{"id":13964,"date":"2009-07-21T15:30:00","date_gmt":"2009-07-21T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13932"},"modified":"2009-07-21T15:30:00","modified_gmt":"2009-07-21T14:30:00","slug":"eos-psyche-usvit-nad-olympem-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/21\/eos-psyche-usvit-nad-olympem-2\/","title":{"rendered":"\u00c9\u00f3s & Psych\u00e9 – \u00dasvit nad Olympem 2."},"content":{"rendered":"
autor: Deni<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Ne, Bille, dnes se mnou nem\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt.“<\/div>\n
„Ale pro\u010d?“ T\u00e9m\u011b\u0159 se slzami v o\u010d\u00edch pohl\u00ed\u017eel na sv\u00e9ho man\u017eela a sna\u017eil se pochopit, kde ud\u011blal chybu? Pro\u010d je na n\u011bj Tom v posledn\u00edch dnech takov\u00fd? T\u00e9m\u011b\u0159 mu nedovoloval opustit pal\u00e1c, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, jak Bill miluje font\u00e1nu v zahrad\u011b. P\u0159estal jej s sebou br\u00e1t r\u00e1no probouzet slunce a ani ve\u010der mu nedovolil sledovat s n\u00edm z \u00fatesu z\u00e1pad slunce a \u010derv\u00e1nkovou oblohu. N\u011bco bylo \u0161patn\u011b a Bill se marn\u011b sna\u017eil hledat chybu v sob\u011b.<\/div>\n
„Prost\u011b ne, ano? Respektuj aspo\u0148 jednou to, co ti \u0159eknu.“ Tom si povzdechl, kdy\u017e se z n\u00e1dhern\u00fdch hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed spustily prvn\u00ed slzy. Tak nerad mu ubli\u017eoval, ale muselo to tak b\u00fdt. B\u00e1l se jej br\u00e1t kamkoliv mimo bezpe\u010d\u00ed pal\u00e1ce. Sem na n\u011bj nikdo nemohl, ale venku by ho dok\u00e1zal jen t\u011b\u017eko ubr\u00e1nit. Proti \u00c1resovi nezm\u016f\u017ee v\u016fbec nic.<\/div>\n
„U\u017e m\u011b nemiluje\u0161,“ \u0161pitl Bill tichounce a sklonil hlavu mezi ramena, do tv\u00e1\u0159e se mu nahrnulo p\u00e1r pram\u00ednk\u016f vlas\u016f. Toma p\u00edchlo u srdce. Opravdu tohle jeho princ \u0159ekl? Opravdu si mysl\u00ed, \u017ee u\u017e jej nemiluje? Povzdechl si a p\u0159isedl si na kraj postele, vedle Billova t\u0159esouc\u00edho se t\u011bla.<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b miluji v\u00edc, ne\u017e cokoliv na tomto sv\u011bt\u011b.“<\/div>\n
„Tak pro\u010d\u2026“<\/div>\n
„Prost\u011b to nejde, l\u00e1sko.“ Tom jej jemn\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i a prsty set\u0159el t\u011bch p\u00e1r slz. „Pros\u00edm, poslechni m\u011b a z\u016fsta\u0148 v pal\u00e1ci. Slibuji, \u017ee a\u017e se vr\u00e1t\u00edm, v\u0161echno ti vysv\u011btl\u00edm, ano? Ale z\u016fsta\u0148 tady.“ Pomalu se postavil a cht\u011bl u\u017e opustit jejich spole\u010dn\u00fd pokoj, kdy\u017e jej zastavil tichounk\u00fd Bill\u016fv vzlyk.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ vydechl Bill v posledn\u00edm zoufal\u00e9m pokusu p\u0159esv\u011bd\u010dit Toma, aby jej vzal s sebou. U\u017e te\u010f v\u011bd\u011bl, \u017ee jestli to neud\u011bl\u00e1, jeho p\u0159\u00edkaz poru\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Promi\u0148.