{"id":13925,"date":"2009-07-25T18:30:00","date_gmt":"2009-07-25T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13893"},"modified":"2009-07-25T18:30:00","modified_gmt":"2009-07-25T17:30:00","slug":"makes-three-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/25\/makes-three-23\/","title":{"rendered":"Makes Three 23."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix<\/strong><\/span><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Je obvin\u011bn\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? Nein nein nein na na na na nain! Nebo n\u011bkdy jo, d\u011bcka?<\/strong><\/span><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Bill popot\u00e1hnul, kdy\u017e mu Simone o\u010distila od\u0159eninu a dala mu na to modr\u00fd obvaz. Usyknul, kdy\u017e mu to jeho maminka lehce pol\u00edbila a objala ho. „Lep\u0161\u00ed?“ zeptala se jemn\u011b a Bill apaticky pokr\u010dil rameny. „Copak?“<\/em><\/span><\/div>\n
„Zni\u010dil jsem si n\u00e1kla\u010f\u00e1k,“ op\u0159el si hlavu o mat\u010din hrudn\u00edk a uk\u00e1zal na hra\u010dku, co le\u017eela na silnici. Ne\u017e mu ale Simone stihla vysv\u011btlit, \u017ee je rozkl\u00e1dac\u00ed, vyb\u011bhl Tom z domu p\u0159esn\u011b tam, kde Simone m\u011bla Billa v kl\u00edn\u011b.<\/em><\/span><\/div>\n
„Bille! Pro\u010d si na m\u011b nepo\u010dkal! Nem\u016f\u017ee\u0161 si ubl\u00ed\u017eit, kdy\u017e u tebe nejsem,“ \u0159ekl v\u00e1\u017en\u011b. „Mus\u00ed\u0161 na m\u011b po\u010dkat.“<\/em><\/span><\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, Tomi, byl jsi moc dlouho v koupeln\u011b,“ popot\u00e1hnul znovu Bill a napatlal si na tv\u00e1\u0159e trochu bahna, aby vypadal v\u00edc jako velk\u00fd kluk, jako Tom.<\/em><\/span><\/div>\n
Tom nic ne\u0159ekl, jen vypadal po\u0159\u00e1d p\u011bkn\u011b pohor\u0161en\u011b, zat\u00edmco se Bill vymanil z mat\u010dina objet\u00ed do jeho vlastn\u00edho. Bill p\u0159estal vzlykat a Simone se lehce usm\u00e1la. To, co zvl\u00e1dne maminka, zvl\u00e1dne dvoj\u010de stokr\u00e1t l\u00e9pe. „Bol\u00ed to?“ dotknul se Tom nejist\u011b Billova obinadla. V p\u011bti letech moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00edt bol\u00edstku je \u017eivotn\u00ed probl\u00e9m.<\/em><\/span><\/div>\n
„Tro\u0161i\u010dku. Tomi, rozbil jsem si n\u00e1kla\u010f\u00e1k!“ Pro Billa byl n\u00e1kla\u010f\u00e1k mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Tom se pod\u00edval dol\u016f na hra\u010dku a zvedl opatrn\u011b v\u0161echny \u010d\u00e1sti. Ten n\u00e1kla\u010f\u00e1k m\u011bl taky r\u00e1d.<\/em><\/span><\/div>\n
„Sprav\u00edm to,“ \u0159ekl sebejist\u011b.<\/em><\/span><\/div>\n
Bill se zaradoval. V p\u011bti letech nebyl nikdo b\u00e1je\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jeho dvoj\u010de, a kdy\u017e Tomi \u0159ekl, \u017ee to sprav\u00ed, tak to byla pravda. Sledoval, jak Tom d\u00e1val d\u00edlky dohromady, pasovaly, a za chvilku byla hra\u010dka najednou zase cel\u00e1. „Wow,“ vydechl.<\/em><\/span><\/div>\n
„No nen\u00ed to \u00fa\u017easn\u00e9?“ \u0159ekla Simone su\u0161e, kdy\u017e Bill koukal na sv\u00e9ho bratra s obdivem a p\u00fdchou. „Jdu ud\u011blat sva\u010dinu. Pokuste se zat\u00edm nic nevyv\u00e9st, ano? A nehrajte si s kameny, co jsou v k\u016fln\u011b, ty m\u00e1m na zahr\u00e1dku.“<\/em><\/span><\/div>\n
Identi\u010dt\u00ed chlapci j\u00ed u\u017e ale pozornost d\u00e1vno nev\u011bnovali; Bill m\u011bl o\u010di jenom pro Toma a jeho nov\u011b opraven\u00fd n\u00e1kla\u010f\u00e1k. „Zvl\u00e1dl si to,“ \u0159ekl ti\u0161e a dotkl se plastov\u00e9 \u010derven\u00e9 v\u011bci, co m\u011bl Tom v rukou.<\/em><\/span><\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvnul a usm\u00e1l se. „U\u017e nechci, abys je\u0161t\u011b n\u011bkdy bre\u010del, Bille,“ vzal ho za ruku a polo\u017eil hra\u010dku na zem.<\/em><\/span><\/div>\n
„Nikdy?“ Billovi se malinko zk\u0159ivil obli\u010dej t\u00edm, jak usilovn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak dlouho to asi bude.<\/em><\/span><\/div>\n
„Nikdy,“ zavrt\u011bl Tom hlavou a st\u00e1hnul svoje dvoj\u010de s sebou na zem, sedli si.<\/em><\/span><\/div>\n
„No, ty v\u00ed\u0161 jak v\u0161echno spravit, a tak j\u00e1 v\u00edm, \u017ee u\u017e nikdy v \u017eivot\u011b nebudu muset bre\u010det,“ zaradoval se Bill a \u00fapln\u011b zapomn\u011bl na to, \u017ee m\u00e1 od\u0159en\u00e9 koleno.<\/em><\/span><\/div>\n
\n
<\/div>\n
Tom se sna\u017eil vzpomenout si, jak d\u00fdchat, kdy\u017e koukal na sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ku le\u017e\u00edc\u00edho na posteli. Bill byl tak moc bled\u00fd\u2026 polknul a p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e. V ruce m\u011bl zaveden\u00e9 IV hadi\u010dky a jedin\u00e9, co se na n\u011bm pohybovalo, byl jeho lehce se zvedaj\u00edc\u00ed a klesac\u00ed hrudn\u00edk. O\u010di m\u011bl zav\u0159en\u00e9 a jedin\u00fd zvuk v m\u00edstnosti bylo pravideln\u00e9 p\u00edp\u00e1n\u00ed na monitoru se z\u00e1znamem srdce.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ipadal si tak velik\u00fd, zat\u00edmco Bill mu na posteli p\u0159ipadal naprosto malinkat\u00fd. Jeho dvoj\u010de bylo vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e on, ale stejn\u011b mu p\u0159ipadalo tak\u2026 poko\u0159en\u00e9. Dokonce i jeho vlasy mu p\u0159ipadaly v\u00edce slehl\u00e9 ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Doktorka si stoupla za Toma a Tom si nemohl vzpomenout na to, \u017ee by ji sly\u0161el vej\u00edt. Z uplynul\u00e9 hodiny toho bylo spousta, co si nepamatoval. „Jen sp\u00ed,“ \u0159ekla ti\u0161e a ten \u0161epot se rozlehl po cel\u00e9m pokoji.<\/span><\/div>\n
