajersky zaculil.<\/div>\n
„L\u00edb\u00edm se ti?“ optal se zv\u011bdav\u011b, Billovo z\u00e1\u0159iv\u00e9 p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed st\u0159apatou hlavinkou jej v\u0161ak ujistilo o tom, \u017ee se nem\u00fdl\u00ed. Naoko py\u0161n\u011b pohodil hlavou, v tom jej v\u0161ak napadlo n\u011bco, co cht\u011bl Billovi u\u017e od r\u00e1na \u0159\u00edct, vzpomn\u011bl si v\u0161ak na to a\u017e te\u010f. \u0160ibalsky se zaculil a nahnul se k jeho ou\u0161ku, kter\u00e9 zlehka ol\u00edzl \u0161pi\u010dkou sv\u00e9ho nenechav\u00e9ho jaz\u00fd\u010dku.<\/div>\n
„A ty m\u00e1\u0161 moc p\u011bknou, malou prdelku,“ po\u0161eptal mu do n\u011bj a kdy\u017e se od n\u011bj odt\u00e1hl, jeho o\u010d\u00edm se naskytla Billova vykulen\u00e1 kukad\u00fdlka. Bill se malinko stydliv\u011b za\u010dervenal a nato brnknul Tomovi po nos\u00edku.<\/div>\n
„Ty lichotn\u00edku jeden,“ mile se rozchichotal a p\u0159isunul se bl\u00ed\u017e k Tomovi. Oba se po chvilince p\u0159estali sm\u00e1t, m\u00edsto toho se d\u00edvali do o\u010d\u00ed toho druh\u00e9ho, ve kter\u00fdch se zra\u010dilo nekone\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed l\u00e1sky a n\u011bhy. Tom si vzal Billovu tv\u00e1\u0159i\u010dku do dlan\u00ed a zlehka po n\u00ed p\u0159ejel palcem.<\/div>\n
„Nech\u00e1pu, jak si mohl n\u011bkdo n\u011bco tak n\u00e1dhern\u011b k\u0159ehk\u00e9ho a jemn\u00e9ho jako jsi ty, vz\u00edt n\u00e1sil\u00edm,“ za\u0161eptal, p\u0159\u00edval jeho slov v\u0161ak ukon\u010dil Bill\u016fv ukazov\u00e1\u010dek na jeho rtech. Bill zavrt\u011bl hlavinkou a oddan\u011b se zad\u00edval do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161, u\u017e o tom nechci mluvit. Te\u010f chci ud\u011blat n\u011bco jin\u00e9ho,“ m\u00edrn\u011b si skousnul rt\u00edky a s \u00fasm\u011bvem se p\u0159isunul bl\u00ed\u017e k t\u011bm Tomov\u00fdm. Opatrn\u011b a l\u00e1skypln\u011b se l\u00edbali a vz\u00e1jemn\u011b si vym\u011b\u0148ovali sv\u00e9 polibky. U\u017e\u00edvali si bl\u00edzkosti toho druh\u00e9ho a tak\u00e9 jeho rt\u016f, se kter\u00fdmi se mazlili t\u011bmi sv\u00fdmi. L\u00edbali by se snad celou v\u011b\u010dnost, nedostatek kysl\u00edku je v\u0161ak donutil odtrhnout se od sebe.<\/div>\n
Hled\u011bli si vz\u00e1jemn\u011b do o\u010d\u00ed a prsty mapovali tv\u00e1\u0159 toho druh\u00e9ho. Bill se pousm\u00e1l, nato v\u0161ak malinko zv\u00e1\u017en\u011bl. Pot\u0159eboval si b\u00fdt jist\u00fd, jist\u00fd v tom, \u017ee se ty kr\u00e1sn\u00e9 chvilky, kter\u00e9 spolu pr\u00e1v\u011b pro\u017e\u00edvaj\u00ed, nestanou jen snem \u010di pr\u00e1zdn\u00fdmi vzpom\u00ednkami. Cht\u011bl se ujistit, proto te\u010f sv\u00fdma o\u010dkama vyhledal ty Tomovy a tichounce \u0161pitl to, na co pot\u0159eboval zn\u00e1t odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Tomi, vi\u010f, \u017ee to tak bude napo\u0159\u00e1d? \u017de budeme po\u0159\u00e1d spolu?“ p\u00edpl svou ot\u00e1zku a pozvedl o\u010dka k Tomovi, kter\u00fd te\u010f na n\u011bj sto\u010dil pohled. C\u00edtil to v srd\u00ed\u010dku u\u017e od prvn\u00ed chv\u00edle, co si p\u0159iznal, \u017ee se do Billa zamiloval a te\u010f to c\u00edtil siln\u011bji, ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm. Propletl si s n\u00edm prsty na ruce a lehce ji stisknul.<\/div>\n