“ Tom sklopil pohled, a ani\u017e by se na Billa je\u0161t\u011b pod\u00edval, ode\u0161el. Bill se hlasit\u011b rozvzlykal a schoulil se na posteli do mal\u00e9ho klub\u00ed\u010dka. Naposledy takhle plakal, kdy\u017e vlastn\u00ed chybou o Toma p\u0159i\u0161el. A te\u010f se b\u00e1l, \u017ee se to d\u011bje znova. Byl posedl\u00fd p\u0159edstavou, \u017ee mu jeho l\u00e1sku n\u011bkdo bere.<\/div>\n
Ani\u017e by se obt\u011b\u017eoval s ut\u00edr\u00e1n\u00edm slz, vymotal se z leskle st\u0159\u00edb\u0159it\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvek, neobratn\u011b si sponou na rameni sepnul roucho, a rozb\u011bhl se ven z pal\u00e1ce. Jen o p\u00e1r minut pozd\u011bji zalitoval, \u017ee Toma neposlechl. Op\u011bt poru\u0161il jeho p\u0159\u00edkaz, prosbu<\/em>, a op\u011bt to dopadlo \u0161patn\u011b.<\/div>\n
\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Tich\u00fd, \u017ealostn\u00fd zp\u011bv se nesl \u00fadol\u00edm. Ani slunci se necht\u011blo vst\u00e1vat, kdy\u017e k n\u011bmu dolehl tich\u00fd hlas, ve kter\u00e9m se skr\u00fdvalo tolik bolesti. Snad nikdy za celou dobu \u00c9\u00f3sovy existence se nestalo, aby slunce nevy\u0161lo. Nikdy jej toti\u017e nechodil probouzet tak sklesl\u00fd, jako pr\u00e1v\u011b dnes.<\/div>\n
Uvnit\u0159 sebe Tom c\u00edtil, \u017ee se n\u011bco stane. N\u011bco \u0161patn\u00e9ho. A v\u011bd\u011bl, \u017ee tomu nebude moci zabr\u00e1nit. Ne, proto\u017ee nebude tam, kde jej bude nejv\u00edce pot\u0159eba. Bude tady, na mal\u00e9m kope\u010dku, kde ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no sed\u00e1val s Billem. Bude tady a bude zp\u00edvat slunci, kter\u00e9 dnes nebude h\u0159\u00e1t.<\/div>\n
Sklesle sklopil pohled k zemi, tv\u00e1\u0159 ukryl v dlan\u00edch a pokou\u0161el se zklidnit spla\u0161en\u00fd tlukot srdce. Tolik se o n\u011bj b\u00e1l. V\u011bd\u011bl, \u017ee nechat jej dnes samotn\u00e9ho je a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 riziko, ale cht\u011bl mu v\u011b\u0159it. S sebou jej vz\u00edt nemohl, \u00c1res \u010dek\u00e1 na sebemen\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost. Jak by se mu s\u00e1m asi tak ubr\u00e1nil? \u00c1res, B\u016fh v\u00e1lky, a proti n\u011bmu on, \u00c9\u00f3s, Jit\u0159enka. Je snad m\u00e1lo jasn\u00e9, kdo by vyhr\u00e1l?<\/div>\n
Povzdechl si, slunce u\u017e pomalinku klouzalo po obzoru, jeho pr\u00e1ce skon\u010dila. Mohl se vr\u00e1tit dom\u016f. Ale jeho nohy byly a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00e9 na to, aby je dok\u00e1zal zvednout. B\u00e1l se j\u00edt dom\u016f, b\u00e1l se toho, co jej tam \u010dek\u00e1, nebo ne\u010dek\u00e1?<\/em> Ale nemohl to odkl\u00e1dat do nekone\u010dna, je \u010das j\u00edt dom\u016f, je \u010das postavit se v\u0161emu a v\u0161em \u010delem. On se ho nevzd\u00e1 bez boje.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