Tom j\u00ed cht\u011bl \u0159\u00edct, aby byla zticha, \u017ee Bill sp\u00ed a nesn\u00e1\u0161\u00ed, kdy\u017e ho n\u011bkdo probud\u00ed, ale nebyl v tourbuse a nemohl z krku dostat jedin\u00e9 slovo. Polkl a zkusil to znovu.<\/span><\/div>\n
„Co\u2026 se stalo?“ zeptal se v\u00e1hav\u011b. Co se asi mohlo st\u00e1t, v\u017edy\u0165 nebyl pry\u010d tak dlouho. M\u011bl tam b\u00fdt, bylo to jenom pitom\u00e9 focen\u00ed a Bill te\u010f le\u017eel v nemocnici a\u2026 Tom \u0159ekl sv\u00e9mu vnit\u0159n\u00edmu hlasu, aby zmlknul, aby mohl sly\u0161et doktorku.<\/span><\/div>\n
„Museli jsme ho operovat. V\u00e1\u0161 bratr prod\u011blal vnit\u0159n\u00ed krv\u00e1cen\u00ed. Vysv\u011btlila jsem to u\u017e va\u0161\u00ed matce-„<\/span><\/div>\n
„Chci, abyste to vysv\u011btlila i mn\u011b,“ za\u0161eptal Tom. Zhluboka se nadechl a sna\u017eil se p\u0159es odpor uvolnit svoji \u010delist.<\/span><\/div>\n
„No dob\u0159e, Bill m\u011bl v d\u011bloze abnorm\u00e1ln\u00ed n\u00e1dor. Vyrostl do velikosti, ve kter\u00e9 zakl\u00ednil pr\u016fchod. Mu\u017esk\u00e1 d\u011bloha je pro n\u00e1s st\u00e1le moc nov\u00e1 a je neuv\u011b\u0159iteln\u011b k\u0159ehk\u00e1. D\u00edt\u011b n\u00e1m vyslalo SOS, je z\u00e1zrak, \u017ee se to takhle povedlo. N\u00e1dor byl ve st\u00e1diu velikosti z\u00e1rodku a zanikl. Byl tam je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv ne\u017e jeho d\u011bloha, a kdy\u017e kone\u010dn\u011b dorostl do dostate\u010dn\u00e9 velikosti, p\u0159ipojil se k membr\u00e1nov\u00e9 st\u011bn\u011b.“<\/span><\/div>\n
Tom zvednul ruku a zavrt\u011bl hlavou. „Po\u010dkat, bylo to miminko?“<\/span><\/div>\n
„Bylo by lep\u0161\u00ed, kdybyste takhle neuva\u017eoval,“ \u0159ekla jemn\u011b. „Nemohlo to b\u00fdt star\u0161\u00ed ne\u017e p\u00e1r t\u00fddn\u016f, kdy\u017e to um\u0159elo. Norm\u00e1ln\u011b, kdy\u017e \u017eena potrat\u00ed, je to z t\u011bla vyvedeno. Ale mu\u017esk\u00fd reproduk\u010dn\u00ed syst\u00e9m nem\u00e1 spr\u00e1vnou stavbu pro takov\u00fdto v\u00fdvod. Z\u016fstalo to tedy v t\u011ble v tom, \u010demu v na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b m\u016f\u017eeme \u0159\u00edkat d\u011bloha. Po\u017e\u00edralo to miner\u00e1ly, kter\u00e9 pro sebe miminko pot\u0159ebovalo. Nakonec by se n\u00e1dor mohl zm\u011bnit na rakovinotvorn\u00fd a mohl by se roz\u0161i\u0159ovat. Kdybychom to nezjistili, mohlo d\u00edt\u011b zem\u0159\u00edt.“<\/span><\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee kv\u016fli tomu d\u00edt\u011b onemocn\u011blo?“ nev\u011bd\u011bl, jestli na tuhle ot\u00e1zku chce zn\u00e1t odpov\u011b\u010f. To u\u017e by ho mohlo s t\u00edm v\u0161\u00edm doopravdy zlomit.<\/span><\/div>\n
„D\u00edt\u011b je podvy\u017eiven\u00e9, to je d\u016fvod, pro\u010d je Bill p\u0159ipojen hadi\u010dkou na um\u011blou v\u00fd\u017eivu, ale hol\u010di\u010dka bude v po\u0159\u00e1dku. Nem\u011bl by m\u00edt probl\u00e9m s p\u0159ib\u00edr\u00e1n\u00edm na v\u00e1ze, ale nech\u00e1me si ho tu na p\u00e1r dn\u00ed, abychom si byli jisti, \u017ee nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 rakovinotvorn\u00e9 n\u00e1dory. Bude trochu slab\u00fd a v bolestech, a\u017e se probud\u00ed. Billovy svaly se sna\u017eily vytla\u010dit z\u00e1rodek bez toho, ani\u017e by se m\u011bl kam pohybovat, a tak se to muselo uchytit n\u011bkde, kde mu nic nevadilo. Ale jak jsem \u0159ekla, bez toho bychom to nezjistili a mohlo b\u00fdt u\u017e moc pozd\u011b.“<\/span><\/div>\n
Tom se na ni pod\u00edval a zamra\u010dil se. „Doktorko\u2026“<\/span><\/div>\n
„Addamsov\u00e1.“<\/span><\/div>\n
„Doktorko Addamsov\u00e1, \u0159ekla jste hol\u010di\u010dka<\/em>?“ zeptal se a zopakoval, co zrovna doktorka \u0159ekla.<\/span><\/div>\n
Doktorka se usm\u00e1la. „Ano, \u0159ekla.“<\/span><\/div>\n
Tom se oto\u010dil na Billa a zamy\u0161len\u011b se na n\u011bj pod\u00edval. \u010clov\u011bk, kter\u00e9ho miloval ze v\u0161eho na sv\u011bt\u011b nejv\u00edc, \u010dekal jeho dceru. Ud\u011blal krok bl\u00ed\u017e a usm\u00e1l se. „Bille?“ Tom se nemohl do\u010dkat, a\u017e sv\u00e9 dvoj\u010de uvid\u00ed. Pot\u0159eboval, aby otev\u0159el o\u010di, aby se mohl ujistit, \u017ee je Bill v po\u0159\u00e1dku.<\/span><\/div>\n
„Pane Kaulitzi, p\u0159ed hodinou jsme ho sem p\u0159ivezli z opera\u010dn\u00edho,“ \u0159ekla mu doktorka Addamsov\u00e1 jemn\u011b.. „Kv\u016fli anestezii st\u00e1le je\u0161t\u011b sp\u00ed a nejsp\u00ed\u0161 v\u00e1s nesly\u0161\u00ed.“<\/span><\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou. Nebude se c\u00edtit l\u00edp, dokud neusly\u0161\u00ed Bill\u016fv hlas nebo dokud ho neuvid\u00ed otev\u0159\u00edt o\u010di\u2026 nebo cokoliv\u2026 „Bille,“ \u0159ekl znovu, tentokr\u00e1t tro\u0161ku hlasit\u011bji a jist\u011bji, kone\u010dn\u011b na\u0161el odvahu a p\u0159ekro\u010dil vzd\u00e1lenost, kter\u00e1 ho d\u011blila od toho, aby si klekl vedle jeho postele. Zaradoval se \u00falevou, kdy\u017e Bill otev\u0159el o\u010di a Tom se jemn\u011b dotkl jeho obli\u010deje. O\u010di m\u011bl neostr\u00e9 a v\u00ed\u010dka polozav\u0159en\u00e1, ale byl na\u017eivu. Tom p\u0159ik\u00fdvl a zhluboka se nadechl, sna\u017eil se zadr\u017eet slzy, Bill vydechl a znovu zav\u0159el o\u010di. Tohle bylo v\u0161echno, co pot\u0159eboval.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
