{"id":13941,"date":"2009-07-23T18:30:00","date_gmt":"2009-07-23T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13909"},"modified":"2009-07-23T18:30:00","modified_gmt":"2009-07-23T17:30:00","slug":"pracovni-vasen","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/23\/pracovni-vasen\/","title":{"rendered":"Pracovn\u00ed v\u00e1\u0161e\u0148"},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bafiky baf, tak se hl\u00e1s\u00edm s dal\u0161\u00ed jednor\u00e1zovkou. Je ur\u010dena samoz\u0159ejm\u011b v\u0161em, ale p\u0159edev\u0161\u00edm bych ji cht\u011bla v\u011bnovat Ja\u0148ulce a Saj\u00fc. Tyhle dv\u011b dobr\u00e9 du\u0161i\u010dky mi po\u010d\u00e1tkem \u010dervna zachr\u00e1nily k\u016f\u017ei, tak\u017ee jsem se rozhodla, \u017ee jim za odm\u011bnu nap\u00ed\u0161u n\u011bco, na co se budu pekeln\u011b soust\u0159edit. Sna\u017eila jsem se tam d\u00e1t ode v\u0161eho n\u011bco – realitu se \u0161peti\u010dkou nads\u00e1zky, humor, strach, sadismus, kter\u00fd si prost\u011b nem\u016f\u017eu odpustit, av\u0161ak s happy endem, a spoustu dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed. Tak\u017ee vy dv\u011b moje dobr\u00e9 v\u00edly, je\u0161t\u011b jednou dankesch\u00f6n, m\u00e1te to u m\u011b nav\u011bky a nav\u017edy schovan\u00e9 \ud83d\ude42 A v\u0161em p\u0159eju p\u0159\u00edjemn\u00e9 po\u010dten\u00ed\u010dko :-*<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Ano, samoz\u0159ejm\u011b, vy\u010dkejte si na spojen\u00ed pros\u00edm, p\u0159eji hezk\u00fd den, nasly\u0161enou!“<\/div>\n
Mil\u00fd, zato v\u0161ak velice fale\u0161n\u00fd \u00fasm\u011bv zmizel z alabastrov\u011b bled\u00e9 tv\u00e1\u0159e jako led na slunci, kdy\u017e dlouh\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty zm\u00e1\u010dkly tla\u010d\u00edtko k p\u0159epojen\u00ed hovoru. Kret\u00e9ne<\/em>, ulevil si Bill v duchu a se sluch\u00e1tkem na hlav\u011b znud\u011bn\u011b o\u010dek\u00e1val dal\u0161\u00ed hovor. Sed\u011bl hluboko v k\u0159esle a nep\u0159\u00edtomn\u011b bubnoval prsty do stolku, kdy\u017e se mu ozvalo ve sluch\u00e1tku, zakr\u00fdvaj\u00edc\u00edm prav\u00e9 ucho, p\u0159eru\u0161ovan\u00e9 p\u00edp\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Dobr\u00fd den, Bill Kaulitz, jak v\u00e1m mohu pomoci?<\/em> ozvala se tam automatem nahran\u00e1 hl\u00e1\u0161ka, p\u0159i n\u00ed\u017e Bill proto\u010dil o\u010di v sloup. Nen\u00e1vid\u011bl tuhle v\u011btu, nikdy nev\u011bd\u011bl, jak\u00fd \u010dlov\u011bk mu zavol\u00e1, jestli to bude pohod\u00e1\u0159, vtip\u00e1lek nebo zarputil\u00fd d\u016fchodce, kter\u00fd blb\u011b sly\u0161\u00ed a v\u0161echno vn\u00edm\u00e1 tak, jako by byl v dob\u011b p\u0159ed dvaceti lety.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, j\u00e1 bych pot\u0159ebovala spojit s finan\u010dn\u00edm \u00fa\u0159adem v Berl\u00edn\u011b, a \u010d\u00edslo pokud mo\u017eno poslat esemes zpr\u00e1vou,“ ozval se klidn\u00fd \u017eensk\u00fd hlas.<\/div>\n
Uf,<\/em> pomyslel si Bill. Pracoval v call centru u\u017e n\u011bkolik t\u00fddn\u016f a dovedl podle prvn\u00ed v\u011bty odhadnout, jestli hovor bude poklidn\u00fd, chaotick\u00fd, vtipn\u00fd nebo zda to bude boj o nervy a p\u0159e\u017eit\u00ed. Tohle se jevilo na energetickou, p\u0159ibli\u017en\u011b t\u0159icetiletou \u017eenu, z jej\u00edho\u017e hlasu \u010di\u0161el klid a pohoda, av\u0161ak z\u00e1rove\u0148 respekt.<\/div>\n
„Mal\u00fd moment, pros\u00edm,“ nasadil strojen\u00fd \u00fasm\u011bv a na\u0165ukal do kl\u00e1vesnice n\u00e1zev instituce a m\u011bsto. „Kontakt zde m\u00e1m, va\u0161e esemeska byla pr\u00e1v\u011b odesl\u00e1na, vy\u010dkejte si pros\u00edm na spojen\u00ed! P\u0159eji hezk\u00fd den, nasly\u0161enou!“ a zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko na spojen\u00ed. Teprve pak se p\u0159estal usm\u00edvat. Ani nem\u011bl d\u016fvod ke \u0161patn\u00e9 n\u00e1lad\u011b, lid\u00e9, kte\u0159\u00ed dnes volali, byli v\u011bt\u0161inou mil\u00ed, ale on tu sed\u011bl u\u017e \u0161est hodin a je\u0161t\u011b dv\u011b hodiny sed\u011bt bude, tud\u00ed\u017e u\u017e ho to nebavilo a on s o\u010dima, ka\u017edou chv\u00edli zoufale upnut\u00fdma na n\u00e1st\u011bnn\u00e9 hodiny, odpo\u010d\u00edt\u00e1val, kolik p\u0159esn\u011b minut mu zb\u00fdv\u00e1 do konce sm\u011bny. Av\u0161ak do telefonu se v\u017edycky usm\u00edval, i kdy\u017e ho ten druh\u00fd \u010dlov\u011bk p\u0159es dr\u00e1t