{"id":13942,"date":"2009-07-23T18:00:00","date_gmt":"2009-07-23T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13910"},"modified":"2009-07-23T18:00:00","modified_gmt":"2009-07-23T17:00:00","slug":"bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/23\/bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin-18\/","title":{"rendered":"Bookmakers scrubbers II – Temn\u00fd st\u00edn 18."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/p>\n<\/div>\n
Z\u00edvnul jsem, div jsem si nevyhodil \u010delist z pant\u016f a op\u011bt se zad\u00edval na sv\u016fj odraz v zrcadle. Bylo k neuv\u011b\u0159en\u00ed, \u017ee ta obludnost, kter\u00e1 na m\u011b koukala, jsem j\u00e1, ale co bych mohl \u010dekat, kdy\u017e jsem p\u016flku noci nespal a tu druhou m\u011b pron\u00e1sledovaly no\u010dn\u00ed m\u016fry o tom, jak si to Tom rozd\u00e1v\u00e1 s Alic\u00ed. M\u016fj rozum mi \u0159\u00edkal, \u017ee nem\u00e1m pr\u00e1vo se nad t\u00edm pozastavovat a prost\u011b to tolerovat. M\u011bl pr\u00e1vo na to s n\u00ed b\u00fdt, Andreasovu spole\u010dnost bych mu taky nezakazoval, nav\u00edc by bylo ode m\u011b i naivn\u00ed doufat, \u017ee po tom m\u00e9m kopanci, mi bude tak snadno a rychle odpu\u0161t\u011bno. To ale nic nezm\u011bnilo na faktu, \u017ee mi z toho bylo na nic. Byl jsem zklaman\u00fd, \u017ee ona dostala p\u0159ednost p\u0159ede mnou. V\u017edy\u0165 jsem p\u0159eci Leticii odpov\u011bd\u011bl na ten mail. Tak co dal\u0161\u00edho by cht\u011bl, abych ud\u011blal?<\/p>\n<\/div>\n
Vztek byl ale k ni\u010demu. Nezb\u00fdvalo nic, jen to respektovat. \u017d\u00e1rlivou sc\u00e9nou bych si moment\u00e1ln\u011b nepomohl, sp\u00ed\u0161e by mi to zaru\u010dilo dal\u0161\u00ed odlou\u010den\u00ed. Dnes jsem tedy jen doufal, \u017ee Tom si nerozmysl\u00ed to, co sl\u00edbil v\u010dera m\u00e1m\u011b do telefonu, a skute\u010dn\u011b p\u0159ijede. Zaplavovalo m\u011b t\u011b\u0161en\u00ed se, ale z\u00e1rove\u0148 jsem m\u011bl strach ze sebe sama, abych nevym\u0148ouknul op\u011bt n\u011bco nepat\u0159i\u010dn\u00e9ho, co by ho donutilo se st\u00e1hnout. Ani j\u00e1 s\u00e1m si \u010dastokr\u00e1t nebyl jist\u00fd, co ta moje nevym\u00e1chan\u00e1, netaktn\u00ed pusa pust\u00ed do et\u00e9ru. Ale snad to bude v po\u0159\u00e1dku. Mo\u017en\u00e1 si je\u0161t\u011b vyslechnu p\u00e1r v\u00fd\u010ditek a nad\u00e1vek, ale s t\u00edm se po\u010d\u00edtalo a j\u00e1 jen doufal, \u017ee snad nen\u00ed takov\u00fd tyran, aby znovu ode\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
