{"id":13920,"date":"2009-07-26T16:05:00","date_gmt":"2009-07-26T15:05:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13888"},"modified":"2009-07-26T16:05:00","modified_gmt":"2009-07-26T15:05:00","slug":"sachsenhausen-1940-2-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/26\/sachsenhausen-1940-2-3\/","title":{"rendered":"Sachsenhausen 1940 (2\/3)"},"content":{"rendered":"
pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/strong><\/div>\n
\u00b0\u00b0\u00b0—\u00b0\u00b0\u00b0<\/p>\n<\/div>\n
„Hrozn\u011b nahlas ti kru\u010d\u00ed v b\u0159\u00ed\u0161ku, brou\u010dku.“<\/div>\n
Bylo druh\u00fd den, brzy r\u00e1no. Tom, jakmile se probudil, za\u010dal si v\u0161\u00edmat toho nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho tady – Billa. Pr\u00e1v\u011b znovu us\u00ednal na jeho ploch\u00e9m porcel\u00e1nov\u00e9m b\u0159\u00ed\u0161ku, kdy\u017e ho vyru\u0161il ten nehezk\u00fd zvuk.<\/div>\n
„Aby ne, kdy\u017e m\u011b tak hrozn\u011b bol\u00ed…“ smutn\u011b zamrkal.<\/div>\n
„Mohli by n\u00e1m d\u00e1vat v\u011bt\u0161\u00ed porce!“<\/div>\n
„Bu\u010f r\u00e1d, \u017ee n\u00e1m v\u016fbec n\u011bco d\u00e1vaj\u00ed…“ prob\u00edral se t\u011bmi zcuchan\u00fdmi provazci vlas\u016f. Jakoby tu\u0161il.<\/p>\n<\/div>\n
Vr\u00e1tili se z p\u0159epo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1n\u00ed bez dal\u0161\u00edch t\u0159\u00ed lid\u00ed. Bill u\u017e sotva vid\u011bl, takov\u00fd m\u011bl hlad. P\u0159ece jen tu na nep\u0159im\u011b\u0159en\u011b mal\u00fdch porc\u00edch z\u016fst\u00e1val u\u017e n\u011bjakou dobu. A i p\u0159edt\u00edm se Simone b\u00fdvali \u010dasto o hladu. Potravin byl za v\u00e1lky nedostatek, a co teprve v opu\u0161t\u011bn\u00e9m Loitsche, kdy\u017e se nav\u00edc schov\u00e1vali p\u0159ed eses\u00e1ky.<\/div>\n
Vlezl si do koutku palandy, stulil se do klub\u00ed\u010dka a rukama si objal b\u0159icho.<\/div>\n
„Tak a\u0165 u\u017e tu \u0161lichtu p\u0159inesou…“<\/div>\n
Tom si sedl k n\u011bmu a polo\u017eil si jeho hlavu do kl\u00edna.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 velkej hlad?“ zeptal se a hladil jej po popelav\u00e9 tv\u00e1\u0159i. „Kdy\u017etak ti m\u016f\u017eu p\u0159enechat sv\u016fj dne\u0161n\u00ed p\u0159\u00edd\u011bl, je\u0161t\u011b to vydr\u017e\u00edm-„<\/div>\n
„Ne. Pot\u0159ebuje\u0161 p\u0159ece j\u00edst. J\u00e1 jsem v po\u0159\u00e1dku, neboj se.“<\/div>\n
„Ne. Jsi ot\u0159esn\u011b vychrtlej. V\u010dera ve\u010der jsem ti mohl spo\u010d\u00edtat ka\u017ed\u00fd \u017eebro. Jsi u\u017e jako kostlivec!“<\/div>\n
Bill si p\u0159it\u00e1hl oble\u010den\u00ed bl\u00ed\u017e k t\u011blu a pla\u010dtiv\u011b povzdechl.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee pro tebe nejsem dost p\u0159ita\u017elivej…“<\/div>\n
„Ale jsi! Jenom… m\u00e1m o tebe strach. Nechci, abys mi um\u0159el hlady. Mil\u00e1\u010dku…“ pol\u00edbil Billa na sp\u00e1nek a d\u00fdchnul mu na \u0159asy, na kter\u00fdch se t\u0159pytily drobn\u00e9 slzy.<\/div>\n
„Ano?“ za\u0161eptal s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem, u\u017e uklidn\u011bn\u00fd a pot\u011b\u0161en\u00fd Tomov\u00fdmi obavami.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ p\u0159itiskl rty na jeho studenou poko\u017eku. Bill ztuhnul. Potom se vyhrabal do sedu a sklouznul na Tom\u016fv kl\u00edn. Objal jej kolem krku a pono\u0159il se do mo\u0159e \u010dokol\u00e1dy v jeho o\u010d\u00edch. Navlh\u010dil si rty. Tv\u00e1\u0159e mu zr\u016f\u017eov\u011bly.<\/div>\n
„A j\u00e1 tebe.“ Pak p\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b svra\u0161til \u010delo. „Ano, mysl\u00edm, \u017ee ano. Tohle mus\u00ed b\u00fdt l\u00e1ska. Nikdy jsem nic podobn\u00e9ho-„<\/div>\n
\n