nevid\u011bl, \u00fasm\u011bv byl na hlase poznat v\u017edycky, a \u0161\u00e9f ho za to v\u017edycky chv\u00e1lil. A tomu byl Bill r\u00e1d, je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d se toti\u017e na\u0161ly n\u011bjak\u00e9 chyby, kter\u00e9 d\u011blal, a on poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e mu tajn\u011b nahr\u00e1vali hovory a pak si ho zavolali na kobere\u010dek, p\u0159istupoval k \u0161\u00e9fovi, p\u0159ibli\u017en\u011b stejn\u011b star\u00e9mu, vysok\u00e9mu dredat\u00e9mu mlad\u00edkovi, s obavami, aby mu nena\u0161li n\u011bco, za co by ho mohli vylou\u010dit. Je finan\u010dn\u00ed krize a Billovi bylo jasn\u00e9, \u017ee nikde jinde by nena\u0161el takovou pr\u00e1ci, aby ji mohl vykon\u00e1vat jako brig\u00e1du a z\u00e1rove\u0148 ji skloubit se sv\u00fdm vysoko\u0161kolsk\u00fdm studiem. A p\u0159\u00edjem v rodin\u011b moc vysok\u00fd nebyl, kapesn\u00e9 nedost\u00e1val, a a\u010dkoliv je teprve za\u010d\u00e1tek l\u00e9ta, on si u\u017e spo\u0159il na V\u00e1noce. Sakra, co by letos mohl koupit mamince? Asi by se j\u00ed mohlo l\u00edbit –<\/div>\n
\n
Dobr\u00fd den, Bill Kaulitz, jak v\u00e1m mohu pomoci?<\/em><\/div>\n
Doprdele!<\/em> vztekal se v duchu. U\u017e m\u011b to napadlo, a a\u017e domluv\u00edm, ur\u010dit\u011b si na to nevzpomenu! Kterej \u010d\u016fr\u00e1k zas co pot\u0159ebuje? Se na to u\u017e fakt m\u016f\u017eu vys-<\/em><\/div>\n
„Bvy d\u00e9n, co\u0161te \u017e\u00edkal?“ ozvalo se zahuh\u0148\u00e1n\u00ed a Bill jenom proto\u010dil o\u010di v sloup a nad hlavou spr\u00e1sknul ruce v n\u011bm\u00e9 modlitb\u011b. P\u0159esn\u011b tenhle typ lid\u00ed nesn\u00e1\u0161el! D\u016fchodce, kte\u0159\u00ed nem\u011bli ani \u0161ajna, kam se to vlastn\u011b dovolali, pak p\u016fl hodiny p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00ed, co vlastn\u011b cht\u011bj\u00ed naj\u00edt, a pak, po ot\u00e1zce, zda budou cht\u00edt spojit, se hned za\u010dnou vypt\u00e1vat, co je vyjde levn\u011bji, zda spojen\u00ed, nebo kdy\u017e si na \u010d\u00edslo zavolaj\u00ed sami. A je\u0161t\u011b pokud mo\u017eno, aby to byli nedosl\u00fdchavci nebo ti, co huh\u0148aj\u00ed a nen\u00ed jim nic rozum\u011bt, a \u010dlov\u011bk pak mus\u00ed ka\u017ed\u00fd slovo hl\u00e1skovat jako magor! Zhluboka se nadechl a s n\u00e1silnou trp\u011blivost\u00ed zopakoval svou zn\u011blku.<\/div>\n
„Ptal jsem se,“ \u0159\u00edkal pomalu a na ka\u017ed\u00e9 slovo kladl velik\u00fd d\u016fraz. „Jak v\u00e1m mohu pomoci.“<\/div>\n
„Nooo\u2026 \u010do to \u017enamen\u00e1? Kam \u0161em \u0161e dovolal?“<\/div>\n
„Na informace o telefonn\u00edch \u010d\u00edslech,“ ozn\u00e1mil mu Bill a st\u00e1le se na monitor culil, av\u0161ak obli\u010dej mu blednul zlost\u00ed. D\u016fchodc\u016fm by m\u011bli zak\u00e1zat sem volat!<\/div>\n
„A \u010do to \u017enamen\u00e1?“<\/div>\n
Kristova noho, hilfe!<\/em> zakv\u00edl\u00ed Bill v my\u0161lenk\u00e1ch.<\/div>\n
„To znamen\u00e1,“ vysv\u011btloval trp\u011bliv\u011b do mikrofonku. „\u017de v\u00e1m m\u016f\u017eu naj\u00edt jak\u00e9koliv \u010d\u00edslo, kter\u00e9 je veden\u00e9 v na\u0161\u00ed datab\u00e1zi, a m\u016f\u017eu v\u00e1s na n\u011bj spojit.“<\/div>\n
„Aha,“ za\u017ebrbl\u00e1 d\u011bdula. „Tak j\u00e1 ch\u010di\u2026 n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor v Hau\u017eenberku! Mu\u0161im mluvit \u0161 n\u011bjak\u00fdm \u0161trejdou \u0161oudruhem, \u010do m\u00e1 na \u0161taro\u0161t ve\u017eejn\u00fd chodn\u00edky, \u0161ou na nich toti\u017e hovna po p\u0161ech a kdy\u017e je ne\u0161b\u00edraj lidi, tak je mu\u0161ej \u0161ebrat \u0161oudru\u017ei tam naho\u017ee!“<\/div>\n
No to ti tam tak pom\u016f\u017eou<\/em>, u\u0161kl\u00edbne se v duchu. A mohl by ses probudit, komunismus je d\u00e1vno za n\u00e1ma, ty \u0161oudruhu troubo\u2026<\/em><\/div>\n
„M\u00e1te tedy na mysli m\u011bstsk\u00fd \u00fa\u0159ad?“ oprav\u00ed ho taktn\u011b.<\/div>\n
„No \u0161amoz\u017eejm\u011b, \u017ee my\u0161lim m\u011b\u0161t\u0161k\u00fd v\u00fdbor!“ za\u010dne se d\u011bdek do telefonu roz\u010dilovat a Bill tam mezi jeho j\u00f3dlov\u00e1n\u00edm na adresu nezodpov\u011bdn\u00fdch pejska\u0159\u016f a \u00fadajn\u011b neschopn\u00fdch „\u0161oudruh\u016f tam naho\u017ee“ sly\u0161\u00ed i vzpom\u00ednky na to, \u017ee za jeho ml\u00e1d\u00ed by si lidi tohle ur\u010dit\u011b nedovolili, \u017ee tehd\u00e1, to byl teda „jinej re\u017eim, \u017eeknu v\u00e1m, mladej pane!“. A je\u0161t\u011b takov\u00e1 d\u00edra, ve kter\u00fd to chce\u2026 nakonec se z toho sice vyklubalo m\u011bsto, ale Bill o takov\u00e9mhle nikdy nesly\u0161el, proto mu to trvalo tro\u0161ku d\u00fdl.<\/div>\n
