{"id":13928,"date":"2009-07-25T17:00:00","date_gmt":"2009-07-25T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13896"},"modified":"2009-07-25T17:00:00","modified_gmt":"2009-07-25T16:00:00","slug":"loving-liar-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/25\/loving-liar-17\/","title":{"rendered":"Loving Liar 17."},"content":{"rendered":"
autor: Lady Kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„D\u00edky, \u017ee jste p\u0159i\u0161li! D\u00edky! Uvid\u00edme se brzy!“ lou\u010dil se Bill s fanou\u0161ky. Po skoro dvou hodin\u00e1ch byl koncert u konce. Posledn\u00ed koncert turn\u00e9, skv\u011bl\u00e1 te\u010dka. P\u0159esto\u017ee byla v\u0161echna jejich vystoupen\u00ed \u00fa\u017easn\u00e1, toto bylo v n\u011b\u010dem jin\u00e9, mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee bylo posledn\u00ed. Chlapci si pln\u00fdmi dou\u0161ky u\u017e\u00edvali atmosf\u00e9ru v hale, fanou\u0161ci je doslova nab\u00edjeli energii. P\u0159esn\u011b jak Bill zp\u00edv\u00e1 v jednom ze song\u016f, v\u0161ichni \u017eili ka\u017edi\u010dkou vte\u0159inu, cht\u011bli si ji vychutnat naplno, zapamatovat si co mo\u017en\u00e1 nejv\u00edce z cel\u00e9ho ve\u010dera a vzpom\u00ednku na n\u011bj si udr\u017eet v pam\u011bti, proto\u017ee te\u010f na v\u0161echny \u010dek\u00e1 pauza. Bill naposledy zam\u00e1val fanou\u0161k\u016fm a odb\u011bhnul do z\u00e1kulis\u00ed, kam p\u0159ed chv\u00edl\u00ed zmizeli i ostatn\u00ed \u010dlenov\u00e9 kapely. Pomal\u00fdmi kroky m\u00ed\u0159il k \u0161atn\u011b. P\u0159esto\u017ee m\u011bl za sebou n\u00e1ro\u010dn\u00e9 vystoupen\u00ed, nec\u00edtil se v\u016fbec unaven\u00fd, ba pr\u00e1v\u011b naopak – m\u011bl energie na rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed. Cel\u00fd koncert byl naprosto \u00fa\u017easn\u00fd, fanou\u0161ci spole\u010dn\u011b s n\u00edm zp\u00edvali v\u0161echny p\u00edsni\u010dky, G\u00e9\u010dk\u016fm nezmizel ani na okam\u017eik \u00fasm\u011bv z tv\u00e1\u0159e a Tom\u2026<\/div>\n
Vzpom\u00ednka na Toma vykouzlila na jeho rtech \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv, po celou dobu spolu komunikovali pohledem, kter\u00fd dok\u00e1zal prozradit v\u00edc ne\u017e tis\u00edce slov. P\u0159i jedn\u00e9 balad\u011b si dlouze hled\u011bli do o\u010d\u00ed, v tu chv\u00edli Bill zp\u00edval pouze pro n\u011bj, jakoby fanynky, pla\u010d\u00edc\u00ed dojet\u00edm pod podiem, najednou zmizely a z\u016fstali tam pouze oni dva. Byl to okam\u017eik nabit\u00fd emocemi, pro zp\u011bv\u00e1ka nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed moment z cel\u00e9ho dne\u0161n\u00edho ve\u010dera, a p\u0159esto\u017ee Tom nic ne\u0159ekl, ani nemohl, Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee pochopil. Za t\u00fdden touhle dobou budou spolu le\u017eet na pl\u00e1\u017ei, dlouze se l\u00edbat a nikdo je nebude vyru\u0161ovat. P\u0159i p\u0159edstav\u011b polonah\u00e9ho kytaristy si chlapec zasn\u011bn\u011b povzdechnul a stisknul kliku.<\/div>\n