Tom obr\u00e1til o\u010di v sloup. Ta jeho upov\u00eddan\u00e1 pusa! Uml\u010del ji drav\u00fdm polibkem. Bill zavr\u00e1voral, vz\u00e1p\u011bt\u00ed se k Tomovi op\u011bt p\u0159imkl a oddan\u011b s n\u00edm propletl jazyk.<\/p>\n<\/div>\n
Zbytek odpoledne uplynul v n\u011b\u017en\u00fdch dotec\u00edch a nekone\u010dn\u00fdch st\u0159etnut\u00edch jejich rt\u016f. Ani si nev\u0161imli, \u017ee jim dnes v\u016fbec nedali j\u00eddlo. Ale Bill to krut\u011b poc\u00edtil v noci. Narozd\u00edl od Toma, kter\u00fd u\u017e d\u00e1vno poklidn\u011b oddechoval, tak poklidn\u011b, jak jen m\u016f\u017ee zamilovan\u00fd, nemohl sp\u00e1t. St\u00e1le si sv\u00edral b\u0159icho a sna\u017eil se udr\u017eet v sob\u011b bolestn\u00e9 st\u00e9n\u00e1n\u00ed. Tak nelidsky to bolelo! Mnohem v\u00edc, ne\u017e kdy\u017e se jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b opa\u0159il; mnohem v\u00edc, ne\u017e kdy\u017e se nechal v primitivn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch tetovat na tak citliv\u00e9 m\u00edsto. Pocit hladu vyt\u011bsnil z mysli v\u0161echno ostatn\u00ed. Neusnul. Kruhy pod jeho o\u010dima byly ji\u017e dost v\u00fdrazn\u00e9.<\/div>\n
N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed noc zase nespal. A zase jim nedali j\u00eddlo. Bylo mu stra\u0161n\u011b. Ale p\u0159ed Tomem ned\u00e1val nic najevo. Nesm\u00ed v\u011bd\u011bt, jak mi je. M\u011bl by starosti.<\/em><\/div>\n
Vydr\u017eel je\u0161t\u011b jeden den bez j\u00eddla a sp\u00e1nku. Pak u\u017e to v sob\u011b d\u00e9le nedok\u00e1zal dr\u017eet.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se r\u00e1no probudil a zd\u011b\u0161en\u011b vyt\u0159e\u0161til o\u010di na uplakan\u00e9 zhroucen\u00e9 klub\u00ed\u010dko po sv\u00e9m boku.<\/div>\n
„Billi, ach, l\u00e1sko…“ n\u011b\u017en\u011b ho vzal do n\u00e1ru\u010de. T\u0159\u00e1sl se jako bezbrann\u00e9 zv\u00ed\u0159\u00e1tko.<\/div>\n
„Tome… m\u00e1m hlad. M\u00e1m tak stra\u0161nej hlad…“ hork\u00e9 slzy se mu koulely po propadl\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch. „P-pro\u010d… pro\u010d n\u00e1m jenom d\u011blaj tohle…“<\/div>\n
„To bude dobr\u00fd, uvid\u00ed\u0161, brzo n\u00e1m daj zase naj\u00edst…“ \u0159\u00edkal Tom, i kdy\u017e tomu s\u00e1m nev\u011b\u0159il. Konej\u0161iv\u011b hladil Billa po vychrtl\u00e9m b\u0159\u00ed\u0161ku, kter\u00e9 se sv\u00edralo v k\u0159e\u010d\u00edch.<\/div>\n
„T\u0159i dny… ani drobe\u010dek. J\u00e1 u\u017e… u\u017e nem\u016f\u017eu,“ siln\u011b mu za\u0161kubalo v \u017ealudku. Zoufale zana\u0159\u00edkal a rozbre\u010del se je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Ne… l\u00e1sko, nevy\u010derp\u00e1vej se…“<\/div>\n
Tichounce zavzdychal.<\/div>\n
„Tomi… j\u00e1 um\u0159u… um\u0159u hlady.“<\/div>\n
Tom u\u017e nemohl zadr\u017eet slzy. Bill v jeho objet\u00ed byl jako st\u00edn. Jak mu m\u00e1, proboha, pomoct?! V\u017edy\u0165 mu um\u0159e v n\u00e1ru\u010d\u00ed…<\/div>\n
I kdy\u017e si to odm\u00edtal p\u0159ipustit, v\u011bd\u011bl, \u017ee ta chv\u00edle se bl\u00ed\u017e\u00ed. Byl lehk\u00fd jako p\u00edrko -kdy\u017e na n\u011bm spo\u010d\u00edval, ani ho nec\u00edtil- a doslova pr\u016fhledn\u00fd. Nesm\u00edrnou n\u00e1mahu mu zp\u016fsobovalo u\u017e jen udr\u017eet o\u010di otev\u0159en\u00e9. Tomovi se st\u00fdskalo po t\u00e9 z\u00e1\u0159iv\u00e9 \u010dokol\u00e1d\u011b. Kterou u\u017e, jestli Bill zem\u0159e, nikdy neuvid\u00ed…<\/p>\n<\/div>\n
Noc byla hrozn\u00e1. To, \u017ee Bill \u017eije, \u0161lo poznat u\u017e jen podle jeho s\u00edpav\u00e9ho nadechov\u00e1n\u00ed a slab\u00e9ho tlukotu srdce. Tom plakal a drtil Billovu ru\u010di\u010dku ve sv\u00e9 dlani. Byla kost a k\u016f\u017ee. Strachem o n\u011bj nezamhou\u0159il oka. Dr\u017eel jeho obli\u010dej, pokr\u00fdval jej slzami a polibky a st\u00e1le dokola ho prosil, aby vydr\u017eel… neum\u00edral…<\/p>\n<\/div>\n