„A budete cht\u00edt s \u010d\u00edslem tak\u00e9 spojit?“ zeptal se Bill dal\u0161\u00ed nau\u010denou fr\u00e1zi.<\/div>\n
„\u0160pojit? \u010co to je?“ div\u00ed se d\u011bda.<\/div>\n
Neee!<\/em> zast\u00e9n\u00e1 chlapec v duchu.<\/div>\n
„To znamen\u00e1,“ zd\u016fraz\u0148uje ka\u017ed\u00e9 slovo, ale u\u017e takov\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee mu hlas vibruje zlost\u00ed. „\u017de j\u00e1 tady zm\u00e1\u010dknu jedno kouzeln\u00fd tla\u010d\u00edtko a vy tam u\u017e nebudete muset volat. \u017de kdy\u017e po\u010dk\u00e1te, tak a\u017e j\u00e1 s v\u00e1mi ukon\u010d\u00edm hovor, tak v\u00e1s to spoj\u00ed p\u0159\u00edmo na ten \u00fa\u0159ad!“<\/div>\n
„Aha,“ div\u00ed se d\u011bdula. „A to \u0161oudru\u017ei tam naho\u017ee vymy\u0161leli te\u010fka n\u011bkdy, \u017eejo? Kdy\u017e \u0161em byl mladej, tak tohle je\u0161t\u011b nebylo!“<\/div>\n
„No, tak si vy\u010dkejte na spojen\u00ed, hezk\u00fd den, nasly\u0161enou!“ r\u00e1zn\u011b se rozlou\u010d\u00ed Bill. U\u017e u\u017e natahuje ruku po tla\u010d\u00edtku, ale d\u011bdek ho p\u0159eru\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Hal\u00f3! Hal\u00f3! \u0160te tam je\u0161t\u011b?“<\/div>\n
„Ano, jsem,“ proced\u00ed Bill skrz zuby.<\/div>\n
„No to je dob\u017ee! \u010co \u0161te te\u010f \u0161 tim telef\u00f3nem cht\u011bl ud\u011blat?“<\/div>\n
„No spojit v\u00e1s!“<\/div>\n
„A \u010do to je?“<\/div>\n
To u\u017e se Bill neudr\u017e\u00ed a za\u010dne nebezpe\u010dn\u011b zvy\u0161ovat hlas.<\/div>\n
„Cht\u011bl jste s \u00fa\u0159adem spojit, tak j\u00e1 v\u00e1s spojuju, ch\u00e1pete to?“<\/div>\n
„J\u00e1 nevim. \u010co \u0161e d\u011bje?“<\/div>\n
„SPOJUJU V\u00c1S!“ zaje\u010d\u00ed Bill, a\u017e se po n\u011bm cel\u00fd s\u00e1l pln\u00fd oper\u00e1tor\u016f ohl\u00e9dne. „HLAVN\u011a NEZAV\u011a\u0160UJTE, P\u0158EJU HEZK\u00dd DEN A NASLY\u0160ENOU!“<\/div>\n
A d\u0159\u00edv, ne\u017e d\u011bda sta\u010d\u00ed cokoliv nam\u00edtnout, Bill mu hovor rychle p\u0159epoj\u00ed a set\u0159e si z \u010dela kr\u016fp\u011bje potu. Ty br\u010fo\u2026 tohle u\u017e nikdy. M\u011blo by se zav\u00e9st, \u017ee p\u0159ed ka\u017ed\u00fdm hovorem se volaj\u00edc\u00edmu poskytnou inteligen\u010dn\u00ed testy,<\/em> p\u0159em\u00edt\u00e1 chlapec a hod\u00ed si pramen havran\u00edch vlas\u016f za \u010delo. Jinak hroz\u00ed, \u017ee tu asi brzo zkolabuju vzteky, proto\u017ee takov\u00fdhle paka jsou p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd\u2026<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„Pane Kaulitzi?“ ozve se najednou t\u011bsn\u011b za n\u00edm nebezpe\u010dn\u011b zn\u00e1m\u00fd hlas. Bill vzhl\u00e9dne a lehce pobledne, kdy\u017e se jeho kajalovou \u010dern\u00ed lemovan\u00e9 o\u010di setkaj\u00ed s o\u010dima jeho \u0161\u00e9fa, Toma Tr\u00fcmpera.<\/div>\n
„Ho\u010fte se do pauzy a poj\u010fte za mnou,“ vyzve ho Tom z\u00e1ke\u0159n\u011b mil\u00fdm hlasem. Bill rozechv\u011ble ukazov\u00e1\u010dkem zm\u00e1\u010dkne tla\u010d\u00edtko, kter\u00e9 r\u00e1zem p\u0159estane ve\u0161ker\u00e9 hovory p\u0159ij\u00edmat, a nejist\u011b n\u00e1sleduje sv\u00e9ho \u0161\u00e9fa k jeho stolku. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee mu ten p\u0159\u00edsn\u00fd \u010dlov\u011bk zase nahr\u00e1val hovory. Co ud\u011blal \u0161patn\u011b tentokr\u00e1t? Mo\u017en\u00e1 to, jak ke konci hovoru na toho d\u011bdka k\u0159i\u010del, ale to se prost\u011b ob\u010das ned\u00e1 a i zku\u0161en\u00ed mnohalet\u00ed oper\u00e1to\u0159i na podobn\u00e9 p\u0159\u00edpady lid\u00ed zv\u00fd\u0161\u00ed hlas! M\u016f\u017ee to b\u00fdt snad d\u016fvod k vylou\u010den\u00ed z pr\u00e1ce?<\/div>\n
„Tak se posa\u010fte, pane Kaulitzi,“ zap\u0159ede Tom. S\u00e1m se pohodln\u011b uveleb\u00ed do sv\u00e9ho k\u0159esla a Billovi nazna\u010d\u00ed, aby se usadil do k\u0159esla vedlej\u0161\u00edho. „Vezm\u011bte si sluch\u00e1tka a poslechneme si, co jsem v\u00e1m nahr\u00e1l.“<\/div>\n
<\/div>\n
Pustil asi sedm hovor\u016f, kter\u00e9 p\u0159e\u0161el beze slova se stru\u010dn\u00fdm ozn\u00e1men\u00edm, \u017ee to bylo dob\u0159e. Pak ale zb\u00fdvaly je\u0161t\u011b t\u0159i hovory.<\/div>\n
