{"id":13919,"date":"2009-07-26T16:10:00","date_gmt":"2009-07-26T15:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13887"},"modified":"2009-07-26T16:10:00","modified_gmt":"2009-07-26T15:10:00","slug":"sachsenhausen-1940-3-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/26\/sachsenhausen-1940-3-3\/","title":{"rendered":"Sachsenhausen 1940 (3\/3)"},"content":{"rendered":"
pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
To nemohlo b\u00fdt skute\u010dn\u00e9. B\u00e1zliv\u011b si st\u00e1hl dlan\u011b z obli\u010deje. A vyt\u0159e\u0161til o\u010di. Sed\u011bl p\u0159ed n\u00edm jeho Tom, pla\u010d\u00edc\u00ed a z cel\u00e9ho srdce \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee u\u017e ho kone\u010dn\u011b na\u0161el. Nat\u00e1hl po n\u011bm ruce, jak\u00e9 v\u0161ak bylo jeho p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e Bill ucukl a odt\u00e1hl se.<\/div>\n
„Billi, to jsem j\u00e1… neubl\u00ed\u017e\u00edm ti,“ za\u0161eptal konej\u0161iv\u011b. Billovy n\u00e1dhern\u00e9 o\u010di byly zalit\u00e9 neskonal\u00fdm strachem. A provinilost\u00ed, jej\u00ed\u017e opodstatn\u011bn\u00ed Tom zat\u00edm nech\u00e1pal.<\/div>\n
„Jdi… Nezaslou\u017e\u00edm si tv\u00e1 l\u00e1skypln\u00e1 slova, ani nic jin\u00e9ho.“<\/div>\n
„Ale l\u00e1sko, co to \u0159\u00edk\u00e1\u0161?!“ sna\u017eil se ho p\u0159it\u00e1hnout k sob\u011b. Bill se odsunul tak prudce, a\u017e m\u00e1lem spadl z postele. Zachr\u00e1nily ho siln\u00e9 pa\u017ee. K\u0159e\u010dovit\u011b stiskl o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka k sob\u011b a odstrkoval je.<\/div>\n
„Ne, nesahej na m\u011b! Nech\u00e1pe\u0161 to?! Jsem poskvrn\u011bn\u00fd! Zneuct\u011bn\u00fd!“<\/div>\n
Tomovo hrdlo se pal\u010div\u011b st\u00e1hlo a on na moment nemohl vydat ani hl\u00e1sku. Potom kone\u010dn\u011b vzlykl a chab\u011b protestuj\u00edc\u00edho \u010dernovl\u00e1ska si strhl do n\u00e1ru\u010de. Sev\u0159el ho, a\u017e skoro nemohl d\u00fdchat – to ve snaze od\u010dinit sv\u00e9 pochyben\u00ed a ji\u017e nikdy k Billovi nepustit nikoho, kdo by mu mohl ubl\u00ed\u017eit.<\/div>\n
Bill snad u\u017e pochopil, \u017ee ho Tom nezavrhnul, a schoval tv\u00e1\u0159 do ohybu jeho krku. Bezmocn\u011b se k n\u011bmu tulil a nev\u011bdomky jej \u0161imral vl\u00e1sky na k\u016f\u017ei.<\/div>\n
\n
„On m-m\u011b…“ zadrhnul se.<\/div>\n
„P\u0161\u0161, ne\u0159\u00edkej to. U\u017e nikdy se to nestane. A ani nem\u011blo st\u00e1t!“ Doslova mlad\u00edka drtil ve sv\u00e9m objet\u00ed. „Je to v\u0161echno moje vina! Neubr\u00e1nil jsem t\u011b, zklamal jsem. To j\u00e1 si zaslou\u017e\u00edm tvou nen\u00e1vist a pohrd\u00e1n\u00ed…“<\/div>\n
„Ty ne, Tome. J\u00e1 jsem je asi n\u011b\u010d\u00edm vyprovokoval…“<\/div>\n
Bill st\u00e1hl obli\u010dej do zoufal\u00e9 grimasy a pevn\u011b Toma objal kolem pasu.<\/div>\n
„On… na m\u011b sahal a-a v\u0161echno… J-j\u00e1… Cht\u011bl jsem, abys byl prvn\u00ed a… on mi to vzal! Tomi…t-tak stra\u0161n\u011b moc to bolelo…“ O\u0161kliv\u00e9 vzpom\u00ednky mu znovu vytanuly na mysl. Tom m\u011bl Billovy nehty zaryt\u00e9 do ramen a krk u\u017e od slz cel\u00fd mokr\u00fd. S\u00e1m k nim p\u0159id\u00e1val sv\u00e9.<\/div>\n
„J\u00e1… V\u00edm, \u017ee jsi cht\u011bl, ale… to nevad\u00ed. Nez\u00e1le\u017e\u00ed mi na tom. Hlavn\u011b, \u017ee \u017eije\u0161…“ sl\u00edb\u00e1val mu slan\u00e9 krystalky z tv\u00e1\u0159\u00ed. Bill bla\u017een\u011b vydechl. Tohle si p\u0159\u00e1l tak dlouho… \u00dalevn\u011b se pousm\u00e1l a vzal Tom\u016fv obli\u010dej do dlan\u00ed.<\/div>\n
„Nejhor\u0161\u00ed na tom v\u0161em bylo, \u017ee jsi nebyl u m\u011b…“<\/div>\n
Po dob\u011b, je\u017e se zd\u00e1la b\u00fdt nekone\u010dnou, se vno\u0159il do \u010dokol\u00e1dov\u00fdch hloubek. Tom si ho pokl\u00e1dal na kl\u00edn a prob\u00edral s t\u011bmi hebk\u00fdmi havran\u00edmi vlasy.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, ale nemohl jsem t\u011b naj\u00edt. Nem\u011bl jsem ani pon\u011bt\u00ed, kam mi t\u011b odnesli.“<\/div>\n
Billovi n\u011bco do\u0161lo.<\/div>\n
„Ale jak ses v\u016fbec dostal z cely?! Jak jsi p\u0159e\u0161el p\u0159es hl\u00edda\u010de?! Tome, ty ses zbl\u00e1znil! Chyt\u00ed t\u011b tu a-„<\/div>\n
„Jo, chyt\u00ed m\u011b, kdy\u017e bude\u0161 takhle k\u0159i\u010det.“<\/div>\n
Bill zmlkl a Tom pokra\u010doval.<\/div>\n
„Je to t\u0159et\u00ed noc, co se toul\u00e1m po are\u00e1lu a nikdo m\u011b nechytil. Ani si nev\u0161imli, \u017ee miz\u00edm z cely.“<\/div>\n
„Jak ses z n\u00ed teda dostal?“<\/div>\n