„C-co chcete? Pust\u011b m\u011b!“ Bill se pokou\u0161el br\u00e1nit siln\u00fdm pa\u017e\u00edm, kter\u00e9 pevn\u011b sv\u00edraly jeho drobn\u00e9 t\u011blo. Marn\u011b. Proti voj\u00e1kovi nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed \u0161anci.<\/div>\n
„Bille, Bille\u2026“ Prudce zvedl pohled za hlasem. O\u010di se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily pozn\u00e1n\u00edm, kdy\u017e spat\u0159il \u00c1rese. Vid\u011bl jej jen jednou v \u017eivot\u011b, na jejich<\/em> svatb\u011b, a doufal, \u017ee u\u017e jej nikdy nespat\u0159\u00ed. Nel\u00edbil se mu, b\u00e1l se ho. A on tu te\u010f p\u0159ed n\u00edm stoj\u00ed, s provokativn\u00edm \u00fasm\u011bvem na rtech a pohledem klou\u017ee po cel\u00e9m jeho t\u011ble.<\/div>\n
„Jeden by \u0159ekl, \u017ee bude\u0161 sv\u00e9ho man\u017eela,“ p\u0159i tom slov\u011b se \u00c1res znechucen\u011b oklepal. Nikdy nedok\u00e1zal pochopit, jak mohl Zeus dovolit tu \u0161a\u0161k\u00e1rnu, kterou ti dva, \u00c9\u00f3s a Bill, naz\u00fdvali svatbou. Nemohl pochopit, jak mohl \u00c9\u00f3s dobrovoln\u011b vstoupit do v\u011b\u010dn\u00e9ho \u017eivota s mu\u017eem? Chlapcem? On s\u00e1m d\u00e1val p\u0159ednost hork\u00e9 n\u00e1ru\u010di \u017een, a\u010dkoliv\u2026 Billem by nikdy nepohrdl. „Poslouchat,“ do\u0159ekl nakonec po mal\u00e9 odmlce a prstem nadzvedl Billovi tv\u00e1\u0159, kterou u\u017e drobn\u00fd mlad\u00edk stihl sklopit zp\u011bt k zemi.<\/div>\n
„Co chce\u0161?“ \u0160t\u011bkl Bill a op\u011bt se za\u010dal zm\u00edtat pod voj\u00e1kov\u00fdma rukama. Sna\u017eil se ze v\u0161ech sil, ale marn\u011b. H\u00e1zel sebou tak prudce, \u017ee si m\u00e1lem vykloubil ruku. Hlasit\u011b vyk\u0159ikl a do o\u010d\u00ed se mu nahrnuly slzy bolesti. Sly\u0161el sm\u00edch. Podl\u00fd, z\u00e1ke\u0159n\u00fd sm\u00edch. Op\u011bt divoce pohodil hlavou a sv\u016fj vzdorovit\u00fd pohled zabodl do toho \u00c1resova.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 d\u011blat hlouposti, Bille. Mohl by sis ubl\u00ed\u017eit.“ \u00c1res do\u0161el a\u017e k n\u011bmu a prsty zajel do jeho roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00fdch vlas\u016f. Ve chv\u00edli, kdy Bill op\u011bt trhl hlavou, siln\u011b zat\u00e1hl, a\u017e chlapec op\u011bt vyk\u0159ikl bolest\u00ed. U\u017e te\u010f litoval, \u017ee Toma neposlechl, \u017ee se v oparu paranoidn\u00edch p\u0159edstav vydal za n\u00edm. S\u00e1m<\/em>.<\/div>\n
„Tak co chce\u0161?“ zeptal se Bill op\u011bt a pora\u017een\u011b padl na kolena, kdy\u017e jej \u00c1res op\u011bt siln\u011b zatahal za vlasy. Vysm\u00edval se mu do tv\u00e1\u0159e a vy\u017e\u00edval se v jeho bolesti a pon\u00ed\u017een\u00ed. Av\u0161ak, nic to je\u0161t\u011b nebylo. M\u011bl s n\u00edm mnoho pl\u00e1n\u016f, kter\u00e9 by b\u00fdval uskute\u010dnil, kdyby za sebou nezaslechl ten slizk\u00fd hlas.<\/div>\n