R\u00e1no Bill om\u00e1men\u011b otev\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„L\u00e1sko… polib m\u011b, pros\u00edm, je\u0161t\u011b ne\u017e-„<\/div>\n
„Ne\u017e co?!“<\/div>\n
„Ne\u017e si pro n\u00e1s p\u0159ijdou… a-a vyvedou n\u00e1s na ten dv\u016fr…“<\/div>\n
„Ale ty tam nem\u016f\u017ee\u0161! V\u017edy\u0165 sotva le\u017e\u00ed\u0161! Jak bys asi-„<\/div>\n
„Mus\u00edm tam, jako ka\u017ed\u00fd. Co mysl\u00ed\u0161, \u017ee by asi dozorce ud\u011blal, kdyby m\u011b tu na\u0161el?! Poka\u017ed\u00e9 kontroluj\u00ed, jestli jsou v\u0161ichni nastoupen\u00ed k tyranii…“<\/div>\n
„N-ne…“<\/div>\n
„Tak pol\u00edb\u00ed\u0161 m\u011b? Ud\u011blal bych to s\u00e1m, ale nem\u00e1m s\u00edlu.“<\/div>\n
„L\u00e1sko…“<\/div>\n
Nepatrn\u011b se o sebe ot\u00edrali sv\u00fdmi rty, aby pak pokra\u010dovali v pomal\u00e9m spojen\u00ed. Jazyky nepou\u017e\u00edvali, byly v tuhle chv\u00edli zbyte\u010dn\u00e9.<\/div>\n
„Miluju t\u011b… miluju… Pros\u00edm, vydr\u017e to je\u0161t\u011b…“<\/div>\n
Zvuk t\u011b\u017ek\u00fdch bot a cinkaj\u00edc\u00edch kl\u00ed\u010d\u016f. Polibky se staly nal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00edmi. Lid\u00e9 opou\u0161t\u011bli palandy a m\u00ed\u0159ili k otev\u0159en\u00fdm dve\u0159\u00edm. I oni dva museli. Ne\u0161\u0165astn\u011b p\u0159eru\u0161ili mazlen\u00ed jejich rt\u016f a naposled si za\u0161eptali vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky. Tom potom tu vyhublou os\u016fbku vzal do n\u00e1ru\u010d\u00ed a donesl alespo\u0148 ke vchodu. Opatrn\u011b, jakoby to byl nejk\u0159eh\u010d\u00ed st\u0159\u00edpek ledu, jej postavil.<\/div>\n
„Dobr\u00fd, stoj\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Ano,“ \u0161pitnul a sna\u017eil se nezavr\u00e1vorat. State\u010dn\u011b se usm\u00e1l. „Jdi… j\u00e1 to zvl\u00e1dnu. Miluju t\u011b, Tomi, moc t\u011b miluju.“<\/div>\n
Tom s posledn\u00edm pohledem vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed a on ho o hodn\u011b pomaleji n\u00e1sledoval. Vydr\u017eel ch\u016fzi, a\u017e dokud nedo\u0161el na sv\u00e9 m\u00edsto. To byl strop. C\u00edtil, \u017ee u\u017e by v\u00edc nezvl\u00e1dl ani krok. St\u00e1l bez pohnut\u00ed, hromad\u00edc neexistuj\u00edc\u00ed energii. Kdy\u017e na n\u011bj do\u0161la \u0159ada, posb\u00edral v\u0161echny s\u00edly a zak\u0159i\u010del sv\u00e9 \u010d\u00edslo. Zvl\u00e1dl to. Te\u010f u\u017e jen p\u0159e\u017e\u00edt n\u011bkolik budouc\u00edch hodin bez \u00fahony.<\/div>\n
Ale jak minuty ub\u00edhaly, bylo mu st\u00e1le h\u016f\u0159. Nohy ho neposlouchaly, t\u011blo se t\u0159\u00e1slo v\u00edc a v\u00edc, k\u0159e\u010de v b\u0159i\u0161e jej p\u0159ipravovaly o rozum. Sna\u017eil se vydr\u017eet… ale vlastn\u00ed t\u011blo ho zradilo. S o\u010dima obr\u00e1cen\u00fdma v sloup se v bezv\u011bdom\u00ed zhroutil na zabl\u00e1cenou zem.<\/div>\n
„Bille!!!“<\/p>\n<\/div>\n
Bill se n\u00e1hle vyno\u0159il z temnoty. Bodlo jej v b\u0159i\u0161e, se zak\u0148u\u010den\u00edm se k\u0159e\u010dovit\u011b zkroutil. V tom zpod p\u0159iv\u0159en\u00fdch v\u00ed\u010dek spat\u0159il na stolku vedle postele j\u00eddlo.<\/div>\n
M\u00e1m u\u017e ze sam\u00e9ho hladu vidiny?<\/em><\/div>\n
Z o\u010d\u00ed se mu spustily slzy bolesti, jak se posadil. Uc\u00edtil i v\u016fni.<\/div>\n
Tohle se mi nezd\u00e1!<\/em><\/div>\n
Vrhnul se po n\u011bm a b\u011bhem okam\u017eiku v\u0161echno zhltal. Ani nevn\u00edmal chu\u0165 j\u00eddla, hlavn\u00ed bylo, \u017ee si kone\u010dn\u011b n\u011b\u010d\u00edm zaplnil \u017ealudek. Takhle \u00fa\u017easn\u011b najeden\u00fd nebyl u\u017e n\u011bkolik t\u00fddn\u016f. Polo\u017eil se na z\u00e1da a rozplakal se \u00falevou. Jen\u017ee po chv\u00edli mu zatrnulo. Kde to v\u016fbec je?!<\/div>\n