V o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed jeho n\u00e1vratu jsem te\u010f d\u00edky tomu st\u00e1l p\u0159ed zrcadlem v koupeln\u011b. M\u011bl jsem v \u00famyslu zlikvidovat ty nevzhledn\u00e9 stopy na sv\u00e9m zevn\u011bj\u0161ku, kter\u00e9 se mi tam otiskly b\u011bhem t\u011bch dvou dn\u016f, napln\u011bn\u00fdch psychick\u00fdm str\u00e1d\u00e1n\u00edm. Z\u0161edl\u00e1 ple\u0165, napuchl\u00e9 o\u010di, dozdoben\u00e9 tmav\u00fdmi kruhy, byly jen vrcholky ledovce. Celkov\u011b jsem si p\u0159ipadal d\u011bsn\u011b odpudiv\u011b a p\u0159ece jsem nemohl dopustit, aby m\u011b takhle vid\u011bl. Bude docela fu\u0161ka ud\u011blat ze sebe zase \u010dlov\u011bka. Necht\u011bl jsem b\u00fdt kdov\u00edjak podb\u00edziv\u011b p\u0159epl\u00e1can\u00fd, ale bez l\u00ed\u010den\u00ed se to asi neobejde, tak\u017ee jsem se zvolna dal do d\u00edla. Lehk\u00fd make-up by snad nic pokazit nem\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
„Bill\u00ed, je tady.“ Volala na m\u011b m\u00e1ma ve chv\u00edli, kdy jsem opou\u0161t\u011bl koupelnu. Bezd\u011b\u010dn\u011b se mi sev\u0159el \u017ealudek a v krku usadil t\u011b\u017ek\u00fd knedl\u00edk.<\/div>\n
\n
„Po… po\u0161li ho kdy\u017etak nahoru, jo? Budu u sebe.“ Pracn\u011b jsem donutil svoje hlasivky k \u010dinnosti a na noh\u00e1ch, kter\u00e9 se mi pov\u00e1\u017eliv\u011b rozklepaly, jsem do\u0161el do sv\u00e9ho pokoje. Usadil jsem se na oto\u010dnou \u017eidli a nap\u00ednal u\u0161i, ve snaze zachytit v\u0161e, co se odehr\u00e1valo dole. Nedomyslel jsem ale, \u017ee kdy\u017e za sebou dve\u0159e \u00fapln\u011b dov\u0159u, tak usly\u0161\u00edm \u00fapln\u00e9 prd. Musel jsem tedy \u010dekat. P\u0159eci jen jsem ale nakonec zaslechl dusav\u00e9 kroky, kter\u00e9 byly bl\u00edzko a st\u00e1le se p\u0159ibli\u017eovaly. Kdy\u017e u\u017e jsem o\u010dek\u00e1val, \u017ee se dve\u0159e rozl\u00edtnou doko\u0159\u00e1n, byl klid. Srdce mi bu\u0161ilo a\u017e n\u011bkde ve sp\u00e1nc\u00edch. On si to te\u010f jisto jist\u011b rozmysl\u00ed a jak p\u0159i\u0161el, tak se zase vytrat\u00ed. K m\u00e9 neskonal\u00e9 \u00falev\u011b se ale dve\u0159e otev\u0159ely a j\u00e1 ho mohl op\u011bt vid\u011bt. Po cel\u00fdch dvou dnech. Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. Nech\u00e1pal jsem, jak jsem to mohl tak dlouho vydr\u017eet.<\/p>\n<\/div>\n
Zatajil se mi dech. M\u011bl jsem chu\u0165 ihned se k n\u011bmu rozeb\u011bhnout, ale obez\u0159etnost mi v tom zabr\u00e1nila. Mo\u017en\u00e1 by cht\u011bl ten prvn\u00ed krok ud\u011blat on. Tom se ale k ni\u010demu nem\u011bl, nemluvil, neh\u00fdbal se. Zahodil jsem v\u0161echny obavy, \u017ee naraz\u00edm na odm\u00edtnut\u00ed, zvedl se a k\u0159e\u010dovit\u011b kolem n\u011bj omot\u00e1vaj\u00edc pa\u017ee, jsem se mu vm\u011bstnal do n\u00e1ru\u010de. Objet\u00ed mi ale neop\u011btoval. Prohra? Ne, jeho ruce se nakonec zvedly a zprvu v\u00e1hav\u011b, ale pot\u00e9 s plnou v\u0159elost\u00ed, m\u011b objaly tak\u00e9.<\/div>\n