„Tady,“ uk\u00e1\u017ee Tom p\u0159\u00edsn\u011b na obrazovku po\u010d\u00edta\u010de. „Co jste tu ud\u011blal \u0161patn\u011b?“ zept\u00e1 se.<\/div>\n
Bill si vybav\u00ed hovor a okam\u017eit\u011b zbledne. Ten chlap cht\u011bl m\u011bstsk\u00fd soud v Hamburku, nikoliv krajsk\u00fd!<\/div>\n
„No,“ k\u00fdv\u00e1 hlavou Tom a s nep\u011bkn\u00fdm \u00fa\u0161klebkem sleduje, jak to Billovi doch\u00e1z\u00ed. „D\u00e1le. Tady pan\u00ed cht\u011bla spojit na OMV v Gelsenkirchenu. Najel jste si sice spr\u00e1vn\u011b, ale vid\u00edte ten prvn\u00ed \u0159\u00e1dek? Ten, na kter\u00fd jste ji spojil?“<\/div>\n
Chlapec se zad\u00edv\u00e1\u2026 a zalap\u00e1 po dechu. Bylo tam asi p\u011bt \u010d\u00edsel. V\u0161echna sice byla do Gelsenkirchenu, ale to prvn\u00ed bylo na celorepublikovou centr\u00e1lu do Berl\u00edna! A samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee j\u00ed to spojil tam\u2026 Sklopil smutn\u011b hlavu, Tom si ale odka\u0161le, tak\u017ee Bill, a\u010d nerad, se mu znovu zad\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„A o posledn\u00edm hovoru snad s v\u00e1mi ani nemus\u00edm mluvit,“ \u0159ekne ti\u0161e. „Ano, ten hovor s t\u00edm star\u00fdm p\u00e1nem\u2026 Copak on za to m\u016f\u017ee, \u017ee \u0161patn\u011b sly\u0161\u00ed? Nemyslete si, \u017ee mi uniklo, jak na n\u011bj postupn\u011b zvy\u0161ujete hlas! \u0158\u00edk\u00e1 v\u00e1m n\u011bco ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed se, pane Kaulitzi?“<\/div>\n
Pronikav\u00fdm pohledem propaloval chlapce p\u0159ed sebou, kter\u00fd evidentn\u011b nev\u011bd\u011bl, kam s o\u010dima. A\u010dkoliv to v\u0161ak nejsp\u00ed\u0161 vyzn\u011blo \u00fapln\u011b opa\u010dn\u011b, Tom se na n\u011bj nezlobil. Od prvn\u00edho okam\u017eiku, kdy Billa spat\u0159il, c\u00edtil, jak se mu rozbu\u0161ilo srdce poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e spat\u0159il tu nep\u0159irozen\u011b \u0161t\u00edhlou a nebesky kr\u00e1snou osobu, jej\u00ed\u017e charisma sr\u0161elo na m\u00edle kolem n\u00ed. Av\u0161ak jako hlavn\u00ed \u0161\u00e9f spole\u010dnosti s n\u00edm nemohl moc \u010dasto mluvit. Jedin\u00e9, co mohl ud\u011blat proto, aby mu byl Bill bl\u00ed\u017e ne\u017e v jednom s\u00e1lu, bylo to, \u017ee mu hovory nahr\u00e1val on s\u00e1m osobn\u011b, a\u010dkoliv pro ostatn\u00ed zam\u011bstnance m\u011bl na to speci\u00e1ln\u00ed lidi. Tr\u00e1pilo ho, \u017ee na Billovi vid\u011bl, \u017ee se ho chlapec boj\u00ed, ale co m\u00e1 jin\u00e9ho d\u011blat?<\/div>\n
„Tak co s t\u00edm ud\u011bl\u00e1me, pane Kaulitzi?“<\/div>\n
Bill jenom ml\u010dky klopil hlavu.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 se moc omlouv\u00e1m,“ \u0161pitl ti\u0161e. „U\u017e… u\u017e se to nestane.“<\/div>\n
„To bych v\u00e1m taky radil,“ za\u0161eptal Tom. „Jinak taky m\u016f\u017eete dostat okam\u017eitou v\u00fdpov\u011b\u010f, je v\u00e1m to jasn\u00e9?“<\/div>\n
Nemohl si pomoci, ale Billovi tolik slu\u0161elo, kdy\u017e byl smutn\u00fd a v\u00e1\u017en\u00fd\u2026 snad to bylo t\u00edm, \u017ee se v pr\u00e1ci nikdy up\u0159\u00edmn\u011b od srdce nezasm\u00e1l a Tom ho tedy jinak nevid\u011bl. Ale pohled na chlapcovu pochmurnou tv\u00e1\u0159 v n\u011bm vyvol\u00e1val touhu tohle k\u0159ehk\u00e9 p\u00edskl\u00e1tko ochra\u0148ovat\u2026 hl\u00eddat\u2026 vlastnit.<\/div>\n
„Poj\u010fte se mnou, pane Kaulitzi,“ vyzval ho a zvedl se. „P\u016fjdeme ke mn\u011b do kancel\u00e1\u0159e, m\u00e1m tam nahr\u00e1vky nejlep\u0161\u00edch oper\u00e1tor\u016f, kter\u00e9 jsme tady kdy m\u011bli. Pust\u00edm v\u00e1m je. Kdy\u017e se toti\u017e zaposlouch\u00e1te, uv\u011bdom\u00edte si, \u017ee i oni na sv\u00e9m za\u010d\u00e1tku chybovali tak, jako pr\u00e1v\u011b te\u010f chybujete vy. No poj\u010fte!“<\/p>\n<\/div>\n
Bill ho v\u00e1hav\u011b n\u00e1sledoval a\u017e do jeho pr\u00e1zdn\u00e9 kancel\u00e1\u0159e, kter\u00e1 v\u0161ak vyhl\u00ed\u017eela velmi p\u0159\u00edjemn\u011b, na to, jak byla mal\u00e1, tak opticky p\u016fsobila dost prostorn\u011b, dovnit\u0159 z pootev\u0159en\u00e9ho okna pronikal \u010derstv\u00fd vzduch, a stolu, krom\u011b po\u010d\u00edta\u010de se sluch\u00e1tky, v\u00e9vodila n\u00e1dhern\u00e1 brou\u0161en\u00e1 v\u00e1za s kytic\u00ed sn\u011bhob\u00edl\u00fdch lili\u00ed, kter\u00e9 omamn\u011b von\u011bly. Zat\u00edmco se p\u0159ekvapen\u011b rozhl\u00ed\u017eel kolem sebe, neuv\u011bdomil si, \u017ee Tom dve\u0159e zamknul\u2026<\/div>\n