„Pros\u00edm, nechte ho sp\u00e1t. V\u00edm, \u017ee si d\u011bl\u00e1te starosti, ale on pot\u0159ebuje odpo\u010d\u00edvat. Jeho t\u011blo je vy\u010derpan\u00e9; hodn\u011b lid\u00ed si neuv\u011bdomuje, kolik energii je pot\u0159eba k tomu, aby mohl b\u00fdt \u010dlov\u011bk t\u011bhotn\u00fd, speci\u00e1ln\u011b mu\u017ei. Nem\u016f\u017ee b\u00fdt po\u0159\u00e1d vzh\u016fru.“ Tom p\u0159ik\u00fdvl a sl\u00edbil si, \u017ee Billa nenech\u00e1 u\u017e nikdy zvednout ani palec. „Pane Kaulitzi!“<\/span><\/div>\n
„Co?“ oto\u010dil se Tom a okam\u017eit\u011b se na ni pod\u00edval. Nejsp\u00ed\u0161e neodpov\u011bd\u011bl napoprv\u00e9, kdy\u017e \u0159ekla jeho jm\u00e9no.<\/span><\/div>\n
„Jdu \u0159\u00edct va\u0161im rodi\u010d\u016fm, \u017ee m\u016f\u017eou dovnit\u0159, ale v\u00e1\u017en\u011b v\u00e1s varuji, pot\u0159ebuje hodn\u011b odpo\u010d\u00edvat,“ \u0159ekla mu mile. „A\u017e se probere, pot\u0159ebuju, abyste mi dali v\u011bd\u011bt; mus\u00edm s n\u00edm n\u011bco vy\u0159\u00eddit.“<\/span><\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl a vzal si od st\u011bny \u017eidli; dal si ji vedle postele, na kter\u00e9 d\u0159\u00edmalo jeho dvoj\u010de. Sedl si a vzhl\u00e9dl ke dve\u0159\u00edm, sledoval, jak jejich matka mluv\u00ed s doktorkou a pak j\u00ed oba s Gordonem d\u011bkuj\u00ed. Simone p\u0159e\u0161la k Billov\u011b posteli a skrz pe\u0159inu se dotkla jeho kotn\u00edku, vypadala ztrhan\u011b.<\/span><\/div>\n
„Oh, m\u016fj chlape\u010dku,“ za\u0161eptala a popot\u00e1hla. Gordon p\u0159e\u0161el na druhou stranu postele a pod\u00edval se dol\u016f na sv\u00e9ho nevlastn\u00edho syna.<\/span><\/div>\n
„Vypad\u00e1 znovu tak mlad\u00fd,“ zauva\u017eoval a dotkl se lehce Billovy ruky. Tom musel souhlasit, vypadalo to, jako by se Bill vr\u00e1til o p\u00e1r let zp\u00e1tky v \u010dase. Vypadal tak nevinn\u011b a jemn\u011b. Sev\u0159elo se mu srdce a Tom stiskl Billovu ruku o n\u011bco v\u00edc. „Pamatujete si, kdy\u017e jsme jeli k d\u011bdovi na chatu na dva t\u00fddny?“<\/span><\/div>\n
Simone se ti\u0161e zasm\u00e1la. „Jo, Billa kousnul kom\u00e1r. To si pamatuju,“ ona i Tom se zachv\u011bli. Bill vypadal tenkr\u00e1t \u00fapln\u011b stejn\u011b, jako vypadal te\u010f, kdy\u017e tu le\u017eel na posteli; na\u0161li ho u vody v bezv\u011bdom\u00ed a nereaguj\u00edc\u00edho, nev\u011bd\u011bli, co s n\u00edm je. „Nikdy se to nezm\u011bn\u00ed.“<\/span><\/div>\n
„Ne, to nezm\u011bn\u00ed.“ P\u0159ik\u00fdvl Gordon. „Ale alespo\u0148 je na tomhle v\u0161em n\u011bco dobr\u00e9ho. M\u00e1 doktorskou pomoc a my v\u00edme, \u017ee miminko te\u010f bude d\u00edky doktor\u016fm zdrav\u011bj\u0161\u00ed. Z toho, co se mohlo st\u00e1t, bychom asi v\u0161ichni ze\u0161\u00edleli.“ \u0158ekl rozhodn\u011b. Tom se na n\u011bj pod\u00edval a vid\u011bl, \u017ee na n\u011bj Gordon z\u00edr\u00e1.<\/span><\/div>\n
Za\u010dervenal se a pohledem se vr\u00e1til zp\u00e1tky k Billovi. Kdy\u017e se pod\u00edval na sv\u00e9 dvoj\u010de, odehr\u00e1valy se mu v hlav\u011b stra\u0161liv\u00e9 p\u0159edstavy. Co by se mohlo st\u00e1t\u2026 Miliony v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 se mohly st\u00e1t, mu ud\u011blaly knedl\u00edk v krku. A\u0165 polykal, jak polykal, necht\u011blo to zmizet.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvla Simone pomalu. „Nem\u011bla jsem to nechat zaj\u00edt tak daleko,“ \u0159ekla ti\u0161e. Tom zav\u0159el o\u010di a doufal, \u017ee jeho matka u\u017e nebude pokra\u010dovat. Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee pokra\u010dovala. „M\u011bla jsem mu sama naj\u00edt doktora. Pak by Bill nebyl v takov\u00e9hle situaci.“<\/span><\/div>\n
„Bill si cht\u011bl doktora naj\u00edt s\u00e1m,“ \u0159ekl Tom opatrn\u011b.<\/span><\/div>\n
„Ale nena\u0161el, vyka\u0161lal se a to, stejn\u011b jako na spoustu dal\u0161\u00edch d\u016fle\u017eit\u00fdch v\u011bc\u00ed. J\u00e1 jen-“ zastavila se, kdy\u017e se Tom zvednul.<\/span><\/div>\n
„P\u0159esta\u0148,“ \u0159ekl. „Po\u0159\u00e1d na n\u011bj tla\u010d\u00ed\u0161 a tla\u010d\u00ed\u0161-„<\/span><\/div>\n
„Po\u010dkat, ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee je to moje vina?“ zeptala se hlasit\u011bji.<\/span><\/div>\n
„P\u0159esta\u0148te, oba dva. O tomhle se te\u010f nebudeme dohadovat. Ne, Simone, nebudeme,“ p\u0159eru\u0161il Gordon svou man\u017eelku, kter\u00e1 mu cht\u011bla oponovat. „Te\u010f se mus\u00edme vypo\u0159\u00e1dat s p\u0159\u00edtomnost\u00ed, to, co se stalo v minulosti je minulost, je to za n\u00e1mi.“ Povzdychl si a vzal Simone za ruku. „M\u011bli bychom j\u00edt a nechat Billa odpo\u010d\u00edvat. Tome, chce\u0161 s n\u00e1mi jet dom\u016f a p\u0159ijet sem sv\u00fdm vlastn\u00edm autem?“<\/span><\/div>\n
Tom se pod\u00edval dol\u016f na Billa a zavrt\u011bl hlavou. „Ne, chci tu s n\u00edm b\u00fdt, a\u017e se probud\u00ed,“ rozhodl.<\/span><\/div>\n