\n
Prvn\u00ed, co se naskytlo jeho o\u010d\u00edm, byl Gustav le\u017e\u00edc\u00ed na pohovce. Buben\u00edk byl unaven\u00fd, bolel jej snad ka\u017edi\u010dk\u00fd sval na t\u011ble, p\u0159esto byl ale spokojen\u00fd a \u0161\u0165astn\u00fd. Georg posed\u00e1val opod\u00e1l a l\u00e1doval se s\u00fdrov\u00fdmi chipsy, po o\u010dku pomrk\u00e1vaj\u00edc po Tomovi, aby mu n\u00e1hodou bal\u00ed\u010dek neukradnul. O tenhle druh se spolu poka\u017ed\u00e9 p\u0159etahovali a v\u011bt\u0161inou to byl kytarista, kdo zv\u00edt\u011bzil. O to v\u011bt\u0161\u00ed m\u011bl bas\u00e1k radost, \u017ee se mu pro dne\u0161ek poda\u0159ilo uko\u0159istit si je jen pro sebe. Toma ale \u017e\u00e1dn\u00e9 chipsy nezaj\u00edmaly, m\u011bl o\u010di pouze pro Billa, jen\u017e pr\u00e1v\u011b ve\u0161el do m\u00edstnosti. Chlapec sledoval ka\u017edi\u010dk\u00fd zp\u011bv\u00e1k\u016fv pohyb, je\u0161t\u011b v \u017eivot\u011b nevid\u011bl nikoho, kdo by se pohyboval s takovou ladnost\u00ed jako Bill. Toma na n\u011bm fascinovalo snad v\u0161echno. Miloval, to, jak se Bill sm\u00e1l a legra\u010dn\u011b u toho kr\u010dil nos, jak si rukou neust\u00e1le strkal neposlu\u0161n\u00e9 pram\u00ednky vlas\u016f, padaj\u00edc\u00ed mu do tv\u00e1\u0159e, za ucho, jak se mu mezi obo\u010d\u00edm tvo\u0159ila nepatrn\u00e1 vr\u00e1ska, kdy\u017e nad n\u011b\u010d\u00edm usilovn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel nebo to, jak si tleskal rukama, jakmile m\u011bl z n\u011b\u010deho radost.<\/div>\n
\u010cokol\u00e1dov\u00e1 o\u010dka se sto\u010dila k jeho osob\u011b a jejich majitel v\u011bnoval kytaristovi jeden ze sv\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f, jimi\u017e Toma poka\u017ed\u00e9 odzbrojil, p\u0159esn\u011b takov\u00fd, p\u0159i kter\u00e9m se v\u00e1m podlom\u00ed kolena a srdce se rozbu\u0161\u00ed tak siln\u011b, a\u017e m\u00e1te pocit, \u017ee mus\u00ed ka\u017edi\u010dk\u00fdm okam\u017eikem vysko\u010dit z va\u0161\u00ed hrudi.<\/div>\n
Gustavovy o\u010di t\u011bkaly z Toma na Billa a zp\u011bt. Nen\u00ed tomu dlouho, co kytarista nemohl Billovi p\u0159ij\u00edt na jm\u00e9no a te\u010f? Sed\u00ed v k\u0159esle, o\u010dima vis\u00ed na jeho osob\u011b a usm\u00edv\u00e1 se jako slun\u00ed\u010dko. Gustav pova\u017eoval Billa za kouzeln\u00edka, proto\u017ee nebyl schopn\u00fd pochopit, jak se mu poda\u0159ilo ud\u011blat z arogantn\u00edho a do sebe zahled\u011bn\u00e9ho egoisty osobu, kterou je Tom te\u010f. V tom musela b\u00fdt kouzla a mo\u017en\u00e1 i byla, proto\u017ee l\u00e1ska je nejmocn\u011bj\u0161\u00ed \u010darod\u011bjka. Vlastn\u011b by m\u011bl b\u00fdt zp\u011bv\u00e1kovi vd\u011b\u010dn\u00fd a to tak\u00e9 byl, v\u017edy\u0165 to byl pr\u00e1v\u011b on, kdo mu vr\u00e1til jeho kamar\u00e1da, star\u00e9ho Toma, kter\u00e9ho m\u011bl jak on tak Georg r\u00e1d.<\/div>\n