Jeho pohled bloudil po mal\u00e9 \u010dtvercov\u00e9 m\u00edstnosti. Vypadalo to tu sp\u00ed\u0161 jako ve v\u011bzen\u00ed, ne\u017e jak v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e. Nebyla tu takov\u00e1 zima a tma. Postel s matrac\u00ed. D\u0159ev\u011bn\u00fd stolek. Primitivn\u00ed z\u00e1chod. Dokonce \u017eelezn\u00e1 hlavice sprchy, tr\u010d\u00edc\u00ed ze zdi. Hol\u00e9 st\u011bny. Byl tu \u00fapln\u011b s\u00e1m. Ticho a\u017e hu\u010delo v u\u0161\u00edch. Vystra\u0161en\u011b se p\u0159itiskl do rohu postele.<\/div>\n
Kde je m\u016fj Tom?! Kde jsou v\u0161ichni?! A pro\u010d… pro\u010d jsem tady? M\u00e1m strach…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
T\u011b\u017ek\u00e9 dve\u0159e se se zask\u0159\u00edp\u011bn\u00edm otev\u0159ely a dovnit\u0159 proniklo ostr\u00e9 sv\u011btlo.<\/div>\n
„Tak u\u017e jsi se probral. Vid\u00edm, \u017ee chu\u0165 k j\u00eddlu ti nechyb\u00ed,“ uchechtl se Carl a op\u0159el se o r\u00e1m. Bill se zachv\u011bl a ol\u00edzl si rty, slan\u00e9 od slz.<\/div>\n
„Co… co se mnou chcete ud\u011blat?“ p\u00edpnul ti\u0161e a je\u0161t\u011b v\u00edc se p\u0159ikr\u010dil, jak mu\u017e p\u0159e\u0161el k posteli. Ignoroval jeho ot\u00e1zku, m\u00edsto toho polo\u017eil na matraci kupi\u010dku \u010dist\u00e9ho oble\u010den\u00ed, ru\u010dn\u00edk a m\u00fddlo, von\u00edc\u00ed jahodami.<\/div>\n
„Osprchuj se,“ hlesl a odch\u00e1zel. Po Billov\u00fdch slovech se je\u0161t\u011b ohl\u00e9dl.<\/div>\n
„J\u00e1 chci pry\u010d…“ za\u0161eptal \u010dernovl\u00e1sek, p\u0159it\u00e1hl si kolena k brad\u011b, objal je pa\u017eemi a polo\u017eil si na n\u011b \u010delo.<\/div>\n
„Sm\u016fla,“ u\u0161kl\u00edbl se Carl, t\u0159\u00edskl za sebou dve\u0159mi a zamknul.<\/div>\n
Bill se ne\u0161\u0165astn\u011b rozvzlykal. Cht\u011bl k Tomovi. Jen kv\u016fli n\u011bmu se z toho v\u0161eho je\u0161t\u011b nezbl\u00e1znil. Co bez n\u011bj asi d\u011bl\u00e1?<\/p>\n<\/div>\n
„U\u017e se probouz\u00ed…“<\/div>\n
\u0160epot k n\u011bmu dol\u00e9hal z d\u00e1lky. Tomovi se zato\u010dila hlava. S ubl\u00ed\u017een\u00fdm: „Au!“ otev\u0159el o\u010di. Nad sebou spat\u0159il napjat\u00e9 obli\u010deje n\u011bkolika mu\u017e\u016f. Zamrkal a pomalu se zvedal do sedu. Ohmatal si hlavu a p\u0159itom s\u00e1hl na otekl\u00e9 m\u00edsto na sp\u00e1nku. Zasy\u010del.<\/div>\n
„Dostal jsi p\u011bknou \u0161lupku rukojet\u00ed pistole, chlap\u010de.“<\/div>\n
„Ah, jo. N\u011bco takov\u00fdho jsem c\u00edtil, ne\u017e… Proboha! Jak dlouho jsem nebyl p\u0159i sob\u011b?!“ zbledl.<\/div>\n
„N\u011bkolik hodin to bylo ur\u010dit\u011b.“<\/div>\n
Tom se za\u010dal chaoticky rozhl\u00ed\u017eet kolem sebe.<\/div>\n
Ne, ne, NE!<\/em><\/div>\n
„Kde je m\u016fj Bill?!“ vyjekl m\u00edrn\u011b hystericky. Mu\u017ei se po sob\u011b pod\u00edvali.<\/div>\n
„Oni… ho n\u011bkam odnesli,“ \u0159ekl ti\u0161e jeden z nich a \u00fa\u010dastn\u011b se na Toma pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Ach bo\u017ee…“ Tom zana\u0159\u00edkal, polo\u017eil se zp\u011bt a zakryl si dlan\u011bmi tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Pro\u010d pr\u00e1v\u011b on?! Bytost tak kr\u00e1sn\u00e1 a nevinn\u00e1 si nezaslou\u017e\u00ed tohle! Ty zr\u016fdy! To u\u017e je moc… A j\u00e1, m\u00edsto abych jej ochr\u00e1nil, jsem se nechal pra\u0161tit, a zat\u00edmco jsem se tu v\u00e1lel, oni mu b\u016fhv\u00edjak ubli\u017eovali! Od\u010din\u00edm to. Nenech\u00e1m jim ho napospas!<\/em><\/div>\n
Jeho t\u011blo rozechv\u00edvaly vzlyky. Kdosi mu polo\u017eil ruku na rameno.<\/div>\n
„Nepla\u010d, chlap\u010de. Stejn\u011b tu v\u0161ichni zem\u0159eme.“<\/div>\n
Tom na n\u011bj najednou vybafnul: „Pot\u0159ebuju se dostat ven! Ven z cely!“<\/div>\n
Setkal se s u\u017easl\u00fdmi obli\u010deji.<\/div>\n