„Nikdy nechci b\u00fdt bez tebe. V\u0161e, co m\u00e1m, chci d\u00e1t jen tob\u011b a s tebou chci pro\u017e\u00edvat v\u0161echny okam\u017eiky v m\u00e9m \u017eivot\u011b. A\u0165 u\u017e budou jak\u00e9koli a jejich v\u00fdsledky m\u016f\u017ee b\u00fdt cokoli, chci b\u00fdt a budu s tebou. Nechci b\u00fdt bez tebe ani jednu minutu sv\u00e9ho \u017eivota. Nikdo a nic nen\u00ed tak siln\u00e9, aby n\u00e1s mohlo rozd\u011blit. Nikdy. Slibuju,“ za\u0161eptal a pol\u00edbil h\u0159bet Billovy packy. Bill se k n\u011bmu p\u0159isunul bl\u00ed\u017e a mile se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Slibuju,“ oplatil mu \u0161eptem a dlouze a proc\u00edt\u011bn\u011b jej pol\u00edbil.<\/div>\n
„Miluji t\u011b,“ ozvalo se t\u00e9m\u011b\u0159 jednohlasn\u011b a oba chlapci se \u0161\u0165astn\u011b a uvoln\u011bn\u011b rozesm\u00e1li. C\u00edtili, \u017ee jejich \u0161t\u011bst\u00ed jim nikdo a nic nem\u016f\u017ee zkazit. Tom se zamyslel.<\/div>\n
„M\u011bli bychom u\u017e j\u00edt dom\u016f, Billi, aby maminka nem\u011bla starost,“ p\u0159ipomn\u011bl tu d\u016fle\u017eitou v\u011bc a na Bill\u016fv souhlas se spole\u010dn\u011b zvedli ze zem\u011b. Tom se nat\u00e1hnul pro b\u00edl\u00fd kapesn\u00ed\u010dek, kdy\u017e v\u0161ak uvid\u011bl, \u017ee jeho obsah je d\u00e1vno pry\u010d, trochu posmutn\u011bl.<\/div>\n
„Maliny u\u017e nem\u00e1me?“ prot\u00e1hl tro\u0161ku zklaman\u011b, v tom v\u0161ak uc\u00edtil, jak jej Bill l\u00edbl na ou\u0161ko.<\/div>\n
„U\u017e jsme je v\u0161echny sn\u011bdli. Vad\u00ed ti to, Tomi?“ malinko zapochyboval, Tom\u016fv \u00fasm\u011bv a jeho n\u00e1sledn\u00fd polibek, mu v\u0161ak vykouzlily na tv\u00e1\u0159i \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv. Tom jej naposled pol\u00edbil a kr\u00e1sn\u011b se na n\u011bj usm\u00e1l.<\/div>\n
„Nevad\u00ed, l\u00e1sko. Natrh\u00e1me si dal\u0161\u00ed, hm?“ navrhl s \u00fasm\u011bvem a ruku v ruce se vydal se svou l\u00e1skou na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cestu.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Saj\u00fc<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Slun\u00ed\u010dko u\u017e st\u00e1lo vysoko na obloze a proch\u00e1zelo se po n\u00ed ve sv\u00fdch zlat\u00fdch st\u0159ev\u00edc\u00edch. Sv\u00fdmi jasn\u00fdmi slune\u010dn\u00edmi paprsky tak pos\u00edlalo na zem p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo a oza\u0159ovalo \u00fazkou lesn\u00ed cesti\u010dku, po kter\u00e9 si te\u010f se sm\u00edchem vykra\u010dovali dva zamilovan\u00ed bl\u00e1z\u00ednci.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[219],"tags":[],"class_list":["post-13895","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-muj-pohadkovy-princ"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13895","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13895"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13895\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13895"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13895"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13895"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}