„Odjezd\u2026“ str\u010dil hlavu do dve\u0159\u00ed David, kluci se jak na povel zvedli a jeden po druh\u00e9m postupn\u011b opou\u0161t\u011bli m\u00edstnost. Tom kr\u00e1\u010del vedle Billa, o\u010dima mapuj\u00edc\u00ed ka\u017ed\u00fd milimetr jeho obli\u010deje. Za p\u00e1r dn\u00ed bude m\u00edt tuto os\u016fbku jen pro sebe, ne \u017ee by te\u010f Bill nebyl jeho, ale kv\u016fli neust\u00e1l\u00fdm rozhovor\u016fm, koncert\u016fm a autogrami\u00e1d\u00e1m, jim na sebe moc \u010dasu nezb\u00fdvalo. Chlapce to mrzelo, ale te\u010f si v\u0161echno vynahrad\u00ed. Tom podr\u017eel Billovu ta\u0161ku a nechal jej nastoupit, s\u00e1m si okam\u017eit\u011b zabral m\u00edsto vedle n\u011bho, p\u0159esto\u017ee by si tam ani jeden z G\u00e9\u010dek nesednul, u\u017e si zvykli, \u017ee m\u00edsto vedle Billa jednodu\u0161e pat\u0159\u00ed kytaristovi a p\u0159es to nejede vlak. Nav\u00edc Georg si je\u0161t\u011b \u017eiv\u011b dovedl vybavit Tom\u016fv pohled, kdy\u017e se ‚omylem‘ uvelebil vedle Billa a na kytaristu zbylo m\u00edsto vedle Gustava.<\/div>\n
Hoper opatrn\u011b ovinul ruku kolem zp\u011bv\u00e1kova pasu a p\u0159it\u00e1hnul si jej bl\u00ed\u017ee k sob\u011b. Bill se pousm\u00e1l, kdy\u017e c\u00edtil pa\u017ei, ov\u00edjej\u00edc\u00ed se kolem jeho t\u011bla, ale neoto\u010dil se, d\u00e1l sledoval budovy, kter\u00e9 m\u00edjeli a no\u010dn\u00ed \u017eivot ve m\u011bst\u011b.<\/div>\n
„Za jak dlouho tam budeme?“ obr\u00e1til se na \u0159idi\u010de s ot\u00e1zkou Georg.<\/div>\n
„Za chvilinku, nen\u00ed to daleko\u2026“<\/div>\n
„To zn\u00e1me, to jejich nen\u00ed to daleko\u2026“ zamumlal si bas\u00e1k a po vzoru zp\u011bv\u00e1ka se zad\u00edval ven z auta. Georg, zn\u00e1m\u00fd bavi\u010d a partymen, pro dne\u0161ek v\u0161echny kalby zam\u00edtnul, byl mrtvej \u00fanavou a jedin\u00fd m\u00edsto, kam zam\u00ed\u0159\u00ed, je jeho postel. Tedy a\u017e potom, co jejich drah\u00fd \u0159idi\u010d pou\u017eije p\u00e1r kon\u00ed pod kapotou, kone\u010dn\u011b \u0161l\u00e1pne alespo\u0148 trochu na plyn a doprav\u00ed je do hotelu. Stejn\u011b jako ostatn\u00edm mu bylo ale jasn\u00e9, \u017ee do postele se hned po p\u0159\u00edjezdu nedostane, je\u0161t\u011b je \u010dek\u00e1 rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed podpis\u016f a usm\u00edv\u00e1n\u00ed se do fo\u0165\u00e1k\u016f p\u0159ed budovou hotelu. A nem\u00fdlil se, tohle bylo na denn\u00edm po\u0159\u00e1dku. U\u017e zd\u00e1lky vid\u011bli dav fanynek, kter\u00fd spustil okam\u017eit\u00fd jekot, jakmile se na chodn\u00edku p\u0159ed nimi zjevila postava Gustava. Ve chv\u00edli, kdy z auta vykoukla dredat\u00e1 hlava v k\u0161iltovce, n\u00e1sledov\u00e1na druhou, ale \u010dernovlasou, d\u011bv\u010data pi\u0161t\u011bla je\u0161t\u011b hlasit\u011bji. Bill nechal Toma za sebou a skrze je\u010d\u00edc\u00ed d\u00edvky se sna\u017eil prodrat co nejrychleji ke vchodu. Podepisoval v\u0161echno, co mu bylo str\u010deno pod nos, n\u011bkolikr\u00e1t byl na okam\u017eik oslepen bleskem fo\u0165\u00e1k\u016f, ale usm\u00edvat se nep\u0159estal.<\/div>\n