Jeho nevlastn\u00ed otec p\u0159ik\u00fdvl. „Zavolej mi, a\u017e bude\u0161 cht\u00edt jet dom\u016f, vyzvednu t\u011b.“<\/span><\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a sledoval, jak Gordon vytla\u010dil jeho matku z pokoje a zav\u0159el za nimi dve\u0159e. Kone\u010dn\u011b tu bylo znovu ticho, polo\u017eil si hlavu na postel a sledoval, jak se Billovi pohybuje hrudn\u00edk, s\u00e1m po chvilce usnul.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Bylo to, jako by se musel pohybovat skrz sirup, kon\u010detiny ho necht\u011bly poslouchat, ale nakonec za\u010daly odpov\u00eddat, kdy\u017e Bill otev\u0159el o\u010di a uvid\u011bl neur\u010dit\u00fd strop. P\u00e1r st\u0159\u00edpk\u016f vzpom\u00ednek se mu vybavilo a rychle si polo\u017eil ruku na b\u0159\u00ed\u0161ko, b\u00e1l se toho, co tam najde nebo nenajde. Bylo to st\u00e1le tam, mal\u00e1 vyboulenina, \u00falevou vydechl.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Vzpomn\u011bl si na ten pocit, kdy\u017e padal ze schod\u016f a lehce se ot\u0159\u00e1sl. Byl to jeden z nejstra\u0161liv\u011bj\u0161\u00edch pocit\u016f, co kdy m\u011bl. Promnul si b\u0159icho a lehce usykl, bolelo to. P\u0159ipadalo mu, jako by pr\u00e1v\u011b ud\u011blal minim\u00e1ln\u011b milion sed\u016f a leh\u016f, v\u0161echna ta bolest byla soust\u0159ed\u011bna do jeho podb\u0159i\u0161ku. Ustra\u0161en\u011b si p\u0159ejel prstem po mal\u00e9 jizv\u011b na b\u0159i\u0161e. Bill se zamra\u010dil, hlavou mu prob\u011bhlo snad milion my\u0161lenek.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Co kdy\u017e u\u017e nen\u00ed t\u011bhotn\u00fd? Co kdy\u017e se n\u011bco stalo a je to jeho vina, proto\u017ee necht\u011bl chodit na proch\u00e1zky, na kter\u00e9 m\u011bl chodit s matkou? Mo\u017en\u00e1 to je taky kv\u016fli tomu v\u0161emu j\u00eddlu, co jedl za jej\u00edmi z\u00e1dy\u2026 do o\u010d\u00ed se mu nahrnuly slzy a zalapal po dechu, najednou nemohl d\u00fdchat. Sly\u0161el spl\u00e1chnut\u00ed z\u00e1chodu a z koupelny vy\u0161el Tom, ut\u00edraj\u00edc\u00ed si ruce do pap\u00edrov\u00e9 ut\u011brky. „Tomi,“ \u0159ekl slab\u011b, motala se mu hlava.<\/span><\/div>\n
„Bille!“ p\u0159eb\u011bhl k n\u011bmu Tom a chytl ho za ruku. Bill za\u010dal plakat a jeho star\u0161\u00ed bratr mu je za\u010dal rychle ot\u00edrat. „Copak se d\u011bje? Bol\u00ed t\u011b n\u011bco? Mus\u00edm zavolat sest\u0159i\u010dku,“ \u0159ekl v rychlosti. Bill popot\u00e1hl a zavrt\u011bl hlavou.<\/span><\/div>\n
„Miminko, j\u00e1\u2026 ztratil jsem ho?“ zeptal se vzlyknut\u00edm.<\/span><\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou a pol\u00edbil Billa na \u010delo. „Ne, miminko je v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekl a objal sv\u00e9 dvoj\u010de. „Miminko je v po\u0159\u00e1dku.“<\/span><\/div>\n
„A co se tedy stalo?“ ut\u0159el si Bill slzy a zhluboka se nadechl, sna\u017eil se uklidnit. P\u00edp\u00e1n\u00ed na monitoru se zrychlilo. Necht\u011bl Toma pustit a zabo\u0159il si obli\u010dej do jeho krku, sna\u017eil se od n\u011bj z\u00edskat s\u00edlu.<\/span><\/div>\n
„Operovali t\u011b. Doktorka Addamsov\u00e1 \u0159\u00edkala, \u017ee si s tebou o tom, co se stalo, promluv\u00ed, m\u011bl bych pro ni doj\u00edt,“ \u0159ekl Tom a znovu ho pol\u00edbil na \u010delo.<\/span><\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a chytl se ho je\u0161t\u011b pevn\u011bji. „Ne,“ zamumlal. „Nechci, abys n\u011bkam chodil.“<\/span><\/div>\n
„Ani nemus\u00edte.“ Oba dva chlapci byli u sebe tak nam\u00e1\u010dknut\u00ed, \u017ee si nev\u0161imli doktorky, kter\u00e1 ve\u0161la dovnit\u0159.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Doktorka Addamsov\u00e1 za sebou s \u00fasm\u011bvem zav\u0159ela dve\u0159e. „Byla jsem na sestern\u011b, a kdy\u017e se va\u0161e srde\u010dn\u00ed \u010dinnost zv\u00fd\u0161ila, byli jsme informov\u00e1ni. Tak jsem z toho usoudila, \u017ee jste nejsp\u00ed\u0161 vzh\u016fru,“ \u0159ekla doktorka a p\u0159e\u0161la k noh\u00e1m Billovy postele. Zvedla jeho kartu a usm\u00e1la se na n\u011bj konej\u0161iv\u011b.<\/span><\/div>\n
Tom se od n\u011bj nelehce odt\u00e1hnul; mohli b\u00fdt p\u0159isti\u017eeni t\u0159eba i v n\u011b\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e jen v bratrsk\u00e9m objet\u00ed. P\u0159edt\u00edm, ne\u017e se objevila, m\u011bl v pl\u00e1nu po\u0159\u00e1dn\u011b Billa l\u00edbat. Kdyby se neudr\u017eel\u2026 „O \u010dem jste cht\u011bla s Billem mluvit?“ zeptal se, aby zakryl sv\u00e9 znepokojen\u00ed.<\/span><\/div>\n
„Zaprv\u00e9, cht\u011bla bych se p\u0159edstavit. Krom\u011b<\/em> v\u00e1s jsem u\u017e se v\u0161emi mluvila,“ p\u0159e\u0161la doktorka na stranu postele a podala Billovi ruku. „Jsem doktorka Roberta Addamsov\u00e1.“<\/span><\/div>\n
Bill j\u00ed za ruku s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem chytl a slu\u0161n\u011b s n\u00ed pot\u0159\u00e1sl; celou tu dobu se ale odm\u00edtal pustit Toma. Kytarista byl st\u00e1le napolo nakr\u010den\u00fd nad postel\u00ed, za\u010d\u00ednaly ho bolet z\u00e1da. „Bill Kaulitz, r\u00e1d v\u00e1s pozn\u00e1v\u00e1m,“ \u0159ekl unaven\u011b. „Co se mi stalo?“<\/span><\/div>\n
„Pokus\u00edm se v\u00e1m to shrnout, jak nejl\u00edp to p\u016fjde. M\u011bl jste n\u00e1dor v d\u011bloze. Byl to shluk bun\u011bk, kter\u00e9 byly rakovinotvorn\u00e9. Rozmno\u017eovaly se a vy\u017e\u00edraly \u017eiviny pot\u0159ebn\u00e9 pro d\u00edt\u011b.“ Bill si ochran\u00e1\u0159sky polo\u017eil ruku na b\u0159icho a zamra\u010dil se.<\/span><\/div>\n
„Tak\u017ee m\u00e1m rakovinu?“<\/span><\/div>\n
„To si nemysl\u00edme,“ zavrt\u011bla doktorka hlavou. „Ten n\u00e1dor byl nezhoubn\u00fd, ale kdybychom ho nena\u0161li, d\u00edt\u011b by nejsp\u00ed\u0161 zem\u0159elo. Nebudu v\u00e1m lh\u00e1t; mu\u017esk\u00e9 t\u011bhotenstv\u00ed je velmi rizikov\u00e9 a extr\u00e9mn\u011b nest\u00e1l\u00e9. \u0158ekl v\u00e1m v\u00e1\u0161 doktor o v\u0161ech rizic\u00edch, kter\u00e1 t\u011bhotenstv\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed?“<\/span><\/div>\n
„No, popravd\u011b, \u017e\u00e1dn\u00e9ho doktora nem\u00e1m<\/em>,“ p\u0159iznal se Bill. „Zkou\u0161eli jsme doktora Eisnera, ale nevy\u0161lo to.“<\/span><\/div>\n