„Promi\u0148 mi to, promi\u0148, Tomi.“ \u0160evelil jsem sl\u016fvka omluv a d\u00e1l se k n\u011bmu \u00fap\u011bnliv\u011b ma\u010dkal. „U\u017e to nikdy neud\u011bl\u00e1m. Nikdy ti nebudu lh\u00e1t. Slibuju. Chyb\u011bl jsi mi, stra\u0161n\u011b moc.“ Mlel jsem d\u00e1l v\u0161echno mo\u017en\u00fd a bojoval s dojet\u00edm.<\/div>\n
„To bych ti taky pln\u011b doporu\u010doval.“ Promluvil i on. Asi to m\u011bla b\u00fdt v\u00fdhru\u017eka, ale j\u00e1 z jeho hlasu c\u00edtil n\u011bhu, sm\u00edchanou se \u0161peti\u010dkou ironie, pro n\u011bj tolik typickou. V tento okam\u017eik se mi malinko ulevilo. Tom se ode m\u011b odt\u00e1hl, ale jenom tak, aby mu to umo\u017enilo pohl\u00e9dnout mi do obli\u010deje. Zkoumav\u011b se na m\u011b pod\u00edval a set\u0159el mi h\u0159betem ruky slzu, kter\u00e9 se povedlo spustit se mi po tv\u00e1\u0159i. „Nebre\u010d, nebo budu s tebou.“ Usm\u00e1l se a mn\u011b se cht\u011blo v\u00fdsknout si radost\u00ed.<\/div>\n
„Tak to abych p\u0159estal, vi\u010f?“ Zaculil jsem se tak\u00e9 a \u00falevou vydechl.<\/p>\n<\/div>\n
„Mohl bys m\u011b, pros\u00edm, pol\u00edbit?“ Vyslovil jsem sv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed nahlas a nastavil \u00fasta. Tom neodpov\u011bd\u011bl. Prost\u011b mi to splnil. Zlehka se p\u0159itiskl k m\u00fdm rt\u016fm a polaskal je, teprve potom polibek prohloubil. Tak moc opojn\u00e9. Pomyslel jsem si. Nikdo by si nedovedl ani p\u0159edstavit, jak moc jsem tohle postr\u00e1dal.<\/div>\n
„Sta\u010d\u00ed. \u010clov\u011bk by t\u011b nem\u011bl moc rozmazlovat.“ Sd\u011blil mi, kdy\u017e po kr\u00e1tk\u00e9, tedy alespo\u0148 pro m\u011b, chvilce p\u0159estal.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d se zlob\u00ed\u0161?“ Zeptal jsem se trochu zbyte\u010dn\u011b. Je\u0161t\u011b aby ne. „Promluvme si o tom.“ Nab\u00eddl jsem dal\u0161\u00ed krok na cest\u011b k tomu, aby se to v\u0161echno beze zbytku urovnalo. Tom m\u011b pustil, ml\u010dky p\u0159e\u0161el m\u00edstnost a sedl si na kraj m\u00e9 postele. Rukou nazna\u010dil, abych se posadil vedle n\u011bho a j\u00e1 tak co nejrychleji u\u010dinil. Asi by bylo \u017e\u00e1douc\u00ed, abych za\u010dal, ov\u0161em abych se p\u0159iznal, j\u00e1 v\u016fbec netu\u0161il, z kter\u00e9ho konce to vz\u00edt. Posledn\u011b ze m\u011b nepadala zrovinka velk\u00e1 moudra.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00ed\u0161,“ promluvil prvn\u00ed Tom. „Mysl\u00edm, \u017ee ani j\u00e1 se nezachoval \u00fapln\u011b nejl\u00edp. Stra\u0161n\u011b si m\u011b ale nasral. Bille, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee ka\u017edej d\u011bl\u00e1 kopance, jsme jenom lidi, ale je pot\u0159eba uznat, \u017ees to pod\u011blal, tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee te\u010f, kdy\u017e \u0159eknu, \u017ee bych to r\u00e1d sm\u00e1znul a ten probl\u00e9m s d\u00edt\u011btem za\u010dal \u0159e\u0161it od za\u010d\u00e1tku, \u017ee toho nebudu litovat.