„\u0160perh\u00e1k je geni\u00e1ln\u00ed vyn\u00e1lez,“ bl\u00fdsknul \u00fasm\u011bvem. „A na\u0161lo se n\u011bkolik v\u011bz\u0148\u016f, kte\u0159\u00ed se mnou souc\u00edtili a dali mi p\u00e1r zaru\u010den\u00fdch rad. A u\u017e nikdy nedovol\u00edm, aby ti kdokoliv zk\u0159ivil by\u0165 jen vl\u00e1sek. Ute\u010deme,“ \u0161pitnul spiklenecky a setkal se s Billov\u00fdm tou\u017eebn\u00fdm i ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„To je jen kr\u00e1sn\u00fd sen…“<\/div>\n
„Ne! U\u017e na tom pracuju. A dok\u00e1\u017eu to. Oba to dok\u00e1\u017eeme! \u017d\u00e1dn\u00e9 v\u011bzen\u00ed nen\u00ed dokonal\u00e9. Ute\u010deme a budeme spolu \u017d\u00cdT. M\u011bl jsi pravdu. Nem\u00e1 cenu spol\u00e9hat na jak\u00fdsi pofid\u00e9rn\u00ed p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed \u017eivot, kter\u00fd ani nem\u00e1m potvrzen\u00fd. U\u017e v\u00edm. D\u016fle\u017eit\u00e9 je \u017e\u00edt p\u0159\u00edtomnost\u00ed. A j\u00e1 j\u00ed chci \u017e\u00edt s \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho miluju. S tebou.“<\/div>\n
Bill se rozn\u011b\u017en\u011ble pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Je to v\u016fbec skute\u010dnost? Po\u0159\u00e1d m\u00e1m pocit, \u017ee prost\u011b mus\u00edm sn\u00edt.“<\/div>\n
„Chce\u0161 p\u0159esv\u011bd\u010dit o opaku?“<\/div>\n
Tomovy rty se zavlnily v \u00fasm\u011bvu. Bill\u016fv souhlas si p\u0159e\u010detl v jeho o\u010d\u00edch. A tak se jen nepatrn\u011b sklonil a po v\u011b\u010dn\u011b trvaj\u00edc\u00edch dnech spojil jejich rty.<\/div>\n
Zprvu se l\u00edbali m\u011bkce, a\u017e nevinn\u011b, jako by znovu zji\u0161\u0165ovali kouzlo toho spojen\u00ed. Ale kdy\u017e se osm\u011blili, z polibk\u016f \u010di\u0161ela nekone\u010dn\u00e1 nal\u00e9havost. D\u00e1vali do nich ka\u017edou stra\u0161nou sekundu osam\u011bn\u00ed a nejistoty. Hromadila se v nich potla\u010dovan\u00e1 v\u00e1\u0161e\u0148, oba dva to c\u00edtili, p\u0159esto byl Tom \u0161okovan\u00fd, kdy\u017e Bill ud\u00fdchan\u011b p\u0159eru\u0161il polibek, p\u0159imkl se k n\u011bmu a pov\u011bd\u011bl: „Tome… miluj se se mnou.“<\/div>\n
Tom se ml\u010dky po\u0161kr\u00e1bal ve vlasech a \u010dernovl\u00e1sek znejist\u011bl.<\/div>\n
„Teda jestli nechce\u0161-„<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 chci, moc chci, jen\u017ee to nejde.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee by ti to zp\u016fsobilo bolest…“<\/div>\n
„Ale ne, nebude to bolet…“<\/div>\n
„Bude.“<\/div>\n
„Na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed…“ ozval se hl\u00e1sek t\u011bsn\u011b u Tomova u\u0161n\u00edho lal\u016f\u010dku, kter\u00fd byl vz\u00e1p\u011bt\u00ed provokativn\u011b skousnut. Tom se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Dob\u0159e, ale j\u00e1 jak za\u010dnu, tak jen tak nep\u0159estanu…“<\/div>\n
„Beru na v\u011bdom\u00ed..“ Bill mu nab\u00eddl sv\u00e9 rty k sladk\u00e9mu polibku. Za\u010dal pomalu rozep\u00ednat knofl\u00ed\u010dky na sv\u00e9 ko\u0161ili a po chvilce zaznamenal, \u017ee se k n\u011bmu p\u0159idaly Tomovy prsty. Ty potom spustily zbyte\u010dn\u00fd kus oble\u010den\u00ed z Billov\u00fdch ramen a pohladily rozechv\u011bl\u00e9ho chlapce po nah\u00fdch z\u00e1dech.<\/div>\n
„Chv\u011bje\u0161 se,“ \u0161eptnul Tom do polibku.<\/div>\n
„Je mi zima.“<\/div>\n
„Zah\u0159eju t\u011b…“<\/div>\n
Tom\u016fv vr\u0161ek skon\u010dil na zemi a on Billa jemn\u00fdm tlakem donutil, aby si lehnul. Kalhoty n\u00e1sledovaly ko\u0161ili. Bill si Toma \u017e\u00e1dostiv\u011b p\u0159it\u00e1hl ke sv\u00fdm pol\u0161t\u00e1\u0159k\u016fm.<\/div>\n
„Tak u\u017e m\u011b svl\u00e9kni!“<\/div>\n
Okam\u017eit\u011b byl nah\u00fd. Trhan\u011b vydechl, kdy\u017e Tom opustil jeho rty. Tomovy polibky, lehk\u00e9 jako mot\u00fdl\u00ed k\u0159\u00eddla, v\u0161ude na Billov\u011b slonovinov\u00e9m t\u011ble…<\/div>\n
Tom j\u00edm byl une\u0161en\u00fd.<\/div>\n
„Jsi tak n\u00e1dhern\u00fd…. Jak jen ti mohli ubli\u017eovat? U\u017e nikdy na tebe nikdo s nich ani nes\u00e1hne!“ a\u017e moc n\u00e1ru\u017eiv\u011b stisknul Billovy boky, poznamenan\u00e9 podlitinami a mod\u0159inami. Bill tichounce vykvikl a kousnul se do rtu. Mus\u00ed b\u00fdt zticha nebo Tom p\u0159estane. A to nesm\u00ed. Bill kone\u010dn\u011b pot\u0159ebuje po t\u011bch n\u011bkolika hr\u016fzn\u00fdch z\u00e1\u017eitc\u00edch za\u017e\u00edt nen\u00e1siln\u00e9 milov\u00e1n\u00ed. Tomovy dlan\u011b stejn\u011b hned zjemnily hlazen\u00ed a z mlad\u00edka samotn\u00e9ho vyza\u0159ovala siln\u00e1 l\u00e1ska.<\/div>\n