Doktorka Addamsov\u00e1 proto\u010dila o\u010di a n\u011bco si zapsala do jeho karty. „Ludo Eisner je kret\u00e9n,“ \u0159ekla rezolutn\u011b. Tom se usm\u00e1l a Bill p\u0159ik\u00fdvl. S t\u00edmhle absolutn\u011b souhlasil. Povzdychla si a zav\u0159ela kartu. „\u0158eknu v\u00e1m to narovinu. Jen mal\u00e1 \u010d\u00e1st mu\u017e\u016f je schopna donosit d\u00edt\u011b; po\u010det potrat\u016f je velice vysok\u00fd, o hodn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e u \u017een, samoz\u0159ejm\u011b. Bylo pouze 200 \u00fasp\u011b\u0161n\u011b narozen\u00fdch d\u011bt\u00ed z pades\u00e1ti tis\u00edc ot\u011bhotn\u011bn\u00ed. Ostatn\u00ed miminka nep\u0159e\u017eila v d\u011bloze, narodila se mrtv\u00e1 nebo m\u011bla v\u00e1\u017en\u00e9 zdravotn\u00ed probl\u00e9my. Tak\u017ee vyhl\u00eddky do budoucna\u2026 nejsou zrovna r\u016f\u017eov\u00e9.“<\/span><\/div>\n
„A co to p\u0159esn\u011b znamen\u00e1?“ zeptal se Tom se strachem. „Bude Bill v po\u0159\u00e1dku?“<\/span><\/div>\n
„Budeme se sna\u017eit, aby v po\u0159\u00e1dku z\u016fstal. To znamen\u00e1 pravideln\u00e9 prohl\u00eddky ka\u017ed\u00fd t\u00fdden, spousta odpo\u010d\u00edv\u00e1n\u00ed a vyh\u00fdb\u00e1n\u00ed se stresu. Ud\u011blali jsme amniocent\u00e9zu* a hled\u00e1me ostatn\u00ed probl\u00e9my, co by se mohly vyskytnout. \u010c\u00edm v\u00edc toho budeme v\u011bd\u011bt, t\u00edm to pro n\u00e1s bude leh\u010d\u00ed, a t\u00edm l\u00e9pe v\u00e1m napl\u00e1nujeme, kdy v\u00e1m budeme d\u011blat c\u00edsa\u0159sk\u00fd \u0159ez.“<\/span><\/div>\n
„Napl\u00e1nujete?“ zamra\u010dil se Tom. Zn\u011blo mu to, jako by dokto\u0159i m\u011bli vybrat datum.<\/span><\/div>\n
Doktorka Addamsov\u00e1 p\u0159ik\u00fdvla. „Je v\u00e1m jasn\u00e9, \u017ee nebudete moci rodit p\u0159irozenou cestou, \u017ee?“ zeptala se la\u0161kovn\u011b.<\/span><\/div>\n
„Kdy\u017e jsem se naposledy koukal, tak jsem m\u011bl penis,“ uchechtal se Bill. Doktorka se usm\u00e1la a p\u0159ik\u00fdvla.<\/span><\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak, tak\u017ee budeme muset ud\u011blat c\u00edsa\u0159sk\u00fd \u0159ez. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee se budete sna\u017eit nosit d\u00edt\u011b, co nejd\u00e9le to p\u016fjde, nikdo od v\u00e1s ale neo\u010dek\u00e1v\u00e1, \u017ee budete schopn\u00fd vydr\u017eet 32 t\u00fddn\u016f. Ta hrstka mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed se o to pokusili, m\u011bla zdravotn\u00ed probl\u00e9my. Nepravideln\u00e1 srde\u010dn\u00ed \u010dinnost, zv\u00fd\u0161en\u00e1 bolest hlavy, nespavost a z\u00e1cpa, to jen pro p\u0159\u00edklad.“<\/span><\/div>\n
Bill si podv\u011bdom\u011b za\u010dal mnout b\u0159\u00ed\u0161ko a sna\u017eil se p\u0159emoci strach, kter\u00fd se v n\u011bm stup\u0148oval. „Tak\u017ee na tohle v\u0161echno m\u00e1m b\u00fdt p\u0159ipraven\u00fd?“<\/span><\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, mo\u017en\u00e1 taky ne. Tohle v\u0161echno je tak\u2026 nov\u00e9. Jsme schopni pracovat jen s t\u00edm, co zat\u00edm zn\u00e1me. Nikdy jsem nepracovala v tomhle p\u0159\u00edpad\u011b s n\u011bk\u00fdm tak mlad\u00fdm jako jste vy, to proto budete muset m\u00edt regul\u00e9rn\u00ed prohl\u00eddky ka\u017ed\u00fd t\u00fdden<\/em>. Budeme se sna\u017eit co nejl\u00e9pe, aby se va\u0161e dcera narodila zdrav\u00e1.“<\/span><\/div>\n
Bill zamrkal. „Dcera?“ zeptal se ti\u0161e. Tom se usm\u00e1l nad bratrov\u00fdm rozz\u00e1\u0159en\u00fdm pohledem.<\/span><\/div>\n
Doktorka Addamsov\u00e1 p\u0159ik\u00fdvla. „Ano, p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1 hol\u010di\u010dka. Deset prst\u016f na rukou i na nohou. Z\u00edtra v\u00e1m ud\u011bl\u00e1me dal\u0161\u00ed ultrazvuk a s\u00e1m se na ni budete moci pod\u00edvat.“<\/span><\/div>\n
„Dcera\u2026“ vydechl Bill a \u0161t\u011bst\u00edm stiskl Tomovu ruku.<\/span><\/div>\n
„Ano. Tak\u017ee pro va\u0161e a jej\u00ed dobro se uvid\u00edte s doktorem ka\u017ed\u00fd t\u00fdden,“ p\u0159ipomn\u011bla mu.<\/span><\/div>\n
„Ka\u017ed\u00fd t\u00fdden, dob\u0159e.“ P\u0159ik\u00fdvnul Bill pomalu. „Doktorko Addamsov\u00e1, jak daleko p\u0159esn\u011b jsem? Doktor Eisner \u0159ekl, \u017ee jsem teprve na konci t\u0159et\u00edho m\u011bs\u00edce, co\u017e bylo asi p\u0159ed t\u00fddnem, ale \u0159\u00edkal, \u017ee m\u011b je\u0161t\u011b bude muset testovat.“<\/span><\/div>\n
„Jste p\u0159esn\u011b ve t\u0159in\u00e1ct\u00e9m t\u00fddnu neboli v prvn\u00edm t\u00fddnu \u010dtvrt\u00e9ho m\u011bs\u00edce. N\u00e1dor n\u00e1m d\u011blal pot\u00ed\u017ee s p\u0159esn\u00fdm datem. St\u00e1v\u00e1 se to po\u0159\u00e1d, ne jenom u v\u00e1s.“ \u0158ekla konej\u0161iv\u011b.<\/span><\/div>\n
„\u010ctvrt\u00fd m\u011bs\u00edc,“ pod\u00edval se Bill na sv\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko a p\u0159ik\u00fdvnul. „\u0158\u00edkal, \u017ee jsem podvy\u017eiven\u00fd, je to pravda?“<\/span><\/div>\n
„Nane\u0161t\u011bst\u00ed tohle je opravdu v\u00e1\u017en\u00e9, ale nen\u00ed to va\u0161e chyba. V\u00e1\u0161 metabolismus je extr\u00e9mn\u011b rychl\u00fd a jste aktivn\u00ed dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bk, to spolu jde ruku v ruce. Kdy\u017e k tomu p\u0159ipo\u010dteme ten n\u00e1dor, nemohlo to dopadnout jinak. Budu od v\u00e1s pot\u0159ebovat, abyste jedl mal\u00e9 porce, ale jedl pravideln\u011b, douf\u00e1m, \u017ee v\u00e1s to hod\u00ed zp\u00e1tky tam, kam pot\u0159ebujeme, a doufejme, \u017ee i va\u0161e miminko.“<\/span><\/div>\n