“ Tom do m\u011b zap\u00edchl pohled pln\u00fd otazn\u00edk\u016f a \u010dekal na mou reakci.<\/div>\n
„Nezklamu t\u011b. V\u011b\u0159 mi.“ \u0160pitnul jsem nesm\u011ble. „Bylo to hloup\u00e9. Pochop, j\u00e1 si vsugeroval \u00fapln\u011b absurdn\u00ed my\u0161lenku, \u017ee kdy\u017e se o tom d\u00edt\u011bti dozv\u00ed\u0161, opust\u00ed\u0161 m\u011b. Byl jsem bl\u00e1hov\u00fd a hlavn\u011b hrozn\u00fd zbab\u011blec. M\u011bl jsem ti v\u00edc v\u011b\u0159it. Odpus\u0165 mi to.“ Pokusil jsem se mu vysv\u011btlit, pro\u010d to cel\u00e9 vzniklo.<\/div>\n
„Jak t\u011b jen mohla napadnout takov\u00e1 pt\u00e1kovina?“ Kroutil nade mnou Tom hlavou. „Kdy\u017e n\u011bkdo n\u011bkoho miluje, tak se na n\u011bj nevybodne kv\u016fli jeho d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edm chyb\u00e1m. Bille, v\u017edy\u0165 se to stalo, kdy\u017e jsme spolu nebyli. Kdyby to byl plod nev\u011bry, tak v tom p\u0159\u00edpad\u011b bych tu nesed\u011bl, proto\u017ee tu bych tedy, a to ti \u0159\u00edk\u00e1m na rovinu, nesnesl.“<\/div>\n
„Hmm, to mi prost\u011b nedo\u0161lo.“ P\u0159ipustil jsem a styd\u011bl se nad svoj\u00ed zabedn\u011bnost\u00ed. Jen\u017ee m\u011bl bych si alespo\u0148 s\u00e1m sob\u011b up\u0159\u00edmn\u011b p\u0159iznat, \u017ee ne\u0161lo jen o dlouh\u00e9 veden\u00ed. J\u00e1 na to koukal ze sv\u00e9ho vlastn\u00edho pohledu. Neuva\u017eoval jsem nad t\u00edm, jak by to mohl vn\u00edmat m\u016fj bratr, kter\u00fd byl jak vidno v podobn\u00fdch v\u011bcech rozumn\u011bj\u0161\u00ed a z\u0159ejm\u011b i charakterov\u011b vyzr\u00e1lej\u0161\u00ed, to bych ov\u0161em ale nikdy nevyslovil nahlas. Jednodu\u0161e jsem si p\u0159edstavil sebe na jeho m\u00edst\u011b. A j\u00e1 bych tedy tutov\u011b vyv\u00e1d\u011bl. Znechucen\u00ed. To bylo to, co jsem moment\u00e1ln\u011b v\u016f\u010di sob\u011b poci\u0165oval. Hanbil jsem se p\u0159ed n\u00edm. P\u0159evy\u0161oval m\u011b. Nebyl jsem si jist\u00fd, jestli si v\u016fbec zaslou\u017e\u00edm jeho odpu\u0161t\u011bn\u00ed, jestli si zaslou\u017e\u00edm jeho. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b vzd\u00e1t jsem se ho tedy dobrovoln\u011b nem\u00ednil. Nenech\u00e1m ze sv\u00e9ho \u017eivota odej\u00edt n\u011bkoho, s k\u00fdm mi je dob\u0159e jenom proto, \u017ee m\u011b tu bombarduj\u00ed sebemrska\u010dsk\u00e9 my\u0161lenky na mou vlastn\u00ed \u0161patnost a jeho a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 dokonalost.<\/p>\n<\/div>\n