„Okam\u017eit\u011b ho pus\u0165.“ Bill zvedl umu\u010den\u00fd pohled sm\u011brem, odkud zazn\u00edval hlas jeho l\u00e1sky. P\u0159i\u0161el si pro n\u011bj. Jeho srdce se prudce rozbu\u0161ilo a on op\u011bt poc\u00edtil s\u00edlu bojovat. U\u017e nen\u00ed s\u00e1m. „Nesly\u0161el jsi? Pus\u0165 ho!“ zopakoval Tom, kdy\u017e \u00c1res jen st\u00e1l a st\u00e1le siln\u011b tahal za Billovy vlasy. Pomal\u00fdmi kroky se bl\u00ed\u017eil k nim a v\u0161emo\u017en\u011b se sna\u017eil potla\u010dit v sob\u011b strach. Na ten tady te\u010f nebylo m\u00edsto.<\/div>\n
„Ale, ale\u2026“ \u00c1res prudce pustil Billovy vlasy a odkopl ho stranou. Bill zak\u0148u\u010del bolest\u00ed, Tom zatnul ruce v p\u011bst. „Chce\u0161 se mi postavit s\u00e1m? Ty?“ Posm\u011b\u0161n\u011b uk\u00e1zal na Toma a voj\u00e1k za jeho z\u00e1dy se zasm\u00e1l. „Nikdy nem\u00e1\u0161 \u0161anci m\u011b porazit, je ti to douf\u00e1m jasn\u00e9, \u017ee?“ Krou\u017eil kolem Toma a sem tam jej zatahal za pramen vlas\u016f. Vysm\u00edval se mu, v\u011bd\u011bl, \u017ee se mu Tom nepostav\u00ed. „P\u0159esta\u0148 d\u011blat hlouposti, Jit\u0159enko. Tv\u00e1 matka by mi jist\u011b neodpustila, kdybych ti n\u011bjak ubl\u00ed\u017eil.“ U\u0161kl\u00edbl se a odplivl si do tr\u00e1vy vedle nich.<\/div>\n
„Nedovol\u00edm, abys mu ubl\u00ed\u017eil,“ sykl Tom hlasem pln\u00fdm nen\u00e1visti. A\u017e by se jeden pozastavil nad t\u00edm, kolik se v tak bo\u017esk\u00e9, dokonal\u00e9 a t\u00e9m\u011b\u0159 bez\u00fahonn\u00e9 bytosti, bere zloby a nen\u00e1visti.<\/div>\n
„A jak to chce\u0161 ud\u011blat? B\u00edt se se mnou?“ \u00c1res pohrdav\u011b str\u010dil do Tomov\u00fdch zad a hlasit\u011b se rozesm\u00e1l, kdy\u017e mlad\u00edk p\u0159ed n\u00edm m\u00e1lem upadl na zem, vedle sv\u00e9 l\u00e1sky. „U\u017e jsi skon\u010dil s t\u00edmhle divadlem? Nebav\u00ed m\u011b to a r\u00e1d bych si odvedl sv\u00e9ho otroka.“ \u00c1res se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1l, nebyl to v\u0161ak ten druh \u00fasm\u011bvu, p\u0159i kter\u00e9m se v\u00e1m rozproud\u00ed krev v \u017eil\u00e1ch a srdce prudce rozbu\u0161\u00ed. Naopak, Billovi p\u0159i tom \u00fasm\u011bvu tuhla krev a srdce vynech\u00e1valo sv\u00e9 pravideln\u00e9 \u00fadery. B\u00e1l se, opravdu se b\u00e1l. Nikoliv v\u0161ak o sebe, b\u00e1l se o Toma. \u010cert vem, co bude s n\u00edm, ale co kdy\u017e ubl\u00ed\u017e\u00ed Tomovi?<\/div>\n
„Dostane\u0161 jej jedin\u011b p\u0159es mou mrtvolu.“ Tom se postavil \u010delem proti \u00c1resovi a sv\u016fj ostr\u00fd, odhodlan\u00fd pohled zabod\u00e1val do toho jeho. „A to se nikdy nestane. V\u00ed\u0161, \u017ee by mn\u011b m\u00e1 matka pomstila. Zab\u00edt m\u011b si netroufne\u0161.“ A Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 pravdu.<\/div>\n