Teprve n\u011bkolik metr\u016f od vchodu se oto\u010dil a o\u010dima hledal sv\u00e9 dvoj\u010de. Z\u016fstal st\u00e1t jako opa\u0159en\u00fd, kdy\u017e spat\u0159il malou blond\u00fdnku, uculuj\u00edc\u00ed se na JEHO Toma a co ho vyto\u010dilo je\u0161t\u011b v\u00edc, byl pap\u00edrek, kter\u00fd mu d\u00edvka str\u010dila do dlan\u011b. Tak na to zapome\u0148, d\u011bv\u010de! Nech si zaj\u00edt chu\u0165\u2026<\/em> Bill skrze dav vykro\u010dil zp\u011bt k Tomovi, odhodlan\u00fd odt\u00e1hnout jej od t\u00e9 kokety, t\u0159eba i n\u00e1sil\u00edm. „Bill\u2026“ vydechla d\u00edv\u010dina a u\u017easle hled\u011bla na postavu zp\u011bv\u00e1ka stoj\u00edc\u00edho vedle Toma. „Z\u016fsta\u0148te tak chvilku\u2026“ ozn\u00e1mila d\u00edv\u010dina a netrvalo to dlouho a oba chlapci byli osln\u011bni bleskem fotoapar\u00e1tu. Fanynka si kr\u00e1tkou chv\u00edli prohl\u00ed\u017eela svou trofej, p\u0159itrouble se usm\u00edvaj\u00edc. „Mohla bych je\u0161t\u011b jednu?“ zamrkala sv\u00fdma dlouh\u00fdma \u0159asama a u\u017e se chystala k dal\u0161\u00edmu sn\u00edmku.<\/div>\n
„Jasn\u011b\u2026“ vycenil zuby Tom a chytnul Billa kolem ramen. Ten nahodil jeden ze sv\u00fdch nacvi\u010den\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f, v duchu nab\u00e1dal d\u00edvku, aby u\u017e stiskla tu zatracenou spou\u0161\u0165 a oni mohli kone\u010dn\u011b vypadnout.<\/div>\n
„To je neuv\u011b\u0159iteln\u00fd, jak jste si podobn\u00ed\u2026“ zakroutila nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavou blond\u00fdnka, d\u00edvaj\u00edc se z jednoho na druh\u00e9ho. V Billovi by se v t\u00e9 chv\u00edli krve nedo\u0159ezal, rysy v jeho obli\u010deji ztuhly a \u00fasm\u011bv na rtech zmrznul. Neodva\u017eoval se pod\u00edvat vedle sebe\u2026<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Bill nech\u00e1val po sv\u00e9m t\u011ble st\u00e9kat horkou vodu, je\u017e jej alespo\u0148 malinko uklid\u0148ovala. Je\u0161t\u011b se cel\u00fd t\u0159\u00e1sl, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na sc\u00e9nu p\u0159ed hotelem. Na\u0161t\u011bst\u00ed v\u0161e dopadlo dob\u0159e, Tom pozn\u00e1mka d\u011bv\u010dete v\u00edcem\u00e9n\u011b p\u0159e\u0161el bez pov\u0161imnut\u00ed a po chvilce zam\u00ed\u0159ili do hotelu. Chlapec zastavil vodu a s\u00e1hnul po ru\u010dn\u00edku, jen\u017e si n\u00e1sledn\u011b omotal kolem pasu a vy\u0161el z koupelny.<\/div>\n
„Wow, to si nech\u00e1m l\u00edbit\u2026“ Bill zaje\u010del \u00falekem. „Tome! Chce\u0161 m\u011b zab\u00edt?“ Hoper se rozvaloval na posteli, oble\u010den\u00fd ve sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 sn\u011bhob\u00edl\u00e9 souprav\u011b, a mohl se potrhat sm\u00edchem. „No, to je ohromn\u00e1 sranda, vi\u010f? Ale hlavn\u011b \u017ee se pan Kaulitz bav\u00ed… Jak jsi se sem vlastn\u011b dostal?“ zeptal se Bill, sedaj\u00edc si na vedle n\u011bj.<\/div>\n