„To je bl\u00e1znovstv\u00ed. I kdyby ses nakr\u00e1sn\u011b dostal z cely, z t\u00e1bora neute\u010de\u0161.“<\/div>\n
„Nechci z t\u00e1bora. Chci za Billem. M\u00e1te n\u011bkdo \u0161perh\u00e1k?“<\/p>\n<\/div>\n
\u00b0\u00b0\u00b0—\u00b0\u00b0\u00b0<\/p>\n<\/div>\n
Jak\u00e1 rozko\u0161 je takov\u00e1 oby\u010dejn\u00e1 sprcha. Dokonce tekla i vla\u017en\u00e1 voda! A nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9 m\u00fddlo p\u0159\u00edjemn\u011b provon\u011blo jeho poko\u017eku. Dotkl se hv\u011bzdi\u010dky a vzpom\u00ednal, jak ho tam p\u0159ed n\u011bkolika dny hladily Tomovy \u017ehnouc\u00ed dlan\u011b.<\/div>\n
Tomi, l\u00e1sko moje! P\u0159ij\u010f a zachra\u0148 m\u011b…<\/em><\/div>\n
Proplakal n\u011bkolik hodin. Pak se dve\u0159e znovu se sk\u0159\u00edp\u011bn\u00edm otev\u0159ely.<\/div>\n
„Poj\u010f,“ vyzval ho Carl. Ml\u010dky zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b nebudu prosit, mali\u010dk\u00fd…“ p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e. Bill se rozplakal s v\u011bt\u0161\u00ed intenzitou. Ale rad\u011bji vstal a vy\u0161el z m\u00edstnosti. Hned se ocitl na mal\u00e9m dvo\u0159e, kde nikdy nebyl. Pokra\u010doval za Carlem do dlouh\u00e9 budovy, kter\u00e1 byla postavena kolem dokola prostranstv\u00ed. C\u00edtil se velmi nep\u0159\u00edjemn\u011b, jak proch\u00e1zel t\u011bmi nep\u0159\u00edv\u011btiv\u00fdmi chodbami. Carl ho doprovodil zase p\u0159ed n\u011bjak\u00e9 dve\u0159e a pokynul rukou, a\u0165 vstoup\u00ed.<\/div>\n
„P\u0159\u00edjemnou z\u00e1bavu…“ Jeho v\u00fdraz nev\u011bstil nic dobr\u00e9ho.<\/div>\n
M\u00edsto, kam vstoupil, vypadalo jako p\u0159ij\u00edmac\u00ed pokoj. Ale hodn\u011b stroh\u00fd a nav\u00edc nacistick\u00fd pokoj. Co v\u0161ak Billa p\u0159ekvapilo nejv\u00edc, byla p\u0159\u00edtomnost v\u016fdce cely tady. Post\u00e1val u okna a na jeho chladnou tv\u00e1\u0159 bez jak\u00e9koliv stopy emoce dopadalo m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed sv\u011btlo. Jako by na n\u011bj u\u017e \u010dekal.<\/div>\n
Bill st\u00e1l uprost\u0159ed pokoje a d\u00e1l nesly\u0161n\u011b plakal. V\u016fdce na n\u011bj zam\u011b\u0159il svou pozornost. Chl\u00edpn\u011b ho p\u0159ejel pohledem. Ten mali\u010dk\u00fd s plach\u00fdma o\u010dima bude ur\u010dit\u011b \u00fa\u017easn\u00fd… Ale ten mali\u010dk\u00fd se pr\u00e1v\u011b chystal n\u011bco \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Co… Pro\u010d tu jsem…?“ znovu zopakoval ot\u00e1zku, na kterou rad\u011bji nem\u011bl cht\u00edt zn\u00e1t odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Hned se to dozv\u00ed\u0161… hn\u011bdoo\u010dko,“ \u0159ekl mu\u017e, kdy\u017e p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e. Bill znejist\u011bl. Jak \u017ee mu to \u0159ekl? B\u00e1l se jej. Vid\u011bl ho bezcitn\u011b zab\u00edjet tolik lid\u00ed… Bezd\u011b\u010dn\u011b ustoupil, jen\u017ee byl vz\u00e1p\u011bt\u00ed za oble\u010den\u00ed prudce p\u0159it\u00e1hnut zp\u011bt. Polekan\u011b vydechl, proto\u017ee si kone\u010dn\u011b v\u0161iml perverzn\u00edho v\u00fdrazu v t\u011bch ledov\u00fdch o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„N-ne…“<\/div>\n
„Nebudu se t\u011b pt\u00e1t, ty mal\u00e1 kurvo!“ zajel Billovi do \u010dern\u00fdch vlas\u016f, bolestiv\u011b za n\u011b zatahal, a\u017e mu zvr\u00e1til hlavu dozadu, a druhou rukou mu jedn\u00edm trhnut\u00edm rozerval ko\u0161ili.<\/div>\n
Pro Billa t\u00edm za\u010dala no\u010dn\u00ed m\u016fra. Do n\u011bkolika vte\u0159in se, do\u010dista nah\u00fd, ocitl na tvrd\u00e9 podlaze. V tu chv\u00edli ani nepomyslel na to, \u017ee se takhle odhalen\u00fd neobjevil ani p\u0159ed sv\u00fdm milovan\u00fdm Tomem. Poprv\u00e9 se postavil na odpor, ale byl t\u011b\u017ek\u00fdm t\u011blem p\u0159i\u0161pendlen k zemi. Nem\u011bl absolutn\u011b \u017e\u00e1dnou \u0161anci.<\/div>\n