„Jak dlouho tady bude muset z\u016fstat?“ Tom sice sed\u011bl vedle Billovy postele na \u017eidli, ale Bill ho st\u00e1le nepou\u0161t\u011bl.<\/span><\/div>\n
„V\u0161echny testy budou hotovy do dvou dn\u016f, ale chci v\u00e1s tu m\u00edt po \u010dty\u0159i dny.“<\/span><\/div>\n
„\u010cty\u0159i dny?“ vyjekl Bill, to bylo jako v\u011bzen\u00ed.<\/span><\/div>\n
„Ano, \u010dty\u0159i dny a to je m\u00ed\u0148, ne\u017e jste m\u011bl p\u016fvodn\u011b. Byl jste dlouho bez doktorsk\u00e9 p\u00e9\u010de, a tak se pot\u0159ebuji ujistit, \u017ee jste opravdu v po\u0159\u00e1dku. B\u011bhem t\u011bchto prvn\u00edch dvaceti hodin v\u00e1s kontrolujeme, abychom p\u0159ede\u0161li dal\u0161\u00edmu krv\u00e1cen\u00ed a koukneme se, jestli jsme n\u011bjak\u00e9 mal\u00e9 n\u00e1r\u016fstky nep\u0159ehl\u00eddli. Nechci, aby v\u00e1s u\u017e operovali, ale jestli n\u011bco najdeme, nebudeme m\u00edt jinou mo\u017enost.“<\/span><\/div>\n
„Rozum\u00ed,“ \u0159ekl Tom, ne\u017e Bill sta\u010dil cokoliv \u0159\u00edct. Pod\u00edval se na sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho bratra a ten skromn\u011b p\u0159ik\u00fdvnul.<\/span><\/div>\n
„Dobr\u00e1. Bille, budete muset za\u010d\u00edt poslouchat sv\u00e9 t\u011blo. Nane\u0161t\u011bst\u00ed mu\u017ei jsou obda\u0159eni t\u00edm, \u017ee kdy\u017e se jedn\u00e1 o jejich vlastn\u00ed zdrav\u00ed, ignoruj\u00ed v\u0161echnu bolest, co c\u00edt\u00ed, jen proto, aby si zachovali svou tv\u00e1\u0159. Tohle proto mus\u00ed skon\u010dit, rozum\u00edme si? Mus\u00edte n\u00e1m \u0159\u00edct o ka\u017ed\u00e9 neobvykl\u00e9 bolesti, na cokoliv, co budete cht\u00edt v\u011bd\u011bt, se n\u00e1s m\u016f\u017eete zeptat, kdybyste n\u011bco c\u00edtil nebo se n\u011bco d\u011blo, ano? Ve dne nebo v noci, nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, ok?“<\/span><\/div>\n
Bill se usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl. „Dob\u0159e. Jste tak odli\u0161n\u00e1 od doktora Eisnera,“ povzdychl si, kdy\u017e zavrt\u011bl hlavou; Billovi bylo s touhle doktorkou opravdu p\u0159\u00edjemn\u011b.<\/span><\/div>\n
„Nejsem kret\u00e9n jako on,“ usm\u00e1la se, kdy\u017e se Bill sna\u017eil schovat z\u00edvnut\u00ed. „P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee jste unaven\u00fd, nech\u00e1m v\u00e1s vyspat. Mo\u017en\u00e1 \u017ee v\u00e1\u0161 bratr by v\u00e1m mohl z domova p\u0159iv\u00e9st n\u011bjak\u00e9 v\u011bci? Pom\u016f\u017ee to va\u0161emu pobytu tady.“<\/span><\/div>\n
„D\u011bkuji,“ \u0159ekl Bill v\u00e1\u017en\u011b.<\/span><\/div>\n
„V pohod\u011b, Bille. Ujist\u00edme se, jestli jste zdrav\u00fd p\u0159edt\u00edm, ne\u017e v\u00e1s odsud pust\u00edme.“<\/span><\/div>\n
„D\u011bkuji, doktorko,“ \u0159ekl i Tom celkem vd\u011b\u010dn\u011b, doktorka p\u0159ik\u00fdvla a ode\u0161la.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Tom se oto\u010dil na Billa a povzdychl si. „Jak je ti?“<\/span><\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny. „Fyzicky m\u00e1m bolesti a bol\u00ed m\u011b temeno hlavy,“ dotkl se tam toho m\u00edsta opatrn\u011b. „Ment\u00e1ln\u011b? Nev\u00edm.“<\/span><\/div>\n
„Jo, ten pocit zn\u00e1m. My\u0161lenky m\u00e1m roztrou\u0161en\u00fd snad v\u0161ude,“ pod\u00edval se Tom na ruku, za kterou ho Bill dr\u017eel a promnul mu ji, pak ho na ni pol\u00edbil. Nast\u00e1vaj\u00edc\u00edch p\u00e1r minut se na sebe jen koukali a poslouchali zvuky nemocnice. Byl brzk\u00fd ve\u010der a z mal\u00e9ho okna v Billov\u011b pokoji mohli vid\u011bt \u010dervenozlat\u00fd z\u00e1pad slunce.<\/span><\/div>\n
„Chce\u0161 n\u011bco v\u011bd\u011bt? Nev\u00edm, jak se m\u00e1m c\u00edtit ohledn\u011b toho, \u017ee jsem t\u011bhotn\u00fd, ale kdy\u017e jsem se probudil\u2026 my\u0161lenka na to, \u017ee u\u017e mo\u017en\u00e1 t\u011bhotn\u00fd nejsem\u2026“ povzdychl si Bill a bezmocn\u011b pokr\u010dil rameny. „Nebyla to takov\u00e1 \u00faleva, jak\u00e1 jsem si myslel, \u017ee by mohla b\u00fdt.“<\/span><\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a polo\u017eil ruku na baby kuli\u010dku, p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jestli nebylo sobeck\u00e9 nutit Billa nep\u0159eru\u0161it t\u011bhotenstv\u00ed. Bylo by to bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. „K\u00e9\u017e bychom ne-„<\/span><\/div>\n
„Ne co?“ p\u0159eru\u0161il ho Bill.<\/span><\/div>\n
„Nem\u011bli sex na tom parkovi\u0161ti v parku,“ dokon\u010dil v\u011btu Tom. „Je to nejsp\u00ed\u0161 moje vina-„<\/span><\/div>\n
„To mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b? Tome\u2026 jsi obda\u0159en\u00fd, ale zas tak moc<\/em> ne. Nebyla to tvoje vina. Abych \u0159ekl pravdu, ne\u017e jsme se do toho dali, m\u011bl jsem trochu strach, ale cht\u011bl jsem to. Miluju, kdy\u017e jsem s tebou a ty mi nikdy v \u017eivot\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 ubl\u00ed\u017eit. Ani ty ani tvoje kolos\u00e1ln\u00ed chlouba.“<\/span><\/div>\n
„Ugh, Bille\u2026“ za\u010dervenal se Tom, bylo mu trapn\u011b a doufal, \u017ee to nikdo nesly\u0161el. Bill se jen zasm\u00e1l a prsty pohladil bratra po tv\u00e1\u0159i.<\/span><\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d mi to nedoch\u00e1z\u00ed. Hrozn\u011b se boj\u00edm, c\u00edt\u00edm to, ale je to za zd\u00ed. Nev\u00edm pro\u010d, jen se s t\u00edm te\u010f prost\u011b nem\u016f\u017eu vyrovnat.“<\/span><\/div>\n
„Zvl\u00e1dneme to spolu, slibuju.“ Tom zkontroloval, jestli se nikdo nekouk\u00e1 a rychle Billa pol\u00edbil.<\/span><\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e. „Bude\u0161 m\u011b milovat, i kdy\u017e budu tlustej? Kdy\u017e budu tak tlustej, \u017ee neuvid\u00edm ani svoje nohy a budu vypadat nechutn\u011b?“<\/span><\/div>\n