\u00c1res zu\u0159il. M\u011bl chu\u0165 kolem sebe metat ohe\u0148, jen kdyby takovou moc m\u011bl. P\u0159inejmen\u0161\u00edm m\u011bl chu\u0165 n\u011bco, nebo n\u011bkoho, rozb\u00edt. Ten mal\u00fd skr\u010dek v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 pravdu. Ale jen pro tentokr\u00e1t. Mo\u017en\u00e1 nesm\u00ed Toma zab\u00edt, ani\u017e by jej stihl Afroditin trest, bude-li to v\u0161ak nehoda, nebude moci ani sama Afrodita, ani Zeus dok\u00e1zat jeho vinu. V\u0161echno chce jen sv\u016fj \u010das.<\/div>\n
„Protentokr\u00e1t ti toho skr\u010dka nech\u00e1m,“ sykl \u00c1res a musel se velmi p\u0159em\u00e1hat, aby Tomovi jednu neubalil, kdy\u017e vid\u011bl jeho spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv. „Ale po\u010d\u00edtej s t\u00edm, \u017ee jednou, a j\u00e1 si klidn\u011b po\u010dk\u00e1m, bude m\u016fj.“ Oto\u010dil se, dvakr\u00e1t luskl prsty a v doprovodu sv\u00e9ho v\u011brn\u00e9ho voj\u00e1ka ode\u0161el.<\/div>\n
Tom je\u0161t\u011b chv\u00edli sledoval jejich vzdaluj\u00edc\u00ed se siluety, ne\u017e se oto\u010dil a rozb\u011bhl se za Billem. P\u0159iklekl si k n\u011bmu a siln\u011b ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed objal to t\u0159esouc\u00ed se, vzlykaj\u00edc\u00ed klub\u00ed\u010dko. Ne, Bill nikdy nebude jeho, on mu ho ned\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
„Billi, no tak.“ Tom si p\u0159isedl na kraj postele, klubko v jej\u00edm st\u0159edu se oto\u010dilo z\u00e1dy k n\u011bmu. Byl u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 ve\u010der a Bill za celou tu dobu s Tomem nepromluvil jedin\u00e9 sl\u016fvko. Ani kdy\u017e mu o\u0161et\u0159oval drobn\u00e9 r\u00e1ny na z\u00e1p\u011bst\u00edch, kter\u00e9 mu zp\u016fsobily siln\u00e9 voj\u00e1kovy ruce. Ani kdy\u017e se mu pokou\u0161el omlouvat a vysv\u011btlit mu v\u0161e. Ne, Bill jej zaryt\u011b ignoroval.<\/div>\n
„Billi, pros\u00edm.“ Zlehka se dotkl kone\u010dky prst\u016f jeho zad, p\u0159ejel odshora dol\u016f a ruku op\u011bt s bolestn\u00fdm v\u00fdrazem v tv\u00e1\u0159i st\u00e1hnul, kdy\u017e mu Bill ucuknul. „Pros\u00edm, nech si to v\u0161e vysv\u011btlit, pros\u00edm, l\u00e1sko.“ Byl zoufal\u00fd, nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat, jak si jej usm\u00ed\u0159it. Sklonil hlavu do dlan\u00ed, povzdechl si. Pohled znovu zvedl a\u017e ve chv\u00edli, kdy na sv\u00e9m rameni uc\u00edtil nepatrn\u00fd dotek. P\u0159ekvapen\u011b vzhl\u00e9dl k Billovi, kter\u00fd se k n\u011bmu pomalu p\u0159isouval.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi to ale ne\u0159ekl? Pro\u010d jsi mi ne\u0159ekl, \u017ee m\u011b chce \u00c1res pro sebe? Poslechl bych t\u011b\u2026“ Bill\u016fv hlas pozvolna utichl a on te\u010f up\u00edral zklaman\u00fd pohled na svou l\u00e1sku. Bolelo ho to. V\u011bd\u011bl, \u017ee to Tom ud\u011blal jen pro jeho vlastn\u00ed dobro, necht\u011bl, aby se snad tr\u00e1pil, ale \u0159\u00edct mu to p\u0159eci jen m\u011bl. Nic z toho, co se stalo dnes r\u00e1no, by se st\u00e1t nemuselo.<\/div>\n