„Pros\u00edm… nechte m\u011b! To nem\u016f\u017eete!“<\/div>\n
„Ale m\u016f\u017eu… A taky to ud\u011bl\u00e1m! V\u017edycky dostanu to, co chci!“<\/div>\n
Bill, zkr\u00e1p\u011bn\u00fd ledov\u00fdm potem, c\u00edtil, jak se ty hnusn\u00e9 \u0161m\u00e1trav\u00e9 dlan\u011b pohybuj\u00ed st\u00e1le n\u00ed\u017e, k jeho kl\u00ednu.<\/div>\n
„Ne!“<\/div>\n
Jeho t\u011blo se vzn\u00e1\u0161elo na vln\u00e1ch beznad\u011bje. Prohnul se v dal\u0161\u00edm protestu, ale jeho snaha vy\u0161la napr\u00e1zdno.<\/div>\n
„Tak dost! U\u017e brzy t\u011b zbav\u00edm nevinnosti, ty and\u00edlku!“<\/div>\n
Velitel ztratil trp\u011blivost. Cel\u00fd zbrun\u00e1tn\u011bl a stiskl chlapcovy porcel\u00e1nov\u00e9 boky. P\u0159eto\u010dil vzlykaj\u00edc\u00edho Billa na b\u0159\u00ed\u0161ko, rozt\u00e1hl mu nohy a na jeden tvrd\u00fd p\u0159\u00edraz do n\u011bj pronikl a\u017e na doraz.<\/div>\n
Bill hlasit\u011b vyk\u0159ikl a t\u011blo mu zkroutila neskute\u010dn\u00e1 bolest.<\/div>\n
„Ahhh!“ zast\u00e9nal a sev\u0159el ruce v p\u011bst. \u0160kubnul sebou ve snaze osvobodit sv\u00e9 t\u011blo od toho mu\u010div\u00e9ho n\u00e1stroje, kter\u00fd se do n\u011bj n\u00e1sil\u00edm dostal.<\/div>\n
Ne, on mus\u00ed pry\u010d! Nejde to! Bo\u017ee, pro\u010d to nejde?! Ve mn\u011b… ve mn\u011b m\u011bl b\u00fdt jenom Tom! Tomi, pomoc! TOMI!!!<\/em><\/div>\n
Mu\u017e znovu bezhlav\u011b p\u0159irazil. Bill znovu vyk\u0159ikl.<\/div>\n
„Ach, nechte m\u011b! To bol\u00ed!“<\/div>\n
P\u0159er\u00fdvav\u011b se rozesm\u00e1l a d\u00e1l ho klidn\u011b zn\u00e1sil\u0148oval, mysl\u00edc jen na svou rozko\u0161 a ne na trauma, kter\u00e9 Billovi sv\u00fdm po\u010d\u00edn\u00e1n\u00edm p\u016fsob\u00ed.<\/div>\n
Bill uvnit\u0159 ho\u0159el. Cel\u00fd sv\u011bt se smrskl do jedin\u00e9 my\u0161lenky, pocitu. Bolest. Spaluj\u00edc\u00ed, bodav\u00e1 bolest, kter\u00e1 p\u0159ich\u00e1zela ka\u017edou vte\u0159inou s \u017eeleznou pravidelnost\u00ed. Upad\u00e1val do otup\u011blosti. U\u017e nem\u011bl s\u00edlu bojovat, z rozkousan\u00fdch rt\u016f vych\u00e1zely pouze \u0161eptan\u00e9 prosby.<\/div>\n
„Pros\u00edm… pros\u00edm. N-ne…“<\/div>\n
V\u016fdce \u010d\u00edm v\u00edc se bl\u00ed\u017eil k vrcholu, t\u00edm divo\u010deji jednal. Chytil nete\u010dn\u00e9ho Billa za boky a s\u00e1m ho p\u0159irazil proti sob\u011b. Bill zak\u0159i\u010del stra\u0161nou ag\u00f3ni\u00ed. A pak ho obklopila tma.<\/p>\n<\/div>\n
Probudil se ve sv\u00e9m v\u011bzen\u00ed, cel\u00fd zmrzl\u00fd. Byl nah\u00fd, zakryt\u00fd jakousi pofid\u00e9rn\u00ed dekou. M\u00e1to\u017en\u011b zamrkal a pokusil se posadit. V tu chvilku ho nesnesiteln\u011b rozbolelo cel\u00e9 t\u011blo. Trhnul sebou, zak\u0148u\u010del. Z\u016fstal tedy rad\u0161i le\u017eet. Rozt\u0159\u00e1sla ho zimnice a vzpom\u00ednky. Cel\u00fd se zabalil do t\u00e9 deky a ti\u0161e se rozplakal.<\/div>\n
Nejsem nic jin\u00fdho, ne\u017e uboh\u00e1 d\u011bvka, kter\u00e1 mu podr\u017eela. Nedok\u00e1zal jsem ubr\u00e1nit to jedin\u00fd a nejcenn\u011bj\u0161\u00ed, co jsem m\u011bl. To, co m\u011bl dostat Tom. A z\u00edskal to n\u011bjak\u00fd… n\u011bjak\u00fd bastard! Jak se te\u010f m\u00e1m Tomimu pod\u00edvat do o\u010d\u00ed? Tak slab\u00fd… zneu\u017eit\u00fd… \u0161pinav\u00fd! Ale… b\u016fhv\u00ed, jestli ho je\u0161t\u011b n\u011bkdy uvid\u00edm. Co se s n\u00edm asi stalo… Tomi, l\u00e1sko moje!<\/em><\/div>\n
Ignoruj\u00edc bolest, se stulil do bezbrann\u00e9ho klub\u00ed\u010dka a sna\u017eil se v sob\u011b vyvolat p\u0159edstavu Tomov\u00fdch m\u011bkk\u00fdch rt\u016f, jak sl\u00edb\u00e1vaj\u00ed ka\u017edou jeho slzu.<\/p>\n<\/div>\n
Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, zda je den, \u010di noc; kolik hodin jen prole\u017eel ve strachu z budoucnosti. Co kdy\u017e se to t\u00e9 nacistick\u00e9 zr\u016fd\u011b l\u00edbilo a bude cht\u00edt repete? Nebo ho rovnou po\u0161lou na smrt?<\/div>\n