Tom se zamra\u010dil a pak se za\u010dal sm\u00e1t. „Nedok\u00e1\u017eu si t\u011b tak p\u0159edstavit.“<\/span><\/div>\n
„Neodpov\u011bd\u011bl jsi na ot\u00e1zku.“<\/span><\/div>\n
„Miloval bych t\u011b, i kdyby ti narostla dal\u0161\u00ed hlava. Kdo v\u00ed, t\u0159eba bys pak byl chyt\u0159ej\u0161\u00ed,“ za\u017eertoval a Bill chrochtnul, za\u010dal se sm\u00e1t, ale pak se bolestiv\u011b chytl za b\u0159icho. „Promi\u0148,“ \u0159ekl rychle Tom a jemn\u011b ho po n\u011bm pohladil.<\/span><\/div>\n
Bill se uvolnil a vypadal je\u0161t\u011b ospaleji, ne\u017e vypadal p\u0159ed minutou. „To je v pohod\u011b,“ zamumlal. „Tomi, budeme m\u00edt dceru\u2026“ vydal ze sebe a zad\u00edval se na strop.<\/span><\/div>\n
„Jestli bude alespo\u0148 z polovi\u010dky tak hezk\u00e1 jako ty, tak bude probl\u00e9mov\u00e1,“ usm\u00e1l se Tom a zavrt\u011bl hlavou.<\/span><\/div>\n
„Idiote, bude vypadat jako my oba. Nebo mo\u017en\u00e1 jako mamka.“ Nakr\u010dil Bill \u010delo a z\u00edvnul.<\/span><\/div>\n
„Chce\u0161, abych ti p\u0159ivezl z domova n\u011bjak\u00e9 v\u011bci?“ cht\u011bl to zjistit d\u0159\u00edv, ne\u017e jeho dvoj\u010de zase usne.<\/span><\/div>\n
„Ano. M\u016fj mobil, toaletn\u00ed v\u011bci a n\u011bjak\u00e1 py\u017eama; tohle oble\u010den\u00ed s v\u011btr\u00e1n\u00edm na zadek je u\u017e d\u00e1vno pass\u00e9.“ Bill pomalu nemohl mluvit, proto\u017ee z\u00edval a Tom ho pol\u00edbil na \u010delo.<\/span><\/div>\n
„To\u0165 v\u0161e?“<\/span><\/div>\n
„Mmm\u2026“ bylo jedin\u00e9, co Bill \u0159ekl a usnul. Tom ho p\u0159estal hladit a povzdychnul si. Jedin\u00e9, co te\u010f cht\u011bl ud\u011blat, bylo vl\u00e9zt si k Billovi do postele, pevn\u011b ho obejmout a nikdy ho u\u017e nepustit, ale te\u010f rad\u0161i p\u016fjde, aby mohl b\u00fdt s Billem, a\u017e se probud\u00ed.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Tom vyndal z kapsy mobil a vyto\u010dil Gordonovo \u010d\u00edslo. Dvakr\u00e1t to zazvonilo a usly\u0161el ot\u010d\u00edm\u016fv hlas. „Jsi p\u0159ipraven\u00fd?“ zeptal se ti\u0161e.<\/span><\/div>\n
„Ano.“<\/span><\/div>\n
„Budu venku za dvacet minut.“<\/span><\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/span><\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee za to, co se stalo, neobvi\u0148uje\u0161 va\u0161\u00ed matku,“ prolomil Gordon ticho v aut\u011b. Nebyli daleko od domova, a zat\u00edmco absence konverzace nebyla nikomu na obt\u00ed\u017e, byla tu spousta nevy\u0159\u010den\u00fdch v\u011bt. Tom s t\u00edm byl spokojen\u00fd.<\/span><\/div>\n
„Neobvi\u0148uju j\u00ed za ten n\u00e1dor, ani za nic ostatn\u00edho. Obvi\u0148uju j\u00ed za to, \u017ee po\u0159\u00e1d Billa tak stresovala.“<\/span><\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 ch\u00e1pat, jak je to pro va\u0161i matku t\u011b\u017ek\u00e9. Chce jenom pomoct a v\u00ed\u0161, jak\u00e1 je, kdy\u017e je nerv\u00f3zn\u00ed. Pamatuje\u0161, kdy\u017e k n\u00e1m dom\u016f poprv\u00e9 p\u0159i\u0161el Jost, aby se s n\u00e1mi dohodl na tom nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed?“<\/span><\/div>\n
Tom nad tou vzpom\u00ednkou zav\u0159el o\u010di a zavrt\u011bl hlavou, potla\u010dil \u00fasm\u011bv. Jejich matka tenkr\u00e1t uva\u0159ila p\u011bt hlavn\u00edch j\u00eddel, i kdy\u017e David p\u0159i\u0161el jen na kafe. „Jo,“ \u0159ekl nevrle.<\/span><\/div>\n
„Tak j\u00ed nech. U\u017e takhle j\u00ed je ohledn\u011b toho hodn\u011b \u0161patn\u011b,“ pod\u00edval se Gordon na sv\u00e9ho syna. „A co ty, jak to zvl\u00e1d\u00e1\u0161?“<\/span><\/div>\n
„Boj\u00edm se. Po\u0159\u00e1d se mi t\u0159esou ruce,“ povzdychl si Tom a p\u0159\u00e1l si, aby u\u017e zase mohl b\u00fdt zp\u00e1tky u Billa. Na cest\u011b zp\u00e1tky se bude muset sna\u017eit, aby nejel moc rychle.<\/span><\/div>\n
„Ch\u00e1pu, taky se boj\u00edm; od t\u00e9 doby, co jsem se na po\u010d\u00edta\u010di kouknul na n\u011bco ohledn\u011b mu\u017esk\u00e9ho t\u011bhotenstv\u00ed, se boj\u00edm. Ale Bill je siln\u00fd a j\u00e1 si jsem jist\u00fd, \u017ee ty tady pro n\u011bj v\u017edycky bude\u0161, i kdy\u017e otec toho d\u00edt\u011bte ne.“ T\u00f3n jeho hlasu naprosto vyjad\u0159oval jeho pocity.<\/span><\/div>\n
N\u011bco uvnit\u0159 Toma se zkroutilo, cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee tu je, p\u0159esn\u011b vedle Billa, kam pat\u0159\u00ed, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u016f\u017ee. „Jo,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/span><\/div>\n
„Ale ty tu jsi a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee to pro tv\u00e9ho bratra hodn\u011b znamen\u00e1, jsem na tebe moc py\u0161n\u00fd. A s mamkou si ned\u011blej t\u011b\u017ekou hlavu, to je jedin\u00e9, co od tebe chci.“<\/span><\/div>\n
Tom u\u017e nic ne\u0159ekl, zaparkovali p\u0159ed domem, a kdy\u017e Tom ve\u0161el do domu, nikde v doln\u00edm pat\u0159e mamku nevid\u011bl. Nejsp\u00ed\u0161 byla ve sv\u00e9m pokoji a byl za to moc r\u00e1d. Vyb\u011bhl nahoru a otev\u0159el dve\u0159e do Billova pokoje, zarazil se.<\/span><\/div>\n
Simone sed\u011bla skr\u010den\u00e1 na Billov\u011b posteli a Tom si byl jist\u00fd, \u017ee bre\u010dela. Kleslo mu srdce a p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e. Pod\u00edvala se na n\u011bj, odvr\u00e1tila obli\u010dej a ut\u0159ela si slzy. „V\u00edm, \u017ee m\u011b nejsp\u00ed\u0161 nesn\u00e1\u0161\u00ed\u0161; mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem na Billa moc tla\u010dila. Necht\u011bla jsem.“<\/div>\n