„No, to u\u017e jsem si v\u0161imnul.“ Odtu\u0161il Tom. Na tu moji odu\u0161evn\u011blou v\u011btu ale ne\u0161lo nic jin\u00e9ho \u0159\u00edct. „Tak… prej u\u017e si napsal Leti?“ Zabrousil k jin\u00e9mu t\u00e9matu.<\/div>\n
„Jo.“ Odpov\u011bd\u011bl jsem stroze. Rozvit\u011bji jsem nebyl schopen, proto\u017ee mi st\u00e1le hlavou b\u011b\u017eely \u00favahy o m\u00e9 chybovosti.<\/div>\n
„A?“ Povyt\u00e1hl Tom obo\u010d\u00ed. „N\u011bjak\u00fd podrobnosti.“ Vzpamatoval jsem se a soust\u0159ed\u011bn\u00ed sto\u010dil na moment\u00e1ln\u00ed n\u00e1pl\u0148 hovoru.<\/div>\n
„Omluvil jsem se za tu dlouhou prodlevu a pak jsem sl\u00edbil, \u017ee co nejd\u0159\u00edve p\u0159ijedu, abych se j\u00ed pokusil pomoct seklepat Arianu. U\u017e dokonce i odepsala. Byla r\u00e1da.“ P\u0159ipustil jsem, \u017ee z jej\u00ed strany byl z t\u011bch p\u00e1r \u0159\u00e1dk\u016f c\u00edtit nep\u0159edst\u00edran\u00fd vd\u011bk, \u017ee jsem ji neposlal do h\u00e1je. „U\u017e jsem zabukoval i dv\u011b letenky.“ A cht\u011bl jsem je\u0161t\u011b dodat ot\u00e1zku, jestli pojede se mnou, ale Tom mi do toho sko\u010dil.<\/div>\n
„P\u00e1ni, j\u00e1 z\u00edr\u00e1m. Z tebe je hotovej mu\u017e \u010dinu.“ Dob\u00edral si m\u011b, ale nemyslel to zle. Pousm\u00e1l jsem se a osm\u011blil se k tomu dotazu.<\/div>\n
„Polet\u00ed\u0161 taky?“ Ku\u0148knul jsem. Po pravd\u011b jsem nepo\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee by mohl \u0159\u00edct ne, ale c\u00edtil jsem, \u017ee by bylo dobr\u00e9 rad\u011bji se ujistit. O to v\u00edc m\u011b p\u0159ekvapila jeho odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm, \u017ee je to \u00fapln\u011b dobrej n\u00e1pad.“ Vyt\u0159e\u0161til jsem na n\u011bj o\u010di. To nemohl myslet v\u00e1\u017en\u011b. J\u00e1 ho tam budu pot\u0159ebovat. „Ona po\u017e\u00e1dala o pomoc tebe. Ty bude\u0161 t\u00e1ta. Bylo by divn\u00fd, kdybychom se tam objevili oba. Samoz\u0159ejm\u011b jsem ochotn\u00fd za tebou p\u0159ijet, kdybys tam musel z\u016fstat del\u0161\u00ed dobu, ale t\u011bch prvn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed…“<\/div>\n
„Ne, Tome, pros\u00edm,“ sko\u010dil jsem mu do \u0159e\u010di. „Nechci b\u00fdt zase s\u00e1m. V\u017edy\u0165… v\u017edy\u0165 se nemus\u00edme uk\u00e1zat u n\u00ed oba.“ Vym\u00fd\u0161lel jsem o p\u0159ekot mo\u017enost, jak by se dal skloubit jeho n\u00e1zor na nevhodnost p\u0159\u00edtomnosti n\u00e1s dvou na Letin\u011b prahu, s moj\u00ed touhou m\u00edt ho u sebe. „M\u016f\u017ee\u0161 po\u010dkat v hotelu, Tome j\u00e1… pros\u00edm, tyhle dva dny byly peklo. J\u00e1 u\u017e to nechci za\u017e\u00edvat znovu. Pot\u0159ebuju t\u011b. Netrestej m\u011b u\u017e.“ \u00dazkostliv\u011b jsem \u017eadonil. On se ale tv\u00e1\u0159il tak neoblomn\u011b. Nah\u00e1n\u011blo mi to hr\u016fzu.<\/div>\n