P\u0159ejel Billovi na stehna a odd\u00e1lil je, aby se mezi n\u011b ve\u0161el. Nepatrn\u00fdmi doteky rt\u016f zasyp\u00e1val \u010dernovl\u00e1sk\u016fv podb\u0159i\u0161ek a tou\u017eebn\u011b sm\u011b\u0159oval k hv\u011bzdi\u010dce. Vyz\u00fdvav\u011b ji obt\u00e1hl jazykem a po Billov\u011b souhlasn\u00e9m vzdechu vs\u00e1l tu smetanovou k\u016f\u017ei\u010dku mezi rty.<\/div>\n
S Billem tohle n\u011bkdo d\u011blal poprv\u00e9; t\u011blem se mu prol\u00e9valy p\u0159\u00edjemn\u00e9 pocity. Tom se d\u00e1l mazlil s hv\u011bzdi\u010dkou a ruku p\u0159esunul na jeho vzru\u0161en\u00ed. N\u011bkolikr\u00e1t n\u011b\u017en\u011b zapohyboval z\u00e1p\u011bst\u00edm. Reakc\u00ed bylo za\u00fap\u011bn\u00ed. Popla\u0161en\u011b p\u0159estal.<\/div>\n
„Bol\u00ed t\u011b to?“<\/div>\n
„N-ne… Pokra\u010duj,“ za\u0161eptal vzru\u0161en\u011b. A tak vr\u00e1til ruku zp\u011bt a p\u0159esouval se polibky ke vstupu do Billova t\u011bla. V\u011bd\u011bl, \u017ee tady mus\u00ed b\u00fdt hodn\u011b opatrn\u00fd. To m\u00edste\u010dko bylo u\u017e na pohled bolestiv\u00e9, cel\u00e9 \u010derven\u00e9 a rozp\u00e1len\u00e9. Pofoukal ho a vlo\u017eil tam lehk\u00fd polibek. Bill sebou \u0161kubnul.<\/div>\n
„Promi\u0148, brou\u010dku!“<\/div>\n
„To je dobr\u00fd…“ p\u00edpnul a rad\u011bji se soust\u0159edil na Tomovu dla\u0148, kter\u00e1 te\u010f konej\u0161iv\u011b hladila jeho kl\u00edn.<\/div>\n
„Budu u\u017e \u0161etrn\u00fd.“<\/div>\n
A za\u010dal od p\u00edky. St\u00e1le Billa hladil a odv\u00e1d\u011bl tak jeho pozornost, zat\u00edmco se sna\u017eil bezbolestn\u011b postupovat d\u00e1l. Bill u\u017e ani malinko nedal na v\u011bdom\u00ed jakoukoli bolest. Teprve kdy\u017e Tom\u016fv jazyk nesm\u011ble zaplul do jeho t\u011bla, zana\u0159\u00edkal.<\/div>\n
„Au, Tomi!“<\/div>\n
P\u0159estal.<\/div>\n
„Kon\u010dim. Nebudu to d\u011blat, kdy\u017e t\u011b to bol\u00ed.“<\/div>\n
„Nep\u0159est\u00e1vej, pros\u00edm! Ano, bude to bolet, ale mus\u00edm se p\u0159es to p\u0159en\u00e9st.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 to nem\u016f\u017eu d\u011blat, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee t\u011b to bol\u00ed!“<\/div>\n
Up\u0159el na n\u011bj sv\u00e9 uslzen\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
„Pros\u00edm.“<\/div>\n
„Bille, ty m\u011b p\u0159emlouv\u00e1\u0161 k tomu, abych ti ubli\u017eoval?!“<\/div>\n
„Nemysli si, je to i p\u0159\u00edjemn\u00fd…“<\/div>\n
Tom uhnul pohledem. Povzdechl.<\/div>\n
„Tak jo, no.“<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 to d\u011blat, jestli t\u011b to tak obt\u011b\u017euje!“ zamra\u010dil se.<\/div>\n
„Ty bl\u00e1z\u00ednku, neobt\u011b\u017euje m\u011b to! Jak ti m\u00e1m vysv\u011btlit, \u017ee j\u00e1 jsem ten posledn\u00ed, kdo by ti m\u011bl zp\u016fsobovat nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocity?“ sklonil se k n\u011bmu a prsty zabo\u0159il do toho vo\u0148av\u00e9ho p\u00e1p\u011b\u0159\u00ed. Pak jej skoro neznateln\u011b pol\u00edbil na pootev\u0159en\u00e9 rty. Bill rozt\u00e1l.<\/div>\n
„Jak ti m\u00e1m vysv\u011btlit, \u017ee mi to nevad\u00ed? V\u00edm p\u0159ece, \u017ee to ned\u011bl\u00e1\u0161 c\u00edlen\u011b. L\u00e1sko, nen\u00ed \u010das. To nep\u0159ebol\u00ed. A po z\u00edt\u0159ku budou r\u00e1ny je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed-„<\/div>\n
„Ml\u010d…“ \u0161eptnul a nal\u00e9hav\u011b vniknul jazykem mezi Billovy rty, kter\u00e9 se mu otev\u0159ely, jako se otv\u00edr\u00e1 okv\u011bt\u00ed k\u0159ehk\u00e9 b\u00edl\u00e9 r\u016f\u017ee v rann\u00edch slune\u010dn\u00edch paprsc\u00edch.<\/div>\n
Polibek byl p\u0159eru\u0161en ve chv\u00edli, kdy Tom zatla\u010dil prst proti Billovu vstupu. Bill ho toti\u017e samou bolest\u00ed kousnul. Podv\u011bdom\u011b se sna\u017eil tu v\u011bc, d\u011blaj\u00edc\u00ed bolest, dostat ze sebe. Tom p\u0159idr\u017eel jeho couvaj\u00edc\u00ed boky a nep\u0159etr\u017eit\u011b mu \u0161eptal, aby se uvolnil. Neh\u00fdbal s ukazov\u00e1\u010dkem, kter\u00fd v\u011bzel k\u0159e\u010dovit\u011b sev\u0159en\u00fd, ale \u010dekal, a\u017e jej p\u0159ijme. Kone\u010dn\u011b se p\u0159estal tak nezvladateln\u011b t\u0159\u00e1st.<\/div>\n
„M\u016f…\u017ee\u0161,“ pravil nak\u0159\u00e1pl\u00fdm hl\u00e1skem. A kdy\u017e jeho Tomi splnil, co po n\u011bm cht\u011bl, prokousl si pro zm\u011bnu vlastn\u00ed rty.<\/div>\n
V\u0161e dal\u0161\u00ed Billovi spl\u00fdvalo – jak Tom p\u0159id\u00e1v\u00e1 dal\u0161\u00ed prsty, uklid\u0148uje ho, s\u00e1m \u0161\u00edlen\u00fd vzru\u0161en\u00edm. Po dob\u011b, kter\u00e1 mu p\u0159ipadala aspo\u0148 jako n\u011bkolik let, \u0159ekl dost. Prsty z jeho zade\u010dku v tu r\u00e1nu zmizely a on p\u0159ekvapen\u011b vydechl, jak si najednou p\u0159ipadal pr\u00e1zdn\u00fd.<\/div>\n