„Mami\u2026“ promnul si Tom ko\u0159en nosu, sna\u017eil se t\u00edm potla\u010dit bolest hlavy. „Nen\u00ed pravda, \u017ee t\u011b nesn\u00e1\u0161\u00edm. Nem\u016f\u017eu o tom ale te\u010f mluvit. P\u0159i\u0161el jsem sem pro Billovy v\u011bci. Mus\u00ed na p\u00e1r dn\u00ed z\u016fstat v nemocnici,“ p\u0159e\u0161el k bratrovu \u0161atn\u00edku a vyndal z n\u011bj p\u00e1r kalhot od py\u017eama; cht\u011bl Billovi vz\u00edt svoje b\u00edl\u00e1 tri\u010dka, aby se c\u00edtil pohodln\u011b.<\/div>\n
Simone ho sledovala, jak d\u00e1v\u00e1 je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 v\u011bci do ta\u0161ky a rozhl\u00ed\u017e\u00ed se. „Co hled\u00e1\u0161?“ zeptala se ti\u0161e.<\/div>\n
„Bill\u016fv telefon.“<\/div>\n
„Tady,“ podala mu ho a povzdychla si. „Po\u0159\u00e1d vyzv\u00e1n\u00ed. Zpr\u00e1vy, hovory\u2026 ne a ne p\u0159estat.“<\/div>\n
Tom se na telefon pod\u00edval a p\u0159ik\u00fdvnul. „Bill je popul\u00e1rn\u00ed,“ \u0159ekl stroze. Pod\u00edval se na svou matku a povzdychl si. „Tohle pro n\u011bj nem\u016f\u017ee\u0161 d\u011blat.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 chci,“ zavrt\u011bla hlavou a promnula si ruce. „Nechci, aby moje d\u00edt\u011b t\u00edmhle muselo proch\u00e1zet samo.“ Tom polo\u017eil ta\u0161ku a pevn\u011b ji objal. Ch\u00e1pal, jak to pro ni mus\u00ed b\u00fdt t\u011b\u017ek\u00e9, ale ona nem\u011bla ani tu\u0161en\u00ed, jak\u00e9 to je z jeho pohledu.<\/p>\n<\/div>\n
To nech\u00e1pal nikdo.<\/p>\n<\/div>\n
„Mus\u00edm j\u00edt; chci b\u00fdt u toho, a\u017e se Bill probud\u00ed. P\u0159ijede\u0161 se na n\u011bj z\u00edtra pod\u00edvat?“<\/div>\n
„Ty chce\u0161, abych tam p\u0159ijela?“ pod\u00edvala se na sv\u00e9ho syna v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
Tom zamrkal a povzdychnul si. Ob\u010das to bylo dost jasn\u00e9, po kom Bill z\u00edskal sv\u016fj talent na herectv\u00ed. „Ano, mami, Bill bude r\u00e1d, \u017ee t\u011b vid\u00ed.“ \u0158ekl opatrn\u011b.<\/div>\n
„Tak to p\u0159ijedu. Oh, moji chlape\u010dci,“ zvedla se Simone, stoupla si na \u0161pi\u010dky a pol\u00edbila Toma na tv\u00e1\u0159. „M\u00e1te \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee m\u00e1te jeden druh\u00e9ho.“<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvnul Tom a pohladil ji po rameni. „U\u017e mus\u00edm j\u00edt.“<\/div>\n
„\u0158ekni sv\u00e9mu bratrovi, \u017ee ho m\u00e1m r\u00e1da,“ \u0159ekla rychle a vy\u0161la s Tomem z pokoje. Sledovala ho, jak za\u0161el do sv\u00e9ho pokoje a pak vy\u0161el s rukama pln\u00fdma b\u00edl\u00fdch tri\u010dek.<\/div>\n
„Jo, dob\u0159e,“ \u0159ekl, p\u0159esko\u010dil rozviklan\u00fd schod a vb\u011bhl do kuchyn\u011b, zat\u00edmco rval tri\u010dka do ta\u0161ky. Tom k\u00fdvnul na Gordona, vzal kl\u00ed\u010dky a odeb\u011bhl do sv\u00e9ho auta. Vyrazil a jel rovnou k nemocnici, kdy\u017e uc\u00edtil, \u017ee mu n\u011bco vyt\u00e9k\u00e1 z nosu. Dotkl se sv\u00e9ho obli\u010deje, pod\u00edval se na svou ruku. Jeho prsty byly cel\u00e9 rud\u00e9. Vzal n\u011bjak\u00e9 nepou\u017eit\u00e9 ubrousky, co zbyly od McDonalda, a zaparkoval na prvn\u00edm odpo\u010d\u00edvadle, kter\u00e9 bylo a\u017e sm\u011b\u0161n\u011b daleko.<\/p>\n<\/div>\n
Tom vypnul motor a p\u0159ilo\u017eil si ubrousky k obli\u010deji, zaklonil hlavu. T\u0159\u00e1sly se mu ruce, jako by hr\u00e1l hodinov\u00e9 s\u00f3lo na kytaru a d\u0159\u00edv, ne\u017e to v\u011bd\u011bl, si za\u010dal ut\u00edrat o\u010di ruk\u00e1vem. Bre\u010del pro d\u00edt\u011b, kter\u00e9 u\u017e nikdy nebude m\u00edt \u0161anci poznat; bre\u010del strachy, co se mohlo st\u00e1t Billovi a jeho d\u00edt\u011bti. Tom vzlykal, dokud se mu nemotala hlava, a pak si op\u0159el hlavu o op\u011bradlo, s krvav\u00fdmi ubrousky p\u0159itisknut\u00fdmi k nosu.<\/p>\n<\/div>\n
Znovu si ut\u0159el obli\u010dej a pod\u00edval se do zrc\u00e1tka, aby se ujistil, \u017ee nevypad\u00e1 jako up\u00edr, pak narval pou\u017eit\u00e9 ubrousky zp\u00e1tky do p\u0159\u00edru\u010dn\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148ky v palubn\u00ed desce. Tom se pod\u00edval na sv\u00e9 ruce a p\u0159\u00e1l si, aby se net\u0159\u00e1sly, vzal Billovu ta\u0161ku a vystoupil z auta. Pod\u00edval se vzh\u016fru na celou budovu nemocnice a poc\u00edtil t\u00edhu budoucnosti, dobrou i zlou.<\/p>\n<\/div>\n
*vy\u0161et\u0159en\u00ed odebran\u00e9 plodov\u00e9 vody<\/p>\n<\/div>\n
Komentujte pros\u00edm anglicky, d\u00edk :o)<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Original<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix Je obvin\u011bn\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? Nein nein nein na na na na nain! Nebo n\u011bkdy jo, d\u011bcka? Bill popot\u00e1hnul, kdy\u017e mu Simone o\u010distila od\u0159eninu a dala mu na to modr\u00fd obvaz. Usyknul, kdy\u017e mu to jeho maminka lehce pol\u00edbila a objala<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[207],"tags":[],"class_list":["post-13925","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-makes-three"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13925","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13925"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13925\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13925"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13925"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13925"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}