Vedle postele m\u011bl p\u0159ipraven\u00e9 j\u00eddlo. Ani se ho nedotkl. Smutn\u00e9 o\u010di, ze kter\u00fdch nep\u0159etr\u017eit\u011b vych\u00e1zely slzy, byly u\u017e od sam\u00e9ho pl\u00e1\u010de podlit\u00e9 krv\u00ed. O rozcuchan\u00fdch vlasech, povadl\u00e9 pleti a okousan\u00fdch nehtech nemluv\u011b. Troska.<\/div>\n
Kdy\u017e se po nekone\u010dn\u00e9 dob\u011b otev\u0159ely masivn\u00ed dve\u0159e od jeho cely, zastavilo se mu srdce. Carl se na n\u011bj p\u0159\u00edmo z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„Poj\u010f.“<\/div>\n
\u00dazkost Billa p\u0159\u00edmo zadusila.<\/div>\n
„Pros\u00edm…“ p\u0159itiskl si deku co nejbl\u00ed\u017e to \u0161lo. Chv\u011bj\u00edc\u00ed se spodn\u00ed ret ohla\u0161oval dal\u0161\u00ed bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se v\u00fdbuch pl\u00e1\u010de.<\/div>\n
Carl k n\u011bmu bez dal\u0161\u00edho slova p\u0159i\u0161el a hrub\u011b, i s dekou, kter\u00e1 te\u010f tvo\u0159ila jedinou \u010d\u00e1st jeho oble\u010den\u00ed, jej popadl do n\u00e1ru\u010de. Billovy chab\u00e9 pokusy osvobodit se s n\u00edm nic ned\u011blaly. \u017d\u00e1dn\u00fd div, kdy\u017e se fyzick\u00e9 ani psychick\u00e9 r\u00e1ny na chlapci nesta\u010dily ani nepatrn\u011b zahojit.<\/div>\n
„Pus\u0165 m\u011b!“ bre\u010del a \u0161kr\u00e1bal ho zbyte\u010dky neht\u016f do pa\u017e\u00ed. Bezv\u00fdsledn\u011b.<\/div>\n
Ale to u\u017e byli zase na tom hrozn\u00e9m m\u00edst\u011b, kde byl v\u010dera poprv\u00e9 zn\u00e1siln\u011bn\u00fd. Ur\u010dit\u011b ne naposled…<\/div>\n
Carl otev\u0159el dve\u0159e, str\u010dil Billa dovnit\u0159, zav\u0159el a zamkl. Potom la\u010dn\u011b nastra\u017eil u\u0161i. T\u011b\u0161il se, a\u017e znovu usly\u0161\u00ed mlad\u00edk\u016fv k\u0159ik, vzlykot a prosby.<\/div>\n
Bill, kr\u010d\u00edc\u00ed se jako hrom\u00e1dka ne\u0161t\u011bst\u00ed na zemi, rychle vstal, pevn\u011bji se zavinul do deky a b\u00e1zliv\u011b si prohl\u00e9dl m\u00edstnost. Je jasn\u00e9, \u017ee tam nebyl s\u00e1m. Jen co si v\u0161iml zlov\u011bstn\u00e9 postavy, sed\u00edc\u00ed za stolem, zrychlil se mu tep a za\u010dal ustupovat. Naopak ON vstal a s \u00fa\u0161klebkem se k n\u011bmu roze\u0161el.<\/div>\n
„Ne!“ stihnul Bill zd\u011b\u0161en\u011b zareagovat, ne\u017e byl str\u017een na podlahu. A z pokoje se za\u010dalo oz\u00fdvat p\u0159esn\u011b to, co cht\u011bl Carl sly\u0161et.<\/div>\n
Tentokr\u00e1t to bylo o hodn\u011b hor\u0161\u00ed, proto\u017ee Bill byl u\u017e roztr\u017een\u00fd a rozbolav\u011bl\u00fd z minula a tak\u00e9 se nedostavilo vysvobozen\u00ed v podob\u011b mdlob. Je\u0161t\u011b nav\u00edc v sob\u011b c\u00edtil velitelovo vyvrcholen\u00ed. Ne\u0161\u0165astn\u011b plakal, byl na pokraji sil. A zase tu byl Carl, s krut\u00fdm \u00fasm\u011bvem na \u00fazk\u00fdch rtech, kter\u00fd ho odnesl zp\u00e1tky do cely. Neciteln\u011b Billa hodil na postel a se zvr\u00e1cen\u00fdm pot\u011b\u0161en\u00edm si namo\u010dil prsty do slab\u00e9ho pram\u00ednku krve, jen\u017e z chlapce st\u00e1le vyt\u00e9kal, na\u010de\u017e mu krev rozmazal po obli\u010deji.<\/div>\n
„Ty mal\u00e1, uboh\u00e1, \u017eidovsk\u00e1 d\u011bvko! Po\u010dkej si na z\u00edtra!“ zasy\u010del nen\u00e1vistn\u011b a ode\u0161el. A Bill se zhroutil.<\/p>\n<\/div>\n
Kolik mohlo uplynout \u010dasu, ne\u017e se trochu vzpamatoval a dok\u00e1zal se postavit pod sprchu? P\u0159\u00edjemn\u011b tepl\u00e1 voda h\u00fd\u010dkala jeho t\u011blo a sm\u00fdvala z n\u011bj mno\u017estv\u00ed zaschl\u00e9 krve, stejn\u011b jako nekone\u010dn\u00fd proud k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00fdch kapek slz. P\u00e1lila ho cel\u00e1 zadn\u00ed \u010d\u00e1st, p\u0159i sebemen\u0161\u00edm pohybu usyk\u00e1val.<\/div>\n