Tom jej t\u00e1zav\u011b pozoroval. V\u011bnoval mu v\u0161e \u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„M\u00e1m se-„<\/div>\n
„Ano…“<\/div>\n
D\u00edval se, jak si svl\u00e9k\u00e1 pr\u00e1dlo. Uc\u00edtil jeho \u017ehnouc\u00ed t\u011blo na sv\u00e9m. Spo\u010d\u00edvalo na n\u011bm se v\u0161\u00ed opatrnost\u00ed. Tomovy dlan\u011b se automaticky zapletly do jeho vlas\u016f. P\u0159ibl\u00ed\u017eil se k t\u00e9 milovan\u00e9 tv\u00e1\u0159i na milimetr a zad\u00edval se do zlat\u011b se t\u0159pyt\u00edc\u00ed \u010dokol\u00e1dy.<\/div>\n
„D\u00e1v\u00e1m ti sebe, Tome. To nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed, co m\u00e1m,“ za\u0161eptal a l\u00e1skypln\u011b se dotkl Tomov\u00fdch rt\u016f.<\/div>\n
„L\u00e1sko.“<\/div>\n
Uchopil Billa pod pokr\u010den\u00fdmi koleny a odd\u00e1lil jeho no\u017eky. Um\u00edral jen z toho d\u016fv\u011b\u0159iv\u00e9ho pohledu oddan\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Odpus\u0165…“<\/div>\n
„Milu- ach!“ zast\u00e9nal, jak do n\u011bj pronikl. Rty, otev\u0159en\u00e9 v n\u011bm\u00e9m v\u00fdk\u0159iku. A to v n\u011bm byl Tom teprve \u0161pi\u010dkou.<\/div>\n
„L\u00e1sko… odpus\u0165 mi to…“ stiskl k sob\u011b v\u00ed\u010dka a rychle p\u0159irazil. Bill sebou trhnul proti n\u011bmu. A narazil do n\u011b\u010deho, co mu zp\u016fsobilo nepatrn\u00fd okam\u017eik rozko\u0161e. Prudce vydechl, jak se mu zamotala hlava.<\/div>\n
„T-Tomi, tam… n\u011bco…“<\/div>\n
Tom ho te\u010f nesly\u0161el. Sna\u017eil se zvyknout si na nadpozemskou \u00fazkost Billova t\u011bla. Jak byl vyjeven\u00fd, kdy\u017e se \u010dernovl\u00e1sek s\u00e1m pohnul proti n\u011bmu.<\/div>\n
„Bille? Tebe… tebe to nebol\u00ed?“ vykoktal ze sebe nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b, lapaj\u00edc po vzduchu. Jeho vzru\u0161en\u00ed v tom malinkat\u00e9m zade\u010dku jej p\u0159ipravovalo o dech.<\/div>\n
„Mu-mu\u010d\u00edc\u00ed slast bude nejlep\u0161\u00ed pojmenov\u00e1n\u00ed pro to… co c\u00edt\u00edm,“ zavzdychal Bill.<\/div>\n
„Ah…“ projevili se dvojhlasn\u011b po dal\u0161\u00edm n\u011b\u017en\u00e9m p\u0159\u00edrazu. Tom se zavlnil v boc\u00edch… vp\u00edjeli se jeden do druh\u00e9ho… stali se jedinou bytost\u00ed. Hr\u016fzu nah\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed celu prostoupilo st\u00e9n\u00e1n\u00ed a p\u0159er\u00fdvav\u00e1 vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky.<\/p>\n<\/div>\n
Choval se k n\u011bmu, jak nejopatrn\u011bji dovedl. A odm\u011bnou mu byl pohled na jeho and\u00edlka, jeho\u017e ovl\u00e1dala pouze rozko\u0161. Obmotal prsty kolem Billova penisu a c\u00edlen\u011b se jej pokou\u0161el dov\u00e9st k v\u00fdbuchu. Sladil a nepatrn\u011b zrychlil pohyby. Tak se soust\u0159edil na Billa, \u017ee zapom\u00ednal na vlastn\u00ed uspokojen\u00ed. Ale myslel na n\u011bj on. Pravideln\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eel proti, st\u00e1le napjat\u011bj\u0161\u00ed z mraven\u010den\u00ed, je\u017e vych\u00e1zelo z podb\u0159i\u0161ku do cel\u00e9ho t\u011bla. Pulzoval v Tomov\u011b dlani, zm\u00edtal se. C\u00edtil, \u017ee z jeho kl\u00edna vych\u00e1z\u00ed obrovsk\u00fd, neodbytn\u00fd tlak. K\u0159e\u010dovit\u011b semkl v\u00ed\u010dka. Zas\u00e1hla ho vlna n\u011b\u010deho siln\u00e9ho a sladk\u00e9ho. Ze rt\u016f mu vy\u0161el vzlyk a n\u00e1sledn\u011b tich\u00fd, \u00falevn\u00fd v\u00fddech. Otev\u0159el o\u010di, kdy\u017e v sob\u011b uc\u00edtil teplo a vlhko. Tom nespoutan\u011b vyvrcholil ve stejn\u00e9 vte\u0159in\u011b.<\/div>\n
Sklonil tv\u00e1\u0159 k Billovu ou\u0161ku a vys\u00edlen\u011b za\u0161eptal pod\u011bkov\u00e1n\u00ed. Bil ho objal pa\u017eemi kolem krku. Ol\u00edbal ka\u017ed\u00fd kousek k\u016f\u017ee, na kter\u00fd dos\u00e1hl.<\/div>\n
„Ned\u011bkuj… to j\u00e1 d\u011bkuju. Bylo to to nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed, co jsem kdy pro\u017eil.“<\/div>\n
„I j\u00e1…“ Bloudil rty jemu po obli\u010deji. S tlukouc\u00edm srdcem \u010dekal, kdy u\u017e ho kone\u010dn\u011b pol\u00edb\u00ed. Spojili se v polibku, p\u0159et\u00e9kaj\u00edc\u00edm v\u011b\u010dnou l\u00e1skou.<\/p>\n<\/div>\n
Zbytek noci ml\u010deli. Bill nehybn\u011b spo\u010d\u00edval na Tomovi, pevn\u011b p\u0159itulen\u00fd. Z\u00e1\u0159\u00edc\u00edma o\u010dima prot\u00ednal tmu, naslouchaj\u00edc tlukotu srdce, kter\u00e9 pat\u0159ilo jen jemu. Tom jej l\u00edbal do vlas\u016f a jemn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl prsty po Billov\u00fdch ramenou. Cela d\u00fdchala klidem<\/div>\n