„Pod\u00edvejte, pane Kaulitzi,“ d\u00fdchl Billovi znenad\u00e1n\u00ed zezadu na krk. Bill se lekl a cht\u011bl usko\u010dit, ale to u\u017e ho kolem pasu objaly dv\u011b siln\u00e9 ruce. „Nebudeme ty va\u0161e hovory l\u00e1mat p\u0159es koleno\u2026 ale pamatujete si ten, co jste se v n\u011bm, zhruba p\u0159ed t\u0159emi t\u00fddny, se z\u00e1kazn\u00edkem poh\u00e1dal, a pak jste mu to t\u00edpnul uprost\u0159ed hovoru?“<\/div>\n
Bill zbledl. Nikdo se mu o tomhle hovoru nikdy nezmi\u0148oval, m\u011bl za to, \u017ee o tom nikdo nev\u00ed! Prost\u011b byl z toho \u010dlov\u011bka tak roz\u010dilen\u00fd, \u017ee si jednou jedinkr\u00e1t spletl tla\u010d\u00edtko, tak\u017ee to zav\u011bsil omylem!<\/div>\n
„To bylo – „<\/div>\n
„Nemus\u00edte mi to vysv\u011btlovat,“ za\u0161eptal mu Tom do ucha. „Ale ten \u010dlov\u011bk si zavolal k n\u00e1m na veden\u00ed a st\u011b\u017eoval si na v\u00e1s. \u017d\u00e1dal va\u0161e okam\u017eit\u00e9 vyhozen\u00ed z na\u0161\u00ed spole\u010dnosti. Nem\u016f\u017eeme si dovolit m\u00edt nezodpov\u011bdn\u00e9 oper\u00e1tory\u2026“<\/div>\n
Billovi se p\u0159i t\u011bch slovech do o\u010d\u00ed nahrnuly slzy. Jeden jedin\u00fd omyl! Copak nikdo nech\u00e1pe, \u017ee se m\u016f\u017ee prost\u011b spl\u00e9st? Tom si ho v\u0161ak za pas p\u0159it\u00e1hl je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e, a\u017e byla Billova z\u00e1da doslova nalepen\u00e1 na jeho b\u0159i\u0161e.<\/div>\n
„U\u017e v\u00e1m tiskli v\u00fdpov\u011b\u010f,“ pokra\u010doval v \u0161ept\u00e1n\u00ed do chlapcova ou\u0161ka. „Ale j\u00e1 se za v\u00e1s zaru\u010dil. Dalo to velikou pr\u00e1ci, musel jsem pou\u017e\u00edt skoro v\u0161echny kontakty m\u00fdch zn\u00e1m\u00fdch, kte\u0159\u00ed n\u011bco znamenaj\u00ed, abych to ututlal a v\u00e1s tady udr\u017eel\u2026 ale za to si, mysl\u00edm, zaslou\u017e\u00edm odm\u011bnu, ne?“<\/div>\n
„Co\u2026“ hlesne Bill, av\u0161ak vz\u00e1p\u011bt\u00ed ztuhne, kdy\u017e c\u00edt\u00ed, jak se Tomovy rty v\u00e1\u0161niv\u011b p\u0159is\u00e1ly k jeho krku, zat\u00edmco jeho ruce, kter\u00e9 dosud jen obj\u00edmaly Bill\u016fv pas, se za\u010daly sunout pod l\u00e1tku jeho kalhot.<\/div>\n
„Ale- „<\/div>\n
„Ti\u0161e bu\u010f, zlato\u2026 nebo snad chce\u0161, aby ti tu v\u00fdpov\u011b\u010f dali?“ zazub\u00ed se na n\u011bj \u0161kodolib\u011b Tom a pomalu, ale jist\u011b se za\u010dne sv\u00fdm rozkrokem ot\u00edrat o Bill\u016fv drobn\u00fd zade\u010dek, zat\u00edmco rukama za\u010dne rejdit v jeho kl\u00edn\u011b. Bill se jenom rozt\u0159ese strachy, ale rad\u0161i ani nedut\u00e1, na to m\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd strach. Tu\u0161il, co p\u0159ijde. U\u017e se s touhle situac\u00ed setkal v n\u011bkolika filmech. A ujistilo ho v tom i Tomovo za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed vzdych\u00e1n\u00ed, a to, \u017ee ho \u0161\u00e9f pomal\u00fdmi kroky sm\u011broval ke stolu. Nechal sebou vl\u00e1\u010det, kdy\u017e mu v\u0161ak Tom za\u010dal stahovat kalhoty, cuknul sebou.<\/div>\n
„Ne, pros\u00edm! Pros\u00edm, to ne\u2026“<\/div>\n
„Ticho!“ ok\u0159ikl ho Tom, strhl z n\u011bj kalhoty i boxerky a u\u017e se na Billa rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u011b s\u00e1pal. „Chce\u0161 tady p\u0159ece z\u016fstat, ne? Tak dr\u017e hubu a krok!“<\/div>\n
<\/div>\n
Hrub\u011b Billa zatla\u010dil do zad, aby ho donutil p\u0159edklonit se a\u017e na desku stolu a r\u00e1zn\u011b do n\u011bj pronikl. Ignoroval chlapc\u016fv bolestn\u00fd v\u00fdk\u0159ik, jenom mu zkroutil ruce za z\u00e1dy a za\u010dal do n\u011bj p\u0159ir\u00e1\u017eet jako smysl\u016f zbaven\u00fd, a tomu i odpov\u00eddaly jeho steny. V \u017eivot\u011b je\u0161t\u011b nem\u011bl s nik\u00fdm tak \u00fa\u017easn\u00fd sex, jako s t\u00edmhle vypla\u0161en\u00fdm \u010dlov\u00ed\u010dkem. V\u016fbec nebral ohled na to, \u017ee to Billa bol\u00ed, \u017ee mu z o\u010d\u00ed te\u010dou slzy a \u017ee ho tich\u00fdmi n\u00e1\u0159ky pros\u00ed o to, aby u\u017e p\u0159estal. Av\u0161ak kdy\u017e s hlasit\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem kone\u010dn\u011b vyvrcholil, okam\u017eit\u011b otev\u0159el poli\u010dku, ve kter\u00e9 m\u011bl l\u00e9k\u00e1rni\u010dku. V umyvadle do studen\u00e9 vody namo\u010dil had\u0159\u00edk a opatrn\u011b za\u010dal z rozt\u0159esen\u00e9ho Billa ot\u00edrat vlastn\u00ed sperma a chlapcovu krev. Pot\u00e9, co mu okol\u00ed jeho vstupu zchladil, zast\u0159\u00edkal