„Brou\u010dku, ty m\u00e1\u0161 ale kr\u00e1tkou pam\u011b\u0165. S\u00e1m jsi mi dal druhej kl\u00ed\u010d\u2026“ p\u0159ipomn\u011bl mu Tom pot\u00e9, co vtiskl polibek na jeho rameno a hned na to se svalil do pe\u0159in.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b to pobavilo\u2026“<\/div>\n
„Co?“ oto\u010dil se na Toma Bill.<\/div>\n
„Ta holka p\u0159ed hotelem\u2026 No, ta s t\u00edm fo\u0165\u00e1kem\u2026 Jak \u0159\u00edkala, \u017ee\u2026“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 tu, co ti dala ten pap\u00edrek, na kter\u00fdm bylo z\u0159ejm\u011b jej\u00ed \u010d\u00edslo?“ procedil chlapec skrze zuby a zabodnul o\u010di do b\u00edl\u00e9 l\u00e1tky kytaristovy mikiny. Necht\u011bl to \u0159\u00edct, necht\u011bl se k n\u00ed vracet, ale ten l\u00edste\u010dek mu po\u0159\u00e1d le\u017eel v hlav\u011b. Co m\u00e1 co n\u011bjak\u00e1 ciz\u00ed holka strkat kusy pap\u00edru jeho Tomovi do ruky?!<\/div>\n
„Ty \u017e\u00e1rl\u00ed\u0161?“ posadil se Tom.<\/div>\n
„J\u00e1? Na ni? Pff, nikdy\u2026“ odfrknul si Bill, zalo\u017eil si ruce na prsou a na\u0161pulil rty.<\/div>\n
„Ale \u017e\u00e1rl\u00ed\u0161, p\u0159iznej se.“<\/div>\n
„Ne ne\u2026“<\/div>\n
„Mysl\u00edm si, \u017ee jo a slu\u0161\u00ed ti to. Chce\u0161 v\u011bd\u011bt, kde je ten l\u00edstek te\u010f?“ pronesly kytaristovy rty kous\u00ed\u010dek od Billova ucha. „Vyhodil jsem ho\u2026“ \u010cokol\u00e1dov\u00e1 o\u010dka se znovu rozz\u00e1\u0159ila.<\/div>\n
„Fakt?“ Tom p\u0159ik\u00fdvnul a p\u0159ibl\u00ed\u017eil rty k Billov\u00fdm, do kter\u00fdch se n\u00e1sledn\u011b vpil. „Nepot\u0159ebuju nic\u2026“ \u0161eptal Tom mezi polibky, pokl\u00e1daj\u00edc se na Billovo t\u011blo. „M\u00e1m tebe\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lady Kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lady Kay „D\u00edky, \u017ee jste p\u0159i\u0161li! D\u00edky! Uvid\u00edme se brzy!“ lou\u010dil se Bill s fanou\u0161ky. Po skoro dvou hodin\u00e1ch byl koncert u konce. Posledn\u00ed koncert turn\u00e9, skv\u011bl\u00e1 te\u010dka. P\u0159esto\u017ee byla v\u0161echna jejich vystoupen\u00ed \u00fa\u017easn\u00e1, toto bylo v n\u011b\u010dem jin\u00e9, mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[239],"tags":[],"class_list":["post-13928","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-loving-liar"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13928","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13928"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13928\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13928"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13928"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13928"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}