S prvn\u00edmi rann\u00edmi paprsky Bill uvolnil objet\u00ed kolem Tomova pasu. S \u00fasm\u011bvem se naklonil a kr\u00e1tce jej l\u00edbnul. Oba v\u011bd\u011bli, \u017ee se znovu mus\u00ed odlou\u010dit.<\/div>\n
Pomalu se vz\u00e1jemn\u011b obl\u00e9kli, ani\u017e si \u0159ekli by\u0165 jen slov\u00ed\u010dko. Tom sv\u00fdm z\u00e1zra\u010dn\u00fdm \u0161perh\u00e1kem opatrn\u011b odemkl vchod. Vyhl\u00e9dl ven. Nikde \u017e\u00e1dn\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed. Op\u0159el se o r\u00e1m a p\u0159it\u00e1hl si \u010dernovl\u00e1ska k sob\u011b. Dr\u017e\u00edc jeho boky si o jeho \u010delo op\u0159el sv\u00e9. Rty se mu zachv\u011bly, ne\u017e promluvil.<\/div>\n
„Neskonale moc t\u011b miluju. Nezapome\u0148 na to, a\u0165 se d\u011bje cokoliv-„<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0161pitnul Bill a sladce se usm\u00e1l. „Budu na tebe myslet ka\u017edou vte\u0159inu po zbytek sv\u00e9ho \u017eivota, a\u0165 bude\u0161 se mnou, \u010di ne. Setk\u00e1me se znovu, v tomto \u017eivot\u011b nebo v tom p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm…“<\/div>\n
Tom m\u00edrn\u011b zbledl.<\/div>\n
„Pro\u010d o tomhle mluv\u00ed\u0161?!“<\/div>\n
„Neboj se, nemysli na nic zl\u00e9…“ schoval tv\u00e1\u0159 k Tomovu krku. „Hlavn\u00ed je, \u017ee t\u011b miluju. A nikdy nep\u0159estanu.“<\/div>\n
Tom se nal\u00e9hav\u011b vpil do jeho rt\u016f. U\u017e necht\u011bl ztratit ani vte\u0159inu z \u010dasu, kter\u00fd jim byl d\u00e1n. Sm\u011bs v\u00e1\u0161n\u011b a n\u011bhy ud\u011blal sv\u00e9 a vznikl ten nejcitupln\u011bj\u0161\u00ed polibek. K\u00e9\u017e by jej nemuseli nikdy p\u0159eru\u0161it…<\/div>\n
Ud\u00fdchan\u011b se rozpojili a z t\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed bl\u00edzkosti se topili v \u010dokol\u00e1d\u011b toho druh\u00e9ho.<\/div>\n
„Jdi u\u017e…“ \u0161pitl Bill a l\u00e1skypln\u011b Tomovi p\u0159ejel prstem po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„\u010cekej m\u011b… v noci. P\u0159ijdu. Budu pracovat na na\u0161em \u00fat\u011bku. \u010cek\u00e1 n\u00e1s \u0161\u0165astn\u00e1 budoucnost. Jedin\u00e9, co pot\u0159ebuji, je tvoje d\u016fv\u011bra… a l\u00e1ska.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 oboj\u00ed. Miluju t\u011b.“<\/div>\n
„A j\u00e1 tebe…“<\/div>\n
Je\u0161t\u011b naposledy Billa kr\u00e1tce pol\u00edbil, pohladil po z\u00e1dech, p\u0159ivon\u011bl k vlas\u016fm, pod\u00edval se do t\u011bch n\u00e1dhern\u00fdch o\u010d\u00ed. A potom se prudce oto\u010dil a zav\u0159el za sebou dve\u0159e.<\/div>\n
Bill se svezl pod\u00e9l nich. V \u010dokol\u00e1d\u011b se objevila bolest. U\u017e te\u010f, n\u011bkolik hodin p\u0159ed svou smrt\u00ed, c\u00edtil, \u017ee to bylo naposled, co Toma vid\u011bl. Polo\u017eil i dla\u0148 na b\u0159icho a rozplakal se. Hrdlo se mu st\u00e1hlo zoufalstv\u00edm, \u017ee ani nemohl d\u00fdchat. Doplazil se ke dve\u0159\u00edm a zalomcoval klikou. Samoz\u0159ejm\u011b nepovolila.<\/div>\n
„Ne, ne… Tomi… Tomi… ne!“<\/div>\n
N\u00e1hl\u00e1 pr\u00e1zdnota a bezradnost. Jak si m\u00e1 zaslou\u017eit \u017eivot? Jak se m\u00e1 dostat za Tomem?<\/div>\n
P\u0159itiskl se na dve\u0159e ve snaze pror\u016fst jimi ven. Zlomen\u011b sklonil hlavu. Ten kdosi, kter\u00fd ho cht\u011bl zni\u010dit, dos\u00e1hl sv\u00e9ho. Byl ut\u00fdran\u00fd. Ale mo\u017en\u00e1… mu nebylo souzeno zem\u0159\u00edt utr\u00e1pen\u00fd. A proto zni\u010dehonic pozvedl o\u010di. Pohled mu padl na postel. St\u00e1le prud\u010deji d\u00fdchaj\u00edc, se postavil na vratk\u00e9 nohy a doklop\u00fdtal k n\u00ed.<\/div>\n
„Tomi…“ zabo\u0159il obli\u010dej do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Tomova v\u016fn\u011b, v\u0161ude kolem n\u011bj. Op\u011bt j\u00edm pomalu prostupoval klid. V\u017edy\u0165 tady se p\u0159ed n\u011bkolika minutami l\u00edbali, dokazovali si vz\u00e1jemnou l\u00e1sku a poprv\u00e9 se milovali. Nevad\u00ed, \u017ee zem\u0159e, proto\u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed smrt\u00ed stihl ud\u011blat to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed -odevzdat se milovan\u00e9mu \u010dlov\u011bku. Bude um\u00edrat s pocitem, \u017ee je milov\u00e1n a se sv\u00fdm Tomem se znovu setk\u00e1 ve sv\u011bt\u011b, kde je u\u017e nikdo nebude moci rozd\u011blit. A tak\u00e9 s hrdost\u00ed. I kdy\u017e je od sebe odtrhli, Tom objevil cestu a sta\u010dilo doj\u00edt na sladk\u00e9 spojen\u00ed jejich t\u011bl, kter\u00e9 je stmelilo v neporu\u0161iteln\u00fd svazek. Nebude plakat; nebude se b\u00e1t. Carl ani nikdo jin\u00fd u\u017e nikdy neuvid\u00ed jeho slzy.<\/p>\n<\/div>\n