„Nebu\u010f jak d\u00edt\u011b, Bille. Tohle nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd trest\u00e1n\u00ed. M\u011bl bys b\u00fdt ale schopn\u00fd n\u011bco trochu \u0159e\u0161it s\u00e1m. J\u00e1 mluv\u00edm jen o p\u00e1r nicotnejch dnech. J\u00e1 tu taky bez tebe nehodl\u00e1m tvrdnout, pokud se to tam n\u011bjak z\u00e1vratn\u011b prot\u00e1hne.“ Uji\u0161\u0165oval m\u011b. J\u00e1 mu ale o to, kruci, nest\u00e1l. Nech\u00e1pal jsem, pro\u010d na tom tak \u00fazkoprse trv\u00e1. Moje \u0159e\u0161en\u00ed se mi zd\u00e1lo docela p\u0159ijateln\u00e9, tak pro\u010d na n\u011bj nebyl ochotn\u00fd p\u0159istoupit, kdy\u017e mi tu tak vehementn\u011b tvrdil, \u017ee to nem\u00e1 b\u00fdt jen zp\u016fsob p\u0159ev\u00fdchovy, aby se z m\u00e9 strany nikdy nic podobn\u00e9ho neopakovalo. Jist\u00fd n\u00e1rok na obdobn\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed se mu nedal up\u0159\u00edt. J\u00e1 u\u017e jsem ale pou\u010den. Copak to nevid\u00ed? „Nav\u00edc, nebude\u0161 tam s\u00e1m. J\u00e1 ani David bysme t\u011b nikam samotn\u00fdho nepustili. Pojede s tebou n\u011bkdo z ochranky. T\u0159eba Tobi. S n\u00edm si docela rozum\u00ed\u0161, ne?“<\/p>\n<\/div>\n
A to tedy byla posledn\u00ed kapka. Moje p\u0159edsevzet\u00ed br\u00e1t v\u0161e se stoick\u00fdm klidem a do t\u00e9hle doby pracn\u011b udr\u017eovan\u00e9 sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed se vytratilo jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku.<\/div>\n
„J\u00e1 ti seru na n\u011bjak\u00fdho Tobiho!“ Ruply mi nervy, rozk\u0159i\u010del jsem se a z o\u010d\u00ed se mi samovoln\u011b spustily potoky slz. „Je tak moc, kdy\u017e chci m\u00edt vedle sebe \u010dlov\u011bka, kter\u00fdho miluju? Pro\u010d se chov\u00e1\u0161 jako umanutej mezek! Mi \u0159ekni, co tu bude\u0161 m\u00edt za tak veled\u016fle\u017eitej program? P\u016fjde\u0161 se kurvit k Alici, \u017ee jo?! Str\u00e1vil si u n\u00ed noc a n\u011bjak se ti to zal\u00edbilo. \u0158ekni, byla lep\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1?“ Afektovan\u011b jsem v\u0159\u00edskal, ale nedok\u00e1zal jsem to ovl\u00e1dnout. Cloumala mnou hysterick\u00e1 zoufalost a j\u00e1 v tomhle bez\u00fat\u011b\u0161n\u00e9m stavu dokonce i uv\u011b\u0159il tomu, z \u010deho jsem ho tu obvi\u0148oval. Bylo to, jako by do sebe zapadla skl\u00e1da\u010dka puzzle. Nebyl to trest. Pot\u0159eboval voln\u00e9 pole p\u016fsobnosti.<\/p>\n<\/div>\n
„Sklapni, sakra! Mele\u0161 \u00fapln\u00fd nesmysly! Nav\u00edc n\u00e1s nemus\u00ed sly\u0161et p\u016flka vesnice.“<\/div>\n