od\u0159enou k\u016f\u017ei dezinfekc\u00ed. Bill jenom hlasit\u011b zavzlykal, ale rad\u0161i poslu\u0161n\u011b dr\u017eel, ani se nehnul, jenom se rozt\u0159\u00e1sl po cel\u00e9m t\u011ble je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Klid, mali\u010dk\u00fd,“ vezme ho Tom do n\u00e1ru\u010de pot\u00e9, co mu nat\u00e1hne kalhoty, kter\u00e9 mu p\u0159edt\u00edm st\u00e1hnul ke kotn\u00edk\u016fm. „To bude dobr\u00fd\u2026 promi\u0148 mi to\u2026 necht\u011bl jsem, aby to bylo tak rychl\u00fd, ale kdy\u017e j\u00e1\u2026 si nemohl pomoct,“ vzdychne si a opatrn\u011b Billa polo\u017e\u00ed do hlubok\u00e9ho pohodln\u00e9ho k\u0159esla. „Nedok\u00e1zal jsem se ovl\u00e1dnout\u2026“ proto\u017ee t\u011b miluju<\/em>, dodal v duchu, m\u011bl v\u0161ak p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd strach to \u0159\u00edct nahlas. „Jestli chce\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt pro dne\u0161ek dom\u016f,“ dodal po chv\u00edli, kdy\u017e Billovi uva\u0159il siln\u00fd \u010dern\u00fd \u010daj, kter\u00fd po\u0159\u00e1dn\u011b osladil. „Zajist\u00edm ti tax\u00edka\u2026 a odchod ti omluv\u00edm,“ dodal ztr\u00e1pen\u011b, kdy\u017e vid\u011bl, jak se Bill st\u00e1le chv\u011bje a pozoruje ho vystra\u0161en\u00fdma o\u010dima. P\u0159im\u011bl ho vyp\u00edt \u010daj, vr\u00e1til se na s\u00e1l, aby mu sbalil v\u011bci, a doprovodil ho p\u0159ed budovu, kde u\u017e \u010dekalo taxi. Zaplatil \u0159idi\u010di a nadiktoval mu Billovu adresu. „Odpus\u0165,“ za\u0161eptal, zat\u00edmco se auto rozjelo do d\u00e1li\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
N\u011bkolik n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dn\u00ed na pracovi\u0161ti bylo pro Billa no\u010dn\u00ed m\u016frou. Kdykoliv sv\u00e9ho \u0161\u00e9fa zahl\u00e9dl, rozt\u0159\u00e1sl se strachy, sta\u010dilo mu, aby si vzpomn\u011bl na tu bolest, kter\u00e1 cel\u00fd proces v kancel\u00e1\u0159i prov\u00e1zela. Jenom\u017ee v hloubi srdce c\u00edtil i n\u011bco jin\u00e9ho. Od prvn\u00edho dne, kdy sem nastoupil, tak a\u010dkoliv m\u011bl z Toma velik\u00fd respekt, hrani\u010d\u00edc\u00ed a\u017e se strachem, n\u011bjak\u00fdm z\u00e1hadn\u00fdm zp\u016fsobem se mu tenhle \u010dlov\u011bk zamlouval, n\u011b\u010d\u00edm ho p\u0159itahoval. A taky tu\u0161il, \u017ee to, k \u010demu mezi nimi do\u0161lo, nezap\u0159\u00ed\u010dinila \u0161kodolibost, zlost nebo agresivita. P\u0159esto\u017ee to toti\u017e Billa hodn\u011b moc bolelo, c\u00edtil v Tomov\u00fdch dotec\u00edch, krom zna\u010dn\u00e9 dominance a jist\u00e9 p\u0159evahy, i l\u00e1sku. L\u00e1sku a n\u011bhu\u2026<\/div>\n
„Pane Kaulitzi?“ ozvalo se mu za z\u00e1dy a Bill se jenom nejist\u011b ohl\u00e9dl a s obavami v o\u010d\u00edch vzhl\u00e9dl ke sv\u00e9mu \u0161\u00e9fovi. „Do kolika dnes pracujete?“<\/div>\n
„A\u017e\u2026 a\u017e do dev\u00edti. \u00dapln\u011b do konce,“ \u0161pitne Bill.<\/div>\n
„Tak\u2026 tak tady pros\u00edm z\u016fsta\u0148te. Mus\u00edm si s v\u00e1mi promluvit\u2026“ ozn\u00e1m\u00ed mu Tom a ani\u017e by \u010dekal na odpov\u011b\u010f, odejde zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu stolu.<\/p>\n<\/div>\n
Billovi se rozbu\u0161ilo srdce. Tom s n\u00edm chce b\u00fdt s\u00e1m… Co to znamen\u00e1? Na jednu stranu byl r\u00e1d, obdivoval, \u017ee n\u011bkdo stejn\u011b star\u00fd jako on u\u017e m\u00e1 tak vysok\u00fd post v tak v\u00fdznamn\u00e9 firm\u011b, a samoz\u0159ejm\u011b svou roli hr\u00e1ly i city, obdiv a skryt\u00e1 l\u00e1ska. Ale na stranu druhou se b\u00e1l. Co kdy\u017e to dopadne jako minule v kancel\u00e1\u0159i? Co kdy\u017e mu to Tom znovu ud\u011bl\u00e1 a pak ho bude vyd\u00edrat a cel\u00e1 z\u00e1le\u017eitost se bude opakovat po\u0159\u00e1d dokola jako bludn\u00fd kruh? Bude muset v pr\u00e1ci v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku z\u016fstat nikoliv pro p\u0159\u00edjemn\u00e9 zam\u011bstn\u00e1n\u00ed a relativn\u011b snadno vyd\u011blan\u00e9 pen\u00edze, ale kv\u016fli sexu, aby byl po ruce, kdykoliv si \u0161\u00e9f p\u00edskne? Ani si neuv\u011bdomoval, \u017ee \u010das, kter\u00fd se dosud t\u00e1hl jako l\u00edn\u00fd hlem\u00fd\u017e\u010f, se n\u00e1hle rozeb\u011bhl galaktickou rychlost\u00ed. Automaticky vy\u0159izoval jeden hovor za druh\u00fdm a st\u011b\u017e\u00ed vn\u00edmal, jak se s\u00e1l postupn\u011b vyprazd\u0148uje, dokud tam nez\u016fstal jenom jedin\u00fd p\u00e1r temn\u011b hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 ho bedliv\u011b pozorovaly, jak \u00faderem dev\u00e1t\u00e9 vyp\u00edn\u00e1 po\u010d\u00edta\u010d…<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e si sbalil v\u011bci, rozhl\u00e9dl se po m\u00edstnosti. Nikdo tu u\u017e nebyl, krom\u011b Toma. Okna byla zav\u0159en\u00e1, v\u0161echny po\u010d\u00edta\u010de byly u\u017e d\u00e1vno vypnut\u00e9. Jen jeho \u0161\u00e9f sed\u011bl nehybn\u011b ve sv\u00e9m k\u0159esle a vypadalo to, \u017ee nad n\u011b\u010d\u00edm horliv\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed. Bill k n\u011bmu v\u00e1hav\u011b p\u0159istoupil.<\/div>\n