\u00b0\u00b0\u00b0—\u00b0\u00b0\u00b0<\/p>\n<\/div>\n
Zl\u00fd dozorce s krutou radost\u00ed v srdci kr\u00e1\u010del k jeho cele. Dnes ta mal\u00e1 mrcha zem\u0159e. A on bude u toho. Odemkl a rozrazil dve\u0159e, u\u017easl. St\u00e1l p\u0159ipraven\u00fd a naprosto klidn\u00fd, s m\u00edrnou, vyrovnanou tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
„V\u00edm, kam jdeme tentokr\u00e1t.“<\/div>\n
Carlovi se zje\u017eily chloupky v z\u00e1tylku. Nadpozemsk\u00fd hlas mu nahnal strach. Posb\u00edral zbytky sv\u00e9 vrozen\u00e9 odbojnosti.<\/div>\n
„M\u00fdl\u00ed\u0161 se.“<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl jen a usm\u00e1l se. „R\u00e1d si prohl\u00e9dnu \u00b4nov\u00e9 sprchy\u00b4.“<\/div>\n
Mu\u017e proti n\u011bmu se nen\u00e1vistn\u011b u\u0161kl\u00edbl. Tentokr\u00e1t mu pokazil radost. Ale on je\u0161t\u011b dos\u00e1hne zadostiu\u010din\u011bn\u00ed, a\u017e ho spat\u0159\u00ed \u0161kubat sebou na podlaze, otr\u00e1ven\u00e9ho plynem.<\/div>\n
Bill postoupil k n\u011bmu a nechal se uchopit za p\u0159edlokt\u00ed. Naposled si prohl\u00e9dl m\u00edsto, kde za\u017eil nejdokonalej\u0161\u00ed chvilky sv\u00e9ho \u017eivota.<\/div>\n
Nesledoval, kudy jdou. Mysl\u00ed byl st\u00e1le u Toma, rty ov\u011bn\u010den\u00e9 \u00fasm\u011bvem. Carl po n\u011bm vrhal rozzloben\u00e9 pohledy; drtil jeho ruku st\u00e1le v\u00edc. On se usm\u00edv\u00e1, kdy\u017e jde na smrt?!<\/div>\n
Mlad\u00edk mu snad \u010detl my\u0161lenky.<\/div>\n
„Pochop\u00ed\u0161, a\u017e se zamiluje\u0161, Carle…“ za\u0161vito\u0159il zasn\u011bn\u011b, vte\u0159inu p\u0159edt\u00edm, ne\u017e mu dozorce zmizel za \u017eelezn\u00fdmi dve\u0159mi ke sprch\u00e1m.<\/div>\n
Povzdechl a oto\u010dil se. Uvnit\u0159 s n\u00edm, ve vykachl\u00ed\u010dkovan\u00e9 velk\u00e9 m\u00edstnosti bylo zhruba dal\u0161\u00edch 30 mu\u017e\u016f z cely, kterou neznal. Odkl\u00e1dali \u0161aty, h\u00e1zeli je na jednu hromadu a t\u00edsnili se pod \u017eelezn\u00fdmi, zrezl\u00fdmi sprchami. Netu\u0161ili, nem\u011bli ani pon\u011bt\u00ed. Bill je litoval. V\u011bd\u011bl, \u017ee budou k smrti vyd\u011b\u0161en\u00ed, a\u017e proz\u0159ou…<\/div>\n
Prop\u00e1tral d\u016fkladn\u011b o\u010dima prostory a naho\u0159e, u sam\u00e9ho stropu, spat\u0159il prosklen\u00e9 ok\u00e9nko. A za n\u00edm Carl\u016fv napjat\u00fd obli\u010dej. Zklame ho, a to velmi.<\/div>\n
Posadil se, daleko od v\u0161ech, a op\u0159el se z\u00e1dy o studenou st\u011bnu. Pokr\u010dil kolena. Povykov\u00e1n\u00ed mu\u017e\u016f zn\u011blo veseleji, ne\u017e obvykle. Chud\u00e1ci.<\/div>\n
Ozvalo se vrz\u00e1n\u00ed, jak oto\u010dili kohoutky. Moment se nic ned\u011blo… a pak to p\u0159i\u0161lo. Z hlavic se m\u00edsto vody vyvalilo sy\u010den\u00ed a lehce b\u00edl\u00fd plyn. N\u00e1sledoval pod\u011b\u0161en\u00fd k\u0159ik, o p\u0159ekot zav\u00edrali kohoutky. Marn\u011b.<\/div>\n
Bill zav\u0159el o\u010di a odpout\u00e1val se od pozemsk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed. Pod v\u00ed\u010dky se mu m\u00edhaly p\u0159edstavy ze v\u010derej\u0161\u00ed noci. Tv\u00e1\u0159e mu z\u010dervenaly; dotkl se p\u0159es l\u00e1tku sv\u00e9ho divoce tlukouc\u00edho srdce.<\/div>\n
Neb\u00fdt v tomto stavu, asi by ze\u0161\u00edlel hr\u016fzou. Vyd\u011b\u0161en\u00e9 hlasy v\u011bz\u0148\u016f utichaly, jak jejich bezmocn\u00ed majitel\u00e9 rychle um\u00edrali. On sed\u011bl daleko od zdroje p\u0159ed\u010dasn\u00e9ho konce, \u017eil tedy d\u00e9le. Ov\u0161em ani on nemohl b\u00fdt u\u0161et\u0159en. Jeho osudem bylo zem\u0159\u00edt tu, jako tis\u00edce lid\u00ed p\u0159ed n\u00edm a po n\u011bm…<\/div>\n
Vdechl lehce vo\u0148av\u00fd plyn a v\u00ed\u010dka se mu zachv\u011bla. Hned s\u00e1m sebe uklid\u0148oval, usilovn\u011b vzpom\u00ednaj\u00edc na Tomova slova l\u00e1sky a jeho sametov\u00e9 rty. Nec\u00edtil \u017e\u00e1dnou bolest. Jen nekone\u010dn\u00fd m\u00edr a touhu po vysn\u011bn\u00e9m sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
L\u00edn\u011b, jako ve zpomalen\u00e9m z\u00e1b\u011bru se svezl na bok a pootev\u0159el rty. Um\u00edral, ani\u017e by se t\u00edm zaob\u00edral. Jeho vn\u00edm\u00e1n\u00ed us\u00ednalo pod konej\u0161iv\u00fdm p\u0159\u00edkrovem smrti, kter\u00e1 se podobala sladk\u00e9mu sp\u00e1nku…<\/p>\n<\/div>\n
Tom………<\/em><\/div>\n
Setk\u00e1me se znovu… l\u00e1sko moje.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Vydechl naposled a mu\u017e, vy\u010dk\u00e1vaj\u00edc\u00ed na tento okam\u017eik, zoufale ude\u0159il p\u011bst\u00ed do okna. V chladn\u00fdch o\u010d\u00edch se mu objevily slzy.<\/p>\n<\/div>\n