Tom pozvedl ruku a dlan\u00ed p\u0159ejel po Billov\u011b tv\u00e1\u0159i. „Necht\u011bl jsem t\u011b tomu vystavovat,“ hlesl ti\u0161e Tom a p\u0159it\u00e1hl si Billa do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de. „Nic by se ti nestalo, pokud bys byl uvnit\u0159 pal\u00e1ce. Myslel jsem\u2026 pot\u0159eboval jsem jen \u010das na to, abych to mohl vy\u0159e\u0161it.“ Prsty se prob\u00edral jeho uhlov\u011b \u010dern\u00fdmi vlasy a sem tam mu vtiskl lehk\u00fd polibek na sp\u00e1nek. Bill omotal ruce kolem Tomova pasu a zhluboka nosem vdechoval jeho v\u016fni. Dnes r\u00e1no se tak moc b\u00e1l, \u017ee o n\u011bj p\u0159ijde.<\/div>\n
„Billi?“<\/div>\n
Bill pomalu pozvedl hlavu, zad\u00edval se Tomovi hluboko do o\u010d\u00ed, a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 ztr\u00e1cel dech nad tou pohaslou n\u00e1dherou. Ano, pohaslou. Jisk\u0159i\u010dky, kter\u00e9 v\u017edy zdobily Tomovy \u010dokol\u00e1dov\u00e9 duhovky, byly najednou pry\u010d. Vyst\u0159\u00eddaly je obavy.<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„Slib mi, pros\u00edm, \u017ee te\u010f u\u017e pal\u00e1c neopust\u00ed\u0161. Alespo\u0148 ne do doby, ne\u017e se to v\u0161e n\u011bjak\u2026 vy\u0159e\u0161\u00ed.“ Tom up\u00edral sv\u016fj pohled do toho Billova a doufal, \u017ee jeho slov\u016fm dok\u00e1\u017e\u00ed oba uv\u011b\u0159it. Zvl\u00e1dnou tohle v\u016fbec vy\u0159e\u0161it? Dok\u00e1\u017e\u00ed naj\u00edt zp\u016fsob, jak se postavit \u00c1resovi? Nebo bude Bill v\u011bzn\u011bm a\u017e do konce v\u011b\u010dnosti?<\/div>\n
„Slibuji,“ za\u0161eptal Bill tak ti\u0161e, a\u017e si Tom nebyl zcela jist\u00fd, zda-li v\u016fbec n\u011bjak\u00e1 slova vyslovil. Ale lehounk\u00fd polibek, kter\u00fd zas\u00e1hl jeho rty, jej p\u0159esv\u011bd\u010dil o pravosti Billov\u00fdch slov. V\u011bd\u011bl, \u017ee tentokr\u00e1t Bill sv\u016fj slib neporu\u0161\u00ed, v\u011b\u0159il mu.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Klikni na novou anketu, d\u00edky J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni „Ne, Bille, dnes se mnou nem\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt.“ „Ale pro\u010d?“ T\u00e9m\u011b\u0159 se slzami v o\u010d\u00edch pohl\u00ed\u017eel na sv\u00e9ho man\u017eela a sna\u017eil se pochopit, kde ud\u011blal chybu? Pro\u010d je na n\u011bj Tom v posledn\u00edch dnech takov\u00fd? T\u00e9m\u011b\u0159 mu nedovoloval opustit pal\u00e1c, i<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[250],"tags":[],"class_list":["post-13964","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-eos-psyche-usvit-nad-olympem"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13964","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13964"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13964\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13964"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13964"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13964"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}