„Cht\u011bl jste se mnou mluvit.“<\/div>\n
„Ano, cht\u011bl,“ zamuml\u00e1 Tom. „Posa\u010fte se, pane Kaulitzi – „<\/div>\n
„Bille,“ p\u0159eru\u0161\u00ed ho \u010dernovlas\u00fd chlapec, kter\u00fd poslu\u0161n\u011b usedne do k\u0159esla hned vedle n\u011bj. „Jsem Bill, pane…“<\/div>\n
„Ne pane,“ prskne dredat\u00fd mlad\u00edk. „Pro tebe, Bille, jsem Tom. Ale jenom takhle o samot\u011b, pros\u00edm.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ k\u00fdvne Bill, pak ale ml\u010d\u00ed. Nev\u00ed, co \u0159\u00edct a nev\u00ed, zda v n\u011bm p\u0159eva\u017euje zv\u011bdavost, vzr\u016fstaj\u00edc\u00ed obdiv nebo strach… Nakonec ticho prolom\u00ed Tom.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1… j\u00e1 se ti moc omlouv\u00e1m za tu kancel\u00e1\u0159, ale ud\u011blal jsem to proto, \u017ee…“ na chvilku se zaraz\u00ed. Copak si m\u016f\u017ee dovolit vyjevit sv\u00e9mu pod\u0159\u00edzen\u00e9mu svoje city? Chvilku v n\u011bm prob\u00edhal nitern\u00ed souboj, v n\u011bm\u017e nad zdrav\u00fdm rozumem nakonec zv\u00edt\u011bzilo srdce.<\/div>\n
„Ud\u011blal jsem to proto, \u017ee t\u011b miluju,“ \u0161eptne ti\u0161e a t\u00e1zav\u011b se na Billa pod\u00edv\u00e1. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee se l\u00e1ska d\u00e1v\u00e1 najevo tro\u0161ku jinak, ale n\u011bjak m\u011b to popadlo a j\u00e1 v tu chv\u00edli nevymyslel nic jin\u00fdho.“<\/div>\n
Na chv\u00edli se odml\u010d\u00ed a proto\u017ee Bill st\u00e1le nic ne\u0159\u00edk\u00e1, zvedne k n\u011bmu o\u010di. „Ubl\u00ed\u017eil jsem ti hodn\u011b?“<\/div>\n
„Ne,“ zavrt\u00ed Bill po chv\u00edli hlavou a pod\u00edv\u00e1 se Tomovi do o\u010d\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e v jeho vlastn\u00edch blikaj\u00ed otazn\u00edky. „Tome… myslel jsi to, \u017ee m\u011b miluje\u0161… v\u00e1\u017en\u011b?“<\/div>\n
Pozorn\u011b se na Tomovu tv\u00e1\u0159 d\u00edv\u00e1, a kdy\u017e dred\u00e1\u010d p\u0159ik\u00fdvne, zhluboka se nadechne.<\/div>\n
„Neubl\u00ed\u017eil jsi mi. Nezap\u00edr\u00e1m, \u017ee to bolelo. Bolelo to, a hodn\u011b… jenom\u017ee tady,“ s\u00e1hne si na m\u00edsto, kde mu bu\u0161\u00ed srdce. „Tady jsem c\u00edtil, \u017ee v tob\u011b je n\u011bco v\u00edc ne\u017e jenom touha po sexu. \u017de tam jsou i n\u011bjak\u00e9 city… tolik jsem se modlil, aby to byla pravda, abych se nem\u00fdlil!“ \u0161pitne Bill. „Ode dne, co jsem nastoupil… t\u011b miluju. P\u016fvodn\u011b jsem myslel, \u017ee to je jenom respekt, ale zjistil jsem, \u017ee to je n\u011bco… mnohem v\u00edc. Mus\u00edm na tebe myslet po\u0159\u00e1d…“<\/div>\n
„Tak nemysli,“ za\u0161ept\u00e1 Tom. V\u00edc sly\u0161et nepot\u0159eboval. Nat\u00e1hne se bl\u00ed\u017e… a spoj\u00ed svoje sebejist\u00e9 rty s t\u011bmi Billov\u00fdmi, kter\u00e9 jsou pon\u011bkud rozechv\u011bl\u00e9. Nap\u0159ed je jenom n\u011b\u017en\u011b pomazl\u00ed t\u011bmi sv\u00fdmi, pak je ale p\u0159ejede jazykem, kter\u00fdm zapros\u00ed o vstup do Billov\u00fdch \u00fast. A Bill mu to dovol\u00ed… Po chvilce opatrn\u00e9ho seznamov\u00e1n\u00ed se, jejich jazyky rozpoutaj\u00ed v\u00e1\u0161niv\u00fd tanec. Nap\u0159ed jako by zpomalen\u00fd, magick\u00fd. Pak se ale jazyky rozpohybujou, jako by jim n\u011bkdo vp\u00edchl po\u0159\u00e1dnou v\u00e1rku adrenalinu, a z romantick\u00e9 n\u011bhy p\u0159ejdou a\u017e na besti\u00e1ln\u00ed divokost. Ani jeden z chlapc\u016f nevn\u00edm\u00e1, \u017ee ruce ka\u017ed\u00e9ho z nich bloud\u00ed pod tri\u010dkem toho druh\u00e9ho. Teprve kdy\u017e se po dlouh\u00e9 dob\u011b od sebe odtrhnou, aby zajistili sv\u00fdm plic\u00edm p\u0159\u00edvod \u010derstv\u00e9ho vzduchu, p\u0159et\u00e1hnou si vz\u00e1jemn\u011b tri\u010dka p\u0159es hlavu a u\u017e se dob\u00fdvaj\u00ed pod kalhoty toho