\u00b0\u00b0\u00b0—\u00b0\u00b0\u00b0<\/p>\n<\/div>\n
Tom tentokr\u00e1t opravdu riskoval p\u0159i cest\u011b za Billem; n\u011bkolikr\u00e1t ho m\u00e1lem objevili, jak p\u0159eb\u00edhal mezi hl\u00eddkami. Hnala jej touha a tak\u00e9 strach, kter\u00fd si nedovedl vysv\u011btlit. Rad\u011bji. Obez\u0159etn\u011b se rozhl\u00e9dl po prostoru kolem cely, za\u0161\u00e1tral po \u0161perh\u00e1ku. Ruce se mu t\u0159\u00e1sly nedo\u010dkavost\u00ed. Myslel na n\u011bj cel\u00fd den…<\/div>\n
Zasunul dr\u00e1tek do z\u00e1mku, ale nesetkal se s \u017e\u00e1dnou p\u0159ek\u00e1\u017ekou. Nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit zes\u00edlil. Ani nev\u011bd\u011bl, jestli to chce skute\u010dn\u011b ud\u011blat, kdy\u017e sahal po klice.<\/div>\n
Pro\u010d je, proboha, odem\u010deno?!<\/em><\/div>\n
Povolila lehce, vchod se plavn\u011b otev\u0159el a vpustil Toma do m\u00edstnosti… pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Bille…“ zaj\u00edkl se, nohy mu vypov\u011bd\u011bly slu\u017ebu. Vsed\u011b na zemi schoval tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed, aby se nemusel pod\u00edvat pravd\u011b do o\u010d\u00ed. Bill tu nebyl a bylo nad slunce jasn\u00e9, co se s n\u00edm stalo. Tak proto se mu dopoledne na n\u011bkolik vte\u0159in st\u00e1hlo hrdlo, \u017ee se ani nemohl nadechnout! Bylo to jejich sd\u00edlen\u00fdm poutem. On v tu chvilku vydechl naposledy…<\/div>\n
Bolestn\u011b za\u0161tkal a nechal si slzy proklouz\u00e1vat mezi prsty. Bill zem\u0159el a on u toho nebyl. Zem\u0159el a on tu z\u016fstal; \u017eije! Zadrhl se, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee i Bill st\u00e1le \u017eije. V\u017edy\u0165 i ta nehostinn\u00e1 cela dosud d\u00fdch\u00e1 j\u00edm.<\/div>\n
Pousm\u00e1l se, zhluboka vydechl p\u0159es hebk\u00e9 rty. Je mu dob\u0159e a \u010dek\u00e1 na n\u011bj.<\/div>\n
Tom zaslechl kroky, ale nepomyslel na \u00fat\u011bk. T\u0159eba se v\u0161echno skon\u010d\u00ed u\u017e te\u010f.<\/p>\n<\/div>\n
Carl ztuhl pod n\u00e1hl\u00fdm zji\u0161t\u011bn\u00edm skute\u010dnosti. Paradox. On v\u011bd\u011bl, pro\u010d toho drz\u00e9ho mlad\u00edka nem\u00e1 zab\u00edjet. To je ten, kter\u00e9ho Bill miluje. Vlastn\u011b… miloval. Znovu ho v obrovsk\u00e9 vln\u011b zas\u00e1hla provinilost a vina za zma\u0159en\u00ed jejich \u017eivot\u016f. Snad to m\u016f\u017ee alespo\u0148 nepatrn\u011b od\u010dinit.<\/div>\n
„On… je mrtv\u00fd,“ \u0159ekl ti\u0161e, sleduj\u00edc jeho sv\u011b\u0161en\u00e1 ramena. Kdy\u017e Tom promluvil, dozorce se znovu zat\u0159\u00e1sl strachy. Stejn\u011b klidn\u00fd, nebesk\u00fd t\u00f3n, jako u Billa. To snad ani nen\u00ed mo\u017en\u00e9…<\/div>\n
„V\u00edm…“<\/div>\n
Zask\u0159\u00edpaly dve\u0159e, jak je pootev\u0159el, aby mohl vej\u00edt. Hlasit\u011b polkl.<\/div>\n
„J\u00e1… Jsem odnesl jeho… t\u011blo. Nedopustil jsem, aby ho sp\u00e1lili spolu s ostatn\u00edmi.“<\/div>\n
Tomovi svitla nad\u011bje. T\u0159eba ho bude moci je\u0161t\u011b stisknout v n\u00e1ru\u010d\u00ed, ne\u017e odejde. Pokud mu to Carl umo\u017en\u00ed. Ale pro\u010d by mu to jinak pov\u00eddal?<\/div>\n
Postavil se a oto\u010dil se k mu\u017ei \u010delem. P\u0159esto se v n\u011bm vzedmul m\u00edrn\u00fd hn\u011bv. Ovl\u00e1dl ho zatnut\u00edm p\u011bst\u00ed. Dozorce m\u00edrn\u011b k\u00fdvnul.<\/div>\n
Tom p\u0159e\u0161el k jeho boku. Zav\u00e1hal, potom sesb\u00edral ve sv\u00e9m zesl\u00e1bl\u00e9m t\u011ble posledn\u00ed zbytky s\u00edly a p\u0159im\u00e1\u010dkl mu\u017ee ke zdi. P\u0159idr\u017eel ho pod krkem a pono\u0159il se do jeho vyd\u011b\u0161en\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 se odkazovat na to, \u017ee je tohle tvoje pr\u00e1ce. I p\u0159esto jsi Billa t\u00fdral, ur\u00e1\u017eel a tr\u00fdznil. Kdo asi sp\u00edskal to, \u010d\u00edm musel proch\u00e1zet v posledn\u00edch dnech?!“ p\u0159imhou\u0159il o\u010di do \u0161t\u011brbin a zes\u00edlil stisk.<\/div>\n
„Jsi svin\u011b a j\u00e1 t\u011b nen\u00e1vid\u00edm. T\u00edm, co d\u011bl\u00e1\u0161 te\u010f, se neospravedln\u00ed\u0161.“ Je\u0161t\u011b p\u00e1r okam\u017eik\u016f vy\u010dkal a pak uvolnil sev\u0159en\u00ed. Carl se chr\u010div\u011b nadechl a promas\u00edroval si hrdlo.<\/div>\n
„A te\u010f m\u011b k n\u011bmu zave\u010f.“<\/div>\n
Tomovi nez\u00e1le\u017eelo na tom, zdali je to n\u011bjak\u00e1 past. Zem\u0159e, no a co?<\/div>\n