„Je mi tot\u00e1ln\u011b u prdele, kdo to usly\u0161\u00ed!“ Vysko\u010dil jsem na nohy jako \u010dert\u00edk z krabi\u010dky. „T\u00e1hni do hajzlu. Nebo v\u00ed\u0161 co? T\u00e1hni si k n\u00ed. V\u016fbec ses nezm\u011bnil, se\u0161 po\u0159\u00e1d stejnej kurevn\u00edk!“ PLESK! P\u0159ilet\u011bla mi jedna zprava a j\u00e1 se automaticky chytil za tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 mi ho\u0159ela \u0161tiplavou bolest\u00ed.<\/div>\n
„To bylo, aby ses vzpamatoval.“ Vysv\u011btlil mi. Sice m\u011b to uml\u010delo, ale jen p\u00e1r vte\u0159in, ne\u017e jsem se vzpamatoval z \u0161oku. Potom do m\u011b vjel je\u0161t\u011b mnohem v\u011bt\u0161\u00ed vztek.<\/div>\n
„Ty jeden sr\u00e1\u010di!“ Prsknul jsem zlov\u011bstn\u011b a vrhnul se na n\u011bj. V\u0161\u00ed silou jsem do n\u011bj str\u010dil a svalil ho na postel. On ale v reflexu n\u011b\u010deho se zachytit, aby zabr\u00e1nil sv\u00e9mu p\u00e1du, m\u011b st\u00e1hl s sebou. Ocitl jsem se nad n\u00edm, ale ne na dlouho. Ve fyzick\u00fdch p\u016ftk\u00e1ch jsem se s n\u00edm absolutn\u011b nemohl m\u011b\u0159it. Vcelku snadno si m\u011b p\u0159eto\u010dil pod sebe a j\u00e1 u\u017e do n\u011bj jen marn\u011b bu\u0161il p\u011bstmi, sv\u00edjel se, a mezi nad\u00e1vkami se po n\u011bm oh\u00e1n\u011bl zuby.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille! Bille! Dost! Sly\u0161\u00ed\u0161! P\u0159esta\u0148! To sta\u010d\u00ed!“ Hul\u00e1kal na m\u011b, ale j\u00e1 ho nevn\u00edmal. Pak ale ud\u011blal n\u011bco, co jsem absolutn\u011b ne\u010dekal. Ani nev\u00edm, jak se mu to poda\u0159ilo, ale dok\u00e1zal mi znehybnit, krom zm\u00edtaj\u00edc\u00edho se t\u011bla a kon\u010detin, i hlavu, a potom u\u017e jsem jen c\u00edtil jeho jazyk, kter\u00fd se mi drav\u011b dob\u00fdval do \u00fast. Naprosto m\u011b to ochromilo, strnul jsem v napjat\u00e9 k\u0159e\u010di, kter\u00e1 byla chab\u00fdm pokusem mu d\u00e1l vzdorovat. Tatam ale bylo zb\u011bsil\u00e9 kroucen\u00ed a snaha u\u0161t\u011bd\u0159it mu po\u0159\u00e1dn\u00fd pol\u00ed\u010dek. Pozvolna se vytr\u00e1cela i ta ztuhlost a j\u00e1 se mu podvoloval. Bylo to neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 l\u00edb\u00e1n\u00ed pln\u00e9 agresivity, hn\u011bvu ale nepostr\u00e1dalo obrovskou d\u00e1vku v\u00e1\u0161n\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Nespal jsem s n\u00ed, jasn\u00fd?“ Ud\u00fdchan\u011b pronesl Tom, kdy\u017e n\u00e1\u0161 polibek p\u0159eru\u0161il. D\u00e1l na m\u011b obkro\u010dmo sed\u011bl a ruce mi dr\u017eel v kle\u0161t\u00edch nad hlavou. Z\u0159ejm\u011b se jistil, kdybych zase za\u010dal vyv\u00e1d\u011bt.<\/div>\n
„Nev\u011b\u0159\u00edm ti.“ Trucovit\u011b jsem ucedil a sklopil o\u010di.<\/div>\n