druh\u00e9ho. No jo, l\u00e1ska si holt nevyb\u00edr\u00e1, a kdy\u017e to na \u010dlov\u011bka p\u0159ijde, tak hezky se v\u0161\u00edm v\u0161udy. Co si v\u0161ak ani jeden z chlapc\u016f neuv\u011bdomil, byl fakt, \u017ee b\u011bhem jejich intenzivn\u00edho mazlen\u00ed se Tom omylem loktem drcnul na p\u0159\u00edstroji do tla\u010d\u00edtka, kter\u00e9 na to konto okam\u017eit\u011b za\u010dalo nahr\u00e1vat. A jeliko\u017e nebyl na lince \u017e\u00e1dn\u00fd hovor, dost\u00e1valy se na z\u00e1znam vzru\u0161en\u00e9 steny dvou bytost\u00ed, kter\u00e9 si pr\u00e1v\u011b uv\u011bdomily, \u017ee to, co tolik pot\u0159ebovaly ke sv\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed, pr\u00e1v\u011b na\u0161ly…<\/p>\n<\/div>\n
*****<\/p>\n<\/div>\n
„Co tohle m\u00e1 znamenat? Vysv\u011btlete mi to!“<\/em><\/div>\n
Bill i Tom nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161lapovali v kancel\u00e1\u0159i majitelky cel\u00e9 spole\u010dnosti. V kancel\u00e1\u0159i jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd m\u011bl v\u011bt\u0161\u00ed pravomoci ne\u017e Tom. Oba byli rud\u00ed a\u017e ke ko\u0159\u00ednk\u016fm vlas\u016f, jeliko\u017e si pr\u00e1v\u011b vyslechli z\u00e1znam, kter\u00fd sv\u00e9r\u00e1zn\u00e9 brunetce n\u011bkdo poslal. Z\u00e1znam, kter\u00fd zachyt\u00e1val tu nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed noc v \u017eivot\u011b obou chlapc\u016f. Byl to v\u0161ak Tom, kdo jako prvn\u00ed promluvil.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm, \u017ee by bylo zapot\u0159eb\u00ed cokoliv vysv\u011btlovat. V\u0161echno m\u00e1te na t\u00e9 nahr\u00e1vce.“<\/div>\n
\u017dena se na n\u011bj zlostn\u011b pod\u00edvala a Bill jenom vyp\u00edskl a ustoupil kousek v\u00edc za Tomova z\u00e1da, kter\u00e1 ho kryla p\u0159ed plamenn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„A to je v\u0161echno, co mi k tomu \u0159eknete, Tr\u00fcmpere? To je v\u0161echno? Pova\u017eovala jsem v\u00e1s za zodpov\u011bdn\u00e9ho a loaj\u00e1ln\u00edho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd se nenech\u00e1 zm\u00e1st sv\u016fdn\u00fdmi pod\u0159\u00edzen\u00fdmi!“<\/div>\n
„Ano, jsem loaj\u00e1ln\u00ed a zodpov\u011bdn\u00fd,“ p\u0159eru\u0161il ji Tom. „Ale sv\u00e9mu srdci. Kdy\u017e za to, co jsme provedli, dostaneme v\u00fdpov\u011b\u010f, tak se s t\u00edm u\u017e n\u011bjak vyrovn\u00e1me. Proto\u017ee dokud jsme my dva s Billem spolu, tak jsme \u0161\u0165astn\u00ed, i kdybychom se m\u011bli z nouze chodit p\u00e1st na louku a p\u00edt vodu z Labe!“<\/div>\n
Oto\u010d\u00ed se na Billa a p\u0159ed zkoprn\u011blou majitelkou firmy mu vtiskne horouc\u00ed polibek, kter\u00fd mu \u010dernovlas\u00fd chlapec radostn\u011b op\u011btuje. Bill si p\u0159itom uv\u011bdomil, \u017ee u\u017e nem\u00e1 strach z v\u00fdpov\u011bdi. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee ji dostane, ale neodejde odsud jenom s po\u010dm\u00e1ran\u00fdm kusem pap\u00edru. Odejde odsud i s Tomem. Spole\u010dn\u011b najdou pr\u00e1ci jinde. Nezaj\u00edmalo ho kde. V\u011bd\u011bl jenom, \u017ee te\u010f u\u017e m\u00e1 naprost\u00e9 jasno v hlav\u011b. Jen idiot by d\u00e1val pracovn\u00ed kari\u00e9\u0159e p\u0159ednost p\u0159ed l\u00e1skou. A tu si oba chlapci op\u011bt, od on\u00e9 noci snad potis\u00edc\u00e1t\u00e9, vyznali i v okam\u017eiku, kdy za nimi zapadly dve\u0159e firmy. Zma\u010dkali pap\u00edry s v\u00fdpov\u011bd\u00ed, hodili je do ko\u0161e a ruku v ruce se vydali vst\u0159\u00edc sv\u00e9mu osudu…<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Bafiky baf, tak se hl\u00e1s\u00edm s dal\u0161\u00ed jednor\u00e1zovkou. Je ur\u010dena samoz\u0159ejm\u011b v\u0161em, ale p\u0159edev\u0161\u00edm bych ji cht\u011bla v\u011bnovat Ja\u0148ulce a Saj\u00fc. Tyhle dv\u011b dobr\u00e9 du\u0161i\u010dky mi po\u010d\u00e1tkem \u010dervna zachr\u00e1nily k\u016f\u017ei, tak\u017ee jsem se rozhodla, \u017ee jim za odm\u011bnu nap\u00ed\u0161u n\u011bco,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-13941","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13941","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13941"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13941\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13941"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13941"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13941"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}