„Je to tu opu\u0161t\u011bn\u00e9, nikdo sem nechod\u00ed,“ prohl\u00e1sil Carl, kter\u00fd d\u011blal, jako by nebyl m\u00e1lem u\u0161krcen. Tom m\u011bl na to pr\u00e1vo, to v\u011bd\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
Pro\u0161li celou prot\u00e1hlou budovou, na jej\u00edm\u017e konci odemkl mal\u00e1 dv\u00ed\u0159ka od p\u0159ekvapiv\u011b \u00fatuln\u00e9ho pokoj\u00edku. Mal\u00e1 m\u00edstn\u016fstka byla oz\u00e1\u0159ena n\u011bkolika sv\u00ed\u010dkami, d\u00edky kter\u00fdm se rohy pokoje t\u00e1hl st\u00edn. Na sametov\u00e9 pohovce spo\u010d\u00edvalo na boku Billovo m\u011bkk\u00e9 t\u011blo.<\/div>\n
Tomovy o\u010di kr\u00e1tce zaslzely. Usm\u00e1l se a zabarven\u00fdm hlasem Carlovi nak\u00e1zal, aby ode\u0161el ven a nechal mu tu svoji pistoli. Poslechl beze slova.<\/div>\n
Tom zaklekl k Billovi, revolver polo\u017eil na podlahu. Znovu se usm\u00e1l nad jeho v\u00fdrazem. Vypadal, jako kdyby spal. Tv\u00e1\u0159il se sm\u00ed\u0159en\u011b a odk\u00e1zan\u011b. Zamilovan\u011b.<\/div>\n
Uchopil jeho bledou, chladnou ruku do sv\u00e9.<\/div>\n
„Billi, l\u00e1sko,“ pohladil jeho klouby b\u0159\u00ed\u0161kem palce. N\u011bkolik vte\u0159in tak z\u016fstal, ne\u017e vstal, posadil se k n\u011bmu a polo\u017eil si jej do kl\u00edna. Nahnul se nad n\u011bj, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl mu rty po kr\u010dn\u00ed tepn\u011b a zkou\u0161el, jestli neuc\u00edt\u00ed bit\u00ed. Zkontroloval tlukot srd\u00ed\u010dka, dech. Nic, skute\u010dn\u011b zem\u0159el.<\/div>\n
Vzal jej do n\u00e1ru\u010de a nos zabo\u0159il do tekut\u00e9 tmy jeho vlas\u016f. Zabolelo jej, \u017ee ho Bill nem\u016f\u017ee obejmout kolem krku a jeho pa\u017ee d\u00e1l bezmocn\u011b vis\u00ed pod\u00e9l t\u011bla. Uvolnil z\u00e1brany a dovolil perl\u00e1m, aby skr\u00e1p\u011bly jeho tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Promi\u0148 mi, ale nem\u016f\u017eu si pomoct…“ kr\u00e1tce se fale\u0161n\u011b zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Tv\u016fj zvoniv\u00fd sm\u00edch by t\u00e9hle fra\u0161ce dodal korunu, l\u00e1sko.“<\/div>\n
Podep\u0159el Billova z\u00e1da a hlavu jednou rukou a druhou si osu\u0161il obli\u010dej.<\/div>\n
„Kdybych to jen tu\u0161il, kdy\u017e jsem t\u011b dnes k r\u00e1nu opou\u0161t\u011bl… Nikdy bych neode\u0161el. Zem\u0159eli bychom spolu. Takhle tam jsi a \u010dek\u00e1\u0161 na m\u011b, zat\u00edmco j\u00e1 si tu kl\u00e1bos\u00edm v podstat\u011b s\u00e1m pro sebe.“<\/div>\n
P\u0159e\u0161el pohledem jeho postavu, nat\u00e1hl se po jedn\u00e9 ru\u010dce, sev\u0159el ji ve sv\u00e9 a ob\u011b polo\u017eil na Billovo b\u0159\u00ed\u0161ko.<\/div>\n
“ \u00b4Romeo a Julie\u00b4, \u010detls to? Ur\u010dit\u011b ano. Nep\u0159ipad\u00e1 ti, \u017ee to vlastn\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1 n\u00e1s dva? Alespo\u0148 ten z\u00e1v\u011br. M\u00e1 kr\u00e1sn\u00e1 Julie, um\u00edr\u00e1m pro V\u00e1s…“<\/p>\n<\/div>\n
Tom sebral ze zem\u011b revolver. Pevn\u011b a odv\u00e1\u017en\u011b ho stiskl v dlani. Ani st\u00edn pochybnost\u00ed nezachv\u00e1til jeho mysl, kdy\u017e si ho p\u0159ikl\u00e1dal ke sp\u00e1nku a z\u00e1rove\u0148 se skl\u00e1n\u011bl k Billov\u00fdm rt\u016fm. L\u00e1skypln\u011b je pol\u00edbil.<\/div>\n
„Miluji t\u011b, Billi-„<\/p>\n<\/div>\n
Pr\u00e1zdn\u00fdmi chodbami se rozezn\u011bl zvuk v\u00fdst\u0159elu, monstr\u00f3zn\u011b zes\u00edlen\u00fd ozv\u011bnou. Carl sebou trhnul a pod\u00edval se z okna. Oslnil jej jemn\u00fd z\u00e1blesk podzimn\u00edho slunce.<\/p>\n<\/div>\n
Zdalipak i tam, kam oba ode\u0161li, sv\u00edt\u00ed slunce?<\/p>\n<\/div>\n
autor: Terezka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

pokra\u010dov\u00e1n\u00ed To nemohlo b\u00fdt skute\u010dn\u00e9. B\u00e1zliv\u011b si st\u00e1hl dlan\u011b z obli\u010deje. A vyt\u0159e\u0161til o\u010di. Sed\u011bl p\u0159ed n\u00edm jeho Tom, pla\u010d\u00edc\u00ed a z cel\u00e9ho srdce \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee u\u017e ho kone\u010dn\u011b na\u0161el. Nat\u00e1hl po n\u011bm ruce, jak\u00e9 v\u0161ak bylo jeho p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e Bill ucukl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-13919","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13919","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13919"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13919\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13919"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13919"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13919"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}