Po spr\u0161e se obl\u00e9kl a polo\u017eil se na b\u0159icho do postele. Unaven\u00e1 hlava spo\u010dinula na slo\u017een\u00fdch ruk\u00e1ch. S povzdechem zav\u0159el o\u010di. Okam\u017eit\u011b se mu vybavil ten nejdra\u017e\u0161\u00ed obli\u010dej. Pro\u010d tu jeho ryt\u00ed\u0159 Tom nem\u016f\u017ee b\u00fdt? A dodat mu alespo\u0148 psychickou podporu, nad\u011bji?<\/div>\n
L\u00e1sko, jak si t\u011b m\u00e1m p\u0159ivolat? Mn\u011b nesta\u010d\u00ed p\u0159\u00edslib budouc\u00edho \u017eivota, chci \u017e\u00edt p\u0159\u00edtomnost\u00ed! A \u017e\u00edt, ne p\u0159e\u017e\u00edvat! To toho chci tak moc?! Asi ano… Asi nen\u00ed m\u016fj osud… \u017e\u00edt.<\/em><\/div>\n
Ut\u00e1p\u011bl se v depresivn\u00edch \u00favah\u00e1ch, kter\u00e9 mu rozhodn\u011b nepom\u00e1haly. Nakonec p\u0159ece jenom zaspal. Jakmile se probudil, ovl\u00e1dl ho strach z brzk\u00e9ho n\u00e1sil\u00ed. Schoval se pod deku, polekan\u011b se chv\u011bl a s pl\u00e1\u010dem na kraj\u00ed\u010dku o\u010dek\u00e1val bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se kroky. Co nevid\u011bt je zaslechl. Tentokr\u00e1t bojoval. Prohr\u00e1l. Pot\u0159et\u00ed v sob\u011b nedobrovoln\u011b m\u011bl onen mu\u010d\u00edc\u00ed n\u00e1stroj, pot\u0159et\u00ed se nedok\u00e1zal ubr\u00e1nit. Jak dlouho to je\u0161t\u011b bude trvat, jak dlouho je\u0161t\u011b bude muset d\u011blat couru? Nemohl v\u011bd\u011bt, \u017ee to dnes bylo naposled, nemohl sly\u0161et, co pak v\u016fdce \u0159ekl Carlovi: „Hn\u011bdoo\u010dko u\u017e m\u011b omrzel. Zbav se ho. Najdi mi dal\u0161\u00edho, Carle. Te\u010f bych cht\u011bl n\u011bjak\u00e9ho nezkrotn\u00e9ho, tenhle byl moc bezmocn\u00fd…“<\/div>\n
Netu\u0161il, \u017ee co nevid\u011bt p\u0159ijde rozuzlen\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
S p\u0159\u00edchodem noci se roztan\u010dily st\u00edny po zdech. B\u00e1l se jich. B\u00e1l se ka\u017ed\u00e9ho \u0161ustnut\u00ed.<\/div>\n
V hrobov\u00e9m tichu se najednou rozlehlo za\u0161trach\u00e1n\u00ed v z\u00e1mku. N\u011bkdo se dob\u00fdval dovnit\u0159. Bill tlumen\u011b vyk\u0159ikl, p\u0159itiskl se ke st\u011bn\u011b a zakryl si rukama tv\u00e1\u0159. Ne, u\u017e nep\u0159e\u017eije dal\u0161\u00ed zn\u00e1siln\u011bn\u00ed, jeho rozervan\u00e9 t\u011blo to nevydr\u017e\u00ed. Vzlyky se nesly ztmavlou m\u00edstnost\u00ed, do kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b pronikla nepovolan\u00e1 osoba.<\/div>\n
„Bo-bo\u017ee… u\u017e ne… Pros\u00edm… n-ne!!“<\/div>\n
Sly\u0161el zrychlen\u00fd dech, n\u011b\u010d\u00ed ruka se k n\u011bmu bl\u00ed\u017eila…<\/div>\n
„L\u00e1sko…“<\/div>\n
„To-Tomi?“<\/p>\n<\/div>\n
pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/a><\/strong><\/em><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

pokra\u010dov\u00e1n\u00ed \u00b0\u00b0\u00b0—\u00b0\u00b0\u00b0 „Hrozn\u011b nahlas ti kru\u010d\u00ed v b\u0159\u00ed\u0161ku, brou\u010dku.“ Bylo druh\u00fd den, brzy r\u00e1no. Tom, jakmile se probudil, za\u010dal si v\u0161\u00edmat toho nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho tady – Billa. Pr\u00e1v\u011b znovu us\u00ednal na jeho ploch\u00e9m porcel\u00e1nov\u00e9m b\u0159\u00ed\u0161ku, kdy\u017e ho vyru\u0161il ten nehezk\u00fd zvuk. „Aby ne,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-13920","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13920","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13920"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13920\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13920"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13920"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13920"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}