„Proboha, Bille!“ Za\u00fap\u011bl. „Chovej se u\u017e kone\u010dn\u011b rozumn\u011b. Ty se\u0161 pro m\u011b to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Ch\u00e1pe\u0161? Nic s n\u00ed nem\u00e1m. Miluju t\u011b!“<\/div>\n
„Tak pro\u010d?“ Ku\u0148knul jsem. „Pro\u010d nechce\u0161 jet se mnou?“ Tom proto\u010dil o\u010di v sloup, co\u017e m\u011b docela popudilo, ale nerozpoutalo to ve mn\u011b dal\u0161\u00ed b\u011bsn\u00edc\u00ed z\u00e1chvat.<\/div>\n
„Ty si to stra\u0161n\u011b vynucuje\u0161. Pro\u010d tam prost\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 jet a dok\u00e1zat mi, \u017ee se\u0161 samostatn\u00e1 bytost?“<\/div>\n
„Chci b\u00fdt s tebou.“ F\u0148uknul jsem. To je to tak t\u011b\u017ek\u00e9 pochopit. Nerozum\u011bl jsem mu. Z jak\u00e9ho d\u016fvodu na tom trval?<\/div>\n
„To j\u00e1 taky.“ Za\u0161eptal mi p\u0159\u00edmo do ucha. „Tohle je ale tv\u016fj \u00fakol.“ Hovo\u0159il d\u00e1l a p\u0159i tom pokr\u00fdval m\u016fj op\u011bt uslzen\u00fd obli\u010dej drobn\u00fdmi polibky. „Ty to zvl\u00e1dne\u0161.“ Letm\u00e9 ot\u0159en\u00ed se jeho rt\u016f o m\u00e9. „J\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm.“ Jeho jazyk jsem uc\u00edtil na spodn\u00edm rtu. „Se\u0161 m\u016fj state\u010dnej kluk.“ Vklouzl j\u00edm do hloubky \u00fast a propletl ho s m\u00fdm. „\u0158ekni, \u017ee to zm\u00e1kne\u0161 s\u00e1m.“ Jeho pe\u010duj\u00edc\u00ed a vzru\u0161iv\u00e9 rty sjely dr\u00e1\u017edit m\u016fj krk. Manipuloval se mnou a da\u0159ilo se mu to.<\/div>\n
„Ud\u011bl\u00e1m to.“ Vzdychnul jsem om\u00e1men\u011b a zaklonil hlavu, abych mu umo\u017enil lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup. Byl jsem jako \u017e\u00edzniv\u00fd na pou\u0161ti, kter\u00e9mu se kone\u010dn\u011b dostalo vody. Sl\u00edbil bych mu cokoli, jen aby m\u011b nep\u0159estal l\u00edbat.<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Bill Z\u00edvnul jsem, div jsem si nevyhodil \u010delist z pant\u016f a op\u011bt se zad\u00edval na sv\u016fj odraz v zrcadle. Bylo k neuv\u011b\u0159en\u00ed, \u017ee ta obludnost, kter\u00e1 na m\u011b koukala, jsem j\u00e1, ale co bych mohl \u010dekat, kdy\u017e jsem p\u016flku noci<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[222],"tags":[],"class_list":["post-13942","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13942","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13942"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13942\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13942"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13942"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13942"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}